ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3db42970-762f-11dc-bc98-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 40 celkem · entity: place 73, org 18, person 134, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
2. října 1908. Číslo 271.
4 article
Tábor trnovský formuloval důvody, pro které Východní železnice zabrána. Jsou tyto: 1. Společnost Východních drah od samého počálku až do nynějška exploutovala jihobulhar ské dráhy na škodu bulharského obyvatelstva překážela pravidelnému hospodářskému rozvoji Bulharska. 2. Tato železnice, spravovaná nezávisle o státu, jehož územím probíhá, a nemající nad sebou ani jeho kontroly, jest jako stát v státě a tím samým hrozí jemu i jeho prospěchům stálým nebezpečím. 3. Protože všechen služebný porsonál dráhy skládá se z cizozemců, kteří mají své zájmy organisace v cizině, mohlo by se státi, že by na povel z ciziny učinili, aby želoznice sloužil účelům, bulharskému státu nebezpečným, an třoba nepřítelským, jako se již stalo, že služeb nictvo Východní dráhy na pokyn z ciziny uspo- řádalo stávku. Z těch důvodů byla část Východní želez nice, probíhající bulharským územím, bulhar skou vládou zabrána ve vlastní správu a v bul harském národě není nikoho, kdo by kroku toho neschvaloval.
Bulharsko východní dráha
5 article
Vítězstvi revolucionářů v Tavrizu. Obě bojující strany v Tavrizu pozdravily v sobotu večer novou čtvrť salvou z děl. Obřa- dům pro počátek ramazanu bylo tím vybověno Vojsko šachovo zdálo se však býti jím sproštěno povinnosti dodržovati velikou tuto dobu sváteční Po pět měsícův vzdoroval Tavriz, hlavní ob- chodn! město Persie s 200 000 obyvateli Nyní spoléhá na to, že tuhá zima, jež v sev Persii obyčejně zavládá, vojsko šachovo o Tavrizu zapudí a že pak celá provinci Azerbejdžan vyhlásí neodvislov Ostatně revolucionáři tavrizští jsou hotovi složiti zbraň, když veškerá vyslaneetva jim zaručí že šach vyhlásí ústavu na základě evropském. Proli anglo-ruské smlouvě v Persii jsou revolu- cionáři tavrizští silně zaujati. K evropské ve- řejnosti vydali provolání, v němž odsuzují »rotu byrokratův, zlodějů eynických, kteří se moc zavěsili na šíj národa« a proti »rotě kněží, cizo- pásníkův neslýchaně fanatických«. Provolání do- volává se opory svobodných a pokrokových ná- rodův evropských pro národ perský, kterýž chee za svobodu třeba i zemříti. Provolání tištěno jest v Cařihradě. Jak známo, hledí turecká vláda pro své rozpínavé choutky z perských zmatků kořistiti.
Tavriz Tavriz Persie Cařihrad
6 article
Merry del Val odstaven — Rampolla ze vrací Italský tisk, zvláště socialistická »Avanti« opakuje nedávnou, námi tehdy, před měsícem již cilovanou svou zprávu, že ve Vatikánu jest veliké rozhořčení proti st. tajemníku. Merryu. který způsobil neúspěch za neúspěchem: od- pudil Francii od Vatikánu, uvolnil styky s Ra- kouskem, rozštěpil kněžství, pobatil styky s Iial i se Spojenými státy. Kardinálové Gibbons Irebud vytýkali prý Merryovi před papežem přímo i jeho politiku protimodernistickou. Pa- peží radí se, aby uvedl v úřad st. tajemník opětně kardinála Rampollu, jehož frankofilskáa rusofilská politika sesílila by prý všechen politichý vliv Vatikánu a který prý by jistě zjednal čestný smír s Francií. Při- stoupí li na to Pius X., zastance pruských vlivů. jest ovšem otázka ...
Merryu Gibbons Merry Rampolla Pius Vatikán Francie spojený stát Merry del Val
7 article Intimaní dohoda italsko-ruská.
Intimaní dohoda italsko-ruská. »Corriere della Sera« potvrzuje v úvodníku svém včerejší námi již citovaný projev oficiosní »Agenzie« o erdečnosti stykův rusko-italských. jež Izvolský a Tittoni na schůzce oné zpečetili- Italie a Rusko — píše tento vážný lis italský — pochopili výhodu, jež plyne ze s oli dárního společného postupu jich pro jejich zvláštní zájmy. Nie se n Balkáně nezmění, aniž by Rusko a Italie v těsné shodě uplatnily při tom stanoviska svá nejvhodnějšími pro- středky. Úvodník konči: »Pomníme-li, že každá z obou mocl, kteréž tu zvláštní do- hodu uzavřely, náleží jednomu z obou vycházejí i Kritické spisy Nerudovy (též 36. seš,z 32 hal.). Di III., právě vycházející, obsahuje kritiky a referáty jeho o divadle z let 1865—1868 a jsou věrným a kriticky správným odleskem tehdejšího di- vadelního světa.
Tittoni Nerudův Rusko Balkán Intimaný dohoda Corriere della Ser
8 article
* Pravá vědecká díla musí býti založena co nejobjektivněji na bohatosti pramenů z přísluš- něho oboru. U nás jest pro chudobu odborné litera- tury a nalou poměrně znalost cizích jazyků organi- sace práce vedecké nesnadnější nežli jinde. K vy- plnění této mezeřy čím dál tím citlivější, zřídil Prvn český sludijní ústav Praze oddělení pro výstližk časopisecké a sleduje na šání abonentů široký poče odborných i povšechných -tů, v udaném směru urychlujíc a zlevňujíc tím velice sbírání pramenůa obslarává současně na přání překady příslušných článků cizojazyčných. Veškeré dota?) zodpoví se obratem *Sebraných spisů Svatopluka Čechavechází právě svazek druhý, v němž sešitem 12., po věn- lepé básni českého hrdinného vzdoru i síly, „Lešetín- ském kováři“, došlo na drobnější některé básně epi ckého rázu; jsou to: „Umírání“, „Má poesie“ „V klášterním sklepě“, „O jednom králi“; dále je tu řada jiskrných a vtipných epigramů „Hluché kopři- vy“ a pak zlatý řetěz lyricko-epických veršů, nazva- ných „Snové“. Snů tíseň zlatokřídlá usedla do hvězdného sídla k nohám matky noci; co „Snové“ dali prosnít lidem na zemi, vypravují si nyní pavzá jem. Sebrané spisy Svatopluka Čecha vycházejí ná kladem F. Topiče v Praze a předplácí se na 10 se- šitů 3 K 40 h. Prol. Ferd. Strejček: O Svatopluk Čechovi. Ve 12. sešitě dochází k řešení povahy Sv Čecha seriosně a hluboce. Všechna svá tvrzení do- kládá prof. Strejček buď básníkovými skutky, neb dilem jeho.
Svatopluk Čechavecházet Čecho Strejček Praha ústav Praga oddělený
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Javonská pieta k zemielým zajatcům. Ruská vláda dohodla se s vládou japonskou, že Japonci zemřolí v ruském zajetí r. 1904 a 1905, mají byt exhumováni, rakve budou pak dopraveny do Hlam- burku a mrtvoly spáleny v tamním krematoriu, na- čež popel v urnách bude zavezen do Japonska. = Cholera v Petrohradě. Z Petrohradu, 1. řijna. (K. k.) Cholera dále ochabuje. Od včerejšího poledne do dnešního poledne bylo zjištěno 225 no vých onemocnění a 98 úmrlí cholerou. Celkemje nemocných 1834. = Stavba létacích strojů ve Francii. Z. Paří že. 1. října. Se slavbou Wrightových lélacích strojů bylo již započato a sice objednal syndikát Weillerův v to- várně Bolecově prozatím 50 aeroplunů, kdežto z Ame- riky došlo jich pět. Lazar Weiller prohlašuje, že ne- hodlá vynálezu obchodně využiti, nýbrž že své zá- jmy podřídí obecným zájmům Francie. Koupi Wrigh- tova aeroplanu pokládal z počátku zu fantasii, ale ňspěchy Wrightovy otovřely mu nové obzory aje blokův evropských, tož nabývá rusko- italská dohoda významu prvého řádu a to nejen vzhledem na zvláštní poměr obou států těch vůči sobě vytčený i vzhledem k vlivu jich na obě velké skupiny evropských státův. Vliv ten bude pokojným tím, že bude novým prostředníkem mezi skupinami těmi. Nezní-liž to nejen jako předzvěst hotové aliance. nýbrž jako známé mocné »Hands off!« vůči těm prstům, jež se přes Plovji rozpínají vl a více?
Japonec Wrightův Weiller Hlam Japonsko Petrohrad Francie
10 article
Příhoda v Casablance. Pařížský »Temps« píše o nové aféře v Ca sablance na úvodním místě a pozastavujes nad chauvinismem německých žurnálů, které na událost pohližejí mnohem rozčileněji nežli franeouzský tisk. Německý tisk ve svém rozhor- lení přchání význam episody. Němci piší, že něme- cké právo má přirozeně státi proti francouzské- mu, že Francie není hodna důvěry Německa že francouzské výstřednosti neustávají vydávati v nebezpečí Evropany v Marokku. Naproti tomu s potěšením konstatuje »Temps«, že diplomati- cké styky francouzsko-německé nepřestávají býti přátelskými a co nejzdvořilejšími. Jen »Temps lituje, že příhoda se udála právě po odevzdáni německé smírné odpovědi na notu francouzsko- španělskou. Nieméně je hyní tak dobrá nálada mezi Berlínem a Paříží, že jistý německý diplo- mat projevil paději, že událost v Casablanee nebude míti neblahý vliv a že německá vláda sama zabrání, aby se veřejnost příliš nerozčilo vala. Německé žurnály háji korrektnost jednání německého konsula, který dal doprovázeti na parník šest sběhů německého původu z fran- couzské cizinecké legie. Podle »Köln. Ztgue tito sběhové neztratili svou německou národ nost a německý konsul měl právo se jich za- stati.
Příhoda Němec Evropan Köln Casablanca Ca Francie Německo Maroko Berlín Paříž Temps
11 article
Francie a olázka Východní dráhy. Jak oznamuje z Peříže »Agence Havas« sdělil ministr zahraničních věci Pichou v mi nisterské radě, že ruská vláda zaslala mocno stem pamětní spis, v němž navrhuje předložení otázky Východní dráhy velmocem zúčastněným v berlinské smlouvě. Pichon pro- hlásil souhlas Francie s tímto návrhem. Zájem Francie vyžaduje pokojné vyrovnání sporu mezi Portou a Bulharskem a její zástupci v Sof budou v tom směru pracovati. Dále oznámil Pichon obsah noty, která byla předložena španělské vládě ke zkoumání která bude pak rozeslána mocnostem, zúčast nivším se smlouvy algeciraské. Nota tato bude pak v Tangeru odevzdána dovenem dipiomati- ckého sboru Muleji Hafidovi a bud obsahovati záruky požadované od Mu leje Hafida. Podle sdělení ministra námor- nictví Thomsona byl počet válečných lodí na pobřeží marockém snížen s 11 na 8. Admirá Beuyer hodlá zavěsti střídavou strážní službu čímž bude umožněn návrat tri křižákůdo Evropy.
Havas Pichon Noto Thomson Francie Bulharsko Tanger Evropa
12 article
K velbě v Novronalln.
13 article
Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Ozná- men již telegraficky výsledek doplňovací volbyv Newcastlu: kandidát unionislů Renwick byl zvo- len 13.863 hlasy a dosáhl většiny 2143 hlasů nad svým liberálním protikandidátem, jenž dostal pouz 11.720 hlasů. Alderman Bartley, kandidát sociali- stické strany, soustředil na sebe 2771 hlasů, což jes málo pro stranu, ke které náleží, ale příliš mnoh pro stranu liberální, která utrpěla porážku jen ná- sledkem socialistické kandidatury. V této doplňovací volhě srazily se tři strany polilické, jež zápasí příští vládu v Anglii Newcastle byl pokládán za lilerální pevnost. Pr volbách r. 1906 postaven kandidát socialistickýs liberální. Socialistický kandidát Hudson byl zvo- len většinou 6927 a liberální kandidát Cajťns, jenž nedávno zemřel a nynější doplňovací volbou měl býti nahražen, doeáhl tebdy většiny 6481 hlásů. Je viděti. že liberální a dělnická většina byla značná a to jen tím, že si tehdy obě pokrokové strany poskytovaly navzájem podpory proti společnému nepříteli, totiž straně konservativní. Dnes jest situsce jiná. Socialiste jsou rozhodnými nepřáteli konservativců i liberálů S druhé strny Irové a všichni katolíci rozhodli se podporovati svými hlasy stranu konservativní, ne přesvědčen, že aeroplany budou ve válce hráti velkou úlohu nejen na zemi, ale zvláště na vodě. Za cenu jednoho obrněnce lze poslaviti 5000 aeroplanů a žád né lodstvo světa neodolá těmto léjacím strojům, vrha jícím výbušné látky.
Renwick Alderman Bartley Hudson Cajťns Irová Londýn Anglie Newcastle
14 article
= Roulettový turnaj. V Londýně budí značný zájem roulettový turnaj lorda Rosslyna se sirem Maxhnem. Lord Rosslyn hodlal provésti důkaz, že lze v roulettě „strhati banku“ a určeno hráti 500 partií. V pondělí sehráno 200 partií, při nichž lord Rosslyn prohrál 101.380 franků. Černá vyšla při tom 106krát, červená 87krát a nula 7krát. Celkem sehráno do pondělka již 2700 partií a sečtou-li se všechny výhry a prohry, činí prohra lorda Rosslyna 88.260 franků. Zbývá ještě 2300 partií, jichž výsle- dek se v londýnské společnosti očekává s napjetím = Cholera v Bulharsku? Ze Sofije, 1. října (K. k.) Včerejší novinové zprávy o případech cho lery v Ruščuku dosud nebyly újudně potvrzeny = Nehoda narníků. Z Terstu, 1. října. (K. k Parnh Bar. Komeny“ uvázl u Šibeníku na písku beze věl ody. Bude se moci sám uvolniti. = Výbnc nasolinové lampy. Z Vídně, 1. října Včera večer vypos oheň v bytě krejčovského mistr Boháče ve Fovořiech náslodkem výbuchu gaso- linové lampy. Plamený se rychle šířily. Choť Bohá čova uhořela, děti byly pkhes vyhozeny na rozložen slamníky a zachráněny. Četho osoby byly zraněny. Hasičstvu poduřilo se jen s těží vech zdolati = Střelba na aulomobilisty. Z Mnichova 1. října. Když se lázeňští hosté Fabins chot z Pešti a zpěvačka Reynoldova z Pařiže vacd z výletu z Augsburku do Wörishofenu, bylo na jic automobil neduleko Ilfefingenu vypáleno několik ran z revolveru. Náboje roztříštily okna vozu, ne- zranily však nikoho. Po pachatelích není stopy.
Rosslyna Maxhn Rosslyn Parnh Komen Fabins chot Reynoldův Londýn Bulharsko Sofijá Ruščuk Terst Šibeník Vídeň Mnichov Pešť Wörishofen Ilfefingen
15 article
= Nový úspěch Farmanův. Z Chalonsu su Marne, 1. října. Faman podnikl včera o 125. hod odpoledne svůj třináctý vzlet s aeroplanem. Násled- kem přetržení spojovacího drátu propelleru musil se stoupiti, když byl za 37 minut uletěl 35 kilometrů Farman byl lidem živě aklamován. = Oheň v lučební tavárně. Z Rendsburgu I. října. (K. k.) Ve zdejší lučební továrně na str jená hnojiva udál se dnes výbuch. Byl způsoben tím, že v místnosti, v níž dobývá se tuk z kostl. praskla roura. Benzolové páry začaly unikat a vzňaly se. Plameny zachvátily potom celou místnost. Ba dova a přístroje byly většinou zničeny. Za chvíl udál se nový výbuch. Všichní v místnosti zaměstnan dělníci se ještě včas zachránili útěkem, avšak ně- kolik osob nedaleko budovy bylo těžce nebo lehce popáleno, Celkem bylo raněno 15 osob, 4 z nich nebezpečně. že by uzňávali její stanovlsko, ale prostě prolo, aby polrestali Asquitha a jeho stranu za pokoření, kter způsobila liberální vláda katolíkům spojeného krá- lovství za cucharistického sjezdu. Zajímavo jest, že tradle-unionistě, kdysi přátel liberálů, rozdělili se na dva tábory, jeden příznivý liberálnímu kandidátovi a druhý socialistovi Hartley- ovi. Konečně nesluší zapominsti na důležilý proti- liberální živel, který tvoří suffmagetky, jež vedou prudký boj proti nynějšímu ministerstvu. Všechny tyto živly ukazují, jak složitým se stává boj politických stran v Anglii a jak bedlivě jesí sle- dovati různé doplňovací velby, které dávají příleži- tost ohmatati puls anglického voličstva. Lze již skoro rozpoznati všeobecný stax věčného nemocného. J. Coudurier
Farmanův Farman Asquith Hartley J Coudurier Rendsburg I . říjen spojený krá Anglie
16 title
Krise ve vinohradském divadle
17 article
(Zaslá n o)
18 article
Správní výbor Spojeného družsíva ve svém pro hlášení ze dne 28. září t. r. použil obratu, kter mohl na mne vrhnouti nejhorší podezření. Pravi totiž: „Správní výbor... má tolik sebezapření,ž se dnos nezmiňuje o příčinách nutného odsloupen p. F. A. Šuberta“. Z těchto parthských slov moh každý vyčísti, že proti mně má výbor v zálaze ně- jaké hrozné věci, buďto nějaké zpronevěření, o kte rém se zmínil před sedmi svědky jeden jeho zlízeneo zuže mně scházejí při vídeňské výpravě doklady n několik tisíc korun“), nebo že mně v mé úřudní čin nosti může vytknouti nějaké jiné skutky stejně zlo- činné. Dnes vydáno proti mně nové prohlášení, kter u každého, kdo očekával proti mně hrozná odhalení musí způsobiti hlučnou veselost. Pánové i v tomto provelání sice na začátku pra ví, že mne chtěli „šellvi“, později však přislupuj konečně k „nešeďlenr“. Ale jakým to způsobet Nemohou uvésti ani jediný skutek nepočestný, kter podlo jejich úžnoného podezřivavého psaní ze dne 28. září mohl každý čekati, a výtky, které mně činí jsou tak nepravdivé a směšné, že jsem již dlouh neměl tak veselého dne jako dnes, kdy jsem prohtá šení četl.
Šubert spojený družsív
19 article
Výbor Družstva mne staví především jako člo věka, jenž za celý svůj vtip, um, práci a úspěchy své činnosti mám děkovait pouze Spojenému druž stvu, či vlastně jeho výboru! Sprostoty k tomu při dává přehršilí: trhá i mou činnost v Národním di vadle i největší zadostučinění, které mi dal tehdejší výbor, prohlásiv, že beze mne Národní divadlo více nepřevezme. A praví dále, že převzali Měslské divadlo jen, „aby postarali se o mé stáří a zjodnali uspoko- jení uražené jeho autoritě a slávě!“ Může býti větší komiky? Ještě nedávno pobouřili se pánové výroke jednoho předáka svého, že „obec vinohradská zadal divadlo vlastně Šubertovi, ne Družstvu“, a to tak že proto onoho pána až důtklivě interpelovali. A hle dnes přovzali oni divedlo — z milosrdenství ke mně A za komikou zuřivost: o mé „osdbhní nezišt- nosti nemá sice výbor nejmenší pochytnosti“, alo „firanční disposice ústavu vedl lakovým způsobem že výhor byl nucen veškeré disponování finanění mu odejmouli, chtěl-li vůbec, aby mohl dále dindlo věst a gáže četnému personálu platiti“ V tom jest přímo lež. Nebať praskrwná moje finanění právomoc hospodářská byla hned samého počátku rozchvácena výborem a jeho linsněním in- spektorem tak, že vůbec jsem nemohl „íimněně dis- ponovati“. Strašidelným organisačním řádan, vypra- covaným p. drem. Eiseltem, zřízeno byla rad mou činpostí dvanácte 211) inspektorů (na př. na malbu dekorací byl jeden inspektor a na latě týchi dekorneí druhý!) a finanční disposice, zvláště obolnávky. odevzdány vesměs p. Vopálkovi A v poslelní době. když úžasná „orpanisace“ p. dra. Eiseliz učinila i ve výbor úplný bankrot a dra. Eiselta z jeho schů- zí odvedla, a když k mému několikaměsíčníh u nalé- hání byl jmenován jediný inspektor p. stav, radda
Eiselt Vopálka
20 article
Rosenberg, odevzdány objednávky tomuto panovia slanovení honorářů p. arch. Heberlovi. Výbur totiž uznal, že podepisuji „luze mnoho“ za minořádné výkony jednokoiunových honorářů a proto je zrušil a ostalní odovzdal vyřizování p. Heberlovi. Zrušiv pak i nejnuznějším členům zálohy dvaeotikorunové Gžíve povolovuné — p. Čelanskému platil dluhy lvov- ské, zaručil směnku v záložně vinohradské atd. ald. Nejen nepravdou, ale opětnou přímou lží jest další tvrzení, že jsem si nikdy nestěžoval na zkra- cování smlouvy. Učinil jsem tak nejen v souk romí, ale i ve mnoha schůzích komisí a výberu — arci vžly marně. A závist nad mými úspěchy dřivějšími a současná bezrednost výboru neví k zakrytí bru- tálnosti p prof. Pečírky, k vůli níž jsem odstoupil a kterou výbor stále zamlčuje — již jiný úskok, nežli tu svrchovanou směšnosl, že já jsem, všecek jsu zničen, neviděl už jiného východu, nežli si učinio „efektní divadelní odchod. Tody já jsem se vrálil z Vílně, abych hned v první schůzi výboru si utvořil ten odohod! Já jsem sl matrně objednel výtky p. dra. Miřičky, jež v sou- kromech hovorech pánové již uznávají, při tom v žerC je vyěládajíce — j výtku p. předsedy, zvláště pak brud lnosů p. prof. Pečírky, pro kterou jsem v největším rozčilení — dal výpověď — nemaje po- dle smlouvy láva k ní — a to pro svůj materiální prospěch velice lsprozřetelně. Ale vše to udělal jsen podle výboru z vsočtu a „úmyslně“, abych si opa- třil efeklní divadelni odchod!
Rosenberg Heberla Čelanský profesor Pečírka
21 article
V tom jest arci u výboru již něco jiného než komika, tady schází patía něco k organismu my- šlenkovému. Co oslatního výbor povíc jest mluvení a mlu- vení, jež má přehlušiti a zakrýtivu okolnost, že vý- bor brutálnost prof. Počírky vzsl za svou, přijav ibned moji ústní výpověď (opakuji, dle smlouvy neoprávněnou, poněvadž jsem neměl t ní práva až od r. 1910) a že svým úžasně nemoudém, všeh zmyslu prázdným jednáním a bezpríkladně nespra- vedlivým skutkem způsobil stávku členstva i vlhno to ostatní, k čemu došle bez měho nejmenšího vi- činění.
profesor Počírka
22 article
Členstvo divadla se pobouřilo hned iakmile ráno po usnesení výboru „Národní Listy“ a Den“ při nesly o měm odstoupení zprávu. Nezapokenu do smrti scén v kanceláři divadelní, když jsem Spřiše odnéstí své soukromé papíry. Nebudu je líčiti. včs jsem se vždycky sympatiím členstva, ale, jak L veliké, poznal jsem teprve při premiéře „Drama čtyř chudých stěn“, kdy veškeré členstvo způsoben tak srdečným a úchvacujícím je dalo na jevo, de monstrujíc při tom již tehdy nepřímo profi pp. Ště- chovi a Čelanskému. Ale v téže chvíli, kdy ony scény v kanceláři s děly a kdy se ozvalo zvolání: „Odpoledne o třet schůze“, byla má první slova ke členstvu: „Vaše sympatie budou mně svrchovaně milé, ale nedělejte prosím, nic, co by mohlo podlomiti divadlo a zničiti vaše existencel“ Kddyž přece došlo k zastavení her a když jsem byl členstvem požádán a pozván, abych proti ten- denčním a mne hrubě podezřívavým výtkám, učině- ným od výboru k deputaci členstva, podal všemu klenstvu vysvětlení, učinil jsem tak. Ale připojil jsem k tomu důtklivě vyzvání, aby členstvo již klidněo všem uvažovalo, aby mělo na zřeteli i další činnost divadla, aby všichni a zvláště otcové rodin rozvážil. že mohou pozbýbsvého postavení a ztrátou ocitnouti se ve velikých těžkoskech. — Oznámil jsem, že n pro brulálnost výboru — nadnímž jest valná hro- mada Družstva, kterou výbor úmyslně nesvolává!- ale pro tolo členstvo, jež pro mne vykonalo skufe bozpříkladný, rád a klidně z divadla na vždy odejdu a prosil jsem důtklivě, aty mne uposlechlo
Spřiš Čelanský Kddyž Drama čtyři chudá stěna
23 article
Ale žádal jsem marně. Opakoval jsem tedy vý zvu téhož smyslu druhý i třetí den, ale vždy vyzněla odpověď členstva stejně. Zněla vždy: S Vámi ano. bez Vás ne“ A toho rozhodnutí a vytrvání členstva byly pří činy dvě: předně odďanost členstva ke mně, za druh však nesmiřitelný odpor, který proli sobě v členstv vzbudili chef opery Čelanský a tajemník V. Štech tento poslední zvláště za mé nepřítomnosti od diva- delních prázdnin lotošních. S těmito dvěma funkcio náři divadla členstvo naprosto nechlělo již míti nic společného. Hledě klidně na věc, myslil jsem nejprve, že výbor Spojeného družstva odčiní svůi brutální sku- tek nějakým vhodným způsobem; nějakým proslřed nictvím, smírným jednáním atd. Ale výbor vše od- mítal. Oznámil jsem tedy dne 28. září p. intendan- tovi dru. B. Jahnovi, jenž s velikým porozuměním láskou ujal se celé věci členstva, i vůdčímu výboru členstva, že dám všechno strnou, co mne se dotklo. Nemoha arci nadále seděti zvláště s p. prof. Pečírkou a Miřičkou za jedním stolem, odhodlal jsem se vy- stavěti nejlepší most k návratu členstva. Pravil jsem, že ihned s celým členstvem do divaka se vrátím že členstvo i veřejnost uklidním, ale potom že třeb za týden sám na vždy odejdu.
Čelanský V Štech B Jahn profesor Pečírka spojený družstvo
24 article
Pan intendant oznámil toto mé odhodlání vý- boru Spojeného družstva, ale ten je zamitl. Výbor zamíll dále vůbec každé další se mnou jednání, ane i pouhou možnost jednání se zástupci členstva, kdy- bych já byl přilomen! Tím lil u členstva arci je olej do ohně — a zváště opětnými brutálnostmi, j- kými odmílal každý jiný návrh členstva. Přes všechno to jsem odhodlán, dnes — bly uveřejněným směšným spisem výboru spadl se mne u lidí vidoucích a rozumných i nejmenší stín vode- zření, a kdy patrna jest jen úžasná malichernest nerozumný vzdor výboru, rozbodnutého spíše navždy zavříti národní umělecký ústav jako akkciovou cihel- nu, nežli i jen slovo se mnou promluviti — k vůl členstvu a k vůli divadlu učiniti tak, jak jsem ozná- mil panu intendantovi, ba vůbec již nevstoupiti do divádla, když členstvo se vrátí a jemu bude zacho- váno a divadlo dále zůstane v činnosti. První modus je lepší pro divadlo než druhý méně výhodný. Na požadavky členstva, jež netýkají se mne nemohu arci bráti vlivu žádného.
spojený družstvo
25 article
Celá ta divadelní událost posledních dnů jes ojedinělou v dějinách divadelnictví vůbec Jádrem jejím jest: pobouření nad brutálnos i nespravedlivoslí a přímo ideálný protest proti nim Neboť nejde při tom členstvu ani o halér hmotného prospěchu, nýbrž jen o nápravu těžké křivdy. Tím protestem svrchovaně povznešen a vědor sobě, že jsem svým jednáním zabránil ještě mnoho horšího, nežli co se při demonstracích stalo, přej si jen, aby zaslepený vzdor výboru skutečně navždy nerozbil ten krásný sbor umělecký, jaký dnes pře- stavuje propuštěné již člensivo Městského divadla i aby důsledkem brutálnosti všelikých pánů Pečírků nebyl zničen krásný národní ústav, jenž tak slibně ruzkvétal, že mohl za dobu několika měsíců prověst i poslání vídeňiské Na Kr. Vinohradech, dne 1. října 1908. F. A. Šubert. Schůze členstva všech pražských divadel za účelem kroků k prganisaci koná se v místnostech měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech v sobotu dne 3. října u 2. hod. odpol.
Pečírka Kristus Šubert Král
26 article
Hry stávkujícího ensemblu. Dnes v pátek vy- sloupí poprvé opera v Lidovém divadle v Libni. Dávati se bude Blodkova opera »V studni«, fí- zením kapelníka p. Zuny, se slč. Vronskou, panem Menšíkem, slč. Reisovou a p Lanbansem. Před operou »V studni« provedena bude Smetanova skladba Česká píseň pro orchestr, sola a sbory. Činohra hraje dnes v Žižkově v divadle Družstva Lidového divadla Davisovy »Kalakomby«. V neděli zahaji členstvo Městského divadla Král. Vinobradů ve Strašnicích cyklus her v divadl »U Trmalů«. Pro první představení určena veselohr »Bobří kožich« Divadlo je velmi útulně zaří- zeno, pojme 1500 osob. Jeviátě, opatřené provazištěm, nádherně zařízeno! Tramway staví přímo u divadla a po představení bude postaráno o více vozů. Před- prodej listků k tomuto představení bude v trafice »Na Valdeku«, v Palackého třídě na Král. Vinohradech a v restauraci »U Trmalů« ve Strašnicích. — V ne- děli večer současně hraje se v divadle Mař. Zieglerové v Libni se svolením správy král. čes, zem. Narod ního divadla v Praze Davisova veselohra »Kata- komby« a ve výstavě koná se odpoledne i večen koncert s uměleckou akademií.
Blodkův Zuna Vronská Menšík Reisův Lanbans Smetanův Trmal Král Ziegler Davisův Libeň Žižkov Strašnice Valdek Palacký Vinohrady Praha lidový divadlo družstvo lidový divadlo Davisův Kalakomba městský divadlo Královský Český píseň pro orchestra
27 article
Výbor Úsiřední jednoly českého herectva jak zástupce vešverěno berectva vyslovuje členstvu Měst- skéh divadla na Král. Vinehradech za obětavé rozhodné hájení uměleckých záj ů své sympatic důtklivě vybízí veškrré čienstvo Ústř. jednoty, aby v těto eminentně kulturní záležitosti zachovalo soli- dartu s členy Městského divadla, kteří podali skvělý příklad možné shody a tylo ve všem podporovalo. pokud toho bude potřeba. Ústřední jednota českého herectva má důvěru v členstvo českých divadel společností, že toto nemá sehopností s távkoka z a rušiteů solidárnosti a věrně s členstvem Městského dívadia vytrvá v obranné posíci až do ukončení sporu. V Praze, dne 30. září 1908. Z výbor »Ústřední jednoty českého herectva«: Eduar Voja n, předseda.
Král Praha Úsiřední Eduar Voja můj
28 article Zemská porada učitelská.
Zemská porada učitelská. (Patý den.)
29 article
Schůzi předsedal řed. Domin. Vládní rad Sobička mezi tím intervenoval u zem. výboru o předložení návrhu disciplinárního řádu zemské konferenci k posouzení. Když konečně, nedočkavě očekáván, se vrátil a vskutku celý elaborát do rukou starosty zem. ústř. spolku jednot učitelských odevzdal, byl přírozeně hlavní zůjem všech účast- níků porady více obracen k discipi nárnímu řádu než k vlastnímu jednání. Byly li nieméně další zprávy s obdivuhodnou trpělivostí a napjatě sledo- vány s malou přestávkou od 11 hodin dopol. až skoro do 7. hodiny večerní, měli o to přední zá- sluhu referenti, kteří snesli neobyčejně mnoho zajímavého materialu a velikou řadu poutavých návrhů.
Domin Sobička
30 article
Tak ředitel Trejtnar přesvědčivě dovozoval potřebu revise učebných osn v z jazy ka vyuč. pro školy měsťanské v duchu národním a akcentova Milný odpor proti nápadu vídeňských školských byrokratů, kteří vážně se domnívají, že lze s úspě- chem učiti jazyku českému na základě osnov pro německé školy uprave ých. Za bouřlivého dlouhotrvajícího potlasku přijat jednomyslně návrh del. Jar. Petra, aby úřadně zakázáno bylo šiřiti mezi mládaží školní ve škole hanopisy klerikální jako jsou »Kříž«, »Marie« a »Sv. Vojtěch«, doplněný Vojážkem, aby zakázáno bylo tiskoviny ty kati školním dětem v kostelel promýšedoval obšírný, nazkrze věcný a hluboce ných referát insp. Peška o revisi učeb- vání první g v. Výsledky piiného pětidenního roko- dika Jos She za předsednictví výborného metho- kova«, konané ky, redaktora »Školy Našeho Ven- mterpreta, který v insp. Peškovi povolaného vrhy dokonale obhájklý material plně ovládl a ná otvíral se učilelstvu dEcela nový, krásný průze referátem Peškovým. Sederní školské methodiky dělil se i referát del. Petho čestnou palmu dne žákovské. I při nejlepšírelormě četb rysy krásného obrazu reformý zachovati hlavní pustili bychom se zkreslení, kdybskové učby, do- jak tu je jen možno, se zmínili o boho jen stručně. sekcí snesené. Najdeme již příležitost, Nátce, první formních návrzích těch v tomto listě obšířnom o re- zprávu podali.
Trejtnar Petro Marie Vojtěch Vojážk Pešek Peškův Nátka
31 article
Nentěšené právní poměry učitels daly příčinu k mnobým vhodným návrhům. Tak t Bub usiloval o zrovnocenění učitelstv laického po stránce hmotné i právní s učitel duchovními, podal výborné návrhy na zachován nterkonlesionalního rázu škol y. Žšda též, aby v jubitejním roce zakročeno bylo o awne- stii prď učitele, jimž tresty disciplinární zassány jsou v kvalfikačních výkuzech, k čemuž delegát Blüml a det. Smrtka přičiňují návth, alý amne- stovány byly i zápisy o uslanovení »z tre«u« v de- krelech. Delegát Beneš žádá přiměřenějí zastou- pení učitelstva v zemskýcpPoradá c a stěžuje si, že zemský úřad školy nedává otázky právních poměrů se dotýkající suršponte na pořad porad lěch. Navrhuje úřadní zákž varhaničení uči- telského, zrušení pochvalrých zkretů a rovnopráv- nost učitelstva s funkcioniři stními před soudem zrušení praxe, dle níž bezkonfessionálost učitelstva se školními úřady nedopouští. Všechny tyto návrhy jsou přijaty. Sl. Mikšova na prospěch industriál- ních učitelek žádá odborný dozor, zmenšení počtu žákyň v jednom pracovním oddělení, rozšíření pří- pravných kursů o jeden nový ročník, osvobození literárních učitelek od povinnosti vyučovati ručním pracím a 35letou dobu služební, kteréž návrhy při- jaty až na odborný dozor. Del. Jakš odůvodňuje návrhy na rozdělení škol o velkém počtu tříd a příznivější praxi při osamostatňování poboček.
Blüml Smrtka jítkrely Beneš Mikšův Jakš Buba
32 article
Otázka bytová.
33 article
O bolestné kapitole této promluvil velmi účinně del. Jakš. Musí se něco státi, aby tské učitel měl právo bydliti v obci, do které byl poslán. Posta- ráno-li o četníky a finančníky, aby měli kde bydliti, má býti zajištěn také byt učiteli. Než se usta- noví larář, železniční zřízenec a pod, musí býti jeho byt zjištěn. Z nezdravého bytu vyžene dělníka komise, učitele do toho bytu vženou okolnosti. Po- měry bytové u učitelstva po venkové jsou příšerné, Ženatý učitel musí poslati ženu i s nábytkem k ro- dičům a bydliti v podnájmu. Nedávno vinou ne- zdravého bytu vyhynula celá učitelská rod-na. Ří- dicí učitet v Žlábkovicích bydlival jako učitel v hu- sím chlívku bez podlahy a oken! V Ja- nově u Soběslavě má říd. učitel spížník ze záchodu a učitel tamní musil choditi do bytu udělaného z černé kuchyně — po hnoji! V Želči u Sob, bydlit učitel v bývalém chlévě kravském, následkem čenet mu ve 14 dnech zemřely dvě děti. V St. Táboře má učitel byt rozstrkaný po třech chalupách Referent navrhuje, aby obce povinny byly zříditi byty učitelům, kteří budou po- vinni sami bytné platiti, Když ještě del. Vojáček zdůvodnil návrhy na pravidelné svolávání okr. škol rad a právo členů k volnému nahlédnutí do aktů, podali del. Hynek návrh na zvýšení dotací na učitejské knihovny, Schneider na příznivější praxi při preliminování podpor v nemoci a slč. Kalouso va, aby také rodiče a sourozenci učilelek, pokud jich ezistence závisela na zemřelé učitelce, měli právo na výslužném. Všechny tyto návrhy, i poslední, řed. Totkem srdečně doporučený, přijaty jednomyslně.
Jakš Vojáček Hynek Schneider Posta Želeč St . Tábor
34 article
Disciplinární řád pro učitelstvo, zemským výborem vypracovaný a jako jpředloha pro sněm připravený, prozkoumán byl, jak jsme ozná- mili, zvláštní komisí, z porady zvolenou, jejímt jménem podrobně o každém jednotlivém článku rele- roval uč. B. Skála. Návrh je celkem zpracován na principech dlscipl. řádu moravského, a až na ně- která učitelstvu málo vyhovující místa, znamená jistý pokrok proti nynějšímu stavu. Referentovy návrhy na opravu byly poradou zemskou jednomyslně při- jaty a poněvadž nikterak nevybočují z rámce mož- nosti, lze doufati, že budou sněmem respektovány. K některým mistům řádu se ještě jindy vrátíme. Než ještě památná půtá porada byla skončena, ujal se slova předseda I. sekce dol. J. Smrtkaa důraznými i tklivými slovy tlumočil přání porady, aby s usneseními této porady naložily úřady školní lépe než učinily s výsledky porad předešlých. Del. J. Černý učinil pak prohlášení, jímž protestovat jménem delegátů proti přežilému principu virilnímu při zemských poradách. Když ještě insp. Pešek upřímně poděkoval jměnem celé porady a za hlučných ovací a bouřlivého potlesku předsedovi vl. r. Sobič- kovi za demokratické, liberální a ochotné řízení schůze, poděkovat předseda všem referentům, oběma učitelským organisacím, předsedům sekci, zapiso- vatelům, firmě Gwaldově, která ochiotně zapůjčila židle a vůbec všem, kdo o zdar porady se přičinili. Provoláním slávy J. V. císaři, prohlásil pak pátou zemskou poradu učitelskou za skončenou.
J Smrtkaa J Černá Pešek císař Gwaldov
35 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské
37 article
. Všeobecné snížení vstupného do výstavy zavedeno je dnešním dnem. Jednotné vstupné ob- náší ode dneška 40 haléřů za osobu bez rozdílu denní doby a bez rozdilu mezi všedními dnya nedělemi. Vstupné toto jest o 10 hal. nižší, nežli dosavadní cena dělnických lístků a platí pro každého bez jakéhokoliv prokázání se legitimad neb pod. Ještě další snížení vstupného plati pro ony osoby, které u pokladen výsta vních zakoupí si výstavní los; doplňovací vstupenka k tomuto losu stojí 20 h. Rovněž cena lístků dět- ských se od dnešního dne snižuje a sice na 20 hal. Listky tyto platí pro všechny děti do věku 14 lel. Majitelé různých vstupenek dříve zakoupe- ných (lístků dělnických, spolkových, studentských atd.) mohou ovšem i na dále těchto listků k vstupu do výstavy použiti. Nepoužité vstupenky přijímají se zpět a vrací se obnos za ně složený pouze těm osobám nebo institucím, které měly povolený drobný prodej vstupenek a jen tehdy. když vslupenky se vráti sešité v původním bloku. Byly-li vstupenky dány do prodeje spolkům (i dělnickým) a od těchto dále jiným osobám, přijmou se zpět pouze od spolků, kterým p- vodně byly prodány a jichž razítkem jsou opa- třeny. Nutno tudíž při výměně lístků za p nlze předložiti v tomto případě písemuou žádost dotyčného spolku. Výměna listků děje se pouze ve zvláštní pro to určené kanceláři v budově obchodní a živnostenské komory v Praze, n Josefském nám. (nikoliv ledy na výstavě).
Praha josefský já živnostenský komora
38 article
Jednotlivým osobám soukromým, které zakoupených lístků nevyužily, nebudou se Iístky vůbec vymě- ňovati. .. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena do 12. hod. noční. Promenádní koncerty od 4 do 10. hod. večerní před průmyslovým palácem kapely Sokola žižkovského za řízení p. Hermanna, v dotejším hudebním pavilonu kapely pěš pluku č. 91. O 1/27. hod. večerní koncert smyčcového orchestru c. k. pěš. pluku č. 102 v koncertní síni. Od 1/29. do 9. hod. večerní slavnostní osvětlení. . Benefiční koncert p. Jana Elsnice, kapelník České Filharmonie, koná se již zejtra v sobotuo 7. hod. več, v koncertní síní na výstavišti a sice s tímlo programem: Dvořák: „Karneval“, Wagner: „Idylla na Siegíriedu“, Smelana: „Scherzo“ z trium- fální symfonie a Čajkovského symíonie č. 6 (Pathé- tique“). Vstupenky lze obdržeti v předprodejích u pp. M. Urbánka, F. A. Urbánka, B. Lantnera a v kance- láři Českého filhurmonického družstva na Václav- ském nám. č. 53. .. Z významných slovanských a cizích ná- vštěvníků výslavy v posledních dnech buďtež uvedeni zejména: Státní rada Nellis z Petrohradu, bývall sekční chefové chorvatští dr. šl. Níkollé a dr.
Iístka Hermann Elsnic Dvořák Wagner Čajkovský Pathé M Urbánek F A Urbánek Lantner Václav ský já Petrohrad kapela Sokol Český filharmonie státní rada Nellis
39 article
Al. Badaj, hrabě Jan Morawski z Poznaně s chotí, hrabě Alex. Czernowski z Varšavy s chotí, hr. G. Potocki ze Lvova, ředitel výstavy. která bude pořádána příštího roku v Čenstochové, inž. Boguslawski, inž. Lamienski z Var- šavy, inž. Brauliúski z Piotrkova, řed. továrny Jablonski z Nikolajeva, V. Todoro v, redaktor bulharského »Obchodního průmyslového listu« z Ruš- čuku, M. Picker, vicepresident obchodní komory v Černovicích, sekční chěf dr. Schuster z Bon- notu, ředitel poštovní spočitelny ve Vídni. C. Clé- menceau, syn francouzského ministra presidenta, J. Ouvernier, majitel cukrovarů z Paříže, André Billy, člen vládní komise pro obchod zahraniční Lillu, Léon Jourdain, velkoobchodnik z Lillu, P. Bryan, president »Julestou Rapid Iron Co. New Yorku s chotí, inž. Giongo, konstrukté A arsenálu rak. Lloydu v Terstu, J. Fekete stvakánhegyi, sekční chefové uher. minister- z Peštiadu, ministerský rada Ikáchi-Péteríf z Pešti, pdř. Micseh, sekční rada min. obchodu musea v Peh.K. Gaul, řed. král. uber. technolog. J. Gyene s.král. rada A. Vig, architekt z Pešti, zářský a strojniaktor »Časopisu pro průmysl žele- orient. železnic z y Pešti, G. Druss, vrchní inž. továrny Mauserovy vradu, Theod. Schmi d, řed. Lachman. maj, cubské pušky z Oberndorfu, a
Badaj Morawski Czernowski G Potocki Ing Boguslawský Lamienski Brauliúski Piotrkův Jablonský Nikolajev M Picker doktor Schuster J Ouvernier André Bill Lill Léon Jourdain P Bryan Lloyd J Fekete Peh G Druss Mauserův Theod Lachman Poznaň Varšava Lvov Čenstochová Vara Černovice Vídeň Paříž New York Terst Pešť Oberndorf Alex obchodní komora Rapid Iron Company IkáchPéteríf
40 article (Západní Indie), B. Da šurůna ostrokské ta prady
(Západní Indie), B. Da šurůna ostrokské ta prady v Kalkutě. „. Česká feriální oradya výstavě Jubilejni Výsledky pilné práce tohoto spolku, klerý bez hluku koná dobrodiní mládeži nejpotřebnějsí, vykázány jsou
Indie Kalkuta