3
masthead
13. února 1905. Číslo 44.
4
article
v rakouské říši vyvinuly, spatřujeme především
dvě události takové důležitost
a lakového vyznamu, že jimi celá politická si-
tuace byla změněna a že nastaly po-
měry, které před málo ještě týdny nikdo by
byl nepokládal za pravděpodobné, ba za možné.
Jedna z tčchto událostí je odsto upení
pád ministerského předsedy dra
Körbra a druhá je porážka uher-
ského ministerského předsedy hr.
Štěpána Tiszy a tak zvané libe-
rální strany uherské. Obě tyto udá-
losti změnily, jak jsem již pototkl, úplně
politickou situaci a podotýkám ihned,
ne na naši škodu — t. j. na škodu če-
ského národa, nýbrž na náš prospěch, jak dále
dokéžu.
Co se týče události první — pádu ministra
Körbra — tu asi není zapotřebl široce a dlouze
vám dokazovati, že odstranění tohoto ministra je
pro nás událostí velice potěšitelnou, velice radost-
nou, neboť odstraněn byl muž, stojící v čele
vlády a mající otěže této poloviny říše v rukou,
muž, kterého pokládati musíme vším právem, za
jednoho z největších a nejnebezpečnějších škůdců
a nepřátel národa českého. Vedlo by mě příliš
daleko, kdybych vypočítávati chtěl všechny činy.
všechny skutky, jichž se byl ministr Körber do-
pustil za své pětileté vlády proti národu českému
Stačí, uveduli jen některé momenty.
Již tím, že jako člen ministerstva hrabět
Clarya spolupůsobil při zrušení jazykového na-
řízení ministra bar. Gautsche a zrušovací výno
spolupodepsal, stal se spoluvinníkem největší ne-
spravedlnosti, ba hanebného zločinu na národě
českém spáchaného. Že byl rozhodným Němcem,
ba vlce Němcem než Rakušanem, to dokazují
jeho činy, jimiž pracoval k tomu, aby program
Němců — a ne snad Němců umírněných, nýbrž
Němců nejvýstřednějších — se uskutečňoval, aby
konečné cile jejich byly dosaženy.
Körbr
Štěpán Tisza
Körber
Gautsch
Němec
Rakušan
5
article
Je známo, že hlavní snaha Němců směřuje
k tomu, aby království české národně bylo roz-
děleno, tisíciletá jednota jeho roztržena. Př-
pravná cesta k tomu je vyklizení, vytlačení če-
ských úřadníků z tak zv. uzavřeného území ně
meckého.
A jak důsledně, jak vydatně ministr. dr
Körber Němce v této příčině podporoval, o tom
by vám mohli čeští úřadníci a zejmena úřadníci
soudní podati nesčíslných dokladů.
Jak lhostejně, jak nelečně ministr Körber.
jako správce ministerstva spravedlnosti, se na
to díval, jakým nespravedlivým, surovým a bru-
tálním způsobem české menšiny v smíšených
okresích a obcích byly pronásledovány, jak
muka, jaké trýznění musily snášeti, je taktéž
všeobecně známo, jakož naproti tomu též obecně
známo jest, jakou záštitu, jaké ochrany použí-
val každý německý kluk v české obci, kdykoliv
se některý Čech na něj jen nevlídně podíval.
Vůbec ten pověstný dvojí loket, kterým se
v Rakousku měřívá Čechům a Němcům, stalse
v rukou ministra dra. Körbra ještě nestejněj-
nějším; pro Čechy mnohem kratší a pro Némee
mnohem delší. (Hlučný souhlas.)
Jakým centralistou a nepřítelem samosprávy
zemské a samosprávy vůbec ministr Körber byl
toho podal nejlepší důkaz krátce před svým pá-
dem, vydáním famosní studie o reformě správy
veřejné, která, jak jasně dokázáno, nemá jiného
účelu, než zničiti každou autonomii zemskou.
okresní, obeení a etablovati v celé říši neobme-
zenou moc německé centralistické byrokracie.
Němec
Körber
Čo
Čecho
Körbr
Rakousko
6
article
Vůbec byl ministr Körher nejdokonalejším
vzorem, nejzdařilejším výlupkem vysoké by-
rokracie vídeňské, tohoto největšího škůdce
Rakouska, této pravé rakoviny nešťastného to
hoto státu.
Však dosti již o ministru Körhrovi. Bez
toho jsem se až příliš dlouho s ním zabýval
Buďme rádi, že jsme se ho zbavili a těšme s
nadějí, že se nikdy nevrátí. (Hlučný potlesk.)
My pro něj plakat nebudeme, kdo ale pro
něj pláče a naříká, jsou Němci, ale nejen Němci
rakouští, nýbrž i Němci zahraničn
a v čele jejich sám nejvyšší jeji ch
panovník, clsař německýl
To je nejlepším důkazem, že bývalý před-
seda vlády rakouské acoval více pro
krále pruského, nežli pro cisaře
rakouského. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Kéž by takovéto úkazy protrhly konečně
bělmo na očích těch, již v první řadě od samé
prozřetelnosti k tomu povoláni jsou, aby zacho-
vali celistvost a neodvislost monarchie habsbur-
ské. (Výborně!)
Na uprázdněně místo ministerského před-
sedy povolán byl dr. Gautsch. Co máme o
něho očskávati a jak se máme k němu zacho-
vati? Dr. Gautsch není mužem neznámým, není
jak se říkává »homo novus«, člověkem novým.
Körher
Němec
doktor
Gautsch
Rakousko
7
article
Byl již delší dobu ministrem vyučování, ba po
pádu ministerstva Badeniho sám předsedou mi-
nisterstva — ovšem jen krátkou dobu. Ministn
Gautsch zanechal po sobě některé upomínky.
které v nás vzbuzují pocity nepříjemné a které
nás naplniti mohou nedůvěrou. Avšak já nechei
činiti žádných rekriminací; »tempora mutantun
et nos mutamur in illis — časy se mění a my
se měníváme s nimi«. Minulost dra. Gautsehe
neukazuje sice žádnou zvláštní lásku a blaho-
volnost k nám Čechům, ale také žádnou zvláštn
zášť a nepřátelství k nám. A to je již mnoho.
To je již něco, na co u vídeňských ministnů
zvyklí nebýváme. Prosím vás, ctění pánové
láska k Čechům! kdo z nás by to z Vídně
očekával! Celá historie Rakouska za posledníeh
století ukazuje jenom nepřátelství, žášť a ne-
návist Vídně k nám Čechům. Celá politika
vídeňská posledních století neměla vůči nám
Čechům jiný směr a jiný účel, než potlačovati,
seslabovati, ničiti naši národní a politickou
existenci. A v tom směru pohybovala se též
politika ministra Körbra. My nežádáme o
ministra Gautsche zvláštní lásku a přátelství
k nám Čechům; my žádáme a očeká-
váme od něho jen to, aby byl mu-
žem spravedlivým a nestranný m,
aby jednal oproti nám tak, jak
právo a spravedlnost žádá —
jak jednati bude oproti Němeů m.
Ministr Gautsch je sice Němcem a jako
takový nemá zajisté zvláštních sympatií k nám
Slovanům — ale dr. Gautsch je při tom — jak
myslím — dobrým a upřímným Rakušanem,
jemuž na udržení a blahu Rakouska více zá-
leží, než na blahu, moci a vývoji Německa
hohenzollerského. A s takovými politiky dáse
Gautsch
Čecho
Němec
Rakušan
Vídeň
Rakousko
Německo
8
article
alespoň mluviti a jednati jinak, nežli s Vše-
němci, kteří se již ani dočkati nemohou, až se
stará říše habsburská rozpadne v trosky, aby
dobrá polovice její zmizeti mohla v nenasytněm
žaludku matky Germanie.
Ministr, který má alespoň trochu poctivého
smýšlení rakouského, musí přece uznati —
není-li zrovna slepým — že bezpečno st,
moc a budoucnost Rakouska spo-
čívá hlavně na spokojenosti, síle
a obětavosti slovanských národů
této říše — zvláště nás Čechů. (vý
borně! Hlučný potlesk.)
Jako při každé změně vlády, tak se čekalo
také při nastoupení Gautschově s dychtivostí na
jeho úvodní vyjádření, na jeho program. Při-
znám se, že mě takové programové projevy no-
vých ministrů příliš mnoho nezajímají. Já na
ně nekladu velkou váhu. Nebo takovéto pro-
gramy se obyčejně jenom pěkně poslouchají.
Slibuje se v nich velmi mnoho dobrého a krás-
ného a kdyby svědomitě a důsledně se prová-
děly, mohlo by z loho opravdu také mnoho
dobrého vzejíti. Ale ve skutečnosti bývají to
více méně jen krásná slova, pěkné sliby, dobrá
předsevzetí, avšak splnění provádění programu
bývá ve skutečnosti zcela jiné, než se oče-
kávalo.
Každá vláda slibovala při svém nastoupení,
že bude spravedlivou, nestrannou, objektivní, že
se bude říditi přesně dle zákonů, že se bude
starati o povznesení, vzrůst a mohutnění ho-
spodářských potřeb lidu, o hmotný blahobyí
rolníků, řemeslníků, průmyslníků, dělníků,
když se v těto příčině sestavovala po nějakém
čase billance z výsledků její činnosti, tu se
shledalo, že ten blahobyt obyvatelstva nejenom
nepokročil, nýbrž naopak ještě více klesl.
Čecho
Gautschův
Rakousko
9
article
Každá vláda slibovala při svém nastoupení
že bude ke všem národům stejně spravedlivou
a obětavou a zejmena dr. Körber tak horlivě,
tak neunavně, tak nadšeně nás ujišťoval, že
nás Čechy má opravdově a upřímně rád, žese
zdálo, jakoby nás chtěl samou láskou udusiti.
Mne tedy nechávají pěkná slova pana dra.
Gautsche chladným a skeptickým a myslím si
Počkejme na skutky, ne dle slov, ale dle čino
posuzujme jej
Ministr Gautsch ujišťoval nás ve své pro-
gramové řeči, že prý se bude svědomitě
říditi dle zákonů a dle ducha
těchto zákonů. My od něho jiného
nežádáme. Nám to úplně stačí.
Co je naším — na tu dobu — nejbližším
a nejdůležitějším požadavkem?
Uznání rovného práva našeho s ostatním
národy této říše, zejmena s Němci. A brání
snad v tom trvající platné zákony ? Naopak!
Vždyť samy základní zákony státní zaru-
čuji nám úplnou národní rovnoprávnost s národy
jinými této říše. (Hlučný souhlas.) Připomínám
jenom § 19. základ. zákonů státních. Bude-l
ministr Gautsch prováděti tento zákon v pravěm
a nezfalšovaném duchu, jak slibuje, pak se bude
musit o to přičinit, aby křivda, která
se národu českému stala zrušením
jazykových nařízení, byla odči-
něna a aby konečně v úřadech stát-
nich v Čechách a ostatních zemích
koruny české dostalo se jazyku
českému toho postavení, jaké mu
dle práva a zákonů patří. A bude-li
se minlstr Gautsch říditi dle ne-
zfalšovaného ducha zákona, pa
se bude musit přičiniti o to, a b
zřízena byla druhá universita če-
ská na Moravě, jakožto nevyhnu-
telná kulturní potřeba národa če-
ského. (Výborně! Hlučný potlesk.)
To jsou požadavky, od nichž neupustíme
a upustiti nemůžeme nikdy a za žádnou vý-
minkou. Dle toho, jak ministr Gautsch k těmto
našim požadavkům se zachová, budeme ho po
kládati za svého přítele nebo nepřítele a dl
toho se také k němu zachováme.
doktor
Körber
Čecho
Gautsch
Němec
Čechy
Morava
10
article
Aby ministr Gautsch šťastně proplul mez
německou Skyllou a českou Charybdou, chce se
o to pokusit, aby mezi vzbouřenými živly nasta
alespoň na nějaký čas mír nebo klidné příměří.
Chce to zkusiti jakousi vyrovnávací akcí mezi
Němci a Čechy na sněmu českém — tak zva-
nými smiřovačkami — dle způsobu, jako děje
se na Moravě.
Nu, přiznám se, že nemám velkou naději
že by se tento pokus podařil.
Ne snad proto, že bych si toho nepřál
že bych nebyl o tom přesvědčen, že by to
bylo velkým štěsíím pro oba národy, krásnou
naši vlasť obývající. A proto jsme my Čechové
nabízeli již před léty a několikráte ruku k smíru,
podávali jsme Němcům bílý list, aby si na něm
sami napsali podmínky smíru. A co na něm
napsali? Roztržení naší vlasti, vyhnání Čechů
z tak zvaného uzavřeného území, státní jazyl
německý atd. Že jsme na takové požadavky
přistoupiti nemohli a nikdy a za žádnou pod-
mínkou nepřistoupíme, rozumí se samo sebou
Proto se také všechny ty nesčetné konfe
rence a pokusy nezdařily a nezdaří se i příště
neupustí-li Němci od svých nesmyslných, urážli
vých podminek. (Hlučný souhlas.)
Nechť jsou plány dra. Gautsche jakékoliv.
nechť hodlá provésti to neb ono — ke všemu
má zapotřebí především jedné věci, totiž děl-
nosti říšské rady a dělnosti zemského sněmu
českého. Nechť ehce Gautsch dojíti k cíli jaké-
mukoli, napřed musí býti cesta k tomuto cíli
volna, musejí býti odstraněny balvany, které
ji zatarasují a přes které by se nemohl dostati
ani o krok dále, tak jako Körber nemohl. Bal-
vany tyto jsou obstrukce česká na radě říšské
a obstrukce německá na sněmu českém.
Gautsch
Skylla
Němec
Čecho
Körber
Morava
Bala
11
article
Nechci se pouštěti zde do theoreti-
ckého rozbírání obstrukce vůbec. Přiznávám
se, že mě tento způsob parlamentární taktiky
naplňuje hnusem a ošklivosti, jakou každé ná-
silí, každá rvačka, každá sprostota, každého
vzdělaného a slušného člověka naplniti musí.
A obstrukce v parlamentech není vlastně nie
jiného — zvláště jak ji prováděli Němci hned
na začátku za Badena na radě říšské, než
takový ošklivý boj.
Ale válka je také ošklivá, hnusná a ha-
nebná věe. Každá válka je hanbou člověčenstva
které neumi své spory jinak rozřešiti, než vzá-
jemným vražděním lidí; a přece se jí nelze vy
hnouti ani těm nikoli, kteří ji nejvíce maj
v opovržení, jako na př. nynější car ruský
který nejprvnější mezi všemi vladaři vydal ma
nifest na odzbrojení a na odstranění války
který právě sám stržen byl do nejkrutější, nejkrva-
vější války, jakou dějiny lidstva znají. A po
dobně se to má s obstrukei na radě říšské. My
Čechové jsme ji nezačali — brutální násilnictví
neleží vůbec v povaze slovanských národů —
ale co jsme měli dělati, když nás Němci na-
padli, když nám položili nůž na hrdlo — at
není snad jen obrazně řečeno — a když roz-
bili v pověstném teutonském furoru říšskou radu.
presidium a vládu proto, že nám po dlouhých
bojích konečně poskytnut byl kousek jazykové
rovnoprávnosti?
Méli jsme si to dáti libit? Měli jsmes
jako ovce v tupé resignaci dát vésti na jatkyr
Věru ta pověstná holubičí povaha slovanská
přivedla již celou řadu slovanských národů do
zkázy a záhuby. A to nemůže také jinak býti
mírný, bojácný holub stane se vždy kořistí krve-
lačného jestřába.
Němci porazili svou obstrukcí ministra Ba
dena, a my jsme porazili svou obstrukcí ministra
Němec
Baden
Čecho
12
article
Körbra. V tom ohledu si nemáme co vyčítat
Körbra. V tom ohledu si nemáme co vyčítat
(Veselost.)
Odstoupením ministra Körbra nastala nová
situace. Máme před sebou novou vládu, a na-
stává otázka, jak se k vládě této zachováme
aneb jinak: jakou taktiku vůči ministerstvu
Gautschovu máme a budeme provádět?
Na tuto otázku je velmi snadná odpověd
Budeme přáteli svých přátel a ne-
přšteli svých nepřátel. Ukáže-l
se ministr Gsutsch knám přátel-
sky, budeme se imy k němu cho-
vati přátelsky, ukáže-li se býti
naším nepřítelem, postavíme se
i my nepřátelsky proti němu, jako
jsme se postavili proti jeho před-
chůdci ministru Körbrovi.
Že jsme nyní upustili od obstrukce na radě
říšské, to jej mýliti nemá, v tom ať se neklame.
Upuštění od obstrukce neznamená, že jsme tuto
zbraň, která se již tak výtečně byla osvědčila,
na vždy zahodili, že jsme svůj válečný tomahavk
na vždy zakopali. O nikoli! My jsme ho
jen prozatím zavěsili nad ministra
Gautsche, abychom ho mohli každý
okamžik spustiti na hlavu jeho,
kdykoliv se potřeba toho ukáže.
(Výborně !)
Tak se věci dnes majl.
Uzavřeli jsme jenom krátke
příměří, krátký klid zbraní, aby-
chom poskytli novému ministrov
času, aby se mohl osvědčit, a by
mohl skutky ukázati pravé smý
šlení svel
Druhá událost, o které jsem se na za-
čátku své řeči zmínil a která bude míti nevy-
hnutelně za následek veliký převrat politických
poměrů celého soustáti rakouského, jsou vše-
obecné volby do říšského sněmu královstv
uberského.
Výsledek těchto voleb jest neočekávaná
důkladná porážka tak zvané strany liberální.
která od dob Deákových, tedy déle 30 roků, měla
většinu v parlamentě uberském a tudíž vládu
země v rukou. Stranou touto padla také její
hlava, ohnivý, rázný, snad příliš řízný hr.
Štěpán Tisza. Událost tato uhodila jako hrom
z čista jasna a otřásla nejen politickými kruhy
v Uhrách, nýbrž také ve Vídni a v celé říši.
Körbr
Gautschův
Gsutsch
Gautsch
Deákův
Štěpán Tisza
Uhry
Vídeň
13
article
Neboť zde se nejedná snad o nějakou obyčejnou
výměnu ministerského předsedy, o nějakou re-
konstrukci vlády, jak se to tak často stává, zde
se jedná o převrat nynější státní konstrukce,
o změnu nynější centralisticko-dualistické ústavy
tedy o převrat samých základů v říši.
To se dá snadno dokázati.
Vy víte, že nynější náš státoprávní poměn
k mocnářství rakouskému spočívá na ústavě
z r. 1867, tak zvané prosincové. Tato ústava
však je nerozlučně spojena s dualistickým vy-
rovnáním s královstvím uberským, tímto slav-
ným dílem velikého státníka uherského, Fran-
tiška Deáka.
Vy víte také, že tato centralistická ústav
jest největší nepravosti, ba přímo zločinem
spáchaným na národu českém.
Neboť dle platných přirozených i psaných
práv zemi koruny české, nemáme býti ná-
silně vměstnáni do jakéhosi státního novotvaru
s ostatními zeměmi, tak zvanými cislajtánskými,
ale máme míti tutéž neodvislost a samostatnost
jako země koruny uherské. To sám Deák uznal
a nepokrytě prohlásil. Proto také národ český
tuto ústavu nikdy neuznal a od r. 1861 dovo
lával se svého práva ústavního. Vy víte všickni,
jakých bojů, jakých prací národ náš již pod-
nikal, aby uznání svého státního práva dobyl.
Avšak posud se nám to nepodařilo, pře
všechno usilí a my pořád vězíme v té cislaj-
tánské nestvůře, jako v zajetí babylonském.
Velikou čásť viny našeho nezdaru nese také
národ maďarský, který k vůli deakovskému vy-
rovnání společně s Němci mařil vyrovnání
národem českým. Připomínám jen dobu Hohen-
vartovu, dobu tak zv. fundamentálek, kdy jsme
již dosti blízci byli zvému cíli.
A ejhle! nyní najednou nastala doba, kdy
Maďaři sami položili sekeru na dílo Deakovoa
kdy sami přetrhnouti chtějí dualistický ten sva-
zek, který je poutá k ostatním zemím Rakou-
ska, kdy sami podlamují nynější ústavu.
Deák
Němec
Maďar
14
article
Strana, která při posledních volbách
Uhrách zvítězila, byla strana neodvislosti, strana
osmačtyřicátníků, strana Košutova. A strana ta
šla do boje za heslem: »pryč s vyrovnáním r.
1867, pryč od Rakouska; chceme personáln
unii.« A strana ta zvítězí a strana ta dojde
svého cíle.
Ovšem, možná, že se to nestane hned
snad to vyžadovati bude ještě dalších a tuhých
bojů; možná, že se ještě podaří slepiti nějaké
to vyrovnání uherské, ale že to bude poslední,
o tom nemám nejmenší pochybnosti. Vždy
známe statečnost, sílu a moc uherského národa
a oproti tomu známe rozháranost, slabost
malomocnost té naší ubohé a zbědované Cis-
lajtanie. Vždyť víme, jak to již r. 1848 vypa-
dalo, jak Rakousko již bylo od Uhrů poraženo.
a jak jenom dobří Rusové, kteří mu příšli na
pomoc, je zachránili.
Dnes pochybuju o tom, že by Rusové po
druhé takový milosrdný kousek provedli, majíce
dobře na paměti, jak se jim šlechetné Rakou
sko za to v krimské válce odměnilo.
Ale když se věci tak mají, tu povstáno
otázka, jak my Čechové se v těchto poměrech
máme zachovati?
Máme se jako věrní cislajtaňáci postavil
nepřátelsky proti Uhrům a pomáhati Něm
cům udržeti a zachovati nynějš
centralisticko-dualistickou ústa-
vu aneb máme pomáhati Uhrů
zvrhnouti tento státní útvar, kte
rý je naší zhoubou a který odstra-
niti nám samým se posud nepo-
dařilo?
Myslím, že odpověd na tuto otázku je
snadná a samozřejmá.
Avšak já nechci dále o tomto předmětu s
šířiti, aby se neřeklo, že předbíhám usnesen
činitelů, jimž jedině přísluší o věcech takových
slovo rozhodné — totiž poslanců národa če
ského.
Košutův
Uher
Rus
Čecho
Uhry
Rakousko
Německo
15
article
Jenom tolik ještě dovolím si pověděti: v
těchto nastávajících nevyhnutelných zápasecho
nové státoprávní utváření mocnářství rakouského
budeme my Čechové zajisté velmi cenným
hledaným spojencem. A tu nám káže politický
rozum, abychom hleděli tuto situa-
ci využitkovati co nejvíce, na pro-
spěch národa českého co nejlépe.
(Výborně !)
Z toho, co jsem pověděl, poznáváte z-
jisté, že politická situace pro národ náš v po-
slední době se značné zlepšila a že z ní čer-
pati můžeme naději, že se přibližujeme
— třeba pomalu, ale přece jistým
krokem, ke konečnému svému cil
— k uskutečnění svého starého
velkého, všečeského programu.
Znáte všichni tento program, jest to pro-
gram celého násoda, program všech pravých
poctivých stran českých.
Jest to program, který vytknut byl již
otcem Palackým, jehož pomník zdobí krásné
vaše město a který se vyjádřiti dá jediným slo-
vem: samostatnost a svézákonos
koruny svatováelavské, nebo je
ve svobodné, neodvislé vlasti máme
zabezpečenou svou národní, hospodářskou a po-
litickou budouenost. Kéž nás tato naděje alespoů
tentokráte nezklame! (Výborně ! Bouřlivý, dlouho-
trvající potlesk a pochvala.)
Po dru Grégrovi promluvil poslane
dr. Ladislav Dvořák o organisačních otázkách
národní strany svobodomyslné vzhledem k po-
měrům politickým.
Posl. dr. Ladislav Dvořák:
Pád Körbrův byl v těžké atmosféře našich
politických zápasů světlým paprskem. Dr. Kör
ber padl jako představitel systému, který chtě
vyhladovět národ náš za to, že příkaz eti
vedl nás v zápas proti privilejím německým
proti vládě, jež zneužíváním § 14. a sesměšně-
ním parlamentarismu dusila v lidu víru
v ethiku a v účelnost našeho národního
a politického boje.
S drem. Körbrem padl zevní představitel
a fedrovatel německého veta. Ale mlhy se
zcela nerozptýlily.
Čecho
Palacká
Grégr
doktor
Dvořák
Posl
16
article
Zevně a formálně bar. Gautsch popřel
oprávněnost veta; nuže vyčkejme skutko
vlády po tomto slově, jež nebylo bez poli-
tické váhy.
Němci chtějí zůstati privilegovaným
jedináčkem, který vůči ostatním národům
má býti ledrován ve svém besitzstand
všemožným uměním vládním a který brání se
rovným podmínkám vývoje druhých
národů, poněvadž se strachuje, že by ve vol-
ném zápase konkurenčním nepochodil.
Tu je nebezpeči pro budoue-
nost. Vizme Celji, slezské parallelky, Inš-
pruk! Německá duše zůstala si stejnou a t
okolnost, že v lidu německém neproniklo dosud
přesvědčení o účelnosti jistěho modu vivendi
s Čechy a národy neněmeckými vůbec jako
rovného s rovným, povalí as ještě mnoho
plánů jednotlivých politiků.
Tím vážnější nastává úkol vládě, aby
vůči této patrné přikré jednostranno-
sti německé politiky osvědčila pevnou
ruku a všem národům státu vrátila víru v zá-
konnost a spravedlnost vývoje veřej
ných poměrůl
Ještě obtížnějším jest za těchto poměr
postavení české delegace. Jen ona chrání
posici naší ve státě; my pohříchu nemáme kruhů
a osobností, jež by mocnými vlivy podpo-
rovaly činnost poslanců, jako je tomu
Němcuů.
Naopak mnohé kruhy vídeňské žádostive
čekají na nějaký krok našeho taktického pochy-
bení, z něhož by pro Němce těžily.
Gautsch
Němec
Čechy
17
article
Takovou taktickou povahu má
i otázka vyrovnacího jednání s Němei
Můžeme míti o pravděpodobnosti smíru s Němei
minění nejrůznější — a uvedl jsem dříve, že
po mém soudu nevyvinuly se dosud u Němců
předpoklady zdaru smíru; politický význam
této otázky leží však předem v její aktuál-
ností, a tou jest otázka, co takticky a pro
rozvoj nejbližších poměrů jest prospěšnější, zda
obeslati či neobeslati vyrovnací kon-
ference. Hájiti své právo, usilovati o stejne
podmínky rozvojové pro svůj náro
nebudeme jistě nikdy se rozpakovat právě my.
kteří po mnohých sklamáních poznali, že cílům
svým nepřiblížíme se najednou a pomocí sky-
tanou s kteréholi strany, ale tvrdou prací
ve které jest nutno o každý krok postupu,
o každý stupeň pokroku v denním zápase se
bít! Proč měli bychom odepřením účasti na
konferencích — kdyby vůbec byly konány —
pracovati do rukou nepřátel, převzíti odium jieh
rozbití a Němce oblěci v roucho smiřovatelů
Mluvím-li o aktuálnosti otázek politických,
zdá se mi, že v ni právě spočívá podstata
rozdilu různých politických stra
u nás.
Nás nedělí různé programy, jako je
tomu u stran politických v jiných státech, ale
lišíme se v názoru, čeho lze v dohledné době
dosíci a oč nejdříve nutno ve prospěchu
národním usilovati.
V politice neplatí slovo básnikovo: »Vše
může být, jen třeba — chtít! — jinak by
všecky české strany splynuly v jednu rodinu,
v níž nebylo by nesouzvuku, vyjímaje ovšem
ony věčné nespokojence, o nichž pronesen by
vtip, že i za přiští korunovace českého krále
budou namítati, že koruna není z dost do-
brého zlatal
Němec
18
article
Množství našich stran, programaticky se ne-
lišících, jest symptonem, že náš politický vývoj
v tomto směru trpí ještě dětskými nemoemi.
Strannictví u nás bylo by nebezpečnějším, kdyby
jeho malichernost tak často nebyla průhledna.
Náš veřejný život žádá vyrovnanějších povah,
i jich zápasů a tříbení; kdyby těch bylo, bylo
by u nás více snášelivosti. Kdyby agitační zášť,
plynoucí z neukojené touhy po mandátech, ne-
kalila opět a opět vody v Čechách, bylo by u nás
více spokojenosti a tím také více chuti ku
práci opravdu národní: v otázkách politicky
aktualních.
Jest litovati naší roztříštěnosti. U nás jes
v různých stranách dost pilných hlav, jež ubíjí
se strannickými zápasy, zatím co by mohly na-
dání své osvědčit positivně ve velkém jed-
notném táboře. U nás není dnes aktual-
nější otázky, než zřízení jednotného klubu če-
ského na radě říšské. Mohou-li v polském klubu
sedět v sichni poslanci polští, od šle-
chty do posledního demokrata a chlopa, nemohu
pochopit, že jest dodnes možno roztříštění říš-
ských českých poslanců asi v sedm frakcí.
A ne Poláci, nýbrž my stojíme v první čáře
bítevní!
V Národní radě svorně pracují vedle
sebe příslušníci strany naší, staročeské, agrární,
státoprávní, národně-sociální, radikálně-pokrokové
— a součinnost tato se vždy více osvědčuje.
Polák
Čechy
19
article
Co jest v Praze možnostl, jest ve Vídni
nutnostíl Jak u nás poměry ve stranách
jsou, bylo by lze doefliti jednotného, slitého klubu
na říšské radě jen pod tlakem a příka-
zem naší veřejnosti. Pokud tato nedá
na jevo, že různá extempore některých poslanců
odsuzuje a pokud nezavládne v Čechách pře-
svědčení, že posice naše na říšské radě je příliš
vážná a těžká, abychom každé chvíle mohli ke
gaudiu nepřátel popřáti si luxus, aby jeden če-
ský hlouček šel v pravo, druhý v levo a třeti
aby se oběma do zad vrhal, potud nebude le
u nás všecku energii zápasu sou-
střediti proti národnímu nepříteli,
potud nepovznese se náš veřejný život k té
výši, jež odpovídá významu a velkosti statků,
o něž politika česká bojuje!
Dovolte mi ještě, velectění pánové, abych
zmínil se o poměru našem k nynější krisi
uherské dle svého osobního přesvědčení.
Byli jsme proti dualismu, protože to byl
nová úprava centralismu bez současné úpravy
našich státoprávních poměrů proti nám
mířená, při níž v Trans měli panovati Maďaři,
v Cis Němci. Mluví-li Košut o federalismu ra-
kouském, mělo by toto přesvědčení jeho, při
němž dle pravdy on vždy důsledně stál jako
jeho otec, pro nás mimo citový povděk
i konkrétní význam politický, kdyby
Košutova sírana chtěla a mohla názor svého
vůdce uplatniti — činy. Za nynějšího útvaru
dualismu nemůžeme však čekati v tom směru
z Uher podpory, vždyť Košut chce rozbití po-
sledních zbytků jednoty hospodářské i politické
mezi oběma státy.
Maďar
Němec
Košut
Košutův
Praha
Vídeň
Čechy
Uhry
20
article
Pro nás zbývá tedy jen pravda, že Uhry
od nás se odloučí hned, jakmile hospodář-
sky jim to bude svědčit. Dnes Uhry nemysli
ještě, že nadešla hodina rozchodu, protože
nejsou dosud hospodářsky k němu
připraveny. Mluví-li se o lhůtě 12 let, po
níž má nastati personální unie, zní otázka pro
nás takto: Máme se založenýma rukama dívat
se na to, jak Uhry z nespravedli vé
nám kvoty a z výhodných sob
smluv obehodních budou těžit na
naše útraty tak dlouho, až dost sesílí, aby
nám ukázaly svá záda? Mohl by být povděk
náš za Košutova slova o federalismu dostateč-
ným surrogátem za majetkové ohromné
ztráty, jež poplynou během těch 12 det od
nás do zdravého jíenu Uher a to za poměrů,
kdy politický vyznam i hospodářská síla této
polovice bude tím více klesat, čím horlivěji
budou na újmu obyvatelstva tohoto státu po-
skytovány další hospodářské ústupky
Uhrám za tím účelem, jen aby se udržely po-
slední zbytky tak zvané jednoty monarchie ? My
musíme počítat s rozlukou jako faktem, jež
přijde jistě a jehož příchod nikdo nezadrží
— dies certus an, incertus quando — a dle
toho bude se nám zaříditi.
Ostatně nedivme se Uhrům. Musilo to vše
tak přijíli po vyrovnání r. 1867. Tehdy Uhři
přijali Deákovo vyrovnání, protože jinak by ne-
byli docílili žádného; dnes, kdy mají svůj stát,
naléhají o všecky důsledky samostatnosti státní.
Uher
Košutův
Deákův
Uhry
21
article
Byla věru mistrovským činem ústava z r. 1867;
setlela zde i tam za Litavou během necelých
čtyř desetiletíl
Dnes jest jen Košutova strana pro rozluku,
ale důsledkem assimilačního proce ssu,
který silná idea tohoto zdravého egoismu vy-
koná, budou pro ni získány znenáhla v šec ky
uherské strany
Vůči témto poměrům byla by po měm osob-
ním soudě naše nečinnost nám jen ke škodě.
Má-li dojítí ke změně státoprávních a hospodář-
ských poměrů mezi oběma polovicemi říše, ne-
čekejme, až imperativem událostí ať po 12 le-
tech, ať dříve budeme donuceni změniti po-
sici, ale pracujme již nyní k tomu, aby zá-
konná ustanovení o poměrech k Uhrám
a celá ústava z roku 1867 podrebeny
byly revisi, při níž vyhovělo by se
i důsledkům našeho programu poli-
tickéhol
Nelekejme se rozluky; i sněm čes ký
před několika lety jednomyslně pro samostatné
celní území vůči Uhrám se vyslovil.
Stanovisko tuto projevené jest jen důsled-
kem nynějších nezdravých poměrů, jest jen
obranou proti hospodářskému oslabování,
nemá býti však hrotem proti politickým cílům
Uher. Naopak, kdyby došlo k osamotnění Uher
celému, věřím, že oba státy před i za Litavou
interessy sebezachování jsouce pu-
zeny tím více k sobě politicky přilnou, čím
vážnější hrozilo by jim z Německa nebezpečen-
ství, kterýž pud sebezachování povede i osobu
společného panovníka k upevnění této
alliance existenční. Tu by stvořena
pak byla nová základna, kde mohli bychom
stát s Uhry na stejné linii obrany proti
pangermanismu, kde z rivalů stali by s
přátelé a spojenci političtí, kde Košutova strana
mohla by osvědčit své sympatie k histo-
rickým indivídualitám tohote
státu také činy.
Košutův
Uher
Uhry
Německo