ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e3731d0-70ad-11dc-8803-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 62, person 40, org 6
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 13. ledna 1903.
Praha
3 masthead
číslo 3.
4 article
Na ranní a odpol. list, předelácí see v Praze v sdministraeti na měsíe Ba čtrrt lta . . . . 6 K — h s dvejí čonáške na másí tní leta . . . . 7 K o0 ve filialkách: . 2K 8O ra mašale - Poštors a mě ste
Praha
5 article Rvá: . . 9ko
Rvá: . . 9ko a dvejí zěsilkou nr leta . . . . n1 K so
6 article Před hrozbami křivdy právo nepobledne!
Před hrozbami křivdy právo nepobledne! Nedělní poradě výkonného výboru naš strany dostalo se ve vídeňských i zdejších ně- meckých listech hudebního doprovodu, který by mohl protrhat ušní bubínky i dělostřelcům o nejtěžších oblehacích batterií. Podobného orien tálně divokého vřesku, pískotu a řinkotu snad ani v extasi křepčící dervišové nedokáží. A účel všeho toho korybantského rámusu? Abychom ustrašeni schýlili šíje, smířili se s Körbro- vými proposicemi jazykovými upustili na dále ode vši obstrukee v parlamentě vídeňském. Zaznamenejme pro paměť budoucí aspoů několik rhapsodií z té rozviřené hudby německo officiosní přítomnosti »Češi veslují slepě ke kata s tro f ěs — zahájila chorovod »Neue Freie Presse« — »a jednají s lehkovážností zlo činu blízkou proti vlastnímu lidu svému. když i nyní ještě zarputile trvají na svém vzdo- rovitém stanovisku a nepouživají příležitosti, jakou jim skýtá dohodčí konference, aby mohli důstojně opustit posici neudržitelnou Jaké konkretní události by nadešly, kdyby Češi uherské vyrovnání obstrukcí hatili, nelze předpovídat, avšak politické důsled ky. jaké by to mělo, jsou zjevny. Chtějí li Češi po- stavit otázku moci, nechť sami posoudí, kde že bude na konec větší moc, zda při nich, nebo při Rakousku? Obstrukce jakožto prostředek nutné sebeobrany proti národnímu znásilnění dá se ospravedlnit; — avšak svévolná hr s obstrukeí nikdy. Proti této dříve nebe později shlukne se koalice stran, která nebude míti žádného jiného cíle, než aby se- třásla mrzké toto jařmo.
Čech Körbro Rakousko Neue Frei Presse
7 article
Prostředky k tomu mohon býti ústavní anebo snad také neústavní, ale konec nemůže býti než jediný: porážka strany, která v nezři zeném přeceňování své síly z ami tá mir, jenž se jí nabizí, aby celému ostatnímu Rukousku vypověděla válku. Na Češích jest tétn chvile, aby se rozhodli, zdali tomu chlějí. — Tak hlavní offieiosus páně Körbrův, kte rého bychom mohli utlouci jeho vlastními chvalozpěvy na nejfrivolnější — německo obstrukci proti uherskému vyrovnání, b celému státu, provozovanou beze vší spra vedlivé příčiny, poněvadž ani Badeno- vými, ani Gautschovými nařízeními, ani vládami ani pravici Němeům v pravdě ni vlasu se ne- zkřivilo, ni atomu z práv jejich národních se neubralo, kdežto my sáhli k obstrukci teprve sku- tečné v nejvyšší nouzi a v nutné sebeobraně, když se nám pro uchlácholení německých obstrukčníků sáhlo na náš národní krb, když s nám z něho vyrvalo dobré naše právo nám jedva přiznané a zaháji se proti nám opět tuhý německý režim, smě- řující k roztrhání jednoty našl vlasti, ke zřízen v ní německého Trentina a k uzákonění státn němčiny obejitím stálních základních i zemskýei zákonů platných. To není žádná »svévolná hras nýbrž legální sebeobrana nejkrutěji v bylu právu svém ohroženého národa, to není žádná zatvrzelost, ani žádný nerozum, nýbrž proste železná nutnost. My nevypovídáme obstrukcí svou válku Rakousku, nýbrž my chceme pouze vládu nám úpornou a slepě Némeům zapsanou donutit k činu spravedlnosli nebo k odstoupení.
Čech Körbrův Gautschův Trentin Rakousko
8 article
Jakmile se nám vráti právo dne 17. října 1899 uloupené, odložime ihned meč obstrukce, jakož jsme byli tolikrát vládě a nepřátelům svým ohlásili. Na těch tedy jest, chtějí-li m lru či válce a nikoliv na nás. Když pak nám officiosové dále vyčítají, že prý svým »hero- stratstvím« zdržujeme parlament od toho, aby zjednal a opatřil strádajícímu nezaměstnanému lidu dělnickému práci — odpovíme k humbugu tomu prostě nepopíratelným faktem, že jsme za ta tři léta, co marně čekáme na právoa spravedlnost pro sebe, nejen nezdržovali parla- ment nikdy od toho, by lidu užitečně prospěl, ale že jsme při všech podobných zákonech co nejúčinněji pomáhali. Leč každé ditě ví, co se myslí a vyrozumivá u rakouských officiosův plodnou prací: uvalování vždy vyšších a vyš- ších daní a břemen na bedra lidu, sekáním nových a nových dluhů státních na účely ne- plodné.
9 article
O to panstvu běží, k tomu kdybychom se ukázali ochotnými, rázem by nás vzali na mi- lost tak jak jsme »hříšní«, hned bychom se jim libili a hned by nás pasovali na vzorné vla- stence rakouské. Že však nechceme se jim k tomu propůjčit, že jim my j ediní děláme obtíže v tom hospodářství od pěti ke čtyřem, že jim nehodláme jen tak zhola propustit to »zper- fektěné« vyrovnání s Maďarem Szel lem, který již dnes utěšuje Košuta blízkým pohledem na tučnou tu lví kořisť, jakou ulovil maďarský Achilles pro šťastnou Maďarii o sylvestrovské noci u Sachra, proto na nás psl hlavu strkají, proto křiči všecka ta lájevi deňská dnes: »Zdolejte Čechy v še m prostředkyl« třebas tedy i nekonstitučními. násilnickými jako za dob herbstovských perse kuci a kollerovských dragonád. — Cože prý se nám Mladočechům posledn dobou tak hrozného stalo, že jsme tak nakva šeni a urputni? diví se Tartufť ve zdejším »Tag blattu«. Vždyť prý se s námi vláda i Němei přímo mazlí, na konference dohodčí nás zvou, ba i vnitřní češtinu nám co nejslavněji vláda nabízí! Proč a k čemu prý tedy ten náš hříšný vzdor? Tak velkou prý přece naše bolest pro zrušení Badenových nařízení býti nemůže. Ale splš prý asi větříme jitřní vánek . . . »stare sny o rozšíření autonomie zemské oživují, všelijaké pověsti o pošinech v oboru zahra- aičné politiky víři vzduchem, zkrátka, na Bakouzko tlačí opět ono ovzduší, jež předpovídá
Maďar Košut Achilles Sacher Čecho Badenův
10 article
vždy věci veliké a ve kterém vždy se českému radikalismu nejlépe dařívalo.« Avšak můžeme prý se pořádně zmýlit a přepočitat, varují nás důtklivě dobrodinečkové naši, tentokr á prý se s námi vážně zatočí, nebot vládu i Němce přešla trpělivost a nejdéle z měsíc prý to praskne. — Tak nám hleděli nahnat husí kůži z věci příštích ti hrdinové, aby našinci, rokující právě v Brně a v Praze o dalším svém postupu bojovném, pozbyli myslí a zahodili pušky do žita. — Nuže, dnes mohou znamenat, jak málo jin byly všechny tyto »strachy na Lachy« platny Již sobotní odpověď obou český c stran na Moravě zklamala citelně speku lace vládní jako německé. Výkonný výbo lidové strany moravské odmít vládní projekt jazykový pro Mo- ravu a limine jako nepřijatelný 1. poněvadž neodpovídá rovnopráv- nosti obou jazyků zemských n Moravě, nýbrž zavádí do úřadů němčinu jako uzákoněnou státní řeč, 2. proto, že neupravuje jazykových poměrů ani ve všech třech zemích koruny české, ani jed- notně. Výkonný výbor strany staročeské sice projevil ocholu vstoupiti v nové vyjednávání o národní smír na Moravě s Němci a raditi s o nových návrzích vládních jako vůbec o všech. které by jen částečně zdály se vhodnými při spět ku připravení a umožnění národnostní shody — avšak při tom trvá veskrz na plném rovném právu jazy ko vém a vyslovuje politování, ž Slezsko opět nebylo pojato do ny nějšího vyjednávání, i žádá d razně, »aby státní zákony ve vě cech jazykových konečně i ta byly řádně plněny« Delegálům svým v Vídni pak zůstavuje volnost tak tickou. V neděli na to radil se v Praze výkonný výbor české národní strany svobodo myslné.
Němec Lach Brno Praha Morava Slezsko Vídeň jazykový pro molybden český národní strana svoboda
11 article
Nuž a výsledek dlouhé, vážné porady jeho Toto jednomyslně přijaté usnesení: »Vý konný výbor národní strany svobodomyslné pro Hlašuje, že vládní osnovy jsou ná rodu českému nepřátelské, se sta noviska českého jsou nepřijatelny ba ony nemohou sloužiti ani za podkla jednání s německými krajany o úpravě jazykové otázky a reformě správní II. dosavadní průběh dorozumívacíeh konfereneí nemá, nesmí míti žád ného vlivu na taktický postu klubu na říšské radě; III. zástupcové strany zúčastní se dalšího jednán konferenčního a předloží vlastn návrh na úpravu práva jazy ko- vého, který, dle úvahy užšího výboru, bude ve formě pamětního spisu podán též samému panovníku. Jakkoliv tedy zvlášlě z ohledů na svorn postup s moravskými bratry většina výkonného výboru našeho ješlě nepřetrhla niť dalšího vy jednávání, přece co nejrozhodněji odmrštila pro- posice vlády, již poznamenala jako zjevnou ne- přítelkyni národa našeho, pročež ani po čas konferencí neodložime proti ni meče opposice své, nýbrž vytrváme v boji rozhodném bea úlevy, děj se co děj, až do konečného vítězstv pravdy a práva. Poměry moravská. V Brně, dne 9. ledna 1903.
Brno
12 article
V poslední době opět se více mluví o Mo ravě a speciálně o české Moravě. Dotýkám se pouze dvou podnětů. Poslanec dr. Stránský ve svých známých článcích vánočních vytýká Če- chům z království, především pak politikům če- ským, že význam Moravy pro národ český pod- ceňují, že ji zneuznávají a nesnaží se dostatečně ziskati ji. Na jiné straně pak Morava stala se zá roveň s královstvím předmětem konferencí vy- rovnávacích ve Vídni a tu i vláda i Němci po spíšili si dáti na jevo, že práva jazyková, jež oba tito činitelé chtějí laskavě dopřáti Čechům v krá- lovství, nijak nemohou býti rozšířena také na Moravu, poněvadž „poměry jsou tu jiné“. Uvá žíme-li, že Morava jest češtější než království že má tři čtvrtiny obyvatelstva českého, kdežto Čechy jen dvě třetiny, dále, že u nás Němci ne- tvoří takový kompaktní pás jako v Čechách, mu- síme to považovati za smělou ránu ve tvář, již nám vláda a Němci vrážejí. A odváží se to uči- niti — proč? Inu proto, že jsou u nás skutečně takové „poměry“, že národ náš na Moravě nemá či vlastně nejeví dosti síly, aby i ve Vídn i u Němců získal si tolik respektu, aby k podob- ným urážlivým výrokům ani nedošlo vůbec.
doktor Stránský Němec Čecho český Morava Morava Vídeň Čechy
13 article
Nemyslím, že by význam Moravy byl v Če- chách podceňován — o tom snad ještě naskytne se příležitost promluviti; ale jisto jest, že česká Morava nemá té váhy, jakou by míti měla při své poloze a při své čistotě národní. Nechme zatím stranou otázku, jsou-li tím vinni Češi z království a do jaké míry; důležitější jest, po- ukázati na vnitřní příčiny tohoto smutného zjevu, poněvadž tím zjistíme choroby, na něž česka Morava stůně, choroby domácího původu. Jest to nedostatek politické práce na straně naší, a kde jest práce, nedostatek organisace její. Tím přicházíme přirozeně k jednotlivým stranám po- litickým na Moravě. Bez odporu nejvýhodnější postavení mají moravští klerikálové. Trpí sice společnou vadou všech politických stran na Moravě, že tu totiž nemáme přirozeného, mo- hutného ústředí národního a politického, jakým jest v Čechách Praha, která vše české k sobě neodolatelně přitahuje, soustřeďuje; Praha jest mozkem i srdcem Čech, Čechy Prahou myslí, cíti i jednají. V Čechách nikdo ani nenochoníe
Čech Morava Čechy Praha Čechy Praha
14 article
nám zde na Moravě v tomto směru schází. Zde takového historického a kulturního i politického středu dosud nemáme, a od Prahy děli nás nejer hranice a přirozená poloha země se sklonem do Rakous, ale mnohá zařízení, jež vlády zavádělya zavádějí, aby uměle oddálily celou Moravu od Prahy (dráhy zejmena). Také moravšti kleriká- kvé mají dvě ohniska, z nichž vychází organi- sace jejich: Brno a Olomoue; prvé s biskupem národně více zabarveným a tedy lidu více sym- patiekým, ale méně výbojným, Olomouc s arci biskupem, jenž v bojích a sporech oddálil se o lidu, odcizil se mu, ale přece pérem, slovem činem chce jej udržeti ve slepé poslušnosti, dus v lidu vědomí stejného původu s bratřími v krá lovstvi, ostentativně pobrdá českým uměním (vš zadává umělcům cizím, třeba pochybné kvality) pohrdá českou vědou (bojuje proti české univer sitě v Praze i na Moravě), a českou žurnalistikou Pán tento občas leccos vyvede, čímž klerikáln tábor brněnský jest uveden v pravé zoufalstvi Časté jsou případy, že Brno, aby nepozbylo po pularity v širších vrstvách lidových, musí přím odsouditi jednání svého arcipastýře, ačkoli kleri kální massa zfanatisovaného lidu snese mnoho.
Morava Praha Rakousy Brno Olomouc
15 article
Připomínáme, že projevy nenávisti oproti Čechům z království, jež i v pražských listech byly kon- statovány s úžasem a hrůzou, podcenovány jsou právě z Olomouce. Přes tuto dvojakost strana klerikální má oproti stranám národním vzácnou výhodu: má v Brně celý štáb vyššího duchoven stva, které poslušno svých arcipastýřů, horlivě pracuje na propagandě zpátečnické, nejsouc nu ceno, staratí se o své zaopatření, nemajíe v boj politickém co ztratiti naopak vědouc, že za agi taci bude dobře odměněno. A rovněž tak jes tomu v celé zemi; v arcidiécesi olomoucké kně klidný, nemíchajíeí se do zápasů politických jest přímo v nemilosti u svých představených.
Čecho Olomouc Brno
16 article
Proto má strana klerikální také v rukou svýcl jedinou revui moravskou, má denník („Hlas“) velikou hybnosti vyníkající, který mohl od No vého roku rozšířiti dojem svůj, má celou řadu časopisů nepolitických pro lid (pokrokové strany nemají takměř nic) a rozvětvené časopisectvo politické na venkově. Organisace strany jest do sud nejlepší; má svého sekretáře (žurnalista Štábl), který stále jest venku na cestách agi tačních, jenž tu a tam vyvede straně nějaký ne milý kotrmelec, ale přes to nedá se činnost jeho podcenovati. Vedle toho v každém okresu politi ckém jest aspoň jedna jednota katolicko-politi cká, v níž štabem brnénským a místními duchov ními jsou rolnici, ke zpátečnicíví naklonění, živ nostníci, od kněži odvislí a jiné osoby vychová vány na řečníky klerikálí, při čemž zbožnosti lidu našeho zneužívá se k účelům strannicko klerikálním. Nelze dost také oceniti, že klerikáln strana u nás má v rukou největší domácí ústa peněžní v Brně (Cyrillomethodějskou záložnu) která též nečiní z toho tajnosti, že má sloužit účelům strany, a přece bychom v řadách jejícl členů a vkladatelů našli překvapující množstv těch, kteří jinak jsou prý odpůrci směru tohoto
Hlas Štábl Brno
17 article
A konečně naposled poukázati musíme na moc ného spojence strany této: ženy, ať již lidové na něž působí kněží, ukládajíce jim, jak si opa třiti vliv na četbu mužů, na hlasování mužů př volbách atd. — ať již ženy z vrstev vyšších které jsou úplně ve vleku vyššího duchovenstv brněnského; zmiňujeme se jen mimochodem,ž právě před několika dny o svátcích vánočnícl opět založena byla nová organisace žensko-kle rikální, k níž v sakristii jistého kostela přijímány byly členky, mezi nimiž skvěla se i jména mnohých našich předáků, smýšlení neklerikál- niho. Ovšem dámy ty stojí zde vedle žen z kruho šlechty a vysokého úřadnictva, a to jest u nás n Moravě zvláště významno, neboť na obsazováni míst a podobných drobnějších i větších vymože- nosti má alliance duchovenstva s dámami ta kými vliv, jenž se nedá podceňovati.
Morava
18 article
Vedle strany přísně klerikální vystupuje v ústraní také tak zvaná katolická moderna, jejím vůdcem jest redaktor druhé moravské revue „No- vého života“, P. Dostál-Lutinov; strana ta však nemá pro utváření se našeho politického a národ ního života valně významu jednak proto, že pro gram její není dosud ujasněn, jednak proto, že pro terrorismus, který vládne nyní v arcidiéces olomoucké proti každému, kdo panu arcibisku povi bezpodmínečně nesekunduje, moderna ne může se nijak rozvinouti a činiti snad protiváht čírému klerikalismu. Širším vrstvám lidu jes neznáma úplně, jsouc soustavně umlčována bo jovným kněžstvem. Přes všechny tyto okolnosti, straně výhodné nedomohla se strana klerikální při zemskýe volbách takových úspěchů, jaké očekávaly — strany ostatní, proti nimž bojovala. Strach by větší a dosti důvodný. Ale nechť se nikdo nemýlí- strana klerikální jest na postupu, na stálém bezpečném (dosud) postupu; při volbách získala kvantitativně (jeden mandát nový) i kvalitativně dostavši na sněm druhého svého papeže svět- ského, dra. Hrubana z Olomouce, který pozvoln přejímá otěže strany z rukou staršího pohlavára. dra. Koudely v Brně. Že nezískala více, o to m zásluhu — pan arcibiskup Kohn, který častc odpůreům jejím dává do ruky vítanou zbran.
P Dostál Lutinov Hruban Koudela Kohn Olomouc Brno
19 article
Kratčeji budeme hotovi se stranou staro- českou („národní stranou moravskou“), její nynější tvářnost byla již v listě tomto před ne dávnem načrtána. Vliv její dolů, na lid, jest ne- patrný. Jest to neuvěřitelno, ale přece pravda že strana tato, jež právě má jaksi vedení českých věcí na sněmě a v zemském výboru, mimo svů. ústřední klub v Brně nemá na celé Moravě an jediného spolku politického, totiž ani jediného o kterém se vůbec ví. A proto také pro politickou organisaci země nečiní nic více, než že vydává svůj orgán, „Moravskou Orlici“, který má o něco lepší pověst, než jeho strana jednak pro svoje stáří a jednak, že v redakci zasedají někteří sympatičtí literáti, na př. Josef Merhaut. Několik dobrých pracovníků stranu nepředělá; u mno hých lid už to iaksi akceptuje, že od nich n může práce politické očekávati a nežádá jí. Cha rakteristická jest episoda z posledních voleb zemských, kdy v městě jednom proti takému staršímu, pohodlnému poslanci vystoupil proti- kandidát; byl však voličstvem odmítnut. „O tom starém“ povídali si, „aspoň víme, že nebude ni dělat, o tom novém nevíme ani to.“ A starý byl zvolen. To však třeba vylknouti, že mnozt předáci strany této dovedou si jednak „opatr- ným“ vystupováním, jednak styky, které udržují s rozhodujícími v zemi kruhy, získati značný vliv nahoru, tu a tam domohou se pro své volič- stvo nějaké té vymoženosti a udržují je pak závazku vděčnosti. Tak na př. předseda strany tě ani nehlasoval na sněmě pro návrh českých stran, aby rozpočet zemský byl většině sněmovn povolen jen na tři měsíce a tak se zřejmě od- dělil od delegace celé.
Merhaut Brno Morava
20 article
O straně lidové (svobodomyslné) bylo jia napsáno v listě tomto, že v poslední době jeví či lost, jež oprávňuje k dobrým nadějím. Musí všal překonati veliké obtíže, ježto jest odkázána sam na sebe. Jí nejvíce škodí nedostatek velikého centra národního a politického na Moravě. Do- sud se jí nepodařilo seskupiti v Brně stálýa s dostatek početný sbor mužů, kteří by pracovali na organisaci strany, když předáci její zaměst náni jsou na radě říšské. Toť musí býti nej- přednější starostí její. Před nějakým časem vy- skytla se dokonce zde v Brně myšlénka, zřídit pracovní výbor strany lidové v Prostějově a pře- ložiti tedy fakticky vedení strahy do města toho. což by ovšem mělo pro stranu vedle některých prospěchů mnohé nevýhody. Snad bohdá v Brn podaří se získati dostatek dobrých pracovníků; podotýkáme, že strana lidová jest vlastně jedin strana v pravdě opposiční a v budoucnosti oppo- sice její musí nabýti ještě větší ostrosti a t ovšem u nás na Moravě příliš neláká i rozhodné přivržence strany, aby se postavili v linii bojovní, neboť zde panují vlády postranní, které pak za- kročují velmi nemilosrdně proti opposičníkům — i v úřadech i mimo ně.
Morava Brno strana lidový v Prostějov
21 article
Další citelný nedostatek strany lidové jest, že nemá mocného ústavu peněžního, jenž by ji byl podporou v čas potřeby. Za to dosud má strana lidová za sebou moc neocenitelnou: v je- jích řadách stojí dosud veliká většina lidu mo- ravského a to jak rolnictva, tak můžeme říci i měšťanstva. To jest její výhodou, ale také jí připadá odpovědnost a starost, aby většinu ná- roda udržela na cestě pokroku, ráznosti národní a zachovala mu vědomí o solidaritě lidu našeho s národem českým vůbec. K tomu musí se pod- niknouti reorganisace politických spolků lido- vých na venkově, z nichž některé vynikají vzác- nou horlivostí, ale jiné obmezují se na to, že občas — třeba za několik let — vykonají si svou řádnou (?) valnou hromadu, činnější dokonce pošlou někdy někam nějaký telegram obsahu rázného — ale nic víc. Někde ani sdružení tako vých není, na př. na Valašsku celém, ač jest za stupováno lidovcem, na Slovácku, jež drží kleri kálové, v severní Moravě atd.
Valašsko Slovácko Morava
22 article
Strany agrární, politicky úplně vyhra- něně není; největši neklerikální organisace rol- nictva moravského, „Selská jednota“ i orgán jej „Selské Listy“, překonavše krisi snah klerikál- ních za poslance Svozila, stojí nyní v přátelském poměru se stranou lidovou a to jistě ne na úko rolnictva, neboť zástupci lidoví i na sněmi i v zemědělské radě dosud vždy s úspěchem há- jili zájmy tohoto, pro nás na Moravě nejdůleži- tějšího stavu. Strany mladé nenalezly na Moravě dosud takové půdy jako v Čechách; strany radikáln není, strana pokrokovo-radikální má sice zde řadu přívrženců, již se kupí kol olomouckého „Pozora“ a z nichž někteří (ale málo jich) horlivě pracují národně, ale politicky neznamená strana ta dosud ničeho a jediný politický spolek, jejž má v ruce (v Olomouci), prodělává těžkou krisi — nedostatkem pracovníků; při „mladé“ straně jest to okolnost zajisté povážlivá.
Svozil Morava Čechy Olomouc
23 article
Jsme s přehledem zběžným hotovi; výsledek jest: malá váha, již má Morava česká ve směru politickém, zaviněna jest nejen příčinami vněj- šími, nýbrž také tím, že se u nás doma mál pracuje politicky. Jediná strana klerikální, jež má všechny výhody po ruce, klade své cíle klerikálně-strannické nad prospěch národně poli- tický. Strany ostatní trpí nedostatkem organisace, některé více, některé méně, ale trpí — a tím trpí i politická repulace neodvislého lidu českého; předáci stran zaměstnáni jsou ve Vídni, doma práce leží ladem; význam sněmu se podceňuje; není peněžních ústavů, není s do- statek časopisectva, ať belletristického, ale vede- ného směrem pokrokovým, ať přehledového (re- vuí); v místa odpovědná (na př. zemský výbor) povolávají se a dají se povolati osoby, jež jich nemohou zastávati. Tak se buď sami seslabu- jeme nebo příčiny slabosti neodstraňujeme dost energicky. Zde tedy — doma — zárodek našt slabosti. A přece se u nás dá pracovati; o vý- sledcích, jichž se docílilo v jednotlivých krajích našich, promluvíme někdy šiřeji. Ale musí být zde vůle a nejen ta, i opravdová, vytrvalá práce. Chyba jest v hlavách i v celém tělese národním Někdy i zákon přimo nás nutí ku práci, ale my ani nechceme. Jediný příklad dostačí: Zemsk zřizení naše výslovně nařizuje, že členové zem- ského výboru mají povinnost, bydliti v Brně; proč? patrně, aby mohli svědomitě vykonávat úřad svůj. Němci naši, mající většinu v rukou, ustanovení toho přesně dbají, my však si mů- žeme dovoliti porušení zákona. V čí prospěch? Dokud jest nečinnost, ba nesvědomitost v řadách našich, nedovolávejme se pomoci cizí. — keš.
Němec Morava Vídeň Brno
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. ledna. (Vyrovnací před- lohy hotovy.) Celé dva dni, v sobotua v neděli pracovali v Pešti oba ministerští před- sedové, každý se čtyřmi odbornými ministry, na stylisaci vyrovnacích předloh a teprve k osmé V arobném prodejí: ranuí číslo e seb5 . . . za 8 h odpolední . . . . . . . za 2 h Ve slialkích na venkovét ranní člal cépolední. . . . . . . . Bk Iuserát platí se hosově napře. Přečplscení a inserty pžijímá zěmini- strace v Marianské ulici č. 3 Tam zachirnií se těž rodakce tiskirns n erpečire „ Márodnich Listi“. Eakopisy se povráceji.
Praha Pešť Márodnich List
25 article
hodině večerní byla i tato práce ukončena, tak že bylo možno prohlásiti, že vyrovnání mezi mi- nistry jest hotovo. Slovo obdrží nyní parlamenty, jimž dle „Fremdenblattu“ předlohy budou po- dány současně dne 15. t. m. Že se Kolom. Szel- lovi podaři, přiměti uherskou sněmovnu, aby schválila jeho ujednání s vládou rakouskou, o tom sotva lze pochybovati. Choulostivější bude postavení dra. Körbra. Tvrdilo se, že mezi ra- kouskou a uherskou vládou stala se již dohoda také pro ten případ, kdyby se říšská rada uká- zala ku práci neschopnou a bylo nutno i nové vyrovnání v Rakousku uzákoniti pomocí § 14. Z Pešti se dnes toto tvrzení co nejrozhodněji po- pírá. Naopak i v rozhodujících kruzích uher- ských panuje prý přesvědčení, že nové vyrovnání nemůže býti v Rakousku provedeno ani oktrojír- kou, ani jiným neparlamentním způsobem, a jak- mile by se ukázalo nemožným, vyrovnání pro- vésti cestou ústavní, nastala by potřeba, posta- rati se o samostatnou úpravu hospodářských po- měrů v každém státě. Podotýkáme, že se to Pešti tvrdí dnes. To však nevylučuje, že by se v případě potřeby názory po čase změnily i v Pešti. Dle „Boh.“ budou parlamentům vedle hlav- ní vyrovnací předlohy podány ještě tři neb čtyři vedlejší předlohy, z nichž jedna se bude týkati komisionářských skladišť a jiná transportní daně. Osvobození uherských papírů od daně z dů- chodů v Rakousku a naopak rakouských papírů v Uhrách provede se pouhým nařízením. Osnova zákona o placení hotovými jest prý také hotova, ale do sněmoven se dostane teprve počátkem března. Až bude placení hotovými stanoveno, měla by nejmenší bankovkou býti padesátka. Místo dvacítek a desítek měly by přijíti do oběhu pouze peníze zlaté. Soudí se však, že se vedle zlatých mincí ponechají v oběhu i peníze papí- rové jako pohodlnější,
Rakousko Pešť Uhry
26 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. ledna Ze Slovanského spolku petrohrad- ského. Slovanský dobročinný spolek petrohradský konal tyto dni valnou hromadu, která vykonala volby do nového výboru. Zvoleni A. A. Zavja- lov, A. N. Štiglic, V. V. Komarov. Finanční výbor navrhl, aby makedonským uprchlíkům bylo věnováno z přispěvků spolkových 10.000 rublů. Učinén návrh, aby zavřena byla slovanská útulna, spolkem před několika léty zřízená hlavně pro slovanské studenty, do Petrohradu přicházející a často nemající, co by do úst položili. Útulna ta se neosvědčila proto, že jí mnozí zneuživajl. Mezi těmi na prvém místě uvedení dobrodruzi bez zaměstnání a povolání, kteří ze slovanských zemí hrnou se do Ruska, doufajíce, že tam bez práce a způsobilosti dobře se míti budou. Zvítě- zilo ale mínění, že útulnu třeba zachovati pro ty, kteři podpory zasluhují; a proti tém, kteří ji nezasluhují, dlužno se ohraditi jinak, než na útraty prvých.
A Zavja A N Štiglic V V Komarov Praha Zvolen Petrohrad Rusko
27 article
Marocké nepokoje. V posledních hodinách decházejí z Marokka zprávy stále povážlivější, povážlivější toliž pro anglo filského sultána Abdula Aziza. Sultán oče- kává povstalce na řece Tilu. Dle jedné pověst utrpěl již porážku. Evropská vyslanectva pokládají situaci za velmi kritickou a vyslala na kvap posly za francouzským poselstvem, které prodlévá u E Karu. Ruský vyslanec prohlásil k zástupci »Mor- ning Leadru«, že vojsko sultánovo jest bez kázné a mnohem hůře ozbrojeno než vojsko preten- dentovo. Praví se dokonce, že situace sultánova zhoršila se tou měrou, že všichni konsulové i jiní Evropané Fez prý již opustili. Německý poštovní úřad předal záležitosti své jednomu Arabu. Jest ještě nejisto, zdaž sultán nastoupí ústup svůj na Tanger aneb přes Robat. V krajním případě prý se hodlá sultán probili na západní pobřeží. Špa- nělský konsul v Robatu oznamuje rovněž zne- pokojivé jitření. Evrepané přicházejí odtamtud do Casorblomy. Na místech, kde se má osud sultána a tím i anglického vlivu v Marokku roz- hodnouti, veliké lijáky činí terén tím nedostup- nějším. Dle některých depeší stojí pretendent již před Fezem a jest i spojení s Tetuanem pře- rušeno.
Abdul Aziza Evropan Maroko Til E Kara Morava Tanger
28 article
Ještě k náhlé demissi Hollebenově. Hněv Viléma II. nad nezdary vyslance Holle- bena ve Washingtoně musí býti skutečně veliký a napjetí mezi panovníkem a jeho zástupcem u re- publiký americké neobyčejně ostré. Dle posled- ních zpráv opustil totiž Holleben Washington tak na kvap, že se ani s presidentem Rooseveltem, ani se st. tajemní- kem Havem nerozloučil. Osobně omluvil toto opomenutí veškeré obřadnosti nemocí. V Nov. Yorku, kam přibyl již ve čtvrtek večer, odmítl Holleben všeliké rozhovory o příčinách demisse své, ano i odpověď novinářům, kterým že par- níkem — v sobotu — míní odploutí. Některé listy německé tvrdí nyní, že k demissi Holle- benově zavdaly příčinu intriky dřivějšího prvního tajemníka vyslaneckého ve Washingtoně, Specha ze Sternburgu, jenž musil své doby na nale- hání Hollebenovo Washington opustiti a do Kal- kuty na místo gen. konsula se uchýliti, odt doby prý ale proti Hollebenovi v intrikách ne- ustal. Jsou-li ale tyto pletky jednou z vedlej- ších příčin nemilosti, v niž Holleben v Berlíně upadl, hlavní příčinou jistě nejsou. Hlavní pří- činy ty byly už v listě našem v souhlases americkými, anglickými i německými listy uve- deny. Anarehistická či policejní zbrojnice? Původce výbuchu pumového před ženev skou katodrálou, Ital Marchetti, byv zatčen při-
Vilém II Roosevelt Holl Ital Marchetti Holl Washington York Sternburg Kala Berlín