1
masthead
Ročnik XXXXIII.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 13. ledna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předelácí see
v Praze v sdministraeti
na měsíe
Ba čtrrt lta . . . . 6 K — h
s dvejí čonáške
na másí
tní leta . . . . 7 K o0
ve filialkách:
. 2K 8O
ra mašale -
Poštors
a mě ste
Praha
5
article
Rvá: . . 9ko
Rvá: . . 9ko
a dvejí zěsilkou
nr leta . . . . n1 K so
6
article
Před hrozbami křivdy právo
nepobledne!
Před hrozbami křivdy právo
nepobledne!
Nedělní poradě výkonného výboru naš
strany dostalo se ve vídeňských i zdejších ně-
meckých listech hudebního doprovodu, který by
mohl protrhat ušní bubínky i dělostřelcům o
nejtěžších oblehacích batterií. Podobného orien
tálně divokého vřesku, pískotu a řinkotu snad
ani v extasi křepčící dervišové nedokáží. A účel
všeho toho korybantského rámusu? Abychom
ustrašeni schýlili šíje, smířili se s Körbro-
vými proposicemi jazykovými
upustili na dále ode vši obstrukee
v parlamentě vídeňském.
Zaznamenejme pro paměť budoucí aspoů
několik rhapsodií z té rozviřené hudby německo
officiosní přítomnosti
»Češi veslují slepě ke kata s tro f ěs
— zahájila chorovod »Neue Freie Presse« —
»a jednají s lehkovážností zlo
činu blízkou proti vlastnímu lidu svému.
když i nyní ještě zarputile trvají na svém vzdo-
rovitém stanovisku a nepouživají příležitosti, jakou
jim skýtá dohodčí konference, aby
mohli důstojně opustit posici neudržitelnou
Jaké konkretní události by nadešly, kdyby
Češi uherské vyrovnání obstrukcí hatili, nelze
předpovídat, avšak politické důsled ky.
jaké by to mělo, jsou zjevny. Chtějí li Češi po-
stavit otázku moci, nechť sami posoudí, kde že
bude na konec větší moc, zda při nich, nebo
při Rakousku? Obstrukce jakožto prostředek
nutné sebeobrany proti národnímu znásilnění dá
se ospravedlnit; — avšak svévolná hr
s obstrukeí nikdy. Proti této dříve nebe
později shlukne se koalice stran, která
nebude míti žádného jiného cíle, než aby se-
třásla mrzké toto jařmo.
Čech
Körbro
Rakousko
Neue Frei Presse
7
article
Prostředky k tomu mohon býti ústavní
anebo snad také neústavní, ale konec nemůže
býti než jediný: porážka strany, která v nezři
zeném přeceňování své síly z ami tá
mir, jenž se jí nabizí, aby celému ostatnímu
Rukousku vypověděla válku. Na Češích jest tétn
chvile, aby se rozhodli, zdali tomu chlějí. —
Tak hlavní offieiosus páně Körbrův, kte
rého bychom mohli utlouci jeho vlastními
chvalozpěvy na nejfrivolnější — německo
obstrukci proti uherskému vyrovnání, b
celému státu, provozovanou beze vší spra
vedlivé příčiny, poněvadž ani Badeno-
vými, ani Gautschovými nařízeními, ani vládami
ani pravici Němeům v pravdě ni vlasu se ne-
zkřivilo, ni atomu z práv jejich národních se
neubralo, kdežto my sáhli k obstrukci teprve sku-
tečné v nejvyšší nouzi a v nutné sebeobraně, když
se nám pro uchlácholení německých obstrukčníků
sáhlo na náš národní krb, když s
nám z něho vyrvalo dobré naše
právo nám jedva přiznané a zaháji
se proti nám opět tuhý německý režim, smě-
řující k roztrhání jednoty našl vlasti, ke zřízen
v ní německého Trentina a k uzákonění státn
němčiny obejitím stálních základních i zemskýei
zákonů platných. To není žádná »svévolná hras
nýbrž legální sebeobrana nejkrutěji v bylu
právu svém ohroženého národa, to není žádná
zatvrzelost, ani žádný nerozum, nýbrž proste
železná nutnost.
My nevypovídáme obstrukcí svou válku
Rakousku, nýbrž my chceme pouze vládu nám
úpornou a slepě Némeům zapsanou donutit
k činu spravedlnosli nebo k odstoupení.
Čech
Körbrův
Gautschův
Trentin
Rakousko
8
article
Jakmile se nám vráti právo dne 17. října
1899 uloupené, odložime ihned meč obstrukce,
jakož jsme byli tolikrát vládě a nepřátelům
svým ohlásili. Na těch tedy jest, chtějí-li m lru
či válce a nikoliv na nás. Když pak nám
officiosové dále vyčítají, že prý svým »hero-
stratstvím« zdržujeme parlament od toho, aby
zjednal a opatřil strádajícímu nezaměstnanému
lidu dělnickému práci — odpovíme k humbugu
tomu prostě nepopíratelným faktem, že jsme
za ta tři léta, co marně čekáme na právoa
spravedlnost pro sebe, nejen nezdržovali parla-
ment nikdy od toho, by lidu užitečně prospěl,
ale že jsme při všech podobných zákonech co
nejúčinněji pomáhali. Leč každé ditě ví, co se
myslí a vyrozumivá u rakouských officiosův
plodnou prací: uvalování vždy vyšších a vyš-
ších daní a břemen na bedra lidu, sekáním
nových a nových dluhů státních na účely ne-
plodné.
9
article
O to panstvu běží, k tomu kdybychom se
ukázali ochotnými, rázem by nás vzali na mi-
lost tak jak jsme »hříšní«, hned bychom se jim
libili a hned by nás pasovali na vzorné vla-
stence rakouské. Že však nechceme se jim
k tomu propůjčit, že jim my j ediní děláme
obtíže v tom hospodářství od pěti ke čtyřem, že
jim nehodláme jen tak zhola propustit to »zper-
fektěné« vyrovnání s Maďarem Szel
lem, který již dnes utěšuje Košuta blízkým
pohledem na tučnou tu lví kořisť, jakou
ulovil maďarský Achilles pro šťastnou Maďarii
o sylvestrovské noci u Sachra, proto na nás
psl hlavu strkají, proto křiči všecka ta lájevi
deňská dnes: »Zdolejte Čechy v še m
prostředkyl« třebas tedy i nekonstitučními.
násilnickými jako za dob herbstovských perse
kuci a kollerovských dragonád. —
Cože prý se nám Mladočechům posledn
dobou tak hrozného stalo, že jsme tak nakva
šeni a urputni? diví se Tartufť ve zdejším »Tag
blattu«. Vždyť prý se s námi vláda i Němei
přímo mazlí, na konference dohodčí nás zvou,
ba i vnitřní češtinu nám co nejslavněji vláda
nabízí! Proč a k čemu prý tedy ten náš hříšný
vzdor? Tak velkou prý přece naše bolest pro
zrušení Badenových nařízení býti nemůže. Ale
splš prý asi větříme jitřní vánek . . . »stare
sny o rozšíření autonomie zemské oživují,
všelijaké pověsti o pošinech v oboru zahra-
aičné politiky víři vzduchem, zkrátka, na
Bakouzko tlačí opět ono ovzduší, jež předpovídá
Maďar
Košut
Achilles
Sacher
Čecho
Badenův
10
article
vždy věci veliké a ve kterém vždy se českému
radikalismu nejlépe dařívalo.« Avšak můžeme
prý se pořádně zmýlit a přepočitat, varují nás
důtklivě dobrodinečkové naši, tentokr á
prý se s námi vážně zatočí, nebot
vládu i Němce přešla trpělivost a nejdéle z
měsíc prý to praskne. —
Tak nám hleděli nahnat husí kůži z věci
příštích ti hrdinové, aby našinci, rokující právě
v Brně a v Praze o dalším svém postupu
bojovném, pozbyli myslí a zahodili pušky do
žita. —
Nuže, dnes mohou znamenat, jak málo jin
byly všechny tyto »strachy na Lachy« platny
Již sobotní odpověď obou český c
stran na Moravě zklamala citelně speku
lace vládní jako německé. Výkonný výbo
lidové strany moravské odmít
vládní projekt jazykový pro Mo-
ravu a limine jako nepřijatelný
1. poněvadž neodpovídá rovnopráv-
nosti obou jazyků zemských n
Moravě, nýbrž zavádí do úřadů němčinu
jako uzákoněnou státní řeč, 2. proto, že neupravuje
jazykových poměrů ani ve všech třech
zemích koruny české, ani jed-
notně.
Výkonný výbor strany staročeské sice
projevil ocholu vstoupiti v nové vyjednávání o
národní smír na Moravě s Němci a raditi s
o nových návrzích vládních jako vůbec o všech.
které by jen částečně zdály se vhodnými při
spět ku připravení a umožnění národnostní
shody — avšak při tom trvá veskrz
na plném rovném právu jazy ko
vém a vyslovuje politování, ž
Slezsko opět nebylo pojato do ny
nějšího vyjednávání, i žádá d
razně, »aby státní zákony ve vě
cech jazykových konečně i ta
byly řádně plněny« Delegálům svým v
Vídni pak zůstavuje volnost tak
tickou.
V neděli na to radil se v Praze výkonný
výbor české národní strany svobodo
myslné.
Němec
Lach
Brno
Praha
Morava
Slezsko
Vídeň
jazykový pro molybden
český národní strana svoboda
11
article
Nuž a výsledek dlouhé, vážné porady jeho
Toto jednomyslně přijaté usnesení: »Vý
konný výbor národní strany svobodomyslné pro
Hlašuje, že vládní osnovy jsou ná
rodu českému nepřátelské, se sta
noviska českého jsou nepřijatelny
ba ony nemohou sloužiti ani za podkla
jednání s německými krajany
o úpravě jazykové otázky a reformě správní
II. dosavadní průběh dorozumívacíeh
konfereneí nemá, nesmí míti žád
ného vlivu na taktický postu
klubu na říšské radě; III. zástupcové
strany zúčastní se dalšího jednán
konferenčního a předloží vlastn
návrh na úpravu práva jazy ko-
vého, který, dle úvahy užšího výboru, bude
ve formě pamětního spisu podán též samému
panovníku.
Jakkoliv tedy zvlášlě z ohledů na svorn
postup s moravskými bratry většina výkonného
výboru našeho ješlě nepřetrhla niť dalšího vy
jednávání, přece co nejrozhodněji odmrštila pro-
posice vlády, již poznamenala jako zjevnou ne-
přítelkyni národa našeho, pročež ani po čas
konferencí neodložime proti ni meče opposice
své, nýbrž vytrváme v boji rozhodném bea
úlevy, děj se co děj, až do konečného vítězstv
pravdy a práva.
Poměry moravská.
V Brně, dne 9. ledna 1903.
Brno
12
article
V poslední době opět se více mluví o Mo
ravě a speciálně o české Moravě. Dotýkám se
pouze dvou podnětů. Poslanec dr. Stránský ve
svých známých článcích vánočních vytýká Če-
chům z království, především pak politikům če-
ským, že význam Moravy pro národ český pod-
ceňují, že ji zneuznávají a nesnaží se dostatečně
ziskati ji. Na jiné straně pak Morava stala se zá
roveň s královstvím předmětem konferencí vy-
rovnávacích ve Vídni a tu i vláda i Němci po
spíšili si dáti na jevo, že práva jazyková, jež oba
tito činitelé chtějí laskavě dopřáti Čechům v krá-
lovství, nijak nemohou býti rozšířena také na
Moravu, poněvadž „poměry jsou tu jiné“. Uvá
žíme-li, že Morava jest češtější než království
že má tři čtvrtiny obyvatelstva českého, kdežto
Čechy jen dvě třetiny, dále, že u nás Němci ne-
tvoří takový kompaktní pás jako v Čechách, mu-
síme to považovati za smělou ránu ve tvář, již
nám vláda a Němci vrážejí. A odváží se to uči-
niti — proč? Inu proto, že jsou u nás skutečně
takové „poměry“, že národ náš na Moravě nemá
či vlastně nejeví dosti síly, aby i ve Vídn
i u Němců získal si tolik respektu, aby k podob-
ným urážlivým výrokům ani nedošlo vůbec.
doktor
Stránský
Němec
Čecho
český Morava
Morava
Vídeň
Čechy
13
article
Nemyslím, že by význam Moravy byl v Če-
chách podceňován — o tom snad ještě naskytne
se příležitost promluviti; ale jisto jest, že česká
Morava nemá té váhy, jakou by míti měla při
své poloze a při své čistotě národní. Nechme
zatím stranou otázku, jsou-li tím vinni Češi z
království a do jaké míry; důležitější jest, po-
ukázati na vnitřní příčiny tohoto smutného zjevu,
poněvadž tím zjistíme choroby, na něž česka
Morava stůně, choroby domácího původu. Jest
to nedostatek politické práce na straně naší, a
kde jest práce, nedostatek organisace její. Tím
přicházíme přirozeně k jednotlivým stranám po-
litickým na Moravě. Bez odporu nejvýhodnější
postavení mají moravští klerikálové. Trpí
sice společnou vadou všech politických stran
na Moravě, že tu totiž nemáme přirozeného, mo-
hutného ústředí národního a politického, jakým
jest v Čechách Praha, která vše české k sobě
neodolatelně přitahuje, soustřeďuje; Praha jest
mozkem i srdcem Čech, Čechy Prahou myslí, cíti
i jednají. V Čechách nikdo ani nenochoníe
Čech
Morava
Čechy
Praha
Čechy Praha
14
article
nám zde na Moravě v tomto směru schází. Zde
takového historického a kulturního i politického
středu dosud nemáme, a od Prahy děli nás nejer
hranice a přirozená poloha země se sklonem do
Rakous, ale mnohá zařízení, jež vlády zavádělya
zavádějí, aby uměle oddálily celou Moravu od
Prahy (dráhy zejmena). Také moravšti kleriká-
kvé mají dvě ohniska, z nichž vychází organi-
sace jejich: Brno a Olomoue; prvé s biskupem
národně více zabarveným a tedy lidu více sym-
patiekým, ale méně výbojným, Olomouc s arci
biskupem, jenž v bojích a sporech oddálil se o
lidu, odcizil se mu, ale přece pérem, slovem
činem chce jej udržeti ve slepé poslušnosti, dus
v lidu vědomí stejného původu s bratřími v krá
lovstvi, ostentativně pobrdá českým uměním (vš
zadává umělcům cizím, třeba pochybné kvality)
pohrdá českou vědou (bojuje proti české univer
sitě v Praze i na Moravě), a českou žurnalistikou
Pán tento občas leccos vyvede, čímž klerikáln
tábor brněnský jest uveden v pravé zoufalstvi
Časté jsou případy, že Brno, aby nepozbylo po
pularity v širších vrstvách lidových, musí přím
odsouditi jednání svého arcipastýře, ačkoli kleri
kální massa zfanatisovaného lidu snese mnoho.
Morava
Praha
Rakousy
Brno
Olomouc
15
article
Připomínáme, že projevy nenávisti oproti Čechům
z království, jež i v pražských listech byly kon-
statovány s úžasem a hrůzou, podcenovány jsou
právě z Olomouce. Přes tuto dvojakost strana
klerikální má oproti stranám národním vzácnou
výhodu: má v Brně celý štáb vyššího duchoven
stva, které poslušno svých arcipastýřů, horlivě
pracuje na propagandě zpátečnické, nejsouc nu
ceno, staratí se o své zaopatření, nemajíe v boj
politickém co ztratiti naopak vědouc, že za agi
taci bude dobře odměněno. A rovněž tak jes
tomu v celé zemi; v arcidiécesi olomoucké kně
klidný, nemíchajíeí se do zápasů politických
jest přímo v nemilosti u svých představených.
Čecho
Olomouc
Brno
16
article
Proto má strana klerikální také v rukou svýcl
jedinou revui moravskou, má denník („Hlas“)
velikou hybnosti vyníkající, který mohl od No
vého roku rozšířiti dojem svůj, má celou řadu
časopisů nepolitických pro lid (pokrokové strany
nemají takměř nic) a rozvětvené časopisectvo
politické na venkově. Organisace strany jest do
sud nejlepší; má svého sekretáře (žurnalista
Štábl), který stále jest venku na cestách agi
tačních, jenž tu a tam vyvede straně nějaký ne
milý kotrmelec, ale přes to nedá se činnost jeho
podcenovati. Vedle toho v každém okresu politi
ckém jest aspoň jedna jednota katolicko-politi
cká, v níž štabem brnénským a místními duchov
ními jsou rolnici, ke zpátečnicíví naklonění, živ
nostníci, od kněži odvislí a jiné osoby vychová
vány na řečníky klerikálí, při čemž zbožnosti
lidu našeho zneužívá se k účelům strannicko
klerikálním. Nelze dost také oceniti, že klerikáln
strana u nás má v rukou největší domácí ústa
peněžní v Brně (Cyrillomethodějskou záložnu)
která též nečiní z toho tajnosti, že má sloužit
účelům strany, a přece bychom v řadách jejícl
členů a vkladatelů našli překvapující množstv
těch, kteří jinak jsou prý odpůrci směru tohoto
Hlas
Štábl
Brno
17
article
A konečně naposled poukázati musíme na moc
ného spojence strany této: ženy, ať již lidové
na něž působí kněží, ukládajíce jim, jak si opa
třiti vliv na četbu mužů, na hlasování mužů př
volbách atd. — ať již ženy z vrstev vyšších
které jsou úplně ve vleku vyššího duchovenstv
brněnského; zmiňujeme se jen mimochodem,ž
právě před několika dny o svátcích vánočnícl
opět založena byla nová organisace žensko-kle
rikální, k níž v sakristii jistého kostela přijímány
byly členky, mezi nimiž skvěla se i jména
mnohých našich předáků, smýšlení neklerikál-
niho. Ovšem dámy ty stojí zde vedle žen z kruho
šlechty a vysokého úřadnictva, a to jest u nás n
Moravě zvláště významno, neboť na obsazováni
míst a podobných drobnějších i větších vymože-
nosti má alliance duchovenstva s dámami ta
kými vliv, jenž se nedá podceňovati.
Morava
18
article
Vedle strany přísně klerikální vystupuje v
ústraní také tak zvaná katolická moderna, jejím
vůdcem jest redaktor druhé moravské revue „No-
vého života“, P. Dostál-Lutinov; strana ta však
nemá pro utváření se našeho politického a národ
ního života valně významu jednak proto, že pro
gram její není dosud ujasněn, jednak proto, že
pro terrorismus, který vládne nyní v arcidiéces
olomoucké proti každému, kdo panu arcibisku
povi bezpodmínečně nesekunduje, moderna ne
může se nijak rozvinouti a činiti snad protiváht
čírému klerikalismu. Širším vrstvám lidu jes
neznáma úplně, jsouc soustavně umlčována bo
jovným kněžstvem.
Přes všechny tyto okolnosti, straně výhodné
nedomohla se strana klerikální při zemskýe
volbách takových úspěchů, jaké očekávaly —
strany ostatní, proti nimž bojovala. Strach by
větší a dosti důvodný. Ale nechť se nikdo nemýlí-
strana klerikální jest na postupu, na stálém
bezpečném (dosud) postupu; při volbách získala
kvantitativně (jeden mandát nový) i kvalitativně
dostavši na sněm druhého svého papeže svět-
ského, dra. Hrubana z Olomouce, který pozvoln
přejímá otěže strany z rukou staršího pohlavára.
dra. Koudely v Brně. Že nezískala více, o to m
zásluhu — pan arcibiskup Kohn, který častc
odpůreům jejím dává do ruky vítanou zbran.
P Dostál
Lutinov
Hruban
Koudela
Kohn
Olomouc
Brno
19
article
Kratčeji budeme hotovi se stranou staro-
českou („národní stranou moravskou“), její
nynější tvářnost byla již v listě tomto před ne
dávnem načrtána. Vliv její dolů, na lid, jest ne-
patrný. Jest to neuvěřitelno, ale přece pravda
že strana tato, jež právě má jaksi vedení českých
věcí na sněmě a v zemském výboru, mimo svů.
ústřední klub v Brně nemá na celé Moravě an
jediného spolku politického, totiž ani jediného
o kterém se vůbec ví. A proto také pro politickou
organisaci země nečiní nic více, než že vydává
svůj orgán, „Moravskou Orlici“, který má o něco
lepší pověst, než jeho strana jednak pro svoje
stáří a jednak, že v redakci zasedají někteří
sympatičtí literáti, na př. Josef Merhaut. Několik
dobrých pracovníků stranu nepředělá; u mno
hých lid už to iaksi akceptuje, že od nich n
může práce politické očekávati a nežádá jí. Cha
rakteristická jest episoda z posledních voleb
zemských, kdy v městě jednom proti takému
staršímu, pohodlnému poslanci vystoupil proti-
kandidát; byl však voličstvem odmítnut. „O tom
starém“ povídali si, „aspoň víme, že nebude ni
dělat, o tom novém nevíme ani to.“ A starý
byl zvolen. To však třeba vylknouti, že mnozt
předáci strany této dovedou si jednak „opatr-
ným“ vystupováním, jednak styky, které udržují
s rozhodujícími v zemi kruhy, získati značný
vliv nahoru, tu a tam domohou se pro své volič-
stvo nějaké té vymoženosti a udržují je pak
závazku vděčnosti. Tak na př. předseda strany
tě ani nehlasoval na sněmě pro návrh českých
stran, aby rozpočet zemský byl většině sněmovn
povolen jen na tři měsíce a tak se zřejmě od-
dělil od delegace celé.
Merhaut
Brno
Morava
20
article
O straně lidové (svobodomyslné) bylo jia
napsáno v listě tomto, že v poslední době jeví či
lost, jež oprávňuje k dobrým nadějím. Musí všal
překonati veliké obtíže, ježto jest odkázána sam
na sebe. Jí nejvíce škodí nedostatek velikého
centra národního a politického na Moravě. Do-
sud se jí nepodařilo seskupiti v Brně stálýa
s dostatek početný sbor mužů, kteří by pracovali
na organisaci strany, když předáci její zaměst
náni jsou na radě říšské. Toť musí býti nej-
přednější starostí její. Před nějakým časem vy-
skytla se dokonce zde v Brně myšlénka, zřídit
pracovní výbor strany lidové v Prostějově a pře-
ložiti tedy fakticky vedení strahy do města toho.
což by ovšem mělo pro stranu vedle některých
prospěchů mnohé nevýhody. Snad bohdá v Brn
podaří se získati dostatek dobrých pracovníků;
podotýkáme, že strana lidová jest vlastně jedin
strana v pravdě opposiční a v budoucnosti oppo-
sice její musí nabýti ještě větší ostrosti a t
ovšem u nás na Moravě příliš neláká i rozhodné
přivržence strany, aby se postavili v linii bojovní,
neboť zde panují vlády postranní, které pak za-
kročují velmi nemilosrdně proti opposičníkům
— i v úřadech i mimo ně.
Morava
Brno
strana lidový v Prostějov
21
article
Další citelný nedostatek strany lidové jest,
že nemá mocného ústavu peněžního, jenž by ji
byl podporou v čas potřeby. Za to dosud má
strana lidová za sebou moc neocenitelnou: v je-
jích řadách stojí dosud veliká většina lidu mo-
ravského a to jak rolnictva, tak můžeme říci
i měšťanstva. To jest její výhodou, ale také jí
připadá odpovědnost a starost, aby většinu ná-
roda udržela na cestě pokroku, ráznosti národní
a zachovala mu vědomí o solidaritě lidu našeho
s národem českým vůbec. K tomu musí se pod-
niknouti reorganisace politických spolků lido-
vých na venkově, z nichž některé vynikají vzác-
nou horlivostí, ale jiné obmezují se na to, že
občas — třeba za několik let — vykonají si svou
řádnou (?) valnou hromadu, činnější dokonce
pošlou někdy někam nějaký telegram obsahu
rázného — ale nic víc. Někde ani sdružení tako
vých není, na př. na Valašsku celém, ač jest za
stupováno lidovcem, na Slovácku, jež drží kleri
kálové, v severní Moravě atd.
Valašsko
Slovácko
Morava
22
article
Strany agrární, politicky úplně vyhra-
něně není; největši neklerikální organisace rol-
nictva moravského, „Selská jednota“ i orgán jej
„Selské Listy“, překonavše krisi snah klerikál-
ních za poslance Svozila, stojí nyní v přátelském
poměru se stranou lidovou a to jistě ne na úko
rolnictva, neboť zástupci lidoví i na sněmi
i v zemědělské radě dosud vždy s úspěchem há-
jili zájmy tohoto, pro nás na Moravě nejdůleži-
tějšího stavu.
Strany mladé nenalezly na Moravě dosud
takové půdy jako v Čechách; strany radikáln
není, strana pokrokovo-radikální má sice zde
řadu přívrženců, již se kupí kol olomouckého
„Pozora“ a z nichž někteří (ale málo jich) horlivě
pracují národně, ale politicky neznamená strana
ta dosud ničeho a jediný politický spolek, jejž má
v ruce (v Olomouci), prodělává těžkou krisi —
nedostatkem pracovníků; při „mladé“ straně
jest to okolnost zajisté povážlivá.
Svozil
Morava
Čechy
Olomouc
23
article
Jsme s přehledem zběžným hotovi; výsledek
jest: malá váha, již má Morava česká ve směru
politickém, zaviněna jest nejen příčinami vněj-
šími, nýbrž také tím, že se u nás doma mál
pracuje politicky. Jediná strana klerikální,
jež má všechny výhody po ruce, klade své cíle
klerikálně-strannické nad prospěch národně poli-
tický. Strany ostatní trpí nedostatkem organisace,
některé více, některé méně, ale trpí — a tím
trpí i politická repulace neodvislého lidu
českého; předáci stran zaměstnáni jsou ve
Vídni, doma práce leží ladem; význam sněmu se
podceňuje; není peněžních ústavů, není s do-
statek časopisectva, ať belletristického, ale vede-
ného směrem pokrokovým, ať přehledového (re-
vuí); v místa odpovědná (na př. zemský výbor)
povolávají se a dají se povolati osoby, jež
jich nemohou zastávati. Tak se buď sami seslabu-
jeme nebo příčiny slabosti neodstraňujeme dost
energicky. Zde tedy — doma — zárodek našt
slabosti. A přece se u nás dá pracovati; o vý-
sledcích, jichž se docílilo v jednotlivých krajích
našich, promluvíme někdy šiřeji. Ale musí být
zde vůle a nejen ta, i opravdová, vytrvalá práce.
Chyba jest v hlavách i v celém tělese národním
Někdy i zákon přimo nás nutí ku práci, ale my
ani nechceme. Jediný příklad dostačí: Zemsk
zřizení naše výslovně nařizuje, že členové zem-
ského výboru mají povinnost, bydliti v Brně;
proč? patrně, aby mohli svědomitě vykonávat
úřad svůj. Němci naši, mající většinu v rukou,
ustanovení toho přesně dbají, my však si mů-
žeme dovoliti porušení zákona. V čí prospěch?
Dokud jest nečinnost, ba nesvědomitost v řadách
našich, nedovolávejme se pomoci cizí. — keš.
Němec
Morava
Vídeň
Brno
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. ledna. (Vyrovnací před-
lohy hotovy.) Celé dva dni, v sobotua
v neděli pracovali v Pešti oba ministerští před-
sedové, každý se čtyřmi odbornými ministry, na
stylisaci vyrovnacích předloh a teprve k osmé
V arobném prodejí:
ranuí číslo e seb5 . . . za 8 h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve slialkích na venkovét
ranní člal
cépolední.
. . . . . . . Bk
Iuserát
platí se hosově napře.
Přečplscení a inserty pžijímá zěmini-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam zachirnií se těž rodakce
tiskirns n erpečire „ Márodnich Listi“.
Eakopisy se povráceji.
Praha
Pešť
Márodnich List
25
article
hodině večerní byla i tato práce ukončena, tak že
bylo možno prohlásiti, že vyrovnání mezi mi-
nistry jest hotovo. Slovo obdrží nyní parlamenty,
jimž dle „Fremdenblattu“ předlohy budou po-
dány současně dne 15. t. m. Že se Kolom. Szel-
lovi podaři, přiměti uherskou sněmovnu, aby
schválila jeho ujednání s vládou rakouskou,
o tom sotva lze pochybovati. Choulostivější bude
postavení dra. Körbra. Tvrdilo se, že mezi ra-
kouskou a uherskou vládou stala se již dohoda
také pro ten případ, kdyby se říšská rada uká-
zala ku práci neschopnou a bylo nutno i nové
vyrovnání v Rakousku uzákoniti pomocí § 14.
Z Pešti se dnes toto tvrzení co nejrozhodněji po-
pírá. Naopak i v rozhodujících kruzích uher-
ských panuje prý přesvědčení, že nové vyrovnání
nemůže býti v Rakousku provedeno ani oktrojír-
kou, ani jiným neparlamentním způsobem, a jak-
mile by se ukázalo nemožným, vyrovnání pro-
vésti cestou ústavní, nastala by potřeba, posta-
rati se o samostatnou úpravu hospodářských po-
měrů v každém státě. Podotýkáme, že se to
Pešti tvrdí dnes. To však nevylučuje, že by
se v případě potřeby názory po čase změnily
i v Pešti.
Dle „Boh.“ budou parlamentům vedle hlav-
ní vyrovnací předlohy podány ještě tři neb čtyři
vedlejší předlohy, z nichž jedna se bude týkati
komisionářských skladišť a jiná transportní daně.
Osvobození uherských papírů od daně z dů-
chodů v Rakousku a naopak rakouských papírů
v Uhrách provede se pouhým nařízením. Osnova
zákona o placení hotovými jest prý také hotova,
ale do sněmoven se dostane teprve počátkem
března. Až bude placení hotovými stanoveno,
měla by nejmenší bankovkou býti padesátka.
Místo dvacítek a desítek měly by přijíti do oběhu
pouze peníze zlaté. Soudí se však, že se vedle
zlatých mincí ponechají v oběhu i peníze papí-
rové jako pohodlnější,
Rakousko
Pešť
Uhry
26
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. ledna
Ze Slovanského spolku petrohrad-
ského.
Slovanský dobročinný spolek petrohradský
konal tyto dni valnou hromadu, která vykonala
volby do nového výboru. Zvoleni A. A. Zavja-
lov, A. N. Štiglic, V. V. Komarov. Finanční
výbor navrhl, aby makedonským uprchlíkům bylo
věnováno z přispěvků spolkových 10.000 rublů.
Učinén návrh, aby zavřena byla slovanská útulna,
spolkem před několika léty zřízená hlavně pro
slovanské studenty, do Petrohradu přicházející
a často nemající, co by do úst položili. Útulna
ta se neosvědčila proto, že jí mnozí zneuživajl.
Mezi těmi na prvém místě uvedení dobrodruzi
bez zaměstnání a povolání, kteří ze slovanských
zemí hrnou se do Ruska, doufajíce, že tam bez
práce a způsobilosti dobře se míti budou. Zvítě-
zilo ale mínění, že útulnu třeba zachovati pro
ty, kteři podpory zasluhují; a proti tém, kteří
ji nezasluhují, dlužno se ohraditi jinak, než na
útraty prvých.
A Zavja
A N
Štiglic
V V Komarov
Praha
Zvolen
Petrohrad
Rusko
27
article
Marocké nepokoje.
V posledních hodinách decházejí z Marokka
zprávy stále povážlivější, povážlivější toliž pro
anglo filského sultána Abdula Aziza. Sultán oče-
kává povstalce na řece Tilu. Dle jedné pověst
utrpěl již porážku. Evropská vyslanectva pokládají
situaci za velmi kritickou a vyslala na kvap posly
za francouzským poselstvem, které prodlévá u E
Karu. Ruský vyslanec prohlásil k zástupci »Mor-
ning Leadru«, že vojsko sultánovo jest bez kázné
a mnohem hůře ozbrojeno než vojsko preten-
dentovo. Praví se dokonce, že situace sultánova
zhoršila se tou měrou, že všichni konsulové i jiní
Evropané Fez prý již opustili. Německý poštovní
úřad předal záležitosti své jednomu Arabu. Jest
ještě nejisto, zdaž sultán nastoupí ústup svůj na
Tanger aneb přes Robat. V krajním případě prý
se hodlá sultán probili na západní pobřeží. Špa-
nělský konsul v Robatu oznamuje rovněž zne-
pokojivé jitření. Evrepané přicházejí odtamtud
do Casorblomy. Na místech, kde se má osud
sultána a tím i anglického vlivu v Marokku roz-
hodnouti, veliké lijáky činí terén tím nedostup-
nějším. Dle některých depeší stojí pretendent již
před Fezem a jest i spojení s Tetuanem pře-
rušeno.
Abdul Aziza
Evropan
Maroko
Til
E Kara
Morava
Tanger
28
article
Ještě k náhlé demissi Hollebenově.
Hněv Viléma II. nad nezdary vyslance Holle-
bena ve Washingtoně musí býti skutečně veliký
a napjetí mezi panovníkem a jeho zástupcem u re-
publiký americké neobyčejně ostré. Dle posled-
ních zpráv opustil totiž Holleben
Washington tak na kvap, že se ani
s presidentem Rooseveltem, ani se st. tajemní-
kem Havem nerozloučil. Osobně omluvil toto
opomenutí veškeré obřadnosti nemocí. V Nov.
Yorku, kam přibyl již ve čtvrtek večer, odmítl
Holleben všeliké rozhovory o příčinách demisse
své, ano i odpověď novinářům, kterým že par-
níkem — v sobotu — míní odploutí. Některé
listy německé tvrdí nyní, že k demissi Holle-
benově zavdaly příčinu intriky dřivějšího prvního
tajemníka vyslaneckého ve Washingtoně, Specha
ze Sternburgu, jenž musil své doby na nale-
hání Hollebenovo Washington opustiti a do Kal-
kuty na místo gen. konsula se uchýliti, odt
doby prý ale proti Hollebenovi v intrikách ne-
ustal. Jsou-li ale tyto pletky jednou z vedlej-
ších příčin nemilosti, v niž Holleben v Berlíně
upadl, hlavní příčinou jistě nejsou. Hlavní pří-
činy ty byly už v listě našem v souhlases
americkými, anglickými i německými listy uve-
deny.
Anarehistická či policejní
zbrojnice?
Původce výbuchu pumového před ženev
skou katodrálou, Ital Marchetti, byv zatčen při-
Vilém II
Roosevelt
Holl
Ital
Marchetti
Holl
Washington
York
Sternburg
Kala
Berlín