ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3ba8bc60-66b5-11dc-8f5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 48, org 6, person 71, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 16 června 1900
Praha
3 masthead
Číslo 164.
4 article
Na ranní a odpol. list prod, l ácí se Praze v adnlni n rk leis s srejí iesále n nr ieta . . na měsje ve slielkáche na dtnrk icka dvoji ainii
Praha
5 article Zajedeme si do Číny?
Zajedeme si do Číny? V posledních letech, zejmena u příleži osti různých akci a návrhů ku podpoře rozvoji vývozu zdejších výrobků a tovarů, opětně vyskytla se myšlenka, že jest zá- hodno, aby Rakousko- Uhersko po příkladu starých i nových osadních států získalosi také nějakou zámořskou osadu. Kdykoliv se tato myšlenka vyslovila, přišla v zápětí ozvěna z Uher, kteráž o takovémto dobro- družném podniku, pokud se týče uherské poloviny říše, nechtěla ani slyšeti, a odka- zovala tuto polovinu říše, aby se v této zá- ležitosti obešla svými vlastními silami. Zí- skání zámořské osady neobejde se ovšem bez součinnosti branných sil, a tyto jsouu nás až na zeměbranu — společné, a proto také přichvátala opposice ve sněmovně uher- ské tyto dny při vzmáhajících se bouříchv Číně s dotazem, zda-li jest pravda, že i od- díl společné rakousko-uherské armády spolu- působí tam s válečnými sbory ostatních vel- mocí. Z dotazu toho lze souditi, že v Uhrách aspoň jistá část veřejného mínění stojí do- sud na stanovisku proti podnikání zámoř- skému a že zejmena se domnívá, že jest to Čína, z níž se má vykrojiti vzpomenuté — území pro zámořskou osadu. Domněnku tuto sesilují některé dalst okolnosti. Upozornili jsme minule, že orgán vídeňských antisemitů přímo se přimlouvá, aby Rakousko-Uhersko použilo nynějších zmatků v Číně k součinností s ostatními velmocemi a zabezpečilo si takto podíl na obrovském území Číny. Okázalé přijetí ja- ponského prince Kotohita ve Vídni a úča- stenství nejvyšších vojenských hodnostů při hostině u té příležitosti pořádané, jakož návštěvy japonského hostě u závodů a sborů vojenských nabývají v tomto okamžiku zvlášt- ního významu, zejmena uváží-li se, že o Ja ponsku a Anglii se má za to, že postupují sou- hlasně, a že neméně vřelé jsou styky našeho soustátí a Anglie.
Čína RakouskoUhersko Uhry Vídeň Anglie Kotohita
6 article
Dnes pak oznamuje »Reichswehr«, jenž pokládá se i za orgán kruhů vojenských, že v kruzích papežských se proslýchá, že papež se chce ucházeti o to, aby panovník náš jakožto katolický monarcha se postavil v čelo suverénův evropských a ujal se počinu k re- pressaliím proti čínské vládě. To jsou momenty, kteréž prozatím do staly se na veřejnost a jež nasvědčují tomu, že není vyloučeno vážnější účastenství na- šeho soustátí v Číně, a sesilují se i dalš zprávou, že určeny ještě dvě válečné lodi naše, aby odpluly do čínských. vod. Události v Číně zatím pokračují těmpem zostřeným a dnešní zprávy oznamují již, ze došlo k vážnému a ostrému boji mezi voj- skem čínským a cizími, blíže neoznačenými sbory. Čínské vojsko před Pekingem číta asi 30.000 mužů, vedeno generály Jung- fušiangem a Sungčangem a opa- třeno jest četnými děly. Jest to vojsko z části po evropsku vycvičené a ozbrojené, jež své postavení opevnilo zákopy a ohrožoval svými děly vyslanectví anglické a japonské. kteréžto poslední zatím prý bylo zapálenoa člen vyslanectva japonského ubit před zraky čínských mandarinů. Potvrdí-li se zpráva tato, znamená, že čínská vláda úplněse stotožňuje se sbory »velké pěstě«, jež zahá- jily boj proti cizincům. Úspěch cizích vojsk, dosud nepříiš čet- ných, záviseti bude na tom, podaří-li se za chovati součinnost všech velmocí, o čemž však není dosud zpráv spolehlivých. Ostatně vzpomeňme jen na součinnost v nepatrn poměrně otázce kretské a její konce i my jsme tehdy spolupůsobili po nějakou dobu při tomto koncertu, a konec jest ješt v dobré paměti. Není pochyby, že zájmy velmocí ne jsou v Čině totožné; největší horlivost jev
Jung Čína Peking
7 article
se v Japonsku, jež vidí v sobě vůdce žlu tého plemene a jež rozčileno jest ještě proto. že mu unikl velký úspěch vítězné války jeh s Čínou. Anglické zprávy těchto dnů oznamovaly že Japonsko vyhlédlo si tři velké čínské pro- vincie: Čekiang, Kiangsi a Fokien. Horlivost Japonců je zvláště vítanou Anglii, kteráž svými vojsky je dosud pevně upoutána v Jižní Africe. Zároveň se oznamuje, že se vzmáhá žárlivost mezi francouzskými a ru- skými sbory proti činnosti Angličanů v Číně.
Fokien Japonec Angličan Japonsko Čína Anglie jižní Afrika Kiangsi
8 article
Odchylné stanovisko od anglickéhoa japonského zaujímají v celkovém názoru na Čínu — Spojené státy severo-americké a Ru- sko. Stanovisko to přeje zachování celist- vosti Číny. Vláda americká nařídila svým zástupcům a branným silám, aby se chovali zdrželivě a oznámili čínské vládě, že z každé porušení zájmů amerických poddaných budou vymáhati zvýšenou náhradu. O Rusech oznamují dobře informovaní missionáři římští, že oni jediní provozují důslednou a účelnou politiku oproti Číně,a jaká jest politika ta, vysvítá nejlépe z vý- kladu »Petr. Vědomostí«, orgánu knížete Uchtomského, jenž se pokládá za výborného znalce Číny. Praví: Západ svými podniky vzrušil žluté plémě. Jest nám líto osudu růz- ných missionářů, inženýrů a pod., ale ne- můžeme neviděti znásilňování obrovského národa, jemuž v době míru se odnímá pří- stav za přístavem a »hinterland« za » binter- landem«, a to musí konečně uvěsti v pohyb massy národa. Jediné přání musí v tomto okamžiku spojovati Rusy, jimž jsou drahé zájmy Ruska na dálném Východě: buďm pokud možná neutrálními poz- rovateli hotovících se událostí. Každý ostrý krok pod Pekingem může jen zhoršití politické poměry i tak ohyzdné. My nemáme vážného důvodu. vystupovati bezohlednými prostředky k uklid- nění bouří, jinými zosnovaných. A co se přinese Číně? Má se učinii účastnou evropského hmotného pokroku?
Petr Uchtomský Rus Čína spojený stát Rusko dálný východ Peking
9 article
Potom bude Čína potírati Evropu jejími vlastními zbraněmi a uvede ji na mizinu. Znenáhlé vycvičení a ozbrojení domorodců zprvu proti nim samým, aby prospívala osadní politika, vyučí Číňany konec konců, jak bo- jovati s Evropany. Pokračovati v Číně po- savadními způsoby, toť blížení se následkům osudných a namnoze již nenapravitelných chyb. Bude-li Čiňan pracovati za podobných podmínek jako dělník evropský — tu při své skromnosti, střízlivosti, vytrvalosti a še- trnosti stane se nejnebezpečnějším soupeřem těch, již i nyní se zafatými zuby nesou »tíhu kapitalismu.« Co stane se potom s průmyslem evropským? A jest- se pod společným tlakem Čína rozsype, ne- vzniknou-li odtud nejnebezpečnější zápletky politické? A tyto již nadcházejí Nyní jest možná pouze je odročiti na krát kou dobu, na chvíli zastaviti. — Tak rozpoznávají poměry v Číně nj bližší a nejzkušenější sousedé. Nuže, co znamená tu rozmnožovati prudký a mnohonásobný postup proti Číně když již nyní ocitly se poměry tamější v sil- ném varu, a když již vojska čínská a evropská utkala se v ostrém boji? Pro nové účast- níky v podniku proti Číně kyne snad chvíl- kový, značnými obětmi na krvi a penězích získaný úspěch, ale trvalých prospěchů ze zabrání a rozdělení Číny neočekávají právě ony dvě důležité velmoci, Spojené státy se- veroamerické a Rusko, kteréž četnými svými styky s Činou nejlépe dovedou oceniti bu- doucí ohromné nebezpečí, jež kyne Evropě z probuzení stamillionových mass lidu čín- ského, podporovaného mimo to zjevnou zár- livostí pokročilého Japonu. Byly doby, kdy toto nebezpečí obrazem znázornil sám císai německýi
Číňan Evropan Čína Evropa spojený stát Rusko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. června. (Poměr Uhe- ke zmatkům rakouským.) Uzavření rakouské sněmovny a malé vyhlídky, že by brzku došlo opět na její svolání, zavdaly uher ským listům podnět k opětným úvahám o tom. jaké stanovisko by měly zaujati Uhry, kdyby v Rakousku vláda ústavní byla na čas vystrí- dána vládou absolutistickou. Některé listy, jako »Budap. Hirlap«, jehož minění jsme již sdělili. zamítají všelikou možnost absolutismu v Ra- kousku, dovolávajíce se vyrovnání z r. 1867, jež předpokládá i v Rakousku jen vládu ústavní. Jiné listy spřátelují se však s myšlenkou, že může nastati doba, kdy se v Rakousku bude musit vládnouti bez ústavy a snaží se dokázati. že tím dualismus neutrpí újmy, aspoň ne na škodu Uher. Tak soudí i »Pester Loyd«, jenz otázce té věnuje dnešní úvodný stat. »Ať — prý — se stane v Rakousku co- koli, Uhry mohou býti úplně klidny. To sluš s důrazem podotknouti a mýli se, nebo chtěji mýliti jiné, kdo šíří mínéni, že se uherská vláda zabývá už nyní otázkou, jaké zmény se mají státi ve vyrovnacích zákonech z r. 1867, vy- poví-li v Rakousku ústava na delsí neb na kratsí dobu službu. Můžeme na základě dobrých in- formaci — píše »P. L.« — prohlásiti, že všechny podobné zprávy odporují pravému stavu věcí, že uherské směrodatné kruhy a zejmena předseda ministerstva nepomýšloli ani na oka- mžik na změnu zákona z r. 1867, ba že každá taková změna jest už předem vůbec vyloučena.
Pester Loyd Uher P L Praha Uhry Rakousko
11 article
Může se ovšem státi, že ony sty ky mezi oběma státy monarchie, pro které vyrovnací zákon stanov ústavní životv obou státech jako nezbytnou podminku, mohou na krátkou dobu býti přerušeny. Pro tuto dobu musí se ovšem státi ně- jaké opatření ad hoc, jež bude však jen přechodné. V tom okamžiku, kdy ono dočasné opatření pozbude platnosti, vejde vy- rovnací zákon opět v platnost se všemí svými ustanovenimi. O oprávněnosti takových zatím- ných opatření — piše dále »P. L.« — nemůze býti ani nejmenší pochybnosti. Plsatel dovolává se na doklad svého tvrzení §§ 5. a 23. vyrov- nacího zákona, z nichž vyplývá, že vzhledem k Uhrám všechny politické otázky, vyplývající z pragmatické sankce, řeší se jedině dohodou mezi uherským sněmem a králem bez jakého- koli účastenství jiné země, tedy i Rakouska. Jen § 69, jedná o propilnávání s polečný e věcí, při nichž se vyžaduje i souhlasu druh poloviny říše. »Z toho však vyplývá — dovo- zuje dále »P. L.« — že v tu chvíli, kdy at z jakékoli příčiny stane se nemožným projedná- vání společných věcí dle ustanovení výrovnacího zákona, Uhry se vráti prostě na své staré stano- visko a budou i tyto záležitosti vyřizovati pou hou dohodou mezi uherským sněmem a králem. Takové jest stanovisko právní« — píše »P. L. — a dodává, že na štěstí společné věci jsou nyní vyřízeny až do konce r. 1901 a do doby nebude ani v Uhrách potřeba nějakýe zatímných opatřenl.
P L Uher Uhry Rakousko
12 article
V Praze, 15. června. (Co »Przeglad« přeje českému národu?) Náš dob přítel p. Puffke pospíšil si, aby sdělil z Vídn ivovskému »Przegladu«, že Čechové v doh parlamentních prázdnin a za panství § 14. ne- obdrží nijakých jednostranných ústupků. »Kdyby pak — praví dále — se pokusili přenésti ob- strukci ze sněmovny do lidu (červen a červene jsou prý v tom vzhledě nebezpečné měsicel). tu nastane beze vší pochyby výjimečný stav, jako za Taaffa r. 1893, po případě stanné právo, jako za Gautsche r. 1897. Ač vláda nemá prostředků na potření obstrukc parlamentní, přec není tak slabá, aby musila trpěti v Čechách rušení veřejného pořádku. Kvitujeme s díky toto laskavé přání »Przegladu« pro český národ, ale prozatím můžeme jej ubezpečit, že o rušení veřejného pořádku v Če- chách mohlo se sníti jen přílis rozpálené hlavé p. Puffkově.
Puffke Čecho Taaff Gautsch Przeglad Praha Čechy
13 article
Z Krakova, 15. června. (Nový měst ský statut nepotvrzen.) »Čzas« se dovídá z Vídně, že vláda nehodlá předložiti panovníku k sankci nový krakovský městský statut, jenž byl již schválen haličským sněmem. Důvodem nepotvrzení jest okolnost, že nový statut odpírá volební právo při volbách do obecního zastupitelstva osobám, jež platí jen osobní daň z příjmu. V novém statutu jest toliž ustanovení, že z osob, platících 28 k osobní daně z příjmu, mají volební právo jen spisovatelé, novináři, umělci a úřadníci ústavů, povinných veřejným skládáním účtů. Vláda však žádá, aby. všechny osoby, platicí tuto daň, měly bez výjimky právo volební. Tento vládní názor má význam zásadní a je zajímavýi pro některá města v Čechách, jež chtějí ode- pěiti volební právo osobám, platicím jen osobní daň z příjmů. Ze Lvova, 14. června. (Srážka mezi ruskými kozáky a rakouským čet nikem) udála se dle »Děla« v pohraniční obci Chiži v okr. češanovském. Dva ruští »objezdčíci- zajeli přes hranici do rakouské vsi Chiže a tam je potkal četník. Chtěl je zatknouti. Jeden z ko- záků ujel a druhý se zatím dostal do sporu s četníkem, jenž ho bodl bodákem do břicha. Kozák si přidržel jednou rukou ránu na břiše, druhou rukou vzal ručnici a pažbou udeřil čet- níka tak, že ho omráčil, načež se ubíral n hranice. Cestou však následkem poranění padí a druhého dne zemřel. Zpráva o bitce zaslána úřadům rakouským i ruským, jež vyslaly do Chize komisi. Čím událost skončí, není dosu známo.
Čzas Krakov Vídeň Čechy Lvov Chiže Kozák
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 title
V Praze, 15. června.
Praha
16 article Ruské listy o nás.
Ruské listy o nás. »Honoe Bpen« soudí, že Rakousko pře- stalo býti ústavným státem. Ne pro to, co se ve vídenském parlamentě po tři leta dálo, nýbrž pro to, že rakouské vlády jednotlivým národům rakouským svými nejapnými systemy zadaly tolik bolestných ran, že je nelze vyléčiti. Nebude-li dělat obstrukci jeden národ, bude ji dělati druhý, třetí, čtvrtý a každý s týmž výsledkem. Ale ani nynější směr obstrukcionismu, parlamentarismu a císařských dekretů nemůže trvati desítky let. Nespůsobilost Rakouska býti cen- tralistickým státem je dokázána. S toho stanoviska mají bouřné výjevy z vídenské sněmovny velký význam, daleko sáha- jíeí za hranice vniterného život toho státu, jenž jest jejich je- viště m. »CsT« pravi, že Rakousko bude všemu světu k posměchu do te doby, dokud spravedlivé náro dn požadavky Čechů nebudou uspo- kojeny... V některých vlivných kruzich jsou pro to, aby Cechům bylo vyhověno. T je velmi snadno, protože úplná rovnoprávnost, již Čechové žáda jí nikomu nemůže ubllžiti; jin ak zmatky potrvají až do revise ra- kouské ústavy ve smyslu federa- tivném. Avšak takové rozřešení otázky není po chuti Berlínu a pangermánům, kteřiž pomoc hr. Goluchovského odstranili Badena i Thuna, a nyní se obávají, aby tento strategieky i kul- turně důležitý čtverhran, jejž tvoří české země. nezměnil se v nedobytnou pevnost Rakouskas slovanskou posádkou.
Čecho Goluchovský Baden Thun Rakousko Berlín Honoe loupen
17 article Černá Hora.
Černá Hora. Rusko rozhodlo se vystavěti na Cetyni svou vlastní vyslaneckou budovu. Kníze Nikola dal vyslanci Gubastovu na vůli vybrati pro budovu kterékoli místo. Pan Gubastov zvolil si místo mezi městským sadem a ulicf vojvody Batriče, 8075 m. dl. a 56 m. š., jež někdy vládce Černé Hory Ivnn beg Crnojevič věnoval cetv- skému monastýru Bohorodičky. »Taac IIpuo- ropna« uveřejňuje manifest kn. Nikoly, jimž toto místo na věčné časy darováno je Rusku.
Gubastov Crnojevič Rusko Taac IIpuo
18 article
v drobném prodejí- znnní číslo o sobě .. pslslni Ve silalkách na vonkov apníednlo. . . . tnsersny plati se hotově naplea. Předplscení a Jnserty peij strkoo v Marlansk ujiel dplsl- tiskárua arpalida nich los Bakopisy se nevraesii
19 article
Uklizení pohraničných třenic na Kolašínsku zpečetěno jest vyznamenáním obou komisarů, které tam vyslaly súčastněné vlády, černohorská a turecká. Turecký komisar Šemsedin paša vy- znamenán od kn. Nikoly Danilovým řádem 2. st., černohorský komisar kapetán Medenic týmž řádem 3. st. Ruský admírál Bisilev v průvodě kněževiče Mirka navštívil divadelní představení v cetyňském »Zetském domě«, když tam hráli drama kn. Nikoly »Kníže Arvanit«. Kníže Mirko, admirál Bisilev i ruští důstojníci v průvodě admirálově byli uvitáni vřelými ovacemi a bouřným pro- voláváním.
Danilová Mirek Arvanit Mirka Bisilev Zetský dům
20 article Nezdařený Milanův švindl s novým attentátem.
Nezdařený Milanův švindl s novým attentátem. Z Bělehradu, 9. června. (Dop. »N. L.«) Milan ve vědomí svých hrozných vin nevěří nikomu, ani svému synu. Předpokládá o něm, má-li pět smyslů pohromadě, že musí snažiti se. vymaniti se z osidel jeho, svého otce, a dáti se směrem politiky národní a slovanské, napra- viti hříchy, které Milan spáchal na Rusku, dáti mu zadostučinění, rozejíti se s p. Goluchov- ským a sejíti se opět s Černou Horou, odprositi svou matku královnu Natalii, povolati ji do země a vyprovoditi odtud za hranici Milana. A takový obrat nemohl by se vykonat leda s pomocí radikálů, jejichž krutou persekuci. Milan sintrikoval nejen proto, aby uspokojil svou osobnou k nim nenávisť, nýbrž také, aby mezi ně a krále položil hlubokou a širokou propasť, kterou ani jedna ani druhá strana nebude s to překlenouti odpuštěním a doroz- uměním. Miilan se domníval v poslední době, ze král Alexandr zabývá se plánem, jak se od. něho emancipovati. Nebudu plýtvati místem a nebudu vypočitávati jednotlivé body Milanova podezření na syna. Škoda místa i času, nebot podle mého přesvědčení Alexandrovi jest na- prosto nemožno osvoboditi se ze zajetí svého otce, a to proto, že se mu nerovná ani chv- trostí ani čilostí, ale což hlavní, že nemá sil- ných vniterných pobídek k dobrému a naplněn jest odporem k vlastnímu národu. A tak bude vždycky hříčkou v rukou Milanových. Kdyby Milan se domníval, že Alexandr chce se mu zpítiti, nejošumělejšími, nejkomičtějšími pro- středky uvede ho zase v staré poslušenství.
Milanův Dop Milan Alexandrov Milanová Alexandr Bělehrad Rusko královna Natalia
21 article
Takovým prostředkem je nejnovější jeho švindl s attentátem. V Turnu Severinu, na rumunském břehu naproti Kladovu, přebýval srbský emigrant Du- šan Brkanovič, jenž byl za ministerstva Si- mičova policejním úřadníkem v Bélehradě. Když Milan dal Nikolu Pašiče odsouditi na deset mě- síců, že prý urazil jeho, Milanovo veličenstvo, a když Pašič na podzim 1898 zavezon byl do Požarevce, kamž jej následovala jeho rodina, Brkanovič byl jmenován kurátorem jeho jmění v Bělehradě. Když loni nastalo zatýkání pro pověstný Milanův atentát na zdravý rozum, byl zatčen, jak známo, také Pašič, jedva propuštěný z Po- žarevce, a Brkanoviči ukládali jeho představení, aby proti němu křivě svědčil. Brkanovič sek tomu propůjčiti nechtěl. Zavřeli tedy také jeja jako s jinými skoušeli i s ním vynutiti mu křivé svědectví mukami, hladem a zizní, a naposle i hypnotisaci. Brkanovič to všechno přestála křivého svědectví nevydal. Pevný charakter byl odměněn výhostem ze země. Brkanovič usadil se v Turn-Severinu. Nebyl to ale již člověk silný, zdravý a energieký, nýbrž zlomený a plachý, bojící se vlastního stínu. Naproti Turn-Severinu na srbském břehu je pevnost Kladovo, kde jsou za živa zakopáni loni nevinně odsouzení radikálové Ljubomír Živ- kovič, plukovník Vlajko Nikolič, Stojan Protič a Pavičevič. Možnost jakéhokoli spojení Brka- noviče s těmito obětmi nižších než zvířecích pudů Milanových je zhola vyloučena. Nicméně na té nemožnosti Milan sosnoval svůj nejnovější švindl, jenž jej už nestál mnoho důmyslu. Ještě před odplutím Milanovým a Alexan- drovým z Bělehradu policejní ředitel zdejší te-
Severin Milan Pašič Milanův Brkanovič Ljubomír Nikolič Protič Pavičevič Milanová Milan sosnovat Kladovo Požarevka Bělehrad
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vláda tmy. Z caříhradské slavnosti Peršano. V Cařihradě koncem května. Západní Evropa, která odsuzuje krvavé z pasy s býky, strnula by, kdyby byla svědkem příšerného divadla, které se každoročně zde v Cařihradě v předvečer 10. Muharem (obyčejně v prvé polovici května) — don velké ná božensk slavnosti ašurské — odehrává. S večera svět Poršané posmrtnou památku velkého mučenník Hussejna, jenž padl v bitvě u Kerbeba r. 680 před Kristem a jeho bratra Hasana, synů kalifa Aliho. Obřady slavnosti jsou přesně předepsány a vyžadují z pravidla několik lidských životo za obět. Slavnost koná se v nádvoří ohromného Va lide Hahnu, z největších stavení a bazarů stam boulských, kde se jinak provozuje po celý rok čilý obchod hlavně s perskými koberci. Bazar se- stává asi ze 3—400 krámů, písáren, směnáren a j, patřících hlavně bohatým Peršanům. V středu stojí malá, perská modlitebna. Již v předvečer jest celé nádvoří obestřeno černým suknem až do výše 8—10 metrů. D sůkna všity jsou různé výroky z koranu. Hlavn péče věnována jest modlitebně okrášlené bohate zlatem. Po celou noc přichází nábožní Peršané modlice se po mnoho hodin, ležíce na kobercích tváří k Východu. Vlastní slavnost začíná druhého dne o 12 hodině dle tureckého času (o půl 7 hodině dle nušeho). Již dlouho napřed proudí ulicemi k Va- lide Hahnu davy. Turci, Řekové, Arměni, Pe
Krist Hasan Ali Hahn Peršan Turek Řek Cařihrad Evropa Virginie
23 article
šané, Evropané. Nádvoří, jehož střed jest pro účastníky provazovou bariérou ohražen, přeplněno jest obecenstvem, hlavně Rvropany a rudě osvět- leno asi 20 dřevěnými hranicemi na způsob vel- kých pochodní. Slavnost skládá se z desíti průvodů. Tre z nich se po třikráte ve stejném pořádku, al s jinými pokaždé účastníky opakuje. Průvody sestavují se v blízké mešitě. V prvním průvodu, v jehož čele neseny jsou korouhve a prapory, představující buď znak perský: běžícího lva, držícího meč, v pozadí s vycházejícím sluncem, nebo různé výroky z koránu nebo jiná symbo- lická vyobrszení, kráčí kapela pěti klarinetistů. pěti činelistů a pěti bubeníků. Hudba zní mo- notonně, příšerně. Za hudbou nesou čtyři muži v nosítkách děvče asi šestileté, svázané n nohou i v pasu. Pak kráčí 4 hoši 6— 8let mezi sebou svázaní, vedle těch po obou stra- nách čtyři v bílé po kotníky sahající košíle odění muži. Hoši mávají krátkými širokými meči, jimiž sobě občas krvavé rány na hlavě způsobují. Hoši představují v otroctví prodané děti Husejnovy. Dále jsou vedeni tři skvostnými čabrakami a koberci úplně ověšení oři. První má k bilému, zakrvácenému sedlu připevněny dvě bílé holubice, znázorňující čisté duše obou bratří. Druhý kůň představuje koně, na němž Hussejn táhl do nešťastné bitvy. Třetí kůň má k sedlu připevněný štít a dva meče Hussejnovy. Průvod uzavírá asi 60 v bílé košile odě- ných holohlavých mužů, kteří držíce se spo- lečně levou rukou za pas, dva řetězy obličejem proti sobě tvoří. Pravicí mávají asi metr dlou- hým mečem za stálého bolestného volání »Hussejn, Hassan!« Když byl celý průvod oeu
Evropan Husejnův Hussejn Hassan
24 article
se obličejem proti modlitebně, kde jest pro perského vyslance a jeho personál postave zvlášní balkon, zastaví se a jeden z imanů (kněží) předříkává z koranu modlitby, jež shro- máždění žalostným hlasem opakuje. Na to prů- vod obejde třikráte za stálé hudby a nepřetrži tého volání Hussejn a Hassan nádvoří a hlavním vchodem odejde. Nové pochodně se zapaluji stará zásobují se novým palivem a za krátk přicházi průvod nový. Opět korouhve, prapory, hudba, několik koní, pak více imanů pilně své modlitby odrí kávajících a konečně as 30—40 v černé hrube haleny oděných mužů. Na hlavě černé turbaný záda úplně obnažená. Kráčejí v řadách po šesti Jim v čele po zpátku jich vůdce. Za jedno tvárného, bolestného volání: Hussejn Hassan zasazují sobě důtkami ořetězenými a ohroce- nými strašné rány v obnažená záda, jež se brzo zamodrávají a začernávaji ssedlou krví .. Průvod obejde nádvoří, zastaví před mo- dlitehnou, imani předřikávají modlitby, shromá- ždění truchlivým hlasem odpovídá. Průvod z stálého mrskání se ještě dvakráte obchází ná- dvoři a ustupuje průvodu novému. Ten již z daleka je slyšeti. Dunivé údery jej ohlašují. Průvod se bliží. Za obvyklou stafáží — jako dříve — asi 100 mužů s roz- halenou hrudi. Vůdce opět po zpátku. Všecko opět za stálého volání Hussejna a Hassana pravicí sobé tak prudce do prsou teše, že divák každou chvili čeká, kdy ten či onen si rozrazí prsní koš. U modlitebny odřikávají imani opět modlitby. Pochodně, novým dřívím živené a petrole- jem polévané, ve středu nádvoří se poněkud
Hassan Jim Hussejn Hassan Hussejn
25 article
urovnaly a již známým »Hussejn a Hassanle ohlašuje se poslední průvod — nejpříšernějši Kdo nemá provazové nervy, dobře učiní, spo kojí-li se s tím, co již uzřel a rychle se od- klidí. Za prapory, za hudbou a řadou několika vedených koní, kráčí dvě řady obličejem k sobě obrácených 3—400 v dlouhé bílé košile oble- čených mužů. Lebky mají úplně oholené. Souseda drží levičkou v pasu, pravicí pak zasa- zují sobě as 1 m. dlouhým širokým mečem hluboké rány do oholené lebky. Košile jsou brzy úplně krví zbroceny, oko řinoucí se krví úplně oslepeno. Nejvyšší imano dal znamení a průvod za- stavuje, aniž vidí, kde se nalezá, Iman předěltá nosovým hlasem životopis obou světců. Ve chvi- lich, kdy iman popisuje jednotlivá utrpení Hus- sejnova, vypuká zástup za bolestného voláni »Jagane, Jagane kysům Baš essen, Jaganel v srdcervoucí pláč. Iman skončil a fanatism ubožáků dostupuje vrchole. Za děsného řevu »Hussejn, Hassan, Jagane!« oba řetězy mužů opět se berou ku předu. Rány dvojnásobnou prudkostí dopadají, za každého sebetrýznitel staví se muž, aby prudkost ran dřevěnou hol mírnil. Jiní s mískou a houbou v ruce zachv- cují řinoucí se s obličejů krev. Mnoho raněných a vysílených ztrátou krve již kleslo. Jsou rychle odnášeni. Diváku úzkostí tají se dech a přece jako okouzlen znovu se vrací zrak ku příser- nému divadlu. Konečně průvod zdecimován, odtáhl. Oddechnete si z hluboka, jen přišerná hudba a ošklivé výkřiky zni vám dlouho ještě v uších. Dlouho klid ostatně nepotrval. Čtyři muži na širokém prkně odnášejí prvního ne- božtika, oběť fanatismu; brzy jich následuje
Iman Jagane Hussejn Hassan Hussejn Hassanle Jagane
26 article
více. V tále jeho trčí několik nožů. Proč v mrtvé tělo nože zabodávají, nemohl jsem se dověděti. S nebožtíkem obejdou třikráte ná- dvoří. Přítomní hlasitě pláčí, mrtvolu zemí za- svpávají. Iman za mrtvolou oznamuje přítom- ným, že Alah zvolil sobě nebožtika za sluhu svého, což jej povznáší na světce. Následují v průvodu školní dítky (hoši); kněži předřikávají, dětí plačíce hlasité se modll. Průvody důtkářů, v prsa se bijících a meči se sekajících, za stejných obřadů a zvýšeného fanatismu, dvakráte se opakují. Asi o druhé hod. po půlnoci zavládne teprv obvyklý klid. Druhého dne jest Hahn opět obvyklým tržištěm. Nezasvěcenec nemá ani tušení, jak hrozné scény se tu předešlé noci odehrály Druhého dne koná se náboženská slavnost »Ašura«. Ta už bez okázalejších ceremonií. Davy Peršanů putují na rozsáhlý, více hodin dlouhý hřbitov, ve Skutary, kde se odbývají společné modlitby. Ranění ze včerejší slavnosti jsou pečlivě ošetřováni bohatými Peršany (jsouť samí chu- dáci), šatem, jídlem a penězi podarováni a ko- nečně do tureckých lázní pesílání. Krev toho večera prolitá je svatá. Jistě pohne Alaha k milosrdenství. Kdož svůj fanatism životem zaplati, jsou prohlášení za světce. Zkrvácené košile se uchovají a po celý rok v nich ne- božtíky pochovávají. V moderním státě by se podobné výjevy ovšem netrpěly. Ale Mohamedán jest v těch věcech ukrutně — tolerantní. Ponechává pod- maněným národům nejen jazyk a národnost, nejen víru a zvyky, ale i právo sebe trýznit a od- pravovat. V. K.
Alah Hahn Davy Peršan Skutar