ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3d062c00-78e9-11dc-8721-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 83, place 28, org 7
1 masthead
13. února 1905. Číslo 44.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Nelekejme se proto eventualit budoucnosti. Buďme jen jednotni a pak budeme tak silni dost, abychom čelili nepřiteli z kterékol strany! (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan JUDr. V. Štěpán pravil, že shrnou- se výklady obou řečníků, dra. Grégra a dra. Lad. Dvořáka, dlužno uznati, že delegace naše plní celou měrou úkoly, jež voličstvo na ni vlo- žilo. Proto můžeme činnost svých poslanců plně schvalovati a vysloviti jim naprostou dů- věru jak vzhledem k době minulé, tak také pro budoucnost. Řečník vyslovil pak souhlas s taktickou změnou, s nastoupením nynější vlády spojenou, načež dovodil, že tento sjezd byl manifestací jejímž účelem bylo dokázati potřebu síly a dal šího trvání národní strany svobodomyslné v ná- rodě českém. Vyslovil politování nad tříštěním národních sil v malé frakce a položil důraz na stanovisko státoprávní. Sděliv, že krajský výkonný výbor zřízen bude volbou jednoho každého sboru dů- věrnického, navrhl řečník následující: resoluci: „My na schůzi důvěrníků a příslušníků ná- rodní strany svobodomyslné pro kraj písecký dne 12. února 1905 v Písku shromáždění, vyslechnuvša řeči poslanců pánů dra. Eduarda Grégra a dra. Lad. Dvořáka, prohlašujeme, že delegaci české na radě říšské vyslovujeme neobmezenou důvěru v dosavadním postupu v politice národa českého a v boji o politická práva česká. Vítáme s uspokojením pád bývalého minister- ského předsedy dra. Körbra, v němž vidíme zadosti- učinění za křiklavá bezpráví, jimiž tento politik vedl vládu svou proti národu českému a souhla- síme s vyčkávacím stanoviskem delegace naší oproti vládě ministerstva dra. Gautsche do té doby. nežli skutky nová vláda ukáže, chce-li ona národu českému plniti spravedlnost a prováděti práva zá- konem zaručená.
JUDr Štěpán Grégr Dvořák Gautsch Písek
5 article
Existenci národní strany svobodomyslné, ja- kožto strany politiku řídící, uznáváme za nutnou a jedině schopnou, by zabezpečeno bylo uskuteč- nění práv národních; uznáváne však také po- třebu toho, aby strana svobodomyslná byla osvě žena a reorganisována způsobem pronikavým. Přejeme sobě, aby i přívrženci směru sepa- ratistických přiložili ruce své ku práci ve prospěch národní a státoprávní politiky delegace - svobodo- myslné, ježto jedině jednotný, svorný postup celého národa jest zárukou vítězství práv národních. Vítáme proto myšlenku jednotného poslane- ckého klubu na radě říšské, který by k zabezpečent takového pospolitého svorného postupu všech zá- stupců českých poslance všech stran národních pod národním a státoprávním programem českým soustředil.“ Resoluce byla jednohlasně bez debaty a za všeobecného potlesku přijata. Předseda starosta p. Skála poděkoval pak — ježto ke slovu nikdo se nehlásil — oběm řečníkům, všem poslancům, jakož i účastníkům sjezdu a skončil schůzi.
Skála
6 article
K otázce kuriátního veta v mo- ravských smiřovačkách. V Brně, dne 10. února. V nejbližších dnech sejde se odbor stálého vy revnávacího výboru moravského pro národn kurie, tedy odbor, jehož úkol jest nejdůležitějš a také nejchoulostivější ze všech úkolů smiřovaček Tvoříť olázka kuriátního veta vlastně sama podstatu vyrovnání česko-moravského na Moravě a dlužno proto k ní obrátiti hlavní zřetel. Jako v celém komplexu otázek vyrovnání, tak také v této důležitě a živolní otázce budoucího po- slavení obou národnoslí na Moravě má býti po- kračováno tam, kde rozbitím smiřovaček počátkem rcku 1902 se přestalo. Znovu oživený stálý vyrov návací výbor zahájil již zase své porady a pokra- čoval v jednání, tehdy přerušeném, učinil tak sub komitět pro volební opravu : nyní má dojíti ke schůzi odboru pro kuriátní veto, v níž podati má zpravodaj posl. dr. bar. d'Elvert své návrhy. Chceme v hlavních rysech podati přehled vývoje této otázky v minulých smiřovačkách, aby naší ve- řejnosti bylo jasno, oč vlastně běží.
Elvert Brno Morava moravský pro národn kurie českýmoravský na Morava
7 article
Právo veta samo není v politických dějinách věcí novou. Nehledíme-li ke známému a smutně proslulému vetu ve staré říši polské, které arei nikterak nedolýkalo se práv souhruné třídy oby- vatelstva, můžeme vytknouti zde právo veta sborů katolíků a evangelíků v době od roku 1648 až 1804. jež příslušelo jim ve věcech náboženských. Jinal ve státech konstitučních myšlénka ta nena- lézala naprosto žádné půdy, nejméně ovšem ve věcech politických. Národní kurie, tak jak je chtěl na kroměřižském sněmu svým návrhem dr. Pinka s, byly vlastně smírčími soudy. Zřízení ná- rodních kurií, na nichž usnesl se sněm král. českého v r. 1871 v rámci vládní osnovy zákona na ochranu národností, jedině přibližuje se tomu, čeho po přání vlády má se dosíci v moravských smířovačkách. Al lehdejší usnesení sněmu království českého, jemuž — mimochodem budiž to podotknuto — nedostal se císařské sankce, stanovilo zásady příliš povšechné a nevymezovalo právo veta tak, jak a v jakém roz sahu na naší škodu přejí si je míli vyvozeno moravšt Němci. A neznalo, stejně jako vládní osnova, zvláštn kurie velkostatkářské.
Pinka Al Němec
8 article
Moravští Němci od počátku smiřovaček hlásali že ze podmínku svolení ke změně zemského vo- lebního řádu, jíž, jak praví, chtějí vydati většinu zemského sněmu moravského Čechům, kladou klásti musí požadavek ochrany své men- šiny v zemi zřízením sněmovních kurií s právem veta. Posl. dr. bar. d'Elvert pak podal v odboru pro národní kurie příslušnou osnovu zákona, obsahující tato zásadní uslanovení a) Zřízení tří sněmovních kurií (německé, če- ské a velkostatkářské). b) Právo kurií vykonávati volby do zem- ského výboru, do odborů sněmovních jakož do jiných sborů, do nichž sněm má právo voliti. c) Právo veta všech tří kurií proti usne sením zemského sněmu, týkajícím se z emské ho zřízení, zemského volebního řádu zákcna o kuriích a proti zařízeni tako vých voleb, které by tomuto posléze jmenova nému zákonu neodpovídaly. d) Právo veta obou národnostních kurií proti 1. změnám zákonů, jež patří do kompe- tence stálého vyrovnávacího výboru, to jest zákonů, na nichž má se výbor tento teprve usněst: 2. změně řádu obecního a řádu volebního v obeích, proli změně měst- ských stalutů, jakož i proti případným usne- sením, týkajícím se vydání zákona o okresních zastupitelstvech; 3. usnesením sněmu ohledně učilišť, jež ne- jsou školami povinnými, v obcích, které by proti tomu podaly odpor, ohledně odnětí nebo jen snížení příspěvků učilištím tehdy povolených a ohledně sloučení neb rozloučení obcí proti vůli jedné z nich e) Právo námitky proti odporu některe kurie, o čemž rozhoduje zemský sněm většinou dvou- třetinovou. Kromě toho stanovi § 17. osnovy bar. d'Elverta. že schůze kurií nejsou veřejné.
Němec Čecho Posl doktor bar Elvert
9 article
Osnova spoluzpravodaje, posl. dra. Strán- ského, lišila se od osnovy zpravodajovy podstatn v tomto: 1. Nepřiznávala kuriím právo voliti d sněmovních odborů. 2. Nepřiznávala kurii velkostat kářské vůbec práva veta 3. Vyloučila z práva vela předměty pod d v osnově bar. d' Elverta uvedené. 4. Stanovila rozmnožení přísedících zemskéh výboru ze 6 na 7, vyhražujíc pro kurii českou 3. kurii německé 2 a kurii velkostatkářské rovněž2 dle zásady proporcionálního zastoupení, všem kuriím pak tolikéž náhradníků, co mají členů. 5. Neobsahovala ustanovení § 17. osnovy bar dElverta, že schůze kurie nemají býti veřejnými. O těchto obou osnovách bylo jednáno jak v sub komitétu tak ve stálém vyrovnávacím výboru a vý sledkem jednání toho bylo jednak docílení dohody jednak podání zprostředkovacího návrhu. Dohody docíleno bylo v otáze práva veta kuric velkostatkářské ohled- ně zřízení zemského, možno-li tak souditi z toho, že v plenu stálého vyrovnávacího výboru právo to nebylo již popíráno. Ve věci složení zemského výboru podán byl sprostředkovací návrh bar. Chlumeckého, němž se zásadně stanovilo, že ustanovení osnovy zákona o kuriích, týkající se volebního práva kurií, mají býti zrovidována tak, aby zajištěno bylo složení zemského výboru a sněmovních odborů způsobem. jenž odpovídá poměrům sněmovní většiny. Poku té se týče, stanoveno bylo ve sprostředkovacím onom návrhu: První volební sbor moravského velkostatku sesílen bndiž tím, že se do něho pojmou majitel trvale vázaných deskových statků, které v zákoně způsobem nepochybným vyznačiti dlužno a buďtež prolo držitelé tito z II. volebního sboru vyloučeni Takto rozšířený J. volební sbor měl by voliti 8 po- slanců, II. sbor 22 poslance.
Elvert Chlumecký Pok
10 article
Žádně zásadní námitky nebyly činěny ve slá- lém smiřovacím výboru v příčině práva vela proti rozdělení nebo sloučení obcí proti vůli jedně z nich a v olázce změny řádu obecního a městských statutů, v otázce vydání zákona o okresních zastupitelstvech a jeho změny podán byl návrh sprostředkovací, dle klerého na místě veta kurií měla by se těmto usnesením poskytnouti ochrana dvoutřeti- nové většiny. Návrh tento byl však Němci od- mítnut Tak vyvinuly se věci v dřívějších smiřovačkách Nyní má býti v jednání pokračováno. Na posl. dru bar. d'Elvertovi jest, aby přišel se svými návrhy, o nichž, jak moravské listy české praví, závisí osuo dalšího jedná ní.
Němec Elvert Žádno
11 article
Není k tomu třeba příliš mnoho prozíravost bychom sami předem řekli, jaké ty návrhy budou Budou spočívati na původním elaborátu bar. d'Eiverta snad něco v nich bude zmírněno, ale s kardliná lních požadavků veta, již jednou vytčených, sleveno bud sotva. Zase bude bar. d'Elvert klásti tytéž požadavky a odůvodčevati je známými lesklými frasemi, že Němci v poměr trvalé menšiny na sněmu moravském vejdou jen tehdy, dostane-li se jim záruky, že dosa- vadní jejich národní država nebude pošinuta v jejich neprospěch. Proto budou se stavěti hlavně proti zř- zení okresních zastupitelstev, proti změně obecních a volebních řádů měst s vlastním statutem, aby navždy si zajistili Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo, proti zřízení škol v obci, jejíž zákonné zastupitelstvo podá proti němu odpor, aby v nich na dlouhou dobu, v některých snad na vždy, znemožnili zřízení českých škol a tím zajištění existence českého živlu. A př tom neostýchají se tvrditi, že přinášejí oběť, když vydají nám sněmovní většínu Ubohá sněmovní většina! Většina, závislá na libovůli velkostatku konservativního, který na rozdí od velkostatku konservativního v Čechách jest na Moravě vlastně německým! Taková budoucí většina není o nic lepší nynějšího číselně menšinového po- stavení českých poslanců.
Elvert Němec Buda Brno Olomouc Jihlava Znojmo Čechy Morava
12 article
Proč tedy by se Němcům mělo poskytovali t- kové právo veta? A k čemu vůbec mají vésti celé tyto smiřovačky? V dobrou a poclivou vůli Němců při nich věřiti nelze. Tam, kde mají pevnou půdu po nohama, nechtějí o nějakém zastoupení menšin ani slyšeti. A to ani na poli hospodářském. Na valné hromadě rakousko-uherské banky nedávno příkře od- mílli požadavek českých delegátů po zastoupení ve správní radě: „Počet hlasů je zde jen rozhodnými? To byla jejich odpověď. A na Moravě ladí strunu — smířlivosti. Čeští členové subkomitétu i stálého vyrovnacíhe výboru šli v otázce kuriátního veta v povolnosti vůči německým požadavkům až do krajností, ba i za tuto mez. Očekáváme od nich, že na farisejské žadonění Němců dají patřičnou odpověď, odpovídající významu a síle českého obyvatelstva na Moravě a jeho pev- nému přesvědčení, že ke spravedlivé dohodě obou kmenů musí vésti jiné cesty, než jest moravská ko medie smiřovací.
Němec Morava
13 article Proti nesprávnému zvyšováni osobni daně z přijmů.
Proti nesprávnému zvyšováni osobni daně z přijmů. Pozoruhodná schůze konala se včera dopoledne ve dvoraně nového domu obchodnického spolku »Merkur« v Mikulášské třídě v Praze. Živnostnictvo a obchodnictvo z Prahy i předměstí sešlo se tam počtu velmi značném a poněvadž byli to po většině delegáti korporací řemeslnických, živnostenských obchodnických, možno právem tvrdit, že usnesení schůze učinilo mnoho tisíc poplatníků, jež berní šroub nemilosrdně utahuje. Berní praxe provozuje se v Praze tak, že to už po delší dobu způsobuje roz- trpčení. Slesky se množily a když nic neprospívaly. ba naopak sužování poplatníků ještě se přiostřilo, tn konečně uznáno za vhodné, aby o postupu berníe orgánů veřejně bylo promluveno a za nápravu aby verejně bylo žádáno. K podnětu Sdružení pokroko- vého obchodnictva a spolku výkrojníků koží svolalo představenstvo nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy schůzi pražského živnostnictva, aby na ní bylo promluveno o berní praxi. Přečetné účastníky schůze vřele uvítal starosla gremia p. Gustav Adámek a konstatoval, že d schůze dostavili se delegáti obchodní a živnostenské komory a městské rady pražské. V povšechném pře hledu o účelu schůze uvedl, že dosavadní prax ukládání daní provozuje se tak, že mnoho obchod níků pro přetížení daní musilo se vzdáti obchodů (Souhlas.) Rozhovor o berní praxi při osobní dani z příjmu zahájil velkoobchodník pan L. J. Čech. Vzpomenul především významu slova »dekret«. Dekrelem bývali
Adámek L J Čo Dekrel Praha živnostenský komora a městský
14 article
úřadníci povyšováni a kdykoli ho přinesli domů, po vstala v rodině radost. Od roku 1896 slovo »dekrel- ztratilo na svém půvabu, neboť od té doby býváme obšťaslněni papírem, jehož titul rovněž »dekret« jenž nás rovněž povyšuje, ale — v berních. Zákon o osobní dani z příjmu z roku 1896 má původ cizí Rakousko vypůjčilo si ho od souseda, ale neprovádi ho tak, jako se provádí v Německu. Stížnosti prot němu se množí a jsou pronášeny hlavně v tom směru, že poplatnictvo je dekrety příliš obtěžováno že jest jimi podezříváno, vyžaduje se od poplatníků vypiňování tiskopisů tak komplikovaných, že k tomu je zapotřebí úřadníka, vyžaduje se placení daní z léta minulá atd. Další stížnosti týkají se toho, že daně vyměřují se maně, že obchodník musí obchodní ta- jemství prozrazovat a když všecky údaje učiní co nej svědomitěji — berní správa mu nevěří. Daně nevy- měřují se dle přiznávek, nýbrž dle rozsahu bytu po- platníka, dle způsobu jeho života a pod. Výtky, jež berní správa mnohdy činí proti přiznávce, nejsou důstojné a dosáhly již takových rozměrů, že ve- škeren luxus poplatnictva se jimi ubíjí. Berní správa poplatnosť z pravidla posuzuje dle toho, jaký kdo má portál, jaká skla a jaký personál. Tím způsobem maři a ničí se veškerá podnikavosť. Dnes už se každý obává založit elegantní zevnějšek obchodu. Mnohý obchodník začíná obchod bez výdělku a přece hledí, aby si opatřil pěkný zevnějšek krámu. A pak přijde berní správa, řekne, že dotyčný obchodní má pěkný portál a vyměří mu vysokou daň! (Sou- hlas.) Dlužno uvážit, že jsou mnohé krámy ve dvoře, bez nákladných porlálů a mají větší výdělky, než některý pouliční krám s velkým portálem. Zevnějšek jest tedy velmi klamným poznatkem.
Dana Rakousko Německo
15 article
Druhý klamný názor jest, vyměřuje-li se da dle způsobu živeta. Bydli-li kdo lépe, je stížen dvoj- násob. Nejen že musí platil větší činži, ale proto, že lépe bydli, zvýší se mu osobní daň. Jsou lidé, že nechodí do divadla aní do koncertů, neutratí přece dobře bydli. Ovšem, dá li to na činži, musí se uskrovnit na jiném. Rečník uvádl příklady ze zkušenosti, že obchodníci ze studu při přiznávkách zamlčí své obchodní ztráty. Dovozuje pak: My chceme dáti státu, co mu náleží, my chceme platil za svého skutečného přijmu, ale ohradit se musíme proti tomu, abychom platili z příjmů, vymyšlených dotyčným berním referentem. (Šouhlas.) Žádáme, aby berní správa věnovala trochu důvěry také po- platníkovi a nikoli jem důvěrníkovi, který mnohdyz konkurenční zášti učiní klamná udání. (Tak jestl Živnosti naše rok za rokem klesají, nám vzrůstá úžasně režie, my proto nemůžeme snést stále stou- pající břímě berní. Zejmena když se na obzoru vy- skytuje zákon o invalidním pojištění úřadníků. (Sou- hlas.) Řečník promlouvá dále o českém úřadnictvu, jemuž vzdává pochvalu a o němž tvrdí, že je státu perlou svojí činností. (Souhlas.) Konstatuje, že vzdor této zdatnosti uzavítají se mu vyšší místa, jež se obsazují méně horlivými úřadníky německými.
16 article
(Tak jest !) Dále stěžuje sí řečník na naprostou ne- tečnost poplatníků, neboť ti nestarají se o tyto zájmy. Při volbách do berních komisí panovala ta- ková indolence, že v některém odvětví ani jediný volič k volbě nepřišel. V mnohých spolcích při volbě funkcionáře povstane velký shon a zde jev se taková nevšímavost! Za takových okolností do stanou se do berních komisí mnohdy lidé, kteří ne mají pražádný zájem na ochranu poplatníků. Jest záhodno, aby veškerá společenstva své členy upo zornila na podrobnosti zákona berního. Mnozí po platníci jsou pohodlní i v tom, že proti předepsané mu obnosu daně ani nerekurují. (Hlas: Ono to tak nic není platné!) Jeden rok zaplatí, příští rok s mu daň zvýší a zase mlčí. Tendence úřadu jest unavit poplatníka! (Hlučný souhlas.) Vina do jisté míry jest i na členech berní komise. (Tak jest !
Hlas
17 article
Jsou mezi členy těmi někleří lenoši, kteří tam sedl zbůhdarma. Proto budeme nuceni při příštích vol- bách býti opatrnějšími, aby zvolení byli ti, kteří maj nejen dobrou vůli, ale i schopnost k zastávání na šich zájmů, (Souhlas.) Vina na předpisování velkých daní spočívá také ve velikém spěchu Úřadnictvá je málo a vyřizování ry- chlé, jaký div, když se přiznání posuzuje povrchně Pražské okrsky odhadovací jsou příliš veliké, dob zasedání komise příliš dlouhá a přece se v ní vše důkladně nemůže vyřídit. Relerentům v komisi vy- týká, že při referování čtou pouze jméno poplatník a obnos, ale není to obnos, udaný poplatníkem, ný- brž obnos, už určený inspektorem. Pokud se týče rekursů, praví řečník, že nejedná se s nimi tak jak toho zasluhují. Rekursy se v komisi vůbec ne- čtou. (Slyšte!) Co se referentovi nelibí, to z rekursu vůbec ani nečte a rekurs pravidelně se zamítne (Projevy údivu.) Žádá členy komise, aby pamětliv byli toho, že mají chránit poplatníky. Když to ne- mohou činit, nechť odstoupí. Na ztráty, které ob chodník utrpí, berní sprava nebéře ohled v domnění, že ztráty hradí se ze základního kapitálu. Ale m každý základní kapitál? Mnobý má jen to, co vy- dělá! (Souhlas.) Mnohé vady a chyby jsou zaviněny nedostatkem zákona, o jehož změnu nutno bude usi- lovat. Dokud se změna nestane, žádáme, aby se zá- kon vykládal v duchu morálním. Jsme již syti těch nekonečných berních sekatur a budeme se proti nim bránit všemi prostředky. Dnešní schůze je mohulným protestem proti stalému zvyšování berní! (Hlučný souhlas a pollesk.) Řečník navrhuje pak následující
18 article
resoluci: „Pražské živnostnictvo, shromá žděné dne 12. února 1905 na schůzi svolané představenstvem No- vého obchodního gremia král. hlav. města Prahy k podnětu sdružení pokrokového obchodnictvaa spolku výkrojníků koží v Praze — pojednavšio dosavadní berní praxi zachovávané při ukládání osobní daně z příjmu, opírá se způsobu ukládání její, který nejen že od zákonodárce nebyl zamýšlen, nýbrž který začasté ani nelze srovnati se stavem hospodářské síly poplatného živnostnictva. Protože na reformu nedávno zavedeného zá- kona o osobních daních přímých, pokud jde osobní daň z příjmu, ačkoliv by jí v mnohém směru bylo potřebí, nelze na ton čas pomýšleti, trváme na tom a žádáme: 1. aby ustanovení platného zákona o osobn dani z přijmu v praxi berní bylo užíváno s nej- větším zřetelem na hospodářské momenty poplat- nictva, poplatnost živnostnictva určující tak, aby provádění zákona v duchu nanejvýš nutné bern morálky úřadů působilo výchovně na vědom berní morálky poplatníkovy, jak to původní n- řízení mělo na mysli 2. aby naprosto bedlivě prováděno bylo při svolávání komisí odhadních ustanovení zákona o povolávání náhradníků za volené členy komisí.
Praha
19 article
kteří pro dočasnou překážku nějakou prací jejich se zůčastniti nemohou a aby tak zůstávala v ko- misích rovnováha mezi hlasem členů volenýcha od finančního ministra jmenovaných; 3. aby při provádění zákona bylo přísně šetřene ducha průvodních předpisů, zejmena pokud jde o odhad příjmu poplatníkova: aby totiž přiznání poplatníkovo bylo skutečně pokládáno za důležitější pomůcku odhadu; aby při vzniklých pochybnostech poplatníkovi udá- vány byly vždy konkretní údaje, o které tak zv. dekret úřadní se opírá; aby při zjišťování okol- ností pro poplatnost důležitých bylo se vyvarováno stálému vytýkání každého i skromného přepychu poplatníkova, které jej pak od něho odvrací na újmu pražského živnostnictva, které je tím zkraco- váno na příležitosti ke svému výdělku; aby po- platník nebyl urážen nedůvodnou nedůvěrou proti své poctivosti při sepisování přiznání, které s uji- štěním nejlepšího vědomí a svědomí podal, a aby nebyl zaplavován dekrety, nýbrž aby pochybnosti byly vyslovovány v dekretu jednom zároveň; aby při užívání pomůcek odhadu zachovávána byla přísná objektivnost jak co do posuzování spolehli- vosti a věcné znalosti osob přezvědných a znalců, kteří mají býti podle povahy věci mužové naprosto schopní a osobně spravedliví, tak co do posuzování celkového hospodářského stavu poplatnictva podle zevnějších známek.
20 article
Dosavadní členy odhaddních komisí žádáme, aby při nadcházejících pracích komisí zúčastnili se horlivě a byli vždy toho pamětlivi, že jen dů- věra spolupoplatníků povolala je na místa, kde mají hájili zájem svého voličstva Zároveň pak obracíme se jak ke všem pří- slušníkům živnostenských kruhů, tak vůbec k ostatnímu poplatnictvu v Praze s vyzváním, aby bedlivě všímalo si a sledovalo všechny zjovy berní praxe při ukládání osobní daně z příjmu, dále ab při volbách do odhadních komisí volilo za své zá- stupce jen takové muže, kteří mají potřebné věcné znalosti, dobrou vůli i obělavost, aby mohli jeho zájmy s úspěchem zastáváti.“ (Souhlas.) Potom rozvinula se čilá a obsáhlá debata. Pan Reinwart žádal, aby v resoluci vedle živnostnictva bylo jmenováno také obchodnictvo. Vyhovuje se. Pan
Reinwart Praha
21 article
E. Čížek žádal doplnění resoluce v tom směru, aby přiznávky k daním bylo dovoleno podat do konce února a nikoli do konce ledna, poněvadž v lednu oby- čejně trvá inventura. Řečník sděloval, co to má za ná- sledek, když obchodník s přiznávkou se opozdí. V roce 1900 platil daní 40 K, v roce 1901 přiznávku podaí později a už mu byla daň zvýšena na 362 K. Rekurs proti tomu podaný byl zamítnut. Pan posl. Krejč navrhoval, aby v resoluci bylo ochráněno také po- platnictvo v předměstích. Pan Černý uváděl, že stát nečiní ničeho zdarma, ale člen berní komise že musí tři měsíce v roce zasedat bezplatně. Je spravedlivo, do- máhali se toho, aby členové berní komise byli hono- rováni. Pan Fiala opřel se tomuto návrhu z toho důvodu, že eventuální náklady zase jen poplatníc musili by zaplatit. Kdo čestnou funkci nemůže zdar- ma vykonávat, ať odstoupí. Pan Rys uvádí, že dů- věrníci berní správy z osobní zášti mnohdy ne- správné údaje sdělují. Žádá, aby důvěrníky byli či- něni jen osoby charakterní. Jest rovněž pro odškod- nění členů komise, poněvadž úřadník rovněž při ko- misích neintervenuje zadarmo.
E Čížek Černá Fiala Rys
22 article
Dlouholetý člen berní komise p. Reinwar z vlastní zkušenosti potvrzuje správnost stesků, jež sdělil p. Čech a dovozoval, že u berní správy dnes nevěří se nikomu. Než byla osobní daň zavedena říkalo se, že to bude daň spravedlivá, poněvadž stihne také velkokapitál, ale skutečnost nasvědčuje tomu že obchodníkům a živnostníkům daň stále se zvyšuje Nejhůř je na tom ten, kdo přiznávku učiní spravedlivě neboť tomu se rovněž nevěří. Konstatuje, že jde to už tak daleko, že v komisi ani se nečte přiznávka. nýbrž jen jméno a obnos, nikoli obnos přiznaný, nýbrž referentem určený! (Hlasy nevole.) Řlečník podotýká že čeští členové komise berní jsou tak liknaví, že schůzí nenavštěvují a že jsou němečtí členové proto ve stálé většině. To je ovšem přímo odsouzeníhodné pohodlí. Žádá, aby se podané rekursy v komisích čelly a aby se tak nepromrskávaly jako dosud a doporučuje aby v brožurkách byla šířena známost o ustanoveníci berního zákona. (Souhlas.)
Čechy
23 article
Pan doc. dr. Funk v delší řeči dovozoval, že ideální tento zákon má tu velkou vadu, že orgány jeho nejsou způsobilé k provádění zákona. Pravil dále, že také mezí poplatníky není správného pochopení. Jed- nou na Malé straně byli kandidováni čtyři obchodníci do berní komise a okolnost tu vysvětlil jednatel klubu tím, že obchodníci každého dobře znají a že podle toho daň vyměří. Uvedl pak, že v původní osnově zákona byly navrženy diely pro členy komisí a vládě na ně reservováno 1,200.000 K. Ve sněmovně diety byly však zamítnuty, ale vládě — obnos ponechán Z toho patrno, kdyby i nyní diety byly zavedeny že žádné nové břemeno tím nevznikne. Končil přáním, aby členové berních komisí konali poctivě svůj úkol (Hlučný souhlas.) Rozpravy zúčastnili se ještě pp. Černý, Šafr posl. dr. Baxa a Havlíček, načež resoluce i s na- vrženými dodatky byla schválena a schůze vřelým doslovem předsedy p. G. Adámka skončena.
docent doktor Funk Černá Šafr Baxa Havlíček G Adámek
24 article Na paměť George Sandové.
Na paměť George Sandové. (Slavnostní schůze Ústředního spolku českých žen. Zvláštním prologem zahájily naše dámy, sdru- žené v Ústředním spolku českých žen včerejší svou šestou výroční schůzi! Dobré dvě tře- tiny její věnovány památce geniální francouzské spisovatelky George Sandové, jejíž sté narozeniny minuly loňským rokem. Zvuk jména veliké a tak různě posuzované romanciérky minulého století za- zněl včera v přednesu básně i v nástinu životo- pisném a krilickém. V zasedací síni staroměstské radnice, za velikého účastenství českých paní a dívek, úvodní, věršované slovo promluvila přední dramatická naše umělkyně paní Hana Kvapilová přednesem básně Jaroslav Vrchlického »George Sandová ...« Náš poeta zname- nitě charakterisoval Sandovou i celý její románovitý život slovy: »Ty's v žití za láskou jen bloudila, jak milovalas' — buď ti odpuštěno ...« Závěrečná slova úchvatně přednesené básně »Slout velikým jest bez přítele žíti ..«, provázena byla bouří pochvaly. Verá vystřídán byl precisním, zpěvem damského oktetta pražského »Hlaholu«, řízením sl. M. Svobo- dovy a sotva že dozněla pochvala, ujal se slova prof. Hanuš Jelínek, aby promluvil o životě a vý- znamu Sandové. Životopisná data zahájil úvodem, že málo bylo velkých duchů devatenáctého století, na něž by se bylo sneslo současně tolik hany a též tolik obdivu, jako na Sandovou.
Sand Kvapilová Vrchlický Sandová Sandův profesor Jelínek Hlahol
25 article
Jímavým způsobem líčil její dětství, potulky pří- rodou a přilnuti k ní, volnost a nevázanost mladé divčiny, jež ztlumena na tři léta za fortnou klášterní kde do vznětlivé duše a fantasie padla rosa mysti- ckého blouznění. Po návratu z kláštera, na statek babiččin v Nohanu, George Sandová, vlastně Aurova dosud křestným jménem zvaná, schvácena jest tou hou po čtení. Bez ladu a skladu hltá horečně její duch lektury cenné, srozumitelné i nesrozumitelné stejně jako bezcenný brak. Studuje dokonce i astro- logii a anatomii a dospěvši znenáhla v sličné děvče — uzavírá sňatek s Kazimírem Dudevantem. člověkem mělkým a drsným. Krátce po svatbě po- znává Sandová, že sňatek její je nešťastný. Ani dě- cko nemění ničeho na poměru manželů; Sandová, jata jsouc odporem k muži, odjíždí do Paříže a on jí nebrání. Smlouvou svatební zaručená jí renta 3000 franků nestačí jí však k živobytí. Živí se tedy mal- bou vějířů, ale záhy poznává, že malba štětcem není jejím oborem. Začne psáti, seznamuje se s literár- ními kruhy pařížskými, vydává se na bouřlivé moře spisovatelství a poznává Julesa Sandeaua, jehož jméno na dále v literární tvorbě své přijímá, stavši se jeho milenkou. Prožívá s ním nejblaženější své chvíle pravé, vášnivé lásky a píše v prázdných chví- lích své první dílo »Rose et Blanche«, jemuž záhy následují »Valentine« a »Lélia«... Posledně jmeno vaný román je obrazem jejího života a lásky k San deauovi, jež končí náhle a prudce poznáním jeho ne věry . ..
Sandová Aurův Dudevant Sandeau Rose Blanche Valentinos Lélio Paříž
26 article
Sandová hledá zapomenutí v nové lásce a na chází její ukojení u Prospera Meriméa, jehož však rovněž poznává po čase jako drsného cynika, nemajícího smyslu pro duševní její nálady. Tou do- bou začiná se jí dvořiti Alfred de Musset, jenž vyznává Georgě lásku tímto originálním přípisem »Drahá George! Píši Vám něco hloupého, co vlastně mohl jsem Vám říci při dnešní procházce. Jsem do Vás zamilován...« Avšak ani poměr s Mussetem nebyl šťastný. Sandová poznává s ním bohemský život; Musset pije. Na cestě do Benátek stižen jest Musset deliriem, dle jiných tyfem a Sandová pečlivě ho ošetřuje. Neuchrání se však při tom nového vzplanutí. Vlašský lékař, černovlasý a interessantně přibledlý Pagellon stává se jejím milencema Musset, jenž o tom ví, netrápí se a odjíždí, pone- chávaje jí novou její lásku. Sandová posléze i z této vystřízliví a vrátivši se do Paříže, aby úplně byla volnou, žádá o rozvod s prvním svým mužem panem Dudevantem. Pak srdce její přichýli se na čas k. Mi- chaelu de Bourgetovi, poznává na cestě Švý- carskem Liszta a konečně dochází ke známé ka- pitole poslední její lásky k Chopinovi. Osm le ošetřuje jej s obdivuhodnou pečlivostí a teprve dvě léta před jeho smrti rozchází se s nim (roku 1847). poznavši, že ani zde nedošla splnění své touhy.
Sandová Prosper Merimée Musset George Dudevant Bourget Liszt Benátky Paříž
27 article
Úchyluje se do zátiší na statek v Nohantu, věnuje se zde plně spisovatelské činnosti a po šestnácti le- tech klidnějšího již života umírá 7. června 1876. Takový byl život George Sandové. Literární dílo její bylo obrovské. Zanechala přes sto svazků ro- mánů, novell a cestopisů.. Její tvorbu možno roz- děliti ve čtyři periody. První doba, prudkého lyrismu až byronovského sahá do let čtyřicátých; pak patrny jsou již vlivy cizí. Stává se objektivnější a tvoří si své filosofické náboženství lásky a lidskosti, pak opět upadá do fantasie plných snů o zlatém věku lidstva. Třetí perioda od roku 1848 vyznačuje se snahou psáti prosté, počtické idylly; vrací se k pří- rodě a z této doby vznikají přímo klassické vzory idyllického genru. Zajímavo, že zatoužila i po úspě- chu na divadle a dosáhla ho dvěma kusy. Poslední perioda, oněch šestnácte let, nese stopy hasnoucí již imaginace.. Prostředky, jimiž Sandová vládne ve spisovné mluvě, vzbuzují znamenité dojmy hloubky a dálky. Láska ku přírodě je jí těšitelkou
Sand Sandová Láska Nohant
28 article
v zoufalství; milovat a býti milována jest pro n smyslem celé životní existence. Proto předním pra- menem její inspirace jest jí láska. Superioritu této nad všemi ostatními city a povinnostmi prohlašuje za nezodpovědnou. Ze živola Sandové i ze spisů její prozírá zásada, že lásce dlužno podávati se s fatalismem. Sociální theorie její jsou slabé, exaltace jest mocnějšl. Pokud způsobu její tvorby se týče, známo, že dovedla velmi pilně a vytrvale pracovati. Psávala celé noci a psala lehce. Pracovala však z pravidla bez plánu a odtud tak často patrný nedostatek pá- teře románů, z nichž prozařuje improvisační me- thoda psaní. George Sandová byla nepopíratelně veliký zjev Francie. Vyčítá-li se co vášní její, pak na drubé straně šíři jejího srdce pro bezpočetnou řadu milenců, vyváží ušlechtilá dobrota a neštěstí, jež v lásce měla.
Sandová Francie
29 article
Svobodomyslná Francie, zcela jiným zorným úhlem než konservativní Evropa na Sandovou pohlí- žející zaplakala nad její rakví, jako by dobře rozli- šovati dovedla velkost ducha od slabostí tělesných vášní . . . Veliký Viktor Hugo jako poslední po- zdrav na rakev její napsal: »Oplakávám mrtvou a pozdravuji nesmrtelnou.« A Alexander Dumas jenž prosloviti měl pohřební řeč, nemohl pro pláč mluviti .. Tak asi skončil pan přednášející zajímavý nástin života i významu Sandové. Veliký potlesk byl mu odměnou, jak za skvělou komposici přednášky, tak i jasnou a poutavou dikci. Předsedkyně Ú. S. Č. žen vzdala pak srdečnými slovy díky pí. Kvapilové, panu Jelínkovi, jakož i všem, kdož příčinili s o poctu veliké spisovatelky francouzské. Potom při- kročeno k pořadu valné hromady. Měla krátký prů- běh. Přečtení protokolu o schůzi minulé, schvá- lení zprávy výroční a účetní a doplňovací volby do výboru. Jednomyslnou volbou nových členů výboru, náhradnic a revisorek účtů schůze skončena.
Sandův Hugo Alexander Dumas Sand Kvapil Jelínek Francie Evropa
30 article
Hospodářství Taschkovo v Če- ských Budějovicích na soudu če- ského poplatnictva. z Č. Budějovic, 12. února. Neslýchaná zvůle, s jakou obecní zastupi- telstvo města Č. Budějovic v posledních letech, zvláště ale za neobmezené vlády Taschkovy vy- stupuje proti dvoutřetinové české většině obyva- telstva tohoto města, vyvrcholila v návrhu roz- počtu na rok 1905, který právě byl na radnici k nahlédnutí vyložen. Rozpočet ten vykazuje 574.674 K 91 schodku, největší položkou jsou v něm úroky z dluhů obecních, jež dostoupily již výše 11 millionů K, sumy to zajisté na toto město přímo závratné. Zajímavo jest, že před dvěma roky, když Josef Taschek zvolen byl za purkmistra, byl schodek téměř o dvě třetiny menší než letos, pokračuje tedy hazardní hospodářství na radnici česko-budějovické každým rokem blíže k krachu. A kam se podějí každoročně obnosy, scho- dek zaviňující? Spotřebují se na účely čistě strannické, protičeské a štváčské. Letošní rozpo- čet vykazuje aspoň 100.000 K k takovýmto protičeským účelům. Paradují v něm cifry: 30.000 K na »nepředvídaná« vydání, 20.000 K na volby a odměny (rozuměj na podplácení vo- ličů a na protičeskou agitaci), 27.000 K n německé opatrovny (na české nic !), témět 14.000 K německému divadlu (českému nic !), řada darů na Böhmerwaldbund, Schulverein Volksrath atd., kdežta k českým účelům podob- ným nedá obec ani haléře.
Taschkův Taschek ský Budějovice Č . Budějovice německý divadlo
31 article
Takovéto bohopusté hospodářství nemohou ovšem čeští poplatníci klidně nésti, i svolal tedy český politický spolek, v němž zastoupeni jsou příslušníci všech politických stran, na dnešní den veřejnou schůzi českých voličů a poplatníků za účelem protestu proti tomuto neslýchanému řádéní Taschka a jeho nohsledů. Jakmile vydány byly plakáty k této schůzi, násilníci na radnici se zalekli. Černé svědomí jejich nedalo jim pokoje a proto první jejich sta- rosti bylo, pořádání schůze znemožniti. Ještě téhož večera, kdy plakáty se na nárožích ob- jevily, letěly obrněné depeše do ministerstev vídeňských i na pražské místodržitelství, voláno po zákazu schůze a jako důvodu užito obvyklé ošumělé výhrůžky: že obecní správa ne- ručí za udržení pořádku, že jest se obávati výtržností. A zároveň při- dala se k depeším denunciantstvím z daleka čpící poznámka proti místnímu politickému úřadu, který prý měl schůzi zakázati, jelikož účelem jejím jest poštvati lid proti obecní správě. Manévr se ale nepovedl. Tak daleko přece to u nás ještě nedospělo, aby úřad se mohl opovážiti, zakázati nám ozvati se tam, kde jsme tak nestydatě urá- ženi a odíráni, tam, kde tak frivolním způsobem vyhazují se výhradně k německým účelům peníze poplatnictva ze dvou třetin českého. Schůze se konala a měla průběh přímo velkolepý. Přes 1200 osob všech stavů tísnilo se ve velké dvoraně besední, aby vyslechlo řečníky dalo výraz svému oprávněnému rozhořčení. Ga- lerie byly hustě obsazeny českými damami. Ulice před Besedou i okolní byly hustě obsazeny měst- skou policil, hltavě čekající na příležitost k »za- kročení«. Ale ta se jí, dík prozíravosti českého lidu, nenaskytla.
32 article
Schůzi zahájil o 21 hod. předseda Českého polit. spolku pan dr. Frant. Hromada. V řeči formou i obsahem skvělé, velkými tahy nastínil zápas Čechů budějovických a podrobil obecní rozpočet břitké kritice a dovodil, že před obec- ním zastupitelstvem, které tak neurvalým způ- sobem zneužívá své moci, zmizeti musí veškerá úcta a vážnost. Vyličil shromáždění, jak kavalírsky chovají se k německým menšinám města Praha Plzeň (Čechové budějovičtí ale nejsou menši- noul) a pobídl český lid budějovický k ne- ústupnému boji proti obecní korupci. Druhým řečníkem byl tajemník Národní rady česko-budějovické pan Frant. Vodňanský. Týž obíral se rozpočtem obecním detailně a vý- vody jeho, sledované s živou pozornosti, zane- ehaly hluboký dojem. Řečník kladl také zvlášť pilný důraz na pravomoc zemského výboru krá- lovství českého, jehož povinností jest, stížnost Čechů budějovických, která proti roz- počtu bude podána, bedlivě prozkoumati a po právu místa jí dáti. Vývody řečníkovy doplnil dalším zajíma- vým výkladem p. dr. Alb. Maysl, po němž z dělnictvo národně-sociální promluvil p. Auda, dále pak stručně projevili své náhledy pp. správce matiční školy Müller a pokladník zá- ložny K. Mottl. Navržená resoluce pak jedno- myslně schválena. Druhým bodem programu bylo pojed- nání o úřadnické otázce v Če ch, ách.
doktor František Čecho Vodňanský Auda Müller K Mottl Praha Plzeň národní rada český