ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3bafe850-66b5-11dc-9449-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 160, org 20, place 98, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. června 1900
4 masthead
Číslo 164.
5 article
legraficky požádal policii bukureštskou, aby dala zatknouti v Turn Severině Brkanoviče a s ním ještě jiného Srba jmenem Čaviče, protože jsou podezřelí, že chystají attentát na krále Alexandra. Rumunská policie bělehradská vyhověla a oba jmenované Srby dala zatknouti ještě dříve, nežl Milan s Alexandrem dopluli ke Kladovu, a do- dala, že možnost, aby Brkanovič chystal attentát je vůbec vyloučena, protože po všechnu dobu co byl v Turn-Severinu, byl pod přísnou do hlídkou policie rumunské, jež u něho nic pode zřelého nepozorovala. A tak byli sami officiosové Milanovi nucen prohlásiti attentát za švindl. Ale na bojácného Alexandra účinkuje i zvuk slova attentát a není pochyby, že se nyní ještě s větší důvěrou ode vzdá v otcovskou ochranu Milanovu, zvlástě bude-li na jeho cestě podobných »attentátů« víe Spectator. Ochrana francouzských osad. V telegrafických zprávách zminili jsmes v dnešním ranním čísle, že předloha o ochraně francouzských osad, kterou povoluje se vládě úvěr 60 millionů franků, schválena byla sně- movnou bez hlasování. Posl. Chautem ps naléhal, aby stavěly se velké obrněné lodi. Jemu odporoval bývalý ministr námořnictv Lockroy, který vyslovil se pro panceřové křižáky, uváděje, že předčí těžké panceřové válečné lodi. Na doklad, že jsou panceřově křižáky, pro válečnou službu výhodnější, po ukázal Lockroy na ostatní státy, ktere kladou hlavní váhu na rychlost svých váleč- ných lodí. V delší řeči potíral pak Lockroy kolonisační program vlády a ohražoval se ze jmena proti rozdělení loďstva ve dvě části. — V téže schůzi učínil posl. Queri n na základě časopiseckých zpráv dotaz v příčině žádost generála Delanna za propuštění. Sněmovnu se však 273 proti 236 hlasům usnesla, aby dotaz odložil se, jak již sděleno, na 4 neděle
Srba Čavič Alexandr Milan Kladovo Brkanovič Severin Milanův Posl Lockroy Delann Severina Brkanovič
6 article
Volební právo v Belgii. Dne 3. července sejde se v Brusselu nová sněmovna, kteréž okolnosti hodlá sociálně- demokratická strana použíti k velkému mani- festačnímu projevu v příčině volebního práva. Za účelem tím usnesla se pořádati dne 3. čer- vence velký tábor lidu, kterého zúčastní prý se nejen všichni sociálně-demokratičtí poslanci a senátoři, nýbrž i poslanci liberální, pokud jsou přívrženci všeobecného práva volebního. V listo- padu předloží socialistě osnovu zákona o vš obecném rovném hlasovacím právu a prohlašují již nyní, že zahájí, pakli se jí vláda opře, nej tužší obstrukci. Návštěva německého loďstva v Brestu. Ve francouzských časopisech bylo v po slední době několikráte oznamováno, že německ válečné loďstvo zavítá letos do Brestu. Zprávu tato úřadně nikterak potvrzena nebyla a nyní ji vyvracejí i »Münchener N. Nachrichten« List tento sděluje z Berlína: Ve zdejších roz hodujících kruzích námořní správy nepojat nikdy úmysl, aby německé válečné loďstvo na- vštívilo Brest. Ostatně jest loďstvo německé nyní tak zaměstnáno, že na podobnou návštěvu nezbývá mu času. Po volbách v Italii. Italská vláda má potíže při hledání před- sedy sněmovny. Praví se, že kandidátem jejím jest sicilský posl. Gallo. Ústavověrná opposice a lidová strana kandidují posl. Biancher pro kterého hlasovati prý bude i krajní oppo- sice. Strany tyto prohlašují, že volba Bian- cherova byla by návratem ku starým parla- mentním tradieím. Všechny naděje, že by do- eílilo se před sejitím se parlamentu nějaké do- hody mozi vládou a stranami opposičními, jsou dle dnešní situace marny.
N Nachrichten Galla Belgie Brusel Brest Berlín sed sněmovna
7 article
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Seznavše obsah osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři klavě porušují platný právní řád ve království českém, dle kterého oba ja zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno právné a dle kterého všichni státní úřadníe musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo, naopak řeči německé zjednává se nadpráví což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej- ostřejší opposici. Sehvalujeme, že po slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ko a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podpor v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa.
Körbrův
8 article
Obecní zastupitelstvo v Jasané: Jar Reichert, starosta. Sbor dobrovolných hasičů v Obrubcí ch J. Bejr, předseda. Obecní zastupitelstvo v O br u bc í ch Joséf Bejr, starosta. Obecní představenstvo ve Velké Ře to vé J. Váně, starosta. Zastupitelstvo obce Třeboto v an : Frant Walter, starosta. Představenstvo obce v Plch o v ě: Šebesta starosta. Představenstvo obce ve Velkých Hore šovicích: Brádka, starosta.
J Bejr Joséf Bejr J Váně František Walter Šebesta O br Třeboto Jar Reichert
9 article
Městská rada v Kuklenách: F. Chmelař, starosta. Obecní zastupitelstvo městyse Chlu m u Třeboně: Josef Krejčí, starosta. Obecní zastupitelstvo v Hoříněvsi: Jos Řehák, starosta. Okresní výbor plzeňský: Rob. Svátek starosta. Představenstvo obce v Lunkově: Ant Linda, starosta. Městská rada v král. městě Vodňane ch Okresní výbor ve Zbirově: Čihák, okresní starosta. Obecní představenstvo v Parníku: Ale xandr Viktorin, starosta. Zastupitelstvo obce S tarých S tr a šnie A. Červenka, starosta. Obecní zastupitelstvo v Mašově: Frant Fottr, starosta. Městská rada v Nepomuku: JUDr. F Pešek, starosta. Obecní zastupitelstvo v Třiči: Josef Kra nych, starosta. Obecní zastupitelstvo v Račic lch: Pi ňáček, starosta. Obecní představenstvo v Hostivaři V. Černý, starosta. Třetí živnostenský spolek v Ledči n Sázavě: Alois Svoboda, starosta. Obchodní gremium v Přelouči. Starosta gremia: Fr. Šimáček Obecní zastupitelstvo města Rožno v Městská rada v Červeném Kostelei Starosta: Drtina. Obecní zastupitelstvo v Krupé okres R kovník. Starosta: Hornof. Obecní úřad v Koštěnieích u Pa dubic. Starosta: Frant. Roček.
Krejčí Řehák A Červenka Fottr JUDr F Pešek Josef V Černá Svoboda Šimáček Drtina Hornof František Roček Kukleny Vodňane Mašov Nepomuk Hostivař Ledeč můj Sázava Přelouč Francie Krupá okresní výbor plzeňský : Rob okresní výbor v Zbirov : Čihák obecní úřad Koštěniee Chla m u Třeboň Ant Linda
10 article
Obecní výbor ve Střebichovicí ch Starosta : Josef Valenta. Představenstvo obce v Ledcích u Sla- ného. Starosta: V. Procházka. Představenstvo obce v Jarpicíc h. St rosta : Jan Bulant. Představenstvo obce v Želenie í ch Starosta: Alois Krumbhole. Představenstvo obce v Lisovi e l eh u Slaného. Starosta: Alois Jirkovský. Představenstvo obce v Šlapánicií ch u Slaného. Starosta: Al. Starý. Městská rada v Bakově n. Jizerou. Sta rosta: Ant. Horčička. Okresní výbor v M n. Hradišti. Starost okresní: Šámal. Obecní zastupitelstvo ve Všetatech Starosta: Prokop Naibert. Okresní výbor v Ledči. Starosta okresní J. Kuchař. Řemeslnicko-občanská beseda v Ledě Jan Hereš, předseda. Obecní výbor v Sukdole okres Smíchov Starosta: Basař. Okresní výbor v Nasevrkách. Starosta Hájek. Obeení zastupitelstvo v Hříšti - Rono vě Starosta: Antonín Macek. Obecní zastupitelstvo města Novéh Strašecí. Starosta: Dr. J. Chlistovský. Představenstvo obce v Bilicho v ě. St rosta: Stehlik. Představenstvo společenstva smíšených živ ností ve Mšeci. Ant. Pucholt, předseda. Obecní zastupitelstvo v Novém Ple su Starosta: Ant. Kulhánek. Okresní zastupitelstvo v Přibram i. St rosta okresní: Dr. Stiebitz. Představenstvo obce v Loto uši. Starosta Ant. Havel. Zastupitelstvo obce Pěkova u P ol iee n. M. Starosta: Celestýn Vacek. Výbor Besedy řemeslnicko - živnostensk v Libušíně. Karel Heppner, starosta.
Valent V Procházka Bulant Krumbhole Jirkovský Al Horčička Šámal Prokop Naibert J Kuchař Hereš Basař Hájek Macek doktor J Chlistovský Pucholt Kulhánek Stiebitz Antonín Havel Vacek Heppner Ledec u Sl Jarpicíc h Lisov e l eh Slaný Bakov Všetaty Ledeč Smíchov Hříště Rona Novéh Strašecí Mšec Lota Pěkov Libušín okresní výbor v M můj okresní výbor okresní výbor v Nasevrky
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Příští plány vlády. Události ve sehůz dne 8. června působily silou tak překvapující. že přirozeně nastati musila přestávka v dalším vývoji věcí. Zimničná nedočkavost politiekých proroků však nedá se nadlouho odsouditi ku klidu a proto je dnes již všude plno projektů, e vláda zamýšlí asi nyní učiniti. Toť se vl, že jako v podobných případech vždycky, jedna verse odporuje druhé. Jen v jednom se všechny shodují: že vláda prohlásí svůj jazykový záko na základě § 14. a že předloží v příštím za- sedání parlamentu osnovu nového jednacíh řádu. Naproti tomu se hlasy, dojde-li k roz- puštění sněmovny či ne, rozeházejí. V po- sledních hodinách zjevné převahy nabyli ti, již tvrdí, že vláda k tomu se neodhodlá. A my téhož jsme náhledu. Čeho by tím získala. Opakujeme ještě jednou, že by ublížila jedině svým nejvěrnějším parlamentním spojencům: Polákům a straně katolicko-lidové. Jen tyto dvé strany by novými volbami utrpěly, nehledě ke zbankrotělé straně Funkově, která by v Čechách ještě víee půdy ztratila. Kdyby parlament sešel se potom v novém složení, mohlo by se zase počíti právě tam, kde se před týdnem přestalo, od — re- petice totiž, jenom že s orchestrem ještě lépe sehraným. Co ale učinit jiného? Zastavit ústavu a svolat konstifuantu? K tomu není na přísluš- ných místech dost chuti a energie. Co tedy činiti? Ve Vídni mají jen jednu touhu a sice učinit parlament dělným, vše ostatní nemá tam významu. Co jim do sporů jazykových? Ve Vídni jich nemají a proto pro ně tam je malé poroz- umění. Proto snad se odváží pan Körber toho.
Polák Körber katolickýlidový Čechy Vídeň puštěný sněmovna
12 article
famósní svou předlohu prohlásiti platnou na základě § 14. Dobrý muž snad se domnívá, že potom nastane klid, že Němci i Čechové pokládati budou promulgaci této předlohy mimo- parlamentním způsobem za fait aecompli až s ním se spřáteli. Pan Körber bude asi nemálo překvapen tím, co vyvolá tímto nerozvážným krokem. Pokud jde o změnu jednacího řádu, nenalezne pan Körber — o tom jsme skalo- pevně přesvědčeni — nikoho, kdo by mu nyní na tuto vějičku sedl. Nebude strany, která by po zkušenostech dosavadníeh dala si libiti, aby se jí z rukou vyrvalo, čím může dnes i v men- šině, když i ne domoci se toho, co chce, tedy aspoň překaziti to, co nechce. Oktroyovat ale vláda jednací řád nemůže, neboť tento řad není zákonem, nýbrž pouhým sněmovním usnesením, které sněm změniti může každým okamžikem. Vláda prý ovšem tím se zanáší vřaditi do zákona o jednání v radě
Němec Čecho Körber
13 article
říšské, jenž obsahuje, tušíme, jen asi 14 paragrafů a kde toliko jistá ustano ven ve velice širokém rámci jsou vytčena, nna ustanovení, jimiž má býti na příšte jakákoli obstrukce nemožnou učiněna, však ani to se jí nepodaří. Smutné by měla překvapení, až by uviděla, co by se stalo, kdyby dala se svésti k oktroyování § 14. oněch zákonů, proti nimž je obstrukce namířena. Tak to nepůjde, kdo na to spolehá, mýlí se strašně. V Rakousku byl ústavní princip, že povinností menšiny jest, podrobiti se většině, zvrácen a státní autoritou odboj proti většině sankcionován. Tím stal se konstitucionalismus vůbec nemožným. Následky této slabosti musejí býti dřive odstraněnya potom, za valně změněných poměrů ústavních i formálních bude teprve možno oddati se zde plodné práci. Či domnivají se ve Vídni, že Čo- chové připustí parlamentní činnost dříve, než dostane se jim zadostučinění? Marná naděje. Z Maďarska sice ozývají se hlasové, tam že nepřipustí, aby v Cislajtanii pochována byla ústavnost, ale bez přepinání dovolujeme si pá- nům Maďarům prohlásiti, že už té cislajtánsk konstitucionální nepravdy máme dost, a že o to se postaráme, by konstitucionalismus z r. 1867 znovu vzkřísen nebyl.
Čo Maďar Rakousko Vídeň Maďarsko
14 article
— »Smiřování« na Moravě. Z Brna 15. června. (Telef. zpráva.) Ze stálého vyrovna- cího výboru sněmovního vyšla dnes na jevo opět známka života. Dnes o 15. hod. odpol. konala se v Zemském domě v úřadovně pří- sedícího zemslo výboru p. dra. Žáčk schůze českých členů výboru vyrov nacího, v níž posl. dr. Stránský před- nesl svůj korreferát o otázce zří zen kurií národních na sněmě zemském o níž se strany druhé podal, jak známo, koncem minulého zasedání sněmovního referát svůj posl baron d'Elvert. Česká odpověď sdělí se ihned předsednictvu výboru. — Utiskování Čechů ve Znojmě Z Brna nám telegrafují: V neděli dne 17. t. m bude se ve Znojmě konati schůze ve prospěch zřízení české university na Moravě. Městské rada znojemská zakázala lepení pla- kátů schůzi ohlašujících na ná- roží, ač nebyly nikterak nápadné neb vyzýva vé. — Z Citolib. Svobodomyslným poslancům na říšské radě za rozhodně a statečné obhájen práva a cti národa českého v posladním za- sedání říšské rady voláme hřímavé »sláva« a žádáme je, aby v rozhodném odporu proti nám nepřiznivému systému vládnímu setrvali, pokud nebudou splněny naše požadavky státoprávní v čemž slibujeme jim nejúčinnější naši podporu Představenstvo obce městyse Citoli b. Za sta rostu Josef Sochor, radní. Obecní úřad v Zi chovci. Josef Kučera, starosta. Představen stvo obce Čenčic. Ant. Kalivoda, starosta. Představenstvo obce netluské. Josef Hes starosta.
doktor Stránský Elvert Čecho Sochor Kučera Čenčic Kalivoda Hes Morava Brno Znojmo Citoliby český univerzita na Morava
15 article
— Z Police. Městská rada v Polici na Met., nadšena jsoue vítězstvím poselstva českého zahájením obstrukce v říšské radě dosaženého. žádá důrazně, aby poslanci čeští od opposice a obstrukce potud neustupovali, pokud křivdy urážky na národu českém páchané, čestně od- činěny nebudou — pokud nebudou národu če- skému vrácena veškerá jeho práva jemu stále zkracovaná a pokud rovnoprávnost jazyková v celém obvodu všech zemí koruny české zjed- nána nebude, poněvadž jedině takovýmto činem spravedlnosti učiněno bude zadost. Poslance své ujišťujeme, že je budeme v jich zápasu z spravedlivou věc národa českého a na obhájení práv nedilného českého království všemožné účinně podporovati. V Polici nad Metují, dne 12. června 1900. Městská rada. — Z Rokycan. Jmenem městské rad král. svob. města Rokycan vyslovuji sboru če- ských poslanců na radě říšské za neohrožen a rázné hájení zájmů náro da našeho nejvřelejš díky s ujištěním, že i další boj za právo pravdu potká se s úplným souhlasem všeho lidu českého, kterýž se v ohledu tom žádnýeh obětí neleká. J. Anichobr, starosta. — Z Luže. Klubu českých poslanců n říšské radě: Jen dále jmenem Páně, vlasti ku obraně. Městská rada v Luži.
J Anichobr Luža Police Met police nad Metuje Rokycany Luže Jmen městský rada král
16 article
— Z Palečku. Obecní zastupitelstvo Pa- lečku usneslo se ve schůzi dne 10. června vysloviti dík nejvřelejší poselstvu národa českého na radě říšské za statečné a vytrvale hájení uražené cti a práv národa českého. Jen pokračovati a vytrvati. My pak zároveň slibu- jeme, že chceme v zápase za splnění našich práv státi poslancům věrně po boku. Josef Rubeš, starosta. — Volby do okresního zastupitelstva na Zbraslavi. (Pův. zpráva.) Včera konaly se za značné účasti obecních starostů a dele- gátů obcí volby do okresního zastupitelstv zbraslavského za obee venkovské, k nimž pohliženo v celém okresu s napjetím. Minul zastupitelstvo zbraslavské, v němž neobmezeně vládl p. MUDr. M. Walter, trvalo 8 roků Volby včerejší byly p. dru. Waltrovi výmluvnou odpovědí: Téměř jednohlasně z voleni ve- směs stoupenci národní stra n svobodomyslné, navržení důvěrníky télc strany a sice pp.: zemský poslanec Fran Boček z Černošic, Frant. Cicvárek z Třebotova, Frant. Ejem z Radotína Frant. Douša z Klínce, dr. Jul. Z de borský ze Zbraslavi, Ant. Mo rave z Modřan, Frant. Marhold z Vraného Jos. Macháček z Lipence a Franti še Sla ví k ze Slivence.
Paleček Rubeš MUDr Waltr Fran Boček František Cicvárek Ejem Douša doktor Jula Antonín Marhold Macháček Zbraslav Černošice Třebotov Radotín Modřany Vrané Jos Lipence Slivenec
17 article
— Z Vrbna-Zelčína. Slavnému klub poslanců českých na radě říšské! Za statečn hájení svatých práv našich dík nejsrdečnější Statečně dejte se v další boj, dokud nebudou vrácena koruně české její nezadatelná práva Lid český stojí za Vámi ! Za obecní zastupitelstv obce Vrbna-Zelčína u Mělníka: Josef Knotek starosta. — Z Vrbna. Slavnému klubu poslaneu českých na radě říšské! S nadšením sledovali jsme boj Vás za práva naše a radujemese z Vašeho vítězství. Sláva Vám! V boji za ne- zadatelná práva národa českého stojíme za svým poslanci jako jeden muž. Rolnická beseda ve Vrbně: Jar. Syrový, t. č. předls eda. — Promoce. Pan MUC. Frant. Pelikán ml z Jilemnice, demonstrator česk. univ. ústavu pro všeob. a exper. pathologii dvor. rady prof. dra. A. Spiny svn primáře všeob. veřejné nemocnice měst. lékaře v Jičíně, byl dne 15. června na české universitě Karlo- Ferdinandově v Praze na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Slečna Cilka Václav kova a pan Josef Pekárek, stavební assistení města Žižkova, slaviti budou sňatek svůj dnes v so botu o půl 4. hod. odpol. v chrámu Panny Marie Sněžné na Žižkově. — Slečna Marie Panenkov ze Zdic a p. inženýr Jan Václ. Prošek z Berouna slaviti budou sňatek svůj dnes v sobotu o 9. hod. dopol. v chrámu sv. Trojice ve Zdicích.
Knotek Syrová František profesor doktor A Spina Cilka kov Pekárek Marie Panenkov Václ Prošek Vrbno Zelčín Mělník Jilemnice Jičín Praha Žižkov Zdice Beroun český univerzita KarlaFerdinandov
18 article
— Ministr dr. Rezek přijel včerejším večer- ním rychlíkem dráhy Františka Josefa z Vídně do Prahy. Na nádraží očekával jej posl. dr. Kaizl a odebral se s ním do hötelu »u saského dvora«. — Arciblskup bar. Skrbenský odjede dne o 8. hod. 28 min. ranní rychlíkem západní dráhy do lázní v Emži. — Z Iněpruku, 15. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) K zejtřejší promoci sub auspiciis Chorvata Jakše Račiče, zakladatele chorvatského akadem spolku »Velebite, připravovali němečtí student demonstrace proti odznakům »Velebita«, jimiž ozdo- bení Račié i ostatní členové jako obyčejně chtěli se dostaviti. Senát zdejší university přihlížeje k tomu zakázal nosení odznaků při promocích vůbec.
Rezek František Josef doktor Kaizl Skrbenský Chorvat Jakš Vídeň Praha Emže Iněpruk Arciblskup bar spolek » Velebit Račič
19 article
— Volby do okresní nemocenské po- kladny pražské konají se již zejíra v neděli dne 17. t. m. od 8. hod. ranní do 5. hod. odpol. Právo volební mají pouze plnoletí členové pokladny, kteří sobě vyzvednou legitimace volební. Tyto vy- dávají se již jenom dnes v sobotu od 8. hod- ranní do 8. hod. večer v místnostech okr. nemocenské pokladny ve Smečkách. Vzhledem k důležitosti věci jest povinností každého národně smýšlejícího člena pokladny, aby si legitimaci volební vyzvedl a zejtra určitě k volbě se dostavil. — Dnes večer koná se důležitá veřejná schůze »u Stajgrů«, na níž o volbách do okresní nemocenské pokladny bude pojednáno dokázáno, že nejen čienové představenstva po- kladny, ale i úřadníci její, jakým jest též včer zmíněný Šturc, v hodinách úřadních legitimace volební roznášejí a nečlenům rozdávají. Jaké přípravy strana sociálně-demokratická k zejtřejším volbám rozvinula, zjevno z toho, že venkovské organi sace její byly vyzvány, aby na neděli všechno své mužstvo do Prahy vyslaly, poněvádž budou potřeho- vati lidi, kteří by volili za členy, kteří si legitimace nevyzvednou, nebo za všechny, kteří do seznamu voličů nesprávným způsobem byli zaneseni. Již nyní jest zjištěna celá řada mrtvých členů, kteří v se- znamu voličů jsou zaznamenáni a na jichž jmene jistě bude voleno. Veřejnost českou, jež mohla být opravou pp. Rautenkranze a Šturce v omyl uvedena, ubezpečujeme, že nejen to, co o nich tvrzeno, ale celá serie dalších podvodů bude na přísl ušném místě dokázána. Členstvo vyzýváme k účastenství na dnešní veřejné schůzi »u Šlajgrů«. Listiny kandidální vydávány budou zejtra v kanceláři volební »u Štajgrů«.
Šturc Rautenkranz Praha
20 article
— Z městaké rady pražské. (Schůze v pátek dne 15. června.) Městský rada p. Seufert předložil radě městské žádost občanů sedmé části Prahy, v níž se tito domáhají, aby rada městská spojila se s representacemi okolních obcí a všech čelnějších středisk obchodních v král. českém ku společné akci. kteráž by měla za účel opatřiti součinnost zemského výboru v otázce dokončení vodní dráhy ku přístavu v Holešovicích. Starosta p. dr. Srb připomenul k tomu, že touto záležitostí komise již se zabývá a s ministerstvem železnic v té příčině že zavedeno bylo vyjednávání. — Stipendia tech- nická k návštěvě světově, výstavy v Paříži po 500 zl. propůjčena p. Ludy. Čižkovi, inž. obce praž- ské a p. Jos. Zlalníkovi, asist. inž. při stavebnín úřadu obce pražské. Stipendium cestovní propůjčeno inž. p. Bohumilu Beladovi. — Zámeckým hejtmanstvím bylo sděleno povolení neomezené komunikace po sil- nici na Marianských hradbách; přípuštěna i jízda povozů nákladních a vozha v obou směrech, svolení to uděleno bylo do odvolání, zejmena pokud obec pražská bude dotyčnou silnici svým nákladem udržo- vati a osvěllovati. — Bylo jednáno s komisí pro kanalisaci Vltavy a Labe, aby ohradní zeď poděl
Seufert Srb Luda Čižk Ing Jos Belada Praha Holešovice Paříž Vltava
21 article
Královské Obory zřízena byla v oněch místech již nyní po celé dělce projektované silnice z Holešovic do Bubenče a Podbaby. Centrální komise projevila ochotu k součinnosti a provésti zeď v naznačených rozměrech, nahradí-li obec pražská differenci, po pří- padě přispěti 70% nákladu, provede-li obec zeď ve vlastní režii. Tato nabídka byla dle návrhu technické komise schválena. — Stavební úřad vypracoval pro- jekt prodloužení naznačené silnice od čisticí stanice do Bubenče, kterýžto. projekt byl v zásadě schválen. — Starosta p. dr. Srb sdělil, že magistrátem vydáno bylo nařízení, by podnikatel stavby železničního mostu z král. Vyšehradu na Smíchov uvolnil zahraženou jím komunikaci na lávce přes Botič. Nařízení tomuto jest nutno vyhověti ihned; odvolání — ježto jedná se o zájmy veřejné — nemá odkládacího účinku. Do staroměstské tržnice na střešní okna budou opa- třeny záclony, aby zásoby potravin tam vyložené před slunečními paprsky lépe byly chráněny. Předlažba ulice Jindřišské od Václavského náměstí až k ulici Jerusalemské provedena bude nákladem 15.900 K. — Vyhověno bylo žádosti firmy F. Šimáček v Praze za zapůjčení originálu obrazu Čermákova »Černohorská svatba« k pořízení bezplatné prémi k letošnímu jubilejnímu ročníku »Libuše«. — Pan náměstek Voitl konstatoval vzhledem ku zprávě v no- vinách, že zúčastní se, pokud mu možno, schůzí správní rady elektrických podniků a tam své even tuální stížnosti přednáší; toliko v jednom případě učinil tak dříve v městské radě, ježto se jednalo o případ, kdy s provedením usnesení městské rady se otálelo. — Výbor pražské městské spořiteln konal včera schůzí, jíž zúčastnili se také nově zvo lení členové. Do ředitelstva byl zvolen městský rada p. Hynek Kreutzer, náhradníkem ředitelstva p. Jindřich Hlavlíček.
Srb F Šimáček Čermákův Libuše Voitl Kreutzer Hlavlíček Holešovice Bubeneč Podbaba Vyšehrad Smíchov Botič předlažba ulice Václavský náměstí Praha
22 article
— Otázka zřízení obecních ledáren. v včerejší schůzi městské rady m. rada p. HI. Kreutzen referoval, že rozpočet pro stavbu obecních ledáren obnáší úbrnem 148.627 K, nečítaje v to cenu po- zemku. Čistý zisk kalkulován obnosem 14.930 K ročně. M. r. p. Schwarz vytkl této kalkulaci ne- správnosť a dospěl k závěru, že by čistý výnos ne přesahoval obnos 5000 K. Komise pro požitky z řeky Vltavy čelí jeho výtkám návrhem na neznačn zvýšení ceny ledu, čímž by výnos původně od ní vypočtěný opět byl dosažen. Náměstek p.
Schwarz Vltava
23 article
Voiti navrhoval, aby se před postavením ledárny n drahém pozemku »na Libušince« zkoumalo v příšti zimě, zda by snad přece led v řečišti podle Štva- nice pro potřebu Prahy nestačil, neboť v případě kladném ušetřila by obec veliký obnos na stavebním nákladu. M. rada p. dr. Podlipný uznává, že by obec pro spotřebu ledu malého muže a středního živnost- nictva měla učiniti zvláštní opatření, ale nenahliži. proč by obec měla stavěti ledárnu i pro velké kon- sumenty s nákladem velmi značným. Proti umístění ledárny na Štvanici je z důvodu nedostatečné či- stoty ledu tamního, ale pozemek »na Libušince« shledává k tomuto účelu nepoměrně drahým. Na- vrhuje tedy, aby otázka tato nyní jen zásadně byla řešena a aby hledán byl jiný, levnější pozemek. neboť očekává, že vývoj komunikací pražských obtíže vzdálenosti v brzku překoná. Pan Sch warz odůvodňoval své finanění výtky proti postavení le- dáren »na Libušince« i tím, že py tento objekt asi za 10 let regulaci Vltavy opět za oběť padl. Řečník je ze zásady náhledu, že by pořízení ledárny mělo po- necháno býti soukromému družstvu, utvořenému ze spolehlivých interessentů, kteří by poskytovali zá- ruku, že tohoto podniku na újmu kousumentů ne- slušně nevyužitkují. Městský rada p. Kreutzer jako administrátor náplavek pravil, že když je Vltav majetkem obce pražské, má obec hleděti, aby jí vy- užitkovala a ledárnu postavila sama. Při tom bude moci poskytovati led konsumentům vždy levněji. nežli družstvo nebo soukromník. M. rada p. Sokoo naléhal na stavbu obecní ledárny a pravil, že kdyby obec led i po 60 kr. za 1 q prodávala, ušetřila by
Voit doktor Podlipná Kreutzer Sokoo Libušinka Praha Vltava
24 article
živnostnictvu led konsumujícímu proti dnešním loňským cenám velké obnosy. M. rada p. dr. Milde sdílel názor p. Schwarze, že by obec ledárnu sta- věti neměla, neboť nemá důvěry v levnosť obecních podníků a v láci produktů. Při hlasování o návrhu na zřízení obecní ledárny pro drobnou potřebu denní byla rovnosť hlasů pro i proti (8) a starost p. dr. Srb rozhodl pak svým hlasem pro zřízení ta- kovéto ledárny. Ve příčině místa pro ledárnu nebyl učiněno jestě žádné rozhodnutí. Referent pan Kreulzer v té věci má co nejdříve učiniti příslušné návrhy. — Sjezd delegátů notářských komor ra- kouských konal se včera ve Vídni za příčinou porady o reformních otázkách notářských. Obeslaly jej všecky (32) notářské komory v Rakousku. Zahá- jení súčastnil se ministr justice bar. Spens- Booden a předseda vrchního zemského soudu dolno rakou- ského bar. Kallina. Po předsedově uvítání promluvil ministr bar. Spens-Booden, ubezpečuje delegáty nej- větším zájmem justiční správy o vývoj notářství končil přáním, by usnesení prospívala justici. — Přírodovědecký sbor musea král. če- skěho konal dne 1. t. m. schůzi za předsednictví prof. A. Friče. Nejprvé byly schváleny účty za minulý správní rok a projednán rozpočet na příští rok. P.
doktor Mild Schwarz Srb Kreulzer profesor A Frič Vídeň Rakousko sbor muzeum král
25 article
K. Thon přednášel o zoologickém sjezdu ve Štyrském Hradci a o zoo ogických stanicích v Terstu a Ro- vignu. Před sjezdem učinil zastávku ve Vídni za účelem studia sbírek a některé u nás nezastoupené literatury. Laskavostí p. dra. Pentbera svěřen mu ke zpracování materiál hydrachen, zvláště pěkné ná- lezy z Texasu. Pro museum naše obdržel velká africká Trombidia a některá klíšťata. Sjezd ve Štyrském Hradci trval od 18.—20. dubna a zúčastnilo se ho 59 osob. K zajímavým přednáškám, z nichž vynikla přednáška prof. Heidra o determinismu (předurčení ve vývojové mechanice) v zoologii, družily se krásné demonstrace praeparátů, diagramů a modellů. Tamní zoologický ústav svým komfortem a nejmodernějším všestranným zařízením předčí ústavy vídeňské a ber- línské. Rovněž tak překvapil i ústav pro experimen- tální pathologii, kde demonstrovány pomocí projekčního mikroskopu elektřinou osvětlovaného, praeparáty živé buňky za úžasných zvětšení. Se sjezdem spojen byl výlet k zoologické stanici v Terstu, jež slavila 25leté trvání a znovuzřízení: ta slouží nejen ku samostatným pracím, ale i k zaopatřování maleriálu pro jiné ústavy rakouské. V Rovignu navštívil ně- meckou stanici zoologickou, která zásobuje berlínské aquarium, a byla právě značně rozšířena. Sl. Babo- rova přednášela o mouchách (Lucilia bufonivora a L. silvarum), které rozežírají hlavy živých ropuch; také krtek a krysy bývají takto napadány. Thon po- zoroval podobný úkaz na čolkách, způsobený pijav- kami, rodu Nephelis. — Assistent Tocl přednašel o geografickém rozšíření ostružiníku, jež částečně je závislo od geologické povahy půdy. Na opuce na př. převládají jisté sekce rodu Rubus a sice hlavně sekc Suberecti, jinde zase na jílech sekce Candicantes.
K Thon profesor Heidra Lucilius Thon Assistent Tocl Terst Vídeň Texas Baba Štyrský Hradec Nephelis Rubus
26 article
Pak předložil rostliny z úžiny Magelhaensovy, sbí- rané drem. V. Polednem, lodním lékařem, a Ericacey, ze sbírky Henkelovy. Pan K. Absolon podal přehled- nou, velmi zajímavou zprávu o fauně jeskyň morav- ských, které se žádná pozornost nevěnovala od doby Wankelovy. Přednášející nejdříve se zmínil o zje- vech u jeskynní fauny (zbarvení, degenerace zrako- vých orgánů, vývoj hmatových orgánů) a o původ fanny té. Při probrání systematických skupin před- ložil velmi četné a zdařilé výkresy a lihové praepa- ráty, bizarrních namnoze nových živočichů z tech jeskyň pocházejících, z nichž nejvíce zajímaly vý- kresy a praeparáty slepého korýše Titanethes albus a roztoče Linopodes longimanus s monstrosně dlou- hými nohami. Ke konci podal diagramatické srovnání fauny moravských jeskyň s faunou cizích jeskyň, z čehož vyšlo na jevo, že fauna jeskyň moravských (celkem 5 soustav o 186 jeskyních) jest úplně své- rázna a liší se charakterem svým od ostatních evrop- ských jeskyň. Prof. Frič demonstroval některé nové akvisice sbírek musejních, na př. od prof. Osborna z American Museum v New-Y rku malé modelly zka- menělých ještěrů Naosaurus, Hadrosaurus a Tricera- tops; od p. Nováka z Vamberka vývoj tesaříka Ce- rambyx heros od zárodku až do 6. roku, velmi pracně shledaný, pak vykládal zoologicko-anatomické mo- delly Daphnie, Cypridky, vířníka, nálevníka, Am- phioxa a Ascidie jím vlastnoručně pro museum mo- dellované a kolorované; dále předloženy dvě hmy- zové skříně s biologickými skupinami cikád, sesta- vené drem. Vávrou, recentní žralok Heptanchus s sedmi žaberními oblouky, příbuzný k permským na- šim žralokům, jakož i velká hlubinná ryba Trachy- pterus falx, získaná drem. A. Fričem v Marseillu.
Magelhaensův Henkelův K Absolón Wankelův profesor Frič Osborn Novák Vávra A Frič NewY Vamberk Marseille American muzeum
27 article
— Světová výstava v Pařížl. Četná spo- lečnost výletní, která se k návštěvě světové výstavy v Paříži přihlásila u p. Emericha Podstráneckého na Král. Vinohradech, rozdělena z příčin praklických ve dva oddíly, z nichž prvý vyjede z Prahy dne 5. srpna, druhý dne 12. srpna, jak účasíníci již vy- rozuměni. Další přihlášky do druhého oddilu při- jímají se do 30. t. m. Čelkový výdej 120 zl. n 14 dní. — Pražský »Handwerkorverein« pořizuje si nový stánek. U magistrátu zadal již žádost za povolení ku sboření domu č. p. 592—II. v ulici ve Smečkách na hoř. Novém městě, na jehož místě po- staviti míní velkou moderní budovu. Komise koná se v té příčině příští ponděli. Při té příležitosti znovu dostala se na přetřes otázka zjednání přímého spojení Vladislavské ulice s Ferdinandskou třídou.
Podstránecký Král Čelková Paříž Praha 30 Vladislavský
28 article
— Dar Pan František Procháska, voňavká c. k. dvorní dodavatel a otec chudých, daroval za příčinou úmrtí choti své Ludviky chudým farnostiu sv. Jiljí obnos 100 K — Množství vody v pramenech a barome- trický tlak. Z fysiokratické společnosti v Čechách se nám píše: V přírodě jsou četné úkazy, se kterými se sice denně, ba neustále stýkáváme, ale které velmi málo jsou prozkoumány, neb zůstávají širšímu obe- censtvu zcela neznámými. K takovému úkazu náleží na př. poznání, z jakých příčin a na kterých vlivech závisí množství vody na př. klidné, tiché studánky. Vše- obecně jest jen známo, že čím více sněhu v zimě čím více prší v dobách ročních, tím více jest vody v pramenech, studních neb studánkách. To jest arci pravda. Avšak málo kdo z širší veřejnosti tuší, že také barometrický tlak vzduchu má tak znatelný vliv, že mění dosti značně denní zdatnost výtokového množství při pramenech a studních. Zajímavěmu t- muto úkazu věnována hlavně fysiokratickou společ- ností v Praze náležitá pozornost, která obrací svoji tichou neokázalou činnost hlavně ku zkoumání pří- rodních úkazů a přírody vůbec. Fysiokratickou spo- lečností obrácen zřetel ku pramenům, jichž množství stále jsou kontrolována a zaznamenávána. Takovými jsou hlavně tři prameny ve Františkových Lázních pramen v zahradě v čísle 180 na Menším městě pražském hr. Thun-Salma Hohensteina. Když byla denně měřená množství u jednotlivých pramenů za- znamenána v názorný grafický diagram, jevila se značná různost a čára, vyznačující výtok za minutu v jednotlivých dnech, byla velice rozmanitou, t. j.
Procháska svatý . Jiljí Thun Salm Hohenstein Čechy Praha
29 article
hned klesající a hned opět stoupající. Když zároven v týž diagram zanesena čára značící barometrický tlak v jednotlivých pozorovaných dnech, objevil se velmi krásně a znatelně vzájemný vztah mezí klesá- ním a stoupáním množství vody v pramenu, a mezi tlakem barometrickým. Shledána do nejmenších od- stinů platnou zásada přírodní, že výtok pramenů jest v obráceném poměru ku tlaku barome- trickému. Stoupnutí barometru odpovídá zcela znatelné klesnutí míry výtoku a naopak, klesá-li ba- rometr, stoupá zdatnost pramene. Uvedeme příkladz diagramů fysiokratické společnosti. V roce 1886 ob- nášel dne 2. března výtok při pramenu »Františkověe ve Františkových Lázních 20 litrů v minutě a tlak barometrický byl tehdy 726 mm. Již dne 3. března klesl však barometr na 704 mm. a následek toho bylo, že téhož dne stoupl výtok z pramene na 29 litrů v minutě. Na to dne 8. března znova stoupl barometr na 734 mm. a následkem toho klesl odtok ihned na pouhých 15 litrů v minutě. Jsou to zajisté velice znatelné rozdíly ! Péčí fysiokratické společnosti učiněny jsou podobné záznamy zmíněných pra- menů za dosti dlouhou řadu let, a sice od roku 1882 až 1897. — V těchto grafických sestaveních sledován býti může stále zajímavý tento úkaz, velmi názor- ným způsobem. Arciť jest to ukázka jen jediného vlivu a jediné okolnosti na zdalnost pramenů. Zbý- vají ještě mnohé jiné studie, na př. přímý vliv atmo- sférických srážek uvésti v souvislosť se zdatnostl pramenů, vysvětliti poměry klesání a stoupání teploly vody v pramenech, objasniti, zda-li vlivy které pá-
Františkův lázeň mm