Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 187.

pravu a vaření pokrmů. 2. Výrobu pečiva. 3. Konservování potravin. 4. Mlékařství. 5. Domácí hospodářství. 6. Ošetřování prádla a 7. ženské ruční práce. 8. Veškeré práce s chovem dobytka spojené. 9. Práce v za- hradě. Z theorie se probírá“ čeština, počty, účetnictví, nauka o vychování, zdravověda, polní hospodářství, přírodní vědy, zeměpis, dějepis a zpěv. Vyučovati budou 3 učitelky a 5 učitelů. Chovanky přespolní bydlí v in- ternátu školním, umístěném v rozsáhlých míst- nostech, a tvoří s hospodyní společnou do- mácnost. Do internátu přijme se nejvýše 20 chovanek. Vyučování jest bezplatné. Cho- vanky v internátu platí měsíčně za celé za- opatření 18 zl., 2 zl. zápisné a 3 zl. za celý běh na upotřebení inventáře. Chovanky mimo internát bydiící (městské a z nejbližšího okolí) 2 zl. zápisné a 5 zl. za upotřebení inventáře. Přihlášky již teď přijímá a prospekt zašle ři- ditelství letní hospodyňské školy v Roudnici.

Skvělým novoročním darem překvapila akciová sladovna v Chrudimi své úřadnictvo. Jak jsme již oznámili, usnesla se správní rada tohoto podniku zajistiti své úřadnictvo životním pojištěním, což v těchto dnech stalo se skutkem. Pojištění bylo zadáno z 10 o ně se ucházejících ústavů „První české všeobecné akciové společnosti pro pojišťování na život“ v Praze. Gratulujeme úřadnictvu akc. sladovny v Chrudimi a přejeme, aby hu- manní tento čin nalezl hojně následovníků. Cukrovar v Prostějově. Rolnictvo okolí prostějovského usneslo se ve schůzi, dne 5./1. konané, postaviti si vlastní rolnický cukrovar. S upisováním akcií ihned započato. Z Břevnova. Hospodářsko-politický spolek zdejší pořádá dne 23. ledna t. r. spolkový ples v hostinci „u Kaštanu“. Dle učiněných příprav lze souditi, že ples vydaří se skvěle. IX. rolnieký ples ve Zlonicích koná se dne 10. února v místnostech „u černého orla“ při hudbě městské. Vstupné 4 K. Zvědy a odpovědi.

Čís. 75. Před několika dny vysvětloval „Praž- ský Denník“ znění zákona o domovském právu ze dne 5./12. 1896 v ten smysl, že může občan v obci pobytu dosáhnouti domovského práva v stáří 24 let. Článek 2. zmíněného zákona však praví. .... „který po dosažené svéprávnosti po 10 let, jež předcházejí žádost za právo domovské, do- brovolně a nepřetržitě v obci se zdržoval.“ . . Žádám za objasnění, v kterém stáří nabývá občan domovského práva? F. P. Ž. Odpověď: Článek 2. novely ze dne 5 /12. 1896 k zákonu o právu domovském nepřipustí jiného výkladu, než že pobyt počítán může býti teprve od nabytí svéprávnosti a tedy nabydou nejmladší osoby 34leté tam práva domovského, kde se od 1./1. 1891 ve smyslu novely zdržovali. Kdo byl 1./1. 1901 24 roků stár, ten může nabýti práva domovského teprve 1./1. 1911. Dokud někdo nenabyl jinde práva domovského, nemůže dosa- vadního zbaven býti. Chce-li tedy obec, aby ně- který dosavadní příslušník její, jenž se 10 let jinde zdržuje, práva tam nabyl, musí žádati tu obec sama, neučinil-li tak příslušník, aby dotyčnou osobu do svého svazku přijala. Kdyby žádaná obec do 6 měsíců žádost za přijetí nevyřídila, nutno se obrátiti se stížností na okresní hejt- manství dotyčné obce. Čís. 76. Na pozemku, který loni oset čekan- kou, chci letos pěstovati řepu. K čekance bylo silně chlévským hnojem pohnojeno, a sice z jarar. 1900; dáno asi 15 vozů hnoje na 1 korec. Při vyorávání čekanky se mnoho hnoje vyorávalo. Nyní jsem vyvezl tam saturačních kalů na 1 ko- rec 50 q. Zda mohu s prospěchem sázeti řepu letos bez hnoje? Hnůj mám, ale chci ho použíti k jarní pšenici. Mám síti řepu bez hnoje? Neb

raději jarní pšenici nesíti a dáti místo ní oves bez hnoje a ušetřený hnůj věnovati řepě. H. B. v s. Odpověď: Můžete velmi dobře řepu po če- kance síti, je-li jinak půda řepná, zvláště když Jste dal saturační kaly. Arciť musíte přihnojiti su- perfosfátem asi 100 kg na míru a ledkem asi 50 kg. Poněvadž Jste vápnil, není radno sou- časně hnojiti hnojem chlévským. Ani k jarní pšenici není hnojení chlévským hnojem dobré, poněvadž tato čerstvé hnojení nemiluje, zvláště z jara. Mimo to se s její setbou snadno můžete opozditi a vůbec z jara oranou půdu lze v krá- tkém čase nesnadno vhodně připraviti. Pohnojte tedy strojeným hnojivem k pšenici na 1 korec 100 kg superfosfátu a 50 kq ledku, jejž dejte před setbou při posledním vláčení; bude pšenice jistější. Hnůj pak dejte k jiné plodině, snad k řepě neb k bramborám. — Konečně nemáte-li pro hnůj jiné místo než Jste udal, a nechcete-li jej zkom- postovati, můžete jej arciť méně výhodně dáti k řepě po čekance. Hleďte jej ale co možná brzy zaorati, ale nikoli zamazati; pak můžete polovic strojených hnojiv ubrati. Čís. 77. Kolik členů musí míti hospodářský spolek, aby mohl delegáta do zemědělské rady vyslati? Na kolik dalších členů připadá delegát druhý? J. B. v Ž. 0.

Odpověď: Každý soudní okres má jen jed- noho delegáta v radě zemědělské, nejsou tedy za- stoupeny jednotlivé spolky, nýbrž okresy. Výminku činí spolky, jejichž činnost se na celé království vztahuje, ty mají svého vlastního delegáta. Na volbě delegáta některého okresu súčastní se všecky spolky a besedy tohoto okresu, které zabývají se třeba jen jedním odvětvím výroby zemědělské, a sice musí míti taková korporace nejméně 30 členů a pak má jednoho volitele. Za každých dalších 30 členů má po jednom voliteli. Má-li spolek ku př. členy ve více okresích, vysílá i tam volitele, když v okresu tom má nejméně 30 členů. Volitelé korporací jednoho okresu pak volí jednoho dele- gáta do rady zemědělské za dotyčný okres. Čís. 78. Mám od rolnické usedlosti k užívání. na místo výměnku do své smrti čásť pozemků, při kterých vede erární silnice a jest vysázena stromořadím (lípami) za přikopem vedle pozemku již před 50 roky na výlohy erární. Vysázel jsem sám stromky mladé během doby užívání oněch pozemků, které se již ujaly, a proto mohou se staré vykáceti. Mám sám právo je pro sebe vykáceti, aneb patří hospodáři — synovi — jemuž jsem rolnickou usedlost před třemi roky postoupil. Lípy jsou sešlé a nemají větší cenu než asi 4 K jedna.

T. S. v N. n Odpověď: Stojí-li lípy zúplna na erární silnici a ne snad z části na pozemku Vašeho syna, nemá k nim tento žádného práva. Obraťte se ohledně jich vykácení na příslušné Vaše okresní hejtmanství. Stojí-li ale lípy z části na pozemku Vašeho syna, přešel částečný nárok na ně zá- roveň s polem na Vašeho syna a musel byste se s ním dohodnouti. Ale ať jest to případ prvý neb druhý, nekácejte lípy samovolně, nýbrž vymozte si dříve povolení okresního hejtmanství. Můžete věc projednati ústně. Čís. 79. Jsem majitelem lihovaru, mám denně 40 hl výpalků a krmím 50 kusů hovězího dobytka. Při velké dávce výpalků na 1 dobytče stalo se několikráte, že dobytek dostal bolavé nohy a krávy osypaná vemena. Také letos se mi tento případ stal, nevěnoval jsem mu ale z počátku pozor- nosti, poněvadž jest to při krmení výpalky oby- čejem. Před několika dny přestal však dobytek žráti, a když jsem mu huby prohlížel, seznal jsem, že má na hořejší i na dolejší čelisti a v nozdrách velké puchýře; zvěrolékař konstatoval, že jest to slintavka a kulhavka, což jsem ihned oznámil.

Není mi známo, jak se nemoc ta zavlékla. Koupil jsem sice asi před 10 dny na trhu krávu, avšak majitel té krávy mi řádně vystavený dobytčí pas odevzdal. Napadlo mi jest-li se tato nemoc sama u mne nevyvinula a sice takto: Koupil jsem od souseda větší množství červených brambor pro lihovar. K těm bramborám bylo superfosfátem - možná i ledkem přihnojeno. — Myslím, zda-li při letošním suchém roce čásť kyseliny fosforečné a ledku brambory do sebe nepřijmuly a zda-li tato kyselina z brambor i do výpalků nepřešla a ná- sledkem toho se u mne slintavka a kulhavka ne- vyvinula. Vede mne k tomu zkušenost, že v kra- jích, kde se krmí chřástem z ledkované řepy, do- bytek slintavku často dostává Soused, od kterého jsem ty brambory koupil, dovážel mi je koňmi, kteří měli nohy osypané. Na otázku, od čeho to koně mají, odpověděl čeledín: „Dáváme koňům mimo obroku syrové brambory k žrádlu a tím se jim nohy osypaly. A Sch. v U. J.

Opověď: Kulhavka a slintavka je nemoc nákažlivou a nemůže samovolně nikdy vzniknouti, nýbrž musí zárodky býti od jinud přeneseny, což může se státi cestou nejrůznější, lidmi, dobytkem. třeba by tento sám ani slintavkou neonemocněl Nikdy ale nemůže vzniknouti vlivem nějakého krmiva, arciť je-li toto prosto contagia. Domněnky takové jsou arciť mezi lidem rozšířeny, poněvadž nevěří na existenci chorobu způsobujících drobno- hledných organismů. Hnojení kyselinou fosforečnou činí brambory výživnějšími a zdravějšími, proto nemůže býti ani řeči, že by vlivem této kyseliny fosforečné se u nich škodlivé vlastnosti mohly vyvinouti. Vždyť se kyselina fosforečná přímo dobytku v podobě kostní moučky podává. Co se týče ledku, jest pravda, když se jím silně hnojí, jme- novitě když se při sázení ledek do brázd rozhodí, že přijímají jej brambory a řepa v nadbytku a co takový jej i v sobě ukládají. Pochybujeme, že by dotyčný rolník tak silně byl ledkoval a kdyby: tak přece jest obsah ledku v hlízách v celku tak nepatrný, že škodný vliv míti ne- může; nikdy ale nemůže vyvolati slintavku. —

Jest možno, že jest osýpka nohou koní násled- kem krmení syrových červených brambor, které mají v sobě ostré látky, jež se ale naprosto zničí při zpracování na líh. Co se týče ledkované řepy, tuť není nám známo, že by byl chřást ze řepy sebe silněji ledkované, dobytku škodlivý, ač ob- sahuje zajisté koštál i volný ledek. Toliko do- stavují se při hojnějším krmení u dobytka řídké výkaly, někdy i notný průjem, což jest ale ná- sledkem kyselin, která chřást obsahůje, hlavně kyseliny šťavelové. Tyto kyseliny dráždí nejen sliznice zažívadel, ale i sliznice tlamy a proto snadněji dobytek na slintavku onemocní, ale musí se nakaziti odjinud. Sama slintavka nikdy krme- ním chřástí nepovstane. Rozhodně jest Vaše dávka výpalků příliš veliká a bylo by lépe, kdybyste postavil dobytka více a méně výpalků dával. Rkk

Záležitosti spolkové. Hosp. spolek pro Golčův Jeníkov a okolí koná v neděli dne 20. ledna o 91/2 hod. -na Fi- lipce“ výroční valnou schůzi s tímto pořádkem: 1. Běžné záležitosti. 2. Zpráva jednatelská. 3. Zpráva pokladníkova a přehlížitelů účtů. 4. O hu- bení hrabošů bacilem tyfu myšího. (Jednatel.) 5. Volba 4 členů výboru na místo vylosovaných. 6. O zřízení plemenné stanice. (P. J. Dibelka.) 7. Volba přehlížitelů účtů za r. 1900. 8. Zpráva o nákupu strojených hnojiv. (P J. Vyskočil.) Okresní hosp. spolek „Zvon“ v Počátkácli koná valnou hromadu dne 20. ledna o 1. hodině. odpol. — (nesejde-li se žádoucí počet členův, o hodinu později) — v místnosti spolkové. Program: 1. Čtení zápisu. 2. Zprávy: a) jednatelská, b) po- kladní, c) zkoumatelů účtů. 3. „Některé myšlénky hospodářské.“ (Přednese jednatel.) 4. Volby.

Hospodář. jednota okresu zábřežského konati bude valnou hromadu v neděli, dne 20. ledna 1901 o 21/2 hod. odpol. v hostinci p. Kruše (Kepprta) v Leštíně. Jednací pořádek: 2. Za- hájení schůze. 2. Volba předsednictva spolku a náhradníků 3. Přednáška: „O odvodnění půdy a vodním družstvu.“ Přednese p. J. Čížek, ředitel hosp. školy v Lošticích. 4. Přijímání členů. 00000000000000000000000000000 Literatura. 000000000 Velice pěkným spiskem obohatil literaturu naši velepilný pracovník v oboru národohospodářském a náš vysoce ctěný přispívatel p. Karel Adá- mek: „Na rozhraní XIX. a XX. stoleti“. Stručný spisek tento, obsahující vylíčení pokroku lidstva vůbec, zemědělcův a našeho národa ze- jména, měl by si každý přečísti. Spisek dostati lze u pana spisovatele v Hlinsku, případně též v administraci našeho listu. „Skvrnitost jablek a hrušek a návod k ochraně proti tomu“ jest malý spisek, který napsal jménem ovocnického spolku pro království České prof. J. R. Demel, místopředseda téhož spolku. Spisek měl by si každý majitel ovoc- ného stromoví bedlivě přečísti. Nákladem J. R. Vilímka v Praze vydáno: Erbenova „Kytice“. Tento skvost české poesie nevnikl dosud do širších vrstev lidových