ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3daf9590-762f-11dc-b3f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 40, person 103, org 11, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 2. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 271.
4 article
Na rnuní a odpol. listy předplácí sen v Prave v sdmiakslraci na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškeu na měele na čtot 14a . . . . 7 K 50k ve slislkácha sa měsíe . . . . . . 2 K 30n Pošiou: něse navr lia . . . . 9 K oo sdr ojí zásilkon nvrí aia eoi na měnl
5 article „Konec positivní politiky?
„Konec positivní politiky? Že jest situace krajně napjatá, to dovídá se čtenář na každé stránce veřejného tisku, že obě síly, situaci napínající, neuleví, to ujišťují obě strany, a že podle toho nesnesi- telně napjatá situace pukne někde mim Prahu, to byl by logický důsledek poměrů z nichž východisko bylo již pojmenováno Nazývá prý se: konec ministerstva parlament- ního a nová éra Körbrov a. Ovšem hlasy, kteréž jméno vyslovily. jsou dosud jen velmi osamoceny i nejedná se o žádnou bezpečnou zprávu, nýbrž jenom spíše o improvisaci, zatím o úsudek situační, východiště ze stavu, z něhož jiného vyváz- nutí není než odstranění prapůvodu nynější nesnáze, a tím jest nynější vláda zástupeů z vládního bloku vzatých a její systém.
Körbrov Praha
6 article
Neustoupí-li totiž Němci a nepovolí- Češi, a věřiti, že narazila německá kosa na český kámen, který tentokráte není ani dosti měkký ani dosti křehký, aby se dal rozkru- šiti anebo rozpůliti, k tomu máme všechny důvody. Přesvědčení, že ta hanba není možná, aby se naše poslanectvo dalo od ně- meckých desperadů obluditi, znásilniti, o svou mužnou i poslaneckou čest oloupiti, jest v národě tak všeobecné, že zklamání této důvěry znamenalo by více než katastrofu Je-li sněm království českého, plodně pracu jící na svých hospodářských a sociálníeh i kulturních úkolech horoucím přáním všech českých stran a zadostučiněním jich autono- mistického cítění, nelze si zase na tu dobu ani představiti většího neštěstí národního než sněm pracující za cenu největšího národního pokoření, za vítězství německé obstrukce. nehledě ani ke skutečné ceně tohoto vítěz ství, na výpalné, žádané od Němců za upu- štění od obstrukce. I důstojnost národa i jeho životní zájem velí nepovolovat, stůj co stůj, a nikdy rčení toto nebylo méně frásí než tentokráte a nikdy všeo becnost národa pro stěji a hlouběji nepociťovala pravdu, že po volime li, jsme ztraceni!
Němec Čech
7 article
Na druhé straně slyšíme německé pří sahy na krev. Všechny vývody poslanců sjezdů, zastupitelstev a tisku doznávají ne zastřeně, že německý aktuár byl jenom kůlem z plotu vylomeným, že se jedná o mnohem více, že tentekráte běží vlastne o všecko, že Němci všechno vsadili na svůj obstrukční trumí sněmovní. Vůdci německé politiky jsou dnes Strache, Iro, Glöckner, Wolf a jak první z nich včera v »Bohemii« ujišťuje, žádá na německých poslancích ně- mecký lid v Čechách tentokráte »celou práci«. Stojí prý za nimi s rozhodnou vůli a právem by prý se pozdvihl, kdyby se jeho zástupcové dali lapiti lacinými sliby. Jednou prý musí býti učiněn pořádek na stole mezi Čechy a Němci v této zemi. Ny- nější nesnesitelné poměry tvoří prý vážné nebezpečí pro německý kmen národní. »Jest nejvyšší čas!« volá Strache a pokračuje »Němců v Čechách zmocnila se taková od- hodlanost, jaké nebylo ani za časů Bade- nových a jestliže jich poslanci na zemském sněmu od nejmladšího a nejradikálnějšího až po 74letého vládního radu dra. Nitsche nadšeni zpívali »Wacht am Rhein«, nemá se tomu rozuměti jako dětinsky prázdné demonstraci, nýbrž jako znamení zoufale
Němec Strach Glöckner Wolf Bade Nitsche Čechy Bohemia Wacht be Rhein
8 article
nálady, kteráž se všech zmocnila.« Nuže i kdybychom věřili panu posl. Stracheovi, může býti přece ujištěn, že to nebyli nikdy Češi, kteří v Čechách před německým zpěvem utíkali a že ani jeho radikální bas, ani senilní tremolo pana vládního rady na Češích nevyzpívá německého aktuára, tím méně pak rozdělení země podle národností a sněmu i zemské správy podle národnost- ních kurií. A jestliže zoufalství, tož zoufal ství proti zoufalství. My Češi jsme zoufalstvím až dosud šetřili v této aféře, to viděl pěvecký sbor vládního rady Nitschea na sněmu, neboť na »Wacht am Rhein« ně- meckých poslanců neodpověděli Češi podle receptu dra. Groše, ačkoli by ani k tomu nebylo třeba zrovna — zoufalství. Ale jestliže jest »Wacht am Rhein« na sněmu českém výrazem německého zoufalství, to jest nálady všech činů schopné a to i tako- vých, k jakým jest »Wacht am Rheine výzvou, potom se nesmí Strache a jeho soudruzi i německý lid za nimi stojící oddá- vati naději, že bychom se my Češi zachovali jako děti a že by celý národ jako jeden muž nebyl schopen oněch nálad a činů, jakých je zapotřebí na vyléčení německého zoufal- ství. Německé vrnění a pošklibky jakékoli české loyalitě nejsou tu naprosto odůvodněny svou »Wacht am Rhein« nechť si Němei spraví s dynastií a »s nejvyššími kruhy«. jichž smýšlení prý pana Strache a soudřuhy ponechává úplně chladnými.
Čech Groš Němei Strach Čechy Wacht be Rhein Wacht be Rhein
9 article
V té věci my Češi stojíme úplně stra nou, a jelikož vidíme, že pan místodržite až dosud mlčí, nebude to tak strašné s tím ohromením »nejvyšších krubů« o němz Strache mluví, a Němci asi svou lovalitu tak příliš nepoškodili. Ale »Wacht am Rhein jest písní velkoněmeckého programu, kter znamená připojení českých zemí k německé říši a v tom případě bude nám asi dovoleno mluviti, dokud Němci zpívají a jednati az Němci od zpěvu pokročí k aktivnímu svému »zoufalství«, a kdyby měl vypuknouti opravdu »celoroční boj na život a na smrt«, jejž nám Strache ústy »Bohemie« ohlašuje. Že v tomto boji nebudeme litovati ani sněmu, jehoz první zasedání bylo pokáleno » posvátnou vysokou německou písní« jest samozřejmo ..
Čech Němec Wacht be Rhein Bohemia
10 article
Nebudeme se lekati žádného důkazu, jehož bude zapotřebí, aby se Němci pře- svědčili, že otázku jich »celé práce «, to jest provedení jich požadavků národnostního roz- dělení ve všech směrech skutečně považu- žujeme za totožnou s otázkou života smrti české v této zemi, třebas tak snadno a frivolně neběřeme do úst »smrt a život- jako Němec. »Řvouní v boji« na německé straně musí přijíti k nezlomnému poznání, že i v tom případě, kdyby jednota země a obojjazyčné rovné právo v celém království skutečn znamenalo »záhubu jich národního kmene« jak nestoudně a prolhaně tvrdí, nepůjdeme se položit do hrobu za jich »národní kmen« my čeští Slované. Neboť uvedení práv če- ského jazyka, práv české národnosti do mezí uvnitř země, obtočených demarkační linií, na jakou prst německý ukazuje, zna- menalo by skutečně vyškrtnutí českého jména z dějin lidstva v desítiletích, úžasně snadno spočitatelných. K tomu nás Něme nedostanou ani řevem ani zpěvem ani nási lím svého zločinu vydírání sněmovního vota menšinou na většiněl A nedostanou nás k tom žádné strašáky ani se strany vlády, kteráž nám ukazuje v blízké dáli hrůzný konec nynějších rajských poměrů pod parlamentním kabinetem, nyní po od- mítnutí jejího smiřovacího výboru, jakého se jí dostalo jednomyslně se strany české a ně- mecké. Fiasko »moravského vzoru« stálé anebo také »velké« smiřovací komise sně- movní možno považovati již dnes za doko- nalé a žádná z českých stran neodváží s přikývnouti k této děsné ironii Beckově. jenz navrhuje stálý anebo raději hned »věčný« výbor pro největší nemožnost doby, pro česko-německou dohodu.
Němec Řvounět Slovan
11 article
Jest možno a pravdě velmi podobno a ba snad i jisto, že zmar Beckova pokusu o dohodu na sněmu českém pro- středkem stálá komise, anebo jinou nějakou pomůckou, znamená skutečně nejen rozpu štění sněmu, ale i rozpuštění poslanecké sně movny, pád kabinetu a dokonce i příští ně jakého mátožného systému, jehož neurčité ale prý hrozně nevídané obrysy maluje vý mluvný předseda kabinetu svým posluchačům v té či oné poradní síni vídeňského parla- mentu. Čeští poslanci už odvykají hrůze hned z konce politiky vlivu a moci a roz uzlení, jimž vyhrožuje bar. Beck bylo před vídáno a vysloveno již hned po umělecké pěvecké produkci poslancem českým, kler vkročiv do zasedací síně sněmovního kuloáru prohlásil: »A teď je konec positi vn politice le Tento výrok je symptomatický a řadí se k němu i druhý symptom, výstraha posi- tivní polšice nejoddanějšího vládního orgánu českého, lidového listu svobodomyslného. Kramářeva »Dne«, podaná ve včerejším jeho vydání irmou »interviewu s čelným poslan- cem strany«. Člásek odmítá permanentní vyrovnac komisi Beckovu co nejrozhodněji a pojedná- vaje povšechně o sněmovní politice Němeů praví na konec do slova: Zde ocítám se na kardinálním rozporu česke a něnecké politiky akdybychom jen tpravili půdu, na které bv se tento souboj měl konat, už bychom stanovisku českému za- dávali... Vestigia terrent! Buďine pa- mětliv neblahých pokusů punktačních . ..
Beckův Beck
12 article
Ohražujeme se proti každému podezření se škodolibosti v těcůto dobách, jichž ze lezné pouto samočinně a co nevidět sevře, co v národě bylo vývojem nejnovější éry rozházeno, ale budiž nám přece dovolena otázka: »Teprve teď, teprve dnes. teprve »zde« ocítáme se na kardinálním rozporu českém a německém?« Bylo za- potřebí tohoto důkazu o kardinálním roz- poru českém a německém, který přinesl první zasedání nového sněmu a beznadějná ne možnost Beckovy stálé smiřovačkové komiset Bylo zapotřebí tohoto důkazu neprove- ditelnosti fundamentálního účelu positivn politiky, která si vytkla cílem kardinální shodu mezi českou a německou politikou Byli jsme to zajisté my, kteři jsme nevstá- vali hlásati nemožnost vyrovnáni mejí če- ským právem a německým násilím A vývoj nám dal zase jednou za pravdu! Ale posi tivní politika poznala, že stojí v kardinálním rozporu české a německé politiky teprve »zde«, den před tím, kdy české vládní strany byly nuceny na Beckův návrh stále komise pro česko-německou shodu odpověděti jedno- myslným »Onod non!« Den před tím, kdy předsedové Verbandu německých zemských poslanců Eppinger a Pacher doručili místo držiteli projev, ve kterémž označují výhradu němčiny u chebských soudů »državo Něm ců«. Bohužel to není jedinou položkou něme- cké državy, která jí případla posi tivní politi- kou, končící s érou prvního parlamentního kabinetu — jestliže opravdu tyto konce na- stávají ..
Beckův Eppinger Pacher Německo
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. října. (Příčina pražske obstrukee.) Oklikou přes Berlin, z vídeň- ského dopisu, otištěného z „Tagu“, se doví- dáme, co jsme věděli hned od počátku, že ně- mecký sněmovní aktuár byl jen záminkou a pra- vá příčina německé obstrukce na českém sněm že spočívá zcela jinde. Pánové obstruují v Pra- ze, protože bar. Gautsch prý zapomněl na sliby které jim na sklonku letního zaseďání říšské rady dal ve Vídni. Německý hněv propukl v Pra- ze proto, že vláda konejší Němce slo vy, Čechy však hotovými skutky (l). Nad takovým výkladem pravé příčiny ně- mecké obstrukce zakroutil asi i mnohý čtenát berlinského listu hlavou a proto pisatel dodal k němu potřebné vysvětlení. V kabinetě Beckově sedí ovšem jen čtyři Slované proti dovíti Něm- cům. Ale tito čtyři Slované mají převahu nad devíti Němci. Zatím, co se rozhněvaný německý národ domáhá zadostučinění (za Karl. Vary, z Pluj, za Kašp. Hory, za Úsov? Pozn. red.), ně meěti ministři mají na práci zcola jiné věci Dr. Dorschatta podniká inspokční pojížďky, d
Němec Slovan Karl Dorschatt Praha Berlín Vídeň Čechy Německo Vara Úsov
14 article
Marchet, Gessmann a Ebenhoch zabývaji se ma lichernostmi svých resortů a německý minist krajan Prade spokojuje se tím, že energicky kri- tisuje vládu, jejíž je sám členem a jejíž čle- nem chce zůstati. Snahy bar. Becka o nějaký modus vivendi mohou prý míti úspěch jen tehdy když němečtí ministři vystoupí ze své opatrné reservy. „Koalice německých ministrů s český- mi předpokládá, že němečtí ministři budou stej- ně silní, jako jejich slovanšíí kolegové. Ne- bude-li odstraněna pochybnost, že jen slovanšt ministři jsou platní zástupcové svých národů pak nemají Němci příčiny, situnci dále držeti.- Dopis „Tagu“, který, mimochodem řečeno. nováhá pokárati německé poslance, že v českén sněmě zpívali „Wacht am Rhein“, je charakte- ristický pro rakouské Němce. Doma zcela cyni cky vyžadují nadpráví, dovolávajíce se své kul tury, poplatnosti, síly a bůh ví čeho všeho. V ei- zině, kde by jich vychloubačnosti nikdo nevěřil. hrají si na utlačenou, slabou větov německéh národa, aby tak vzbudili soustrast u svých šťastnějších bratří pod žezlem císaře Vilém Komedianti! V Praze, 30. září. (Obstrukce n sněmě goriekém.) Také mal; sněmík go rický má svou obstrukei. Slovinci i Vlachové kteří mají stejný počet mandátů, jsou v Gorie rozštěpeni, každý na dvě strany. Vlachové m klub liberálný a lidový, Slovinci agrárný (po- krokový) a klerikálný. Při tom je zajímavo, že klerikální Slovinei se spolčiži na sněmě s liberál- nými Vlachy, ale jsou v menšině proti druhe
Beck Němec Vilém komediant Vlach Slovinec Praha Wacht be Rhein
15 article
V drobném pavsrjit ranní číslo o sobě . . . za 8 p odpoledni . . . . . . . za zh Ve šlialkšch na venkovs ranní čisle. odpolední . . . . . . . . 4a 10h Inserátv platí ze hotově rapřed. Přečplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ezpedlce „Národnich Listi“ Rukopisy se novraosji
Marlanský ulice Národnich List
16 article
skupině lidových Vlachů a agrárníků Slovineů. Minulý týden šlo o volbu sněmovní komise a po- něvadž většina nevyhověla přání menšiny, aby se jí dostalo ve výboru o jeden hlas více, men- šina zahájila obstrukci. V pondělí vůdce kleri- kálných Slovinců, Gregorčič, podal 42 pilné návrhy, za jichž čtení větší počet příslušníků menšiny opustil sněmovnu a sněm se ukázal ne- schopným usnášeti se. Také liberálm Vlachové mají prý v zásobě asi 70 pilných návrhů, jimž má býti sněmu úplně zatarasena cesta k děl Z Lublaně, 28. září. (Štyrští Slovin- ci se probouzejí.) Poslední surovosti ptujských, celských a mariborských Němců ote- vřely oči i oněm slovinským sedlákům, k nimž ještě neproniklo národní uvědomění. Minulou neděli konalo se ve ptujském okrese osm veřej- ných schůzí, na nichž rokováno o hospodářském programu slovinského lidu. Na surovosti něme- ckých obchodníků a živnostníků ze Pluje, Celje a Mariboru, kteří jsou živi jedině z obchodu se slvinským lidem, Slovinci odpovídají heslem „Svůj k svému“, a tím nejcitelněji potrestají německé nabubřence.
Slovine Gregorčič Vlach Němec Lublaň Slovinsko Celje Maribor lidový Vlach
18 article
Z Pešti, 29. září. (Zapovězené slo- venské schůze.) Na minulou neděli bylo ohlášeno 14 voličských schůzí, v nichž sloven- ský lid chtěl protestovati proti Andrássově vo- lební opravě. Všechny tyto schůze byly však úřadně zakázány neb jinak zmařeny. Svolava- telé, připravení na takové vládní opatření, zaslali kabinetní kanceláři telegraficky prosbu, aby pa- novník nedovolil falšovati všeobecné volební právo zavedením množného hlasování a umělým rozdělením volebních okresů. Z Pešti, 29. září. (Patriarcha Bogda novič.) Volba budínského biskupa, Luciána Bogdanoviče, za srbského patriarchu byla již panovníkem schválena. V nejbližší schůzi srb- ského církevního sněmu bude se čísti královský reskript, jímž se volba schvaluje a installace nového patriarchy vykoná se dne 8. října. Lucián Bogdanovič narodil se 10. května 1867 v Baji. Bohosloví studoval v Kar- lovcích, načež poslouchal práva na akademii jágerské. Na vyzvání patriarchy Brankoviče vstoupil v Beočíně do kláštera a byl později ka- techetou v Novém Sadě a od r. 1892 do 1894 na srbském gymnasiu v Karlovcích. Když roku 1896 zemřel budínský biskup Magjarevič, stal se administratorem biskupství a roku 1898 p- tvrzen za biskupa budínského. Po smrti patri- archy Brankoviče stal se administratorem patri- archátu, nedávno obdržel hodnost tajného rady a nyní se slává hlavou srbské pravoslavné církve v Uhrách a Chorvatsku. Zvolen byl, jak známu, teprve ve třetí volbě jako kandídát vládní.
Lucián Bogdanovič Brankovič Magjarevič Pešť Baja Kara Karlovec Uhry Chorvatsko Zvolen
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 1. října.
Praha
21 article
Bulhaři a Východní železnice. Zabrání Východní železnice bulharskou vládou není událostí zeela originálnou. Podobně učinilo svého času Srbsko, když odňialo fran- couzské společnosti právo exploatovati srbskou státní dráhu. A jako v Srbsku zůstalo při tom, co se stalo, tak zajisté bude i v bulharském případě. Po celém Bulharsku konají se meetingy, na nichž národ vyslovuje své potěšení nad vyko- naným činem.
Bulhar Srbsko Bulharsko
22 title
FEUILLETON
23 article Literatura.
Literatura. Slovanské preklady. Již ne od včerejška ozývají se u nás hlasy po organisaci a revidování překladové litera- tury. Jestiť zajisté značný rozdíl mezi překla- dovou praxí naší a tou, kterou vidíme u národů velikých. Nezdá se ani, že by veliké literatury měly podobnou potřebu organisace a revise. Aspoň na oko ne. Všechno plyne v nich samo sebou, překlady světové literatury hlásí se samy, ona prvotní práce, kterou vykonal na př v Rusku ve značné míře již Žukovskij, otevřev Rusům pohled do literárního vesmíru vůbec, za- nechalu svou tradici, udržující vzájemnost stejný krok velikých literatur. U nás naši boři- telé čínské zdi nevykonali práci ještě tak dávn a tradice se dosud nevžila. Nejen to. Malá lite- ratura má jiné povinnosti a těžkosti. Žije přee jen více cizi stravou a hranice potřeb jsou tu docela jiné. Jaký div, že často překládá se mnoho nepotřebného a že v té směsíci ujdou díla, jichž potřebovali bychom nnopak při ze- vrubnějším ohledání jako soli. Konečně s na- šeho stanoviska, třeba by veliké literatury di valy se na ně svrchu, jsou i ony opatřeny dost jednostranně, pokud právě se týče literatur men- ších a nic na věci nemění, že samy toho necit Neboť uchylují-li se již ku překladům a ukáz- kám na př. z české literatury a překládají-li na hodile, bez výboru a revise, je to také jejie škoda, byť by nebyla tak citelná, jako u náro s literaturami novějšími a menšími.
Žukovský Rus Rusko
24 article
Vedle těchto zřetelů obecných má vňlni. ská literatura své potřeby a ohledy stovým, Máť nejen poměr literatury menší keraturám nýbrž i svůj poměr ke slovanskýisící s úimto zvláště a má své poslání, přímojím světě naše poměrem. Ve slovanském kuleratuře světové. literatura hledá více než pozoruhodnějšího Pro ni je tu mnohem Wo organisaci a reviei potřebnéhe. A tu hlag., z jazyků slovanských této překladové liter větší váhy. nabývají rovněž j-
25 article Zs si toho ppme dosud plně vědonai a z dbáme, má své příčiny. Pře toho tím měn
Zs si toho ppme dosud plně vědonai a z dbáme, má své příčiny. Pře toho tím měn naši slovanskou uvědomělost a z daném případě hojnost překladů ze slovanských literatur chybí v nich právě hlubší pojetí našich povinností hlubší uvědomění našeho poslání. Často děje se mnoho jen proto, ut aliquid fecisse videatur Není třeba sváděti věc na nakladatele. Nenít organisace a cevise u našich překladatelův a to je hlavní. Není nejen organisace vnějši, než ani často vnitřní seriosnosti, pochopení ideálního zaujetí. Že by zde bylo možno dáti pardon vzhledem k nakladatelským a finančním poměrům, o tom se budou minění rozcházeti V poslední době uvažovalo se o vnější organi saci ve spolku českých spisovatelů Máji a tak na pražské slovanské konferenci. Oba podněty je potřebí vziti vážně na přetřes a pokusitis o uskutečnění. Snad by potom zmizely podobn kocourkovské poměry, jaké se jeví ve dvojin vydávání Vojny a míru hraběte Tolstého, at vinu nese kdokoli anebo cokoli.) Že součegka překladu a vůbec dvojího nejen není tm no- nýbrž je pro nás jakýmsi luxusem, bude nikde pochyby. ce, na onom
Tolstý
26 article
Ovšem záleží mnoho, nelekladatelských vnitřním pochopení úkole tu svůj vroubek. Také naše literární kritiksi překladů mnoho Je oprávněna stížnost. ceniti jak po stránce nehledí a nedovede originálu, tak o různém jazykové a výstiřním. A přece má přímo po- jich významu -Vou přehližitelkou a hodnotitel- vinnost býtié literatury, kteráž se z jejíh kou přelýtiti nedá. Jest třeba, aby věnoval oboru rekladatelské větší pozornost a neodbý čipjí malým připomenutím, často nic nepo- vjicím a málo znamenajícím — nejednou nepravdivý m. Vždyť nejen že neregistrují se překlady významné a zmínky dějí se nahodile, ale zvlášte není vůbec žádného přehledu překladové litera tury, není nijské bibliografie překladů slovan ských, ačkoli by byla přímo povinností slovaa skýcl. žurnálů. Rekne se, že to stojí špatně s bibligrafickou prací původní, leč rozdíl je tl přece vliký. Není-li souhrnné původní biblio
27 article
1) Třeb přes to připomenouti, že překlad nákl Vňímkova (ve sbírce Slavní autoři literatur světo vých) neznačí Prolu. Je založen na starším (tře tim!), vyšlém u čnáčka. Charakteristicky je nadpis strašící penitivem Valstije“li grafie české a konají-li se k npouze přípravné práce, v překladové literatuřeládne chaos, kte rým se probrati nebude malu možno. Kdyby se překlady (aspoň knis překlady) registrovaly jen tak, jako původ knihy, byla by tu prác značně usnadněno že i k bibliografické prác překladů aspopslovanských dojde, není témě pochyby. Vazměme si jon částečných biblio- grafii Frapévových.“) Jes ledy třeba vedle zevrubnějších kritik aspop nejvýznačnéjší překladové literatury hle dav si, pokud možno, i přehledné překladov síbliografie. všechno to nutno konati však s vyš- šího stapviska o uvědomění významu slovan- ských vekladův a slovanského poslání naší lite- ratur vůbec. Nejsou — samo sebou se roz- — z těchto zřotelů vyňaty ani překlady Jsy poučné, ba nutno k nim hleděti tím více čím méně se tak dálo dosud
Prol Frapévový
28 article
Stopujeme-li naši překladovou literaturu doby poslední (ovšem jen přehledně; o někte- rých překladech bylo v „Národních Listech“ po jednáno — z tohoto zorného úhlu — zvláště) nujdeme v próse poučné ještě větší chaos a pří činy k výtkám než v beletrii. Jak vzhledem k to- mu, co se překládá, tak ještě větší měrou k to- mu, co se opomíjí a opomenulo. Z Tolstéh překládáno bylo poměrně nejvíce, od brožur po čínajíc až do děl obsáhlých, jako je kruh četby I jeho časové projevy překládány aspoň z části Tak list k duchovenstvu (zprvu konfiskovaný) o významu ruské revoluce (nákl. „Samrrvestat- nosti“). Zvláště poslední je charakterictický, ne- boť není pro pochopení Tolstéhe jednostranně zubarven a ukazuje i jeho poměr k západním t. zv. revolučním a pokrokovým směrům, ne vždy tak příznivý, jak se u nás myslívá. Právě již zde možno poukázati na to, že se vždy nedbá v překladové literatuře celosti a objektivnosti a tím se obraz Tolstého okresluje na př. ve pro- spěch určitých směrův a myšlenek. Celkovou biografii a vlastně autobiografi podávají nám Vzpominky a listy L., N. Tolstého seřaděně P. Birjukovem (nakl. Vilímkovým). Pře- klad jich mají i Němci. Ostatně Tolstoj není ještě ani teď po 80 letech života uzavřená již kniha. Ještě mnoho o něm uslyšíme, než bude podán ) A. S. Puškin v češskoj litěraturě a podobná bibliografie o N. V. Gogolovi. Oč více přibylo by práce pro dnešní dob, pro p. ír autoryl
Tolstý N Tolstý P Birjukov Vilímkův Němec Tolstoj A S Puškin V Gogol
29 article
definitivní posudek jeho života a díla. Jednou z knih, které zasluhují pozornosti a neměly b býti opomijeny, je právě srovnávací úvaba D. S. Merežkovského L. Tolstoj i Dostoj ev- skij (2 díly, o životě a činnosti a druhý o n- boženských ideách jejich, Petr 1903). I to, co tvoří dávnou minulost Tolstého, je dosud živým majetkem lidstva. U nás jeho Anna Karenin vnikla v širší vrstvy druhým laciným vydáním nakl. Kočího a i Vojna a mír dojde většího roz- šíření (což je jediným profitem zmněného dvo- jího vydání, sníživšího i obvyklé ceny Rusk knihovny.) (Dokončení.)
Merežkovský L Tolstoj Dostoj Petr Tolstý Karenina Rusk knihovna
30 article Bibliografie.
Bibliografie. * Prvý sešit „Zlaté Prahy“ nového 26. ročníku vyšel právě v nádherné úpravě s bohatým obsahen slovesným a ve skvělé výpravě obrazové. Jako heslo jemuž zvlášť bedlivou a souslavnou pozornost hodl redakce „Zlaté Prahy“ věnovati, vepsala si ve svůi rozšířený program povinnost. účastně sledova“ prou- dění kulturního života všech národů sbvanských Zůstávajíc samozřejmě i nadále předslm předním týdenníkem českým, jenž všem vým zjevům do- mácího umění slovesného i výl-arného olvírá svoje sloupce, chce „Zlatá Praha“ ještě jen zdůrazniti svoje poslání velikého lisu českého a slovanskéh zároveň, sezramujíc čoské čtenářstvo jednak s vyni- kajicími zjevy slovunskými na poli umění výtvar- ného, jednak - národním, literárním, divadelníma vůbec osyřtvým pokrokem všeho Slovanstva. Pr- gram tailo zjevně již vystupuje v 1. sešitě nového ročsku, jehož redakce — v literární části V. Če inka a v obrazové V. Olíva — postarala se o obs věru bohatý. K referátu o 1. čísle připojujeme pře hled obsahu čísla 2., kleréž přináší črtu J. Müldnern
V Olív J Müldnern Praha zlatý Praha zlatý Praha
31 article
„Podivín“, zajímavý článek C. Žďárského „Ovlán nutí vzduchu“, pojednávající o starších i nejnověj ších methodách létání a problemech řiditelné vzdu- choplavby. Mimo to obsahuje číslo pokračování pra H. Malířové, Jos. Holečka, Fr. Heritesa, Jos. K ořen- ského a j. Slovesný obsah doplněn je hojnými zprá- vami časovými, literárními a uměleckými. Obrazový obsah zahájen je reprodukcí obrazu J. Krále „Pře bouří“, po němž následují celostranná reproduk velkého obrazu J. M. Prjanišnikova „Šprýmaři v (o- stinném dvoře“ z moskevské galerie Tretjakovské lále celostranný obraz F. Slabého „Na panském“ K. V. Maškův obraz „Lotní odpoledne“. Z menších obrazů uvádíme ještě vyobrazení ke článku „Ovlád- nutí vzduchu“, podobiznu I. S. Turgeněva k 25. vy ročí jeho úmrtí a dva pohledy z Výslavy rodinných památek a obrazů v Kolině n. L. Celkem čítá tente sešit s obrazy čísla 1., o nichž jsme se minule zmí- níli, 31 reprodukcí, přílohou pak krásnou, v barvách skvostně provedenou „Podobiznu dámy“ od R. vá chy. — Jako příloha románová vycházejíe „Knihpvna Zlaté Prahy přináší právě v
C Žďárský Ovlán Holeček Heritesa Jos J Král Prjanišnikův F Slabý Maškův Lotní Turgeněv Podivín Jos Francie moskevský galerie Tretjakovský
32 article
šlý 1. sešit počátek velkého románu B. G. Shaw „Cashel Byron professionál“, jednu z oněch prací duchaplného anglického autora, jimiž Shaw započal svoji literární činnost a vzbudil ve své vlasti svým smělým vystoupením proli společenským nepřístcj- nostem náležitý rozruch. — „Zlatá Praha“ vy- chází nákladem J. Olty v Praze každého pátkuv číslech a každých 14 dní v sešitech o dvou číslech a předplácí se na čtvrtletí pouze 5 K. s poštovní z- silkou 5 K 75 h. Kdo by si přál nádherně vyprave- ného 1. sešitu „Zlaté Prahy“ na ukázku, může s o něj přihlásiti v kterémkoli knihkupecteí, nebo přímo v nakladatelství J. Otty v Praze. * Týdenník „Máj“ (Prab--II., Vodičkova ul. čí 33) kenčí vydaným právě číslem 52. šestý svů ročník. Teprve v připzjeném obsahu viděti jest cel to bohatství, kterž za rok neúnavná redakce do slouuků „Máje snesla. Vedle části básnické a belle- tristické v sichž shledáváme se s Vrchlickým. Slád- kem. Beckým, Klášterským, Heritesem, Klosterman- nem Aronbauerem. Štechem a s celou řadou jiných sovatelů českých, poutá překvapujícím množstvím zajímavých zpráv, referátů, vzpomínek i podnětů originální rubrika „Z českého světa“, doplňovaná množstvím illustrací. Pro nový ročník chystá re- dakce řadu výborných prací a zahájí zejména bel- letrii veselým vojenským líčením „Petrovští“ od Jos. D. Konráda
G Shaw Byron Shaw J Ott Týdenník Vrchlický Herites Klosterman Aronbauer Štech Petrovský Praha Olt Vodičkův ulice Jos Prab- II
33 article
* Otázky a názory. Vydává Jan Laichťer, Král. Vinohrady. „Myšlenky císaře Marka Aure- l1a“. Přeložil Em. Peroulk * Laichlerova sbírka krásného písemnictví. Jos. Laichter: „Na přechodu“. Román. 1903 * Sobrané diela Svetozára Hurbana Vajanského. Sväzok IV. Knihllačiarsky účastinársky spolek v Tur- čianskom Sv. Martine. 1908. „Koreň a výhon- ky“. Román v dvoch časliach * Jindřich š1. Baar: „Poslední z rodu sed- merova“. Knihkupoctví V. Kotrby, Praha. Petronius Arbeiter: „Hostina u Tr- malchlona“. Tiskla Dělnická knihtiskárna v Praze * Marie Špalková: Diktáty pro školy mě- šťanské a vyšší třídy škol obecných. Nákladem České grafické akc. společnosti „Unie“ v Praze, 1909. *Edition du Monde Illustré. J. Beer de Tu- rique: „Le Mot de T'Énigme“. Paris, 1908. Max Werner: Das Christentum und di monistische Religion. Verlag v. Karl Kurtius. Berlin. *E. St. Vráz: Exotická povídky. Nákladem F. Topiče v Praze. Sešit 9. za 50 hal. — Týmž nákla- dem od E, St. Vráze vycházejí povilky pro dospělejší mládež, nazvané „Z dalekých světů“, rovněž seš. 9. Cena seš. 40 hal. * Jak to přišlo, že dne 20. srpna r. 1849 o půl jedné hodině v poledne Rakousko rozbořeno nebylo objasňuje nám Jan Neruda ve své krásné, humo- risticky a satirou přibarvené povídce s výše ozna. čeným titulem, jež vyšla právě v 36. seš. Sebraných spisů nákladem F. Topiče v Praze. (Sešit za 32 hal.) Povídka zařaděna je do rozkošných a rázovitých „Pe- vídek malostranských. — Týmž nákladen
Laichťer Král Marek aur em Laichlerův Hurban Vajanský Martinus Koreň Jindřich š Baar V Kotrba Petronius Arbeiter Špalková Illustrý J Beer Paris Werner Kurtius Vráz Neruda Praha Berlín Rakousko Český grafický akciový Mota jít T ' Énigme das Christentum und di monistische Religion