Str. 148.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXV!

Rázný a. rychlý postup švýcarských mlékařů zasluhuje povšimnutí a následo- vání hlavně v kruzích řepařských u nás. Organisace řepařů, která se obmezuje pouze na slovesnou vojnu s cukrovarníky, není skartelovaným cukrovarníkům nebe- zpečnou, zvláště když jsou na jejich straně peníze, jímiž se již snadno provede heslo „Rozděl a panuj!“ Proti kartelu musí rolnictvo bojovati také kartelem ale tako- vým, aby účinkoval a neblahé účinky kar- telu cukrovarnického odstranil. Kdyby naši řepaři měli tolik smyslu pro pospolitost a sehnali, jak snadno mohou, potřebné kapitály na zřízení vlast- ních cukrovarů, či-li kdyby každý řepai stal se akcionářem, odpadl by málo účin- ný slovesní a papírový boj s cukrovarní- ky a řepaři nemuseli by bědovat a naří- kat nad svým utlačováním a svým zašan- tročováním. Jestliže chudí poměrně švýcarští rolníci mohli během 4 dnů sehnati na 2 mil. fr., pak by naši řepaři mohli mno- hem snadněji sehnati miliony na zbudo- vání vlastních cukrovarů. Jen hodně více nadšení a obětavosti a poznání, že tlak musí býti opětován protitlakem, jest nej- lepší zbrani proti kartelům. Jos. Svozil, redaktor Sel. Stráže v Litovli. vod

Tetošní sklizeň brambor a luštěnin V Čechách. K definitivním číslům o letošní sklizni obilin v Čechách dodává Zemská statistická kancelář král. Českého rovněž definitivn čísla o sklizni brambor a luštěnin. Pro srov- nání připojena opět obdobná čísla za obě léta předcházející. Průměrem sklizeno v Čechách po I ha (tržního i netržního zboží dohromady q: 1910 1909 r. 1911 104.2 zemčat 56 7 81.3 11.9 14.7 hrachu (zrní) 10.7 čočky viky 12.3 14.2 17.9 18.9 bobů lupiny a jiných luštěnin 6.4 14.2 13.7 Celková sklizeň činila okrouhle q u: r. 1911 1910 1909 zemčat 16,931.500 24,049.100 31,230.300 206.900 279.200 hrachu 127.850 12. 400 čočky 21.400 31.500 vikve 169.400 294.500 377.200 bobů 31.800 83.400 108.050 4.550 jiných luštěnin 9.350 8.900 Plocha sklizně činila v Čechách ha při- bližně u:

PUMPY VODOVODY studnič., močůvkové ai. obecní, hospodářské ai. Pekař a Vačkář, Praha-Karlín továrna čerpadel. Karlova 34.

istá smríl všem myšímakrysám! 00000000000000000000000000000000000000000000000 r. 1911 1910 1909 299.621 298.752 295.772 zemčat 17.369 18.983 15.352 hrachu 1.982 2.950 2.438 čočky 23.899 26.565 vikve 21.165 4.648 bobů 4.167 5.729 jiných luštěnin Vidno, jak zhoubný účinek na sklizeň zem- čat a lušťěnin u nás mělo letošní sucho, daleko horší než u obilin. I plochy sklizně byly jím u hlavních luštěnin značně zredu- kovány, neboť na značných plochách jimi osetých se letos luštěniny vůbec ani nesklí- zely. Co se výnosů týče, dlužno míti na paměti, že naše čísla zahrnují opět (dle přání c. k. ministerstva orby) výnos veškerý, zboží tržního i zadiny dohromady, tedyu brambor také hlízy zcela drobné, na trh se nehodící a zpravidla jen dobytkem skr- mované. Ježto právě těch je letos poměrně mnoho, bude výnos zemčat pro trh a po- travu lidskou vhodných ještě značně nepří- znivější vod

O některých příčinách neplodnosti ovocných stromi. A. Kubišta, pomolog v Kříčově

V 8. čísle t. I. rozepisuje p. Fr. Lukáš, odborný učitel na zimní hospodář. škole v Nov. Bydžově, o výše uvedeném thematu způsobem velice vy- stižným, svědtícím o hlubokých zkušenostech p. pisatele. Já pak, jelikož výše uvedené thema ze stánoviska národohospodářského pokládám za velice důležité, chci je i ze své zkušenosti několika pokyny doplniti. Dříve však, nežli se o výsledcích své zkuše- ností rozepíši, chci jaksi detailně ještě hlavn body z článku p. Lukáše doplniti a o některých jeho tvrzeních — k vůli snadnějšímu pochopen čtenářům-laikům — šířeji se rozepsati. Vizme prvý bod: 1. „Volba vhodného druhu.“ O tomto bodě dalo by se napsati několik obšírných článků, neb při vysazování ovocných stromů se ničím tak hrozně nehřeší, jako překročováním tohoto při- kázání. Arciť pro znalce je to snadno pochopi- telné, neboť prohlížíme-li t. zv. „odbornou“ lite- raturu, sepsanou větším dílem na základě cizích poměrů a zkušeností; dále, prohlížíme-li různé cenníky od školkařských firem, tu se snadno znalec přesvědčí, že proti výše uvedenému při- kázání hřeší i rolník dosti uvědomělý.

Proto větu p. Lukášovu: „Že skutečných od- borníků jest velmi málo, zahradníci a školkáři, kteří sadbu vypěstovati dovedou, nemusí ještě všem uvedeným okolnostem rozuměti,“ s plným souhlasem podepisuji. Že jest to ryzí pravda, osvětlím následujícím příkladem: Ve všech školkářských cennících čteme: Že strom jablka jadernáč londýnský roste dobře v půdě hubené i písčité, tvoří bujnou ko- runu, kdež také jest velmi úrodný.“ Rád bych tak viděl výsledky těchto pokynů resp. toho, kdo by se dle této rady zachoval. Pokud já ze své zkušenosti tento velecenný druh znám, vyžaduje strom tohoto druhu půdu velmi úrodnou, hlu- bokou a vlhkou, a pak teprv možno očekávati: velkou úrodnost. Jinak naprosto ne; a je-li sku- tečně v takové špatné půdě velká úrodnost, tu jest plodů dosti pouze na počet, ale velikost jest jistě — vlašských ořechů. Takových a podobných příkladů dalo by se uvézti z cenníků a i z odborných brožur na sta,

„Rattol“ rádi žerou všichni hlodavci a vysvobodí nás na ráz od všech krys a myší. Rattol jiným domácím zvířatům naprosto neškodí. Výsledek přímo překvapuje. Cena 1 krabice K 1.20, při předem zaslaných K 1.30 zásilku frankujem sami. Proti polním i domácím myším, vystupují-li ve větší míře, takže se jim po jednotlivu „na tipec“ ne- může, jako na polích, lukách, stodolách, spižírnách, sýpkách a velkých budovách dopo- ručuji svůj bacil myší „MIROL“, který v skleněných rourkách se zasílá. „MIROL“ vy- volá mezi myšmi nakažlivou nemoc a způsobí tak morové vymírání myší. Jediná trubička stačí pro celé jitro, neb větší budovu. „Mirol“ ostatnímu zvířectvu ne- škodí. 1 kultura stojí 2 K, 2 kusy 3 K, 10 kusů 10 K, 100 kusů 80 K. ONDŘEJ HUBER, lékárna v GARS 40. ale doufám, že výše uvedený postačí, by laskavý čtenář se přesvědčil, že skutečně: Volba vhod- ného druhu jest nesmírně důležitá, a že právě v tomto bodu jest nutno se poraditi se zkušeným odborníkem, by proti tomuto přikázání nebylo hřešeno. Jelikož pak vím, že přávě v tomto směru jest mnoho a mnoho chyb, chci ze své zkušenosti všem těmto chybujícím poraditi radikální a jistý prostředek, který jistě tuto chybu ve 3—4 létech napraví. Celá jeho zázračnost spočívá v přešle- chtění stromu. Podotýkám, že možno šlechtiti stromy s úplným výsledkem i 40ti ba až 50 leté.

Chceme-li však s výsledkem takové starší strom roubovati, počínáme si následovně: V žimě do- tyčný strom v celé koruně ořežem a necháme pouze větve as jak ruka silné. Jsou-li pak tyto hladké, čili jak říkáme rozmladlé, přikročíme v květnu k jich roubování za kůru. Jsou-li však drsné, čili jaksi ustaralé, tu počkáme až za 2 —3 léta, během té doby vyrostou nové letorosty, a pak teprve do oněch nových roubujeme. Po- dotýkám však, že na takový starší strom nutno naroubovati druh bujně, zdravě rostouci, stářím nezdegenerovaný, zkrátka dosud v plné životní síle se nalézající. A pak můžeme býti jisti, že skvostný výsledek nás nemine. Proto s chutí do toho a volba vhodného druhu bude napra- vena s dokonalým výsledkem. 2. Při koupi stromků nic se tak skutečně pě- stiteli nemstí, jako když k vůli láci koupí stromek ustaralý, třeba i na pohled dosti silný a rovný. I v tom ohledu mám bohaté zkušenosti, které zde uvedu. Jako mladik slýchával jsem často od starců-hospodářů, že proto nynější mladé stromy nemají toho trvání a té vydatnosti čili imunity proti nemocem, že jsou šlechtěny na ja- dernicích z ušlechtilých jader a tím že nikdy ne- mohou onoho zdravého vzrůstu stromů-velikánů ze starší periody dosáhnouti. Kdyby však ny- nější druhy byly naroubovány na lesní pláňky, tu že jistě tyto stromy by zdravím kypěly a proti všem spálám, rakovinám atd., že by byly ve- skrze imunní. Ve své dosud malé zkušenosti jsem myslel, že skutečně by onen objev mohl býti správný, a proto jakmile nastalo jaro, nechal jsem si z lesa přinésti na 100 lesních pláňat; hruší i jabloní. Šilná pak jsem ihned zasadil na příslušná místa v zahradě, slabá pak do školky.

Výsledek pak dnes po 14 létech jest ten. že z ce- lého počtu mám as 20 neduživců, kteří naprosto zdravím nekypí a ani proti nemocem nejsou imunní. Ba naopak, skorem všechny kmeny jsou zachváceny buď větší neb menší rakovinou. Jaký jest to ale úkaz? Jednoduše ten, že dotyčné lesní pláňky následkem nedostatečné výživy i světla byly a jsou všechny všude ustaralé, resp. na re- servní výživné látky ve kmeni i kořenech na- prosto chudé. Ty samé zkušenosti jsem nabyl i se stromky ze známé školky v Pamětníku. Koupil jsem si odtamtud r. 1902 více stromků, kteréž jsem si osobně vybral. Mezi těmi byly pak 2 tací usta- ranci, kteréž jsem si vzal jedině z toho důvodu. že jsem toužil po onom odrodku, který právě měl býti na dotýčných stromkách naroubován Dnes pak po 9 létech nejsou dotyčné stromky o mnoho větší než byly r. 1902. Ostatní pak stromky, které byly bujné, rozmladlé a o zdravém vzezření, jsou dnes již nádherné. Konečně i přl koupi stromků padá na váhu i poloha školky. Stromek může býti třebai bujný, zkrátka nádherný, ale je-li školka někde mezi budovami, kam vítr celý rok nepřijde — a jedná se nejvíce o zimni studené větry, by stromek byl otužen — tu rovněž můžeme býti jisti, že vý- sledky budou špatné. I v tom ohledu mám ur- čité zkušenosti, kteréž zde uvedu. Tak r. 1901 koupil jsem od H. Buriana, řed. hos. školy v N. Bydžově 6 nádhernýcn hruší, kteréž týž vypěstii právě za oněch okolností, kteréž výše uvádím,