Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 149.

a dnes jsou všechny úplně zdegenerovány, kůra samá spála, list užloutlý, malý, zkrátka, cho- robné vzezření. A přece půda jest u nás lepší. než kde původně byly pěstěny. Jak si to vysvět- liti? Jedině tím, že skutečně jest velice nutno při koupi stromků býti opatrným a uvážiti všechny okolnosti pro i proti; a pak teprve po zralé úvaze kupovati. 3. Při sázení rovněž nutno se všemi pokyny p. učitele Lukáše souhlasiti, až na to, že já ve své praksi naprosto nepoužívám do dolíku pod stromky žádného kompostu, neb tím dle mých pozorování stromek sice 2—3 roky lépe jaksi roste, ale pak, kdy vláskové kořínky z oné vý- borné půdy rozrostou do půdy nekompostované utvrdlé, tu rozhodně stromek opět jaksi ve vzrůstu ochabne, stromky pak, ku kterým nebylo pou- žito kompostu, rostou — an nemají vláskovité kořínky tak vyběračné — po 3 létech mnohem lépe. Já dle své prakse používám při sázení ov dobře stromků vápno na prášek rozhašené a s hlinou z jímky pro stromek promísené. Pozoruji, že ze zdravotních důvodů tato methoda stromkům u nás velmi dobře prospívá. O jednom pak důležitém faktoru sep. pisatel při této proceduře nezmiňuje (asi zapomněl) a sice, bychom bedlivě vždy při sázení stromků k tomu přihlíželi, by kořeny nebyly někde poraněny nebo roz- štípnuty. Jsou-li, tu vždy hleďme dotyčná místa odstřihnouti, neb takový stromek bývá často po vsazení postižen hnilobou kořenů, a chřadne až dochřadne.

4. Ošetřování a hnojeni jest rovněž nad míru důležité; k čemuž ze své prakse ještě podotýkám, bychom zejmena pozorně k tomu hleděli, by nám stromek prvých 5 roků po vsazení vůbec nerodil (nejvýše jedno jablíčko), což docílíme snadno tím, když všechen květ otrháme. Na zimu pak neopomeňme stromky do- bře obrýti a důkladně do koruny obíliti. Hruše pak rozhodně obilme ještě na jaře, neb jedině tím způsobem jim zachováme hladkou kůru. Před obrýváním hleďme vždy půdu kol stromků potrousiti popelem, sa- zema, slepičím trusem; v případě pak, že máme stromků mnoho, nutno sáhnouti k uměl. hnojivům. Rovněž hnůj pod ko- runou stromů na zimu rozházený a na jaře shrabaný, velmi těmto prospívá. Korunou však všech hnojiv, jest dobře uleželá hnojůvka, v kteréž jsme rozpu- stili popel, slepičí trus a něco superfos- fátu. Tuto směs necháme v podzim státi v sudě as 14 a v létě 8 dnů občas dů- kladně s ní zamíchavše. Při upotřebení pak ji nalejeme do děr nadělaných pod korunou stromků. Mohu zde s dobrým svědomím prohlásiti, že skutečně toto hnojiv účinkuje přímo zázračně jak na vzrůst stromů, tak i na vzrůst plodů.

Abych i to dokázal, uvedu zde příklad ze své prakse. Bych se o účincích tohoto hnojiva pře- svědčil, vybral jsem si k pokusu ve své zahradě zúmyslně stromek zcela špatně rostoucí a rodící velmi malé plody. Koruna stromku měla as 21/2 m v průměru a asi v tom poměru nadělal jsem as 35 jímek rýčem a během zimy všechny jímky 4krát naplnil a z jara v květnu po páté. Výsledek byl skutečně překvapující. Stromek vyhnal as 25 cm dlouhé letorosty a jablka — byla to zlato- parmena — byla tak vzrostlá, že budila vše- obecnou pochvalu. Proto hnojme často ovocné stromy a jistě plodnost jejich netušeně zvýšíme. Na konec pak každému upřímně radím, by ne- poslouchal různé ty rádce, kteří z jakéhosi vla- stenectví — jinak to nazvati nelze — radí, b se opět všude rozmnožovaly a sázely ty naše staré četné druhy českého původu a pojmeno- vání. Jsou to druhy skorem veskrze již prosáklé zkrz na zkrz marasmem, a tu marná všechna s nimi práce, čas a námaha. Ty naprosto nám již nemohou přinésti žádného užitku, žádné ra- dosti, neb jsou již věkem odsouzeny k zahynutí. U těch bychom plodnostjiž nepodpořili pražádným prostředkem; proto volám ještě jednou: Nesá- zejme je, ro0

Podbílek tajný (Eathraea clande- stina) nový škůdce Vinohradů. Rolnickým kulturám škodí nejen nepřízeň povětrnosti a přerozmanití škůdcové z říše živočišné a rostlinné, kteří výnos značně sni- žují. Nepřízní přírody daleko více strádá vinař. Od let již nemůže se mnohá vinice od škodných vlivů vzpamatovat a vinař pra- cuje s průdělkem. Zejmena byla to filoxer z Ameriky k nám importovaná, která během dob pravé spousty ve vinicích natropila. Nejnověji z Francie oznamují nového škůdce vinic, který tam, kde se rozšířil, nemenších škod dělá. Ve vinařském okršku Dolno-Lo- irském bylo viděti celé rozlehlé plochy vinic strádajících, krnících, novým škůdcem napa-

Obr. 80. Podbilek tajný Gathraea clandestina), na korán vinné révy parasitujíci. a) Kvetoucí rostlina, b) podbílek ssa- jící na kořenech révy. V hlavním vyobrazení průřez zemí bílé uzlinaté kořeny jsou kořeny parasitní rostliny dených. Škůdcem byl podbílek tajný (lathraea clan- destina) obr. 80., patřící k téže rodině jako naše kyčelnice cibulkonosná. Jest to rostlina parasitující na kořenech révy a šťávy keře vyčerpávající. Znali sice Francouzové podbílek tajný již v r. 1862; kvete krásně fialově; mylně domnívali se o něm, že jest rostlinou hmyzožravou, ježto v dutinkách touto rostlinou tvořených našli hojné zbytky krovek, křídel atd. z těla hmyzu pocházejících. Podbílek tajný dosud je omezen na skro- vnější jen rajon; přes to ale zůstává mož- nost jeho zavlečení na sousední plochy stále akutní. Jest to jednak hmyz, který šíření se škůdce tohoto podporuje zejmena mravenci, kteří zvláštní zálibu vůči této ro- stlině jeví a šíření jejímu napomáhají. Ale i ptactvo rozšiřování její podporuje. rod

Zdravotní policie ze třídy hmyzu. Mnohého rolníka zajisté naplnilo podivem, když uvážil, co drobných ssavců žije (jen coje samotných myší), co drobného ptactva žije, co žab, ještěrek a jiných živočichů žije a co jich denně umírá, vždyť drobní tito živo- čichové celý svůj život na dny jen a na týdny mohou počítati, že tak jen zřídka kdy udá se příležitost najíti v době letní, v době proudícího plného života přírody tělesné po- zbytky těchto malozvířat. Zásluhu o to krom žaludku masožravců mají i různí hmyzové, kteří jednak přímo sami pro ně velecenných bílkovin z odumřelých těl vyššího tvorstva užiti se snaží, jednak nepřímo jich potom- stvu svému zabezpečiti se snaží. Je to policie zdravotní samé přírody, která humální úkol, odstraniti zdechliny, jež by je- dovatými výpary svými vzduch kazilya miasmy chorobotvornými se nebezpečnými stávaly vyššímu životu, samotnou přírodou jí diktovaný věrně plní. Nejznámějším z mrchožroutů hmyzích jest hrobařík (obr. 81.). Má po dvou červených neb žlutých páskách na krovkách, dle toho se snadno pozná.

Krovky má velmi krátké, které neza- krývají celého zadečku; nekrytá část zadečku jest chráněna silnějším chiti- novým obalem. Tím, že brouk nevězí tělem svým po celé délce v krovkách stá- vá se hrobařík obratnějším, ohebnějším, což mu při jeho řemesle přijde velice vhod. Hrobařík nadán jest neobyčejně jemným čichem, z daleka větří již živo- čišnou zdechlinku — stejně jako mrcho- žrouti ostatní — a jistě v krátce ve velkém počtu dostaví se všecka tato čeládka k nastávajícímu „funusu“ Aby jiní mrchožrouti potomstvu hro- baříků přímo pod nosem potravu ne- roznesli (i mravenec), starostliví rodiče zahrabují mrtvolku do země. Za tím účelem spojuje se mnoho hrobaříků ke společné práci. Vlezou pod zde- chlinku a hrabavými nohami vyhrabá- vají zpod mrtvolky zemi, čímž mr- tvolka klesá a znenáhla celá mizív zemi. Střední a zadní dvojice noh hrobaříků vyznačuje se zvláštní silou, dle toho jest i druhý a třetí článek hrudní větší nežli prvý. Když jest mrtvolka v zemi, nakla- dou do ní hrobaříci jistý počet vajíček záso- bujíce tak larvy své vydatnou dusíkatou stra- vou. Odporný pižmový zápach (zdechlin) chrá- ní brouka toho proti jeho silnějším nepřátelům; vrzavý zvuk, který třením 2 rýhovaných žeber o zadní okraje krovek hrobařík pro- následovaný neb ohrožený vydává, jest rov- něž ochranným, nepřítele zastrašujícím pro- středkem stejně jako syčení hada pro ohrože- ného hada, neb prskání kočky pro ohroženou kočku. K hrobaříkům druží se mrchožrouti (obr. 82. čís. 3 a 4) a mrštníci (obr. 82. čís. 6 a 7), drabčíci (obr. 82. čís. 9) a kožojedi (obr. 82. čís. 1 a 2), kteří naskytují se dosti zhusta i v příbytcích lidských, kde nevítanou přítomnost svou upozorňují Chcete-li koupiti dobře a levně pluhy neb secí stroje vyžádejte si nabídku od ake. stroj.

F. 8 J. Kovářík- Prostějo