2
masthead
V Praze, ve středu dne 15. února 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llsty
přadpláeí ne
v Praze v administraei
na n. . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na nrěs
ndnt ka . . . . 7 k nok
ve Blialkácht
. 2 K 80 h
na měsic
P'oštou:
a měsí
n dtrt leia . . . . 9 K ooh
s dvojí zásilkeu
na měsjíe
n l.. . ke
L. Z Petrohradu, 14. února. (Původní
telgm. zvl. dop. »N. L.«) Vysoký vojenský
hodnosta potvrzuje, že Grippenbergova
armáda provedla svůj pohyb na roz-
kaz z Petrohradu. Grippenberg je na
cestě do hlavního města.
Neshody s Kuropatkinem jsou na-
dobro rozřešeny.
vládní projev o poměru
k Úhrám.
Včera pronesl předseda ministerstva baren
Goutsch v rozpočtové debatě delší řeč, v niž
setkáváme se zároveň s prvním jeho prohláše-
ním ohledně záležitostí uherských, pokud se do-
týkají této poloviny soustátí. Prohlášení takové
nutno bylo očekávati od okamžiku, kdy národ
v Uhrách posledními volbami vynesl svůj roz-
sudek a ježto rozsudek ten vyzněl jasně již
prvního volebního dne, 26. ledn — čekalo s
zde, v královstvích a zemích, na radě říšské za-
stoupených, na příslušné prohlášení stanoviska
vlády vídeňské skoro plné tři neděle, což jest
doba zajisté dostatečná, aby i ve Vídni náležitě
se orientovali.
Praha
Petrohrad
Uhry
Vídeň
5
article
Zdá se však, že tentokráte vídeňská vláda
se dala všestranně předstihnouti veřejným ml-
něním, kteréž stopovalo s nebývalým zájmem
obrat v Uhrách nadešlý a sledovalo do nejmen-
ších podrobností vývoj událostí, v nichž vy-
stihlo a rozpoznalo ihned dějinnou vzpruhu, jež
vnesla nový tvůrčí živel do osudů této dvojité
monarchie.
O tomto pronikavém zájmu veřejnosti na
výsledku voleb, jež zdecimovaly v Uhrách stranu
od r. 1875, vlastně však již od roku 1867, bez-
ohledně vládnoucí a korunovaly vítězstvím stou-
pence úplné státní neodvislosti Uher, stranu ko-
šutovců a osmačtyřicátníků, stranu, jež vždy
byla zásadním odpůrcem dualismu, založeného
na vyrovnání z r. 1867, jež se stalo pře
hlavy a na úkorveškerých neněme-
ckých národů řiše, vyrovnání, proti kte-
rému odpor, vedený zejmena v zemích českých,
naplňuje nejvýznamnější stránky tehdejší poli-
tiky české — o tomto pronikavém zájmu veřej-
nosti svědčí i to, že skoro všiehni poslanci, kteří
se dostali na radě říšské ke slovu při nynější
rezpočtové debatě, v řečech svých se vyslovovali
i o volbách uherských a jejich účinku na tuto
polovinu říše.
Proto se nám zdá, že včerejší prohlášen
předsedy ministerstva bar. Gautsche jest poně-
kud opozděné, že dalo se předstihnouti horlivě
uvažujícím veřejným míněním, a že sotva se již
stane jeho jednotícím regulátorem, jakým by se
snáze bylo mohlo státi, kdyby bylo pověděno
ihned na samém počátku rozpravy rozpočtové.
Ještě méně může doufati prohlášení toto, že
dosáhne onoho jednotícího účinku, porovnáme-li
jeho celkově zaobalený a tudíž ne dosti jasný
obsah s přesnou určitostí a účelně seskupenými
a namnoze skutečně přesvědčivými výklady.
jaké k nám zaznívají z uherské poloviny říše.
z úst politiků, nyní většinu sněmovní, tak zva-
nou spojenou opposici, zastupujících.
Gautsch
Uhry
6
article
Stačí pročisti prohlášení bar. Gautschea
okamžitě vycíti čtenář tyto jeho slabiny-
Pravilt:
„Rozum se samo sebou, že nemohu mlu-
viti o událostech v jiných státech. To jsou zá
ležitosti, o nichž z tohoto místa mluviti nepo-
kládám se za povolána. Vláda stojí na půdě
společenství, jak je zákonem upevnilo vyrovnán
z roku 1867. Vláda pokládá za svou povinnost,
tyto zákony a všecky úmluvy a ujednání, jak
se staly s vládou uherskou, loyálně provésti.
Kdyby však výsledky k tomu směřovaly, že by
se na ona ujednání a úmluvy navazovaly nov
podminky, anebo že by záležitosti, za spo-
lečné považované, byly dotčeny ve své pod-
statě, pak vláda v plné shodě s parlamentem
a s veškerým veřejným míněním v Rakousku
zcela klidně, le neochvějně dovede hájiti zájmy
rakouské. Sněmovna může býti přesvědčena, že
při obraně té se neobmezíme na pouhá slova.
ale že stejně rozhodně se zastaneme velmocen-
ského postavení monarchie, kteráž jest výtvorem
staletého historického vývoje, pro niž národevé
ve mnoha bitvách, co nejdražšího měli, oběto-
vali, kteráž jest zárukou míru a neposledním
zabezpečením — obou států.“
Uvážíme-li, že toto prohlášení se stalo tře
tího dne po slyšení, jež měl vůdce spojené
uherské opposice, Košut Frant, v neděli u pa-
novníka, a že stanovisko této opposice jest vše-
obecně známé, ba že am jednotlivé požadavky
její nejsou žádným tajemstvím, překvapí nás za-
jisté, že baron Gautsch zeela všeobecně mluv
o zachování úmluv a společenství dle zákonů
vyrovnacích. Úmluvy a ujednání ta se týkaji
především hospodářských záležitostí dle dohody
Szella s Körbrem o sylvestrovské noci r. 1902
učiněné, jež až do roku 1907 dle zásady reci-
procity mají trvati.
Košut
Gautsch
Rakousko
7
article
Nikdo v Uhrách, ani Košuta nevyjímaje
dosud neřekl, že tyto úmluvy nehodlá zachovati
Za to se však na všech stranách v této polovině
státu prohlašovalo, že jsou úmluvy ty nepřija-
temé, třeba se při tom pociťuje, že do vytčené
lhůty potrvají.
Nové podmínky však se mohou týkati
především úpravy hospodářského poměru po
uplynutí r. 1907 — a tu žádají nejen v Uhrách,
ale i v této polovině státu četné hlasy — ho-
spodářskou rezluku. Ježto hospodář
ská pospolitost není podmínkou vyrovnání z r
1867, ale obnovuje se hospodářský poměr od
10 do 10 let, nelze po r. 1907 takovému kroku
brániti.
Neméně jest jisto, že nyní v Uhrách nen
ještě sněmovní většiny, jež by chtěla sáhnouti
na podstatu institucí, jež tvoří společné zá-
ležitosti. I ve spojené opposici uherské jsou
frakce, jež trvají na podstatě vyrovnání z r. 1867
a i Košut uznává, že příští vláda s touto pod-
statou musí počítati. Potom však zůstává dosti
nejasným to, proti čemu vídeňská vláda se mín
postaviti již nyní e celým parlamentema
s veškerým veřejným míněním? Při tom ani ne-
třeba zvláště připomínati, že od r. 1897 mnoho
se událo v této polovině říše, co znemožnílo
takovouto jednomyslnost rady řišské a veřej-
ného mínění, a co dosud ani nebylo odčiněno
ani jinak napraveno.
Košut
Uhry
spojený opposice
8
article
My prostě nevěříme, že uherský bubák,
kdyby se líčil barvami sebe křiklavějšími, stači
na to, aby zdejší neněmečtí národové zapomněl
na všecka příkoří a bezpráví, jež utrpěli v po-
sledních lerech, a že nebudou míti nie pilněj-
šího, než spěchati na pomoc Vídni, nedostojí-li
tato především sama svým povinnostem k nim,
a nesplní-li jejich spravedlivé a oprávněné po-
žadavky.
Vídeň sama nás naučila ne pouze za éry
ústavní, aspoň takové opatrnosti, abychom an
sliby jejími, ani hrůzami domnělého nebezpeč
se nedali oblomiti, a trvali mužně n
plném právu svém, třeba vláda měla pr
nás nadějná slova — dokud nebudou následo-
vati i činy a skutky její. A těchto dosud nen
u nás a kolem nás nikde vidětil
Velmocenské postavení říše dáno jest pouze
spokojenými, v právech svých nezkrácenými ná-
rody; to, co však se dělo v posledních letech
proti neněmeckým národům, to právě způsobilo.
že velmocenské postavení soustátí bere se v po-
chybnosť. Prostředky moderního státu, chce-l
zůstati velmoci, nemohou nikdy býti tytéž
jakými se pracovalo v dobách absolutismu
to pociťuje dnes i ona veliká velmoc, jejíž abso
lutism dosud se považoval za neochvějný a jenž
jí v době vážného nebezpečí způsobuje stejn
nehody v akci zahraniční jako v poměrech vnitř
I pro velmoc rakousko-uherskou nadešel
okamžik, kdy záruky a bezpečnost svého dalšího
rozvoje musí vyhledávati ve smíru se všem
ních.
Vídeň
9
article
svými národy; a dokud toho nebude, povede
všecko jiné odhodlání jen k novým a ještě vět-
ším rozpakům.
Právě takovéto řešení oboustranné krise
vrátilo by stát k oněm historickým základům
jež mu zjednaly postavení velmocenské.
My Čechové tudíž klidně vyčkáme, až tyto
pravdy zjednají si uznání i ve Vídni. Pro nás
nadvláda německá není a nikdy nebyla politi
ckým axiomem; my se vpravíme jen do poměru
rovných s rovnými. Jinak děj se, co dějl
Čecho
Vídeň
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 14. února.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Šestihodinná schůze. Od počálku do konce za
jímavá, čilá, pohnutá. Při závěrku, za součinnost
obecenstva ve druhém patře bouřlivá. Neobyčejně
hojně navštívená, dole i nahoře. Lože i galerie plny
Pcslanců přítomen počet veliký. Scenerie vůbec zcel
mimořádná.,
Vláda promluvila podruhé politicky, český řečníl
zashl do prvého čtení rozpočtu. Pozornost pre
všechny mluvčí dneška: štyrského agrárníka Hlagen-
hofera, jenž vyprávěl zajímavé historky berní, českého
agrárníka Práška, který nepřestal na věcech země-
dělských, zástupce vídeňské obchodní komory Kink
odborníka znamenitého, dra. Mengra, polského po-
slance neodvislého Breilera, byla stejně velkou. Nej
větší za výkladů bar. Gautsche, dra. Kleina a dra
Kramáře. Dvěstěpadesát poslanců je poslouchalo na-
pjatě a vytrvale. Poslanecká sněmovna měla jednou
opět velký den.
Bar. Gautsch dnes nečetl, nýbrž řečnil. Jes
takým, jakým jsme jej poznali, když si odbyl prvý
debut v parlamentě před 19 léty. Zachoval si svěžest
hladkost, tón, barvu i akcenty svého přednesu. Jako
by se ho nebyla dotekle dvě desetilelí. Zůstal tako
věren svému zvyku, házeli kytičky na všechny strany.
nikde nenarážet, nikde neprovokovat. Očividna byl
jeho snaha — nejen dvakráte, nýbrž třikráte ji pod-
škrul — ukázati, že má tři hesla jako ministerský
předseda: Samostatnost, pevnost, blahovůli
Svou parolu „neodvisle rozhodovat“ nejen opa-
koval a zpevnil, ale rozšířil. „Ministerstvo“ — pravi
— „vyhražuje si volnost a svobodu disponovati
dirimovati dle svého uznání nejení ve věcech ná-
rodních, nýbrž i ve všech záležilostech.“ A důrazně
dodal chěí kabinetu, že by tento nezůstal ani hodinu
v úřadě, kdyby tohoto zmocnění neměl.
Prášek
Gautsch
Klein
Vídeň
poslanecký sněmovna
plný Pcslance
11
article
Toto prohlášení doznalo hlučné pochvaly na pra
vici a ve středu. Na levici mlčeli, neodporovali věak
Deklarace, ministerským předsedou opakovaná
není předním právem, jest přední povinností každé
exekutivy. Vláda, která nemá vůle ani mo žnosti jed-
nati dle své přísahy na platné zákony, na platnou
exekutivu, není vládou. Ta jest nevolníkem. Bez-
počtukráte apostrofován byl dr. Körbel, který tenlo
samozřejmý článek věrouky ministerské pronesl způ-
sobem nepokrytým, všelikou pochybu vylučujícím. Z
5 let neodpověděl k tomu.
Politika nemůže býti ovšem vyčerpána řečni-
ckými výkony. Politika se nedělá sebe pěknějšími
slovy, nýbrž skutky a činy. Na ty my jedině
dáme, podle nich oceňujeme systémy, podlo nich
zařizujeme své stanovisko. Těch čekáme.
Zástupce městské skupiny táborské povědětjí
neprodleně, že my Čechové nechceme nižádného ná-
silí na Němcích, ale toliko své zákonně právo. Na
legálním stanovisku tom pak trváme vůčí každe
vládě a vůči každé vymáhati budeme, co nám přísluš
a náleží.
Sympaticky působilo u všech stran autonemi-
stických vyjádření, že vláda vše, co se stalo dosu
k úpravě financí jednollivých království a zemí, po-
važuje nedostatečným a že k vytrvalé sanaci
jest leprve akce třeba, kteráž arci stáli se může s
zřetelem na různé poměry.
Dalmatince získal si chéť vlády ujištěním, že
jejich vlasti hodlá věnovati veškeru pozornost. Byl
doktor
Körbel
Čecho
Němec
Dalmatinka
12
article
— se svým zemským hejtmanem dr. Ivčevičem v čele
— prvními gratulanty.
O sporu česko-německém nevykročil bar. Gautsch
z všeobecnosti. Dal toliko projev svému optimismu
že oba národové království české obývající, vejdou
v lepší styky.
Nejsilnější účinek měl ve sněmovně passus, vě-
novaný poměru k Uhrám. Jest to negativ, ze kterého
lze sestaviti si positiv. Dle obrazu toho jest silusce
krajně krifickou — také po audienci Košutově —
jde fakticky o celistvost monarchie. Pro všechny
eventuality proklamoval se bar. Gautsch paladinen
zemí rakouských. Ale byl opatrnějším, nežli jeho
předchůdce. Nehrál sobě při tom na kurátora. Chc
konati roli tu v úplněm souhlase s parlamentem
s veškerým veřejným míněním této poloviny říše.
Dlužno vyčkati ohlasu řeči Gautachovy v Pešti
Také podle něho bude možno soudili o napjelí mez
Vídní a vilěznou opposicí maďarskou více, nežli podle
tajemných bulletinů v její novinách.
Velice interessantní bylo divadlo, když baron
Gautsch domluvil. Applaudovali, „ lloskali a tiskli mu
ruce Poláci, konservalivní velkostatkáři, němečtí velko-
statkáři, centrum a Rumuni. Ostatní Němci zůstali
opodál, Čechové a Slovinci v naprosté reservě.
doktor
Ivčevič
Gautsch
Košutův
Polák
Rumun
Němec
Čecho
Uhry
Pešť
Vídeň
13
article
Správce ministerstva spravedlnosti v polemice
proti dru. Tavčarovi vytkl zásady pro jmenová ní
soudcovských úřadníků. Pěkné, všeho sou-
hlasu hodné. Ale co jsou zásady, hlásané theoreticky
s ministerských křesel? Španělskou slěnou často, za
kterou dějí se v praxi věci opačné. Proto dobře učini
dr. Kramář, když vyzval dra. Kleina, by sobě počínal
při jmenování v ressortě svém alespoň — jsou zcela
blízká četná jmenování pro království české — tak.
aby Čechové neměli příčin k žalobám.
Český poslanec, jenž učastnil se jednání dneš-
ního, pojednal o 4 thematech: o rozpočtu státním.
o poměrech obchodně politických, o poměrech uher
ských a poměrech vnitropolitických. Celá sněmovna
sledovala relief, který k nim přičinil, relief, svědčící
o bystrém pozorování, hlubokých vědomostech
samostatném nazírání, které dospělo ve příčině ně-
kterých částí rozpočtových v určité, podstatné návrhy
Temným bylo jeho líčení skutečného stavu finane
státních a vřelý jeho plaidoyer pro zlepšení zemských
firancí a pro důstojné budovy českých vysokých škol.
pro které doporučoval systém lhůtový. Ovšem dr
Kramář oddává se sotva klamu, že některé jeho
projekty finanční nenarazí leckde na rozhodný odpor
zejmena plány lihového monopolu a podnětu ke zvý-
šení sazeb železničních.
Tavčar
Pěkná
Klein
Čecho
14
article
Dr. Kramář měl tentokráte hovor, kterému dl
terminologie sněmovní říká se včený. Ale dokázal
že ve všech oborech a problémech stální správy
slátním hospodářství jest znalcem, který jest povolán
pronášeti svůj úsudek a který jest oprávněn, aby bl
styšán.
Sociální demokraté protestovali dnes opětně proti
usnesení panské sněmovny, kterým se mění jednací
řád obou sněmeven. Výklad posl. Daszyňského pro
vázela galerie souhlasem. Když pak okřikl ji místo-
předseda dr. Žáček, posl. Stein učinil nerozmyslný.
nerozvážný a pová žlivý výrok, že galerie jest opráv-
něna účastniti se jednání. Pan Stein patrně zapomně
ve kvapu a rozhorlení, že mohla by proti němu de-
monstrovati galerie dolnorakouského sněmu. Roz-
umný člověk nezapomíná na konce.
doktor
Kramář
Žáček
Stein
panská sněmovna
15
article
Z Vídně, 14. února. (C.- B.)
Předseda hr. Velter záhajuje schůzi o 11.15
hod. dopol.
Ministr obchodu podal předlohu po změně
a doplnění živnostenského řádu.
Mezi došlými spisy jsou návrhy pos
Choce a sp. na ustanovení geometrů jako soud-
ních komisařů při okr. soudech a na odstranění ne-
dostatků v pozemkových knihách ; — dolazy poslanc
Fresla a sp. po zvýšení příbytečného zřízenců
státních železnic v Plzni, po doplnění a změně živ-
nostenského řádu a po zřízení poštovní filiálky
v V. okresu přibramském; — Zzvorky a sp
po chování se okr. hejtmanství jabloneckého a místo-
držitelství k hasičskému svazu »Palacký«; — Bř ez-
novského a sp. po bratrských pokladnách v hu-
tích milešovských; — Fresla a sp. po služebních
poměrech v dílnách státních železnie v Praze
Plzní; — Sehnala a sp. po ohlašování předstíra-
Choc
Fresl
Palacká
Sehnal
Vídeň
Plzeň
Praha Plzeň
hasičský svaz
16
article
V drobném prodeji;
raaní číslo o sob5 . .
odpelední
. . . na žk
Ve filialkách na venkověe
ranní čhlo. . . . . . . . 20h
odpolední . . . . . . . . Bb
Inseráty
plati se hotově zapřed
Přodplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redakes
Hskárna n expedice „ Národních Listá“
Rukopisy se nevracsjí.
národní Listat
17
article
ných živností v Čechách z národních příčin: — Ir
a sp. po místodržitelském zákazu, svědčícím něme-
ckému úřadnictvu v Čechách, že nesmí přistupovati
ke spolku německých státních úřadníků a po vymá-
hání daní v některých nouzových okresích.
Po doplňovacích volbách výborových sněmovna
rokovala dál
Ir
Čechy
výborův sněmovna
19
article
Posl. Hagenhofer vítá dělnost sněmovny. Také
dtívější vláda se snažila učiniti parlament dělným.
Podala mu investiční předlobu. Většina ji schválila,
nezkoumajíc dříve náklady. Je zvláštní, že posl.
Skéne v příčině překročení nákladů na železniční
stavby hraje si na rozhorleného To měla si dříve
rozvážiti většina sněmovny, která hlasovala pro že-
lezniční stavby.
U vodních dráh dožijeme se ještě většího pře-
kr čení. Při uzavírání obchodní smlouvy s Něme-
ckem bylo příliš málo šetřeno zájmů zemědělství.
Mluvě o vyrovnání s Uhrami míní, že první povin-
ností parlamentu jest, upraviti konečně tuto otázku
tak neb onak. Naším heslem bude: Buď vyrovnání
pro obě strany spravedlivé nebo hospodářskou roz-
luku. Za nynějších poměrů v Uhrách lze sotva před-
pokládati, že dojde k trvalému vyrovnání. Nestane li
se tak, bude lépe hned se rozejíti. Není pochyby,
že pro nynější vyrovnání se surtaxou nenalezne se
většina. Poněvadž zemědělství bylo zkráceno již při
obchodní smlouvě s Německem, musí býti hájeny
jeho zajmy při uzavírání obchodních smluv s jinými
zeměmi tím více. S Ruskem a zeměmi balkánskými
zejmena se Srbskem nesmí býti uzavřena nijaká ve-
terinářská konvence. Zvýsením vývozních cel na
dobytek vývoz do Německa bude značně stižen
novou velerinářskou konvencí mohl by být také
úplně uzavřen. Rečník líčí nouzi stavu selskéhoa
tlumočí řadu zvláštních stížností. Polemisuje s dv.
radou Jeitelesem, jenž popíral, že panuje nouze, při-
mlouvá se za pojištění proti živelním škodám a pro-
hlašuje posléze, že bude hlasovati pro rozpočet. (Po-
chvala na lavicích katolického středu.)
Posl
Jeiteles
Uhry
Německo
Rusko
Srbsko
20
article
Posl. Prášek prohlašuje, že jeho strana zaujímá
k vládě stanovisko vyčkávací. Proto rozhoduje ze-
jmena rekonstrukce ministerstva. Předseda mini-
sterstva jest osobně velmi sympatický, ale musí se
vyčkati, bude-li možno přenésti tyto osobní sympatie
také na jeho skutky. Ale vyčkávání nemůže trvati
tak dlouho, až vláda dostane důležité pro ni před-
lohy. Naopak právě tehdy, až tyto důležité předlohy
dospějí k jednání, bude požadováno od předsedy
ministerstva jasno o jeho postavení k otázkám, týka-
jícím se národa českého, v úspěch vyrovnávacích
konferencí řečník nevěří. Němci neodstoupí ničeho
ze své državy, naopak zúčastní se vyrovnávacích
konferencí jen tehdy, budou-li moci docíliti úspěchu.
Ale co mohou dáti Čechové, kteří ničeho nemají,
Němcům, kteří mají přece všeho nadbytek, poněvadž
mají pro sebe vládu a jiné rozhodující činitele?
Vláda by měla zanechati protežování Němců, při
čemž nemusí nikterak potlačovati menšiny v Čechách.
Posl
Prášek
Němec
Čecho
Čechy
21
article
Teprve až Němci uvidi, že jim nutno počítati
s většinou českého národa, dají se snad jinak do
vyjednávání, než teď možno. Řečník nalehá na
úpravu zemských financí král. českého a přechází
pak k poměrům uherským, vítaje porážku liberální
strany s povděkem, uváděje, že strana tato vždy
Jáhla za jeden provaz s německými liberály v Ra-
kousku a to vždy na účet českého národa. Zástupci
českého národa cile neodvislých. stran maďarských
budou podporovati nejen morálně, nýbrž jinými
ještě prostředky. Sympatie tyto ovšem nesáhaly by
tak daleko, aby snad Maďaři směli sobě celní roz-
luku zaříditi jenom podle své libosti. Řečník prohla-
šuje, že agrárníkům je hospodářská rozluka progra-
movým bodem, lituje neblahého výsledku vyjednávání
o německo-rakouské obchodní smlouvě a líčí ne-
příznivé důsledky, jež vzejdou z toho zejmena če-
skému rolnictvu, tísněnému již bez tak soutěží ma-
ďarskou. Vyzývá vládu, by rolnictvu poskytlav
novém celním tarifu zvýšenou ochranu a aby při
uzavírání ostatních smluv obchodních měla na ně
rovněž náležitý zřetel. Řečník domáhá se podpory
pro chov dobytka, ochrany proti zavlékání dobytčích
nákaz z Uher, příznivé rozřešení otázky obilních
sladových sazeb a nalehá na provádění nutných
meliorací, na zadávání dodávek zemědělcům, na
větší subvence pro podniky rolnické, vyzývaje mini-
stra orby, by dokázal provedením agrárního sv ého
programu, má li v kabinetě vlivu. Nedáli vláda če-
skému rolnictvu náhrady za škody, jež utrpělo
smlouvou obchodní s Německem, použije stran
řečníkova na záchranu zemědělství prostředků, ja-
kých v této sněmovně ještě vídáno nebylo.
Němec
Maďar
Uhry
Německo
22
article
Posl. Kink prohlašuje, že němečtí obchodníci
živnostníci přese všecku svoji věrnost k národu přejí
sobě národního míru co nejdůtklivěji, již v zájmu
státu a vývoje zemědělského. Pokoje lze prý však
docíliti jen tím, bude-li každá z národností zasazo-
vati se jen o takové ústupky jazykové, aby jimi ne-
byla jednota státu, armády a velmocenské postavení
říše poškozeno. Projeviv v zájmu rakouském
přání po spravedlivé úpravě celních poměrů mezi
oběma polovinami říše a jiné požadavky v různých
Posl
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Naši v Kladsku.
Zbytky českého osídlení.
Píše N. J. Buk.“)
Roku 1742 pruský král Bedřich Velik
zachvátil Kladsko. Sněmu českému nastala
smutná povinnost schváliti zádavu nejkrásněj-
šího kraje vlasti. Jako když z lepé řízy spanilá
perla se oderve!
Dnos k slzám nutí nejen zbytek národního
živlu, jenž tu po věky se udržel v několike dě-
dinách, každé jméno, jehož český zvuk nebylo
možná udusiti, ty němé lesy a stráně, odkud
navždy uletěl český zpěv, ty zamlklé údoly, kde
sotva ptáče zašviřinká, ty hojné stopy exulantů
českých, kteří, vyhostěni z domoviny, v za-
lehlých ďourách hledali tajného pobytu ...
Po náchodské silnici překročíme hranice
české. Záhy v pravo stihneme první ves českou,
Slané (Schlane:), na dolním toku Slánského
potoka. Lid teď říká Šnela (Schnelle). Rozložena
v malé rovince vzdělaných polí, ničím neliší se
vesnička od našich dědin. Má 843 cbyvatel,
z těch sotva procento Němců. Několik minut
dále dědina Žakš (Sackisch), také Žakee
zvána. Jest již silně zněmčená, ze 692 duší jen
57 Čechů čítá. Za to tu bývá přes léto ve zdej-
ších dílnách kamennických hojně dělníků če-
ských ve službách velkozávodu berlínské firmy.
K Žakši patří skupina chaloupek „Ráj“, obý-
vaná rodinami čes. Duchačů, polomků českých
exulantů.
O něco jižněji, v malebném údolí, pod
smaragdovými stráněmi Kuřátkova vršku, tulí se
víska Březové (Brzesowie), na severu krytá
*) Víz odpol. vydání »Národních Listů« ze dn
10. ledna 1905
Velik
Němec
Sackisch
Žakee
Čecho
Duchač
Kuřátkův
Kladsko
Schlane
víska Březová
24
article
Červenákem a Kodreákem (taky Kodrcoun)
Tudy „kodrcají“ povozy vesničanů do blízkých
polí. Čítá 480 duší; děti již nevalně česky mluví.
Německá škola činí se, aby cizí jazyk stal se
obcovacím. Jest tu 30 rodin Sieglů, 12 rodin
Kuřátků, 10 rodin Hilmů, 8 rodin Dědků, 4 ro-
diny Kuňarů, 2 rodiny Hoňků, a rodina Lelkova.
Od Zakše k severu, asi za 10 minut octneme s
ve villovém městě pověstných lázní chudob-
ských (Cudowe). Chudoba slyne výhodnou
polohou, alkalické kyselky železité, příznivé po-
měry klimatické, rozkošný kraj okolní, vše to
činí z Cbudoby lázeňské místo nevšedně rušné.
Léčí se tu blednička, chudokrevnost, nemoc
nervové, vysýchání michy, obrna, hysterie, ne-
moci ledvinové, vady pliení i srdeční a pod. Ko-
lonie villová zanechá ovšem dojem města něme-
ckého, ač i v parku jsou výstražné tabulky ně-
mecko-české. Však se tu s Čechy počítá nikoli
na místě posledním. Lázeňský koncert vojenské
kapely hraje ochotně naše skladby, ač se jednou
proto zvířil všechen tisk našich užších sousedů.
Červenák
Kodreák
Kodrcoun
Siegl
Kuřátko
Hilm
Honěk
Lelkův
ko
Čechy
25
article
—Sám nájemce lázní, Nemejta, je Čech. Češi
jsou majiteli četných letohradů: Hillmanova
villa „Nový svět“, útulek českých hostí, villa
„Regina“ Fridolína Houštka, Zeidlerova villa
„Karlsruhe“, villa „Hubertus“ Huberta Houštka,
Petrákova villa „Aurora“, Umlaufova villa (otee
a syn) „Concordia“, villa „Austria“ žida Po-
láka aj.
Za čtvrtí lázeňskou, v lučinatém údolí roz-
hozena teprve vlastní osada česká Chudoba.
Čítá 53 chaloupek, většinou Čechy osedlých.
počtem as 250 duší. Sedm osadníků všeho všudy
je Němců. Jako v jiných dědinách, jednotvárný
hrkot stavů vítá zde za každým krokem. 15
„bémů“ si vydělají denně neúmornou praeí
(bém = 10 feniků).
Něco málo popojdeme silničkou karlsberg-
skou k východu. Stihneme pod Blažejovským
vrchem skromnou vísku Blažejov (Blase-
wei). Jedenáct „churých“ chaloupek českých
Nemejta
Čech
Hillmanův
Regina
Fridolín Houštka
Zeidlerův
Houštka
Petrákův
Umlaufův
Concordia
Němec
Blažejovský
Čechy
Karlsruhe
Blažejov
Blas
Austria
26
article
zasazeno tu do půvabného údolíčka, jež maleb-
nou krásou zmírniti hledí bídu jejich.
Na severozápad od Chudoby rozkládá se
největší česká osada kladská, Něm. Čermná
(Tscherbenei). Jižním cípem dotýká se české
vísky Malé Čermné. Čítá 1795 duší, český
jazyk tu stále neztenčeně domovem. Pouze na
20 Němců. Při kostele sv. Bartoloměje je tu
umrlčí kaple, podobná sedlické u Kutné Hory.
Stěny i oltář vyloženy lebkami a hnáty symbo-
lického skupení. Na oltáři prostřelená lebka
národního hrdiny Čechů kladských, Josefa Mar-
tince. Vojska Bedřicha Vel. zabrala luzné kraje,
Martinec schvácen žalem. Zosnoval vzbouření
selské proti vetřelcům. Však podnik selhal. Od-
vážný vůdce lidu zastřelen blíže kostela. Čelo
lebky nese stopu vražedné kulky.
Poslední stavení čermenské (hořejší vsi
říká se U skály) stýká se s osadou
Stroužné (Straussenei), v hlubokém, ma-
lebně rozeklaném údolí. Stroužné s blízkou osa-
dou Bukovinou (Bukowine) čítá 850 duší
na nepatrné procento českých. Z Bukoviny je
čarokrásný rozhled do dalekého kraje českého.
až ke Krkonoším a Ještědu. Však sem zabloudi
nojně turistů, jimž vítán bývá hledaný hostinee
Ducháčův. Dosud vzpomínají s hrdostí u Du-
cháčů, jak se dědeček jejich držel, když taky
jednou navštívil je z Náchoda sám „prine“
(Schaumburg-Lippe). Hovořil německy. Ducht
česky. Prine udiveně:
— Jak jsi dlouho, Ducháči, v Bukovině?
— Ale od jakživa, Jasnostil
— A to je divné, v Prusku, a neumíš do
sud německy!
— A jak dlouho jste, Jasnosti, v Čecháchí
Ducháč sebevědomě.
— Nu, ode dávna.
— A to je divné, v Čechách, a neumíte an
česky! —
Milý dědečku Ducháči! S takovým podivem
byl bys mohl se ptáti mnoha kavalírů na če-
ských zámcích! Ale nepřišli k tobě, jako vrch-
nost náchodská, abys jim tak do očí vyslípl.
Chudoba
svatý . Bartoloměj
Čecho
Josef Mara
Bedřich Vela
Martinec
Straussenei
Ducháčův
Ducháč
Německo
Čermná
Tscherbenei
Malá Čermná
Kutná Hora
jít Bukovina
Bukovina
Krkonoše
Ještěd
Náchod
Schaumburg
Prusko
Čecháchí Ducháč
Čechy
Němec
Lippe
27
article
Ano k Ducháčům zaměří hojně turistů
Blízký Bor jest pravá pokladnice divů přírod-
ních. Od „Rozsejpací skály“ pozorně dereme se
mezi strmými stěnami, přes zrádné propasti do
„Dívokých dour“. Podivné útvary! Celá zka-
menělá eskadra lodí, čertova noha, překvapujíeí
brány a nádvoří. Vše jako stvořeno pro útulek
celých výprav, prchajících s koni i s dobytkem.
Zde kdysi skrývali se exulanti čeští. Dýcháte
s posvátnou úctou chlad jeskyň, jež hostily muže
a ženy svaté. Dosud jakoby tu zněly ozvěnou
jejich hlasy, plné steskův.
Colý Bor táhne se od Bukoviny as dvě ho-
diny na východ. Svah jeho východní sluje „Vej-
pálenec“, od pohromy, jež ho požárem lesním
stihla. Jako v Tatrách mají „mořská oka“, zde
bývalo na temeni „mořské ucho““ — veliký ryb-
ník, jehož voda podzemím se tratila i s rybami
Písku, splaveného až do Čech, užito prý bylo na
omitky v. Náchodě.
Asi uprostřed jižního svahu Boru, v roze-
klaném údoli, tají se česká ves Jakubovice
(Jacobowitz). S Blažejovem čítá 355 duší. Jen
hostinský a lesník jsou Němci, Stihli jsme právě
šedozeleného strážce borských lesů, vstoupivše
s dědečkem jakubovickým za deštivého rána do
hospody. Dědeček v hovoru si liboval:
— A my tu pořád česky ! Jen šenkýř nechce
se naučit, a tuhle pan forstmajster!
Šedozelený s podniceným okem se utrhl:
— Né, né, da muss man nur deutsch
sprechen, wir sind da in Preussen!
Na převaž Boru ocitáme se již v okres
neurodském (hl. město Neúroda, Neurode —
„Najróde“). Tu ještě vítají dvě obce české
větší Nouzín (Nauseney) a malá osad
Ostrá Hora (Scharfenberg). Čítají 295 oby-
vatel. Z těch jenom 15 Němců.
Tím skončena procházka po českých obelh
kladských.
Ducháč
Němec
Bukovina
Tatry
Písek
Čechy
Náchod
Jakubovice
Blažejov
Bor
Neurode
čertův noha
28
article
Však i jiná místa hostí více méně zbytků
českých. I názvy dědinek hlásají někdejší původ.
Nic nás nezmýli zakuklené názvy: Gellenau —
Jelenov, Georgsdorí — Jiříkovice,
Dörnikau — Trnkov, Tanz — Dancov,
Tschischnei — Čížňov, Löschnei — Líž-
ňov (Leštná), Järker — Jarkov, Tassau
— Tasov, Jauernig — Javorník aj.
Ba, ještě u Dušník víska Goldbach je
z dobré třetiny česká. Beze škol a většinou
(hlavně v nejnovější době) i bez kazatelny udr-
žela se tu řeč otců dodnes! Do r. 1873 vláda
pruská trpěla tu tam i českou školu, pak pře-
stalo to úplně. Nepostupuje sice výbojně proti
hrstce zbylých Čechů, ale taky národnost jejich
není nikým živena ani vzněcována. Dostane-li
se sem někomu do rukou nová česká knížka,
zůstane těměř neporozuměna. Jazyk zdejších
Čížňov
Löschnei
Čecho
Georgsdorí
Jiříkovice
Dörnikau
Trnkov
Leštná
Järker
Jarkovo
Tassau
Tasov
Jauernig
Javorník
Gellenau
Tanz — Dancov
Tschischnei
Lížňov
29
article
Čechů jest již namnoze jen odchylným dialek-
tem. Leda ještě blízká souvislost s Čechy z krá-
lovství, kamž jsou odkázáni ve věcech trhov-
ních i duchovních města Náchod, Hronov, Ma-
chov, působí galvanicky na uchování jazyka
v lidu. Jinak ty lidičky ani nenapadne zastesk-
nout sobě nad ztrátou svého příslušenství ke ko-
runě české. Jsou Prusy, vžila se dávno u nich
myšlenka, že jsou údy říše pruské, ba, libují
si v tom — majíť se tu dle vlastního doznání
ninohem lépe. Vzorný pořádek veřejný (není
tu žebráků, cikánů, kolovrátkářův a pod.), sta-
robná opatření, hojný graciál vojenský . . ., vše
usvědčilo je, že tam, v Čechách, jsou poměry
mnohem — horší. Však i Němci chválí si jejich
oddanost. A podíváme-li se do přibytků, všude
i v českých světnicích najdeme obrazy Viléma II.
i jeho rusovlasé paní, hojnost barvotisků, sym-
bolisujících německá vítězství válečná. Otcové
těch dnešních českých dětí prolévali svoji krev
za ty ideje cizí a vítězné bombasty maleb mluvi
lichotivě i k jejich srdci. Jsou všichni už vy-
chovanci pruského — z řízení...
Čecho
Prus
Cikán
Němec
Vilém II
Čechy
Náchod
Hronov
Ma