1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 2. října 1908.
Praha
4
article
Na rnuní a odpol. listy
předplácí sen
v Prave v sdmiakslraci
na měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškeu
na měele
na čtot 14a . . . . 7 K 50k
ve slislkácha
sa měsíe . . . . . . 2 K 30n
Pošiou:
něse
navr lia . . . . 9 K oo
sdr ojí zásilkon
nvrí aia
eoi
na měnl
5
article
„Konec positivní politiky?
„Konec positivní politiky?
Že jest situace krajně napjatá, to dovídá
se čtenář na každé stránce veřejného tisku,
že obě síly, situaci napínající, neuleví, to
ujišťují obě strany, a že podle toho nesnesi-
telně napjatá situace pukne někde mim
Prahu, to byl by logický důsledek poměrů
z nichž východisko bylo již pojmenováno
Nazývá prý se: konec ministerstva parlament-
ního a nová éra Körbrov a.
Ovšem hlasy, kteréž jméno vyslovily.
jsou dosud jen velmi osamoceny i nejedná
se o žádnou bezpečnou zprávu, nýbrž jenom
spíše o improvisaci, zatím o úsudek situační,
východiště ze stavu, z něhož jiného vyváz-
nutí není než odstranění prapůvodu nynější
nesnáze, a tím jest nynější vláda zástupeů
z vládního bloku vzatých a její systém.
Körbrov
Praha
6
article
Neustoupí-li totiž Němci a nepovolí-
Češi, a věřiti, že narazila německá kosa na
český kámen, který tentokráte není ani dosti
měkký ani dosti křehký, aby se dal rozkru-
šiti anebo rozpůliti, k tomu máme všechny
důvody. Přesvědčení, že ta hanba není
možná, aby se naše poslanectvo dalo od ně-
meckých desperadů obluditi, znásilniti, o svou
mužnou i poslaneckou čest oloupiti, jest
v národě tak všeobecné, že zklamání této
důvěry znamenalo by více než katastrofu
Je-li sněm království českého, plodně pracu
jící na svých hospodářských a sociálníeh
i kulturních úkolech horoucím přáním všech
českých stran a zadostučiněním jich autono-
mistického cítění, nelze si zase na tu dobu
ani představiti většího neštěstí národního než
sněm pracující za cenu největšího národního
pokoření, za vítězství německé obstrukce.
nehledě ani ke skutečné ceně tohoto vítěz
ství, na výpalné, žádané od Němců za upu-
štění od obstrukce. I důstojnost národa i jeho
životní zájem velí nepovolovat, stůj co stůj,
a nikdy rčení toto nebylo méně frásí než
tentokráte a nikdy všeo becnost národa pro
stěji a hlouběji nepociťovala pravdu, že po
volime li, jsme ztraceni!
Němec
Čech
7
article
Na druhé straně slyšíme německé pří
sahy na krev. Všechny vývody poslanců
sjezdů, zastupitelstev a tisku doznávají ne
zastřeně, že německý aktuár byl jenom
kůlem z plotu vylomeným, že se jedná
o mnohem více, že tentekráte běží vlastne
o všecko, že Němci všechno vsadili na svůj
obstrukční trumí sněmovní. Vůdci německé
politiky jsou dnes Strache, Iro, Glöckner,
Wolf a jak první z nich včera v »Bohemii«
ujišťuje, žádá na německých poslancích ně-
mecký lid v Čechách tentokráte »celou
práci«. Stojí prý za nimi s rozhodnou vůli
a právem by prý se pozdvihl, kdyby se jeho
zástupcové dali lapiti lacinými sliby.
Jednou prý musí býti učiněn pořádek na
stole mezi Čechy a Němci v této zemi. Ny-
nější nesnesitelné poměry tvoří prý vážné
nebezpečí pro německý kmen národní. »Jest
nejvyšší čas!« volá Strache a pokračuje
»Němců v Čechách zmocnila se taková od-
hodlanost, jaké nebylo ani za časů Bade-
nových a jestliže jich poslanci na zemském
sněmu od nejmladšího a nejradikálnějšího až
po 74letého vládního radu dra. Nitsche
nadšeni zpívali »Wacht am Rhein«, nemá
se tomu rozuměti jako dětinsky prázdné
demonstraci, nýbrž jako znamení zoufale
Němec
Strach
Glöckner
Wolf
Bade
Nitsche
Čechy
Bohemia
Wacht be Rhein
8
article
nálady, kteráž se všech zmocnila.« Nuže
i kdybychom věřili panu posl. Stracheovi,
může býti přece ujištěn, že to nebyli nikdy
Češi, kteří v Čechách před německým zpěvem
utíkali a že ani jeho radikální bas, ani
senilní tremolo pana vládního rady na
Češích nevyzpívá německého aktuára, tím
méně pak rozdělení země podle národností
a sněmu i zemské správy podle národnost-
ních kurií. A jestliže zoufalství, tož zoufal
ství proti zoufalství. My Češi jsme
zoufalstvím až dosud šetřili v této aféře, to
viděl pěvecký sbor vládního rady Nitschea
na sněmu, neboť na »Wacht am Rhein« ně-
meckých poslanců neodpověděli Češi podle
receptu dra. Groše, ačkoli by ani k tomu
nebylo třeba zrovna — zoufalství. Ale
jestliže jest »Wacht am Rhein« na sněmu
českém výrazem německého zoufalství, to
jest nálady všech činů schopné a to i tako-
vých, k jakým jest »Wacht am Rheine
výzvou, potom se nesmí Strache a jeho
soudruzi i německý lid za nimi stojící oddá-
vati naději, že bychom se my Češi zachovali
jako děti a že by celý národ jako jeden muž
nebyl schopen oněch nálad a činů, jakých
je zapotřebí na vyléčení německého zoufal-
ství. Německé vrnění a pošklibky jakékoli
české loyalitě nejsou tu naprosto odůvodněny
svou »Wacht am Rhein« nechť si Němei
spraví s dynastií a »s nejvyššími kruhy«.
jichž smýšlení prý pana Strache a soudřuhy
ponechává úplně chladnými.
Čech
Groš
Němei
Strach
Čechy
Wacht be Rhein
Wacht be Rhein
9
article
V té věci my Češi stojíme úplně stra
nou, a jelikož vidíme, že pan místodržite
až dosud mlčí, nebude to tak strašné s tím
ohromením »nejvyšších krubů« o němz
Strache mluví, a Němci asi svou lovalitu tak
příliš nepoškodili. Ale »Wacht am Rhein
jest písní velkoněmeckého programu, kter
znamená připojení českých zemí k německé
říši a v tom případě bude nám asi dovoleno
mluviti, dokud Němci zpívají a jednati az
Němci od zpěvu pokročí k aktivnímu svému
»zoufalství«, a kdyby měl vypuknouti opravdu
»celoroční boj na život a na smrt«, jejž nám
Strache ústy »Bohemie« ohlašuje. Že v tomto
boji nebudeme litovati ani sněmu, jehoz
první zasedání bylo pokáleno » posvátnou
vysokou německou písní« jest samozřejmo ..
Čech
Němec
Wacht be Rhein
Bohemia
10
article
Nebudeme se lekati žádného důkazu,
jehož bude zapotřebí, aby se Němci pře-
svědčili, že otázku jich »celé práce «, to jest
provedení jich požadavků národnostního roz-
dělení ve všech směrech skutečně považu-
žujeme za totožnou s otázkou života
smrti české v této zemi, třebas tak snadno
a frivolně neběřeme do úst »smrt a život-
jako Němec.
»Řvouní v boji« na německé straně
musí přijíti k nezlomnému poznání, že i v tom
případě, kdyby jednota země a obojjazyčné
rovné právo v celém království skutečn
znamenalo »záhubu jich národního kmene«
jak nestoudně a prolhaně tvrdí, nepůjdeme
se položit do hrobu za jich »národní kmen«
my čeští Slované. Neboť uvedení práv če-
ského jazyka, práv české národnosti do
mezí uvnitř země, obtočených demarkační
linií, na jakou prst německý ukazuje, zna-
menalo by skutečně vyškrtnutí českého
jména z dějin lidstva v desítiletích, úžasně
snadno spočitatelných. K tomu nás Něme
nedostanou ani řevem ani zpěvem ani nási
lím svého zločinu vydírání sněmovního vota
menšinou na většiněl
A nedostanou nás k tom
žádné strašáky ani se strany
vlády, kteráž nám ukazuje v blízké dáli
hrůzný konec nynějších rajských poměrů
pod parlamentním kabinetem, nyní po od-
mítnutí jejího smiřovacího výboru, jakého se
jí dostalo jednomyslně se strany české a ně-
mecké. Fiasko »moravského vzoru« stálé
anebo také »velké« smiřovací komise sně-
movní možno považovati již dnes za doko-
nalé a žádná z českých stran neodváží s
přikývnouti k této děsné ironii Beckově.
jenz navrhuje stálý anebo raději hned
»věčný« výbor pro největší nemožnost doby,
pro česko-německou dohodu.
Němec
Řvounět
Slovan
11
article
Jest možno a pravdě velmi podobno
a ba snad i jisto, že zmar Beckova
pokusu o dohodu na sněmu českém pro-
středkem stálá komise, anebo jinou nějakou
pomůckou, znamená skutečně nejen rozpu
štění sněmu, ale i rozpuštění poslanecké sně
movny, pád kabinetu a dokonce i příští ně
jakého mátožného systému, jehož neurčité
ale prý hrozně nevídané obrysy maluje vý
mluvný předseda kabinetu svým posluchačům
v té či oné poradní síni vídeňského parla-
mentu. Čeští poslanci už odvykají hrůze
hned z konce politiky vlivu a moci a roz
uzlení, jimž vyhrožuje bar. Beck bylo před
vídáno a vysloveno již hned po umělecké
pěvecké produkci poslancem českým, kler
vkročiv do zasedací síně sněmovního kuloáru
prohlásil: »A teď je konec positi vn
politice le
Tento výrok je symptomatický a řadí
se k němu i druhý symptom, výstraha posi-
tivní polšice nejoddanějšího vládního orgánu
českého, lidového listu svobodomyslného.
Kramářeva »Dne«, podaná ve včerejším jeho
vydání irmou »interviewu s čelným poslan-
cem strany«.
Člásek odmítá permanentní vyrovnac
komisi Beckovu co nejrozhodněji a pojedná-
vaje povšechně o sněmovní politice Němeů
praví na konec do slova: Zde ocítám
se na kardinálním rozporu česke
a něnecké politiky akdybychom
jen tpravili půdu, na které bv
se tento souboj měl konat, už
bychom stanovisku českému za-
dávali... Vestigia terrent! Buďine pa-
mětliv neblahých pokusů punktačních . ..
Beckův
Beck
12
article
Ohražujeme se proti každému podezření
se škodolibosti v těcůto dobách, jichž ze
lezné pouto samočinně a co nevidět sevře,
co v národě bylo vývojem nejnovější éry
rozházeno, ale budiž nám přece dovolena
otázka: »Teprve teď, teprve dnes.
teprve »zde« ocítáme se na kardinálním
rozporu českém a německém?« Bylo za-
potřebí tohoto důkazu o kardinálním roz-
poru českém a německém, který přinesl první
zasedání nového sněmu a beznadějná ne
možnost Beckovy stálé smiřovačkové komiset
Bylo zapotřebí tohoto důkazu neprove-
ditelnosti fundamentálního účelu positivn
politiky, která si vytkla cílem kardinální
shodu mezi českou a německou politikou
Byli jsme to zajisté my, kteři jsme nevstá-
vali hlásati nemožnost vyrovnáni mejí če-
ským právem a německým násilím A vývoj
nám dal zase jednou za pravdu! Ale posi
tivní politika poznala, že stojí v kardinálním
rozporu české a německé politiky teprve
»zde«, den před tím, kdy české vládní strany
byly nuceny na Beckův návrh stále komise
pro česko-německou shodu odpověděti jedno-
myslným »Onod non!« Den před tím, kdy
předsedové Verbandu německých zemských
poslanců Eppinger a Pacher doručili místo
držiteli projev, ve kterémž označují výhradu
němčiny u chebských soudů »državo
Něm ců«.
Bohužel to není jedinou položkou něme-
cké državy, která jí případla posi tivní politi-
kou, končící s érou prvního parlamentního
kabinetu — jestliže opravdu tyto konce na-
stávají ..
Beckův
Eppinger
Pacher
Německo
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. října. (Příčina pražske
obstrukee.) Oklikou přes Berlin, z vídeň-
ského dopisu, otištěného z „Tagu“, se doví-
dáme, co jsme věděli hned od počátku, že ně-
mecký sněmovní aktuár byl jen záminkou a pra-
vá příčina německé obstrukce na českém sněm
že spočívá zcela jinde. Pánové obstruují v Pra-
ze, protože bar. Gautsch prý zapomněl na sliby
které jim na sklonku letního zaseďání říšské
rady dal ve Vídni. Německý hněv propukl v Pra-
ze proto, že vláda konejší Němce slo vy, Čechy
však hotovými skutky (l).
Nad takovým výkladem pravé příčiny ně-
mecké obstrukce zakroutil asi i mnohý čtenát
berlinského listu hlavou a proto pisatel dodal
k němu potřebné vysvětlení. V kabinetě Beckově
sedí ovšem jen čtyři Slované proti dovíti Něm-
cům. Ale tito čtyři Slované mají převahu nad
devíti Němci. Zatím, co se rozhněvaný německý
národ domáhá zadostučinění (za Karl. Vary, z
Pluj, za Kašp. Hory, za Úsov? Pozn. red.), ně
meěti ministři mají na práci zcola jiné věci
Dr. Dorschatta podniká inspokční pojížďky, d
Němec
Slovan
Karl
Dorschatt
Praha
Berlín
Vídeň
Čechy
Německo
Vara
Úsov
14
article
Marchet, Gessmann a Ebenhoch zabývaji se ma
lichernostmi svých resortů a německý minist
krajan Prade spokojuje se tím, že energicky kri-
tisuje vládu, jejíž je sám členem a jejíž čle-
nem chce zůstati. Snahy bar. Becka o nějaký
modus vivendi mohou prý míti úspěch jen tehdy
když němečtí ministři vystoupí ze své opatrné
reservy. „Koalice německých ministrů s český-
mi předpokládá, že němečtí ministři budou stej-
ně silní, jako jejich slovanšíí kolegové. Ne-
bude-li odstraněna pochybnost, že jen slovanšt
ministři jsou platní zástupcové svých národů
pak nemají Němci příčiny, situnci dále držeti.-
Dopis „Tagu“, který, mimochodem řečeno.
nováhá pokárati německé poslance, že v českén
sněmě zpívali „Wacht am Rhein“, je charakte-
ristický pro rakouské Němce. Doma zcela cyni
cky vyžadují nadpráví, dovolávajíce se své kul
tury, poplatnosti, síly a bůh ví čeho všeho. V ei-
zině, kde by jich vychloubačnosti nikdo nevěřil.
hrají si na utlačenou, slabou větov německéh
národa, aby tak vzbudili soustrast u svých
šťastnějších bratří pod žezlem císaře Vilém
Komedianti!
V Praze, 30. září. (Obstrukce n
sněmě goriekém.) Také mal; sněmík go
rický má svou obstrukei. Slovinci i Vlachové
kteří mají stejný počet mandátů, jsou v Gorie
rozštěpeni, každý na dvě strany. Vlachové m
klub liberálný a lidový, Slovinci agrárný (po-
krokový) a klerikálný. Při tom je zajímavo, že
klerikální Slovinei se spolčiži na sněmě s liberál-
nými Vlachy, ale jsou v menšině proti druhe
Beck
Němec
Vilém komediant
Vlach
Slovinec
Praha
Wacht be Rhein
15
article
V drobném pavsrjit
ranní číslo o sobě . . . za 8 p
odpoledni . . . . . . . za zh
Ve šlialkšch na venkovs
ranní čisle.
odpolední . . . . . . . . 4a
10h
Inserátv
platí ze hotově rapřed.
Přečplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a ezpedlce „Národnich Listi“
Rukopisy se novraosji
Marlanský ulice
Národnich List
16
article
skupině lidových Vlachů a agrárníků Slovineů.
Minulý týden šlo o volbu sněmovní komise a po-
něvadž většina nevyhověla přání menšiny, aby
se jí dostalo ve výboru o jeden hlas více, men-
šina zahájila obstrukci. V pondělí vůdce kleri-
kálných Slovinců, Gregorčič, podal 42 pilné
návrhy, za jichž čtení větší počet příslušníků
menšiny opustil sněmovnu a sněm se ukázal ne-
schopným usnášeti se. Také liberálm Vlachové
mají prý v zásobě asi 70 pilných návrhů, jimž
má býti sněmu úplně zatarasena cesta k děl
Z Lublaně, 28. září. (Štyrští Slovin-
ci se probouzejí.) Poslední surovosti
ptujských, celských a mariborských Němců ote-
vřely oči i oněm slovinským sedlákům, k nimž
ještě neproniklo národní uvědomění. Minulou
neděli konalo se ve ptujském okrese osm veřej-
ných schůzí, na nichž rokováno o hospodářském
programu slovinského lidu. Na surovosti něme-
ckých obchodníků a živnostníků ze Pluje, Celje
a Mariboru, kteří jsou živi jedině z obchodu se
slvinským lidem, Slovinci odpovídají heslem
„Svůj k svému“, a tím nejcitelněji potrestají
německé nabubřence.
Slovine
Gregorčič
Vlach
Němec
Lublaň
Slovinsko
Celje
Maribor
lidový Vlach
18
article
Z Pešti, 29. září. (Zapovězené slo-
venské schůze.) Na minulou neděli bylo
ohlášeno 14 voličských schůzí, v nichž sloven-
ský lid chtěl protestovati proti Andrássově vo-
lební opravě. Všechny tyto schůze byly však
úřadně zakázány neb jinak zmařeny. Svolava-
telé, připravení na takové vládní opatření, zaslali
kabinetní kanceláři telegraficky prosbu, aby pa-
novník nedovolil falšovati všeobecné volební
právo zavedením množného hlasování a umělým
rozdělením volebních okresů.
Z Pešti, 29. září. (Patriarcha Bogda
novič.) Volba budínského biskupa, Luciána
Bogdanoviče, za srbského patriarchu byla již
panovníkem schválena. V nejbližší schůzi srb-
ského církevního sněmu bude se čísti královský
reskript, jímž se volba schvaluje a installace
nového patriarchy vykoná se dne 8. října.
Lucián Bogdanovič narodil se 10.
května 1867 v Baji. Bohosloví studoval v Kar-
lovcích, načež poslouchal práva na akademii
jágerské. Na vyzvání patriarchy Brankoviče
vstoupil v Beočíně do kláštera a byl později ka-
techetou v Novém Sadě a od r. 1892 do 1894
na srbském gymnasiu v Karlovcích. Když roku
1896 zemřel budínský biskup Magjarevič, stal
se administratorem biskupství a roku 1898 p-
tvrzen za biskupa budínského. Po smrti patri-
archy Brankoviče stal se administratorem patri-
archátu, nedávno obdržel hodnost tajného rady
a nyní se slává hlavou srbské pravoslavné církve
v Uhrách a Chorvatsku. Zvolen byl, jak známu,
teprve ve třetí volbě jako kandídát vládní.
Lucián Bogdanovič
Brankovič
Magjarevič
Pešť
Baja
Kara
Karlovec
Uhry
Chorvatsko
Zvolen
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 1. října.
Praha
21
article
Bulhaři a Východní železnice.
Zabrání Východní železnice bulharskou
vládou není událostí zeela originálnou. Podobně
učinilo svého času Srbsko, když odňialo fran-
couzské společnosti právo exploatovati srbskou
státní dráhu. A jako v Srbsku zůstalo při tom,
co se stalo, tak zajisté bude i v bulharském
případě.
Po celém Bulharsku konají se meetingy, na
nichž národ vyslovuje své potěšení nad vyko-
naným činem.
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
23
article
Literatura.
Literatura.
Slovanské preklady.
Již ne od včerejška ozývají se u nás hlasy
po organisaci a revidování překladové litera-
tury. Jestiť zajisté značný rozdíl mezi překla-
dovou praxí naší a tou, kterou vidíme u národů
velikých. Nezdá se ani, že by veliké literatury
měly podobnou potřebu organisace a revise.
Aspoň na oko ne. Všechno plyne v nich samo
sebou, překlady světové literatury hlásí se
samy, ona prvotní práce, kterou vykonal na př
v Rusku ve značné míře již Žukovskij, otevřev
Rusům pohled do literárního vesmíru vůbec, za-
nechalu svou tradici, udržující vzájemnost
stejný krok velikých literatur. U nás naši boři-
telé čínské zdi nevykonali práci ještě tak dávn
a tradice se dosud nevžila. Nejen to. Malá lite-
ratura má jiné povinnosti a těžkosti. Žije přee
jen více cizi stravou a hranice potřeb jsou tu
docela jiné. Jaký div, že často překládá se
mnoho nepotřebného a že v té směsíci ujdou
díla, jichž potřebovali bychom nnopak při ze-
vrubnějším ohledání jako soli. Konečně s na-
šeho stanoviska, třeba by veliké literatury di
valy se na ně svrchu, jsou i ony opatřeny dost
jednostranně, pokud právě se týče literatur men-
ších a nic na věci nemění, že samy toho necit
Neboť uchylují-li se již ku překladům a ukáz-
kám na př. z české literatury a překládají-li na
hodile, bez výboru a revise, je to také jejie
škoda, byť by nebyla tak citelná, jako u náro
s literaturami novějšími a menšími.
Žukovský
Rus
Rusko
24
article
Vedle těchto zřetelů obecných má vňlni.
ská literatura své potřeby a ohledy stovým,
Máť nejen poměr literatury menší keraturám
nýbrž i svůj poměr ke slovanskýisící s úimto
zvláště a má své poslání, přímojím světě naše
poměrem. Ve slovanském kuleratuře světové.
literatura hledá více než pozoruhodnějšího
Pro ni je tu mnohem Wo organisaci a reviei
potřebnéhe. A tu hlag., z jazyků slovanských
této překladové liter větší váhy.
nabývají rovněž j-
25
article
Zs si toho ppme dosud plně vědonai a z
dbáme, má své příčiny. Pře
toho tím měn
Zs si toho ppme dosud plně vědonai a z
dbáme, má své příčiny. Pře
toho tím měn
naši slovanskou uvědomělost a z daném případě
hojnost překladů ze slovanských literatur chybí
v nich právě hlubší pojetí našich povinností
hlubší uvědomění našeho poslání. Často děje se
mnoho jen proto, ut aliquid fecisse videatur
Není třeba sváděti věc na nakladatele. Nenít
organisace a cevise u našich překladatelův
a to je hlavní. Není nejen organisace vnějši,
než ani často vnitřní seriosnosti, pochopení
ideálního zaujetí. Že by zde bylo možno dáti
pardon vzhledem k nakladatelským a finančním
poměrům, o tom se budou minění rozcházeti
V poslední době uvažovalo se o vnější organi
saci ve spolku českých spisovatelů Máji a tak
na pražské slovanské konferenci. Oba podněty
je potřebí vziti vážně na přetřes a pokusitis
o uskutečnění. Snad by potom zmizely podobn
kocourkovské poměry, jaké se jeví ve dvojin
vydávání Vojny a míru hraběte Tolstého, at
vinu nese kdokoli anebo cokoli.) Že součegka
překladu a vůbec dvojího nejen není tm no-
nýbrž je pro nás jakýmsi luxusem,
bude nikde pochyby.
ce, na onom
Tolstý
26
article
Ovšem záleží mnoho, nelekladatelských
vnitřním pochopení úkole tu svůj vroubek.
Také naše literární kritiksi překladů mnoho
Je oprávněna stížnost. ceniti jak po stránce
nehledí a nedovede originálu, tak o různém
jazykové a výstiřním. A přece má přímo po-
jich významu -Vou přehližitelkou a hodnotitel-
vinnost býtié literatury, kteráž se z jejíh
kou přelýtiti nedá. Jest třeba, aby věnoval
oboru rekladatelské větší pozornost a neodbý
čipjí malým připomenutím, často nic nepo-
vjicím a málo znamenajícím — nejednou
nepravdivý m.
Vždyť nejen že neregistrují se překlady
významné a zmínky dějí se nahodile, ale zvlášte
není vůbec žádného přehledu překladové litera
tury, není nijské bibliografie překladů slovan
ských, ačkoli by byla přímo povinností slovaa
skýcl. žurnálů. Rekne se, že to stojí špatně
s bibligrafickou prací původní, leč rozdíl je tl
přece vliký. Není-li souhrnné původní biblio
27
article
1) Třeb přes to připomenouti, že překlad nákl
Vňímkova (ve sbírce Slavní autoři literatur světo
vých) neznačí Prolu. Je založen na starším (tře
tim!), vyšlém u čnáčka. Charakteristicky je nadpis
strašící penitivem Valstije“li
grafie české a konají-li se k npouze přípravné
práce, v překladové literatuřeládne chaos, kte
rým se probrati nebude malu možno. Kdyby
se překlady (aspoň knis překlady) registrovaly
jen tak, jako původ knihy, byla by tu prác
značně usnadněno že i k bibliografické prác
překladů aspopslovanských dojde, není témě
pochyby. Vazměme si jon částečných biblio-
grafii Frapévových.“)
Jes ledy třeba vedle zevrubnějších kritik
aspop nejvýznačnéjší překladové literatury hle
dav si, pokud možno, i přehledné překladov
síbliografie. všechno to nutno konati však s vyš-
šího stapviska o uvědomění významu slovan-
ských vekladův a slovanského poslání naší lite-
ratur vůbec. Nejsou — samo sebou se roz-
— z těchto zřotelů vyňaty ani překlady
Jsy poučné, ba nutno k nim hleděti tím více
čím méně se tak dálo dosud
Prol
Frapévový
28
article
Stopujeme-li naši překladovou literaturu
doby poslední (ovšem jen přehledně; o někte-
rých překladech bylo v „Národních Listech“ po
jednáno — z tohoto zorného úhlu — zvláště)
nujdeme v próse poučné ještě větší chaos a pří
činy k výtkám než v beletrii. Jak vzhledem k to-
mu, co se překládá, tak ještě větší měrou k to-
mu, co se opomíjí a opomenulo. Z Tolstéh
překládáno bylo poměrně nejvíce, od brožur po
čínajíc až do děl obsáhlých, jako je kruh četby
I jeho časové projevy překládány aspoň z části
Tak list k duchovenstvu (zprvu konfiskovaný)
o významu ruské revoluce (nákl. „Samrrvestat-
nosti“). Zvláště poslední je charakterictický, ne-
boť není pro pochopení Tolstéhe jednostranně
zubarven a ukazuje i jeho poměr k západním
t. zv. revolučním a pokrokovým směrům, ne
vždy tak příznivý, jak se u nás myslívá. Právě
již zde možno poukázati na to, že se vždy nedbá
v překladové literatuře celosti a objektivnosti
a tím se obraz Tolstého okresluje na př. ve pro-
spěch určitých směrův a myšlenek.
Celkovou biografii a vlastně autobiografi
podávají nám Vzpominky a listy L., N. Tolstého
seřaděně P. Birjukovem (nakl. Vilímkovým). Pře-
klad jich mají i Němci. Ostatně Tolstoj není ještě
ani teď po 80 letech života uzavřená již kniha.
Ještě mnoho o něm uslyšíme, než bude podán
) A. S. Puškin v češskoj litěraturě a podobná
bibliografie o N. V. Gogolovi. Oč více přibylo by
práce pro dnešní dob, pro p. ír autoryl
Tolstý
N Tolstý
P Birjukov
Vilímkův
Němec
Tolstoj
A S Puškin
V Gogol
29
article
definitivní posudek jeho života a díla. Jednou
z knih, které zasluhují pozornosti a neměly b
býti opomijeny, je právě srovnávací úvaba D.
S. Merežkovského L. Tolstoj i Dostoj ev-
skij (2 díly, o životě a činnosti a druhý o n-
boženských ideách jejich, Petr 1903). I to, co
tvoří dávnou minulost Tolstého, je dosud živým
majetkem lidstva. U nás jeho Anna Karenin
vnikla v širší vrstvy druhým laciným vydáním
nakl. Kočího a i Vojna a mír dojde většího roz-
šíření (což je jediným profitem zmněného dvo-
jího vydání, sníživšího i obvyklé ceny Rusk
knihovny.)
(Dokončení.)
Merežkovský
L Tolstoj
Dostoj
Petr
Tolstý
Karenina
Rusk knihovna
30
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Prvý sešit „Zlaté Prahy“ nového 26. ročníku
vyšel právě v nádherné úpravě s bohatým obsahen
slovesným a ve skvělé výpravě obrazové. Jako heslo
jemuž zvlášť bedlivou a souslavnou pozornost hodl
redakce „Zlaté Prahy“ věnovati, vepsala si ve svůi
rozšířený program povinnost. účastně sledova“ prou-
dění kulturního života všech národů sbvanských
Zůstávajíc samozřejmě i nadále předslm předním
týdenníkem českým, jenž všem vým zjevům do-
mácího umění slovesného i výl-arného olvírá svoje
sloupce, chce „Zlatá Praha“ ještě jen zdůrazniti
svoje poslání velikého lisu českého a slovanskéh
zároveň, sezramujíc čoské čtenářstvo jednak s vyni-
kajicími zjevy slovunskými na poli umění výtvar-
ného, jednak - národním, literárním, divadelníma
vůbec osyřtvým pokrokem všeho Slovanstva. Pr-
gram tailo zjevně již vystupuje v 1. sešitě nového
ročsku, jehož redakce — v literární části V. Če
inka a v obrazové V. Olíva — postarala se o obs
věru bohatý. K referátu o 1. čísle připojujeme pře
hled obsahu čísla 2., kleréž přináší črtu J. Müldnern
V Olív
J Müldnern
Praha
zlatý Praha
zlatý Praha
31
article
„Podivín“, zajímavý článek C. Žďárského „Ovlán
nutí vzduchu“, pojednávající o starších i nejnověj
ších methodách létání a problemech řiditelné vzdu-
choplavby. Mimo to obsahuje číslo pokračování pra
H. Malířové, Jos. Holečka, Fr. Heritesa, Jos. K ořen-
ského a j. Slovesný obsah doplněn je hojnými zprá-
vami časovými, literárními a uměleckými. Obrazový
obsah zahájen je reprodukcí obrazu J. Krále „Pře
bouří“, po němž následují celostranná reproduk
velkého obrazu J. M. Prjanišnikova „Šprýmaři v (o-
stinném dvoře“ z moskevské galerie Tretjakovské
lále celostranný obraz F. Slabého „Na panském“
K. V. Maškův obraz „Lotní odpoledne“. Z menších
obrazů uvádíme ještě vyobrazení ke článku „Ovlád-
nutí vzduchu“, podobiznu I. S. Turgeněva k 25. vy
ročí jeho úmrtí a dva pohledy z Výslavy rodinných
památek a obrazů v Kolině n. L. Celkem čítá tente
sešit s obrazy čísla 1., o nichž jsme se minule zmí-
níli, 31 reprodukcí, přílohou pak krásnou, v barvách
skvostně provedenou „Podobiznu dámy“ od R. vá
chy. — Jako příloha románová vycházejíe
„Knihpvna Zlaté Prahy přináší právě v
C Žďárský
Ovlán
Holeček
Heritesa
Jos
J Král
Prjanišnikův
F Slabý
Maškův
Lotní
Turgeněv
Podivín
Jos
Francie
moskevský galerie
Tretjakovský
32
article
šlý 1. sešit počátek velkého románu B. G. Shaw
„Cashel Byron professionál“, jednu z oněch prací
duchaplného anglického autora, jimiž Shaw započal
svoji literární činnost a vzbudil ve své vlasti svým
smělým vystoupením proli společenským nepřístcj-
nostem náležitý rozruch. — „Zlatá Praha“ vy-
chází nákladem J. Olty v Praze každého pátkuv
číslech a každých 14 dní v sešitech o dvou číslech
a předplácí se na čtvrtletí pouze 5 K. s poštovní z-
silkou 5 K 75 h. Kdo by si přál nádherně vyprave-
ného 1. sešitu „Zlaté Prahy“ na ukázku, může s
o něj přihlásiti v kterémkoli knihkupecteí, nebo přímo
v nakladatelství J. Otty v Praze.
* Týdenník „Máj“ (Prab--II., Vodičkova ul. čí
33) kenčí vydaným právě číslem 52. šestý svů
ročník. Teprve v připzjeném obsahu viděti jest cel
to bohatství, kterž za rok neúnavná redakce do
slouuků „Máje snesla. Vedle části básnické a belle-
tristické v sichž shledáváme se s Vrchlickým. Slád-
kem. Beckým, Klášterským, Heritesem, Klosterman-
nem Aronbauerem. Štechem a s celou řadou jiných
sovatelů českých, poutá překvapujícím množstvím
zajímavých zpráv, referátů, vzpomínek i podnětů
originální rubrika „Z českého světa“, doplňovaná
množstvím illustrací. Pro nový ročník chystá re-
dakce řadu výborných prací a zahájí zejména bel-
letrii veselým vojenským líčením „Petrovští“ od Jos.
D. Konráda
G Shaw
Byron
Shaw
J Ott
Týdenník
Vrchlický
Herites
Klosterman
Aronbauer
Štech
Petrovský
Praha
Olt
Vodičkův ulice
Jos
Prab- II
33
article
* Otázky a názory. Vydává Jan Laichťer, Král.
Vinohrady. „Myšlenky císaře Marka Aure-
l1a“. Přeložil Em. Peroulk
* Laichlerova sbírka krásného písemnictví. Jos.
Laichter: „Na přechodu“. Román. 1903
* Sobrané diela Svetozára Hurbana Vajanského.
Sväzok IV. Knihllačiarsky účastinársky spolek v Tur-
čianskom Sv. Martine. 1908. „Koreň a výhon-
ky“. Román v dvoch časliach
* Jindřich š1. Baar: „Poslední z rodu sed-
merova“. Knihkupoctví V. Kotrby, Praha.
Petronius Arbeiter: „Hostina u Tr-
malchlona“. Tiskla Dělnická knihtiskárna v Praze
* Marie Špalková: Diktáty pro školy mě-
šťanské a vyšší třídy škol obecných. Nákladem České
grafické akc. společnosti „Unie“ v Praze, 1909.
*Edition du Monde Illustré. J. Beer de Tu-
rique: „Le Mot de T'Énigme“. Paris, 1908.
Max Werner: Das Christentum und di
monistische Religion. Verlag v. Karl Kurtius. Berlin.
*E. St. Vráz: Exotická povídky. Nákladem
F. Topiče v Praze. Sešit 9. za 50 hal. — Týmž nákla-
dem od E, St. Vráze vycházejí povilky pro dospělejší
mládež, nazvané „Z dalekých světů“, rovněž
seš. 9. Cena seš. 40 hal.
* Jak to přišlo, že dne 20. srpna r. 1849 o půl
jedné hodině v poledne Rakousko rozbořeno nebylo
objasňuje nám Jan Neruda ve své krásné, humo-
risticky a satirou přibarvené povídce s výše ozna.
čeným titulem, jež vyšla právě v 36. seš. Sebraných
spisů nákladem F. Topiče v Praze. (Sešit za 32 hal.)
Povídka zařaděna je do rozkošných a rázovitých „Pe-
vídek malostranských. — Týmž nákladen
Laichťer
Král
Marek aur
em
Laichlerův
Hurban Vajanský
Martinus
Koreň
Jindřich š
Baar
V Kotrba
Petronius Arbeiter
Špalková
Illustrý
J Beer
Paris
Werner
Kurtius
Vráz
Neruda
Praha
Berlín
Rakousko
Český grafický akciový
Mota jít T ' Énigme
das Christentum und di monistische Religion