ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d357960-78e9-11dc-ba3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: place 56, person 105, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. února 1905. Číslo 46.
4 article
oborech, nabádá řečník německé strany ke svornosti v udržování dělnosti parlamentu a jednotě při oprav- dové práci. Předseda ministerstva bar. Ganlach vítá pře devším, že došlo konečně opět k rozpočtové debatě za niž všecky strany ujímají se slova, aby tlumočily přání a stesky obyvatelstva. Praví, že při tom děkuje jměnem vlády také všem stranám, jež odvoláním pilných svých návrhů umožnily přechod k jednacímu pořadu. Po náhledu ministrově znamenalo by prý největší slávu pro sněmovnu, kdyby příští dějepise parlamentarismu rakouského mohl užiti slov fran- couzského státníka: »V těto síni nalezeny prostředky ke zjednání dělnosti sněmovny«. (Pochvala.) Mini- sterský předseda, projeviv svůj povděk poslancům, kteří útočili sice na vládu, ale způsobem veskrze parlamentním, pokračuje: »Hned po nastoupení této vlády pospíšili sobě pěstitelé politických báchorek se šířením všelikých historek a zejmena také o novém kursu. Přes zjevnou blahovůli vladě tím projevenou upozorňuji, že nebylo k tomu příčiny; mělo se toliž za to, že úkolem a cílem nynější vlády bude, potla- čiti občanská spolčovací a shromažďovací práva utlumiti volnosť tisků. Mohl bych snad po této stránce odvolati se na vývody svého kollegy mini- stra vnitra, jichž užil v odpovědi na dotazy, ale vím o lepším: mohu poukázat na skutečné události.
Min
5 article
Nechť čtou členové této sněmovny jen denní listy v nichž podává se zjevný důkaz, že po této stránce aspoň nezůstali jsme pozadu«, (Veselost.) Poukazuji také k tomu, že právě na schůzi — pro niž nedávno podán byl pilný návrh — mluvil známí temperamentm řečníci, jimž zajisté neprýšt z úst med. (Veselost) Tito řečníci mluvili, schůze konána a ke srážce došlo teprve při pokusu, zapáliti na veřejné ulici obraz spřáteleného mocnáře, což zajisté náleželo k právům ústavou zaručeným. (Po- chvala, různé výkřiky.) Sociálně demokratický mluvčí za debaty rozpo- čtové zabýval se zevrubně politickou mou minulostí Já ji nezapírám a jsem hotov zodpovídati i dnes z vše, cokoli jsem učinil nebo řekl za minulých dvace let. Leč budiž také mně dovolen dotaz. Všimněte si jen dějin politických stran nejen v Rakousku, nýbrz i v cizině a zejmena právě dějin strany, k níž zmí- něný řečník náleží. Nepostřehujete tu pražádných obratů (Veselost a souhlas.), kompromisů se skuteč- nostmi, ba dokonce i převratu a změny theoretických základů celého programu venkoncem? (Souhlas.) Já nepřezdil bych tuto stranu proto názvem „politického větrníku“, poněvadž bych to pokládal nejen nespra- vedlivým, nýbrž mnohem spíše ještě nezdvořilým
Rakousko
6 article
(Pochvala.) a protože po měm názoru můžeme sobě v tomto skvostném, zlatem oplývajícím domě pově- děti i nejtrpčí pravdy vždycky tváří v tvář, ale tonem nejslušnějším. (Souhlas.) Beru sice na vědomí, že mně strana onoho pana řečníka nedůvěřuje, ale prole přece kochám se útěchou, že se nalezám ve společnosti. byť i po náhledu strany páně řečníkovy — špatné leč přece ve společnosti těch, kteří nechtějí rozvratu dnešních základů společnosti. (Pochvala.) V jiný obor už spadají dvě slůvka, jichž užil jsem 24. m. m. v této sněmovně, totiž slůvka: „samo- statná rozhodování“. Řekl bych, ač to zbytečno, že jsem slůvek těch užil zcela z vlastního podnětu, a ovšem u dokonalém vědomí jejich významu. A kdyby dnes sobě kdo přál výkladu těchto slov, chotně mu jej podám, arciť ve smyslu velice rozsáhlém. Nebot nejen v otázkách národnostních — ve všech záležilo- stech působnosti své vláda vyhražuje sobě právo sa- mostatného rozhodování. (Pochvala.) Ani hodiny bych nevytrval na tomto místě, kdyby vládě nebyla zaru- čena možnost, samostalně rozhodovati. (Souhlas.) Vlá- da musí se toho dovolávali, ale ručí také za svá samo- statná rozhodnutí vůči sněmovně veškerým svým po- lilickým významem a postavením. (Pochvala.) Posl. Heilinger: Nekouká z toho snad vládní abso- lutismus? Jaké pak stanovisko zaujímá Excellence k parlamentu?
řečníkův Posl
7 article
Předseda ministerstva Far. Gantsch: Jsme-li právě v debatě rozpočlové, zmíním se také o stavu našich státních financí. Nedávno teprve padla na adresu jed- nání o známém refundačním zákoně slova, vážní dost, aby vládě dodala posily, slova, jež — sám to přiznávám — obsahovala mnoho pravdy a uvažují-li o řadě povinností, jež vláda nynější převzala, a kte- rým také bude hledět plně dostáti (Pochvala.), sám bezděky nucen jsem pomýšleti na výši obnosu, za nějž bude vláda co nevidět appellem na veřejný trh žádati. (Slyšte! Šlyšte!) Je pravda, že náš rozpočet již jaksi vázne, víte sami, že rok 1903 poprvé vykazoval jistý, byť i bezvýznamný deficit a víte také všichni, čeho pro příště třeba vy- konati. Nebudu zabihati do podrobností, ale zdá se mně přece nezbytnou jakási střízlivá úvaha o našem finančním stavu, ač nelze popříti zjevných příznaků, slibujících po době tíživé hospodářské tísně dobu zlepšení, uplatnivší se již v našich státních příjmech
Šlyšte
8 article
za minulý rok a slibující ještě lepší výsledek v roce letošním. Přes to však buďme rozvážnými ve věcech finančních, tím spíše, ježto do nedávna ještě zaznívala touto síní slova neobyčejně ostré hany. Nesmíme také přehlédnouti, že první příznaky dělnosti sněmovny působily jako vlažný jarní déšť (Souhlas.) a že tisíce a tisíce nových tužeb vzbudily v obyvatelstvu, doufa- jícím nyní, že konečně dojdcu svého splnění. (Sou- hlas.) To vše sice bude státi mnoho peněz, ale přes to radím, by se nezapomínalo pouze na finance státní nýbrž aby pamatovalo se též na finance jednollivých království a zemí. (Pochvala.) Stalo se sice za po- sledních sedmi let leccos v tomto směru a vynesla také opatření z minulých právě lel pro finance zemsko zdárné ovoce. Poukazuji na nový zákon o dani z osob ního příjmu. Mohu konstatovati, že přikázáno zemím z výnosu přímých daní osobních v roce 1904 více než 61/2 mill. korun, a mohu uvésti, že zákon z8.
9 article
června 1901, umožnivší zemským fondům podíl na dávkách z lihových nápojů, po stránce finanční má ještě větší význam. Pod touto položkou dán byl do státního rozpočtu na r. 1905 obnos 19,200.000 korun. Konečně vzešel zemím od r. 1903 nový, vydatný zdrol příjmů ze samostatných zemských dávek z piva. Nie méně vše to nestačí k nápravě finančních poměrů jednollivých zemí a vítám proto porady zemskýeh výborů všech království a zemí, jež konati se budou těchto dnů ve Vídni. Prohlašuji také, že vláda, seě bude, vynasnaží se uvésti usnesení sjezdu tohoto ve skutek. Všeobecná opatření neznamenají arciť ještě všecko a bude nutno vzhledem na různost poměrů v jednotlivých zemích učiniti také opatření odlišná a zvláštní. (Souhlas.) Vládu netíží však pouze starosti finanční, nýbrž ještě řada jiných nevyřízených otázek, řekněme poli- lických. Buďte přesvědčení, že vláda od svého na- stoupení bez ustání usiluje o vhodné rozřešení těchto otázek. Nám neběží snad o návrhy nápravné, jimiž by jedni sice byli uspokojeni, druzí však znepokojeni. nýbrž o takové rozřešení, jež by přivodilo skutečně mír. (Hlučná pochvala a potlesk.) O těchto otázkách zahájena byla již řada jednání, leč nebylo by zajisté vhodno, abych dnes již uváděl podrobnosti. To po- nechávám sobě pro okamžik, až jednání dospěje kj- stému konci, mohu však dodati, že tato jednání, ve dená v různých oborech, již ve výboru rozpočtovém vykazují jisté podstatné výsledky Mluvil jsem o nerozřešených otázkách vůbec. K těm nenáležejí však pouze ony, které dočasnými politickými událostmi poutají zvýšenou pozornost ve řejnosti, nýbrž také — a to měrou mnohem valnější — stav, ve klerém nalezají se jednotlivé země u nás.
Vídeň
10 article
Upozorňuji zejmena na země, ležící na jihu našeho soustátí — na poměry v Dalmacii, jež zasluhuje opravdu svým zvláštním rázem pěče větší než dopo- sud. (Pochvala.) Vláda učiní tak pokud možná, takže znenáhla utichnou snad opětované žaloby, doléhající z těchto zemí Leč zmínil bych se rád také o staré a neodbytné otázce, pod jejíž jhem trpí jak hospodářství taki osvěta, o otázce národnostní. Nepovím v této věci ničeho nového. Úsudek svůj tlumočil jsem již 24. ledna. Naznačil jsem tehdá znovu cesty, jež by zvláště pokud běží o poměr mezi německým a če- ským národem, po mém názoru mohly vésti k cíli. Doufám-li stále, že den ten nadejde — a bohdá, aby nebyl již daleko den, kdy mezi oběma národy rastanou lepší poměry — je to proto, že náležím k oné hrsice jednotlivců, kteří v téže věci roku 1890 zasedali u konferenčního stelu a kteří se dnes ještě nalézají v úřadě. Přese vše, co se stalo od té doby, nepozbyl jsme všeho optimismu v této věci, opti- mismu, který opírá se o dobrou a pevnou naději, již chovám do českého i německého národa. (Pochvala.) Ministrpresident přechází potom k vývodůma dolazům, týkajícím se poměru k Uhrám, podolýkaje, že omezí se pouze na přesně vytčení stanoviska cis- lajtánského, jež neváhá Ulumočiti zcela jasně. Vládn
Nepovím Dalmacie Uhry
11 article
trvá na základě společného zvazku, určeného tak zv vyrovnáním z r. 1867 (Pochvala.) a má za svoji po- vinnost prověsti loyálně veškeré vzájemné zákony i úmluvy. Kdyby však následkem nových poměrů šlo » změnu v této příčině, nebo kdyby dokonce přišla na přetřes i otázka pospolitosti, bude vláda rakouská hájiti rakouské zájmy v plné dohodě s parlamentem a veškerým míněním veřejným sice zcela klidně, ale neochvějně (Pochvala.), neomezí se při tom pouze na slova (Souhlas.) a bude s nemenším důrazem hájiti také velmocenské postavení říše. (Hlučná pochvala. Řečník dodává, že v úřad svůj uvázal se na rozkaz panovníkův jako úřadník, prostý veškeré cti- žádosti a praví, že poctivou vůti má i skromné k tomu schopnosti. (Hlučná pochvala a potlesk. Řečníku gra- tulují.) Posl. dr. Kramář připomíná, že vývody obou mi nistrů nepřiměly jej ke změně toho, co uvésti byl se odhodlal. Nepochybuje o dobré vůli ministra vnitra žádá jej však, by nepřejímal jen tak zhola a paušálne zodpovédnost za to, nač sobě poslancové čeští plným právem stěžují. Řečník doufá, že budoucně nebude ji podnětů k žalobám a že ministr splní svůj slib, ž počínati bude sobě dle práva a zákona Jsme — pokračuje řečník — bez odporu v siluaei velice vážné. Jednsk ocitli jsme se v ní stavem na- šeho rozpočtu, jednak hospodářsko-politickými pře- vraly, jednak změnou svého poměru k Uhrám a ko- nečně také vzhledem na buďoucí vývoj našich vnitr- ních poměrů.
Posl doktor Kramář Uhry
12 article
Řečník poukazuje na břemena, jež vzejdou pro rozpočet stavbou nových alpských dráh, vodním stavbami, vojenskými výpůjčkami, zavedením dvou- leté služby vojenské, starobním a invalidním pojišťo- váním dělnictva a soukromého úřadnictva a má z a to že tím rozpočet již tak přetížený bude vykazovati ještě větší nedostatky. Pokud jde o stavby vodní žádá řečník, by tentokráte se s rozpočty hospodařil jinak, než při dráhách alpských. S vývody bar. Gautsehe o stavu zemských f- nancí řečník plně souhlasí, upozorňuje jej však, aby ho nezklamala ochota ke všem obětem, neboť tylo budou veliké. Nynější stav zemských financí nadále se naprosto udržeti nedá. Zemské finance hradí vlastně valnou částavýdajů státních a že tudíž stát přímo je povinen, země po této stránce podporovati. Vzhledem na nynější finanční tíseň nutno všemožně hleděti, by aspoň nejnutnějším kulturním potřebám státu bylo hověno. Řečník upozorňuje potom na hrozný stav budov a ústavů české university v Praze, z nichž zejmen budova fakulty lékařské je hotovým skandálem, což uznal ostatné před lety zám bar. Gautsch.
Gautsch ústav český univerzita v Praga
13 article
Řečník vyzývá ministra vyučování, by zjednal nápravu a přikročil k rozsáhlému vybudování kul- turních ústavů všech národností. (Pochvala.) Při mlouvá se dále za zachování starožitných památek. jakož i posileni úplně passivních fondů nemoe- ničních. Pokud jde o úhradu, má řečník za to, že n zvýšení daní přímých nebo nepřímých, cukerní nebo pivní daně nelze vůbec pomysliti. Dala by se zvýšiti nejvýše jen daň z kořalky, což by konečně neštěstím nebylo. Ostatně zavedením monopolu z prodeje ko řalky ani výrobci by nebyli poškozeni. (Pochvala.) Řečník dovozuje dále, že nynější železniční sazby nelze udržeti, což platí zejmena o sazbách drah stát ních a dráhy severozápadní, pojednává pak o vb- chodní politice zakouské a dokazuje, že obchodní smlouvou s Německem utrpělo Rakousko porážku na celé čáře, vinou to k nevíře až chytrých vyjed- navatelů rakouských: Teď neseme jen důsledky na šeho zahraničně politického postavení.
Německo Rakousko
14 article
Po léta ujišťovali jsme Německo, že bez německo rakouské dohody bychom vůbec nemohli ani existo vati a Německo logicky sobě myslilo, že lidem, kteř bez této dohody nemohou ani obstáti, může hospo- dářsky uškoditi podle libosti. Němci využili tétn soustavy vůči nám jen což a my, kteří Německem jsme se dali předstihnouti i v tomto smluvním ohledu se státy ostatními, budeme teď stěží bájiti svoje po- stavení. Řečník dokazuje dále škodlivost taktiky, jež rozpory mezi průmyslem a zemědělstvím dohání až k nejkrajnějším mezím. Stát nesmí býti ani výlučně průmyslovým, ani agrárním a dle toho také říditi svoji politiku. Hrozeb uherskou rozlukou netřeba a nám obávati, budeme-li skutečně ovládati svoji celou politiku sazeb železničních.
Němec Německo
15 article
Pokud běží o nynější poměr k Uhrám vůbec. praví řečník, jak uvádí, pro svojí osobu: »Nebylo by opravdu divu, kdybychom zejmena my Češi sledo- vali škodolibě krisi dvalismu, který beztak jen byl utvořen k vůli německé nadvládě nad naším ná- rodem. A kdybychom i byli škodolibými, nemohl by nám nikdo vytýkatí, že tak činíme neprávem. Přese všecky tyto pocity nelze se nám uzavříti před po- znatkem, že s dualismem souvisí trochu více, než zkrachovaná německá formule na rozřešení vnitro- rakouských poměrů. Dle dnešního stavu souvisí s těmito poměry ži- votní zájem celé říše a tím také životní zájmy všech národů ji obývajících. Nemáme příčin, posuzovati průběh událostí jinak, než chladně a nestranně tato chladnost přihlížení oprávňuje nás též k passi- vitě v okamžiku, kdy se jedná o to, odvrátiti ne bezpečí společné. Nikoli my, nýbrž Uhři mají povin- nosť, pomýšleti na všecky důsledky, jež měl by roz vrat říše ve dvě neodvislé poloviny. Nesmíme zapo mínati, že nalezáme se na cestě, jíž se bere velká německá politika, směrem k blízkému východu a že jsme na tuto politiku odkázání, byť i ne činně, tož aspoň trpně.
Čech Uher Uhry
16 article
Jen malé děti mohou vážně bráti prohlášení »Nordd. Allg. Zlg.«, že Německo na Balkáně život ních zájmů nemá. My musíme býti povždy pamět livi, že zachování silné, odporu schopné říše jež nezávisela by na milosti či nemilosti severníh souseda, je v zajmu všech národů, kteří přejí sobě Rakouska, aby jednak v této říši mohli žití a aby vedle toho byla zachována rovnováha v Evropě. (Souhlas na českých lavicích.) A s tohoto stanoviska je fráse o přeložení tě- žiska do Pešti trochu povážlivou. Neštěstím této říse je, že spoléhala vždy jen na Němce a Maďary nikdy nehledala těžiska svého ve všech národech, na němž by mohla pevně obstáti. Litava je širokou dost, aby zadržela veliký, světodějný rozmach ně- mecké rassy na východ. Uhry a Čechy založily toto mocnářství a mají proto pro případ nebezpečí ztro skotání této říše oba tyto národy právo k dotazu. nedalo-li se nebezpečí od východu směrem jiným nehrozí-li nám spíše nebezpečí od severu, proti němuž bychom všichni měli býti svorni. (Výborně !) My neobáváme se rozluky po stránce hospo- dářské, nýbrž se stanoviska politického. Všeněmci se ji ovšem neobávají, naopak, já pochopuji, proč novou situaci v Uhrách pozdravují jásotem. (Sou- hlas.) Neboť oni chtějí úplnou odluku od Uher a celní svazek s Německem, což my jim konečně nezazlíváme, ale páni ti nám uvěří, že s napjetím všech sil se tomu vzepřeme, protože pro nás říše má význam jenom takový, je-li samostalnou a ne- odvislou ode všech velmocí cizích.
Němec Maďar Čecho Německo Balkán Rakousko Evropa Pešť Litava Uhry
17 article
Páni ať jsou také připravení na nejkrajnější od- por českého národa vůči plánům podobným. V oka- mžiku, kdy by se obě poloviny říše této navzájem potíraly hospodářsky, bylo by Německo oním třetím jenž se směje. Bude líp, provedeme-li si odluku ho- spodářskou teprve, až nám bude vhod a ne teprv až se jiný byl připravil k tomu na naše útraty (Hlučná pochvala.) S touto ústavou a s tímto parlamentem, jenž vlastně žije z milosti, ovšem nepořídíme. Za Lita- vou patrně pořád počítají s nadějí, že u nás potrvá tatáž rozháranost, jaká tu byla od r. 1867. Posl. Heilinger: Parlament je dobrý, ale mi- nistřil Posl. dr. Kramář: Parlament není dobrý. Neza sluhuje takového názvu parlament, v němž zástupe tak velkého národa, jakým je národ český, stále jenom jsou urážení a utiskováni. (Hlučný souhlas. Pokud nepodaří se z národů spokojených a upoko- jených utvořiti falanx k obraně společných zájmů. není naděje, že zdoláme útok druhé poloviny říše. Den, kdy by se sjednocení národů podařilo, měl by pro Rakousko týž význam, jaký měl pro Uhry den vítězství strany Košutovy. Nikdy neměla vláda k tomu příznivější příleži- tosti, než právě teď, kdy disposice k urovnání po- měrů národnostních dány jsou. Vládě nepodaří se parlament sjednotiti, dokud nenabude odvahy k plnění zákonů a k rovnoprávnému nakládání se všemi ná- rody. (Hlučná pochvala.) K smíru dojíti nemohlo
Posl doktor Kramář Košutův Německo Rakousko Uhry
18 article
proto, že Němci věděli, že mají za sebou vládu, jež jim zaručila, že ničeho se nestane, k čemu oni sam nesvolí. My nechceme, by vláda utiskovala národnost druhou, nýbrž žádáme pouze spravedinost vůči nám. prostou strachu před výhrůžkami za plnění zákonu. (Souhlas.) Jen tak je možným vyrovnání vzájemných rozporů. Neběží o nic na věky, nýbrž pouze o to by národové rakouští mohli také národně žíti a aby měli možnost, kulturní i hospodářský život svůj za- říditi sobě tak, jak se hodí jim. Přeji si toho v tomt vážném okamžiku, doufaje, že nebude lze o nás v dobách příštích říci, že velká doba nalezla v nás pokolení malé. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Správce ministerstva spravedlnosti, odborný před- nosta dr. Klein, odpověděv na vývody poslance dra Tavčara ohledně vytýkaných nesprávností u soudů slovinských, dodává, že dotyčným soudům dá ješti náležitá poučení pro budoucnost. Posl. Menger praví, že poslední slova dra. Kra- máře dělají dojem, jaký poslanecké řeči nedělávají Jeví se v nich, že vzhledem k velkým úkolům, jeh běh světových dějin klade nám v této části Evropy. souhlasil by se sblížením stran. Konstatuje odpo mezi projevy dra. Kramáře a jiných českých řeč níkův. Posl. Prášek prohlásil: nespojíme se a Němci ale také nedopustíme, aby říšský rozpočet byl sa nován. To není přátelská ochota. Posl. dr. Grégr: Myslil, že bez sanace zem- ských financí to není možno.
Němec doktor Klein Tavčar Posl Menger Kramář Prášek Grégr Evropa
19 article
Posl. Menger: To je zjevné prohlášení vojny S Kramářovými vývody o clech ochranných poněkud souhlasím. O česko-německém vyrovnání pronesl ná- hledy, jež jsou příznívější než dosavadní. Kdyby bylo možné vyrovnání provésti, byla by odstraněna hlavní překážka zdárné úpravy rakouských poměrů Možná, že nám ani nezbývá tuze času k přípravě provedení takového vyrovnání. Proto bylo by žá- doucím dbáti poněkud tohoto projevu. Takové vyrov- nání bylo by nesnadnou a velké právnické práce vyžaduící činností, ale výsledek třebas i jen čá- stečný, ospravedlňoval by dostatečně velkou prác nejlepších mužův obou národů.
Posl Menger
20 article
Řečník poukazuje na zvláštní ethnografické obtíže tohoto problemu a přimlouvá se — třeba práce ta byla obtižná — za pořízení národnostního zákona, jehož provedení svěřilo by se zvláštnímu úřadu, lakže národní otázka odloučila by se o ostatního veřejného života a vyloučila pokud možná ze života státního. Dokud se tak nestane, skrovná národní menšina může mařiti nejlepší vůli národno- sti druhé. Jsou obavy, aby někteří radikální poslane známými svými prostředky nemařily snahy nejlep ších mužův obou národů. Ale proto přece doufá, že v nedaleké době podaří se řešení této nejnesnadnější olázky v dějinách našeho parlamentarismu. Roz řeší-li tyto úkoly nynější sněmovna, dobude si nej- větších zásluh o říši a její obyvatelstvo. (Hlučná pochvala.) Posl. Breiter polemisoval s řečí hr. Dzieduszy ckého a prohlásil, že haliéský lid nemá důvěry v ústřední vládu, jež jej dala v šanc klice v zem panující. Doráží na ministra zemské obrany pro jeho nedávné hromadné odpovědi na dotazy a pro- hlásil, že uvedená fakta byla znešvařena. Také před- sedovi ministerstva nedůvěřuje. Jemu jde o brance a delegace. Až dosáhne, co chce, spoutá menšinu pomocí konservativců a klerikálů jednacím řádem opře li se lid, zkusí se na Okružní třídě vídeňské, jak střílejí manlicherovky. Konečně dorážel řečník na ministra železnic, vyčítaje mu protekcionářství.
Posl Breiter
21 article
Rokování přerušuje se. Posl. Schönerer ptal se předsedy rozpočto- vého výboru, dá-li už jednou projednati přikázaná mu nařízení dle § 14. Posl. Fresl žádá za brzké předložení osnovy o starobním a invaliditním pojišťování dělnictva. Posl. Daszyňski poukazoval na došlé dnes usnešení panské sněmovny, jež je mísením se do vnitřních záležitosti sněmovních a nezákonné. Ohra- žuje se za prudkých útoků na panskou sněmovnu proti pokusu, působiti na jednací řád poslanecké sně movny tím více, protože je to v nynější chvíli ti politicky nemoudré a musí se považovati za provokaci Posl. Seitz je napomínán předsedou pro svů výkřik, aby se mírnil. Posl. Daszyňski konče své vývody, prav že sněmovní presidium musí poselství panské sně- movny prostě vrátiti. (Souhlas mezi sociálními demo- kraty.) Místopředs. dr. Žáček zvoní opětně. Poslane Seitz volá: Obrafte se proti drzému, domýšlivému nárůdku panské sněmovny. (Pochvala mezi sociál ními demokraty a na galerii, již místopředseda na pomíná, aby se chovala klidně, nebo ji dá vykliditi.
Posl Seitz Daszyňski Místopředs doktor Žáček panská sněmovna
22 article
Posl. Seitz: Také galerie má právo se zde ozvati. (Pochvala mezi sociálními demokraty; hlučný odpor.) Posl. hr. Sternherg: Protestují proti tomu galerie nemá zde co mlnviti. Poslanec Daszyňski (pokračuje): Naše vo- ličstvo nedopustí, aby se některý poslanec zapomněl a podvolil se jednacímu řádu, jenž vyšel z panské sněmovny, jmenované vládou. Konečně plá se před sednictva, chce-li poselství panské sněmovny hned vrátiti. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Místopředseda dr. Žáček odpovídá, že zákon o jednacím řádu předpisuje zevrubně, jak jedna sně- movna má naložiti s usnešením sněmovny druhé. Dle těchto předpisů se předsednictvo zachová. (Hlui mezi sociálními demokraty.) Poslanec Seitz: To není žádné usnesení nýbrž drzá provokace. Poslanec Stein plá se předsedy, co hodlá uči- niti s nařízením dle § 14. o zvýšení civilní listy. Místopředseda dr. Žáček praví, že poslane mohou navrhnouti, aby předmět ten dal se na jed- nací pořad. Konec schůze o 515 hod. odpolední; příšt bude zejtra o 11. hodině dopolední.
Posl Seitz Daszyňski doktor Žáček Stein panská sněmovna
23 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 14. února. (C.-B.) V branném výboru za rokování o brane ckém kontingentu prohlásil posl. Vasilko že Rusíní budou hlasovati proti předloze. Nezmě- ní-li vláda dosavadní system jich potlačování, budou jí odporovati. Toto stanoviště ospravedlňuje se také chováním vojenské správy. Uvádí případy týrán branců a přání bukovinských měst. Konečně nalebal na reformu trestního řízení vojenského. Toto musí býti veřejné a ústní a musí dopustiti se obrana a odvolání. Posl. Reichslädler a Pospíši! podal resoluci, již vláda vyzývá se, propustiti v novém branném zákoně právo, aby poslanci volili ze svého středu zástupce (inspektory), již by přejímali přán a stížnosti vojínův a důstojníkův a čas po čase po- dávali o nich zprávu poslanecké sněmovně. Poslanec Ploj přimlouval se, aby osobám vy- stěhovavším se dříve než edbyly si vojenskou službu usnadnil se návrat do Rakouska. Žádal, by realisté již před maturitou dosáhli 21. roku a jsou povoláni k vojenské službě, sloužili jen rok jako dobrovolníc Konečně přimlouval se za zrušení trestního roku dobrovolnického. Potom přijat konec debaty, načež po několika řečech navrhl iposlanec Zázvorka, aby se schůze skončila a příští konala ve čtvrtek večer, což přijato a schůze skončena v 8 hodin 30 minut večer.
Vasilko Rusíň Posl Ploj Zázvorka Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. února. (Němečtí lido ve o uherské krisi.) Košutovo slyšení u pa- novníka a posílené tím snahy uherské strany neodvislost o hospodářskou rozluku, přiměly německou stranu lidovou, aby v dnešní klu- bovní schůzi zaujala stanovisko k uherské krisi a jejím následkům. Předseda dr. Dersch a tt vylíčil, jaká změna nastala v situaci výsledkem uherských sněmovních voleb a poukázal na nut- nost, aby i Rakousko bylo připraveno na všechny možné následky nastalé v Uhrách změny. Ne- běžiť jen o otázky státoprávní a vojenské, nýbrž i o zájmy národohospodářské, kteréž politické strany rakouské musejí hájiti. Vedle všech těehto otázek nastane povinnost upraviti tak státoprávní poměr obou států k Bosně a Herce- govině. Dr. Derschatta zakončil svou řeč ná- vrhem, aby lidová strana učinila v parlamenti návrh na zvelení 48členného výboru, který by vzal v úvahu poměr království a zemí, zastoupe- ných na říšské radě, k zemím koruny uherské. Návrh Derschattův byl schválen a proto posla- necké sněmovně bude navrženo: Vzhledem k vývoji politických poměrů v Uhrách činí se návrh, aby se zvolil 48členný vý bor, jehož povinností bude 1. zjistiti před- po klady a podmínky hospodářské samostatnost obou polovin říše, při níž by se dbalo práva zájmů království a zemí, zastoupených na říšsk radě; 2. prozkoumati, jaké účinky zrušení celn a hospodářské jednoty, jakož i požadavky, či- něné stranou neodvislosti v oboru společného vejska, měly by na zásadní úpravu společných věcí, svláště na rozdělení břemen, s nimi spo- jených a na právo zákonodárství o těchto vě- cech. Výbor má podati návrh, jaká usnesení se mají učiniti vzhledem k oběma oněm otázkám.
Košutův doktor Dersch Derschatt Praha Rakousko Uhry Boseň
25 article
Obsah usnesení strany lidové sdělen všem ostatním německým stranám. V Praze, 14. února. (Zahájení uher- ské sněmovny.) Včerejší slyšení hr. Štěp. Tiszy u panovníka souviselo se zahájením nové uherské sněmovny, která jest svolána na den 15. února, ale má se dle dávného uherského zvyku poprvé sejíti v pátek dne 17. t. m. Mini- sterstvo hr. Tiszy, nacházející se in statu de- missionis, necítí se oprávněným, předstoupiti před novou sněmovnu, jež musí býti zahájen trůnní řečí a proto učinilo návrh, aby se za- hájení sněmovny odročilo, až bude sestaven nový kabinet, který bude zodpovědným za text trůnní řeči. Poněvadž nový kabinet tente týden asi sestaven nebude, sněmovna však se dne 17. t. m. sejde, má býti učiněno opatření, aby předseda dle stáří, jakmile pozdraví poslance. přečetl ihned miisterské sdělení, dle něhož den a hodina slavnostního zahájení parlamentu trůnní řečí budou později oznámeny. Strana ne- odvislosti má ovšem proti takovému rozřešen některé námitky; tvrdí, že sněmovna se může ustaviti a tedy i předsednictvo zvoliti před slav- nostním zahájením a před ustavením nového kabinetu, který nemá práva do voleb zasahovati. V jedné ze schůzí strany neodvislosti žádalo s též, aby již předseda dle stáří (nejstarší poslanec jest košutovec Josef Madarasz) v prvé sně- movní schůzi odsoudil násili, spáchané hr Tiszou a býv. předsedou sněmovním Perezelen. na jednacím řádu. Ale starý jednací řád uher- ské sněmovny nedopouští nijaké politic ke řeči, dokud sněmovna není ustavena, tak že s tohoto požadavku asi sejde. Dle zprávy, došlé dnes z Pešti, snč- movna se skutečně sejde již v pátek dne 17. t. m.
Štěp Min Tisza Madarasz Praha Pešť Tisza hájený sněmovna
26 article
Ze Záhřeba, 13. února. (Odročení sně mu.) Chorvatský sněm, schváliv předlohu o zvý- šení platů úřadnických a zvoliv novou deputaci do říšského sněmu uherského, byl dnes od- ročen. Hlavní jeho prací za tohoto zimního za- sedání byl rozpočet na r. 1905, jenž projednán celkem klidně. Dvou věcí domáhala se opposice na staré vládní straně opět marně. Návrh, aby byly obnoveny poroty a tím se aspoň částečně zase uvolnilo chorvatskému tisku, byl většinou zamítnut a přijat návrh sněmovního výboru, aby se poroty obnovily, až toho dovolí úplný klid v zemi. Dnes prý nezavládl ještě takový klid, aby poroty mohly býti obnoveny. Také při volbě nové 40členné deputace na říšský sněm uher- ský postavila se vládní strana proti opposici na stanovisko odmílavé. Zvoleni do uherského sněmu vesměs opět poslanci vládní; z opposiee ani jediný. Nově zvolená deputace jmenovala býv. ministra pro Chorvatsko, dra. Tomašiče svým předsedou a dra. Šiloviče zapisovatelem.
Záhřeb Zvolen Chorvatsko
27 article
Ve sněmovně uherské zaujme prý stanovisko úplně neodvislé (?). Charakteristickým pro ny- nější chorvatskou vládní stranu jest také jed- nání sněmovního předsedy, dra. Šumanoviče. vzhledem k pilnému návrhu dra. Mažuraniče jenž se v jedné z minulých schůzí pokusil při- měti sněm, aby se postaral o konečné vyřízení dlouho se vlekoucího sporu dra. Potočňaka s býv. bánem hr. Khuenem-Hlédervárem. D . Mažuranič ve svém pilném návrhu uvedl četná data o tom, jak souč různé listiny, týkající se tohoto sporu, buď zkomolil, neb přímo zničil, aby nevina Potočňakova nemohla býti proká- zána. Ale předseda nedovolil tato fakta ani pře- čísti a většina sněmovní pilnost návrhu zamítla nepokáravši ani předsedu, že nedovolil návrh, poslancem učiněný, přečísti. Obrat, v Uhrách nastalý, nemá tedy, jak vidno, dosud nijakého účinku na vládní stranu chorvatskou. V nl vládne ještě starý duch hr. Khuen-Hédervára.
Mažuranič Khuen Hlédervár D Mažuranič Hédervár Uhry
28 article O zavedení vody do Prahy a před městi z oblasti u Káraného.
O zavedení vody do Prahy a před městi z oblasti u Káraného. Občanský kluh pro Prahu VII. svolal na pondělní večer schůzi k pojednání o otázce dnešního dne nej- důležitější, totiž o zásobování Prahy a městských obel sousedních vodou spodní z území u Staré Boleslavi Ve věci této oylo v poslední době ve veřejných schů- zích i tiskem mnoho promluveno a proto uznal klu za potřebné o thematu tom rovněž rokovati. Za tim účelem pozval jako přednášejícího p. inž. chem. K. C. Neumanna, který, jak známo, studiem této otázky se obíral a také se zúčastnil porad ankety znalců, již správní rada společné vodárny svolala. Kromě tohc byli do včerejší schůze pozvání odborní znalci a obecn starší, z nichž dostavili se pp. starostův náměstel stav. Soifert, inž. Neubert, Čupr, Rašín, Havlíček. Varwažovský, Bukovský, dr. Růžička, Schiller, Košťál Eim, Chadima, prof. Slavik, Decastello, Pešek. Z kan- celáře společné vodárny zúčastnil se schůze přednost mag. rada p. dr. Jirgl, za město Bubeneč byl přítomen p. stavitel Potůček. Četným účastenstvím dosvědčilo občanstvo holešovicko-bubenské, že o otázku zavedení vody do Prahy velice se zajímá. Schůzi přiměřeným proslovením zahájil předseda klubu p. Fr. Mikš a uvílav obecní starší a zástupce zemědělské rady, sdělil omluvný přípis předsedy správní rady společné vodárny p. arch. Gregora.
Ing K C Neumann Soifert Neubert Čupr Rašín Havlíček doktor Růžička Schiller Košťál Eim Chadim profesor Slavik Decastello Pešek Jirgl Potůček Mikš Gregor Praha Stará Boleslav Bubeneč
29 article
Pan přednášející inž. Neumann podal přede- vším obraz o dosavadním způsobu zásobování Prahy a předměstí vodou jednak užitkovou a jednak pitnou (ze studní a pramenů). Na to uvedl přehledný obraz různých projektů, kterými otázka zásobování Prahy zdravou vodou byla řešena. Zejmena poukázal k tomu. že již prof. Krejčí upozornil na území mezi Jizerou a Mělníkem, jako zdroji, ze kterého by Praha zdravou vodou mohla býti zásobována. Dále k projektu firmy Aird a Marc z tohoto území, k projektu lahovicko- radotinskému, k projektu České spořitelny, pak k pro jektu inž. Vancla na vodu filtrovanou z řeky Vltavy u Skochovic, o dobrém zdání inž. Prince, o všech dosavadních projektech a o krocích správní rady, kte- rými návrhy inž. Prince svěřila k podání debrozdání stav. radovi Thiemovi v Lipsku. Na to podal zprávu o hydrolozických pracích stav. r. Thiemna, jež pod- nikl za lím účelem, jaké množství spodní vody z územ u St. Boleslavi trvale pro Prahu bylo by lze získati a ježto tyto práce k příznivému výsledku vedly, b vypracován předchozí projekt vodárny na vodu spodní ze inenovaného území. Projeki tento byl předloter
Neumann Marc Ing Thiemn Praha Jizera Mělník Vltava Skochovice Lipsko St . Boleslav Aird Český spořitelna
30 article
anketě znalců, již správní raďa svolala. Na to počji stručnou zprávu o výsledcích ankely, která při po suzování otázky z veřejných ohledů pokud možná rigorosní stanovisko zaujala. Pak promluvil o sta- noviskách, jaké zaujati třeba při posuzování otázky o jakosti vody při zásobování měst, zejmena vody říční a vody spodní. Vyslovil se, že třeba dáti před- nost vodě spodní. Poukázal k tomu, že v území pro- jektu jsou vody dvojí, totiž voda sludní z náplavu (voda měkčí) a voda z křídového úlvaru (voda tvrdší). tak zv. artézská. Výsledky zkoušek ukázaly, že obojí voda k zásobování Prahy se hodí a je příznivoua p. inž. Neumann přednesl úsudek ankety znalců v tom směru, jímž se vyslovila pro předložený projekt. Pak pojednal o posudcích úřadních znalců o projektu, které v celku jsou projektu příznivé a konečně o výsledku řízení vodoprávního, totiž o rozhodnutí okresního hejtmanství karlínského, kterým projekt schválen. Na to poukázal k veřejným hlasům a námitkám, jež v po- slední době, když ne podnik tak důležitý ohroziti, alespoň zdržeti mohly a projevil ten náhled, že pro
Ing Neumann Praha
31 article
Prahu a předměstí, jakož i vůbec pro zásobování ně- jakého města, tak ideální vody, aby vyhovovala všem požadavkům, nalézti nelze, ale že voda z území pro- jektu jako voda užitková také i jiným potřebám nej- lépe vyhoví. Ke konci projevil přání, že se podaří tento důležitý podnik, v zájmu veřejném podniknutý a se strany správní rady všemožně uvážený, ke zdárnému konci přivésti při náležitém šetření netoliko zájmo obecného dobra, ale také oprávněných zájmů inten essentů. Pan inž. Neumann byl za výklad svůj odmě- něn dlouhotrvajícím polleskem. Pan inž. Páv uvedl, že vltavská voda pro na- pájení kotlů je opravdovým ideálem a bylo by opravdu škoda, aby se měla na př. do Holešovic, kde jsou četně průmyslové závody, zavádět nová voda. Zde jsou zřízeny vodárny i potrubí a proto nahražení jich no- vými nepokládá za hospodářské. Pro kropení ulica zalévání sadů stačí voda vltavská a není zapotřebí, aby byla přiváděna z venkova. Ovšem proti zavedení vody pitné ničeho nenamítá. Táže se, co je pravdy na pověstech, že v létě bude voda z Káraného tak teplá, že se nebude hodit ani k užívání Pan Králík, majitel lázní v Toušeni, tlumočil sdělení, v obecenstvu převládající, že čerpáním vody bude obec Toušeň poškozena, vysušováním pozemků.
Ing Neumann Páv Praha Holešovice Toušeň
32 article
V Toušeni jsou o tom obyvatelé přesvědčeni po čet- ných zkouškách. Kdykoli se prameny v Káraném ote- vřely, v celé obci Toušení ihned voda ve studnách opadávala. Opakuje, že v celé obci a nikoli, jak tvrdili znalci, že jen v některých studnách. Jakmile byly studny v Káraném zavřeny, stoupla hladina vo ve studnách toušeňských. Z toho mají v Toušeni oprávněnou obavu, že obec bude vysušena a proto podali proti projektu námitky. Ty byly zamitnuty, obec pražská obdržela koncessi s podotknutím, ze podle dobrozdání znalců nikdo škody neutrpí a kdo jí utrpi, že nemá nároku na náhradu. Řečník činí výtku, že okresní hejtmanství v Karlíně nepřihlíželo k námitkám obce Toušeně. Ukázala se při tom blaho- vůle k jedné obci (Praze) a zamítly se požadavky ob- Toušeně. Proti tomu bylo podáno odvolání k místo- držitelství. Nám jde také o to, abychom měli Jobrou přtnou vodu. Je podivno, že nyní, když máme vody v Toušeni dost, dostali jsme od karlínského hejtman- ství v Karlíně vyzvání, abychom vystavěli vodárnu. U nás na venkově není nikdo proti pražskému vodo- vodu, ale žádáme jen to, aby Praha nikoho nepoško- zovala. Pan inž. Neumann v odpovědi na dotazy uvedl, že znalci v oboru chemie upozornili na tu okolnost že v průmyslu voda z Káraného úplně neuspokojí Pan in?. Schilier pravil, že dle dobrozdání znalců kvalitě vody nedá se nic vytýkati. Žádá odbor níky přitomné o projev ve směru domnělého vysu- šování pozemkh. Ujišťuje, že jako člen správní rady i celá tato korporace, jakož i celá Praha nebude chti nikoho poškodit, vždyť Praha také do jisté míry zá- visí od venkova.
Ing Neumann Toušeň Toušení Karlín Praha
33 article
Pan prol. dr. Slavík reagoval na zmínky, zda je záhodno zavésti vodu jednotnou či dvojilou. Tvrdil, že při celém projektu rozhodovalo především stano- visko zdravotní a to je výlučně pro vodu jednotnou. Po každém dešti voda vitavská úžasně se znečistí mi- kroby. Epidemie v Praze povslávají vždy po velkých vodách. Proto hledíme zbavit se každé vody z ote- vřených toků. Ale i kdybychom měli záruku čistá vody viavské, nikdy nemůže být tak čistá, aby se hodila k požívání. Filtrace nedoslačuje, neboť někdy nespočívá to v lidské moci, aby se filtr bezpečně opa- třil. Voda dvojitá nemůže se zavést proto, poněvadž je obecně známo, že lidé pijí mnohdy to, co mají při ruce. Jak může se někdo bezpečně napít vody, kterou mu služka přinese a neví, zda jí nenačerpala z vodo- vodu říčního. Máme se ohlížet na peníze a nehledět na zdraví obecenstva? My jsme povinni sobě i potom- kům, abychom opatřili něco důkladného, ať už to vy- žaduje o nějaký million více. Proto chceme zříditi jednotný vodovod. Obavy o vysušování území jsou diktovány přílišným strachem. V Toušeni výška vody ve studnách není stejná. Voda v tamních lázních je tak vysoko, že by v níže položených studnách musil přetékati. Ústatně z artézských studní bude se vod čerpati jen v nutných případech. I když někde voda klesne, dá se tomu odpomoci prohloubením studně. Rečník diví se, jakým způsobem vznikly obavy o vysušování pozemků. Prohlašuje, že obavy ty nejsou podstatné. Zahájené podrobné zkoumání území t dokáže. Voda je tam v takových hloubkách, že i její odčerpání nebude mít zlé následky pro rostlinstvo.
Slavík Praha Toušeň
34 article
(Souhlas a pollesk.) M. r. pan dr. Růžička promluvil o právním podkladu projektu opatření pitné vody. Mag. sekretář p. dr. Jirgl poutavým způsoben vysvětloval některé podrobnosti projektu opatření vody Pan vrch. inž. zemědělské rady R. Šantrůček ohradil se především proti názoru, jakoby otázka v sušení pozemků do celého jednání byla uměle z- vlečena a poukazoval k tomu, že otázka ta vyplynul zcela přirozeně, zejmena když se ukázalo, že projeki a správní rada k těmto poměrům vůbec nepřihlíží. Zúčastněné obce požádaly zeměd. radu za podání dobrozdání o vlivu jímání vody spodní na úrodnost pozemků. K opatření potřebných dat nebylo času a poněvadž projekt data neposkytoval, musilo se dobré zdání obmezit na to, že byla možnost škodlivého vlivu jímání vody na výnos pozemků dovozena, což bylo jinými znalci popřeno. Řečník zmínil se o ná- zorech, pronesených o spodní vodě a jejím významu pro rostlinstvo, dále o způsobu odškodňotvání z zmenšený přírost lesní a konečně uvedl: Zemědělská rada byla si vědoma důležitosti otázky zásobování vodou pro Prahu a předměstí a snažila se nalézti cestu, aby toto bylo umožněno bez poškození rolni- ctva, Návrhy, v té příčině učiněně, byly bohužel po- minuty. Stanovisko zemědělců vysvětluje zvláště jist krutost, ležící ve výkladu zákona vodního, dle něhoz může majitel pozemku odebrati spodní vodu, aniz by soused měl nárok na škodu tím vzniklou. Řečník vyslovil přesvědčení, že může dojíti ko smírnému do- hodnutí mezi všemi stranami, ukáže-li správní rada ochotu, přihlédnouti k oprávněným nárokům rolníků.
doktor Růžička Mag Jirgl Ing R Šantrůček Praha
35 article
Pan dr. P. C. Nesý vytkl projektu neúplnost a správní radě vytkl, že dosud otevřeně nepověděla, jaké následky bude míti zavedení jednotné vody pro průmyslové podniky, majitele domů a studny. Lze očekávati, až se olevřeně továrníkům řekne, jaké ná- sledky je stihnou, že se oprou jednotnému projektu a že prosadí pro své závody ponechání vody řiční. Také majitele domů čeká překvapení, jestli budou nuceni zříditi nový vodovod v domech. Před krátkem byli žádáni, aby zřídili nové připojení ke kanalisaci, teď vodovody — takové náklady i klidného domácíh vyruší! Organisace majítelů domů jistě o tom budou uvažovati. Jest sice správný názor, že peníze nejsou všecko a zdraví nade vše, ale jde o to, aby Praha z 12 mill. K dostala vodu výbornou. O kvalitě projekto vané vody znalci neprojevili nejlepšího úsudku. ŘReč- ník citoval dotyčné odstavce z dobrozdání. Také množství vody, která do Prahy má být vedena, není zaručeno a řečník četnými doklady z jiných měst do- vozoval oprávněnost obavy. Dále pravil, že i teplot vody neuspokojí. Vysvětiil pak námitky, jež prot projektu činily obce, které žádají, aby jim byla na- hražena škoda, projeklovaným vodovodem způsobená. Stanovisko správní rady způsobilo roztrpčení, které se však dá uklidnit při dobré vůti. (Souhlas.) Pan Jan Koštiř, mlynář v Kačově u Předměřio, ve své řeči vyvrátil pověsti, jakoby se byla věci uchopila agrární strana k účelům agitačním. Pan m. r. dr. Růžička odmíti výtku, že projekt nebyl otevřeně a upřímně vyložen veřejnosti. V zásadě jednotné vody leží odpověd na všecky pochybnosti pronesené p. drem. Nesým. Dále sdělil, že po zave- dení vody v Praze musí býti všechniy studny uzavřenz (Rozruch.)
doktor P C Nesý Koštiř Růžička Praha Kačov