3
masthead
15. února 1905. Číslo 46.
4
article
oborech, nabádá řečník německé strany ke svornosti
v udržování dělnosti parlamentu a jednotě při oprav-
dové práci.
Předseda ministerstva bar. Ganlach vítá pře
devším, že došlo konečně opět k rozpočtové debatě
za niž všecky strany ujímají se slova, aby tlumočily
přání a stesky obyvatelstva. Praví, že při tom děkuje
jměnem vlády také všem stranám, jež odvoláním
pilných svých návrhů umožnily přechod k jednacímu
pořadu. Po náhledu ministrově znamenalo by prý
největší slávu pro sněmovnu, kdyby příští dějepise
parlamentarismu rakouského mohl užiti slov fran-
couzského státníka: »V těto síni nalezeny prostředky
ke zjednání dělnosti sněmovny«. (Pochvala.) Mini-
sterský předseda, projeviv svůj povděk poslancům,
kteří útočili sice na vládu, ale způsobem veskrze
parlamentním, pokračuje: »Hned po nastoupení této
vlády pospíšili sobě pěstitelé politických báchorek se
šířením všelikých historek a zejmena také o novém
kursu. Přes zjevnou blahovůli vladě tím projevenou
upozorňuji, že nebylo k tomu příčiny; mělo se toliž
za to, že úkolem a cílem nynější vlády bude, potla-
čiti občanská spolčovací a shromažďovací práva
utlumiti volnosť tisků. Mohl bych snad po této
stránce odvolati se na vývody svého kollegy mini-
stra vnitra, jichž užil v odpovědi na dotazy, ale
vím o lepším: mohu poukázat na skutečné události.
Min
5
article
Nechť čtou členové této sněmovny jen denní listy
v nichž podává se zjevný důkaz, že po této stránce
aspoň nezůstali jsme pozadu«, (Veselost.)
Poukazuji také k tomu, že právě na schůzi —
pro niž nedávno podán byl pilný návrh — mluvil
známí temperamentm řečníci, jimž zajisté neprýšt
z úst med. (Veselost) Tito řečníci mluvili, schůze
konána a ke srážce došlo teprve při pokusu, zapáliti
na veřejné ulici obraz spřáteleného mocnáře, což
zajisté náleželo k právům ústavou zaručeným. (Po-
chvala, různé výkřiky.)
Sociálně demokratický mluvčí za debaty rozpo-
čtové zabýval se zevrubně politickou mou minulostí
Já ji nezapírám a jsem hotov zodpovídati i dnes z
vše, cokoli jsem učinil nebo řekl za minulých dvace
let. Leč budiž také mně dovolen dotaz. Všimněte si
jen dějin politických stran nejen v Rakousku, nýbrz
i v cizině a zejmena právě dějin strany, k níž zmí-
něný řečník náleží. Nepostřehujete tu pražádných
obratů (Veselost a souhlas.), kompromisů se skuteč-
nostmi, ba dokonce i převratu a změny theoretických
základů celého programu venkoncem? (Souhlas.) Já
nepřezdil bych tuto stranu proto názvem „politického
větrníku“, poněvadž bych to pokládal nejen nespra-
vedlivým, nýbrž mnohem spíše ještě nezdvořilým
Rakousko
6
article
(Pochvala.) a protože po měm názoru můžeme sobě
v tomto skvostném, zlatem oplývajícím domě pově-
děti i nejtrpčí pravdy vždycky tváří v tvář, ale tonem
nejslušnějším. (Souhlas.) Beru sice na vědomí, že
mně strana onoho pana řečníka nedůvěřuje, ale prole
přece kochám se útěchou, že se nalezám ve společnosti.
byť i po náhledu strany páně řečníkovy — špatné
leč přece ve společnosti těch, kteří nechtějí rozvratu
dnešních základů společnosti. (Pochvala.)
V jiný obor už spadají dvě slůvka, jichž užil
jsem 24. m. m. v této sněmovně, totiž slůvka: „samo-
statná rozhodování“. Řekl bych, ač to zbytečno, že
jsem slůvek těch užil zcela z vlastního podnětu, a
ovšem u dokonalém vědomí jejich významu. A kdyby
dnes sobě kdo přál výkladu těchto slov, chotně mu
jej podám, arciť ve smyslu velice rozsáhlém. Nebot
nejen v otázkách národnostních — ve všech záležilo-
stech působnosti své vláda vyhražuje sobě právo sa-
mostatného rozhodování. (Pochvala.) Ani hodiny bych
nevytrval na tomto místě, kdyby vládě nebyla zaru-
čena možnost, samostalně rozhodovati. (Souhlas.) Vlá-
da musí se toho dovolávali, ale ručí také za svá samo-
statná rozhodnutí vůči sněmovně veškerým svým po-
lilickým významem a postavením. (Pochvala.)
Posl. Heilinger: Nekouká z toho snad vládní abso-
lutismus? Jaké pak stanovisko zaujímá Excellence
k parlamentu?
řečníkův
Posl
7
article
Předseda ministerstva Far. Gantsch: Jsme-li právě
v debatě rozpočlové, zmíním se také o stavu našich
státních financí. Nedávno teprve padla na adresu jed-
nání o známém refundačním zákoně slova, vážní
dost, aby vládě dodala posily, slova, jež — sám to
přiznávám — obsahovala mnoho pravdy a uvažují-li
o řadě povinností, jež vláda nynější převzala, a kte-
rým také bude hledět plně dostáti (Pochvala.), sám
bezděky nucen jsem pomýšleti na výši obnosu, za
nějž bude vláda co nevidět appellem
na veřejný trh žádati. (Slyšte! Šlyšte!) Je
pravda, že náš rozpočet již jaksi vázne, víte sami, že
rok 1903 poprvé vykazoval jistý, byť i bezvýznamný
deficit a víte také všichni, čeho pro příště třeba vy-
konati. Nebudu zabihati do podrobností, ale zdá se
mně přece nezbytnou jakási střízlivá úvaha o našem
finančním stavu, ač nelze popříti zjevných příznaků,
slibujících po době tíživé hospodářské tísně dobu
zlepšení, uplatnivší se již v našich státních příjmech
Šlyšte
8
article
za minulý rok a slibující ještě lepší výsledek v roce
letošním. Přes to však buďme rozvážnými ve věcech
finančních, tím spíše, ježto do nedávna ještě zaznívala
touto síní slova neobyčejně ostré hany. Nesmíme také
přehlédnouti, že první příznaky dělnosti sněmovny
působily jako vlažný jarní déšť (Souhlas.) a že tisíce
a tisíce nových tužeb vzbudily v obyvatelstvu, doufa-
jícím nyní, že konečně dojdcu svého splnění. (Sou-
hlas.) To vše sice bude státi mnoho peněz, ale přes
to radím, by se nezapomínalo pouze na finance státní
nýbrž aby pamatovalo se též na finance jednollivých
království a zemí. (Pochvala.) Stalo se sice za po-
sledních sedmi let leccos v tomto směru a vynesla
také opatření z minulých právě lel pro finance zemsko
zdárné ovoce. Poukazuji na nový zákon o dani z osob
ního příjmu. Mohu konstatovati, že přikázáno zemím
z výnosu přímých daní osobních v roce 1904 více
než 61/2 mill. korun, a mohu uvésti, že zákon z8.
9
article
června 1901, umožnivší zemským fondům podíl na
dávkách z lihových nápojů, po stránce finanční má
ještě větší význam. Pod touto položkou dán byl do
státního rozpočtu na r. 1905 obnos 19,200.000 korun.
Konečně vzešel zemím od r. 1903 nový, vydatný zdrol
příjmů ze samostatných zemských dávek z piva. Nie
méně vše to nestačí k nápravě finančních poměrů
jednollivých zemí a vítám proto porady zemskýeh
výborů všech království a zemí, jež konati se budou
těchto dnů ve Vídni. Prohlašuji také, že vláda, seě
bude, vynasnaží se uvésti usnesení sjezdu tohoto ve
skutek. Všeobecná opatření neznamenají arciť ještě
všecko a bude nutno vzhledem na různost poměrů
v jednotlivých zemích učiniti také opatření odlišná
a zvláštní. (Souhlas.)
Vládu netíží však pouze starosti finanční, nýbrž
ještě řada jiných nevyřízených otázek, řekněme poli-
lických. Buďte přesvědčení, že vláda od svého na-
stoupení bez ustání usiluje o vhodné rozřešení těchto
otázek. Nám neběží snad o návrhy nápravné, jimiž by
jedni sice byli uspokojeni, druzí však znepokojeni.
nýbrž o takové rozřešení, jež by přivodilo skutečně
mír. (Hlučná pochvala a potlesk.) O těchto otázkách
zahájena byla již řada jednání, leč nebylo by zajisté
vhodno, abych dnes již uváděl podrobnosti. To po-
nechávám sobě pro okamžik, až jednání dospěje kj-
stému konci, mohu však dodati, že tato jednání, ve
dená v různých oborech, již ve výboru rozpočtovém
vykazují jisté podstatné výsledky
Mluvil jsem o nerozřešených otázkách vůbec.
K těm nenáležejí však pouze ony, které dočasnými
politickými událostmi poutají zvýšenou pozornost ve
řejnosti, nýbrž také — a to měrou mnohem valnější —
stav, ve klerém nalezají se jednotlivé země u nás.
Vídeň
10
article
Upozorňuji zejmena na země, ležící na jihu našeho
soustátí — na poměry v Dalmacii, jež zasluhuje
opravdu svým zvláštním rázem pěče větší než dopo-
sud. (Pochvala.) Vláda učiní tak pokud možná, takže
znenáhla utichnou snad opětované žaloby, doléhající
z těchto zemí
Leč zmínil bych se rád také o staré a neodbytné
otázce, pod jejíž jhem trpí jak hospodářství taki
osvěta, o otázce národnostní. Nepovím v této věci
ničeho nového. Úsudek svůj tlumočil jsem již 24.
ledna. Naznačil jsem tehdá znovu cesty, jež by
zvláště pokud běží o poměr mezi německým a če-
ským národem, po mém názoru mohly vésti k cíli.
Doufám-li stále, že den ten nadejde — a bohdá,
aby nebyl již daleko den, kdy mezi oběma národy
rastanou lepší poměry — je to proto, že náležím
k oné hrsice jednotlivců, kteří v téže věci roku 1890
zasedali u konferenčního stelu a kteří se dnes ještě
nalézají v úřadě. Přese vše, co se stalo od té doby,
nepozbyl jsme všeho optimismu v této věci, opti-
mismu, který opírá se o dobrou a pevnou naději, již
chovám do českého i německého národa. (Pochvala.)
Ministrpresident přechází potom k vývodůma
dolazům, týkajícím se poměru k Uhrám, podolýkaje,
že omezí se pouze na přesně vytčení stanoviska cis-
lajtánského, jež neváhá Ulumočiti zcela jasně. Vládn
Nepovím
Dalmacie
Uhry
11
article
trvá na základě společného zvazku, určeného tak zv
vyrovnáním z r. 1867 (Pochvala.) a má za svoji po-
vinnost prověsti loyálně veškeré vzájemné zákony
i úmluvy. Kdyby však následkem nových poměrů
šlo » změnu v této příčině, nebo kdyby dokonce přišla
na přetřes i otázka pospolitosti, bude vláda rakouská
hájiti rakouské zájmy v plné dohodě s parlamentem
a veškerým míněním veřejným sice zcela klidně, ale
neochvějně (Pochvala.), neomezí se při tom pouze na
slova (Souhlas.) a bude s nemenším důrazem hájiti
také velmocenské postavení říše. (Hlučná pochvala.
Řečník dodává, že v úřad svůj uvázal se na
rozkaz panovníkův jako úřadník, prostý veškeré cti-
žádosti a praví, že poctivou vůti má i skromné k tomu
schopnosti. (Hlučná pochvala a potlesk. Řečníku gra-
tulují.)
Posl. dr. Kramář připomíná, že vývody obou mi
nistrů nepřiměly jej ke změně toho, co uvésti byl se
odhodlal. Nepochybuje o dobré vůli ministra vnitra
žádá jej však, by nepřejímal jen tak zhola a paušálne
zodpovédnost za to, nač sobě poslancové čeští plným
právem stěžují. Řečník doufá, že budoucně nebude ji
podnětů k žalobám a že ministr splní svůj slib, ž
počínati bude sobě dle práva a zákona
Jsme — pokračuje řečník — bez odporu v siluaei
velice vážné. Jednsk ocitli jsme se v ní stavem na-
šeho rozpočtu, jednak hospodářsko-politickými pře-
vraly, jednak změnou svého poměru k Uhrám a ko-
nečně také vzhledem na buďoucí vývoj našich vnitr-
ních poměrů.
Posl
doktor
Kramář
Uhry
12
article
Řečník poukazuje na břemena, jež vzejdou pro
rozpočet stavbou nových alpských dráh, vodním
stavbami, vojenskými výpůjčkami, zavedením dvou-
leté služby vojenské, starobním a invalidním pojišťo-
váním dělnictva a soukromého úřadnictva a má z a to
že tím rozpočet již tak přetížený bude vykazovati
ještě větší nedostatky. Pokud jde o stavby vodní
žádá řečník, by tentokráte se s rozpočty hospodařil
jinak, než při dráhách alpských.
S vývody bar. Gautsehe o stavu zemských f-
nancí řečník plně souhlasí, upozorňuje jej však, aby
ho nezklamala ochota ke všem obětem, neboť tylo
budou veliké. Nynější stav zemských financí nadále
se naprosto udržeti nedá. Zemské finance hradí
vlastně valnou částavýdajů státních a že tudíž stát
přímo je povinen, země po této stránce podporovati.
Vzhledem na nynější finanční tíseň nutno všemožně
hleděti, by aspoň nejnutnějším kulturním potřebám
státu bylo hověno.
Řečník upozorňuje potom na hrozný stav budov
a ústavů české university v Praze, z nichž zejmen
budova fakulty lékařské je hotovým skandálem, což
uznal ostatné před lety zám bar. Gautsch.
Gautsch
ústav český univerzita v Praga
13
article
Řečník vyzývá ministra vyučování, by zjednal
nápravu a přikročil k rozsáhlému vybudování kul-
turních ústavů všech národností. (Pochvala.) Při
mlouvá se dále za zachování starožitných památek.
jakož i posileni úplně passivních fondů nemoe-
ničních.
Pokud jde o úhradu, má řečník za to, že n
zvýšení daní přímých nebo nepřímých, cukerní nebo
pivní daně nelze vůbec pomysliti. Dala by se zvýšiti
nejvýše jen daň z kořalky, což by konečně neštěstím
nebylo. Ostatně zavedením monopolu z prodeje ko
řalky ani výrobci by nebyli poškozeni. (Pochvala.)
Řečník dovozuje dále, že nynější železniční sazby
nelze udržeti, což platí zejmena o sazbách drah stát
ních a dráhy severozápadní, pojednává pak o vb-
chodní politice zakouské a dokazuje, že obchodní
smlouvou s Německem utrpělo Rakousko porážku
na celé čáře, vinou to k nevíře až chytrých vyjed-
navatelů rakouských: Teď neseme jen důsledky na
šeho zahraničně politického postavení.
Německo
Rakousko
14
article
Po léta ujišťovali jsme Německo, že bez německo
rakouské dohody bychom vůbec nemohli ani existo
vati a Německo logicky sobě myslilo, že lidem, kteř
bez této dohody nemohou ani obstáti, může hospo-
dářsky uškoditi podle libosti. Němci využili tétn
soustavy vůči nám jen což a my, kteří Německem
jsme se dali předstihnouti i v tomto smluvním ohledu
se státy ostatními, budeme teď stěží bájiti svoje po-
stavení.
Řečník dokazuje dále škodlivost taktiky, jež
rozpory mezi průmyslem a zemědělstvím dohání až
k nejkrajnějším mezím. Stát nesmí býti ani výlučně
průmyslovým, ani agrárním a dle toho také říditi
svoji politiku. Hrozeb uherskou rozlukou netřeba a
nám obávati, budeme-li skutečně ovládati svoji
celou politiku sazeb železničních.
Němec
Německo
15
article
Pokud běží o nynější poměr k Uhrám vůbec.
praví řečník, jak uvádí, pro svojí osobu: »Nebylo by
opravdu divu, kdybychom zejmena my Češi sledo-
vali škodolibě krisi dvalismu, který beztak jen byl
utvořen k vůli německé nadvládě nad naším ná-
rodem. A kdybychom i byli škodolibými, nemohl by
nám nikdo vytýkatí, že tak činíme neprávem. Přese
všecky tyto pocity nelze se nám uzavříti před po-
znatkem, že s dualismem souvisí trochu více, než
zkrachovaná německá formule na rozřešení vnitro-
rakouských poměrů.
Dle dnešního stavu souvisí s těmito poměry ži-
votní zájem celé říše a tím také životní zájmy všech
národů ji obývajících. Nemáme příčin, posuzovati
průběh událostí jinak, než chladně a nestranně
tato chladnost přihlížení oprávňuje nás též k passi-
vitě v okamžiku, kdy se jedná o to, odvrátiti ne
bezpečí společné. Nikoli my, nýbrž Uhři mají povin-
nosť, pomýšleti na všecky důsledky, jež měl by roz
vrat říše ve dvě neodvislé poloviny. Nesmíme zapo
mínati, že nalezáme se na cestě, jíž se bere velká
německá politika, směrem k blízkému východu a že
jsme na tuto politiku odkázání, byť i ne činně, tož
aspoň trpně.
Čech
Uher
Uhry
16
article
Jen malé děti mohou vážně bráti prohlášení
»Nordd. Allg. Zlg.«, že Německo na Balkáně život
ních zájmů nemá. My musíme býti povždy pamět
livi, že zachování silné, odporu schopné říše
jež nezávisela by na milosti či nemilosti severníh
souseda, je v zajmu všech národů, kteří přejí sobě
Rakouska, aby jednak v této říši mohli žití a aby
vedle toho byla zachována rovnováha v Evropě.
(Souhlas na českých lavicích.)
A s tohoto stanoviska je fráse o přeložení tě-
žiska do Pešti trochu povážlivou. Neštěstím této říse
je, že spoléhala vždy jen na Němce a Maďary
nikdy nehledala těžiska svého ve všech národech,
na němž by mohla pevně obstáti. Litava je širokou
dost, aby zadržela veliký, světodějný rozmach ně-
mecké rassy na východ. Uhry a Čechy založily toto
mocnářství a mají proto pro případ nebezpečí ztro
skotání této říše oba tyto národy právo k dotazu.
nedalo-li se nebezpečí od východu směrem jiným
nehrozí-li nám spíše nebezpečí od severu, proti němuž
bychom všichni měli býti svorni. (Výborně !)
My neobáváme se rozluky po stránce hospo-
dářské, nýbrž se stanoviska politického. Všeněmci
se ji ovšem neobávají, naopak, já pochopuji, proč
novou situaci v Uhrách pozdravují jásotem. (Sou-
hlas.) Neboť oni chtějí úplnou odluku od Uher
a celní svazek s Německem, což my jim konečně
nezazlíváme, ale páni ti nám uvěří, že s napjetím
všech sil se tomu vzepřeme, protože pro nás říše
má význam jenom takový, je-li samostalnou a ne-
odvislou ode všech velmocí cizích.
Němec
Maďar
Čecho
Německo
Balkán
Rakousko
Evropa
Pešť
Litava
Uhry
17
article
Páni ať jsou také připravení na nejkrajnější od-
por českého národa vůči plánům podobným. V oka-
mžiku, kdy by se obě poloviny říše této navzájem
potíraly hospodářsky, bylo by Německo oním třetím
jenž se směje. Bude líp, provedeme-li si odluku ho-
spodářskou teprve, až nám bude vhod a ne teprv
až se jiný byl připravil k tomu na naše útraty
(Hlučná pochvala.)
S touto ústavou a s tímto parlamentem, jenž
vlastně žije z milosti, ovšem nepořídíme. Za Lita-
vou patrně pořád počítají s nadějí, že u nás potrvá
tatáž rozháranost, jaká tu byla od r. 1867.
Posl. Heilinger: Parlament je dobrý, ale mi-
nistřil
Posl. dr. Kramář: Parlament není dobrý. Neza
sluhuje takového názvu parlament, v němž zástupe
tak velkého národa, jakým je národ český, stále
jenom jsou urážení a utiskováni. (Hlučný souhlas.
Pokud nepodaří se z národů spokojených a upoko-
jených utvořiti falanx k obraně společných zájmů.
není naděje, že zdoláme útok druhé poloviny říše.
Den, kdy by se sjednocení národů podařilo, měl by
pro Rakousko týž význam, jaký měl pro Uhry den
vítězství strany Košutovy.
Nikdy neměla vláda k tomu příznivější příleži-
tosti, než právě teď, kdy disposice k urovnání po-
měrů národnostních dány jsou. Vládě nepodaří se
parlament sjednotiti, dokud nenabude odvahy k plnění
zákonů a k rovnoprávnému nakládání se všemi ná-
rody. (Hlučná pochvala.) K smíru dojíti nemohlo
Posl
doktor
Kramář
Košutův
Německo
Rakousko
Uhry
18
article
proto, že Němci věděli, že mají za sebou vládu, jež
jim zaručila, že ničeho se nestane, k čemu oni sam
nesvolí.
My nechceme, by vláda utiskovala národnost
druhou, nýbrž žádáme pouze spravedinost vůči nám.
prostou strachu před výhrůžkami za plnění zákonu.
(Souhlas.) Jen tak je možným vyrovnání vzájemných
rozporů. Neběží o nic na věky, nýbrž pouze o to
by národové rakouští mohli také národně žíti a aby
měli možnost, kulturní i hospodářský život svůj za-
říditi sobě tak, jak se hodí jim. Přeji si toho v tomt
vážném okamžiku, doufaje, že nebude lze o nás
v dobách příštích říci, že velká doba nalezla v nás
pokolení malé. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Správce ministerstva spravedlnosti, odborný před-
nosta dr. Klein, odpověděv na vývody poslance dra
Tavčara ohledně vytýkaných nesprávností u soudů
slovinských, dodává, že dotyčným soudům dá ješti
náležitá poučení pro budoucnost.
Posl. Menger praví, že poslední slova dra. Kra-
máře dělají dojem, jaký poslanecké řeči nedělávají
Jeví se v nich, že vzhledem k velkým úkolům, jeh
běh světových dějin klade nám v této části Evropy.
souhlasil by se sblížením stran. Konstatuje odpo
mezi projevy dra. Kramáře a jiných českých řeč
níkův. Posl. Prášek prohlásil: nespojíme se a Němci
ale také nedopustíme, aby říšský rozpočet byl sa
nován. To není přátelská ochota.
Posl. dr. Grégr: Myslil, že bez sanace zem-
ských financí to není možno.
Němec
doktor
Klein
Tavčar
Posl
Menger
Kramář
Prášek
Grégr
Evropa
19
article
Posl. Menger: To je zjevné prohlášení vojny
S Kramářovými vývody o clech ochranných poněkud
souhlasím. O česko-německém vyrovnání pronesl ná-
hledy, jež jsou příznívější než dosavadní. Kdyby
bylo možné vyrovnání provésti, byla by odstraněna
hlavní překážka zdárné úpravy rakouských poměrů
Možná, že nám ani nezbývá tuze času k přípravě
provedení takového vyrovnání. Proto bylo by žá-
doucím dbáti poněkud tohoto projevu. Takové vyrov-
nání bylo by nesnadnou a velké právnické práce
vyžaduící činností, ale výsledek třebas i jen čá-
stečný, ospravedlňoval by dostatečně velkou prác
nejlepších mužův obou národů.
Posl
Menger
20
article
Řečník poukazuje na zvláštní ethnografické
obtíže tohoto problemu a přimlouvá se — třeba
práce ta byla obtižná — za pořízení národnostního
zákona, jehož provedení svěřilo by se zvláštnímu
úřadu, lakže národní otázka odloučila by se o
ostatního veřejného života a vyloučila pokud možná
ze života státního. Dokud se tak nestane, skrovná
národní menšina může mařiti nejlepší vůli národno-
sti druhé. Jsou obavy, aby někteří radikální poslane
známými svými prostředky nemařily snahy nejlep
ších mužův obou národů. Ale proto přece doufá, že
v nedaleké době podaří se řešení této nejnesnadnější
olázky v dějinách našeho parlamentarismu. Roz
řeší-li tyto úkoly nynější sněmovna, dobude si nej-
větších zásluh o říši a její obyvatelstvo. (Hlučná
pochvala.)
Posl. Breiter polemisoval s řečí hr. Dzieduszy
ckého a prohlásil, že haliéský lid nemá důvěry
v ústřední vládu, jež jej dala v šanc klice v zem
panující. Doráží na ministra zemské obrany pro
jeho nedávné hromadné odpovědi na dotazy a pro-
hlásil, že uvedená fakta byla znešvařena. Také před-
sedovi ministerstva nedůvěřuje. Jemu jde o brance
a delegace. Až dosáhne, co chce, spoutá menšinu
pomocí konservativců a klerikálů jednacím řádem
opře li se lid, zkusí se na Okružní třídě vídeňské,
jak střílejí manlicherovky. Konečně dorážel řečník
na ministra železnic, vyčítaje mu protekcionářství.
Posl
Breiter
21
article
Rokování přerušuje se.
Posl. Schönerer ptal se předsedy rozpočto-
vého výboru, dá-li už jednou projednati přikázaná
mu nařízení dle § 14.
Posl. Fresl žádá za brzké předložení osnovy
o starobním a invaliditním pojišťování dělnictva.
Posl. Daszyňski poukazoval na došlé dnes
usnešení panské sněmovny, jež je mísením se do
vnitřních záležitosti sněmovních a nezákonné. Ohra-
žuje se za prudkých útoků na panskou sněmovnu
proti pokusu, působiti na jednací řád poslanecké sně
movny tím více, protože je to v nynější chvíli ti
politicky nemoudré a musí se považovati za provokaci
Posl. Seitz je napomínán předsedou pro svů
výkřik, aby se mírnil.
Posl. Daszyňski konče své vývody, prav
že sněmovní presidium musí poselství panské sně-
movny prostě vrátiti. (Souhlas mezi sociálními demo-
kraty.)
Místopředs. dr. Žáček zvoní opětně. Poslane
Seitz volá: Obrafte se proti drzému, domýšlivému
nárůdku panské sněmovny. (Pochvala mezi sociál
ními demokraty a na galerii, již místopředseda na
pomíná, aby se chovala klidně, nebo ji dá vykliditi.
Posl
Seitz
Daszyňski
Místopředs
doktor
Žáček
panská sněmovna
22
article
Posl. Seitz: Také galerie má právo se zde
ozvati. (Pochvala mezi sociálními demokraty; hlučný
odpor.)
Posl. hr. Sternherg: Protestují proti tomu
galerie nemá zde co mlnviti.
Poslanec Daszyňski (pokračuje): Naše vo-
ličstvo nedopustí, aby se některý poslanec zapomněl
a podvolil se jednacímu řádu, jenž vyšel z panské
sněmovny, jmenované vládou. Konečně plá se před
sednictva, chce-li poselství panské sněmovny hned
vrátiti. (Pochvala mezi sociálními demokraty.)
Místopředseda dr. Žáček odpovídá, že zákon
o jednacím řádu předpisuje zevrubně, jak jedna sně-
movna má naložiti s usnešením sněmovny druhé.
Dle těchto předpisů se předsednictvo zachová. (Hlui
mezi sociálními demokraty.)
Poslanec Seitz: To není žádné usnesení
nýbrž drzá provokace.
Poslanec Stein plá se předsedy, co hodlá uči-
niti s nařízením dle § 14. o zvýšení civilní listy.
Místopředseda dr. Žáček praví, že poslane
mohou navrhnouti, aby předmět ten dal se na jed-
nací pořad.
Konec schůze o 515 hod. odpolední; příšt
bude zejtra o 11. hodině dopolední.
Posl
Seitz
Daszyňski
doktor
Žáček
Stein
panská sněmovna
23
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 14. února. (C.-B.)
V branném výboru za rokování o brane
ckém kontingentu prohlásil posl. Vasilko
že Rusíní budou hlasovati proti předloze. Nezmě-
ní-li vláda dosavadní system jich potlačování, budou
jí odporovati. Toto stanoviště ospravedlňuje se také
chováním vojenské správy. Uvádí případy týrán
branců a přání bukovinských měst. Konečně nalebal
na reformu trestního řízení vojenského.
Toto musí býti veřejné a ústní a musí dopustiti
se obrana a odvolání.
Posl. Reichslädler a Pospíši! podal
resoluci, již vláda vyzývá se, propustiti v novém
branném zákoně právo, aby poslanci volili ze svého
středu zástupce (inspektory), již by přejímali přán
a stížnosti vojínův a důstojníkův a čas po čase po-
dávali o nich zprávu poslanecké sněmovně.
Poslanec Ploj přimlouval se, aby osobám vy-
stěhovavším se dříve než edbyly si vojenskou službu
usnadnil se návrat do Rakouska. Žádal, by realisté
již před maturitou dosáhli 21. roku a jsou povoláni
k vojenské službě, sloužili jen rok jako dobrovolníc
Konečně přimlouval se za zrušení trestního roku
dobrovolnického.
Potom přijat konec debaty, načež po několika
řečech navrhl iposlanec Zázvorka, aby se schůze
skončila a příští konala ve čtvrtek večer, což přijato
a schůze skončena v 8 hodin 30 minut večer.
Vasilko
Rusíň
Posl
Ploj
Zázvorka
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. února. (Němečtí lido ve
o uherské krisi.) Košutovo slyšení u pa-
novníka a posílené tím snahy uherské strany
neodvislost o hospodářskou rozluku, přiměly
německou stranu lidovou, aby v dnešní klu-
bovní schůzi zaujala stanovisko k uherské krisi
a jejím následkům. Předseda dr. Dersch a tt
vylíčil, jaká změna nastala v situaci výsledkem
uherských sněmovních voleb a poukázal na nut-
nost, aby i Rakousko bylo připraveno na všechny
možné následky nastalé v Uhrách změny. Ne-
běžiť jen o otázky státoprávní a vojenské, nýbrž
i o zájmy národohospodářské, kteréž politické
strany rakouské musejí hájiti. Vedle všech
těehto otázek nastane povinnost upraviti tak
státoprávní poměr obou států k Bosně a Herce-
govině. Dr. Derschatta zakončil svou řeč ná-
vrhem, aby lidová strana učinila v parlamenti
návrh na zvelení 48členného výboru, který by
vzal v úvahu poměr království a zemí, zastoupe-
ných na říšské radě, k zemím koruny uherské.
Návrh Derschattův byl schválen a proto posla-
necké sněmovně bude navrženo:
Vzhledem k vývoji politických poměrů v
Uhrách činí se návrh, aby se zvolil 48členný vý
bor, jehož povinností bude 1. zjistiti před-
po klady a podmínky hospodářské samostatnost
obou polovin říše, při níž by se dbalo práva
zájmů království a zemí, zastoupených na říšsk
radě; 2. prozkoumati, jaké účinky zrušení celn
a hospodářské jednoty, jakož i požadavky, či-
něné stranou neodvislosti v oboru společného
vejska, měly by na zásadní úpravu společných
věcí, svláště na rozdělení břemen, s nimi spo-
jených a na právo zákonodárství o těchto vě-
cech. Výbor má podati návrh, jaká usnesení se
mají učiniti vzhledem k oběma oněm otázkám.
Košutův
doktor
Dersch
Derschatt
Praha
Rakousko
Uhry
Boseň
25
article
Obsah usnesení strany lidové sdělen všem
ostatním německým stranám.
V Praze, 14. února. (Zahájení uher-
ské sněmovny.) Včerejší slyšení hr. Štěp.
Tiszy u panovníka souviselo se zahájením nové
uherské sněmovny, která jest svolána na den
15. února, ale má se dle dávného uherského
zvyku poprvé sejíti v pátek dne 17. t. m. Mini-
sterstvo hr. Tiszy, nacházející se in statu de-
missionis, necítí se oprávněným, předstoupiti
před novou sněmovnu, jež musí býti zahájen
trůnní řečí a proto učinilo návrh, aby se za-
hájení sněmovny odročilo, až bude sestaven
nový kabinet, který bude zodpovědným za text
trůnní řeči. Poněvadž nový kabinet tente týden
asi sestaven nebude, sněmovna však se dne
17. t. m. sejde, má býti učiněno opatření, aby
předseda dle stáří, jakmile pozdraví poslance.
přečetl ihned miisterské sdělení, dle něhož den
a hodina slavnostního zahájení parlamentu
trůnní řečí budou později oznámeny. Strana ne-
odvislosti má ovšem proti takovému rozřešen
některé námitky; tvrdí, že sněmovna se může
ustaviti a tedy i předsednictvo zvoliti před slav-
nostním zahájením a před ustavením nového
kabinetu, který nemá práva do voleb zasahovati.
V jedné ze schůzí strany neodvislosti žádalo s
též, aby již předseda dle stáří (nejstarší poslanec
jest košutovec Josef Madarasz) v prvé sně-
movní schůzi odsoudil násili, spáchané hr
Tiszou a býv. předsedou sněmovním Perezelen.
na jednacím řádu. Ale starý jednací řád uher-
ské sněmovny nedopouští nijaké politic ke
řeči, dokud sněmovna není ustavena, tak že
s tohoto požadavku asi sejde.
Dle zprávy, došlé dnes z Pešti, snč-
movna se skutečně sejde již v pátek
dne 17. t. m.
Štěp
Min
Tisza
Madarasz
Praha
Pešť
Tisza
hájený sněmovna
26
article
Ze Záhřeba, 13. února. (Odročení sně
mu.) Chorvatský sněm, schváliv předlohu o zvý-
šení platů úřadnických a zvoliv novou deputaci
do říšského sněmu uherského, byl dnes od-
ročen. Hlavní jeho prací za tohoto zimního za-
sedání byl rozpočet na r. 1905, jenž projednán
celkem klidně. Dvou věcí domáhala se opposice
na staré vládní straně opět marně. Návrh, aby
byly obnoveny poroty a tím se aspoň částečně
zase uvolnilo chorvatskému tisku, byl většinou
zamítnut a přijat návrh sněmovního výboru,
aby se poroty obnovily, až toho dovolí úplný klid
v zemi. Dnes prý nezavládl ještě takový klid,
aby poroty mohly býti obnoveny. Také při volbě
nové 40členné deputace na říšský sněm uher-
ský postavila se vládní strana proti opposici na
stanovisko odmílavé. Zvoleni do uherského
sněmu vesměs opět poslanci vládní; z opposiee
ani jediný. Nově zvolená deputace jmenovala
býv. ministra pro Chorvatsko, dra. Tomašiče
svým předsedou a dra. Šiloviče zapisovatelem.
Záhřeb
Zvolen
Chorvatsko
27
article
Ve sněmovně uherské zaujme prý stanovisko
úplně neodvislé (?). Charakteristickým pro ny-
nější chorvatskou vládní stranu jest také jed-
nání sněmovního předsedy, dra. Šumanoviče.
vzhledem k pilnému návrhu dra. Mažuraniče
jenž se v jedné z minulých schůzí pokusil při-
měti sněm, aby se postaral o konečné vyřízení
dlouho se vlekoucího sporu dra. Potočňaka
s býv. bánem hr. Khuenem-Hlédervárem. D .
Mažuranič ve svém pilném návrhu uvedl četná
data o tom, jak souč různé listiny, týkající se
tohoto sporu, buď zkomolil, neb přímo zničil,
aby nevina Potočňakova nemohla býti proká-
zána. Ale předseda nedovolil tato fakta ani pře-
čísti a většina sněmovní pilnost návrhu zamítla
nepokáravši ani předsedu, že nedovolil návrh,
poslancem učiněný, přečísti. Obrat, v Uhrách
nastalý, nemá tedy, jak vidno, dosud nijakého
účinku na vládní stranu chorvatskou. V nl
vládne ještě starý duch hr. Khuen-Hédervára.
Mažuranič
Khuen
Hlédervár
D Mažuranič
Hédervár
Uhry
28
article
O zavedení vody do Prahy a před
městi z oblasti u Káraného.
O zavedení vody do Prahy a před
městi z oblasti u Káraného.
Občanský kluh pro Prahu VII. svolal na pondělní
večer schůzi k pojednání o otázce dnešního dne nej-
důležitější, totiž o zásobování Prahy a městských obel
sousedních vodou spodní z území u Staré Boleslavi
Ve věci této oylo v poslední době ve veřejných schů-
zích i tiskem mnoho promluveno a proto uznal klu
za potřebné o thematu tom rovněž rokovati. Za tim
účelem pozval jako přednášejícího p. inž. chem. K. C.
Neumanna, který, jak známo, studiem této otázky se
obíral a také se zúčastnil porad ankety znalců, již
správní rada společné vodárny svolala. Kromě tohc
byli do včerejší schůze pozvání odborní znalci a obecn
starší, z nichž dostavili se pp. starostův náměstel
stav. Soifert, inž. Neubert, Čupr, Rašín, Havlíček.
Varwažovský, Bukovský, dr. Růžička, Schiller, Košťál
Eim, Chadima, prof. Slavik, Decastello, Pešek. Z kan-
celáře společné vodárny zúčastnil se schůze přednost
mag. rada p. dr. Jirgl, za město Bubeneč byl přítomen
p. stavitel Potůček. Četným účastenstvím dosvědčilo
občanstvo holešovicko-bubenské, že o otázku zavedení
vody do Prahy velice se zajímá.
Schůzi přiměřeným proslovením zahájil předseda
klubu p. Fr. Mikš a uvílav obecní starší a zástupce
zemědělské rady, sdělil omluvný přípis předsedy
správní rady společné vodárny p. arch. Gregora.
Ing
K C
Neumann
Soifert
Neubert
Čupr
Rašín
Havlíček
doktor
Růžička
Schiller
Košťál
Eim
Chadim
profesor
Slavik
Decastello
Pešek
Jirgl
Potůček
Mikš
Gregor
Praha
Stará Boleslav
Bubeneč
29
article
Pan přednášející inž. Neumann podal přede-
vším obraz o dosavadním způsobu zásobování Prahy
a předměstí vodou jednak užitkovou a jednak pitnou
(ze studní a pramenů). Na to uvedl přehledný obraz
různých projektů, kterými otázka zásobování Prahy
zdravou vodou byla řešena. Zejmena poukázal k tomu.
že již prof. Krejčí upozornil na území mezi Jizerou
a Mělníkem, jako zdroji, ze kterého by Praha zdravou
vodou mohla býti zásobována. Dále k projektu firmy
Aird a Marc z tohoto území, k projektu lahovicko-
radotinskému, k projektu České spořitelny, pak k pro
jektu inž. Vancla na vodu filtrovanou z řeky Vltavy
u Skochovic, o dobrém zdání inž. Prince, o všech
dosavadních projektech a o krocích správní rady, kte-
rými návrhy inž. Prince svěřila k podání debrozdání
stav. radovi Thiemovi v Lipsku. Na to podal zprávu
o hydrolozických pracích stav. r. Thiemna, jež pod-
nikl za lím účelem, jaké množství spodní vody z územ
u St. Boleslavi trvale pro Prahu bylo by lze získati
a ježto tyto práce k příznivému výsledku vedly, b
vypracován předchozí projekt vodárny na vodu spodní
ze inenovaného území. Projeki tento byl předloter
Neumann
Marc
Ing
Thiemn
Praha
Jizera
Mělník
Vltava
Skochovice
Lipsko
St . Boleslav
Aird
Český spořitelna
30
article
anketě znalců, již správní raďa svolala. Na to počji
stručnou zprávu o výsledcích ankely, která při po
suzování otázky z veřejných ohledů pokud možná
rigorosní stanovisko zaujala. Pak promluvil o sta-
noviskách, jaké zaujati třeba při posuzování otázky
o jakosti vody při zásobování měst, zejmena vody
říční a vody spodní. Vyslovil se, že třeba dáti před-
nost vodě spodní. Poukázal k tomu, že v území pro-
jektu jsou vody dvojí, totiž voda sludní z náplavu
(voda měkčí) a voda z křídového úlvaru (voda tvrdší).
tak zv. artézská. Výsledky zkoušek ukázaly, že obojí
voda k zásobování Prahy se hodí a je příznivoua
p. inž. Neumann přednesl úsudek ankety znalců v tom
směru, jímž se vyslovila pro předložený projekt. Pak
pojednal o posudcích úřadních znalců o projektu, které
v celku jsou projektu příznivé a konečně o výsledku
řízení vodoprávního, totiž o rozhodnutí okresního
hejtmanství karlínského, kterým projekt schválen. Na
to poukázal k veřejným hlasům a námitkám, jež v po-
slední době, když ne podnik tak důležitý ohroziti,
alespoň zdržeti mohly a projevil ten náhled, že pro
Ing
Neumann
Praha
31
article
Prahu a předměstí, jakož i vůbec pro zásobování ně-
jakého města, tak ideální vody, aby vyhovovala všem
požadavkům, nalézti nelze, ale že voda z území pro-
jektu jako voda užitková také i jiným potřebám nej-
lépe vyhoví. Ke konci projevil přání, že se podaří tento
důležitý podnik, v zájmu veřejném podniknutý a se
strany správní rady všemožně uvážený, ke zdárnému
konci přivésti při náležitém šetření netoliko zájmo
obecného dobra, ale také oprávněných zájmů inten
essentů. Pan inž. Neumann byl za výklad svůj odmě-
něn dlouhotrvajícím polleskem.
Pan inž. Páv uvedl, že vltavská voda pro na-
pájení kotlů je opravdovým ideálem a bylo by opravdu
škoda, aby se měla na př. do Holešovic, kde jsou četně
průmyslové závody, zavádět nová voda. Zde jsou
zřízeny vodárny i potrubí a proto nahražení jich no-
vými nepokládá za hospodářské. Pro kropení ulica
zalévání sadů stačí voda vltavská a není zapotřebí,
aby byla přiváděna z venkova. Ovšem proti zavedení
vody pitné ničeho nenamítá. Táže se, co je pravdy
na pověstech, že v létě bude voda z Káraného tak
teplá, že se nebude hodit ani k užívání
Pan Králík, majitel lázní v Toušeni, tlumočil
sdělení, v obecenstvu převládající, že čerpáním vody
bude obec Toušeň poškozena, vysušováním pozemků.
Ing
Neumann
Páv
Praha
Holešovice
Toušeň
32
article
V Toušeni jsou o tom obyvatelé přesvědčeni po čet-
ných zkouškách. Kdykoli se prameny v Káraném ote-
vřely, v celé obci Toušení ihned voda ve studnách
opadávala. Opakuje, že v celé obci a nikoli, jak
tvrdili znalci, že jen v některých studnách. Jakmile
byly studny v Káraném zavřeny, stoupla hladina vo
ve studnách toušeňských. Z toho mají v Toušeni
oprávněnou obavu, že obec bude vysušena a proto
podali proti projektu námitky. Ty byly zamitnuty,
obec pražská obdržela koncessi s podotknutím, ze
podle dobrozdání znalců nikdo škody neutrpí a kdo
jí utrpi, že nemá nároku na náhradu. Řečník činí
výtku, že okresní hejtmanství v Karlíně nepřihlíželo
k námitkám obce Toušeně. Ukázala se při tom blaho-
vůle k jedné obci (Praze) a zamítly se požadavky ob-
Toušeně. Proti tomu bylo podáno odvolání k místo-
držitelství. Nám jde také o to, abychom měli Jobrou
přtnou vodu. Je podivno, že nyní, když máme vody
v Toušeni dost, dostali jsme od karlínského hejtman-
ství v Karlíně vyzvání, abychom vystavěli vodárnu.
U nás na venkově není nikdo proti pražskému vodo-
vodu, ale žádáme jen to, aby Praha nikoho nepoško-
zovala.
Pan inž. Neumann v odpovědi na dotazy uvedl,
že znalci v oboru chemie upozornili na tu okolnost
že v průmyslu voda z Káraného úplně neuspokojí
Pan in?. Schilier pravil, že dle dobrozdání
znalců kvalitě vody nedá se nic vytýkati. Žádá odbor
níky přitomné o projev ve směru domnělého vysu-
šování pozemkh. Ujišťuje, že jako člen správní rady
i celá tato korporace, jakož i celá Praha nebude chti
nikoho poškodit, vždyť Praha také do jisté míry zá-
visí od venkova.
Ing
Neumann
Toušeň
Toušení
Karlín
Praha
33
article
Pan prol. dr. Slavík reagoval na zmínky, zda
je záhodno zavésti vodu jednotnou či dvojilou. Tvrdil,
že při celém projektu rozhodovalo především stano-
visko zdravotní a to je výlučně pro vodu jednotnou.
Po každém dešti voda vitavská úžasně se znečistí mi-
kroby. Epidemie v Praze povslávají vždy po velkých
vodách. Proto hledíme zbavit se každé vody z ote-
vřených toků. Ale i kdybychom měli záruku čistá
vody viavské, nikdy nemůže být tak čistá, aby se
hodila k požívání. Filtrace nedoslačuje, neboť někdy
nespočívá to v lidské moci, aby se filtr bezpečně opa-
třil. Voda dvojitá nemůže se zavést proto, poněvadž
je obecně známo, že lidé pijí mnohdy to, co mají při
ruce. Jak může se někdo bezpečně napít vody, kterou
mu služka přinese a neví, zda jí nenačerpala z vodo-
vodu říčního. Máme se ohlížet na peníze a nehledět
na zdraví obecenstva? My jsme povinni sobě i potom-
kům, abychom opatřili něco důkladného, ať už to vy-
žaduje o nějaký million více. Proto chceme zříditi
jednotný vodovod. Obavy o vysušování území jsou
diktovány přílišným strachem. V Toušeni výška vody
ve studnách není stejná. Voda v tamních lázních je
tak vysoko, že by v níže položených studnách musil
přetékati. Ústatně z artézských studní bude se vod
čerpati jen v nutných případech. I když někde voda
klesne, dá se tomu odpomoci prohloubením studně.
Rečník diví se, jakým způsobem vznikly obavy o
vysušování pozemků. Prohlašuje, že obavy ty nejsou
podstatné. Zahájené podrobné zkoumání území t
dokáže. Voda je tam v takových hloubkách, že i její
odčerpání nebude mít zlé následky pro rostlinstvo.
Slavík
Praha
Toušeň
34
article
(Souhlas a pollesk.)
M. r. pan dr. Růžička promluvil o právním
podkladu projektu opatření pitné vody.
Mag. sekretář p. dr. Jirgl poutavým způsoben
vysvětloval některé podrobnosti projektu opatření
vody
Pan vrch. inž. zemědělské rady R. Šantrůček
ohradil se především proti názoru, jakoby otázka v
sušení pozemků do celého jednání byla uměle z-
vlečena a poukazoval k tomu, že otázka ta vyplynul
zcela přirozeně, zejmena když se ukázalo, že projeki
a správní rada k těmto poměrům vůbec nepřihlíží.
Zúčastněné obce požádaly zeměd. radu za podání
dobrozdání o vlivu jímání vody spodní na úrodnost
pozemků. K opatření potřebných dat nebylo času a
poněvadž projekt data neposkytoval, musilo se dobré
zdání obmezit na to, že byla možnost škodlivého
vlivu jímání vody na výnos pozemků dovozena, což
bylo jinými znalci popřeno. Řečník zmínil se o ná-
zorech, pronesených o spodní vodě a jejím významu
pro rostlinstvo, dále o způsobu odškodňotvání z
zmenšený přírost lesní a konečně uvedl: Zemědělská
rada byla si vědoma důležitosti otázky zásobování
vodou pro Prahu a předměstí a snažila se nalézti
cestu, aby toto bylo umožněno bez poškození rolni-
ctva, Návrhy, v té příčině učiněně, byly bohužel po-
minuty. Stanovisko zemědělců vysvětluje zvláště jist
krutost, ležící ve výkladu zákona vodního, dle něhoz
může majitel pozemku odebrati spodní vodu, aniz
by soused měl nárok na škodu tím vzniklou. Řečník
vyslovil přesvědčení, že může dojíti ko smírnému do-
hodnutí mezi všemi stranami, ukáže-li správní rada
ochotu, přihlédnouti k oprávněným nárokům rolníků.
doktor
Růžička
Mag
Jirgl
Ing
R Šantrůček
Praha
35
article
Pan dr. P. C. Nesý vytkl projektu neúplnost
a správní radě vytkl, že dosud otevřeně nepověděla,
jaké následky bude míti zavedení jednotné vody pro
průmyslové podniky, majitele domů a studny. Lze
očekávati, až se olevřeně továrníkům řekne, jaké ná-
sledky je stihnou, že se oprou jednotnému projektu
a že prosadí pro své závody ponechání vody řiční.
Také majitele domů čeká překvapení, jestli budou
nuceni zříditi nový vodovod v domech. Před krátkem
byli žádáni, aby zřídili nové připojení ke kanalisaci,
teď vodovody — takové náklady i klidného domácíh
vyruší! Organisace majítelů domů jistě o tom budou
uvažovati. Jest sice správný názor, že peníze nejsou
všecko a zdraví nade vše, ale jde o to, aby Praha z
12 mill. K dostala vodu výbornou. O kvalitě projekto
vané vody znalci neprojevili nejlepšího úsudku. ŘReč-
ník citoval dotyčné odstavce z dobrozdání. Také
množství vody, která do Prahy má být vedena, není
zaručeno a řečník četnými doklady z jiných měst do-
vozoval oprávněnost obavy. Dále pravil, že i teplot
vody neuspokojí. Vysvětiil pak námitky, jež prot
projektu činily obce, které žádají, aby jim byla na-
hražena škoda, projeklovaným vodovodem způsobená.
Stanovisko správní rady způsobilo roztrpčení, které
se však dá uklidnit při dobré vůti. (Souhlas.)
Pan Jan Koštiř, mlynář v Kačově u Předměřio,
ve své řeči vyvrátil pověsti, jakoby se byla věci
uchopila agrární strana k účelům agitačním.
Pan m. r. dr. Růžička odmíti výtku, že projekt
nebyl otevřeně a upřímně vyložen veřejnosti. V zásadě
jednotné vody leží odpověd na všecky pochybnosti
pronesené p. drem. Nesým. Dále sdělil, že po zave-
dení vody v Praze musí býti všechniy studny uzavřenz
(Rozruch.)
doktor
P C
Nesý
Koštiř
Růžička
Praha
Kačov