1
masthead
Ročník XX VI.
XX VI
2
masthead
V Chrudimi, dne 17. ledna 1901
Chrudim
6
masthead
Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průnyslu, národnímu hospodářství a sanospráv.
Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průnyslu, národnímu hospodářství a sanospráv.
Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno
a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.
Chrudim
7
masthead
Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský
Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol českých. — K. Adámek, přísedící výboru zemského
v Hlinsku. — G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, říd. učitel
v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. Hessler, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. —
V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. —
L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Čes. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okresního zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rolnické školy
v Rakovníku. — J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, velkostatkář v Hor. Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. —
J. Staroštík, říš. poslanec v Hunčovicích u Litovle na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professo
střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. —
Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.
Eckert
doktor
Lambl
K Adámek
G Burghauser
profesor
H V Burian
Beniš
A Dokoupil
J Dvořák
F Hessler
V Ježek
A Leníčková
Luža
L Jozek
J Munzar
J Nolč
Prokůpek
J Staroštík
J Stoklasa
J Stříteský
J Svozil
K Šafránek
Štěpánek
J Trojan
J Vaňha
Chrudim
Roudnice
Praha
Hlinsko
Bydžov
Němčice
Opočeň
Čes . Brod
Rakovník
Počernice
Kutlíře
Hunčovice
Litovel
Morava
Selo
Olomouc
Volyň
Medlešice
Brno
8
article
Obsah: Hospodářská družstva v Bavorsku.
Žádejte za zrušení termínového obchodu s obilím
na bursách! — Pět nových sušíren na čekanku.
(J. Loučný.) — Sortiment nejrannějších odrůd
zemáků. — Proti sněti u ječmene. — Kolika čili
nemoc střevní. (J. Janák.) — Hnojení vápnem
k ječmenu. — Sociální demokracie a rolnictvo.
(K. Adámek.) — Nové zkušenosti o houbách. —
Názory Francouzův o výběru hříbat. (G. de Bon-
neval - A. Dokoupil.) — Parní pluh jako kultivátor
neplodných půd. — Jak kde podporují včelařství.
(J. Máša.) — Rašelina jako stelivo. — Rozmanitosti
a domácnost. — Drobné zprávy. — Zvědy a odpo-
vědi. — Záležitosti spolkové. — Literatura. — Tržní
zprávy.— Uprázněná hospodářská místa.— Inserty.
J Loučný
J Janák
K Adámek
Francouzův
A Dokoupil
Máša
Bavorsko
9
article
Hospodářská družstvav Bavorsku.
Hospodářská družstvav Bavorsku.
nad v žádné zemi není myšlénka
družstevní tak vyvinuta, jako v sou-
sedním Bavorsku. — Král. státní mi-
nisterstvo bavorské vydalo právě
zajímavý objemný spis o družstvech
těchto, z kteréhož spisu zcela stručný
úryvek tuto podáváme, jednak proto, že
Bavorsko jest naším sousedem, jednaki
proto, že jest jen o něco málo větší než
království České, a proto co jest dobré pro
Bavorsko, může i pro vlasť naši platiti.
Celé zemědělství bavorské ovládáno jest
myšlénkou družstevní. Nejstaršími druž-
stvy jsou „družstva spořitelní“; na základě
těchto budována družstva ostatní. R. 1872
zařízena první Raifeisenka, r. 1877 bylo jich
42 — a dnes působí 2300 společenských
záložen těchto. O záložny tyto opírají se
ostatní hosp. družstva. Počet členů zá-
ložen těchto se od r. 1896 až do r. 1898
zvýšil o 40% a oběh peněžní zvýšil se
ze 195 milíonů mark r. 1896 na 247 mi-
lionů mark r. 1898.
Z družstev nákupních a prodejních vy-
nikají zejména »družstva skladišťní«, jichž
hlavním účelem jest zřízení společných obil-
ních skladišť. Nyní stává v Bavorsku 70 obil-
ních skladišť. Náklad na zařízení jednoho
skladiště kolísal od 1255 až do 43.000 mk.
Ve skládištích se prodává 1 q obilí dráže —
o 10 hal. až také i o 1 marku — než na trhu
dotyčného místa. Rolnictvo uvyklo si pů-
sobením skladišť také zrno lépe čistiti a
lepší velkozrnné odrůdy hosp. plodin pě-
stovati. Správy skladišť kupují pro své
členstvo také strojená hnojiva a krmiva,
což se výborně osvědčuje. — Ze 40 skla-
dišť, jichž účetní zprávy byly uveřejněny
pracovaly pouze 3 závody se škodou.
Král
Bavorsko
10
article
Družstva mlékařská se teprv od r. 1895
šíří. Nyní stává 2566 strojových mlékáren.
z nichž jest většina spolkových mlékáren
rolnických. Rolník scení v mlékárně 1
mléka o 2—3 hal. výše bez vší námahy.
Za to se tamním „družstvům sýrařským“
příliš valně nedaří.
Zvláštností jsou družstva k sušení a
prodeji chmele, nemožno však dosudo
nich úsudek podati, jelikož teprv se tvoří.
Družstev k zužitkování ovoce jest dosud
toliko 5, daří se jim však znamenitě.
Družstevních lihovarů stává 5 a jsou
dobře zařízeny; několik se jich staví.
Družstvo ku sprostředkování prodeje d -
bytka v Mnichově sprostředkovalo za rok
rolnictvu prodej 1347 kusů dobytka a zaří-
zení osvědčuje se výborně; stát poskytl do-
tyčnému družstvu 2000 mark subvence.
Ku zvelebení chovu hovězího dobytk
působí velká řada družstev dobytkářských.
Veledůležitá jsou družstva meliorační
podporovaná kulturně - technickými kraj-
skými kancelářemi. Bývalá jednotná me-
liorační kancelář zemská byla decentrali-
sována na kanceláře krajské. — V posledních
10 letech stály provedené podniky melioračn
41/2 milionů mark, provedenými meliora-
cemi zvýšena hodnota meliorovaných po-
zemků o 22.7 milionů mark.
Mnichov
technický kraj
11
article
Družstva strojnická, z nichž nejdůleži-
tější jsou družstva k opatření společných
parních mlátiček, rozmnožila se od r. 1890
až do r. 1899 o 70 9.
Vzorně jest upraveno pojišťo vá ní.
U sestátněné pojišťovny proti ohni jest té-
měř veškeré rolnictvo pojištěno; u zemské
pojištovny proti krupobití jest nyní poji-
štěno 25% veškerého rolnictva. V době 16 let,
co pojišťovna ta působí, bylo 10 roků, kdv
vyplaceno na pojištění více, než činily za-
placené prémie. Zemská pojišťovna dobytka
jeví velice blahodárný vliv na obmezení
tuberkulosy a j. nákažlivých nemocí; zdra-
votní stav dobytka se vůbec utěšeně po-
zvedl. Pojištování koní obstarává 39 spolků.
Hospodářským pojištováním proti úrazu
zakončuje se řada různých hospodářských
společenstev. V každém vládním okresu
tvoří hospodářští podnikatelé pojišťovac
společenstvo a povinnost k pojišťování ne-
vztahuje se toliko na dělnictvo a úřad-
nictvo, nýbrž také na rolníka samého, a
prémie pojišťovací vybírají se dle ob-
nosu gruntovní daně.
Jak z uvedeného přehledu vidno, za-
pustilo sdružování zemědělců v Bavorsku
hluboko své kořeny a rozšířilo se na ve-
škerá odvětví zemědělství.
Nejsme ovšem v sdružování začátečníky.
avšak v družstvech mlékařských, meliora-
čních a skladišťních jsme oproti Bavorsku
daleko zpět. A bavorská úprava pojišťo-
vání může nám býti přímo vzorem.
Bavorsko
12
article
Žádejte za zrušení termínového
obehodu s obilím na bursách!
čkoliv zástupcové zemědělských
kruhů při velké anketě o termí-
nových obchodech s obilím, s vý-
robky hospodářskými a s melivem
na bursách jasně dokazovali škod-
livost těchto obchodů pro veškeré země-
dělství: nicméně panuje obava, že vláda
vzdor tomu k zákazu tohoto bursovního
švindlu z vlastní iniciativy nepřikročía
že jest proto nutno, „aby veškeré rolnictvo
říše naší na vyřízení této důležité otázky
vládu důrazně a důtklivě upozornilo“
Nechť veškeré naše hosp. spolky a be-
sedy podají za příčinou tou jednak žádosti
c. k. ministerstvu orby, jednak nechť uloží
svým právě zvoleným poslancům, aby všemi
silami se zasadili, by nemravná hra blanko-
termínová, kterou se ceny našich hosp.
výrobků pod výrobní cenu snižují, nebyla
trpěna, nýbrž aby byla zakázána.
Další řádění chásky bursiánské v směru
tomto mělo by za následek, že by ani
naše obilní skladiště — jichž celá síť zbu-
dována býti má — blahodárnou působnost
jeviti nemohla; ba hra ta by i úpravu
otázky celní illusorní učinila; neb řádění
bursiánův zvrhne každeu navrhovanou
opravu celní a obchodní.
Pakli veškeré naše kruhy zemědělské
hlasu svého pozvednou: jsme jisti, že vláda
povinnost svou plniti bude a že v krátké
době bude nám možno zaznamenati ra-
dostnou zvěsť: Blankotermínové obchody
obilní na bursách jsou zakázány!