3
masthead
2. října 1908. Číslo 271.
4
article
Tábor trnovský formuloval důvody, pro
které Východní železnice zabrána. Jsou tyto:
1. Společnost Východních drah od samého
počálku až do nynějška exploutovala jihobulhar
ské dráhy na škodu bulharského obyvatelstva
překážela pravidelnému hospodářskému rozvoji
Bulharska.
2. Tato železnice, spravovaná nezávisle o
státu, jehož územím probíhá, a nemající nad
sebou ani jeho kontroly, jest jako stát v státě
a tím samým hrozí jemu i jeho prospěchům
stálým nebezpečím.
3. Protože všechen služebný porsonál dráhy
skládá se z cizozemců, kteří mají své zájmy
organisace v cizině, mohlo by se státi, že by na
povel z ciziny učinili, aby želoznice sloužil
účelům, bulharskému státu nebezpečným, an
třoba nepřítelským, jako se již stalo, že služeb
nictvo Východní dráhy na pokyn z ciziny uspo-
řádalo stávku.
Z těch důvodů byla část Východní želez
nice, probíhající bulharským územím, bulhar
skou vládou zabrána ve vlastní správu a v bul
harském národě není nikoho, kdo by kroku toho
neschvaloval.
Bulharsko
východní dráha
5
article
Vítězstvi revolucionářů v Tavrizu.
Obě bojující strany v Tavrizu pozdravily
v sobotu večer novou čtvrť salvou z děl. Obřa-
dům pro počátek ramazanu bylo tím vybověno
Vojsko šachovo zdálo se však býti jím sproštěno
povinnosti dodržovati velikou tuto dobu sváteční
Po pět měsícův vzdoroval Tavriz, hlavní ob-
chodn! město Persie s 200 000 obyvateli
Nyní spoléhá na to, že tuhá zima, jež v sev
Persii obyčejně zavládá, vojsko šachovo o
Tavrizu zapudí a že pak celá provinci
Azerbejdžan vyhlásí neodvislov
Ostatně revolucionáři tavrizští jsou hotovi složiti
zbraň, když veškerá vyslaneetva jim zaručí
že šach vyhlásí ústavu na základě evropském.
Proli anglo-ruské smlouvě v Persii jsou revolu-
cionáři tavrizští silně zaujati. K evropské ve-
řejnosti vydali provolání, v němž odsuzují »rotu
byrokratův, zlodějů eynických, kteří se moc
zavěsili na šíj národa« a proti »rotě kněží, cizo-
pásníkův neslýchaně fanatických«. Provolání do-
volává se opory svobodných a pokrokových ná-
rodův evropských pro národ perský, kterýž chee
za svobodu třeba i zemříti. Provolání tištěno
jest v Cařihradě. Jak známo, hledí turecká
vláda pro své rozpínavé choutky z perských
zmatků kořistiti.
Tavriz
Tavriz
Persie
Cařihrad
6
article
Merry del Val odstaven — Rampolla ze vrací
Italský tisk, zvláště socialistická »Avanti«
opakuje nedávnou, námi tehdy, před měsícem
již cilovanou svou zprávu, že ve Vatikánu jest
veliké rozhořčení proti st. tajemníku. Merryu.
který způsobil neúspěch za neúspěchem: od-
pudil Francii od Vatikánu, uvolnil styky s Ra-
kouskem, rozštěpil kněžství, pobatil styky s Iial
i se Spojenými státy. Kardinálové Gibbons
Irebud vytýkali prý Merryovi před papežem
přímo i jeho politiku protimodernistickou. Pa-
peží radí se, aby uvedl v úřad st. tajemník
opětně kardinála Rampollu, jehož frankofilskáa
rusofilská politika sesílila by prý všechen politichý
vliv Vatikánu a který prý by jistě
zjednal čestný smír s Francií. Při-
stoupí li na to Pius X., zastance pruských vlivů.
jest ovšem otázka ...
Merryu
Gibbons
Merry
Rampolla
Pius
Vatikán
Francie
spojený stát
Merry del Val
7
article
Intimaní dohoda italsko-ruská.
Intimaní dohoda italsko-ruská.
»Corriere della Sera« potvrzuje v úvodníku
svém včerejší námi již citovaný projev oficiosní
»Agenzie« o erdečnosti stykův rusko-italských.
jež Izvolský a Tittoni na schůzce oné zpečetili-
Italie a Rusko — píše tento vážný lis
italský — pochopili výhodu, jež plyne ze s oli
dárního společného postupu jich
pro jejich zvláštní zájmy. Nie se n
Balkáně nezmění, aniž by Rusko a Italie
v těsné shodě uplatnily při tom
stanoviska svá nejvhodnějšími pro-
středky. Úvodník konči: »Pomníme-li, že
každá z obou mocl, kteréž tu zvláštní do-
hodu uzavřely, náleží jednomu z obou
vycházejí i Kritické spisy Nerudovy (též 36. seš,z
32 hal.). Di III., právě vycházející, obsahuje kritiky
a referáty jeho o divadle z let 1865—1868 a jsou
věrným a kriticky správným odleskem tehdejšího di-
vadelního světa.
Tittoni
Nerudův
Rusko
Balkán
Intimaný dohoda
Corriere della Ser
8
article
* Pravá vědecká díla musí býti založena
co nejobjektivněji na bohatosti pramenů z přísluš-
něho oboru. U nás jest pro chudobu odborné litera-
tury a nalou poměrně znalost cizích jazyků organi-
sace práce vedecké nesnadnější nežli jinde. K vy-
plnění této mezeřy čím dál tím citlivější, zřídil Prvn
český sludijní ústav Praze oddělení pro výstližk
časopisecké a sleduje na šání abonentů široký poče
odborných i povšechných -tů, v udaném směru
urychlujíc a zlevňujíc tím velice sbírání pramenůa
obslarává současně na přání překady příslušných
článků cizojazyčných. Veškeré dota?) zodpoví se
obratem
*Sebraných spisů Svatopluka Čechavechází
právě svazek druhý, v němž sešitem 12., po věn-
lepé básni českého hrdinného vzdoru i síly, „Lešetín-
ském kováři“, došlo na drobnější některé básně epi
ckého rázu; jsou to: „Umírání“, „Má poesie“
„V klášterním sklepě“, „O jednom králi“; dále je tu
řada jiskrných a vtipných epigramů „Hluché kopři-
vy“ a pak zlatý řetěz lyricko-epických veršů, nazva-
ných „Snové“. Snů tíseň zlatokřídlá usedla do
hvězdného sídla k nohám matky noci; co „Snové“
dali prosnít lidem na zemi, vypravují si nyní pavzá
jem. Sebrané spisy Svatopluka Čecha vycházejí ná
kladem F. Topiče v Praze a předplácí se na 10 se-
šitů 3 K 40 h.
Prol. Ferd. Strejček: O Svatopluk
Čechovi. Ve 12. sešitě dochází k řešení povahy Sv
Čecha seriosně a hluboce. Všechna svá tvrzení do-
kládá prof. Strejček buď básníkovými skutky, neb
dilem jeho.
Svatopluk Čechavecházet
Čecho
Strejček
Praha
ústav Praga oddělený
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Javonská pieta k zemielým zajatcům. Ruská
vláda dohodla se s vládou japonskou, že Japonci
zemřolí v ruském zajetí r. 1904 a 1905, mají byt
exhumováni, rakve budou pak dopraveny do Hlam-
burku a mrtvoly spáleny v tamním krematoriu, na-
čež popel v urnách bude zavezen do Japonska.
= Cholera v Petrohradě. Z Petrohradu, 1.
řijna. (K. k.) Cholera dále ochabuje. Od včerejšího
poledne do dnešního poledne bylo zjištěno 225 no
vých onemocnění a 98 úmrlí cholerou. Celkemje
nemocných 1834.
= Stavba létacích strojů ve Francii. Z. Paří že.
1. října. Se slavbou Wrightových lélacích strojů bylo
již započato a sice objednal syndikát Weillerův v to-
várně Bolecově prozatím 50 aeroplunů, kdežto z Ame-
riky došlo jich pět. Lazar Weiller prohlašuje, že ne-
hodlá vynálezu obchodně využiti, nýbrž že své zá-
jmy podřídí obecným zájmům Francie. Koupi Wrigh-
tova aeroplanu pokládal z počátku zu fantasii, ale
ňspěchy Wrightovy otovřely mu nové obzory aje
blokův evropských, tož nabývá rusko-
italská dohoda významu prvého
řádu a to nejen vzhledem na zvláštní poměr
obou států těch vůči sobě vytčený i vzhledem
k vlivu jich na obě velké skupiny evropských
státův. Vliv ten bude pokojným tím, že bude
novým prostředníkem mezi skupinami těmi.
Nezní-liž to nejen jako předzvěst hotové aliance.
nýbrž jako známé mocné »Hands off!« vůči
těm prstům, jež se přes Plovji rozpínají vl
a více?
Japonec
Wrightův
Weiller
Hlam
Japonsko
Petrohrad
Francie
10
article
Příhoda v Casablance.
Pařížský »Temps« píše o nové aféře v Ca
sablance na úvodním místě a pozastavujes
nad chauvinismem německých žurnálů, které
na událost pohližejí mnohem rozčileněji nežli
franeouzský tisk. Německý tisk ve svém rozhor-
lení přchání význam episody. Němci piší, že něme-
cké právo má přirozeně státi proti francouzské-
mu, že Francie není hodna důvěry Německa
že francouzské výstřednosti neustávají vydávati
v nebezpečí Evropany v Marokku. Naproti tomu
s potěšením konstatuje »Temps«, že diplomati-
cké styky francouzsko-německé nepřestávají býti
přátelskými a co nejzdvořilejšími. Jen »Temps
lituje, že příhoda se udála právě po odevzdáni
německé smírné odpovědi na notu francouzsko-
španělskou. Nieméně je hyní tak dobrá nálada
mezi Berlínem a Paříží, že jistý německý diplo-
mat projevil paději, že událost v Casablanee
nebude míti neblahý vliv a že německá vláda
sama zabrání, aby se veřejnost příliš nerozčilo
vala. Německé žurnály háji korrektnost jednání
německého konsula, který dal doprovázeti na
parník šest sběhů německého původu z fran-
couzské cizinecké legie. Podle »Köln. Ztgue
tito sběhové neztratili svou německou národ
nost a německý konsul měl právo se jich za-
stati.
Příhoda
Němec
Evropan
Köln
Casablanca
Ca
Francie
Německo
Maroko
Berlín
Paříž
Temps
11
article
Francie a olázka Východní dráhy.
Jak oznamuje z Peříže »Agence Havas«
sdělil ministr zahraničních věci Pichou v mi
nisterské radě, že ruská vláda zaslala mocno
stem pamětní spis, v němž navrhuje předložení
otázky Východní dráhy velmocem
zúčastněným v berlinské smlouvě. Pichon pro-
hlásil souhlas Francie s tímto návrhem. Zájem
Francie vyžaduje pokojné vyrovnání sporu mezi
Portou a Bulharskem a její zástupci v Sof
budou v tom směru pracovati.
Dále oznámil Pichon obsah noty, která
byla předložena španělské vládě ke zkoumání
která bude pak rozeslána mocnostem, zúčast
nivším se smlouvy algeciraské. Nota tato bude
pak v Tangeru odevzdána dovenem dipiomati-
ckého sboru Muleji Hafidovi a bud
obsahovati záruky požadované od Mu
leje Hafida. Podle sdělení ministra námor-
nictví Thomsona byl počet válečných lodí na
pobřeží marockém snížen s 11 na 8. Admirá
Beuyer hodlá zavěsti střídavou strážní službu
čímž bude umožněn návrat tri křižákůdo
Evropy.
Havas
Pichon
Noto
Thomson
Francie
Bulharsko
Tanger
Evropa
12
article
K velbě v Novronalln.
13
article
Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Ozná-
men již telegraficky výsledek doplňovací volbyv
Newcastlu: kandidát unionislů Renwick byl zvo-
len 13.863 hlasy a dosáhl většiny 2143 hlasů nad
svým liberálním protikandidátem, jenž dostal pouz
11.720 hlasů. Alderman Bartley, kandidát sociali-
stické strany, soustředil na sebe 2771 hlasů, což jes
málo pro stranu, ke které náleží, ale příliš mnoh
pro stranu liberální, která utrpěla porážku jen ná-
sledkem socialistické kandidatury. V této doplňovací
volhě srazily se tři strany polilické, jež zápasí
příští vládu v Anglii
Newcastle byl pokládán za lilerální pevnost. Pr
volbách r. 1906 postaven kandidát socialistickýs
liberální. Socialistický kandidát Hudson byl zvo-
len většinou 6927 a liberální kandidát Cajťns, jenž
nedávno zemřel a nynější doplňovací volbou měl býti
nahražen, doeáhl tebdy většiny 6481 hlásů. Je viděti.
že liberální a dělnická většina byla značná a to jen
tím, že si tehdy obě pokrokové strany poskytovaly
navzájem podpory proti společnému nepříteli, totiž
straně konservativní. Dnes jest situsce jiná. Socialiste
jsou rozhodnými nepřáteli konservativců i liberálů
S druhé strny Irové a všichni katolíci rozhodli se
podporovati svými hlasy stranu konservativní, ne
přesvědčen, že aeroplany budou ve válce hráti velkou
úlohu nejen na zemi, ale zvláště na vodě. Za cenu
jednoho obrněnce lze poslaviti 5000 aeroplanů a žád
né lodstvo světa neodolá těmto léjacím strojům, vrha
jícím výbušné látky.
Renwick
Alderman Bartley
Hudson
Cajťns
Irová
Londýn
Anglie
Newcastle
14
article
= Roulettový turnaj. V Londýně budí značný
zájem roulettový turnaj lorda Rosslyna se sirem
Maxhnem. Lord Rosslyn hodlal provésti důkaz, že
lze v roulettě „strhati banku“ a určeno hráti 500
partií. V pondělí sehráno 200 partií, při nichž lord
Rosslyn prohrál 101.380 franků. Černá vyšla při
tom 106krát, červená 87krát a nula 7krát. Celkem
sehráno do pondělka již 2700 partií a sečtou-li se
všechny výhry a prohry, činí prohra lorda Rosslyna
88.260 franků. Zbývá ještě 2300 partií, jichž výsle-
dek se v londýnské společnosti očekává s napjetím
= Cholera v Bulharsku? Ze Sofije, 1. října
(K. k.) Včerejší novinové zprávy o případech cho
lery v Ruščuku dosud nebyly újudně potvrzeny
= Nehoda narníků. Z Terstu, 1. října. (K. k
Parnh Bar. Komeny“ uvázl u Šibeníku na písku
beze věl ody. Bude se moci sám uvolniti.
= Výbnc nasolinové lampy. Z Vídně, 1. října
Včera večer vypos oheň v bytě krejčovského mistr
Boháče ve Fovořiech náslodkem výbuchu gaso-
linové lampy. Plamený se rychle šířily. Choť Bohá
čova uhořela, děti byly pkhes vyhozeny na rozložen
slamníky a zachráněny. Četho osoby byly zraněny.
Hasičstvu poduřilo se jen s těží vech zdolati
= Střelba na aulomobilisty. Z Mnichova
1. října. Když se lázeňští hosté Fabins chot
z Pešti a zpěvačka Reynoldova z Pařiže vacd
z výletu z Augsburku do Wörishofenu, bylo na jic
automobil neduleko Ilfefingenu vypáleno několik
ran z revolveru. Náboje roztříštily okna vozu, ne-
zranily však nikoho. Po pachatelích není stopy.
Rosslyna
Maxhn
Rosslyn
Parnh
Komen
Fabins chot
Reynoldův
Londýn
Bulharsko
Sofijá
Ruščuk
Terst
Šibeník
Vídeň
Mnichov
Pešť
Wörishofen
Ilfefingen
15
article
= Nový úspěch Farmanův. Z Chalonsu su
Marne, 1. října. Faman podnikl včera o 125. hod
odpoledne svůj třináctý vzlet s aeroplanem. Násled-
kem přetržení spojovacího drátu propelleru musil se
stoupiti, když byl za 37 minut uletěl 35 kilometrů
Farman byl lidem živě aklamován.
= Oheň v lučební tavárně. Z Rendsburgu
I. října. (K. k.) Ve zdejší lučební továrně na str
jená hnojiva udál se dnes výbuch. Byl způsoben
tím, že v místnosti, v níž dobývá se tuk z kostl.
praskla roura. Benzolové páry začaly unikat a vzňaly
se. Plameny zachvátily potom celou místnost. Ba
dova a přístroje byly většinou zničeny. Za chvíl
udál se nový výbuch. Všichní v místnosti zaměstnan
dělníci se ještě včas zachránili útěkem, avšak ně-
kolik osob nedaleko budovy bylo těžce nebo lehce
popáleno, Celkem bylo raněno 15 osob, 4 z nich
nebezpečně.
že by uzňávali její stanovlsko, ale prostě prolo, aby
polrestali Asquitha a jeho stranu za pokoření, kter
způsobila liberální vláda katolíkům spojeného krá-
lovství za cucharistického sjezdu.
Zajímavo jest, že tradle-unionistě, kdysi přátel
liberálů, rozdělili se na dva tábory, jeden příznivý
liberálnímu kandidátovi a druhý socialistovi Hartley-
ovi. Konečně nesluší zapominsti na důležilý proti-
liberální živel, který tvoří suffmagetky, jež vedou
prudký boj proti nynějšímu ministerstvu.
Všechny tyto živly ukazují, jak složitým se stává
boj politických stran v Anglii a jak bedlivě jesí sle-
dovati různé doplňovací velby, které dávají příleži-
tost ohmatati puls anglického voličstva. Lze již skoro
rozpoznati všeobecný stax věčného nemocného.
J. Coudurier
Farmanův
Farman
Asquith
Hartley
J Coudurier
Rendsburg I . říjen
spojený krá
Anglie
16
title
Krise ve vinohradském divadle
18
article
Správní výbor Spojeného družsíva ve svém pro
hlášení ze dne 28. září t. r. použil obratu, kter
mohl na mne vrhnouti nejhorší podezření. Pravi
totiž: „Správní výbor... má tolik sebezapření,ž
se dnos nezmiňuje o příčinách nutného odsloupen
p. F. A. Šuberta“. Z těchto parthských slov moh
každý vyčísti, že proti mně má výbor v zálaze ně-
jaké hrozné věci, buďto nějaké zpronevěření, o kte
rém se zmínil před sedmi svědky jeden jeho zlízeneo
zuže mně scházejí při vídeňské výpravě doklady n
několik tisíc korun“), nebo že mně v mé úřudní čin
nosti může vytknouti nějaké jiné skutky stejně zlo-
činné. Dnes vydáno proti mně nové prohlášení, kter
u každého, kdo očekával proti mně hrozná odhalení
musí způsobiti hlučnou veselost.
Pánové i v tomto provelání sice na začátku pra
ví, že mne chtěli „šellvi“, později však přislupuj
konečně k „nešeďlenr“. Ale jakým to způsobet
Nemohou uvésti ani jediný skutek nepočestný, kter
podlo jejich úžnoného podezřivavého psaní ze dne
28. září mohl každý čekati, a výtky, které mně činí
jsou tak nepravdivé a směšné, že jsem již dlouh
neměl tak veselého dne jako dnes, kdy jsem prohtá
šení četl.
Šubert
spojený družsív
19
article
Výbor Družstva mne staví především jako člo
věka, jenž za celý svůj vtip, um, práci a úspěchy
své činnosti mám děkovait pouze Spojenému druž
stvu, či vlastně jeho výboru! Sprostoty k tomu při
dává přehršilí: trhá i mou činnost v Národním di
vadle i největší zadostučinění, které mi dal tehdejší
výbor, prohlásiv, že beze mne Národní divadlo více
nepřevezme. A praví dále, že převzali Měslské divadlo
jen, „aby postarali se o mé stáří a zjodnali uspoko-
jení uražené jeho autoritě a slávě!“ Může býti větší
komiky? Ještě nedávno pobouřili se pánové výroke
jednoho předáka svého, že „obec vinohradská zadal
divadlo vlastně Šubertovi, ne Družstvu“, a to tak
že proto onoho pána až důtklivě interpelovali. A hle
dnes přovzali oni divedlo — z milosrdenství ke mně
A za komikou zuřivost: o mé „osdbhní nezišt-
nosti nemá sice výbor nejmenší pochytnosti“, alo
„firanční disposice ústavu vedl lakovým způsobem
že výhor byl nucen veškeré disponování finanění mu
odejmouli, chtěl-li vůbec, aby mohl dále dindlo věst
a gáže četnému personálu platiti“
V tom jest přímo lež. Nebať praskrwná moje
finanění právomoc hospodářská byla hned samého
počátku rozchvácena výborem a jeho linsněním in-
spektorem tak, že vůbec jsem nemohl „íimněně dis-
ponovati“. Strašidelným organisačním řádan, vypra-
covaným p. drem. Eiseltem, zřízeno byla rad mou
činpostí dvanácte 211) inspektorů (na př. na malbu
dekorací byl jeden inspektor a na latě týchi dekorneí
druhý!) a finanční disposice, zvláště obolnávky.
odevzdány vesměs p. Vopálkovi A v poslelní době.
když úžasná „orpanisace“ p. dra. Eiseliz učinila
i ve výbor úplný bankrot a dra. Eiselta z jeho schů-
zí odvedla, a když k mému několikaměsíčníh u nalé-
hání byl jmenován jediný inspektor p. stav, radda
Eiselt
Vopálka
20
article
Rosenberg, odevzdány objednávky tomuto panovia
slanovení honorářů p. arch. Heberlovi. Výbur totiž
uznal, že podepisuji „luze mnoho“ za minořádné
výkony jednokoiunových honorářů a proto je zrušil
a ostalní odovzdal vyřizování p. Heberlovi. Zrušiv
pak i nejnuznějším členům zálohy dvaeotikorunové
Gžíve povolovuné — p. Čelanskému platil dluhy lvov-
ské, zaručil směnku v záložně vinohradské atd. ald.
Nejen nepravdou, ale opětnou přímou lží jest
další tvrzení, že jsem si nikdy nestěžoval na zkra-
cování smlouvy. Učinil jsem tak nejen v souk romí,
ale i ve mnoha schůzích komisí a výberu — arci
vžly marně. A závist nad mými úspěchy dřivějšími
a současná bezrednost výboru neví k zakrytí bru-
tálnosti p prof. Pečírky, k vůli níž jsem odstoupil
a kterou výbor stále zamlčuje — již jiný úskok, nežli
tu svrchovanou směšnosl, že já jsem, všecek jsu
zničen, neviděl už jiného východu, nežli si učinio
„efektní divadelní odchod.
Tody já jsem se vrálil z Vílně, abych hned
v první schůzi výboru si utvořil ten odohod! Já jsem
sl matrně objednel výtky p. dra. Miřičky, jež v sou-
kromech hovorech pánové již uznávají, při tom
v žerC je vyěládajíce — j výtku p. předsedy, zvláště
pak brud lnosů p. prof. Pečírky, pro kterou jsem
v největším rozčilení — dal výpověď — nemaje po-
dle smlouvy láva k ní — a to pro svůj materiální
prospěch velice lsprozřetelně. Ale vše to udělal jsen
podle výboru z vsočtu a „úmyslně“, abych si opa-
třil efeklní divadelni odchod!
Rosenberg
Heberla
Čelanský
profesor
Pečírka
21
article
V tom jest arci u výboru již něco jiného než
komika, tady schází patía něco k organismu my-
šlenkovému.
Co oslatního výbor povíc jest mluvení a mlu-
vení, jež má přehlušiti a zakrýtivu okolnost, že vý-
bor brutálnost prof. Počírky vzsl za svou, přijav
ibned moji ústní výpověď (opakuji, dle smlouvy
neoprávněnou, poněvadž jsem neměl t ní práva
až od r. 1910) a že svým úžasně nemoudém, všeh
zmyslu prázdným jednáním a bezpríkladně nespra-
vedlivým skutkem způsobil stávku členstva i vlhno
to ostatní, k čemu došle bez měho nejmenšího vi-
činění.
profesor
Počírka
22
article
Členstvo divadla se pobouřilo hned iakmile ráno
po usnesení výboru „Národní Listy“ a Den“ při
nesly o měm odstoupení zprávu. Nezapokenu do
smrti scén v kanceláři divadelní, když jsem Spřiše
odnéstí své soukromé papíry. Nebudu je líčiti. včs
jsem se vždycky sympatiím členstva, ale, jak L
veliké, poznal jsem teprve při premiéře „Drama
čtyř chudých stěn“, kdy veškeré členstvo způsoben
tak srdečným a úchvacujícím je dalo na jevo, de
monstrujíc při tom již tehdy nepřímo profi pp. Ště-
chovi a Čelanskému.
Ale v téže chvíli, kdy ony scény v kanceláři s
děly a kdy se ozvalo zvolání: „Odpoledne o třet
schůze“, byla má první slova ke členstvu: „Vaše
sympatie budou mně svrchovaně milé, ale nedělejte
prosím, nic, co by mohlo podlomiti divadlo a zničiti
vaše existencel“
Kddyž přece došlo k zastavení her a když jsem
byl členstvem požádán a pozván, abych proti ten-
denčním a mne hrubě podezřívavým výtkám, učině-
ným od výboru k deputaci členstva, podal všemu
klenstvu vysvětlení, učinil jsem tak. Ale připojil jsem
k tomu důtklivě vyzvání, aby členstvo již klidněo
všem uvažovalo, aby mělo na zřeteli i další činnost
divadla, aby všichni a zvláště otcové rodin rozvážil.
že mohou pozbýbsvého postavení a ztrátou ocitnouti
se ve velikých těžkoskech. — Oznámil jsem, že n
pro brulálnost výboru — nadnímž jest valná hro-
mada Družstva, kterou výbor úmyslně nesvolává!-
ale pro tolo členstvo, jež pro mne vykonalo skufe
bozpříkladný, rád a klidně z divadla na vždy odejdu
a prosil jsem důtklivě, aty mne uposlechlo
Spřiš
Čelanský
Kddyž
Drama čtyři chudá stěna
23
article
Ale žádal jsem marně. Opakoval jsem tedy vý
zvu téhož smyslu druhý i třetí den, ale vždy vyzněla
odpověď členstva stejně. Zněla vždy: S Vámi ano.
bez Vás ne“
A toho rozhodnutí a vytrvání členstva byly pří
činy dvě: předně odďanost členstva ke mně, za druh
však nesmiřitelný odpor, který proli sobě v členstv
vzbudili chef opery Čelanský a tajemník V. Štech
tento poslední zvláště za mé nepřítomnosti od diva-
delních prázdnin lotošních. S těmito dvěma funkcio
náři divadla členstvo naprosto nechlělo již míti nic
společného.
Hledě klidně na věc, myslil jsem nejprve, že
výbor Spojeného družstva odčiní svůi brutální sku-
tek nějakým vhodným způsobem; nějakým proslřed
nictvím, smírným jednáním atd. Ale výbor vše od-
mítal. Oznámil jsem tedy dne 28. září p. intendan-
tovi dru. B. Jahnovi, jenž s velikým porozuměním
láskou ujal se celé věci členstva, i vůdčímu výboru
členstva, že dám všechno strnou, co mne se dotklo.
Nemoha arci nadále seděti zvláště s p. prof. Pečírkou
a Miřičkou za jedním stolem, odhodlal jsem se vy-
stavěti nejlepší most k návratu členstva. Pravil jsem,
že ihned s celým členstvem do divaka se vrátím
že členstvo i veřejnost uklidním, ale potom že třeb
za týden sám na vždy odejdu.
Čelanský
V Štech
B Jahn
profesor
Pečírka
spojený družstvo
24
article
Pan intendant oznámil toto mé odhodlání vý-
boru Spojeného družstva, ale ten je zamitl. Výbor
zamíll dále vůbec každé další se mnou jednání, ane
i pouhou možnost jednání se zástupci členstva, kdy-
bych já byl přilomen! Tím lil u členstva arci je
olej do ohně — a zváště opětnými brutálnostmi, j-
kými odmílal každý jiný návrh členstva.
Přes všechno to jsem odhodlán, dnes — bly
uveřejněným směšným spisem výboru spadl se mne
u lidí vidoucích a rozumných i nejmenší stín vode-
zření, a kdy patrna jest jen úžasná malichernest
nerozumný vzdor výboru, rozbodnutého spíše navždy
zavříti národní umělecký ústav jako akkciovou cihel-
nu, nežli i jen slovo se mnou promluviti — k vůl
členstvu a k vůli divadlu učiniti tak, jak jsem ozná-
mil panu intendantovi, ba vůbec již nevstoupiti do
divádla, když členstvo se vrátí a jemu bude zacho-
váno a divadlo dále zůstane v činnosti.
První modus je lepší pro divadlo než druhý
méně výhodný.
Na požadavky členstva, jež netýkají se mne
nemohu arci bráti vlivu žádného.
spojený družstvo
25
article
Celá ta divadelní událost posledních dnů jes
ojedinělou v dějinách divadelnictví vůbec
Jádrem jejím jest: pobouření nad brutálnos
i nespravedlivoslí a přímo ideálný protest proti nim
Neboť nejde při tom členstvu ani o halér hmotného
prospěchu, nýbrž jen o nápravu těžké křivdy.
Tím protestem svrchovaně povznešen a vědor
sobě, že jsem svým jednáním zabránil ještě mnoho
horšího, nežli co se při demonstracích stalo, přej
si jen, aby zaslepený vzdor výboru skutečně navždy
nerozbil ten krásný sbor umělecký, jaký dnes pře-
stavuje propuštěné již člensivo Městského divadla
i aby důsledkem brutálnosti všelikých pánů Pečírků
nebyl zničen krásný národní ústav, jenž tak slibně
ruzkvétal, že mohl za dobu několika měsíců prověst
i poslání vídeňiské
Na Kr. Vinohradech, dne 1. října 1908.
F. A. Šubert.
Schůze členstva všech pražských divadel za
účelem kroků k prganisaci koná se v místnostech
měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech v sobotu
dne 3. října u 2. hod. odpol.
Pečírka
Kristus
Šubert
Král
26
article
Hry stávkujícího ensemblu. Dnes v pátek vy-
sloupí poprvé opera v Lidovém divadle v Libni.
Dávati se bude Blodkova opera »V studni«, fí-
zením kapelníka p. Zuny, se slč. Vronskou, panem
Menšíkem, slč. Reisovou a p Lanbansem. Před operou
»V studni« provedena bude Smetanova skladba
Česká píseň pro orchestr, sola a sbory.
Činohra hraje dnes v Žižkově v divadle
Družstva Lidového divadla Davisovy »Kalakomby«.
V neděli zahaji členstvo Městského divadla Král.
Vinobradů ve Strašnicích cyklus her v divadl
»U Trmalů«. Pro první představení určena veselohr
»Bobří kožich« Divadlo je velmi útulně zaří-
zeno, pojme 1500 osob. Jeviátě, opatřené provazištěm,
nádherně zařízeno! Tramway staví přímo u divadla
a po představení bude postaráno o více vozů. Před-
prodej listků k tomuto představení bude v trafice
»Na Valdeku«, v Palackého třídě na Král. Vinohradech
a v restauraci »U Trmalů« ve Strašnicích. — V ne-
děli večer současně hraje se v divadle Mař. Zieglerové
v Libni se svolením správy král. čes, zem. Narod
ního divadla v Praze Davisova veselohra »Kata-
komby« a ve výstavě koná se odpoledne i večen
koncert s uměleckou akademií.
Blodkův
Zuna
Vronská
Menšík
Reisův
Lanbans
Smetanův
Trmal
Král
Ziegler
Davisův
Libeň
Žižkov
Strašnice
Valdek
Palacký
Vinohrady
Praha
lidový divadlo
družstvo lidový divadlo
Davisův
Kalakomba
městský divadlo Královský
Český píseň pro orchestra
27
article
Výbor Úsiřední jednoly českého herectva jak
zástupce vešverěno berectva vyslovuje členstvu Měst-
skéh divadla na Král. Vinehradech za obětavé
rozhodné hájení uměleckých záj ů své sympatic
důtklivě vybízí veškrré čienstvo Ústř. jednoty, aby
v těto eminentně kulturní záležitosti zachovalo soli-
dartu s členy Městského divadla, kteří podali skvělý
příklad možné shody a tylo ve všem podporovalo.
pokud toho bude potřeba. Ústřední jednota českého
herectva má důvěru v členstvo českých divadel
společností, že toto nemá sehopností s távkoka z
a rušiteů solidárnosti a věrně s členstvem
Městského dívadia vytrvá v obranné posíci až do
ukončení sporu. V Praze, dne 30. září 1908. Z
výbor »Ústřední jednoty českého herectva«: Eduar
Voja n, předseda.
Král
Praha
Úsiřední
Eduar Voja můj
28
article
Zemská porada učitelská.
Zemská porada učitelská.
(Patý den.)
29
article
Schůzi předsedal řed. Domin. Vládní rad
Sobička mezi tím intervenoval u zem. výboru
o předložení návrhu disciplinárního řádu zemské
konferenci k posouzení. Když konečně, nedočkavě
očekáván, se vrátil a vskutku celý elaborát do
rukou starosty zem. ústř. spolku jednot učitelských
odevzdal, byl přírozeně hlavní zůjem všech účast-
níků porady více obracen k discipi nárnímu řádu
než k vlastnímu jednání. Byly li nieméně další
zprávy s obdivuhodnou trpělivostí a napjatě sledo-
vány s malou přestávkou od 11 hodin dopol. až
skoro do 7. hodiny večerní, měli o to přední zá-
sluhu referenti, kteří snesli neobyčejně mnoho
zajímavého materialu a velikou řadu poutavých
návrhů.
Domin
Sobička
30
article
Tak ředitel Trejtnar přesvědčivě dovozoval
potřebu revise učebných osn v z jazy ka vyuč. pro
školy měsťanské v duchu národním a akcentova
Milný odpor proti nápadu vídeňských školských
byrokratů, kteří vážně se domnívají, že lze s úspě-
chem učiti jazyku českému na základě osnov pro
německé školy uprave ých. Za bouřlivého
dlouhotrvajícího potlasku přijat jednomyslně návrh
del. Jar. Petra, aby úřadně zakázáno bylo šiřiti
mezi mládaží školní ve škole hanopisy klerikální
jako jsou »Kříž«, »Marie« a »Sv. Vojtěch«, doplněný
Vojážkem, aby zakázáno bylo tiskoviny ty
kati školním dětem v kostelel
promýšedoval obšírný, nazkrze věcný a hluboce
ných referát insp. Peška o revisi učeb-
vání první g v. Výsledky piiného pětidenního roko-
dika Jos She za předsednictví výborného metho-
kova«, konané ky, redaktora »Školy Našeho Ven-
mterpreta, který v insp. Peškovi povolaného
vrhy dokonale obhájklý material plně ovládl a ná
otvíral se učilelstvu dEcela nový, krásný průze
referátem Peškovým. Sederní školské methodiky
dělil se i referát del. Petho čestnou palmu dne
žákovské. I při nejlepšírelormě četb
rysy krásného obrazu reformý zachovati hlavní
pustili bychom se zkreslení, kdybskové učby, do-
jak tu je jen možno, se zmínili o boho jen stručně.
sekcí snesené. Najdeme již příležitost, Nátce, první
formních návrzích těch v tomto listě obšířnom o re-
zprávu
podali.
Trejtnar
Petro
Marie
Vojtěch
Vojážk
Pešek
Peškův
Nátka
31
article
Nentěšené právní poměry učitels
daly příčinu k mnobým vhodným návrhům. Tak t
Bub usiloval o zrovnocenění učitelstv
laického po stránce hmotné i právní s učitel
duchovními, podal výborné návrhy na zachován
nterkonlesionalního rázu škol y. Žšda
též, aby v jubitejním roce zakročeno bylo o awne-
stii prď učitele, jimž tresty disciplinární zassány
jsou v kvalfikačních výkuzech, k čemuž delegát
Blüml a det. Smrtka přičiňují návth, alý amne-
stovány byly i zápisy o uslanovení »z tre«u« v de-
krelech.
Delegát Beneš žádá přiměřenějí zastou-
pení učitelstva v zemskýcpPoradá c
a stěžuje si, že zemský úřad školy nedává otázky
právních poměrů se dotýkající suršponte na pořad
porad lěch. Navrhuje úřadní zákž varhaničení uči-
telského, zrušení pochvalrých zkretů a rovnopráv-
nost učitelstva s funkcioniři stními před soudem
zrušení praxe, dle níž bezkonfessionálost učitelstva
se školními úřady nedopouští. Všechny tyto návrhy
jsou přijaty. Sl. Mikšova na prospěch industriál-
ních učitelek žádá odborný dozor, zmenšení počtu
žákyň v jednom pracovním oddělení, rozšíření pří-
pravných kursů o jeden nový ročník, osvobození
literárních učitelek od povinnosti vyučovati ručním
pracím a 35letou dobu služební, kteréž návrhy při-
jaty až na odborný dozor. Del. Jakš odůvodňuje
návrhy na rozdělení škol o velkém počtu tříd
a příznivější praxi při osamostatňování poboček.
Blüml
Smrtka
jítkrely
Beneš
Mikšův
Jakš
Buba
32
article
Otázka bytová.
33
article
O bolestné kapitole této promluvil velmi účinně
del. Jakš. Musí se něco státi, aby tské učitel měl
právo bydliti v obci, do které byl poslán. Posta-
ráno-li o četníky a finančníky, aby měli kde bydliti,
má býti zajištěn také byt učiteli. Než se usta-
noví larář, železniční zřízenec a pod, musí býti
jeho byt zjištěn. Z nezdravého bytu vyžene dělníka
komise, učitele do toho bytu vženou okolnosti. Po-
měry bytové u učitelstva po venkové jsou příšerné,
Ženatý učitel musí poslati ženu i s nábytkem k ro-
dičům a bydliti v podnájmu. Nedávno vinou ne-
zdravého bytu vyhynula celá učitelská rod-na. Ří-
dicí učitet v Žlábkovicích bydlival jako učitel v hu-
sím chlívku bez podlahy a oken! V Ja-
nově u Soběslavě má říd. učitel spížník ze záchodu
a učitel tamní musil choditi do bytu udělaného
z černé kuchyně — po hnoji! V Želči u Sob, bydlit
učitel v bývalém chlévě kravském, následkem čenet
mu ve 14 dnech zemřely dvě děti. V St. Táboře má
učitel byt rozstrkaný po třech chalupách
Referent navrhuje, aby obce povinny byly
zříditi byty učitelům, kteří budou po-
vinni sami bytné platiti,
Když ještě del. Vojáček zdůvodnil návrhy
na pravidelné svolávání okr. škol rad
a právo členů k volnému nahlédnutí do aktů, podali
del. Hynek návrh na zvýšení dotací na učitejské
knihovny, Schneider na příznivější praxi při
preliminování podpor v nemoci a slč. Kalouso va,
aby také rodiče a sourozenci učilelek, pokud jich
ezistence závisela na zemřelé učitelce, měli právo na
výslužném. Všechny tyto návrhy, i poslední, řed.
Totkem srdečně doporučený, přijaty jednomyslně.
Jakš
Vojáček
Hynek
Schneider
Posta
Želeč
St . Tábor
34
article
Disciplinární řád pro učitelstvo,
zemským výborem vypracovaný a jako jpředloha pro
sněm připravený, prozkoumán byl, jak jsme ozná-
mili, zvláštní komisí, z porady zvolenou, jejímt
jménem podrobně o každém jednotlivém článku rele-
roval uč. B. Skála. Návrh je celkem zpracován na
principech dlscipl. řádu moravského, a až na ně-
která učitelstvu málo vyhovující místa, znamená jistý
pokrok proti nynějšímu stavu. Referentovy návrhy
na opravu byly poradou zemskou jednomyslně při-
jaty a poněvadž nikterak nevybočují z rámce mož-
nosti, lze doufati, že budou sněmem respektovány.
K některým mistům řádu se ještě jindy vrátíme.
Než ještě památná půtá porada byla skončena,
ujal se slova předseda I. sekce dol. J. Smrtkaa
důraznými i tklivými slovy tlumočil přání porady,
aby s usneseními této porady naložily úřady školní
lépe než učinily s výsledky porad předešlých. Del.
J. Černý učinil pak prohlášení, jímž protestovat
jménem delegátů proti přežilému principu virilnímu
při zemských poradách. Když ještě insp. Pešek
upřímně poděkoval jměnem celé porady a za hlučných
ovací a bouřlivého potlesku předsedovi vl. r. Sobič-
kovi za demokratické, liberální a ochotné řízení
schůze, poděkovat předseda všem referentům, oběma
učitelským organisacím, předsedům sekci, zapiso-
vatelům, firmě Gwaldově, která ochiotně zapůjčila
židle a vůbec všem, kdo o zdar porady se přičinili.
Provoláním slávy J. V. císaři, prohlásil pak pátou
zemskou poradu učitelskou za skončenou.
J Smrtkaa
J Černá
Pešek
císař
Gwaldov
35
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
37
article
. Všeobecné snížení vstupného do výstavy
zavedeno je dnešním dnem. Jednotné vstupné ob-
náší ode dneška 40 haléřů za osobu bez rozdílu
denní doby a bez rozdilu mezi všedními dnya
nedělemi. Vstupné toto jest o 10 hal. nižší, nežli
dosavadní cena dělnických lístků a platí pro
každého bez jakéhokoliv prokázání se legitimad
neb pod. Ještě další snížení vstupného plati pro
ony osoby, které u pokladen výsta vních
zakoupí si výstavní los; doplňovací vstupenka
k tomuto losu stojí 20 h. Rovněž cena lístků dět-
ských se od dnešního dne snižuje a sice na
20 hal. Listky tyto platí pro všechny děti do věku
14 lel. Majitelé různých vstupenek dříve zakoupe-
ných (lístků dělnických, spolkových, studentských
atd.) mohou ovšem i na dále těchto listků k
vstupu do výstavy použiti. Nepoužité vstupenky
přijímají se zpět a vrací se obnos za ně složený
pouze těm osobám nebo institucím, které měly
povolený drobný prodej vstupenek a jen tehdy.
když vslupenky se vráti sešité v původním
bloku. Byly-li vstupenky dány do prodeje spolkům
(i dělnickým) a od těchto dále jiným osobám,
přijmou se zpět pouze od spolků, kterým p-
vodně byly prodány a jichž razítkem jsou opa-
třeny. Nutno tudíž při výměně lístků za p nlze
předložiti v tomto případě písemuou žádost
dotyčného spolku. Výměna listků děje se
pouze ve zvláštní pro to určené kanceláři v budově
obchodní a živnostenské komory v Praze, n
Josefském nám. (nikoliv ledy na výstavě).
Praha
josefský já
živnostenský komora
38
article
Jednotlivým osobám soukromým, které zakoupených
lístků nevyužily, nebudou se Iístky vůbec vymě-
ňovati.
.. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena do 12.
hod. noční. Promenádní koncerty od 4 do 10. hod.
večerní před průmyslovým palácem kapely Sokola
žižkovského za řízení p. Hermanna, v dotejším
hudebním pavilonu kapely pěš pluku č. 91. O 1/27.
hod. večerní koncert smyčcového orchestru c. k. pěš.
pluku č. 102 v koncertní síni. Od 1/29. do 9. hod.
večerní slavnostní osvětlení.
. Benefiční koncert p. Jana Elsnice, kapelník
České Filharmonie, koná se již zejtra v sobotuo
7. hod. več, v koncertní síní na výstavišti a sice
s tímlo programem: Dvořák: „Karneval“, Wagner:
„Idylla na Siegíriedu“, Smelana: „Scherzo“ z trium-
fální symfonie a Čajkovského symíonie č. 6 (Pathé-
tique“). Vstupenky lze obdržeti v předprodejích u pp.
M. Urbánka, F. A. Urbánka, B. Lantnera a v kance-
láři Českého filhurmonického družstva na Václav-
ském nám. č. 53.
.. Z významných slovanských a cizích ná-
vštěvníků výslavy v posledních dnech buďtež uvedeni
zejména: Státní rada Nellis z Petrohradu, bývall
sekční chefové chorvatští dr. šl. Níkollé a dr.
Iístka
Hermann
Elsnic
Dvořák
Wagner
Čajkovský
Pathé
M Urbánek
F A Urbánek
Lantner
Václav
ský já
Petrohrad
kapela Sokol
Český filharmonie
státní rada Nellis
39
article
Al. Badaj, hrabě Jan Morawski z Poznaně
s chotí, hrabě Alex. Czernowski z Varšavy
s chotí, hr. G. Potocki ze Lvova, ředitel výstavy.
která bude pořádána příštího roku v Čenstochové,
inž. Boguslawski, inž. Lamienski z Var-
šavy, inž. Brauliúski z Piotrkova, řed. továrny
Jablonski z Nikolajeva, V. Todoro v, redaktor
bulharského »Obchodního průmyslového listu« z Ruš-
čuku, M. Picker, vicepresident obchodní komory
v Černovicích, sekční chěf dr. Schuster z Bon-
notu, ředitel poštovní spočitelny ve Vídni. C. Clé-
menceau, syn francouzského ministra presidenta,
J. Ouvernier, majitel cukrovarů z Paříže, André
Billy, člen vládní komise pro obchod zahraniční
Lillu, Léon Jourdain, velkoobchodnik z Lillu,
P. Bryan, president »Julestou Rapid Iron Co.
New Yorku s chotí, inž. Giongo, konstrukté
A arsenálu rak. Lloydu v Terstu, J. Fekete
stvakánhegyi, sekční chefové uher. minister-
z Peštiadu, ministerský rada Ikáchi-Péteríf
z Pešti, pdř. Micseh, sekční rada min. obchodu
musea v Peh.K. Gaul, řed. král. uber. technolog.
J. Gyene s.král. rada A. Vig, architekt z Pešti,
zářský a strojniaktor »Časopisu pro průmysl žele-
orient. železnic z y Pešti, G. Druss, vrchní inž.
továrny Mauserovy vradu, Theod. Schmi d, řed.
Lachman. maj, cubské pušky z Oberndorfu, a
Badaj
Morawski
Czernowski
G Potocki
Ing
Boguslawský
Lamienski
Brauliúski
Piotrkův
Jablonský
Nikolajev
M Picker
doktor
Schuster
J Ouvernier
André Bill
Lill
Léon Jourdain
P Bryan
Lloyd
J Fekete
Peh
G Druss
Mauserův
Theod
Lachman
Poznaň
Varšava
Lvov
Čenstochová
Vara
Černovice
Vídeň
Paříž
New York
Terst
Pešť
Oberndorf
Alex
obchodní komora
Rapid Iron Company
IkáchPéteríf
40
article
(Západní Indie), B. Da šurůna ostrokské ta prady
(Západní Indie), B. Da šurůna ostrokské ta prady
v Kalkutě.
„. Česká feriální oradya výstavě Jubilejni
Výsledky pilné práce tohoto spolku, klerý bez hluku
koná dobrodiní mládeži nejpotřebnějsí, vykázány jsou
Indie
Kalkuta