ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d30e580-78e9-11dc-b742-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 71, person 89, org 12, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 46.
4 article
Na ranní a odpol. llsty přadpláeí ne v Praze v administraei na n. . . . . 6 K — s dvojí donáškou na nrěs ndnt ka . . . . 7 k nok ve Blialkácht . 2 K 80 h na měsic P'oštou: a měsí n dtrt leia . . . . 9 K ooh s dvojí zásilkeu na měsjíe n l.. . ke L. Z Petrohradu, 14. února. (Původní telgm. zvl. dop. »N. L.«) Vysoký vojenský hodnosta potvrzuje, že Grippenbergova armáda provedla svůj pohyb na roz- kaz z Petrohradu. Grippenberg je na cestě do hlavního města. Neshody s Kuropatkinem jsou na- dobro rozřešeny. vládní projev o poměru k Úhrám. Včera pronesl předseda ministerstva baren Goutsch v rozpočtové debatě delší řeč, v niž setkáváme se zároveň s prvním jeho prohláše- ním ohledně záležitostí uherských, pokud se do- týkají této poloviny soustátí. Prohlášení takové nutno bylo očekávati od okamžiku, kdy národ v Uhrách posledními volbami vynesl svůj roz- sudek a ježto rozsudek ten vyzněl jasně již prvního volebního dne, 26. ledn — čekalo s zde, v královstvích a zemích, na radě říšské za- stoupených, na příslušné prohlášení stanoviska vlády vídeňské skoro plné tři neděle, což jest doba zajisté dostatečná, aby i ve Vídni náležitě se orientovali.
Praha Petrohrad Uhry Vídeň
5 article
Zdá se však, že tentokráte vídeňská vláda se dala všestranně předstihnouti veřejným ml- něním, kteréž stopovalo s nebývalým zájmem obrat v Uhrách nadešlý a sledovalo do nejmen- ších podrobností vývoj událostí, v nichž vy- stihlo a rozpoznalo ihned dějinnou vzpruhu, jež vnesla nový tvůrčí živel do osudů této dvojité monarchie. O tomto pronikavém zájmu veřejnosti na výsledku voleb, jež zdecimovaly v Uhrách stranu od r. 1875, vlastně však již od roku 1867, bez- ohledně vládnoucí a korunovaly vítězstvím stou- pence úplné státní neodvislosti Uher, stranu ko- šutovců a osmačtyřicátníků, stranu, jež vždy byla zásadním odpůrcem dualismu, založeného na vyrovnání z r. 1867, jež se stalo pře hlavy a na úkorveškerých neněme- ckých národů řiše, vyrovnání, proti kte- rému odpor, vedený zejmena v zemích českých, naplňuje nejvýznamnější stránky tehdejší poli- tiky české — o tomto pronikavém zájmu veřej- nosti svědčí i to, že skoro všiehni poslanci, kteří se dostali na radě říšské ke slovu při nynější rezpočtové debatě, v řečech svých se vyslovovali i o volbách uherských a jejich účinku na tuto polovinu říše. Proto se nám zdá, že včerejší prohlášen předsedy ministerstva bar. Gautsche jest poně- kud opozděné, že dalo se předstihnouti horlivě uvažujícím veřejným míněním, a že sotva se již stane jeho jednotícím regulátorem, jakým by se snáze bylo mohlo státi, kdyby bylo pověděno ihned na samém počátku rozpravy rozpočtové. Ještě méně může doufati prohlášení toto, že dosáhne onoho jednotícího účinku, porovnáme-li jeho celkově zaobalený a tudíž ne dosti jasný obsah s přesnou určitostí a účelně seskupenými a namnoze skutečně přesvědčivými výklady. jaké k nám zaznívají z uherské poloviny říše. z úst politiků, nyní většinu sněmovní, tak zva- nou spojenou opposici, zastupujících.
Gautsch Uhry
6 article
Stačí pročisti prohlášení bar. Gautschea okamžitě vycíti čtenář tyto jeho slabiny- Pravilt: „Rozum se samo sebou, že nemohu mlu- viti o událostech v jiných státech. To jsou zá ležitosti, o nichž z tohoto místa mluviti nepo- kládám se za povolána. Vláda stojí na půdě společenství, jak je zákonem upevnilo vyrovnán z roku 1867. Vláda pokládá za svou povinnost, tyto zákony a všecky úmluvy a ujednání, jak se staly s vládou uherskou, loyálně provésti. Kdyby však výsledky k tomu směřovaly, že by se na ona ujednání a úmluvy navazovaly nov podminky, anebo že by záležitosti, za spo- lečné považované, byly dotčeny ve své pod- statě, pak vláda v plné shodě s parlamentem a s veškerým veřejným míněním v Rakousku zcela klidně, le neochvějně dovede hájiti zájmy rakouské. Sněmovna může býti přesvědčena, že při obraně té se neobmezíme na pouhá slova. ale že stejně rozhodně se zastaneme velmocen- ského postavení monarchie, kteráž jest výtvorem staletého historického vývoje, pro niž národevé ve mnoha bitvách, co nejdražšího měli, oběto- vali, kteráž jest zárukou míru a neposledním zabezpečením — obou států.“ Uvážíme-li, že toto prohlášení se stalo tře tího dne po slyšení, jež měl vůdce spojené uherské opposice, Košut Frant, v neděli u pa- novníka, a že stanovisko této opposice jest vše- obecně známé, ba že am jednotlivé požadavky její nejsou žádným tajemstvím, překvapí nás za- jisté, že baron Gautsch zeela všeobecně mluv o zachování úmluv a společenství dle zákonů vyrovnacích. Úmluvy a ujednání ta se týkaji především hospodářských záležitostí dle dohody Szella s Körbrem o sylvestrovské noci r. 1902 učiněné, jež až do roku 1907 dle zásady reci- procity mají trvati.
Košut Gautsch Rakousko
7 article
Nikdo v Uhrách, ani Košuta nevyjímaje dosud neřekl, že tyto úmluvy nehodlá zachovati Za to se však na všech stranách v této polovině státu prohlašovalo, že jsou úmluvy ty nepřija- temé, třeba se při tom pociťuje, že do vytčené lhůty potrvají. Nové podmínky však se mohou týkati především úpravy hospodářského poměru po uplynutí r. 1907 — a tu žádají nejen v Uhrách, ale i v této polovině státu četné hlasy — ho- spodářskou rezluku. Ježto hospodář ská pospolitost není podmínkou vyrovnání z r 1867, ale obnovuje se hospodářský poměr od 10 do 10 let, nelze po r. 1907 takovému kroku brániti. Neméně jest jisto, že nyní v Uhrách nen ještě sněmovní většiny, jež by chtěla sáhnouti na podstatu institucí, jež tvoří společné zá- ležitosti. I ve spojené opposici uherské jsou frakce, jež trvají na podstatě vyrovnání z r. 1867 a i Košut uznává, že příští vláda s touto pod- statou musí počítati. Potom však zůstává dosti nejasným to, proti čemu vídeňská vláda se mín postaviti již nyní e celým parlamentema s veškerým veřejným míněním? Při tom ani ne- třeba zvláště připomínati, že od r. 1897 mnoho se událo v této polovině říše, co znemožnílo takovouto jednomyslnost rady řišské a veřej- ného mínění, a co dosud ani nebylo odčiněno ani jinak napraveno.
Košut Uhry spojený opposice
8 article
My prostě nevěříme, že uherský bubák, kdyby se líčil barvami sebe křiklavějšími, stači na to, aby zdejší neněmečtí národové zapomněl na všecka příkoří a bezpráví, jež utrpěli v po- sledních lerech, a že nebudou míti nie pilněj- šího, než spěchati na pomoc Vídni, nedostojí-li tato především sama svým povinnostem k nim, a nesplní-li jejich spravedlivé a oprávněné po- žadavky. Vídeň sama nás naučila ne pouze za éry ústavní, aspoň takové opatrnosti, abychom an sliby jejími, ani hrůzami domnělého nebezpeč se nedali oblomiti, a trvali mužně n plném právu svém, třeba vláda měla pr nás nadějná slova — dokud nebudou následo- vati i činy a skutky její. A těchto dosud nen u nás a kolem nás nikde vidětil Velmocenské postavení říše dáno jest pouze spokojenými, v právech svých nezkrácenými ná- rody; to, co však se dělo v posledních letech proti neněmeckým národům, to právě způsobilo. že velmocenské postavení soustátí bere se v po- chybnosť. Prostředky moderního státu, chce-l zůstati velmoci, nemohou nikdy býti tytéž jakými se pracovalo v dobách absolutismu to pociťuje dnes i ona veliká velmoc, jejíž abso lutism dosud se považoval za neochvějný a jenž jí v době vážného nebezpečí způsobuje stejn nehody v akci zahraniční jako v poměrech vnitř I pro velmoc rakousko-uherskou nadešel okamžik, kdy záruky a bezpečnost svého dalšího rozvoje musí vyhledávati ve smíru se všem ních.
Vídeň
9 article
svými národy; a dokud toho nebude, povede všecko jiné odhodlání jen k novým a ještě vět- ším rozpakům. Právě takovéto řešení oboustranné krise vrátilo by stát k oněm historickým základům jež mu zjednaly postavení velmocenské. My Čechové tudíž klidně vyčkáme, až tyto pravdy zjednají si uznání i ve Vídni. Pro nás nadvláda německá není a nikdy nebyla politi ckým axiomem; my se vpravíme jen do poměru rovných s rovnými. Jinak děj se, co dějl
Čecho Vídeň
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 14. února. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Šestihodinná schůze. Od počálku do konce za jímavá, čilá, pohnutá. Při závěrku, za součinnost obecenstva ve druhém patře bouřlivá. Neobyčejně hojně navštívená, dole i nahoře. Lože i galerie plny Pcslanců přítomen počet veliký. Scenerie vůbec zcel mimořádná., Vláda promluvila podruhé politicky, český řečníl zashl do prvého čtení rozpočtu. Pozornost pre všechny mluvčí dneška: štyrského agrárníka Hlagen- hofera, jenž vyprávěl zajímavé historky berní, českého agrárníka Práška, který nepřestal na věcech země- dělských, zástupce vídeňské obchodní komory Kink odborníka znamenitého, dra. Mengra, polského po- slance neodvislého Breilera, byla stejně velkou. Nej větší za výkladů bar. Gautsche, dra. Kleina a dra Kramáře. Dvěstěpadesát poslanců je poslouchalo na- pjatě a vytrvale. Poslanecká sněmovna měla jednou opět velký den. Bar. Gautsch dnes nečetl, nýbrž řečnil. Jes takým, jakým jsme jej poznali, když si odbyl prvý debut v parlamentě před 19 léty. Zachoval si svěžest hladkost, tón, barvu i akcenty svého přednesu. Jako by se ho nebyla dotekle dvě desetilelí. Zůstal tako věren svému zvyku, házeli kytičky na všechny strany. nikde nenarážet, nikde neprovokovat. Očividna byl jeho snaha — nejen dvakráte, nýbrž třikráte ji pod- škrul — ukázati, že má tři hesla jako ministerský předseda: Samostatnost, pevnost, blahovůli Svou parolu „neodvisle rozhodovat“ nejen opa- koval a zpevnil, ale rozšířil. „Ministerstvo“ — pravi — „vyhražuje si volnost a svobodu disponovati dirimovati dle svého uznání nejení ve věcech ná- rodních, nýbrž i ve všech záležilostech.“ A důrazně dodal chěí kabinetu, že by tento nezůstal ani hodinu v úřadě, kdyby tohoto zmocnění neměl.
Prášek Gautsch Klein Vídeň poslanecký sněmovna plný Pcslance
11 article
Toto prohlášení doznalo hlučné pochvaly na pra vici a ve středu. Na levici mlčeli, neodporovali věak Deklarace, ministerským předsedou opakovaná není předním právem, jest přední povinností každé exekutivy. Vláda, která nemá vůle ani mo žnosti jed- nati dle své přísahy na platné zákony, na platnou exekutivu, není vládou. Ta jest nevolníkem. Bez- počtukráte apostrofován byl dr. Körbel, který tenlo samozřejmý článek věrouky ministerské pronesl způ- sobem nepokrytým, všelikou pochybu vylučujícím. Z 5 let neodpověděl k tomu. Politika nemůže býti ovšem vyčerpána řečni- ckými výkony. Politika se nedělá sebe pěknějšími slovy, nýbrž skutky a činy. Na ty my jedině dáme, podle nich oceňujeme systémy, podlo nich zařizujeme své stanovisko. Těch čekáme. Zástupce městské skupiny táborské povědětjí neprodleně, že my Čechové nechceme nižádného ná- silí na Němcích, ale toliko své zákonně právo. Na legálním stanovisku tom pak trváme vůčí každe vládě a vůči každé vymáhati budeme, co nám přísluš a náleží. Sympaticky působilo u všech stran autonemi- stických vyjádření, že vláda vše, co se stalo dosu k úpravě financí jednollivých království a zemí, po- važuje nedostatečným a že k vytrvalé sanaci jest leprve akce třeba, kteráž arci stáli se může s zřetelem na různé poměry. Dalmatince získal si chéť vlády ujištěním, že jejich vlasti hodlá věnovati veškeru pozornost. Byl
doktor Körbel Čecho Němec Dalmatinka
12 article
— se svým zemským hejtmanem dr. Ivčevičem v čele — prvními gratulanty. O sporu česko-německém nevykročil bar. Gautsch z všeobecnosti. Dal toliko projev svému optimismu že oba národové království české obývající, vejdou v lepší styky. Nejsilnější účinek měl ve sněmovně passus, vě- novaný poměru k Uhrám. Jest to negativ, ze kterého lze sestaviti si positiv. Dle obrazu toho jest silusce krajně krifickou — také po audienci Košutově — jde fakticky o celistvost monarchie. Pro všechny eventuality proklamoval se bar. Gautsch paladinen zemí rakouských. Ale byl opatrnějším, nežli jeho předchůdce. Nehrál sobě při tom na kurátora. Chc konati roli tu v úplněm souhlase s parlamentem s veškerým veřejným míněním této poloviny říše. Dlužno vyčkati ohlasu řeči Gautachovy v Pešti Také podle něho bude možno soudili o napjelí mez Vídní a vilěznou opposicí maďarskou více, nežli podle tajemných bulletinů v její novinách. Velice interessantní bylo divadlo, když baron Gautsch domluvil. Applaudovali, „ lloskali a tiskli mu ruce Poláci, konservalivní velkostatkáři, němečtí velko- statkáři, centrum a Rumuni. Ostatní Němci zůstali opodál, Čechové a Slovinci v naprosté reservě.
doktor Ivčevič Gautsch Košutův Polák Rumun Němec Čecho Uhry Pešť Vídeň
13 article
Správce ministerstva spravedlnosti v polemice proti dru. Tavčarovi vytkl zásady pro jmenová ní soudcovských úřadníků. Pěkné, všeho sou- hlasu hodné. Ale co jsou zásady, hlásané theoreticky s ministerských křesel? Španělskou slěnou často, za kterou dějí se v praxi věci opačné. Proto dobře učini dr. Kramář, když vyzval dra. Kleina, by sobě počínal při jmenování v ressortě svém alespoň — jsou zcela blízká četná jmenování pro království české — tak. aby Čechové neměli příčin k žalobám. Český poslanec, jenž učastnil se jednání dneš- ního, pojednal o 4 thematech: o rozpočtu státním. o poměrech obchodně politických, o poměrech uher ských a poměrech vnitropolitických. Celá sněmovna sledovala relief, který k nim přičinil, relief, svědčící o bystrém pozorování, hlubokých vědomostech samostatném nazírání, které dospělo ve příčině ně- kterých částí rozpočtových v určité, podstatné návrhy Temným bylo jeho líčení skutečného stavu finane státních a vřelý jeho plaidoyer pro zlepšení zemských firancí a pro důstojné budovy českých vysokých škol. pro které doporučoval systém lhůtový. Ovšem dr Kramář oddává se sotva klamu, že některé jeho projekty finanční nenarazí leckde na rozhodný odpor zejmena plány lihového monopolu a podnětu ke zvý- šení sazeb železničních.
Tavčar Pěkná Klein Čecho
14 article
Dr. Kramář měl tentokráte hovor, kterému dl terminologie sněmovní říká se včený. Ale dokázal že ve všech oborech a problémech stální správy slátním hospodářství jest znalcem, který jest povolán pronášeti svůj úsudek a který jest oprávněn, aby bl styšán. Sociální demokraté protestovali dnes opětně proti usnesení panské sněmovny, kterým se mění jednací řád obou sněmeven. Výklad posl. Daszyňského pro vázela galerie souhlasem. Když pak okřikl ji místo- předseda dr. Žáček, posl. Stein učinil nerozmyslný. nerozvážný a pová žlivý výrok, že galerie jest opráv- něna účastniti se jednání. Pan Stein patrně zapomně ve kvapu a rozhorlení, že mohla by proti němu de- monstrovati galerie dolnorakouského sněmu. Roz- umný člověk nezapomíná na konce.
doktor Kramář Žáček Stein panská sněmovna
15 article
Z Vídně, 14. února. (C.- B.) Předseda hr. Velter záhajuje schůzi o 11.15 hod. dopol. Ministr obchodu podal předlohu po změně a doplnění živnostenského řádu. Mezi došlými spisy jsou návrhy pos Choce a sp. na ustanovení geometrů jako soud- ních komisařů při okr. soudech a na odstranění ne- dostatků v pozemkových knihách ; — dolazy poslanc Fresla a sp. po zvýšení příbytečného zřízenců státních železnic v Plzni, po doplnění a změně živ- nostenského řádu a po zřízení poštovní filiálky v V. okresu přibramském; — Zzvorky a sp po chování se okr. hejtmanství jabloneckého a místo- držitelství k hasičskému svazu »Palacký«; — Bř ez- novského a sp. po bratrských pokladnách v hu- tích milešovských; — Fresla a sp. po služebních poměrech v dílnách státních železnie v Praze Plzní; — Sehnala a sp. po ohlašování předstíra-
Choc Fresl Palacká Sehnal Vídeň Plzeň Praha Plzeň hasičský svaz
16 article
V drobném prodeji; raaní číslo o sob5 . . odpelední . . . na žk Ve filialkách na venkověe ranní čhlo. . . . . . . . 20h odpolední . . . . . . . . Bb Inseráty plati se hotově zapřed Přodplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakes Hskárna n expedice „ Národních Listá“ Rukopisy se nevracsjí.
národní Listat
17 article
ných živností v Čechách z národních příčin: — Ir a sp. po místodržitelském zákazu, svědčícím něme- ckému úřadnictvu v Čechách, že nesmí přistupovati ke spolku německých státních úřadníků a po vymá- hání daní v některých nouzových okresích. Po doplňovacích volbách výborových sněmovna rokovala dál
Ir Čechy výborův sněmovna
18 article
o rozpočlu
19 article
Posl. Hagenhofer vítá dělnost sněmovny. Také dtívější vláda se snažila učiniti parlament dělným. Podala mu investiční předlobu. Většina ji schválila, nezkoumajíc dříve náklady. Je zvláštní, že posl. Skéne v příčině překročení nákladů na železniční stavby hraje si na rozhorleného To měla si dříve rozvážiti většina sněmovny, která hlasovala pro že- lezniční stavby. U vodních dráh dožijeme se ještě většího pře- kr čení. Při uzavírání obchodní smlouvy s Něme- ckem bylo příliš málo šetřeno zájmů zemědělství. Mluvě o vyrovnání s Uhrami míní, že první povin- ností parlamentu jest, upraviti konečně tuto otázku tak neb onak. Naším heslem bude: Buď vyrovnání pro obě strany spravedlivé nebo hospodářskou roz- luku. Za nynějších poměrů v Uhrách lze sotva před- pokládati, že dojde k trvalému vyrovnání. Nestane li se tak, bude lépe hned se rozejíti. Není pochyby, že pro nynější vyrovnání se surtaxou nenalezne se většina. Poněvadž zemědělství bylo zkráceno již při obchodní smlouvě s Německem, musí býti hájeny jeho zajmy při uzavírání obchodních smluv s jinými zeměmi tím více. S Ruskem a zeměmi balkánskými zejmena se Srbskem nesmí býti uzavřena nijaká ve- terinářská konvence. Zvýsením vývozních cel na dobytek vývoz do Německa bude značně stižen novou velerinářskou konvencí mohl by být také úplně uzavřen. Rečník líčí nouzi stavu selskéhoa tlumočí řadu zvláštních stížností. Polemisuje s dv. radou Jeitelesem, jenž popíral, že panuje nouze, při- mlouvá se za pojištění proti živelním škodám a pro- hlašuje posléze, že bude hlasovati pro rozpočet. (Po- chvala na lavicích katolického středu.)
Posl Jeiteles Uhry Německo Rusko Srbsko
20 article
Posl. Prášek prohlašuje, že jeho strana zaujímá k vládě stanovisko vyčkávací. Proto rozhoduje ze- jmena rekonstrukce ministerstva. Předseda mini- sterstva jest osobně velmi sympatický, ale musí se vyčkati, bude-li možno přenésti tyto osobní sympatie také na jeho skutky. Ale vyčkávání nemůže trvati tak dlouho, až vláda dostane důležité pro ni před- lohy. Naopak právě tehdy, až tyto důležité předlohy dospějí k jednání, bude požadováno od předsedy ministerstva jasno o jeho postavení k otázkám, týka- jícím se národa českého, v úspěch vyrovnávacích konferencí řečník nevěří. Němci neodstoupí ničeho ze své državy, naopak zúčastní se vyrovnávacích konferencí jen tehdy, budou-li moci docíliti úspěchu. Ale co mohou dáti Čechové, kteří ničeho nemají, Němcům, kteří mají přece všeho nadbytek, poněvadž mají pro sebe vládu a jiné rozhodující činitele? Vláda by měla zanechati protežování Němců, při čemž nemusí nikterak potlačovati menšiny v Čechách.
Posl Prášek Němec Čecho Čechy
21 article
Teprve až Němci uvidi, že jim nutno počítati s většinou českého národa, dají se snad jinak do vyjednávání, než teď možno. Řečník nalehá na úpravu zemských financí král. českého a přechází pak k poměrům uherským, vítaje porážku liberální strany s povděkem, uváděje, že strana tato vždy Jáhla za jeden provaz s německými liberály v Ra- kousku a to vždy na účet českého národa. Zástupci českého národa cile neodvislých. stran maďarských budou podporovati nejen morálně, nýbrž jinými ještě prostředky. Sympatie tyto ovšem nesáhaly by tak daleko, aby snad Maďaři směli sobě celní roz- luku zaříditi jenom podle své libosti. Řečník prohla- šuje, že agrárníkům je hospodářská rozluka progra- movým bodem, lituje neblahého výsledku vyjednávání o německo-rakouské obchodní smlouvě a líčí ne- příznivé důsledky, jež vzejdou z toho zejmena če- skému rolnictvu, tísněnému již bez tak soutěží ma- ďarskou. Vyzývá vládu, by rolnictvu poskytlav novém celním tarifu zvýšenou ochranu a aby při uzavírání ostatních smluv obchodních měla na ně rovněž náležitý zřetel. Řečník domáhá se podpory pro chov dobytka, ochrany proti zavlékání dobytčích nákaz z Uher, příznivé rozřešení otázky obilních sladových sazeb a nalehá na provádění nutných meliorací, na zadávání dodávek zemědělcům, na větší subvence pro podniky rolnické, vyzývaje mini- stra orby, by dokázal provedením agrárního sv ého programu, má li v kabinetě vlivu. Nedáli vláda če- skému rolnictvu náhrady za škody, jež utrpělo smlouvou obchodní s Německem, použije stran řečníkova na záchranu zemědělství prostředků, ja- kých v této sněmovně ještě vídáno nebylo.
Němec Maďar Uhry Německo
22 article
Posl. Kink prohlašuje, že němečtí obchodníci živnostníci přese všecku svoji věrnost k národu přejí sobě národního míru co nejdůtklivěji, již v zájmu státu a vývoje zemědělského. Pokoje lze prý však docíliti jen tím, bude-li každá z národností zasazo- vati se jen o takové ústupky jazykové, aby jimi ne- byla jednota státu, armády a velmocenské postavení říše poškozeno. Projeviv v zájmu rakouském přání po spravedlivé úpravě celních poměrů mezi oběma polovinami říše a jiné požadavky v různých
Posl
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Naši v Kladsku. Zbytky českého osídlení. Píše N. J. Buk.“) Roku 1742 pruský král Bedřich Velik zachvátil Kladsko. Sněmu českému nastala smutná povinnost schváliti zádavu nejkrásněj- šího kraje vlasti. Jako když z lepé řízy spanilá perla se oderve! Dnos k slzám nutí nejen zbytek národního živlu, jenž tu po věky se udržel v několike dě- dinách, každé jméno, jehož český zvuk nebylo možná udusiti, ty němé lesy a stráně, odkud navždy uletěl český zpěv, ty zamlklé údoly, kde sotva ptáče zašviřinká, ty hojné stopy exulantů českých, kteří, vyhostěni z domoviny, v za- lehlých ďourách hledali tajného pobytu ... Po náchodské silnici překročíme hranice české. Záhy v pravo stihneme první ves českou, Slané (Schlane:), na dolním toku Slánského potoka. Lid teď říká Šnela (Schnelle). Rozložena v malé rovince vzdělaných polí, ničím neliší se vesnička od našich dědin. Má 843 cbyvatel, z těch sotva procento Němců. Několik minut dále dědina Žakš (Sackisch), také Žakee zvána. Jest již silně zněmčená, ze 692 duší jen 57 Čechů čítá. Za to tu bývá přes léto ve zdej- ších dílnách kamennických hojně dělníků če- ských ve službách velkozávodu berlínské firmy. K Žakši patří skupina chaloupek „Ráj“, obý- vaná rodinami čes. Duchačů, polomků českých exulantů. O něco jižněji, v malebném údolí, pod smaragdovými stráněmi Kuřátkova vršku, tulí se víska Březové (Brzesowie), na severu krytá *) Víz odpol. vydání »Národních Listů« ze dn 10. ledna 1905
Velik Němec Sackisch Žakee Čecho Duchač Kuřátkův Kladsko Schlane víska Březová
24 article
Červenákem a Kodreákem (taky Kodrcoun) Tudy „kodrcají“ povozy vesničanů do blízkých polí. Čítá 480 duší; děti již nevalně česky mluví. Německá škola činí se, aby cizí jazyk stal se obcovacím. Jest tu 30 rodin Sieglů, 12 rodin Kuřátků, 10 rodin Hilmů, 8 rodin Dědků, 4 ro- diny Kuňarů, 2 rodiny Hoňků, a rodina Lelkova. Od Zakše k severu, asi za 10 minut octneme s ve villovém městě pověstných lázní chudob- ských (Cudowe). Chudoba slyne výhodnou polohou, alkalické kyselky železité, příznivé po- měry klimatické, rozkošný kraj okolní, vše to činí z Cbudoby lázeňské místo nevšedně rušné. Léčí se tu blednička, chudokrevnost, nemoc nervové, vysýchání michy, obrna, hysterie, ne- moci ledvinové, vady pliení i srdeční a pod. Ko- lonie villová zanechá ovšem dojem města něme- ckého, ač i v parku jsou výstražné tabulky ně- mecko-české. Však se tu s Čechy počítá nikoli na místě posledním. Lázeňský koncert vojenské kapely hraje ochotně naše skladby, ač se jednou proto zvířil všechen tisk našich užších sousedů.
Červenák Kodreák Kodrcoun Siegl Kuřátko Hilm Honěk Lelkův ko Čechy
25 article
—Sám nájemce lázní, Nemejta, je Čech. Češi jsou majiteli četných letohradů: Hillmanova villa „Nový svět“, útulek českých hostí, villa „Regina“ Fridolína Houštka, Zeidlerova villa „Karlsruhe“, villa „Hubertus“ Huberta Houštka, Petrákova villa „Aurora“, Umlaufova villa (otee a syn) „Concordia“, villa „Austria“ žida Po- láka aj. Za čtvrtí lázeňskou, v lučinatém údolí roz- hozena teprve vlastní osada česká Chudoba. Čítá 53 chaloupek, většinou Čechy osedlých. počtem as 250 duší. Sedm osadníků všeho všudy je Němců. Jako v jiných dědinách, jednotvárný hrkot stavů vítá zde za každým krokem. 15 „bémů“ si vydělají denně neúmornou praeí (bém = 10 feniků). Něco málo popojdeme silničkou karlsberg- skou k východu. Stihneme pod Blažejovským vrchem skromnou vísku Blažejov (Blase- wei). Jedenáct „churých“ chaloupek českých
Nemejta Čech Hillmanův Regina Fridolín Houštka Zeidlerův Houštka Petrákův Umlaufův Concordia Němec Blažejovský Čechy Karlsruhe Blažejov Blas Austria
26 article
zasazeno tu do půvabného údolíčka, jež maleb- nou krásou zmírniti hledí bídu jejich. Na severozápad od Chudoby rozkládá se největší česká osada kladská, Něm. Čermná (Tscherbenei). Jižním cípem dotýká se české vísky Malé Čermné. Čítá 1795 duší, český jazyk tu stále neztenčeně domovem. Pouze na 20 Němců. Při kostele sv. Bartoloměje je tu umrlčí kaple, podobná sedlické u Kutné Hory. Stěny i oltář vyloženy lebkami a hnáty symbo- lického skupení. Na oltáři prostřelená lebka národního hrdiny Čechů kladských, Josefa Mar- tince. Vojska Bedřicha Vel. zabrala luzné kraje, Martinec schvácen žalem. Zosnoval vzbouření selské proti vetřelcům. Však podnik selhal. Od- vážný vůdce lidu zastřelen blíže kostela. Čelo lebky nese stopu vražedné kulky. Poslední stavení čermenské (hořejší vsi říká se U skály) stýká se s osadou Stroužné (Straussenei), v hlubokém, ma- lebně rozeklaném údolí. Stroužné s blízkou osa- dou Bukovinou (Bukowine) čítá 850 duší na nepatrné procento českých. Z Bukoviny je čarokrásný rozhled do dalekého kraje českého. až ke Krkonoším a Ještědu. Však sem zabloudi nojně turistů, jimž vítán bývá hledaný hostinee Ducháčův. Dosud vzpomínají s hrdostí u Du- cháčů, jak se dědeček jejich držel, když taky jednou navštívil je z Náchoda sám „prine“ (Schaumburg-Lippe). Hovořil německy. Ducht česky. Prine udiveně: — Jak jsi dlouho, Ducháči, v Bukovině? — Ale od jakživa, Jasnostil — A to je divné, v Prusku, a neumíš do sud německy! — A jak dlouho jste, Jasnosti, v Čecháchí Ducháč sebevědomě. — Nu, ode dávna. — A to je divné, v Čechách, a neumíte an česky! — Milý dědečku Ducháči! S takovým podivem byl bys mohl se ptáti mnoha kavalírů na če- ských zámcích! Ale nepřišli k tobě, jako vrch- nost náchodská, abys jim tak do očí vyslípl.
Chudoba svatý . Bartoloměj Čecho Josef Mara Bedřich Vela Martinec Straussenei Ducháčův Ducháč Německo Čermná Tscherbenei Malá Čermná Kutná Hora jít Bukovina Bukovina Krkonoše Ještěd Náchod Schaumburg Prusko Čecháchí Ducháč Čechy Němec Lippe
27 article
Ano k Ducháčům zaměří hojně turistů Blízký Bor jest pravá pokladnice divů přírod- ních. Od „Rozsejpací skály“ pozorně dereme se mezi strmými stěnami, přes zrádné propasti do „Dívokých dour“. Podivné útvary! Celá zka- menělá eskadra lodí, čertova noha, překvapujíeí brány a nádvoří. Vše jako stvořeno pro útulek celých výprav, prchajících s koni i s dobytkem. Zde kdysi skrývali se exulanti čeští. Dýcháte s posvátnou úctou chlad jeskyň, jež hostily muže a ženy svaté. Dosud jakoby tu zněly ozvěnou jejich hlasy, plné steskův. Colý Bor táhne se od Bukoviny as dvě ho- diny na východ. Svah jeho východní sluje „Vej- pálenec“, od pohromy, jež ho požárem lesním stihla. Jako v Tatrách mají „mořská oka“, zde bývalo na temeni „mořské ucho““ — veliký ryb- ník, jehož voda podzemím se tratila i s rybami Písku, splaveného až do Čech, užito prý bylo na omitky v. Náchodě. Asi uprostřed jižního svahu Boru, v roze- klaném údoli, tají se česká ves Jakubovice (Jacobowitz). S Blažejovem čítá 355 duší. Jen hostinský a lesník jsou Němci, Stihli jsme právě šedozeleného strážce borských lesů, vstoupivše s dědečkem jakubovickým za deštivého rána do hospody. Dědeček v hovoru si liboval: — A my tu pořád česky ! Jen šenkýř nechce se naučit, a tuhle pan forstmajster! Šedozelený s podniceným okem se utrhl: — Né, né, da muss man nur deutsch sprechen, wir sind da in Preussen! Na převaž Boru ocitáme se již v okres neurodském (hl. město Neúroda, Neurode — „Najróde“). Tu ještě vítají dvě obce české větší Nouzín (Nauseney) a malá osad Ostrá Hora (Scharfenberg). Čítají 295 oby- vatel. Z těch jenom 15 Němců. Tím skončena procházka po českých obelh kladských.
Ducháč Němec Bukovina Tatry Písek Čechy Náchod Jakubovice Blažejov Bor Neurode čertův noha
28 article
Však i jiná místa hostí více méně zbytků českých. I názvy dědinek hlásají někdejší původ. Nic nás nezmýli zakuklené názvy: Gellenau — Jelenov, Georgsdorí — Jiříkovice, Dörnikau — Trnkov, Tanz — Dancov, Tschischnei — Čížňov, Löschnei — Líž- ňov (Leštná), Järker — Jarkov, Tassau — Tasov, Jauernig — Javorník aj. Ba, ještě u Dušník víska Goldbach je z dobré třetiny česká. Beze škol a většinou (hlavně v nejnovější době) i bez kazatelny udr- žela se tu řeč otců dodnes! Do r. 1873 vláda pruská trpěla tu tam i českou školu, pak pře- stalo to úplně. Nepostupuje sice výbojně proti hrstce zbylých Čechů, ale taky národnost jejich není nikým živena ani vzněcována. Dostane-li se sem někomu do rukou nová česká knížka, zůstane těměř neporozuměna. Jazyk zdejších
Čížňov Löschnei Čecho Georgsdorí Jiříkovice Dörnikau Trnkov Leštná Järker Jarkovo Tassau Tasov Jauernig Javorník Gellenau Tanz — Dancov Tschischnei Lížňov
29 article
Čechů jest již namnoze jen odchylným dialek- tem. Leda ještě blízká souvislost s Čechy z krá- lovství, kamž jsou odkázáni ve věcech trhov- ních i duchovních města Náchod, Hronov, Ma- chov, působí galvanicky na uchování jazyka v lidu. Jinak ty lidičky ani nenapadne zastesk- nout sobě nad ztrátou svého příslušenství ke ko- runě české. Jsou Prusy, vžila se dávno u nich myšlenka, že jsou údy říše pruské, ba, libují si v tom — majíť se tu dle vlastního doznání ninohem lépe. Vzorný pořádek veřejný (není tu žebráků, cikánů, kolovrátkářův a pod.), sta- robná opatření, hojný graciál vojenský . . ., vše usvědčilo je, že tam, v Čechách, jsou poměry mnohem — horší. Však i Němci chválí si jejich oddanost. A podíváme-li se do přibytků, všude i v českých světnicích najdeme obrazy Viléma II. i jeho rusovlasé paní, hojnost barvotisků, sym- bolisujících německá vítězství válečná. Otcové těch dnešních českých dětí prolévali svoji krev za ty ideje cizí a vítězné bombasty maleb mluvi lichotivě i k jejich srdci. Jsou všichni už vy- chovanci pruského — z řízení...
Čecho Prus Cikán Němec Vilém II Čechy Náchod Hronov Ma