2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. března 1913. Číslo 82.
4
article
města odejíti. Vojenské úřady se tomu rozhodně
opřely přes všecky ústní a písemní rozkladya
protesty. Ale ani kroky ruského a francouzského
konsula neměly lepšího výsledku. Rakousko-uher-
ský a italský konsul chtěli také svým. vládám za-
slati otevřené depeše a jnformovat je o vážné si-
tuaci svých krajanů. Příslušné žádosti však nebylo
vyhověno. Neboť Černohorci přece stříleli na otto-
manské parlamentáře, kteří přinášeli zprávu ital-
ského konsula italskému vyslanci v Cetyni urče-
nou a ač měli vlaiku parlamentářskou. Bombardo-
váním města trpí z mohamedánů jen ženy a starci.
protože všichni ke zbraní schopní jsou v opev-
něních, jakož i křesťané, kteří se válečných ope-
rací nezúčastní a na kapitulaci města nemohou
míti vlivu. Ostatně je po tři neděle cílem obléha-
telů výhradně město a zvláště křesťanská čtvrt.
Konsulové žádali aspoň odchod osob pod svou
ochranou, celkem 200 hlav, kdežto veškeré oby-
vatelstvo čítá asi 40.000 duší. Není tedy rozumné-
ho důvodu stavěti se na odpor této žádosti. Sku-
tečně v brzku bude se nedostávati potravin i pro
cizí státní příslušníky a členy náboženských missí.
Černohorec
Rakousko
5
article
Italská missijní společnost a Saleslanky mají po-
travin už jen na 14 dní. Černohorští parlamentáři,
kteří dle udání místních úřadů přišli do města
jen proto, aby donesli léky, nechtěli přijati pro-
testy konsulů proti bombardování města, příčící-
mu se mezinárodnímu právu, aniž žádosť, by bylo
určeno neutrální pásmo, chráněné proti střelbě
obléhatelů, ano dokonce nechtěli ani s konsuly
mluviti.
17. února: Do dneška bylo obléhateli vrženo
do města přes tisíc šrapnelů. Mnoho střel padlo
do křesťanské čtvrti. Konsulové italský a ra-
kousko-uherský povolalí tedy konsulátní sbora
navrhli, aby vyslancům mocností v Cetyni pod
titulem informace sdělili, že střelba poškozuje
zvláště křesťanské obyvatelstvo, které na rozdil
od obyvatelstva mohamedánského bojů se ne-
zúčastňuje a na vojenské úřady nemůže míti vli-
vu, aby je pohnulo ke kapitulaci. Konsulové ruský
a francouzský nesouhlasili a prohlásili, že by se
takto působilo na Černou Horu ve smyslu příčí-
cím se neutralitě, a že by se jí zamezilo vykoná-
vati své právo. Italský konsul tázal se nyní Esada
paše vzhledem na nebezpečí, hrozící pro případ
útoku Černohorců a dobytí města obyvatelstvu,
též jménem ostatních konsulů, nebylo-li by možno
vyhnouti se těmto nebezpečím v okamžiku, kdy
hájení místa by se stalo nemožným. Esad paš
odpověděl, že schopnost obrany je dosud intaktní
a že nemyslí, že by město mohlo býti obsazeno
brannou mocí. Na poznámku italského konsula,
že obyvatelstvo velice trpí nedostatkem potra-
vin, odpověděl Esad, že se už pokusil dát rozdá-
vati potřeby životní, avšak se nemůže dotknouti
zásob životních prostředků vojska. Dne 9. února
poškodil šrapnel byt dragomana italského konsu-
látu Curacucha
Černohorec
Černá Hora
6
article
Dnes poškodily dva z četných do města pad-
nuvších šrapnelů značně italskou školu obecnou,
kde jsou umístěni ranění turečtí vojáci, ač bylo
zřetelně viděti italskou vlajku a vlajku Červeného
půlměsíce. Také jiné šrapnely byly namířeny na
budovy, které měly zahraničné vlajky a vlajku
Červeného půlměsíce. Deset šrapnelů padlo dosud
na náboženské ústavy pod rakousko-uherským
protektorátem a šest šrapnelů nedaleko bytu ka-
pitána paroplavební společnosti, který je rakou-
sko-uherským státním příslušníkem. Z lidí však
nepřišel nikdo k úrazu. Italští státní příslušnícia
ústavy neutrpěli dosud další škody. Je nevysvě-
tlitelno, jak mohou šrapnely zasáhnouti budovy.
na nichž jsou zahraniční vlajky a vlajky Červe-
ného půlměsíce, ježto tyto známky neutrality musí
býti s nynějších posic obléhatelů dobře víděti.
Albánská otázka.
M. Z Kolína n. R., 25. března. (Zvl. tel
„N. L.“) Inspirovaná berlínská depeše „Köln.
Ztgu.“ potvrzuje rusko-rakouskou sho-
du v albánské otázce, i to, že Černá
Hra nemá naděje na Skader. V Berlíně
posuzují situaci zcela klidně, očekávajíce pří-
znivý vývoj příštích věcí. Souhlas mezi Ra-
kouskem a Italií na jedné a s Ruskem na dru-
hé straně o konečném rozhraničení Albánie
nebude více rušen rakouskými rozklady na
Černé Hoře.
Z Londýna, 25. března. (K. k.) Jak se do-
vídá „Reuterova kancelář“, dohodly se moc-
ností o severní a severovýchodní hranici Al-
bánie od Dakové až k Ochridskému jezeru.
Köln
Al
Kolín
Berlín
Rusko
Albánie
Černá hoře
Londýn
Reuterův kancelář
Italia
7
article
Mezi městy, jich budoucí příslušnost byla ur-
čena, jsou Skadr a Daková. Příslušné úřadní
prohlášení bude učiněno snad již zítra. Spo-
jenci dostanou od mocností společné sdělení.
Dvě nejobtížnější věcí v balkánských záleži-
tostech budou tím upraveny a poněvadž spo-
jenci budou vyrozumění způsobem, který vy-
lučuje každou pochybnost, že Evropa vyřídila
tuto otázku, nebude více nutno prováděti vo-
jenské operace, jichž výsledek by nikterak
nezměnil rozhodnutí mocností.
Velevyslanci budou se pak zabývati sta-
novením jižních hranic Albánie, ohledně
kterých Italie a Rakousko-Uhersko mají zvlášt-
ní názory. V tomto směru nelze se však obá-
vati, žádných obtíží, i když jednání bude sví-
zelné.
Turečtí zajatcí v Athénách.
Z Athén, 23. března. (Ag. d'Athénes.) Esa
paša, jeho bratr Vahib bej a turecký hl. štáb
z Janiny přibyli do Pirea. Lid na nábřeží shromá-
žděný připravil Esadovi pašovi ovace. Plukovník
Kontojanis uvítal přibyvší zajatce z rozkazu mi-
nistra vojenství. Esad paša a ostatní zajatci budou
bydleti v hotelu „Melos“ v Keflssu.
Daková
Vahib
Esad
Kontojanis
spo
Evropa
Albánie
Rakousko
Uhersko
Atény
Pireus
Aga . d ' Athéne
8
article
Turecké noviny o míru.
Z Cařihradu, 23. března. (K. k.) Turecký tisk
začíná připravovati veřejné mínění na mír. „T a-
nin“, který do předvčerejška usiloval o válku do
krajností, praví nyní: „Nikoli Porta, nýbrž armáda
musí se vysloviti o přijetí míru a prohlásiti, je-l
možno pokračovati ve válce s nadějí, že bude Dri-
nopol a zbytek evropského Turecka zachráněn.-
„Ikdam“ soudí, protože mocnosti už se Por-
ty dotazovaly dřív, že stanovené podminky ne-
smějí býti považovány za nepřijatelné. Mír je přede
dveřmi. — „Saba“ píše: „Jestliže Porta vyloží
důvody, které mluví pro nutnost uzavřiti mír, bude
veřejné mínční mocí je oceniti. Jen vláda může
poznati tuto nutnost.
Sabo
Port
Cařihrad
Turecko
9
article
Z Cařihradu, 24. března. (K. k.) Princ Sab
Eddin uveřejňuje v listě „Vazive“ (místo „Iíha-
ma“) delší článek, ve kterém odůvodňuje nutnost
uzavříti mír. Pokud trvají nynější sociální poměry
v Turecku — praví — které způsobily říši po-
stupnou ztrátu různých území, bylo by pokračo-
vání ve válce i za příznivého výsledku samovraž-
dou. Princ odsuzuje zahraniční politiku Portyv
minulých dobách, která měla uzavřiti s Řeckem
spolek na základě postoupení Kréty za poskytnutí
skutečných výhod
Princ poukazuje na pád Janiny, jako na je-
dinou významnou událost od výpovědi příměřía
praví pak: Aspoň nyní musí býti uzavření míru u-
rychleno, aby Skadr a Drinopol mohl býti vymě-
něn za jiná nutná místa a výhody. Turecko mohlo
by národní neodvislost posíliti též bez Drino-
pole, kdežto nová porážka by vedla ke ztrátě
Cařihradu. Po válce však bude se Turecko musit
věnovati reformám sociálním, bude-li chtít za-
meziti, aby přišlo pod cizí jho.
Podezřelá jachta vév. Montpensierského.
Z Říma, 24. března. (K. k.) Námořní velitelství
dostalo přísný rozkaz, aby přísně střežilo operace
jachty vévody z Montpensieru. Minonoska je stá-
le pohotově následovati „Mekon“ až ke hranicím
vod italských, protože jachta je v podezření, že
hodlá převzíti náklad zbraní.
Eddin
Vazive
Janin
Cařihrad
Saba
Turecko
Řecko
Kréta
Drina
Řím
Skadr a Drinopol
10
title
(Viz poslední zprávy.)
11
title
Politický přehled.
13
article
Posl. Udržal o vyso vnání.
Posl. Udržal o vyso vnání.
Ve »Venkově« uveřejňuje v neděli po-
slanec Udržal situační článek, v němž seo
česko-německém vyrovnání vyslovuje takto-
Jestliže se dnes poctivě snažíme o česko-
německé vyrovnání, činíme tak u vědomí, že se
jedná o jisté vytýčení cest, za příčinou zamezení
ustavičných zbytečných, ano škodlivých srážek.
Chceme zmenšiti třecí plochy národních sporů
abychom tak nerušeněji mohli pracovati na poli
svého všestranného vývoje. A vícekráte jsme již
měli zde přiležitost řici, že v našich poměrech jen
všestranný hospodářský a kultur í rozkvét zabez-
pečí nám trvale národní budoucnost, dá nám sílu
a sebedůvěru, jichž nezbytně v boji o velké věci
třeba. Vyjesnáváme o čestný smir, který jsme
hotovi každou chvíli uzavříti, ale nepřistoupíme
na nic, co by z nás činilo v jakémkoli směru ná-
rod druhořadý. Proto musíme odmitnouti se vším
důrazem každé nízké podezřívání, které ostatně
svědčí jen o o charakteru svých původců.
Nejvyšší maršálek o resignací zemského
výboru.
V interviewu se zpravodajem »Venkova« od-
pověděl nejv. maršálek prine Lobkovic na dotaz.
je-li pravda, že němečtí přísedící nacházejí se na
odchodu ze zemského výboru, že veškeré zprávy
toho druhu zakládají se na domněnkách. O čemsi
podobném není v zemském výboru ničeho známo.
Žádný z pánů přísedicích neučinil dosuď předmě-
tem debaty otázku, zda ve funkci své setrváči
nikoli. Jak by se věci potom vytvářily — pokra-
čoval dále — pakliže by páni přísedící ze svých
míst v zemském výboru odstoupili, o tom věru je
těžko vysloviti domněnku. Pak by nastal případ,
který platnou ústavou není předvídán. Císaři, ja-
kožto králi českému, z vlastní pravomoci bylo by
naříditi prozatímní opatření, jež by na stávající
ústavě nebylo založeno.
Posl
Udržal
14
article
Jmenování auskultantů a radíkální proudy.
Na náš sobotní článek pod tímto záhlavím
odpovídají oba radikální mluvčí jak dovedou.
Národně-sociální ústředník nadávkou, tímto ob-
vyklým surogatem argumentů »Českého Slova«,
státoprávně-pokrokový orgán jizlivostmi, jež mu
však nebrání doznati, že ztroskotání smiřovaček
neznamená sice ještě pomoc právním praktikantům,
může však býti krokem k tomu. Zmar smířovaček.
tak povídá však ».« dále, by totiž musil býti
počátkem boje protí Hochenburgerově vládě. Naši
páni radikální protivníci jsou kolosální ve svých
politických dedukcích. Zmar smířovaček a jich
rozkotání českýma rukama, tato nejsnažnější
naděje všech iaktorů, jimž záleží na
udržení nynějšího stavu především
ve Vídni, že by mělo být prvním krokem boje
proti Hochenburgerovi? Poslední jmenování auskul-
tantů jest přece činem Hochenburgerovým za po-
moci a nápovědi třebenického Volksratu, v jehož
kanceláři sestavena původní listina německých
auskultantů z jeho vlastních stipendistů, vydržo-
vaných subvencemi, už po leta placenými všem
německým právníkům, kteří se věnovali státní
službě, zejména soudcovské kariéře. Nic nezaručí
trvalost tohoto poměru třebenické dodavatelny
německých čekatelů k nynějšímu chefovi justice
tak bezpečně jako definitivní ztroskotání smiřo-
vaček, zvláště kdybyk němu došlo, jak
radikálové žádají, pod heslem boje
proti Hochenburgeroví a dokonce jako
demonstrativně prohlášená první etapa postupu
proti němu. Tvrdí-li někdo opak, prozrazuje na-
prostou neorientovanost ve vídeňských poměrech
a nevědomost o vlastní situaci Hochenburgerově.
Vídeň
15
article
Po zmaru smiřovaček ke všem za výslovným
účelem porážky Hochenburgerovy, došlo by te-
prve k takovému stabilisování této situace, že by
se mohli naši radikálové dočkati i toho, že by
Hochenburger přežil u vesla i po případě všechny
své nynější kolegy a kromě toho také nespočet-
ných serií podobných jmenování v Čechách, jako
pylo poslední. Takový je nelíčený vzhled poměrů
a na nich nezmění nic sebe čpavější čmoud bílého
světla na kabřiňci »Českého Slova« a sebe
»podlejší«, »sprostější« a »mizernější« nadávky
tohoto ušlechtilého listu.
Čechy
16
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
V souhlase s veřejným míněním
„FremdenbI.“ má v čele božíhodového
čísla projev, zaslaný mu patrně přímo z mini-
sterstva vnějších věcí, jenž pokládán za tak
důležitý, že rozeslán ještě v sobotu tiskovou
kanceláří všem časopisům. Praví se v něm, že
Rakousko-Uhersko má nyní tři spory s Čer-
nou Horou. Prvý týká se bombardování Ska-
dru, jímž trpí civilní obyvatelstvo; druhý za-
střelení katolického pátera Paliče v Dakové
a domnělého násilného obracení katolíků na
víru pravoslavnou; třetí známé příhody par-
níku „Skodry“ v přístavě medvánském. Tato
poslední příhoda je vlastně už vyřízena sli-
bem černohorské vlády, že dá věc náležitě
vyšetřiti a nebude činiti překážek rakouské-
mu námořnímu obchodu. Pokud jde o prvé
dva spory, Rakousko bude prý žádati, aby se
civilnímu obyvatelstvu dovolil odchod z oblé-
haného Skadru a v Dakové chce dát pověstí
o pronásledování katolíků a zastřelení P. Pa-
liče vyšetřiti skopijským arcibiskupem Mie-
diou a rakouským vicekonsulem, kdežto Čer-
ná Hora arcibiskupa připouští, ale proti vice-
konsulovi protestuje, poněvadž výsostná prá-
va v Dakové náležejí nyní Černé Hoře.
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Mia
17
article
„Fremdenbl.“ zavírá svou stať slovy: „Po-
kud jde o prvé dvě otázky, c. a k. vláda
zjedná bezpodmínečně platnosti názorům
oznámeným černohorskému kabinetu v plném
souhlase s přáním a náladou ve-
řejného mínění.
Proti tomuto tvrzení tiskové kanceláře
zahraničného ministerstva rozhodně pro-
testujeme. Ředitel tiskové kanceláře Ka-
nia může se dovolávati jen souhlasu oněch
vídeňských a pešťských listů, které nikoliv
nezištně slouží zahraničnímu úřadu, může se
dovolávati „Pester Lloydu“, „Reichspostu“
osob, stojících za těmito orgány „veřejného
mínění“, nikoli však veřejného mínění v Ra-
kousku vůbec, poněvadž všechen slovanský
tisk a také veliká část neodvislého tisku ně-
meckého (na př. i „Zeit“ a „Arb. Ztg.“) s ná-
zory tiskové kanceláře o sporech s Černou
Horou vůbec nesouhlasí a celé albánské do-
brodružství rakousko-uherského ministerstva
vnějších věcí pokládá za nešťastné a státu
i celé říši nejvýš nebezpečné.
Lloyd
Ka
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Skader a okolí po stránce národopisné.
Skader býval někdy hlavním městem krá
lovství Zetského, jež se postupem času změ
nilo v Černou Horu. Černá Hora, přijavši ti-
tul královský, osvědčila tím, že se chce stát
úplnou dědičkou někdejší Zety, tedy že čin
nárok i na Skader.
Když se Skader poturčil, srbský živel,
zuřívě pronásledovaný, z něho ustoupil a co
neustoupilo, přitajilo se. Ale po r. 1878 začalo
tam zase srbského jazyka přibývati. Srbský
jazyk se ozývati počal z úst nikoli Srbů
pravoslavných, nýbrž z úst Srbů mohamedá-
nů, kteří se tam přistěhovali z Podgorice, bo-
jíce se, že Černá Hora, osvojivši si jejich mě-
sto, bude nemilosrdně odplácetí podgorickým
poturčencům, kteří Černohorcům vždycky
byli odpovědnými nepřáteli právě tak, jako
poturčenci skaderšti. Dostal tedy Skader po
r. 1878 značný příliv národopisně srbský, ale
národně neuvědomělý.
Do té doby bylo v Skadru slýchati ho-
vory albánské, italštinu, turečtinu a trochu
řečtinu. Na Balkáně i na Východě je mnoho
měst, která tvoří podobnou ethnografickou
směs. I Solun, ano sám Cařihrad, mají podob-
nou chaotickou povahu. Ryze albánským Ska-
der není.
Ještě méně to říci lze o skaderském
okolí. Čtenář novin si povšiml, že skoro
všechna jmena míst, ábjevující se ve zprávách
z černohorského tábbra pod Skadrem, jsou
srbská. Ale srbská jsou i ta, která válečnými
událostmi vynesena nebyla. Jsou to zvláště:
Oblik, Draginja, Rastište, Kravari, Obod, De-
rignjat. Velje Polje, Ljubani, Brdica, Golem.
Skader
Zet
Srba
Rastsát
Kravari
Obod
jítrignjat
Brdica
Gole
Černá Hora
Podgorica
Balkán
Cařihrad
Soluna
Černá Hora
Velj Polja
Ljubaň
19
article
Ljubica atd. Okolí Skadru téměř až k obvodu
města zůstalo po všecku dobu národopisně
skoro úplně srbské. Srbové žijí výhradně ve
vsech: Omare, Kule, Raš, Stari Borič, Mladi
Borič a Grilj. V Golemu pak a Dobrači na-
byli od nedávna převahy Srbové mohamedá-
ni, přistěhovalci odjinud. Pravoslavní Srbové
obývají ještě dvě vsi a to Derigujat na jihu
(před pevností Brdicou, nyní často jmenova-
nou) a Kamenicu na sever od Skadru. Nářečí
srbského jazyka ve vyjmenovaných vsech je
stejné, jako v Podgorici, a stejné jsou i ná-
rodní obyčeje a ženský kroj: muží od nedáv-
ného času nosí se jako Malisoři, ale podle
kroje nemůže býti souzeno o jejich národno-
sti. Řidčeji Srbové bydlí ve vzdálenějším
okolí Skadru, kde se více nebo méně odrodili
a přijali jazyk albánský. Toto jazykově smí-
šené území prostírá se mezi Starým korytem
Drimu s jedné a Skaderským jezerem a řekou
Bojanou s druhé strany až do moře.
Ljubica
Skadr
Srba
Omar
Kule
Raš
Kamenica
Podgorica
Skadr
Bojana
Grilj
Brdica
Stari Borič
Mladi Borič
20
article
Generál Radko Dimitrijev v Petrohradě.
Málomluvný hrdína lozengradský přibyl
19. t. m. do Petrohradu. Na nádraží byl
uvítán bulharským vyslancem S. S. Bobče-
vem a jeho úřadnim personálem, bratry
Gučkovými, poslanci hr. Bobrinskýma
Gižickým, gen. jiízdy Kaulbarsem aj.
Vystoupiv z vagonu, bulharský vojevůdce
pospíšil ku gen. Kaulbarsovi a jej oslovil:
»Nesu vám pozdrav od 3. armády,
vaše práce nepřišla na zma
símé Ruskem zaseté bylo pěsto-
váno a vydalo ovoce.« Paní Cokové.
předsedkyni rusko - bulharského komitétu,
pravil: »Nám netřeba darů, nýbrž
lásky Ruska« Na otázky, za jakým
účelem příjel do Ruska, gen. odepřel od-
pověděti.
Oba citované lakonické výroky váží za
celé serie článků. Zejmena oslovení gen.
Kaulbarsa je historícky důležité, nebot
očišťuje tohoto ruského důstojníka ode vší
hany, kterou jej Rusku nepřátelská Evropa
z lásky k Stambulovcům zasypala v letech
osmdesátých, kdy byl ruským voje nským
plnomocníkem v Bulharsku. Gen. Kaulbar-
sovi z úst bulharského junáka dostalo se
bezmála po 30 letech skvělého zadostučinění.
jež mu tím způsobem dala všecka vítězná
bulharská armáda. Všecka veřejnost je po-
vinna, vzíti tento fakt na vědomí.
Dimitrijev
S S Bobč
Gučkův
Gižický
Coková
Petrohrad
Rusko
Evropa
Bulharsko
21
article
Hrozivé mraky na dalekém východě.
V severních částech Číny a v Mandžur-
sku konají se horlivé přípravy k boji s
Ruskem. Čína prý jest podněcována někte-
rými evropskými diplomaty, kteří by rádi
zapletli Rusko do nepříjemného sporu na
dalekém východě. Čínská komplikace bude
patrně působit na ruskou diplomacii, aby s
snažila co nejrychleji skoncovat boje na
Balkáně, jinak mohlo by se Rusko octnout
v nepříjemném položení. Čínská vláda činí
již opatření, aby mohla s vojenskými silami
zahájit operace v Mandžurii a v Mongolsku.
Ale než by došlo k otevřené válce, Čína by
hleděla nejprve poškodit Rusko nepřímo,
omezit vývoz potravin do východních části
Sibíře, které jsou dnes odkázány hlavně na
činské obilí. Prvé období války by vedla
Čína hlavně pomocí partizánských tlup, které
se horlivě připravují k boji. Všechna severní
část Číny a jmenovitě Mandžurie jest po-
kryta sítí bojovných organisací, které se
zdobí velmi pestrými názvy, jako »Spolek
obrany občanů«, »Spolek sjednocených vla-
stenců«, »Spolek nebojácných«, »Spolek ho-
tových na smrt«. Čínští boháči věnují velké
sumy na utvoření válečného fondu a při
tom vytlačují ruský obchod z hranic Mandžur-
ska. Čínský tisk prý píše jen o Rusku.
Tisková výprava proti Rusku za kulisami se
řídí činskou vládou, která zároveň pilně or-
ganisuje nové pluky a cvičí je evropským
způsobem k bojí. Jen rychlé uvolnění Ruska
vyřízením balkánské války prý může zarazit
činské výbojné choutky.
Čína
Mandžur
Rusko
Balkán
Mandžurie
Mongolsko
spolek sjednocený vel
22
article
Nová vláda ve Francii.
Nová vláda ve Francii.
Ministerstvo Barthouovo je složeno z dvanácti
poslanců a čtyř senátorů, jimiž jsou: Pichon, Ra-
tier, Baudin a Jean Morel.
Se stanoviska politického jsou v novém kabi-
netě: čtyří radikálové: Louis Barthou, Clémentel
Henry Chéron a Paul Morel; čtyři radikální so-
cialisté: L. Klotz, Charles Dumont, Alíred Masse
a Paul Bourély; tři členové demokratického se-
nátu: Stéphen Pichon, Pierre Baudin a Jean Mo-
rel; čtyři členové demokratického sdružení repu-
blikánské levice: Eugne Etienne, Antony Ratier
Joseph Thierry a Léon Bérard; jeden republiká-
ský socialista: A. de Monzie.
Jak již sděleno, je v novém ministerstvu osm
členů odstoupivšího kabinetu: Louis Barthou.
Klotz, Etienne, Baudin. Jean Morel, Paul Morel.
Paul Bourěly a Léon Bérard. Z osmí nových nebyl
Joseph Thierry, Ratier a de Monzie posud nikdy
členy vlády. Pichon byl již ministrem zahranič-
ních záležitostí, Charles Dumont byl ministrem v-
řejných prací, Alfred Massé ministrem obchodu.
Clémentel ministrem osad a Henry Chéron státním
podtajemníkem války a námořnictva.
O svém programu prohlásil Barthou dále k zá-
stupcům tisku, že vláda požádá obě sněmovny, aby
co nejdříve odhlasovaly amnestii a zabývaly se
dále návrhy na ochranu laické školy, kromě toho
připraví co nejrychleji rozpočet na rok 1914a
bude podporovati v senátě návrh na daň z příjmu.
Při tom bude se snažiti o smír mezi republikán-
skými stranami k vyřízení volební opravy aje
také známo pevné stanovisko všech členů vlády
v otázce tříleté vojenské služby.
Pichon
Baudin
Morel
Barthou
Clémentel
Chéron
L Klotz
Dumont
Alíréd
Paul Bouréla
Jean molybden
Antony
Ratier
Thierry
Léon Bérard
Klotz
Etienne
Paul Bourět
jít Monzie
Massé
Francie
RaKurier
Stéphen Pichon
Eugne Etienne
Barthou
23
article
Vládní prohlášení.
Z Paříže, 25. března. (K. k.) Vládní prohlášení.
které dnes bylo učiněno ve sněmovně i senátu.
praví: Není to předem stanovené přesvědčení.
které vládě ukládá nutnost, aby zabezpečila ná-
rodní obranu nezbytně naléhavými opatře-
ními. Sesílení branné moci, které provedeno bylo
u jiných národů, uložilo předehozí vládě povinnost.
aby předložila osnovu zákona o tříleté pro
všechny kategorie vojenské době
služební. Nynější vláda považuje tuto povin-
nost a tuto osnovu zákona za svou vlastní. Taková
oběť není příliš veliká, aby se žilo pro patriotismu
země a její vůli. Povolení vojenských
úvěrů uvede brannou moc na výši všech poža-
davků. Republikánská Francie prokázala nezištně.
že jest pro světový mír, avšak nemohlo se upustiti
od oněch snah, které jsou způsobilé zabezpečiti
ochranu francouzských zájmů a důstojnost i bez-
pečnost Francie, aniž by Francie spáchala zradu
sama na sobě.
Paříž
Francie
24
article
Vláda bude horlivě spolupůsobiti, aby upev-
nila svornost všech republikánů. Vláda
považuje za možné, aby se zásadou většiny, schvá-
lenou senátem, bylo uvedeno v soulad sprave-
dlivé zastoupenímenšin. Prohlášení končí
ujištěním, že francouzská vláda usilovně snažila se
uplatniti v radě Evropy ducha smířlivosti
nejvyšší nestrannosti. Věrni spojencůma
trvajíce na přátelských smlouvách,
které přispívají k naší bezpečnosti na venek, bu-
deme i nadále se všemi mocnostmi usilovati o mí-
rumilovné rozřešení balkánského
koníliktu.
Z Paříže, 25. března. (K. k.) (Senát.) V
středu a na pravici bylo přijato s pochvalou ono
místo vládního prohlášení, které týká se vojen-
ských opatření. Pasus o volební reformě byl do-
provázen smíchem.
Z Paříže, 25. března. (K. k.) (Poslanecká sně-
movna.) Vládní prohlášení bylo přijato celkem
s pochvalou. U středu, na jedné části levice vy-
volalo zejména místo o sesílení branné moci hluč-
ný potlesk. Krajní levice zdržela se jakéhokoliv
projevu. O vládním prohlášení byla zahájena de-
bata
Franklin Boullon (rad.) kritisoval složent
nového ministerstva, zejměna povolání progresisty
Thierryho. Řečník prohásil, že bude hlasovati pro
všechny úvěry, které jsou nezbytny pro národní
obranu, ale vzepře se každému umělému dělání
nálady pro tyto úvěry. (Pochvala na krajní levici.)
Franklin Boullon
Thierry
Evropa
Paříž
25
article
Ze strany.
Ze strany.
Karlin. Širší důvěrnický sbor, zvolený
na valné hromadě, má první schůzí ve čtvrtek
27. t. m. o 8. hod. več. v restauraci p. Peška ve
Vitkově ul. Na pořadu: Volby funkcionářů, volba
užšího důvěrnického sboru a rozhovor o příští
činnosti organisace.
Kolín. (Smetanův večer) pořádá 27. t. m.
o 8. hod. več. v Zámecké restauraci organisace
svobodomyslné mládeže. Režijní příspěvek 50 hal.
Laskavě účinkují: sl. Táffová, konc. pěvkyně
p. JUC. A. Jelínek, hudební skladatel. Pořadí 1.
O tvorbě Smetanově promluví p. JUC. Jelínek.
2. Arie Mařenky z „Prodané nevěsty“ (Ten lásky
sen, jak krásný byl...), sl. Táflová. 3. a) Lístky
do památníku, b) Bagatelles et improptus, p. JUC
A. Jelínek. 4. Zpěv Karoliny z opery „Dvě vdovy
(sl. Táflová). 5. a) Polky č. IV., b) romance, pan
JUC. Jelínek, c) zpěv Barči z „Hubičky“, sl. Tá-
flová. Večer slibuje býti výjimečným uměleckým
požitkem a je jisto, že uměnímilovné kruhy kolín-
ské nenechají si ujíti této krásné chvíle.
Karlin
Pešek
Smetanův
A Jelínek
Jelínek
Arius
Karolina
JUC
Hubička
Vitkův ulice
Kolín
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z valné hromady Zemského ústřed-
ního spolku jednot učítelských přinesli jsme
dle pravdy zprávu, že výsledek superrevise
dává správě spolku zadostučinění a dodali
jsme, že přes to nikdo již nenahradí škod.
napáchaných „Učitelskými Novinami“ a „ča-
sem“ a neodčiní, že vůdci učitelstva byli prá-
vě v kritické době jednání o úpravu platů
znehodnocováni a ukázali jsme, že štvaní
„Času“ a spol. je názorným příkladem, nejen
co škody napáchají řemeslní štváči, ale jak
nesprávno je podléhati nedůvěře, dokud ne-
jsou fakta nezvratně zjištěna. „Čas“ nazývá
tuto zprávu hanebnou a hrozí, nebude-li
zpráva ta odvolána, že — uveřejní citáty ze
superrevisní zprávy. K tomu s našeho stano-
viska odpovídáme několik slov. Uvědomělé
české veřejnosti vůbec a přátelům pokroku
školského zvláště nemohlo přece býti lho-
stejno, byla-li správa největší české organi-
sace učitelské podezřívána z nepoctivosti;
neboť tu šlo o věc velikou, o obvinění těch.
27
article
kdo jsou předáky vychovatelů če-
ské mládeže. Vyčkávali jsme opatrně
s pronesením úsudku, až povolaný a zodpo-
vědný orgán pronese soud. A když super-
revisní sbor s úřadně oprávněným revisorem
zprávou svojí na veřejné schůzi prohlásil, že
funkcionáří Z. Ú. S. zastávali úřad
svůj ve prospěch organisace a
není možno na základě ciferních
dokladů zjištěných superrevisí
vytýkati jim nepoctivost a ne-
hospodárnost, a když jsme zvěděli, že
tato zpráva schválena byla nejen výborem,
kde dokonce povstáním všech členů i opo-
sičních vzdán byl správě spolku dík a uznání
i projeveno politování, že přední funkcionáři
byli ve veřejnosti klamnými zprávami zne-
hodnocováni — a když jsme zvěděli, že i val-
ná hromada většinou 230 proti 20 zprávu
schválila, uznali jsme za potřebné v zájmu
pravdy a cti českého učitelstva
svrchu řečená slova napsati. Do vnitřních
sporů a poměrů v organisaci nezasaháme.
28
article
Rozhodujícím pro nás a pro veřejnost musí
býti přece soud těch, kdo k němu byli povo-
láni a oprávněni a kdo faktické poměry zji-
stili a prozkoumali. My nepátráme po po-
drobnostech revisní zprávy, která ostat-
ně jednomyslným usnesením všeho člen-
stva prohlášena byla důvěrnou, jak se přece
v každé organisací a všude mezí slušnými
a všeobecného prospěchu dbalými lidmi
rozumí samo sebou. Nám po podrobnostech,
které jsou rozhodující instancí spolku, t. j.
valnou hromadou přijatou superrevisní zprá-
vou odbyty, pranic není. Nám šlo o to, aby-
chom před veřejností konstatovali, že vše-
chno hrozné podezřívání učitel-
ských předáků je odmítnuto. To
jsme konstatovali s radostí, protože vidíme
větší prospěch a větší radost v tom, když tak
důležitému stavu, jakým je učitelstvo, vrá-
cena bude dobrá pověst, než když budeme
prohrabávati se v důvěrných spolkových
zprávách ve shonu po sensačnosti. Ostatně
jsme zjistili, že oposice podala si s dosavad-
ním vedením ruku k další společné práci. Ví-
táme to, ale chápeme ovšem, že tato tou-
žebná harmonie nemůže „Času“ býti po chu-
ti; neboť, jak z jeho rozčilené odpovědi pa-
trno, nejde mu o to, aby konečně v organi-
saci učitelské, pro českou kulturu tak důle-
žité, zavládl potřebný klid, ale jde mu o další
rozeštvávání učitelstva.
— Ke stavbě českého dívadla v Brně.
Brno
29
article
Družstvo českého Národního divadla v Brně
rozhodlo se z důvodů divadelních a divadelně
technických pro centrální řešení novostavby
divadelní a zároveň hodlá svým staveništěm
jiným způsobem disponovati, než jak bylo
udáno v ideové soutěži. Obé činí vypsání
věcné soutěže ve formě, jak původně bylo
ustanoveno, nemožným. Po dohodě s oněmi
pp. projektanty, jichž projekty byly buď ce-
nou poctěny neb zakoupeny, účastní se příští
věcné soutěže všichni oni pp. architekti, kte-
ří prokáží věrohodně, že se prvé soutěže
iedové zúčastnili. Program stavební a pod-
mínky věcné soutěže pro novostavbu divadla
v Brně jsou již p. stavebním radou arch.
Skopcem vypracovány. Po prozkoumání vý-
borem Družstva a po dohodě se členy jury
bude přikročeno k vypsání soutěže věcné.
— Jmenování. Ministerský předseda jmeno-
val redakčního adjunkta Jana Kralovce redak-
torem II. tř. ve stavu telegrafní korespondenění
kanceláře. — Ministr obchodu jmenoval poštovní-
ho správce Otakara Michovského v Hořicích
vrchním poštovním správcem v Něm. Brodě. —
Ministr spravedlnosti přeložil soudce dra. Jana
Maláta z Votic do Karlína. — Moravským
zemským finančním ředitelstvím byli jmenovánií
vrchní respicienti finanční stráže Raimund Brau-
ner, Rafael Kugler, Jan Göbel a Ferdinand
Bláha, dále respicienti finanční stráže František
Köníg. Jindřich Holzer, Ludvík Domes, Fr.
Skopec
Kralovec
Michovský
Malát
Raimund Brau
Kugler
Göbel
Bláha
Köníg
Holzer
Domes
Brno
Hořice
Německo
Brod
Votice
Karlín
Francie
český národní divadlo
novostavba divadlo
30
article
Raab a Josef Habel komisaři finanční stráže
II. třídy.
— Ze služby poštovní. Jmenování byli: staveb-
ními elevy absolvovaní technikové Eduard Kehl-
mann a Frant. Březovský v Brně. Přeložen
byli: vrchní stavební komisař Bedřich Stein-
schneider z Bílska do Opavy a stavební ko-
misař Eduard Stroff z Opavy do Bílska. — Z
služby vystoupili stavební elevové Richard K ülh-
berger a Rudolf Javůrek v Brně.
— Úmrtí. Z Počátek se nám oznamuje: V pá-
tek dne 21. března 1913 zemřel v Počátkách ve
stáří 68 let pan Leopold Brdlík. bratr majitelů
firmy Leop. Brdlik a synové v Počátkách. Zesnu-
lý byl pro svou přímou a bodrou povahu v městě
Počátkách i okolí osobou velmi oblíbenou a vá-
ženou. Dlouhou řadu let, zvláště v dobách dří-
vějších, byl při pořádání všech slavností a. důle-
žitějších zábav v Počátkách vydatně spolučinným
a jsa stoupencem národní strany svobodomyslné.
konal zde též při mnohých pro tuto stranu důle-
žitých příležitostech, při volbách, pořádání schůzí
atd. velmi cenné a spolehlivé služby. Vůbec ztra-
tilo město Počátky úmrtím pana Leopolda Brdlíka
milého spoluobčana, jenž bude — zvláště v kru-
zích, s nimiž se častěji stýkal — dlouho postrádán
a jemuž zachována bude trvalá, čestná pamět.
— Pohřeb JUDra. Josefa Trakala koná se dnes
o 4. hod. odpol. z kostela sv. Petra a Pavla na
Vyšehhradě.
— Přednáška. „Mé cesty po západní Africe“
je název přednášky, kterou prosloví p. Frič z vlast-
ní své zkušenosti ve čtvrtek dne 27. března o půl
8. hod. večer v místnostech „Sdružení mladých
lidí“ na Král. Vinohradech, Brandlova ul. č. 43,I.
posch.
Raab
Habel
Kehl
František
Březovský
Stein
Stroff
Richard
Javůrek
Brdlík
Trakal
Pavel
Vyšehhrad
Frič
Král
Brno
Bílsko
Opava
Afrika
Brandlův
Leop
kostel svatý . petra
31
article
— Fidlovačka koná se již dnes v Nuslích o
Slupské branky až k Michli. Návštěvníci této slav-
nosti se žádají, aby každý vložil aspoň haléř do
pokladniček menšinových odborů, by mohla býti
stanovena návštěva fidlovačky a tím současně při-
spěl dobrému účelu.
— Divadlo v přírodě v Krči. Sdružené epolky
a korporace krčské pořádají během léta 1913 od
května do září řadu divadelních představení v pří-
rodě v romantické kotlině lesa velkostatku p.
Tom. Welze za sanatoriem dra. Šimsy v Dolní
Krči. Misto samo položeno amfitheatrálně, vysoký-
mi stromy před úpalem slunečním kryté, s výbor-
nou akustikou, schváleno bylo odborníky praž-
skými. Místo jest výborné, přístup pohodlný, od
nádraží 10 min., od parníku 20 min. vzdáleno.
Ochotnické kroužky pražské hodlají sehráti vhod-
ně kusy vždy v nedělí odpoledne. Veškerý náklad
nese organisační komité. Navrženy jsou na př. ku-
sy: Furianti, Na letním bytě. Radúz a Mahulena
V studni a j. Ochotnické spolky mohou si navrh-
nouti vhodné kusy samy. Hraje se ve prospěch ná-
rodních účelů.
Tom
Welz
Šimsa
Radúz
Mahulena
Nusle
Michle
Krč
Dolní Krč
32
article
— Emauzská pouť, první pražská velikonoční
pouť, v pondělí velikonoční byla zmařena velmi
silným lijákem. Obecenstvo na Karlovo náměstí
vůbec nepřišlo a který z prodavačů si nepospíšíl
se složením zboží, utrpěl značných škod. Po zma-
řeném dni prodavači ani neputovali na „slamník“
do Bubenče, nýbrž setrvali na Karlově náměstí,
kde bylo včera pokračování emauzské pouti. Dnes
odcestují do Nuslí na „Fidlovačku“
— Povětrnost o svátcích se mnoho nevydařila.
V neděli sice ještě panovalo teplé počasí, ale
obloha byla zahalena skoro po celý den výpary,
jimiž slunce nemohlo proniknouti. Odpoledne nej-
vyšší teplota činila +16° C a na procházkách bylo
možno viděti obecenstvo promenující bez svrch-
ního šatu. Také v zahradních restauracích byla
zahájena sezona, což tak záhy nestalo se již po
několik roků. V pondělí se povětrnost značně po-
horšila. Vřtr přeskočil na severozápad, ochladilo
se a již časně ráno se rozpršelo. Dešť vytrvalv
menších přestávkách až do poledne, načež přešel
ve vytrvalý a vydatný deštík, který vytrval až
dlouho do noci. Nejvyšší teplota v pondělí činila
+8.5° C. Také včera, ač tlakoměr velice stoupl,
bylo většinou zamračeno a chladno. Chvílemi sice
z protrhených mraků objevilo se slunce, ale dlou-
ho nesvítilo. Silné, poklesnutí teploty jest hlášeno
ze severu Evropy. Oznamuje Harapanda —10° C.
Karlův náměstí
Bubeneč
Karlov náměstí
Nusle
Evropa
33
article
Seydisfjord —8° C. Bodě —5° C. Od Ielandu se blíží
nová deprese. Proto počasí se oteplí, ale bude
opět proměnlivě.
— C. k. rak. státní dráhy. Od 22. března t. r.
má zastávka a nákladiště Bránka, ležící na
místní dráze z Opavy do Hradce mezi zastáv-
kou Kylešovicemi a stanicí Hradcem, širší vý-
pravní oprávnění co do dopravy zbo-
ží. Bližší na vyvěšené vyhlášce.
— Výstraha. Z Moskvy se nám píše: Ja-
kýsi Václav Petržila, malíř pokojů, jenž obdržel
zde větší prácí (natírání oken), láká do Moskvy
krajany-dělníky a slibuje jim týdenní mzdu 15
rublů. Několik jich přijelo, ale místo slíbených 15
rublů obdrželi zrovna polovičku, což arci na živo-
bytí v Meskvě nikterak nestačí. Varujeme proto
před řečeným „zaměstnavatelem“, aby mu zase
někdo nesedl na vějičku. Žádáme všechny kra-
jany, kteří za zaměstnáním chtějí jeti do Moskvy,
aby se dříve informovali u „Českého kroužkuv
Bránek
Petržil
Opava
Hradec
Kylešovice
Moskva