1
masthead
13. února 1905. Číslo 44.
4
article
Nelekejme se proto eventualit budoucnosti.
Buďme jen jednotni a pak budeme tak
silni dost, abychom čelili nepřiteli z kterékol
strany! (Hlučný souhlas a potlesk.)
Pan JUDr. V. Štěpán pravil, že shrnou-
se výklady obou řečníků, dra. Grégra a dra.
Lad. Dvořáka, dlužno uznati, že delegace naše
plní celou měrou úkoly, jež voličstvo na ni vlo-
žilo. Proto můžeme činnost svých poslanců
plně schvalovati a vysloviti jim naprostou dů-
věru jak vzhledem k době minulé, tak také pro
budoucnost.
Řečník vyslovil pak souhlas s taktickou
změnou, s nastoupením nynější vlády spojenou,
načež dovodil, že tento sjezd byl manifestací
jejímž účelem bylo dokázati potřebu síly a dal
šího trvání národní strany svobodomyslné v ná-
rodě českém.
Vyslovil politování nad tříštěním národních
sil v malé frakce a položil důraz na stanovisko
státoprávní. Sděliv, že krajský výkonný výbor
zřízen bude volbou jednoho každého sboru dů-
věrnického, navrhl řečník následující:
resoluci:
„My na schůzi důvěrníků a příslušníků ná-
rodní strany svobodomyslné pro kraj písecký dne
12. února 1905 v Písku shromáždění, vyslechnuvša
řeči poslanců pánů dra. Eduarda Grégra a dra.
Lad. Dvořáka, prohlašujeme, že delegaci české na
radě říšské vyslovujeme neobmezenou důvěru
v dosavadním postupu v politice národa českého
a v boji o politická práva česká.
Vítáme s uspokojením pád bývalého minister-
ského předsedy dra. Körbra, v němž vidíme zadosti-
učinění za křiklavá bezpráví, jimiž tento politik
vedl vládu svou proti národu českému a souhla-
síme s vyčkávacím stanoviskem delegace naší
oproti vládě ministerstva dra. Gautsche do té doby.
nežli skutky nová vláda ukáže, chce-li ona národu
českému plniti spravedlnost a prováděti práva zá-
konem zaručená.
JUDr
Štěpán
Grégr
Dvořák
Gautsch
Písek
5
article
Existenci národní strany svobodomyslné, ja-
kožto strany politiku řídící, uznáváme za nutnou
a jedině schopnou, by zabezpečeno bylo uskuteč-
nění práv národních; uznáváne však také po-
třebu toho, aby strana svobodomyslná byla osvě
žena a reorganisována způsobem pronikavým.
Přejeme sobě, aby i přívrženci směru sepa-
ratistických přiložili ruce své ku práci ve prospěch
národní a státoprávní politiky delegace - svobodo-
myslné, ježto jedině jednotný, svorný postup celého
národa jest zárukou vítězství práv národních.
Vítáme proto myšlenku jednotného poslane-
ckého klubu na radě říšské, který by k zabezpečent
takového pospolitého svorného postupu všech zá-
stupců českých poslance všech stran národních
pod národním a státoprávním programem českým
soustředil.“
Resoluce byla jednohlasně bez debaty a za
všeobecného potlesku přijata.
Předseda starosta p. Skála poděkoval pak
— ježto ke slovu nikdo se nehlásil — oběm
řečníkům, všem poslancům, jakož i účastníkům
sjezdu a skončil schůzi.
Skála
6
article
K otázce kuriátního veta v mo-
ravských smiřovačkách.
V Brně, dne 10. února.
V nejbližších dnech sejde se odbor stálého vy
revnávacího výboru moravského pro národn
kurie, tedy odbor, jehož úkol jest nejdůležitějš
a také nejchoulostivější ze všech úkolů smiřovaček
Tvoříť olázka kuriátního veta vlastně sama podstatu
vyrovnání česko-moravského na Moravě a dlužno
proto k ní obrátiti hlavní zřetel.
Jako v celém komplexu otázek vyrovnání, tak
také v této důležitě a živolní otázce budoucího po-
slavení obou národnoslí na Moravě má býti po-
kračováno tam, kde rozbitím smiřovaček počátkem
rcku 1902 se přestalo. Znovu oživený stálý vyrov
návací výbor zahájil již zase své porady a pokra-
čoval v jednání, tehdy přerušeném, učinil tak sub
komitět pro volební opravu : nyní má dojíti ke
schůzi odboru pro kuriátní veto, v níž podati má
zpravodaj posl. dr. bar. d'Elvert své návrhy.
Chceme v hlavních rysech podati přehled vývoje
této otázky v minulých smiřovačkách, aby naší ve-
řejnosti bylo jasno, oč vlastně běží.
Elvert
Brno
Morava
moravský pro národn kurie
českýmoravský na Morava
7
article
Právo veta samo není v politických dějinách
věcí novou. Nehledíme-li ke známému a smutně
proslulému vetu ve staré říši polské, které arei
nikterak nedolýkalo se práv souhruné třídy oby-
vatelstva, můžeme vytknouti zde právo veta sborů
katolíků a evangelíků v době od roku 1648 až 1804.
jež příslušelo jim ve věcech náboženských. Jinal
ve státech konstitučních myšlénka ta nena-
lézala naprosto žádné půdy, nejméně ovšem ve
věcech politických. Národní kurie, tak jak je
chtěl na kroměřižském sněmu svým návrhem dr.
Pinka s, byly vlastně smírčími soudy. Zřízení ná-
rodních kurií, na nichž usnesl se sněm král. českého
v r. 1871 v rámci vládní osnovy zákona na ochranu
národností, jedině přibližuje se tomu, čeho po přání
vlády má se dosíci v moravských smířovačkách. Al
lehdejší usnesení sněmu království českého, jemuž
— mimochodem budiž to podotknuto — nedostal
se císařské sankce, stanovilo zásady příliš povšechné
a nevymezovalo právo veta tak, jak a v jakém roz
sahu na naší škodu přejí si je míli vyvozeno moravšt
Němci. A neznalo, stejně jako vládní osnova, zvláštn
kurie velkostatkářské.
Pinka
Al
Němec
8
article
Moravští Němci od počátku smiřovaček hlásali
že ze podmínku svolení ke změně zemského vo-
lebního řádu, jíž, jak praví, chtějí vydati většinu
zemského sněmu moravského Čechům, kladou
klásti musí požadavek ochrany své men-
šiny v zemi zřízením sněmovních
kurií s právem veta. Posl. dr. bar. d'Elvert
pak podal v odboru pro národní kurie příslušnou
osnovu zákona, obsahující tato zásadní uslanovení
a) Zřízení tří sněmovních kurií (německé, če-
ské a velkostatkářské).
b) Právo kurií vykonávati volby do zem-
ského výboru, do odborů sněmovních jakož
do jiných sborů, do nichž sněm má právo voliti.
c) Právo veta všech tří kurií proti usne
sením zemského sněmu, týkajícím se z emské ho
zřízení, zemského volebního řádu
zákcna o kuriích a proti zařízeni tako
vých voleb, které by tomuto posléze jmenova
nému zákonu neodpovídaly.
d) Právo veta obou národnostních
kurií proti
1. změnám zákonů, jež patří do kompe-
tence stálého vyrovnávacího výboru, to jest zákonů,
na nichž má se výbor tento teprve usněst:
2. změně řádu obecního a řádu
volebního v obeích, proli změně měst-
ských stalutů, jakož i proti případným usne-
sením, týkajícím se vydání zákona o okresních
zastupitelstvech;
3. usnesením sněmu ohledně učilišť, jež ne-
jsou školami povinnými, v obcích, které by proti
tomu podaly odpor, ohledně odnětí nebo jen snížení
příspěvků učilištím tehdy povolených a ohledně
sloučení neb rozloučení obcí proti vůli jedné z nich
e) Právo námitky proti odporu některe
kurie, o čemž rozhoduje zemský sněm většinou dvou-
třetinovou.
Kromě toho stanovi § 17. osnovy bar. d'Elverta.
že schůze kurií nejsou veřejné.
Němec
Čecho
Posl
doktor
bar
Elvert
9
article
Osnova spoluzpravodaje, posl. dra. Strán-
ského, lišila se od osnovy zpravodajovy podstatn
v tomto:
1. Nepřiznávala kuriím právo voliti d
sněmovních odborů.
2. Nepřiznávala kurii velkostat
kářské vůbec práva veta
3. Vyloučila z práva vela předměty pod d
v osnově bar. d' Elverta uvedené.
4. Stanovila rozmnožení přísedících zemskéh
výboru ze 6 na 7, vyhražujíc pro kurii českou 3.
kurii německé 2 a kurii velkostatkářské rovněž2
dle zásady proporcionálního zastoupení, všem kuriím
pak tolikéž náhradníků, co mají členů.
5. Neobsahovala ustanovení § 17. osnovy bar
dElverta, že schůze kurie nemají býti veřejnými.
O těchto obou osnovách bylo jednáno jak v sub
komitétu tak ve stálém vyrovnávacím výboru a vý
sledkem jednání toho bylo jednak docílení dohody
jednak podání zprostředkovacího návrhu.
Dohody docíleno bylo v otáze
práva veta kuric velkostatkářské ohled-
ně zřízení zemského, možno-li tak souditi
z toho, že v plenu stálého vyrovnávacího výboru
právo to nebylo již popíráno.
Ve věci složení zemského výboru podán byl
sprostředkovací návrh bar. Chlumeckého,
němž se zásadně stanovilo, že ustanovení osnovy
zákona o kuriích, týkající se volebního práva kurií,
mají býti zrovidována tak, aby zajištěno bylo složení
zemského výboru a sněmovních odborů způsobem.
jenž odpovídá poměrům sněmovní většiny. Poku
té se týče, stanoveno bylo ve sprostředkovacím onom
návrhu: První volební sbor moravského velkostatku
sesílen bndiž tím, že se do něho pojmou majitel
trvale vázaných deskových statků, které v zákoně
způsobem nepochybným vyznačiti dlužno a buďtež
prolo držitelé tito z II. volebního sboru vyloučeni
Takto rozšířený J. volební sbor měl by voliti 8 po-
slanců, II. sbor 22 poslance.
Elvert
Chlumecký
Pok
10
article
Žádně zásadní námitky nebyly činěny ve slá-
lém smiřovacím výboru v příčině práva vela proti
rozdělení nebo sloučení obcí proti vůli jedně z nich
a v olázce změny řádu obecního a městských statutů,
v otázce vydání zákona o okresních zastupitelstvech
a jeho změny podán byl návrh sprostředkovací, dle
klerého na místě veta kurií měla by se těmto
usnesením poskytnouti ochrana dvoutřeti-
nové většiny. Návrh tento byl však Němci od-
mítnut
Tak vyvinuly se věci v dřívějších smiřovačkách
Nyní má býti v jednání pokračováno. Na posl. dru
bar. d'Elvertovi jest, aby přišel se svými návrhy, o
nichž, jak moravské listy české praví, závisí osuo
dalšího jedná ní.
Němec
Elvert
Žádno
11
article
Není k tomu třeba příliš mnoho prozíravost
bychom sami předem řekli, jaké ty návrhy budou
Budou spočívati na původním elaborátu bar. d'Eiverta
snad něco v nich bude zmírněno, ale s kardliná lních
požadavků veta, již jednou vytčených, sleveno bud
sotva. Zase bude bar. d'Elvert klásti tytéž požadavky
a odůvodčevati je známými lesklými frasemi, že
Němci v poměr trvalé menšiny na sněmu moravském
vejdou jen tehdy, dostane-li se jim záruky, že dosa-
vadní jejich národní država nebude pošinuta v jejich
neprospěch. Proto budou se stavěti hlavně proti zř-
zení okresních zastupitelstev, proti změně obecních a
volebních řádů měst s vlastním statutem, aby navždy
si zajistili Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo, proti
zřízení škol v obci, jejíž zákonné zastupitelstvo podá
proti němu odpor, aby v nich na dlouhou dobu,
v některých snad na vždy, znemožnili zřízení českých
škol a tím zajištění existence českého živlu. A př
tom neostýchají se tvrditi, že přinášejí oběť, když
vydají nám sněmovní většínu
Ubohá sněmovní většina! Většina, závislá na
libovůli velkostatku konservativního, který na rozdí
od velkostatku konservativního v Čechách jest na
Moravě vlastně německým! Taková budoucí většina
není o nic lepší nynějšího číselně menšinového po-
stavení českých poslanců.
Elvert
Němec
Buda
Brno
Olomouc
Jihlava
Znojmo
Čechy
Morava
12
article
Proč tedy by se Němcům mělo poskytovali t-
kové právo veta? A k čemu vůbec mají vésti celé
tyto smiřovačky? V dobrou a poclivou vůli Němců
při nich věřiti nelze. Tam, kde mají pevnou půdu po
nohama, nechtějí o nějakém zastoupení menšin ani
slyšeti. A to ani na poli hospodářském. Na valné
hromadě rakousko-uherské banky nedávno příkře od-
mílli požadavek českých delegátů po zastoupení ve
správní radě: „Počet hlasů je zde jen rozhodnými?
To byla jejich odpověď. A na Moravě ladí strunu —
smířlivosti.
Čeští členové subkomitétu i stálého vyrovnacíhe
výboru šli v otázce kuriátního veta v povolnosti vůči
německým požadavkům až do krajností, ba i za tuto
mez. Očekáváme od nich, že na farisejské žadonění
Němců dají patřičnou odpověď, odpovídající významu
a síle českého obyvatelstva na Moravě a jeho pev-
nému přesvědčení, že ke spravedlivé dohodě obou
kmenů musí vésti jiné cesty, než jest moravská ko
medie smiřovací.
Němec
Morava
13
article
Proti nesprávnému zvyšováni
osobni daně z přijmů.
Proti nesprávnému zvyšováni
osobni daně z přijmů.
Pozoruhodná schůze konala se včera dopoledne
ve dvoraně nového domu obchodnického spolku
»Merkur« v Mikulášské třídě v Praze. Živnostnictvo
a obchodnictvo z Prahy i předměstí sešlo se tam
počtu velmi značném a poněvadž byli to po většině
delegáti korporací řemeslnických, živnostenských
obchodnických, možno právem tvrdit, že usnesení
schůze učinilo mnoho tisíc poplatníků, jež berní
šroub nemilosrdně utahuje. Berní praxe provozuje se
v Praze tak, že to už po delší dobu způsobuje roz-
trpčení. Slesky se množily a když nic neprospívaly.
ba naopak sužování poplatníků ještě se přiostřilo, tn
konečně uznáno za vhodné, aby o postupu berníe
orgánů veřejně bylo promluveno a za nápravu aby
verejně bylo žádáno. K podnětu Sdružení pokroko-
vého obchodnictva a spolku výkrojníků koží svolalo
představenstvo nového obchodního gremia král. hlav.
města Prahy schůzi pražského živnostnictva, aby na
ní bylo promluveno o berní praxi.
Přečetné účastníky schůze vřele uvítal starosla
gremia p. Gustav Adámek a konstatoval, že d
schůze dostavili se delegáti obchodní a živnostenské
komory a městské rady pražské. V povšechném pře
hledu o účelu schůze uvedl, že dosavadní prax
ukládání daní provozuje se tak, že mnoho obchod
níků pro přetížení daní musilo se vzdáti obchodů
(Souhlas.)
Rozhovor o berní praxi při osobní dani z příjmu
zahájil velkoobchodník pan L. J. Čech. Vzpomenul
především významu slova »dekret«. Dekrelem bývali
Adámek
L J Čo
Dekrel
Praha
živnostenský komora a městský
14
article
úřadníci povyšováni a kdykoli ho přinesli domů, po
vstala v rodině radost. Od roku 1896 slovo »dekrel-
ztratilo na svém půvabu, neboť od té doby býváme
obšťaslněni papírem, jehož titul rovněž »dekret«
jenž nás rovněž povyšuje, ale — v berních. Zákon
o osobní dani z příjmu z roku 1896 má původ cizí
Rakousko vypůjčilo si ho od souseda, ale neprovádi
ho tak, jako se provádí v Německu. Stížnosti prot
němu se množí a jsou pronášeny hlavně v tom
směru, že poplatnictvo je dekrety příliš obtěžováno
že jest jimi podezříváno, vyžaduje se od poplatníků
vypiňování tiskopisů tak komplikovaných, že k tomu
je zapotřebí úřadníka, vyžaduje se placení daní z
léta minulá atd. Další stížnosti týkají se toho, že daně
vyměřují se maně, že obchodník musí obchodní ta-
jemství prozrazovat a když všecky údaje učiní co nej
svědomitěji — berní správa mu nevěří. Daně nevy-
měřují se dle přiznávek, nýbrž dle rozsahu bytu po-
platníka, dle způsobu jeho života a pod. Výtky, jež
berní správa mnohdy činí proti přiznávce, nejsou
důstojné a dosáhly již takových rozměrů, že ve-
škeren luxus poplatnictva se jimi ubíjí. Berní správa
poplatnosť z pravidla posuzuje dle toho, jaký kdo
má portál, jaká skla a jaký personál. Tím způsobem
maři a ničí se veškerá podnikavosť. Dnes už se
každý obává založit elegantní zevnějšek obchodu.
Mnohý obchodník začíná obchod bez výdělku a přece
hledí, aby si opatřil pěkný zevnějšek krámu. A pak
přijde berní správa, řekne, že dotyčný obchodní
má pěkný portál a vyměří mu vysokou daň! (Sou-
hlas.) Dlužno uvážit, že jsou mnohé krámy ve dvoře,
bez nákladných porlálů a mají větší výdělky, než
některý pouliční krám s velkým portálem. Zevnějšek
jest tedy velmi klamným poznatkem.
Dana
Rakousko
Německo
15
article
Druhý klamný názor jest, vyměřuje-li se da
dle způsobu živeta. Bydli-li kdo lépe, je stížen dvoj-
násob. Nejen že musí platil větší činži, ale proto,
že lépe bydli, zvýší se mu osobní daň. Jsou lidé,
že nechodí do divadla aní do koncertů, neutratí
přece dobře bydli. Ovšem, dá li to na činži, musí
se uskrovnit na jiném. Rečník uvádl příklady ze
zkušenosti, že obchodníci ze studu při přiznávkách
zamlčí své obchodní ztráty. Dovozuje pak: My
chceme dáti státu, co mu náleží, my chceme platil
za svého skutečného přijmu, ale ohradit se musíme
proti tomu, abychom platili z příjmů, vymyšlených
dotyčným berním referentem. (Šouhlas.) Žádáme,
aby berní správa věnovala trochu důvěry také po-
platníkovi a nikoli jem důvěrníkovi, který mnohdyz
konkurenční zášti učiní klamná udání. (Tak jestl
Živnosti naše rok za rokem klesají, nám vzrůstá
úžasně režie, my proto nemůžeme snést stále stou-
pající břímě berní. Zejmena když se na obzoru vy-
skytuje zákon o invalidním pojištění úřadníků. (Sou-
hlas.) Řečník promlouvá dále o českém úřadnictvu,
jemuž vzdává pochvalu a o němž tvrdí, že je státu
perlou svojí činností. (Souhlas.) Konstatuje, že
vzdor této zdatnosti uzavítají se mu vyšší místa, jež
se obsazují méně horlivými úřadníky německými.
16
article
(Tak jest !) Dále stěžuje sí řečník na naprostou ne-
tečnost poplatníků, neboť ti nestarají se o tyto
zájmy. Při volbách do berních komisí panovala ta-
ková indolence, že v některém odvětví ani jediný
volič k volbě nepřišel. V mnohých spolcích při
volbě funkcionáře povstane velký shon a zde jev
se taková nevšímavost! Za takových okolností do
stanou se do berních komisí mnohdy lidé, kteří ne
mají pražádný zájem na ochranu poplatníků. Jest
záhodno, aby veškerá společenstva své členy upo
zornila na podrobnosti zákona berního. Mnozí po
platníci jsou pohodlní i v tom, že proti předepsané
mu obnosu daně ani nerekurují. (Hlas: Ono to tak
nic není platné!) Jeden rok zaplatí, příští rok s
mu daň zvýší a zase mlčí. Tendence úřadu jest
unavit poplatníka! (Hlučný souhlas.) Vina do jisté
míry jest i na členech berní komise. (Tak jest !
Hlas
17
article
Jsou mezi členy těmi někleří lenoši, kteří tam sedl
zbůhdarma. Proto budeme nuceni při příštích vol-
bách býti opatrnějšími, aby zvolení byli ti, kteří maj
nejen dobrou vůli, ale i schopnost k zastávání na
šich zájmů, (Souhlas.)
Vina na předpisování velkých daní spočívá také ve
velikém spěchu Úřadnictvá je málo a vyřizování ry-
chlé, jaký div, když se přiznání posuzuje povrchně
Pražské okrsky odhadovací jsou příliš veliké, dob
zasedání komise příliš dlouhá a přece se v ní vše
důkladně nemůže vyřídit. Relerentům v komisi vy-
týká, že při referování čtou pouze jméno poplatník
a obnos, ale není to obnos, udaný poplatníkem, ný-
brž obnos, už určený inspektorem. Pokud se týče
rekursů, praví řečník, že nejedná se s nimi tak
jak toho zasluhují. Rekursy se v komisi vůbec ne-
čtou. (Slyšte!) Co se referentovi nelibí, to z rekursu
vůbec ani nečte a rekurs pravidelně se zamítne
(Projevy údivu.) Žádá členy komise, aby pamětliv
byli toho, že mají chránit poplatníky. Když to ne-
mohou činit, nechť odstoupí. Na ztráty, které ob
chodník utrpí, berní sprava nebéře ohled v domnění,
že ztráty hradí se ze základního kapitálu. Ale m
každý základní kapitál? Mnobý má jen to, co vy-
dělá! (Souhlas.) Mnohé vady a chyby jsou zaviněny
nedostatkem zákona, o jehož změnu nutno bude usi-
lovat. Dokud se změna nestane, žádáme, aby se zá-
kon vykládal v duchu morálním. Jsme již syti těch
nekonečných berních sekatur a budeme se proti nim
bránit všemi prostředky. Dnešní schůze je mohulným
protestem proti stalému zvyšování berní! (Hlučný
souhlas a pollesk.) Řečník navrhuje pak následující
18
article
resoluci:
„Pražské živnostnictvo, shromá žděné dne 12.
února 1905 na schůzi svolané představenstvem No-
vého obchodního gremia král. hlav. města Prahy
k podnětu sdružení pokrokového obchodnictvaa
spolku výkrojníků koží v Praze — pojednavšio
dosavadní berní praxi zachovávané při ukládání
osobní daně z příjmu, opírá se způsobu ukládání
její, který nejen že od zákonodárce nebyl zamýšlen,
nýbrž který začasté ani nelze srovnati se stavem
hospodářské síly poplatného živnostnictva.
Protože na reformu nedávno zavedeného zá-
kona o osobních daních přímých, pokud jde
osobní daň z příjmu, ačkoliv by jí v mnohém
směru bylo potřebí, nelze na ton čas pomýšleti,
trváme na tom a žádáme:
1. aby ustanovení platného zákona o osobn
dani z přijmu v praxi berní bylo užíváno s nej-
větším zřetelem na hospodářské momenty poplat-
nictva, poplatnost živnostnictva určující tak, aby
provádění zákona v duchu nanejvýš nutné bern
morálky úřadů působilo výchovně na vědom
berní morálky poplatníkovy, jak to původní n-
řízení mělo na mysli
2. aby naprosto bedlivě prováděno bylo při
svolávání komisí odhadních ustanovení zákona
o povolávání náhradníků za volené členy komisí.
Praha
19
article
kteří pro dočasnou překážku nějakou prací jejich
se zůčastniti nemohou a aby tak zůstávala v ko-
misích rovnováha mezi hlasem členů volenýcha
od finančního ministra jmenovaných;
3. aby při provádění zákona bylo přísně šetřene
ducha průvodních předpisů, zejmena pokud jde
o odhad příjmu poplatníkova:
aby totiž přiznání poplatníkovo bylo skutečně
pokládáno za důležitější pomůcku odhadu; aby
při vzniklých pochybnostech poplatníkovi udá-
vány byly vždy konkretní údaje, o které tak zv.
dekret úřadní se opírá; aby při zjišťování okol-
ností pro poplatnost důležitých bylo se vyvarováno
stálému vytýkání každého i skromného přepychu
poplatníkova, které jej pak od něho odvrací na
újmu pražského živnostnictva, které je tím zkraco-
váno na příležitosti ke svému výdělku; aby po-
platník nebyl urážen nedůvodnou nedůvěrou proti
své poctivosti při sepisování přiznání, které s uji-
štěním nejlepšího vědomí a svědomí podal, a aby
nebyl zaplavován dekrety, nýbrž aby pochybnosti
byly vyslovovány v dekretu jednom zároveň; aby
při užívání pomůcek odhadu zachovávána byla
přísná objektivnost jak co do posuzování spolehli-
vosti a věcné znalosti osob přezvědných a znalců,
kteří mají býti podle povahy věci mužové naprosto
schopní a osobně spravedliví, tak co do posuzování
celkového hospodářského stavu poplatnictva podle
zevnějších známek.
20
article
Dosavadní členy odhaddních komisí žádáme,
aby při nadcházejících pracích komisí zúčastnili
se horlivě a byli vždy toho pamětlivi, že jen dů-
věra spolupoplatníků povolala je na místa, kde
mají hájili zájem svého voličstva
Zároveň pak obracíme se jak ke všem pří-
slušníkům živnostenských kruhů, tak vůbec
k ostatnímu poplatnictvu v Praze s vyzváním, aby
bedlivě všímalo si a sledovalo všechny zjovy berní
praxe při ukládání osobní daně z příjmu, dále ab
při volbách do odhadních komisí volilo za své zá-
stupce jen takové muže, kteří mají potřebné věcné
znalosti, dobrou vůli i obělavost, aby mohli jeho
zájmy s úspěchem zastáváti.“ (Souhlas.)
Potom rozvinula se čilá a obsáhlá debata. Pan
Reinwart žádal, aby v resoluci vedle živnostnictva
bylo jmenováno také obchodnictvo. Vyhovuje se. Pan
Reinwart
Praha
21
article
E. Čížek žádal doplnění resoluce v tom směru, aby
přiznávky k daním bylo dovoleno podat do konce
února a nikoli do konce ledna, poněvadž v lednu oby-
čejně trvá inventura. Řečník sděloval, co to má za ná-
sledek, když obchodník s přiznávkou se opozdí. V roce
1900 platil daní 40 K, v roce 1901 přiznávku podaí
později a už mu byla daň zvýšena na 362 K. Rekurs
proti tomu podaný byl zamítnut. Pan posl. Krejč
navrhoval, aby v resoluci bylo ochráněno také po-
platnictvo v předměstích. Pan Černý uváděl, že stát
nečiní ničeho zdarma, ale člen berní komise že musí
tři měsíce v roce zasedat bezplatně. Je spravedlivo, do-
máhali se toho, aby členové berní komise byli hono-
rováni. Pan Fiala opřel se tomuto návrhu z toho
důvodu, že eventuální náklady zase jen poplatníc
musili by zaplatit. Kdo čestnou funkci nemůže zdar-
ma vykonávat, ať odstoupí. Pan Rys uvádí, že dů-
věrníci berní správy z osobní zášti mnohdy ne-
správné údaje sdělují. Žádá, aby důvěrníky byli či-
něni jen osoby charakterní. Jest rovněž pro odškod-
nění členů komise, poněvadž úřadník rovněž při ko-
misích neintervenuje zadarmo.
E Čížek
Černá
Fiala
Rys
22
article
Dlouholetý člen berní komise p. Reinwar
z vlastní zkušenosti potvrzuje správnost stesků, jež
sdělil p. Čech a dovozoval, že u berní správy dnes
nevěří se nikomu. Než byla osobní daň zavedena
říkalo se, že to bude daň spravedlivá, poněvadž stihne
také velkokapitál, ale skutečnost nasvědčuje tomu
že obchodníkům a živnostníkům daň stále se zvyšuje
Nejhůř je na tom ten, kdo přiznávku učiní spravedlivě
neboť tomu se rovněž nevěří. Konstatuje, že jde to
už tak daleko, že v komisi ani se nečte přiznávka.
nýbrž jen jméno a obnos, nikoli obnos přiznaný, nýbrž
referentem určený! (Hlasy nevole.) Řlečník podotýká
že čeští členové komise berní jsou tak liknaví, že
schůzí nenavštěvují a že jsou němečtí členové proto
ve stálé většině. To je ovšem přímo odsouzeníhodné
pohodlí. Žádá, aby se podané rekursy v komisích čelly
a aby se tak nepromrskávaly jako dosud a doporučuje
aby v brožurkách byla šířena známost o ustanoveníci
berního zákona. (Souhlas.)
Čechy
23
article
Pan doc. dr. Funk v delší řeči dovozoval, že
ideální tento zákon má tu velkou vadu, že orgány jeho
nejsou způsobilé k provádění zákona. Pravil dále, že
také mezí poplatníky není správného pochopení. Jed-
nou na Malé straně byli kandidováni čtyři obchodníci
do berní komise a okolnost tu vysvětlil jednatel klubu
tím, že obchodníci každého dobře znají a že podle
toho daň vyměří. Uvedl pak, že v původní osnově
zákona byly navrženy diely pro členy komisí a vládě
na ně reservováno 1,200.000 K. Ve sněmovně diety
byly však zamítnuty, ale vládě — obnos ponechán
Z toho patrno, kdyby i nyní diety byly zavedeny
že žádné nové břemeno tím nevznikne. Končil přáním,
aby členové berních komisí konali poctivě svůj úkol
(Hlučný souhlas.)
Rozpravy zúčastnili se ještě pp. Černý, Šafr
posl. dr. Baxa a Havlíček, načež resoluce i s na-
vrženými dodatky byla schválena a schůze vřelým
doslovem předsedy p. G. Adámka skončena.
docent
doktor
Funk
Černá
Šafr
Baxa
Havlíček
G Adámek
24
article
Na paměť George Sandové.
Na paměť George Sandové.
(Slavnostní schůze Ústředního spolku
českých žen.
Zvláštním prologem zahájily naše dámy, sdru-
žené v Ústředním spolku českých žen
včerejší svou šestou výroční schůzi! Dobré dvě tře-
tiny její věnovány památce geniální francouzské
spisovatelky George Sandové, jejíž sté narozeniny
minuly loňským rokem. Zvuk jména veliké a tak
různě posuzované romanciérky minulého století za-
zněl včera v přednesu básně i v nástinu životo-
pisném a krilickém.
V zasedací síni staroměstské radnice, za velikého
účastenství českých paní a dívek, úvodní, věršované
slovo promluvila přední dramatická naše umělkyně
paní Hana Kvapilová přednesem básně Jaroslav
Vrchlického »George Sandová ...« Náš poeta zname-
nitě charakterisoval Sandovou i celý její románovitý
život slovy: »Ty's v žití za láskou jen bloudila,
jak milovalas' — buď ti odpuštěno ...« Závěrečná
slova úchvatně přednesené básně »Slout velikým jest
bez přítele žíti ..«, provázena byla bouří pochvaly.
Verá vystřídán byl precisním, zpěvem damského
oktetta pražského »Hlaholu«, řízením sl. M. Svobo-
dovy a sotva že dozněla pochvala, ujal se slova
prof. Hanuš Jelínek, aby promluvil o životě a vý-
znamu Sandové. Životopisná data zahájil úvodem, že
málo bylo velkých duchů devatenáctého století, na
něž by se bylo sneslo současně tolik hany a též
tolik obdivu, jako na Sandovou.
Sand
Kvapilová
Vrchlický
Sandová
Sandův
profesor
Jelínek
Hlahol
25
article
Jímavým způsobem líčil její dětství, potulky pří-
rodou a přilnuti k ní, volnost a nevázanost mladé
divčiny, jež ztlumena na tři léta za fortnou klášterní
kde do vznětlivé duše a fantasie padla rosa mysti-
ckého blouznění. Po návratu z kláštera, na statek
babiččin v Nohanu, George Sandová, vlastně Aurova
dosud křestným jménem zvaná, schvácena jest tou
hou po čtení. Bez ladu a skladu hltá horečně její
duch lektury cenné, srozumitelné i nesrozumitelné
stejně jako bezcenný brak. Studuje dokonce i astro-
logii a anatomii a dospěvši znenáhla v sličné děvče
— uzavírá sňatek s Kazimírem Dudevantem.
člověkem mělkým a drsným. Krátce po svatbě po-
znává Sandová, že sňatek její je nešťastný. Ani dě-
cko nemění ničeho na poměru manželů; Sandová,
jata jsouc odporem k muži, odjíždí do Paříže a on
jí nebrání. Smlouvou svatební zaručená jí renta 3000
franků nestačí jí však k živobytí. Živí se tedy mal-
bou vějířů, ale záhy poznává, že malba štětcem není
jejím oborem. Začne psáti, seznamuje se s literár-
ními kruhy pařížskými, vydává se na bouřlivé moře
spisovatelství a poznává Julesa Sandeaua, jehož
jméno na dále v literární tvorbě své přijímá, stavši
se jeho milenkou. Prožívá s ním nejblaženější své
chvíle pravé, vášnivé lásky a píše v prázdných chví-
lích své první dílo »Rose et Blanche«, jemuž záhy
následují »Valentine« a »Lélia«... Posledně jmeno
vaný román je obrazem jejího života a lásky k San
deauovi, jež končí náhle a prudce poznáním jeho ne
věry . ..
Sandová
Aurův
Dudevant
Sandeau
Rose
Blanche
Valentinos
Lélio
Paříž
26
article
Sandová hledá zapomenutí v nové lásce a na
chází její ukojení u Prospera Meriméa, jehož
však rovněž poznává po čase jako drsného cynika,
nemajícího smyslu pro duševní její nálady. Tou do-
bou začiná se jí dvořiti Alfred de Musset, jenž
vyznává Georgě lásku tímto originálním přípisem
»Drahá George! Píši Vám něco hloupého, co vlastně
mohl jsem Vám říci při dnešní procházce. Jsem do
Vás zamilován...« Avšak ani poměr s Mussetem
nebyl šťastný. Sandová poznává s ním bohemský
život; Musset pije. Na cestě do Benátek stižen jest
Musset deliriem, dle jiných tyfem a Sandová pečlivě
ho ošetřuje. Neuchrání se však při tom nového
vzplanutí. Vlašský lékař, černovlasý a interessantně
přibledlý Pagellon stává se jejím milencema
Musset, jenž o tom ví, netrápí se a odjíždí, pone-
chávaje jí novou její lásku. Sandová posléze i z této
vystřízliví a vrátivši se do Paříže, aby úplně byla
volnou, žádá o rozvod s prvním svým mužem panem
Dudevantem. Pak srdce její přichýli se na čas k. Mi-
chaelu de Bourgetovi, poznává na cestě Švý-
carskem Liszta a konečně dochází ke známé ka-
pitole poslední její lásky k Chopinovi. Osm le
ošetřuje jej s obdivuhodnou pečlivostí a teprve dvě
léta před jeho smrti rozchází se s nim (roku 1847).
poznavši, že ani zde nedošla splnění své touhy.
Sandová
Prosper Merimée
Musset
George
Dudevant
Bourget
Liszt
Benátky
Paříž
27
article
Úchyluje se do zátiší na statek v Nohantu, věnuje
se zde plně spisovatelské činnosti a po šestnácti le-
tech klidnějšího již života umírá 7. června 1876.
Takový byl život George Sandové. Literární dílo
její bylo obrovské. Zanechala přes sto svazků ro-
mánů, novell a cestopisů.. Její tvorbu možno roz-
děliti ve čtyři periody. První doba, prudkého lyrismu
až byronovského sahá do let čtyřicátých; pak patrny
jsou již vlivy cizí. Stává se objektivnější a tvoří si
své filosofické náboženství lásky a lidskosti, pak
opět upadá do fantasie plných snů o zlatém věku
lidstva. Třetí perioda od roku 1848 vyznačuje se
snahou psáti prosté, počtické idylly; vrací se k pří-
rodě a z této doby vznikají přímo klassické vzory
idyllického genru. Zajímavo, že zatoužila i po úspě-
chu na divadle a dosáhla ho dvěma kusy. Poslední
perioda, oněch šestnácte let, nese stopy hasnoucí
již imaginace.. Prostředky, jimiž Sandová vládne
ve spisovné mluvě, vzbuzují znamenité dojmy
hloubky a dálky. Láska ku přírodě je jí těšitelkou
Sand
Sandová
Láska
Nohant
28
article
v zoufalství; milovat a býti milována jest pro n
smyslem celé životní existence. Proto předním pra-
menem její inspirace jest jí láska. Superioritu této
nad všemi ostatními city a povinnostmi prohlašuje
za nezodpovědnou. Ze živola Sandové i ze spisů
její prozírá zásada, že lásce dlužno podávati se
s fatalismem. Sociální theorie její jsou slabé, exaltace
jest mocnějšl.
Pokud způsobu její tvorby se týče, známo, že
dovedla velmi pilně a vytrvale pracovati. Psávala
celé noci a psala lehce. Pracovala však z pravidla
bez plánu a odtud tak často patrný nedostatek pá-
teře románů, z nichž prozařuje improvisační me-
thoda psaní.
George Sandová byla nepopíratelně veliký zjev
Francie. Vyčítá-li se co vášní její, pak na drubé
straně šíři jejího srdce pro bezpočetnou řadu milenců,
vyváží ušlechtilá dobrota a neštěstí, jež v lásce
měla.
Sandová
Francie
29
article
Svobodomyslná Francie, zcela jiným zorným
úhlem než konservativní Evropa na Sandovou pohlí-
žející zaplakala nad její rakví, jako by dobře rozli-
šovati dovedla velkost ducha od slabostí tělesných
vášní . . . Veliký Viktor Hugo jako poslední po-
zdrav na rakev její napsal: »Oplakávám mrtvou a
pozdravuji nesmrtelnou.« A Alexander Dumas
jenž prosloviti měl pohřební řeč, nemohl pro pláč
mluviti ..
Tak asi skončil pan přednášející zajímavý nástin
života i významu Sandové. Veliký potlesk byl mu
odměnou, jak za skvělou komposici přednášky, tak
i jasnou a poutavou dikci. Předsedkyně Ú. S. Č. žen
vzdala pak srdečnými slovy díky pí. Kvapilové,
panu Jelínkovi, jakož i všem, kdož příčinili s
o poctu veliké spisovatelky francouzské. Potom při-
kročeno k pořadu valné hromady. Měla krátký prů-
běh. Přečtení protokolu o schůzi minulé, schvá-
lení zprávy výroční a účetní a doplňovací volby do
výboru. Jednomyslnou volbou nových členů výboru,
náhradnic a revisorek účtů schůze skončena.
Sandův
Hugo
Alexander Dumas
Sand
Kvapil
Jelínek
Francie
Evropa
30
article
Hospodářství Taschkovo v Če-
ských Budějovicích na soudu če-
ského poplatnictva.
z Č. Budějovic, 12. února.
Neslýchaná zvůle, s jakou obecní zastupi-
telstvo města Č. Budějovic v posledních letech,
zvláště ale za neobmezené vlády Taschkovy vy-
stupuje proti dvoutřetinové české většině obyva-
telstva tohoto města, vyvrcholila v návrhu roz-
počtu na rok 1905, který právě byl na radnici
k nahlédnutí vyložen.
Rozpočet ten vykazuje 574.674 K 91
schodku, největší položkou jsou v něm úroky
z dluhů obecních, jež dostoupily již výše 11
millionů K, sumy to zajisté na toto město přímo
závratné.
Zajímavo jest, že před dvěma roky, když
Josef Taschek zvolen byl za purkmistra, byl
schodek téměř o dvě třetiny menší než letos,
pokračuje tedy hazardní hospodářství na radnici
česko-budějovické každým rokem blíže k
krachu.
A kam se podějí každoročně obnosy, scho-
dek zaviňující? Spotřebují se na účely čistě
strannické, protičeské a štváčské. Letošní rozpo-
čet vykazuje aspoň 100.000 K k takovýmto
protičeským účelům. Paradují v něm cifry:
30.000 K na »nepředvídaná« vydání, 20.000 K
na volby a odměny (rozuměj na podplácení vo-
ličů a na protičeskou agitaci), 27.000 K n
německé opatrovny (na české nic !), témět
14.000 K německému divadlu (českému nic !),
řada darů na Böhmerwaldbund, Schulverein
Volksrath atd., kdežta k českým účelům podob-
ným nedá obec ani haléře.
Taschkův
Taschek
ský Budějovice
Č . Budějovice
německý divadlo
31
article
Takovéto bohopusté hospodářství nemohou
ovšem čeští poplatníci klidně nésti, i svolal tedy
český politický spolek, v němž zastoupeni jsou
příslušníci všech politických stran, na dnešní den
veřejnou schůzi českých voličů a poplatníků za
účelem protestu proti tomuto neslýchanému řádéní
Taschka a jeho nohsledů.
Jakmile vydány byly plakáty k této schůzi,
násilníci na radnici se zalekli. Černé svědomí
jejich nedalo jim pokoje a proto první jejich sta-
rosti bylo, pořádání schůze znemožniti. Ještě
téhož večera, kdy plakáty se na nárožích ob-
jevily, letěly obrněné depeše do ministerstev
vídeňských i na pražské místodržitelství, voláno
po zákazu schůze a jako důvodu užito obvyklé
ošumělé výhrůžky: že obecní správa ne-
ručí za udržení pořádku, že jest
se obávati výtržností. A zároveň při-
dala se k depeším denunciantstvím z daleka čpící
poznámka proti místnímu politickému úřadu, který
prý měl schůzi zakázati, jelikož účelem jejím
jest poštvati lid proti obecní správě. Manévr se
ale nepovedl. Tak daleko přece to u nás ještě
nedospělo, aby úřad se mohl opovážiti, zakázati
nám ozvati se tam, kde jsme tak nestydatě urá-
ženi a odíráni, tam, kde tak frivolním způsobem
vyhazují se výhradně k německým účelům peníze
poplatnictva ze dvou třetin českého. Schůze se
konala a měla průběh přímo velkolepý.
Přes 1200 osob všech stavů tísnilo se ve
velké dvoraně besední, aby vyslechlo řečníky
dalo výraz svému oprávněnému rozhořčení. Ga-
lerie byly hustě obsazeny českými damami. Ulice
před Besedou i okolní byly hustě obsazeny měst-
skou policil, hltavě čekající na příležitost k »za-
kročení«. Ale ta se jí, dík prozíravosti českého
lidu, nenaskytla.
32
article
Schůzi zahájil o 21 hod. předseda Českého
polit. spolku pan dr. Frant. Hromada. V řeči
formou i obsahem skvělé, velkými tahy nastínil
zápas Čechů budějovických a podrobil obecní
rozpočet břitké kritice a dovodil, že před obec-
ním zastupitelstvem, které tak neurvalým způ-
sobem zneužívá své moci, zmizeti musí veškerá
úcta a vážnost.
Vyličil shromáždění, jak kavalírsky chovají
se k německým menšinám města Praha
Plzeň (Čechové budějovičtí ale nejsou menši-
noul) a pobídl český lid budějovický k ne-
ústupnému boji proti obecní korupci.
Druhým řečníkem byl tajemník Národní
rady česko-budějovické pan Frant. Vodňanský.
Týž obíral se rozpočtem obecním detailně a vý-
vody jeho, sledované s živou pozornosti, zane-
ehaly hluboký dojem.
Řečník kladl také zvlášť pilný důraz na
pravomoc zemského výboru krá-
lovství českého, jehož povinností jest,
stížnost Čechů budějovických, která proti roz-
počtu bude podána, bedlivě prozkoumati a po
právu místa jí dáti.
Vývody řečníkovy doplnil dalším zajíma-
vým výkladem p. dr. Alb. Maysl, po němž z
dělnictvo národně-sociální promluvil p. Auda,
dále pak stručně projevili své náhledy pp.
správce matiční školy Müller a pokladník zá-
ložny K. Mottl. Navržená resoluce pak jedno-
myslně schválena.
Druhým bodem programu bylo pojed-
nání o úřadnické otázce v Če ch, ách.
doktor
František
Čecho
Vodňanský
Auda
Müller
K Mottl
Praha
Plzeň
národní rada český