3
masthead
6. června 1900
5
article
legraficky požádal policii bukureštskou, aby dala
zatknouti v Turn Severině Brkanoviče a s ním
ještě jiného Srba jmenem Čaviče, protože jsou
podezřelí, že chystají attentát na krále Alexandra.
Rumunská policie bělehradská vyhověla a oba
jmenované Srby dala zatknouti ještě dříve, nežl
Milan s Alexandrem dopluli ke Kladovu, a do-
dala, že možnost, aby Brkanovič chystal attentát
je vůbec vyloučena, protože po všechnu dobu
co byl v Turn-Severinu, byl pod přísnou do
hlídkou policie rumunské, jež u něho nic pode
zřelého nepozorovala.
A tak byli sami officiosové Milanovi nucen
prohlásiti attentát za švindl. Ale na bojácného
Alexandra účinkuje i zvuk slova attentát a není
pochyby, že se nyní ještě s větší důvěrou ode
vzdá v otcovskou ochranu Milanovu, zvlástě
bude-li na jeho cestě podobných »attentátů« víe
Spectator.
Ochrana francouzských osad.
V telegrafických zprávách zminili jsmes
v dnešním ranním čísle, že předloha o ochraně
francouzských osad, kterou povoluje se vládě
úvěr 60 millionů franků, schválena byla sně-
movnou bez hlasování. Posl. Chautem ps
naléhal, aby stavěly se velké obrněné lodi.
Jemu odporoval bývalý ministr námořnictv
Lockroy, který vyslovil se pro panceřové
křižáky, uváděje, že předčí těžké panceřové
válečné lodi. Na doklad, že jsou panceřově
křižáky, pro válečnou službu výhodnější, po
ukázal Lockroy na ostatní státy, ktere
kladou hlavní váhu na rychlost svých váleč-
ných lodí. V delší řeči potíral pak Lockroy
kolonisační program vlády a ohražoval se ze
jmena proti rozdělení loďstva ve dvě části. —
V téže schůzi učínil posl. Queri n na základě
časopiseckých zpráv dotaz v příčině žádost
generála Delanna za propuštění. Sněmovnu
se však 273 proti 236 hlasům usnesla, aby
dotaz odložil se, jak již sděleno, na 4 neděle
Srba
Čavič
Alexandr
Milan
Kladovo
Brkanovič
Severin
Milanův
Posl
Lockroy
Delann
Severina Brkanovič
6
article
Volební právo v Belgii.
Dne 3. července sejde se v Brusselu nová
sněmovna, kteréž okolnosti hodlá sociálně-
demokratická strana použíti k velkému mani-
festačnímu projevu v příčině volebního práva.
Za účelem tím usnesla se pořádati dne 3. čer-
vence velký tábor lidu, kterého zúčastní prý se
nejen všichni sociálně-demokratičtí poslanci a
senátoři, nýbrž i poslanci liberální, pokud jsou
přívrženci všeobecného práva volebního. V listo-
padu předloží socialistě osnovu zákona o vš
obecném rovném hlasovacím právu a prohlašují
již nyní, že zahájí, pakli se jí vláda opře, nej
tužší obstrukci.
Návštěva německého loďstva
v Brestu.
Ve francouzských časopisech bylo v po
slední době několikráte oznamováno, že německ
válečné loďstvo zavítá letos do Brestu. Zprávu
tato úřadně nikterak potvrzena nebyla a nyní
ji vyvracejí i »Münchener N. Nachrichten«
List tento sděluje z Berlína: Ve zdejších roz
hodujících kruzích námořní správy nepojat
nikdy úmysl, aby německé válečné loďstvo na-
vštívilo Brest. Ostatně jest loďstvo německé
nyní tak zaměstnáno, že na podobnou návštěvu
nezbývá mu času.
Po volbách v Italii.
Italská vláda má potíže při hledání před-
sedy sněmovny. Praví se, že kandidátem jejím
jest sicilský posl. Gallo. Ústavověrná opposice
a lidová strana kandidují posl. Biancher
pro kterého hlasovati prý bude i krajní oppo-
sice. Strany tyto prohlašují, že volba Bian-
cherova byla by návratem ku starým parla-
mentním tradieím. Všechny naděje, že by do-
eílilo se před sejitím se parlamentu nějaké do-
hody mozi vládou a stranami opposičními, jsou
dle dnešní situace marny.
N Nachrichten
Galla
Belgie
Brusel
Brest
Berlín
sed sněmovna
7
article
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákona
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři
klavě porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja
zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno
právné a dle kterého všichni státní úřadníe
musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo,
naopak řeči německé zjednává se nadpráví
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej-
ostřejší opposici. Sehvalujeme, že po
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ko
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podpor
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
Körbrův
8
article
Obecní zastupitelstvo v Jasané: Jar
Reichert, starosta.
Sbor dobrovolných hasičů v Obrubcí ch
J. Bejr, předseda.
Obecní zastupitelstvo v O br u bc í ch
Joséf Bejr, starosta.
Obecní představenstvo ve Velké Ře to vé
J. Váně, starosta.
Zastupitelstvo obce Třeboto v an : Frant
Walter, starosta.
Představenstvo obce v Plch o v ě: Šebesta
starosta.
Představenstvo obce ve Velkých Hore
šovicích: Brádka, starosta.
J Bejr
Joséf Bejr
J Váně
František Walter
Šebesta
O br
Třeboto
Jar Reichert
9
article
Městská rada v Kuklenách: F. Chmelař,
starosta.
Obecní zastupitelstvo městyse Chlu m
u Třeboně: Josef Krejčí, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Hoříněvsi: Jos
Řehák, starosta.
Okresní výbor plzeňský: Rob. Svátek
starosta.
Představenstvo obce v Lunkově: Ant
Linda, starosta.
Městská rada v král. městě Vodňane ch
Okresní výbor ve Zbirově: Čihák, okresní
starosta.
Obecní představenstvo v Parníku: Ale
xandr Viktorin, starosta.
Zastupitelstvo obce S tarých S tr a šnie
A. Červenka, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Mašově: Frant
Fottr, starosta.
Městská rada v Nepomuku: JUDr. F
Pešek, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Třiči: Josef Kra
nych, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Račic lch: Pi
ňáček, starosta.
Obecní představenstvo v Hostivaři
V. Černý, starosta.
Třetí živnostenský spolek v Ledči n
Sázavě: Alois Svoboda, starosta.
Obchodní gremium v Přelouči. Starosta
gremia: Fr. Šimáček
Obecní zastupitelstvo města Rožno v
Městská rada v Červeném Kostelei
Starosta: Drtina.
Obecní zastupitelstvo v Krupé okres R
kovník. Starosta: Hornof.
Obecní úřad v Koštěnieích u Pa
dubic. Starosta: Frant. Roček.
Krejčí
Řehák
A Červenka
Fottr
JUDr
F Pešek
Josef
V Černá
Svoboda
Šimáček
Drtina
Hornof
František
Roček
Kukleny
Vodňane
Mašov
Nepomuk
Hostivař
Ledeč můj Sázava
Přelouč
Francie
Krupá
okresní výbor plzeňský : Rob
okresní výbor v Zbirov : Čihák
obecní úřad
Koštěniee
Chla m u Třeboň
Ant Linda
10
article
Obecní výbor ve Střebichovicí ch
Starosta : Josef Valenta.
Představenstvo obce v Ledcích u Sla-
ného. Starosta: V. Procházka.
Představenstvo obce v Jarpicíc h. St
rosta : Jan Bulant.
Představenstvo obce v Želenie í ch
Starosta: Alois Krumbhole.
Představenstvo obce v Lisovi e l eh
u Slaného. Starosta: Alois Jirkovský.
Představenstvo obce v Šlapánicií ch
u Slaného. Starosta: Al. Starý.
Městská rada v Bakově n. Jizerou. Sta
rosta: Ant. Horčička.
Okresní výbor v M n. Hradišti. Starost
okresní: Šámal.
Obecní zastupitelstvo ve Všetatech
Starosta: Prokop Naibert.
Okresní výbor v Ledči. Starosta okresní
J. Kuchař.
Řemeslnicko-občanská beseda v Ledě
Jan Hereš, předseda.
Obecní výbor v Sukdole okres Smíchov
Starosta: Basař.
Okresní výbor v Nasevrkách. Starosta
Hájek.
Obeení zastupitelstvo v Hříšti - Rono vě
Starosta: Antonín Macek.
Obecní zastupitelstvo města Novéh
Strašecí. Starosta: Dr. J. Chlistovský.
Představenstvo obce v Bilicho v ě. St
rosta: Stehlik.
Představenstvo společenstva smíšených živ
ností ve Mšeci. Ant. Pucholt, předseda.
Obecní zastupitelstvo v Novém Ple su
Starosta: Ant. Kulhánek.
Okresní zastupitelstvo v Přibram i. St
rosta okresní: Dr. Stiebitz.
Představenstvo obce v Loto uši. Starosta
Ant. Havel.
Zastupitelstvo obce Pěkova u P ol iee
n. M. Starosta: Celestýn Vacek.
Výbor Besedy řemeslnicko - živnostensk
v Libušíně. Karel Heppner, starosta.
Valent
V Procházka
Bulant
Krumbhole
Jirkovský
Al
Horčička
Šámal
Prokop Naibert
J Kuchař
Hereš
Basař
Hájek
Macek
doktor
J Chlistovský
Pucholt
Kulhánek
Stiebitz
Antonín
Havel
Vacek
Heppner
Ledec u Sl
Jarpicíc h
Lisov e l eh
Slaný
Bakov
Všetaty
Ledeč
Smíchov
Hříště
Rona
Novéh Strašecí
Mšec
Lota
Pěkov
Libušín
okresní výbor v M můj
okresní výbor
okresní výbor v Nasevrky
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Příští plány vlády. Události ve sehůz
dne 8. června působily silou tak překvapující.
že přirozeně nastati musila přestávka v dalším
vývoji věcí. Zimničná nedočkavost politiekých
proroků však nedá se nadlouho odsouditi ku
klidu a proto je dnes již všude plno projektů, e
vláda zamýšlí asi nyní učiniti. Toť se vl, že
jako v podobných případech vždycky, jedna
verse odporuje druhé. Jen v jednom se všechny
shodují: že vláda prohlásí svůj jazykový záko
na základě § 14. a že předloží v příštím za-
sedání parlamentu osnovu nového jednacíh
řádu. Naproti tomu se hlasy, dojde-li k roz-
puštění sněmovny či ne, rozeházejí. V po-
sledních hodinách zjevné převahy nabyli ti, již
tvrdí, že vláda k tomu se neodhodlá. A my téhož
jsme náhledu. Čeho by tím získala. Opakujeme
ještě jednou, že by ublížila jedině svým
nejvěrnějším parlamentním spojencům: Polákům
a straně katolicko-lidové. Jen tyto dvé strany by
novými volbami utrpěly, nehledě ke zbankrotělé
straně Funkově, která by v Čechách ještě víee
půdy ztratila. Kdyby parlament sešel se potom
v novém složení, mohlo by se zase počíti právě
tam, kde se před týdnem přestalo, od — re-
petice totiž, jenom že s orchestrem ještě lépe
sehraným. Co ale učinit jiného? Zastavit ústavu
a svolat konstifuantu? K tomu není na přísluš-
ných místech dost chuti a energie. Co tedy
činiti? Ve Vídni mají jen jednu touhu a sice
učinit parlament dělným, vše ostatní nemá tam
významu. Co jim do sporů jazykových? Ve Vídni
jich nemají a proto pro ně tam je malé poroz-
umění. Proto snad se odváží pan Körber toho.
Polák
Körber
katolickýlidový
Čechy
Vídeň
puštěný sněmovna
12
article
famósní svou předlohu prohlásiti platnou na
základě § 14. Dobrý muž snad se domnívá,
že potom nastane klid, že Němci i Čechové
pokládati budou promulgaci této předlohy mimo-
parlamentním způsobem za fait aecompli až
s ním se spřáteli. Pan Körber bude asi nemálo
překvapen tím, co vyvolá tímto nerozvážným
krokem. Pokud jde o změnu jednacího řádu,
nenalezne pan Körber — o tom jsme skalo-
pevně přesvědčeni — nikoho, kdo by mu nyní
na tuto vějičku sedl. Nebude strany, která by
po zkušenostech dosavadníeh dala si libiti, aby
se jí z rukou vyrvalo, čím může dnes i v men-
šině, když i ne domoci se toho, co chce, tedy
aspoň překaziti to, co nechce. Oktroyovat ale
vláda jednací řád nemůže, neboť tento řad
není zákonem, nýbrž pouhým sněmovním
usnesením, které sněm změniti může každým
okamžikem. Vláda prý ovšem tím se zanáší
vřaditi do zákona o jednání v radě
Němec
Čecho
Körber
13
article
říšské, jenž obsahuje, tušíme, jen asi 14
paragrafů a kde toliko jistá ustano ven
ve velice širokém rámci jsou vytčena,
nna ustanovení, jimiž má býti na příšte
jakákoli obstrukce nemožnou učiněna, však ani
to se jí nepodaří. Smutné by měla překvapení,
až by uviděla, co by se stalo, kdyby dala se
svésti k oktroyování § 14. oněch zákonů, proti
nimž je obstrukce namířena. Tak to nepůjde,
kdo na to spolehá, mýlí se strašně. V Rakousku
byl ústavní princip, že povinností menšiny jest,
podrobiti se většině, zvrácen a státní autoritou
odboj proti většině sankcionován. Tím stal se
konstitucionalismus vůbec nemožným. Následky
této slabosti musejí býti dřive odstraněnya
potom, za valně změněných poměrů ústavních
i formálních bude teprve možno oddati se zde
plodné práci. Či domnivají se ve Vídni, že Čo-
chové připustí parlamentní činnost dříve, než
dostane se jim zadostučinění? Marná naděje.
Z Maďarska sice ozývají se hlasové, tam že
nepřipustí, aby v Cislajtanii pochována byla
ústavnost, ale bez přepinání dovolujeme si pá-
nům Maďarům prohlásiti, že už té cislajtánsk
konstitucionální nepravdy máme dost, a že o to
se postaráme, by konstitucionalismus z r. 1867
znovu vzkřísen nebyl.
Čo
Maďar
Rakousko
Vídeň
Maďarsko
14
article
— »Smiřování« na Moravě. Z Brna
15. června. (Telef. zpráva.) Ze stálého vyrovna-
cího výboru sněmovního vyšla dnes na jevo
opět známka života. Dnes o 15. hod. odpol.
konala se v Zemském domě v úřadovně pří-
sedícího zemslo výboru p. dra. Žáčk
schůze českých členů výboru vyrov
nacího, v níž posl. dr. Stránský před-
nesl svůj korreferát o otázce zří zen
kurií národních na sněmě zemském
o níž se strany druhé podal, jak známo, koncem
minulého zasedání sněmovního referát svůj posl
baron d'Elvert. Česká odpověď sdělí se ihned
předsednictvu výboru.
— Utiskování Čechů ve Znojmě
Z Brna nám telegrafují: V neděli dne 17. t. m
bude se ve Znojmě konati schůze ve prospěch
zřízení české university na Moravě. Městské
rada znojemská zakázala lepení pla-
kátů schůzi ohlašujících na ná-
roží, ač nebyly nikterak nápadné
neb vyzýva vé.
— Z Citolib. Svobodomyslným poslancům
na říšské radě za rozhodně a statečné obhájen
práva a cti národa českého v posladním za-
sedání říšské rady voláme hřímavé »sláva« a
žádáme je, aby v rozhodném odporu proti nám
nepřiznivému systému vládnímu setrvali, pokud
nebudou splněny naše požadavky státoprávní
v čemž slibujeme jim nejúčinnější naši podporu
Představenstvo obce městyse Citoli b. Za sta
rostu Josef Sochor, radní. Obecní úřad v Zi
chovci. Josef Kučera, starosta. Představen
stvo obce Čenčic. Ant. Kalivoda, starosta.
Představenstvo obce netluské. Josef Hes
starosta.
doktor
Stránský
Elvert
Čecho
Sochor
Kučera
Čenčic
Kalivoda
Hes
Morava
Brno
Znojmo
Citoliby
český univerzita na Morava
15
article
— Z Police. Městská rada v Polici na
Met., nadšena jsoue vítězstvím poselstva českého
zahájením obstrukce v říšské radě dosaženého.
žádá důrazně, aby poslanci čeští od opposice a
obstrukce potud neustupovali, pokud křivdy
urážky na národu českém páchané, čestně od-
činěny nebudou — pokud nebudou národu če-
skému vrácena veškerá jeho práva jemu stále
zkracovaná a pokud rovnoprávnost jazyková
v celém obvodu všech zemí koruny české zjed-
nána nebude, poněvadž jedině takovýmto činem
spravedlnosti učiněno bude zadost. Poslance své
ujišťujeme, že je budeme v jich zápasu z
spravedlivou věc národa českého a na obhájení
práv nedilného českého království všemožné
účinně podporovati. V Polici nad Metují, dne
12. června 1900. Městská rada.
— Z Rokycan. Jmenem městské rad
král. svob. města Rokycan vyslovuji sboru če-
ských poslanců na radě říšské za neohrožen
a rázné hájení zájmů náro da našeho nejvřelejš
díky s ujištěním, že i další boj za právo
pravdu potká se s úplným souhlasem všeho
lidu českého, kterýž se v ohledu tom žádnýeh
obětí neleká. J. Anichobr, starosta.
— Z Luže. Klubu českých poslanců n
říšské radě: Jen dále jmenem Páně, vlasti ku
obraně. Městská rada v Luži.
J Anichobr
Luža
Police
Met
police nad Metuje
Rokycany
Luže
Jmen městský rada král
16
article
— Z Palečku. Obecní zastupitelstvo Pa-
lečku usneslo se ve schůzi dne 10. června
vysloviti dík nejvřelejší poselstvu národa
českého na radě říšské za statečné a vytrvale
hájení uražené cti a práv národa českého. Jen
pokračovati a vytrvati. My pak zároveň slibu-
jeme, že chceme v zápase za splnění našich
práv státi poslancům věrně po boku. Josef
Rubeš, starosta.
— Volby do okresního zastupitelstva
na Zbraslavi. (Pův. zpráva.) Včera konaly
se za značné účasti obecních starostů a dele-
gátů obcí volby do okresního zastupitelstv
zbraslavského za obee venkovské, k nimž
pohliženo v celém okresu s napjetím. Minul
zastupitelstvo zbraslavské, v němž neobmezeně
vládl p. MUDr. M. Walter, trvalo 8 roků
Volby včerejší byly p. dru. Waltrovi výmluvnou
odpovědí: Téměř jednohlasně z voleni ve-
směs stoupenci národní stra n
svobodomyslné, navržení důvěrníky télc
strany a sice pp.: zemský poslanec Fran
Boček z Černošic, Frant. Cicvárek
z Třebotova, Frant. Ejem z Radotína
Frant. Douša z Klínce, dr. Jul. Z de
borský ze Zbraslavi, Ant. Mo rave
z Modřan, Frant. Marhold z Vraného
Jos. Macháček z Lipence a Franti še
Sla ví k ze Slivence.
Paleček
Rubeš
MUDr
Waltr
Fran Boček
František
Cicvárek
Ejem
Douša
doktor
Jula
Antonín
Marhold
Macháček
Zbraslav
Černošice
Třebotov
Radotín
Modřany
Vrané Jos
Lipence
Slivenec
17
article
— Z Vrbna-Zelčína. Slavnému klub
poslanců českých na radě říšské! Za statečn
hájení svatých práv našich dík nejsrdečnější
Statečně dejte se v další boj, dokud nebudou
vrácena koruně české její nezadatelná práva
Lid český stojí za Vámi ! Za obecní zastupitelstv
obce Vrbna-Zelčína u Mělníka: Josef Knotek
starosta.
— Z Vrbna. Slavnému klubu poslaneu
českých na radě říšské! S nadšením sledovali
jsme boj Vás za práva naše a radujemese
z Vašeho vítězství. Sláva Vám! V boji za ne-
zadatelná práva národa českého stojíme za svým
poslanci jako jeden muž. Rolnická beseda ve
Vrbně: Jar. Syrový, t. č. předls eda.
— Promoce. Pan MUC. Frant. Pelikán ml
z Jilemnice, demonstrator česk. univ. ústavu pro
všeob. a exper. pathologii dvor. rady prof. dra.
A. Spiny svn primáře všeob. veřejné nemocnice
měst. lékaře v Jičíně, byl dne 15. června na české
universitě Karlo- Ferdinandově v Praze na doktora
veškerého lékařství veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Slečna Cilka Václav
kova a pan Josef Pekárek, stavební assistení
města Žižkova, slaviti budou sňatek svůj dnes v so
botu o půl 4. hod. odpol. v chrámu Panny Marie
Sněžné na Žižkově. — Slečna Marie Panenkov
ze Zdic a p. inženýr Jan Václ. Prošek z Berouna
slaviti budou sňatek svůj dnes v sobotu o 9. hod.
dopol. v chrámu sv. Trojice ve Zdicích.
Knotek
Syrová
František
profesor
doktor
A Spina
Cilka
kov
Pekárek
Marie
Panenkov
Václ
Prošek
Vrbno
Zelčín
Mělník
Jilemnice
Jičín
Praha
Žižkov
Zdice
Beroun
český univerzita KarlaFerdinandov
18
article
— Ministr dr. Rezek přijel včerejším večer-
ním rychlíkem dráhy Františka Josefa z Vídně do
Prahy. Na nádraží očekával jej posl. dr. Kaizl a
odebral se s ním do hötelu »u saského dvora«.
— Arciblskup bar. Skrbenský odjede dne
o 8. hod. 28 min. ranní rychlíkem západní dráhy do
lázní v Emži.
— Z Iněpruku, 15. června. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) K zejtřejší promoci sub auspiciis Chorvata
Jakše Račiče, zakladatele chorvatského akadem
spolku »Velebite, připravovali němečtí student
demonstrace proti odznakům »Velebita«, jimiž ozdo-
bení Račié i ostatní členové jako obyčejně chtěli se
dostaviti. Senát zdejší university přihlížeje k tomu
zakázal nosení odznaků při promocích vůbec.
Rezek
František Josef
doktor
Kaizl
Skrbenský
Chorvat
Jakš
Vídeň
Praha
Emže
Iněpruk
Arciblskup bar
spolek » Velebit
Račič
19
article
— Volby do okresní nemocenské po-
kladny pražské konají se již zejíra v neděli dne
17. t. m. od 8. hod. ranní do 5. hod. odpol. Právo
volební mají pouze plnoletí členové pokladny, kteří
sobě vyzvednou legitimace volební. Tyto vy-
dávají se již jenom dnes v sobotu od 8. hod-
ranní do 8. hod. večer v místnostech okr. nemocenské
pokladny ve Smečkách. Vzhledem k důležitosti věci
jest povinností každého národně smýšlejícího člena
pokladny, aby si legitimaci volební vyzvedl a zejtra
určitě k volbě se dostavil. — Dnes večer koná se
důležitá veřejná schůze »u Stajgrů«, na níž o volbách
do okresní nemocenské pokladny bude pojednáno
dokázáno, že nejen čienové představenstva po-
kladny, ale i úřadníci její, jakým jest též včer
zmíněný Šturc, v hodinách úřadních legitimace volební
roznášejí a nečlenům rozdávají. Jaké přípravy
strana sociálně-demokratická k zejtřejším volbám
rozvinula, zjevno z toho, že venkovské organi
sace její byly vyzvány, aby na neděli všechno své
mužstvo do Prahy vyslaly, poněvádž budou potřeho-
vati lidi, kteří by volili za členy, kteří si legitimace
nevyzvednou, nebo za všechny, kteří do seznamu
voličů nesprávným způsobem byli zaneseni. Již nyní
jest zjištěna celá řada mrtvých členů, kteří v se-
znamu voličů jsou zaznamenáni a na jichž jmene
jistě bude voleno. Veřejnost českou, jež mohla být
opravou pp. Rautenkranze a Šturce v omyl uvedena,
ubezpečujeme, že nejen to, co o nich tvrzeno, ale
celá serie dalších podvodů bude na přísl ušném
místě dokázána. Členstvo vyzýváme k účastenství na
dnešní veřejné schůzi »u Šlajgrů«. Listiny kandidální
vydávány budou zejtra v kanceláři volební »u Štajgrů«.
Šturc
Rautenkranz
Praha
20
article
— Z městaké rady pražské. (Schůze v pátek
dne 15. června.) Městský rada p. Seufert předložil
radě městské žádost občanů sedmé části Prahy, v níž
se tito domáhají, aby rada městská spojila se
s representacemi okolních obcí a všech čelnějších
středisk obchodních v král. českém ku společné akci.
kteráž by měla za účel opatřiti součinnost zemského
výboru v otázce dokončení vodní dráhy ku
přístavu v Holešovicích. Starosta p. dr. Srb
připomenul k tomu, že touto záležitostí komise již
se zabývá a s ministerstvem železnic v té příčině že
zavedeno bylo vyjednávání. — Stipendia tech-
nická k návštěvě světově, výstavy v Paříži po
500 zl. propůjčena p. Ludy. Čižkovi, inž. obce praž-
ské a p. Jos. Zlalníkovi, asist. inž. při stavebnín
úřadu obce pražské. Stipendium cestovní propůjčeno
inž. p. Bohumilu Beladovi. — Zámeckým hejtmanstvím
bylo sděleno povolení neomezené komunikace po sil-
nici na Marianských hradbách; přípuštěna i jízda
povozů nákladních a vozha v obou směrech, svolení
to uděleno bylo do odvolání, zejmena pokud obec
pražská bude dotyčnou silnici svým nákladem udržo-
vati a osvěllovati. — Bylo jednáno s komisí pro
kanalisaci Vltavy a Labe, aby ohradní zeď poděl
Seufert
Srb
Luda
Čižk
Ing
Jos
Belada
Praha
Holešovice
Paříž
Vltava
21
article
Královské Obory zřízena byla v oněch místech již
nyní po celé dělce projektované silnice z Holešovic
do Bubenče a Podbaby. Centrální komise projevila
ochotu k součinnosti a provésti zeď v naznačených
rozměrech, nahradí-li obec pražská differenci, po pří-
padě přispěti 70% nákladu, provede-li obec zeď ve
vlastní režii. Tato nabídka byla dle návrhu technické
komise schválena. — Stavební úřad vypracoval pro-
jekt prodloužení naznačené silnice od čisticí stanice
do Bubenče, kterýžto. projekt byl v zásadě schválen. —
Starosta p. dr. Srb sdělil, že magistrátem vydáno
bylo nařízení, by podnikatel stavby železničního mostu
z král. Vyšehradu na Smíchov uvolnil zahraženou
jím komunikaci na lávce přes Botič. Nařízení tomuto
jest nutno vyhověti ihned; odvolání — ježto jedná
se o zájmy veřejné — nemá odkládacího účinku.
Do staroměstské tržnice na střešní okna budou opa-
třeny záclony, aby zásoby potravin tam vyložené
před slunečními paprsky lépe byly chráněny.
Předlažba ulice Jindřišské od Václavského náměstí
až k ulici Jerusalemské provedena bude nákladem
15.900 K. — Vyhověno bylo žádosti firmy F. Šimáček
v Praze za zapůjčení originálu obrazu Čermákova
»Černohorská svatba« k pořízení bezplatné prémi
k letošnímu jubilejnímu ročníku »Libuše«. — Pan
náměstek Voitl konstatoval vzhledem ku zprávě v no-
vinách, že zúčastní se, pokud mu možno, schůzí
správní rady elektrických podniků a tam své even
tuální stížnosti přednáší; toliko v jednom případě
učinil tak dříve v městské radě, ježto se jednalo
o případ, kdy s provedením usnesení městské rady
se otálelo.
— Výbor pražské městské spořiteln
konal včera schůzí, jíž zúčastnili se také nově zvo
lení členové. Do ředitelstva byl zvolen městský
rada p. Hynek Kreutzer, náhradníkem ředitelstva
p. Jindřich Hlavlíček.
Srb
F Šimáček
Čermákův
Libuše
Voitl
Kreutzer
Hlavlíček
Holešovice
Bubeneč
Podbaba
Vyšehrad
Smíchov
Botič
předlažba ulice
Václavský náměstí
Praha
22
article
— Otázka zřízení obecních ledáren. v
včerejší schůzi městské rady m. rada p. HI. Kreutzen
referoval, že rozpočet pro stavbu obecních ledáren
obnáší úbrnem 148.627 K, nečítaje v to cenu po-
zemku. Čistý zisk kalkulován obnosem 14.930 K
ročně. M. r. p. Schwarz vytkl této kalkulaci ne-
správnosť a dospěl k závěru, že by čistý výnos ne
přesahoval obnos 5000 K. Komise pro požitky z řeky
Vltavy čelí jeho výtkám návrhem na neznačn
zvýšení ceny ledu, čímž by výnos původně
od ní vypočtěný opět byl dosažen. Náměstek p.
Schwarz
Vltava
23
article
Voiti navrhoval, aby se před postavením ledárny n
drahém pozemku »na Libušince« zkoumalo v příšti
zimě, zda by snad přece led v řečišti podle Štva-
nice pro potřebu Prahy nestačil, neboť v případě
kladném ušetřila by obec veliký obnos na stavebním
nákladu. M. rada p. dr. Podlipný uznává, že by obec
pro spotřebu ledu malého muže a středního živnost-
nictva měla učiniti zvláštní opatření, ale nenahliži.
proč by obec měla stavěti ledárnu i pro velké kon-
sumenty s nákladem velmi značným. Proti umístění
ledárny na Štvanici je z důvodu nedostatečné či-
stoty ledu tamního, ale pozemek »na Libušince«
shledává k tomuto účelu nepoměrně drahým. Na-
vrhuje tedy, aby otázka tato nyní jen zásadně byla
řešena a aby hledán byl jiný, levnější pozemek.
neboť očekává, že vývoj komunikací pražských
obtíže vzdálenosti v brzku překoná. Pan Sch warz
odůvodňoval své finanění výtky proti postavení le-
dáren »na Libušince« i tím, že py tento objekt asi za
10 let regulaci Vltavy opět za oběť padl. Řečník je
ze zásady náhledu, že by pořízení ledárny mělo po-
necháno býti soukromému družstvu, utvořenému ze
spolehlivých interessentů, kteří by poskytovali zá-
ruku, že tohoto podniku na újmu kousumentů ne-
slušně nevyužitkují. Městský rada p. Kreutzer jako
administrátor náplavek pravil, že když je Vltav
majetkem obce pražské, má obec hleděti, aby jí vy-
užitkovala a ledárnu postavila sama. Při tom bude
moci poskytovati led konsumentům vždy levněji.
nežli družstvo nebo soukromník. M. rada p. Sokoo
naléhal na stavbu obecní ledárny a pravil, že kdyby
obec led i po 60 kr. za 1 q prodávala, ušetřila by
Voit
doktor
Podlipná
Kreutzer
Sokoo
Libušinka
Praha
Vltava
24
article
živnostnictvu led konsumujícímu proti dnešním
loňským cenám velké obnosy. M. rada p. dr. Milde
sdílel názor p. Schwarze, že by obec ledárnu sta-
věti neměla, neboť nemá důvěry v levnosť obecních
podníků a v láci produktů. Při hlasování o návrhu
na zřízení obecní ledárny pro drobnou potřebu
denní byla rovnosť hlasů pro i proti (8) a starost
p. dr. Srb rozhodl pak svým hlasem pro zřízení ta-
kovéto ledárny. Ve příčině místa pro ledárnu nebyl
učiněno jestě žádné rozhodnutí. Referent pan
Kreulzer v té věci má co nejdříve učiniti příslušné
návrhy.
— Sjezd delegátů notářských komor ra-
kouských konal se včera ve Vídni za příčinou
porady o reformních otázkách notářských. Obeslaly
jej všecky (32) notářské komory v Rakousku. Zahá-
jení súčastnil se ministr justice bar. Spens- Booden
a předseda vrchního zemského soudu dolno rakou-
ského bar. Kallina. Po předsedově uvítání promluvil
ministr bar. Spens-Booden, ubezpečuje delegáty nej-
větším zájmem justiční správy o vývoj notářství
končil přáním, by usnesení prospívala justici.
— Přírodovědecký sbor musea král. če-
skěho konal dne 1. t. m. schůzi za předsednictví
prof. A. Friče. Nejprvé byly schváleny účty za minulý
správní rok a projednán rozpočet na příští rok. P.
doktor
Mild
Schwarz
Srb
Kreulzer
profesor
A Frič
Vídeň
Rakousko
sbor muzeum král
25
article
K. Thon přednášel o zoologickém sjezdu ve Štyrském
Hradci a o zoo ogických stanicích v Terstu a Ro-
vignu. Před sjezdem učinil zastávku ve Vídni za
účelem studia sbírek a některé u nás nezastoupené
literatury. Laskavostí p. dra. Pentbera svěřen mu ke
zpracování materiál hydrachen, zvláště pěkné ná-
lezy z Texasu. Pro museum naše obdržel velká africká
Trombidia a některá klíšťata. Sjezd ve Štyrském
Hradci trval od 18.—20. dubna a zúčastnilo se ho
59 osob. K zajímavým přednáškám, z nichž vynikla
přednáška prof. Heidra o determinismu (předurčení
ve vývojové mechanice) v zoologii, družily se krásné
demonstrace praeparátů, diagramů a modellů. Tamní
zoologický ústav svým komfortem a nejmodernějším
všestranným zařízením předčí ústavy vídeňské a ber-
línské. Rovněž tak překvapil i ústav pro experimen-
tální pathologii, kde demonstrovány pomocí projekčního
mikroskopu elektřinou osvětlovaného, praeparáty
živé buňky za úžasných zvětšení. Se sjezdem spojen
byl výlet k zoologické stanici v Terstu, jež slavila
25leté trvání a znovuzřízení: ta slouží nejen ku
samostatným pracím, ale i k zaopatřování maleriálu
pro jiné ústavy rakouské. V Rovignu navštívil ně-
meckou stanici zoologickou, která zásobuje berlínské
aquarium, a byla právě značně rozšířena. Sl. Babo-
rova přednášela o mouchách (Lucilia bufonivora a
L. silvarum), které rozežírají hlavy živých ropuch;
také krtek a krysy bývají takto napadány. Thon po-
zoroval podobný úkaz na čolkách, způsobený pijav-
kami, rodu Nephelis. — Assistent Tocl přednašel
o geografickém rozšíření ostružiníku, jež částečně je
závislo od geologické povahy půdy. Na opuce na př.
převládají jisté sekce rodu Rubus a sice hlavně sekc
Suberecti, jinde zase na jílech sekce Candicantes.
K Thon
profesor
Heidra
Lucilius
Thon
Assistent Tocl
Terst
Vídeň
Texas
Baba
Štyrský Hradec
Nephelis
Rubus
26
article
Pak předložil rostliny z úžiny Magelhaensovy, sbí-
rané drem. V. Polednem, lodním lékařem, a Ericacey,
ze sbírky Henkelovy. Pan K. Absolon podal přehled-
nou, velmi zajímavou zprávu o fauně jeskyň morav-
ských, které se žádná pozornost nevěnovala od doby
Wankelovy. Přednášející nejdříve se zmínil o zje-
vech u jeskynní fauny (zbarvení, degenerace zrako-
vých orgánů, vývoj hmatových orgánů) a o původ
fanny té. Při probrání systematických skupin před-
ložil velmi četné a zdařilé výkresy a lihové praepa-
ráty, bizarrních namnoze nových živočichů z tech
jeskyň pocházejících, z nichž nejvíce zajímaly vý-
kresy a praeparáty slepého korýše Titanethes albus
a roztoče Linopodes longimanus s monstrosně dlou-
hými nohami. Ke konci podal diagramatické srovnání
fauny moravských jeskyň s faunou cizích jeskyň,
z čehož vyšlo na jevo, že fauna jeskyň moravských
(celkem 5 soustav o 186 jeskyních) jest úplně své-
rázna a liší se charakterem svým od ostatních evrop-
ských jeskyň. Prof. Frič demonstroval některé nové
akvisice sbírek musejních, na př. od prof. Osborna
z American Museum v New-Y rku malé modelly zka-
menělých ještěrů Naosaurus, Hadrosaurus a Tricera-
tops; od p. Nováka z Vamberka vývoj tesaříka Ce-
rambyx heros od zárodku až do 6. roku, velmi pracně
shledaný, pak vykládal zoologicko-anatomické mo-
delly Daphnie, Cypridky, vířníka, nálevníka, Am-
phioxa a Ascidie jím vlastnoručně pro museum mo-
dellované a kolorované; dále předloženy dvě hmy-
zové skříně s biologickými skupinami cikád, sesta-
vené drem. Vávrou, recentní žralok Heptanchus s
sedmi žaberními oblouky, příbuzný k permským na-
šim žralokům, jakož i velká hlubinná ryba Trachy-
pterus falx, získaná drem. A. Fričem v Marseillu.
Magelhaensův
Henkelův
K Absolón
Wankelův
profesor
Frič
Osborn
Novák
Vávra
A Frič
NewY
Vamberk
Marseille
American muzeum
27
article
— Světová výstava v Pařížl. Četná spo-
lečnost výletní, která se k návštěvě světové výstavy
v Paříži přihlásila u p. Emericha Podstráneckého na
Král. Vinohradech, rozdělena z příčin praklických
ve dva oddíly, z nichž prvý vyjede z Prahy dne
5. srpna, druhý dne 12. srpna, jak účasíníci již vy-
rozuměni. Další přihlášky do druhého oddilu při-
jímají se do 30. t. m. Čelkový výdej 120 zl. n
14 dní.
— Pražský »Handwerkorverein« pořizuje
si nový stánek. U magistrátu zadal již žádost za
povolení ku sboření domu č. p. 592—II. v ulici ve
Smečkách na hoř. Novém městě, na jehož místě po-
staviti míní velkou moderní budovu. Komise koná
se v té příčině příští ponděli. Při té příležitosti
znovu dostala se na přetřes otázka zjednání přímého
spojení Vladislavské ulice s Ferdinandskou třídou.
Podstránecký
Král
Čelková
Paříž
Praha
30
Vladislavský
28
article
— Dar Pan František Procháska, voňavká
c. k. dvorní dodavatel a otec chudých, daroval za
příčinou úmrtí choti své Ludviky chudým farnostiu
sv. Jiljí obnos 100 K
— Množství vody v pramenech a barome-
trický tlak. Z fysiokratické společnosti v Čechách
se nám píše: V přírodě jsou četné úkazy, se kterými
se sice denně, ba neustále stýkáváme, ale které velmi
málo jsou prozkoumány, neb zůstávají širšímu obe-
censtvu zcela neznámými. K takovému úkazu náleží
na př. poznání, z jakých příčin a na kterých vlivech
závisí množství vody na př. klidné, tiché studánky. Vše-
obecně jest jen známo, že čím více sněhu v zimě
čím více prší v dobách ročních, tím více jest vody
v pramenech, studních neb studánkách. To jest arci
pravda. Avšak málo kdo z širší veřejnosti tuší, že
také barometrický tlak vzduchu má tak znatelný vliv,
že mění dosti značně denní zdatnost výtokového
množství při pramenech a studních. Zajímavěmu t-
muto úkazu věnována hlavně fysiokratickou společ-
ností v Praze náležitá pozornost, která obrací svoji
tichou neokázalou činnost hlavně ku zkoumání pří-
rodních úkazů a přírody vůbec. Fysiokratickou spo-
lečností obrácen zřetel ku pramenům, jichž množství
stále jsou kontrolována a zaznamenávána. Takovými
jsou hlavně tři prameny ve Františkových Lázních
pramen v zahradě v čísle 180 na Menším městě
pražském hr. Thun-Salma Hohensteina. Když byla
denně měřená množství u jednotlivých pramenů za-
znamenána v názorný grafický diagram, jevila se
značná různost a čára, vyznačující výtok za minutu
v jednotlivých dnech, byla velice rozmanitou, t. j.
Procháska
svatý . Jiljí
Thun
Salm Hohenstein
Čechy
Praha
29
article
hned klesající a hned opět stoupající. Když zároven
v týž diagram zanesena čára značící barometrický
tlak v jednotlivých pozorovaných dnech, objevil se
velmi krásně a znatelně vzájemný vztah mezí klesá-
ním a stoupáním množství vody v pramenu, a mezi
tlakem barometrickým. Shledána do nejmenších od-
stinů platnou zásada přírodní, že výtok pramenů jest
v obráceném poměru ku tlaku barome-
trickému. Stoupnutí barometru odpovídá zcela
znatelné klesnutí míry výtoku a naopak, klesá-li ba-
rometr, stoupá zdatnost pramene. Uvedeme příkladz
diagramů fysiokratické společnosti. V roce 1886 ob-
nášel dne 2. března výtok při pramenu »Františkověe
ve Františkových Lázních 20 litrů v minutě a tlak
barometrický byl tehdy 726 mm. Již dne 3. března
klesl však barometr na 704 mm. a následek toho
bylo, že téhož dne stoupl výtok z pramene na 29
litrů v minutě. Na to dne 8. března znova stoupl
barometr na 734 mm. a následkem toho klesl odtok
ihned na pouhých 15 litrů v minutě. Jsou to zajisté
velice znatelné rozdíly ! Péčí fysiokratické společnosti
učiněny jsou podobné záznamy zmíněných pra-
menů za dosti dlouhou řadu let, a sice od roku 1882
až 1897. — V těchto grafických sestaveních sledován
býti může stále zajímavý tento úkaz, velmi názor-
ným způsobem. Arciť jest to ukázka jen jediného
vlivu a jediné okolnosti na zdalnost pramenů. Zbý-
vají ještě mnohé jiné studie, na př. přímý vliv atmo-
sférických srážek uvésti v souvislosť se zdatnostl
pramenů, vysvětliti poměry klesání a stoupání teploly
vody v pramenech, objasniti, zda-li vlivy které pá-
Františkův lázeň
mm