2
masthead
V Praze, v sobotu dne 16 června 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
prod, l ácí se
Praze v adnlni
n rk leis
s srejí iesále
n nr ieta . .
na měsje ve slielkáche
na dtnrk icka
dvoji ainii
Praha
5
article
Zajedeme si do Číny?
Zajedeme si do Číny?
V posledních letech, zejmena u příleži
osti různých akci a návrhů ku podpoře
rozvoji vývozu zdejších výrobků a tovarů,
opětně vyskytla se myšlenka, že jest zá-
hodno, aby Rakousko- Uhersko po příkladu
starých i nových osadních států získalosi
také nějakou zámořskou osadu. Kdykoliv se
tato myšlenka vyslovila, přišla v zápětí
ozvěna z Uher, kteráž o takovémto dobro-
družném podniku, pokud se týče uherské
poloviny říše, nechtěla ani slyšeti, a odka-
zovala tuto polovinu říše, aby se v této zá-
ležitosti obešla svými vlastními silami. Zí-
skání zámořské osady neobejde se ovšem
bez součinnosti branných sil, a tyto jsouu
nás až na zeměbranu — společné, a proto
také přichvátala opposice ve sněmovně uher-
ské tyto dny při vzmáhajících se bouříchv
Číně s dotazem, zda-li jest pravda, že i od-
díl společné rakousko-uherské armády spolu-
působí tam s válečnými sbory ostatních vel-
mocí. Z dotazu toho lze souditi, že v Uhrách
aspoň jistá část veřejného mínění stojí do-
sud na stanovisku proti podnikání zámoř-
skému a že zejmena se domnívá, že jest to
Čína, z níž se má vykrojiti vzpomenuté —
území pro zámořskou osadu.
Domněnku tuto sesilují některé dalst
okolnosti. Upozornili jsme minule, že orgán
vídeňských antisemitů přímo se přimlouvá,
aby Rakousko-Uhersko použilo nynějších
zmatků v Číně k součinností s ostatními
velmocemi a zabezpečilo si takto podíl na
obrovském území Číny. Okázalé přijetí ja-
ponského prince Kotohita ve Vídni a úča-
stenství nejvyšších vojenských hodnostů při
hostině u té příležitosti pořádané, jakož
návštěvy japonského hostě u závodů a sborů
vojenských nabývají v tomto okamžiku zvlášt-
ního významu, zejmena uváží-li se, že o Ja
ponsku a Anglii se má za to, že postupují sou-
hlasně, a že neméně vřelé jsou styky našeho
soustátí a Anglie.
Čína
RakouskoUhersko
Uhry
Vídeň
Anglie
Kotohita
6
article
Dnes pak oznamuje »Reichswehr«, jenž
pokládá se i za orgán kruhů vojenských, že
v kruzích papežských se proslýchá, že papež
se chce ucházeti o to, aby panovník náš
jakožto katolický monarcha se postavil v čelo
suverénův evropských a ujal se počinu k re-
pressaliím proti čínské vládě.
To jsou momenty, kteréž prozatím do
staly se na veřejnost a jež nasvědčují tomu,
že není vyloučeno vážnější účastenství na-
šeho soustátí v Číně, a sesilují se i dalš
zprávou, že určeny ještě dvě válečné lodi
naše, aby odpluly do čínských. vod.
Události v Číně zatím pokračují těmpem
zostřeným a dnešní zprávy oznamují již, ze
došlo k vážnému a ostrému boji mezi voj-
skem čínským a cizími, blíže neoznačenými
sbory. Čínské vojsko před Pekingem číta
asi 30.000 mužů, vedeno generály Jung-
fušiangem a Sungčangem a opa-
třeno jest četnými děly. Jest to vojsko z části
po evropsku vycvičené a ozbrojené, jež své
postavení opevnilo zákopy a ohrožoval
svými děly vyslanectví anglické a japonské.
kteréžto poslední zatím prý bylo zapálenoa
člen vyslanectva japonského ubit před zraky
čínských mandarinů. Potvrdí-li se zpráva
tato, znamená, že čínská vláda úplněse
stotožňuje se sbory »velké pěstě«, jež zahá-
jily boj proti cizincům.
Úspěch cizích vojsk, dosud nepříiš čet-
ných, záviseti bude na tom, podaří-li se za
chovati součinnost všech velmocí, o čemž
však není dosud zpráv spolehlivých. Ostatně
vzpomeňme jen na součinnost v nepatrn
poměrně otázce kretské a její konce
i my jsme tehdy spolupůsobili po nějakou
dobu při tomto koncertu, a konec jest ješt
v dobré paměti.
Není pochyby, že zájmy velmocí ne
jsou v Čině totožné; největší horlivost jev
Jung
Čína
Peking
7
article
se v Japonsku, jež vidí v sobě vůdce žlu
tého plemene a jež rozčileno jest ještě proto.
že mu unikl velký úspěch vítězné války jeh
s Čínou.
Anglické zprávy těchto dnů oznamovaly
že Japonsko vyhlédlo si tři velké čínské pro-
vincie: Čekiang, Kiangsi a Fokien. Horlivost
Japonců je zvláště vítanou Anglii, kteráž
svými vojsky je dosud pevně upoutána
v Jižní Africe. Zároveň se oznamuje, že se
vzmáhá žárlivost mezi francouzskými a ru-
skými sbory proti činnosti Angličanů v Číně.
Fokien
Japonec
Angličan
Japonsko
Čína
Anglie
jižní Afrika
Kiangsi
8
article
Odchylné stanovisko od anglickéhoa
japonského zaujímají v celkovém názoru na
Čínu — Spojené státy severo-americké a Ru-
sko. Stanovisko to přeje zachování celist-
vosti Číny. Vláda americká nařídila svým
zástupcům a branným silám, aby se chovali
zdrželivě a oznámili čínské vládě, že z
každé porušení zájmů amerických poddaných
budou vymáhati zvýšenou náhradu.
O Rusech oznamují dobře informovaní
missionáři římští, že oni jediní provozují
důslednou a účelnou politiku oproti Číně,a
jaká jest politika ta, vysvítá nejlépe z vý-
kladu »Petr. Vědomostí«, orgánu knížete
Uchtomského, jenž se pokládá za výborného
znalce Číny. Praví: Západ svými podniky
vzrušil žluté plémě. Jest nám líto osudu růz-
ných missionářů, inženýrů a pod., ale ne-
můžeme neviděti znásilňování obrovského
národa, jemuž v době míru se odnímá pří-
stav za přístavem a »hinterland« za » binter-
landem«, a to musí konečně uvěsti v pohyb
massy národa. Jediné přání musí v tomto
okamžiku spojovati Rusy, jimž jsou drahé
zájmy Ruska na dálném Východě: buďm
pokud možná neutrálními poz-
rovateli hotovících se událostí.
Každý ostrý krok pod Pekingem může jen
zhoršití politické poměry i tak
ohyzdné. My nemáme vážného důvodu.
vystupovati bezohlednými prostředky k uklid-
nění bouří, jinými zosnovaných.
A co se přinese Číně? Má se učinii
účastnou evropského hmotného pokroku?
Petr
Uchtomský
Rus
Čína
spojený stát
Rusko
dálný východ
Peking
9
article
Potom bude Čína potírati Evropu jejími
vlastními zbraněmi a uvede ji na mizinu.
Znenáhlé vycvičení a ozbrojení domorodců
zprvu proti nim samým, aby prospívala osadní
politika, vyučí Číňany konec konců, jak bo-
jovati s Evropany. Pokračovati v Číně po-
savadními způsoby, toť blížení se následkům
osudných a namnoze již nenapravitelných
chyb. Bude-li Čiňan pracovati za podobných
podmínek jako dělník evropský — tu při
své skromnosti, střízlivosti, vytrvalosti a še-
trnosti stane se nejnebezpečnějším soupeřem
těch, již i nyní se zafatými zuby nesou »tíhu
kapitalismu.« Co stane se potom
s průmyslem evropským? A jest-
se pod společným tlakem Čína rozsype, ne-
vzniknou-li odtud nejnebezpečnější zápletky
politické? A tyto již nadcházejí
Nyní jest možná pouze je odročiti na krát
kou dobu, na chvíli zastaviti. —
Tak rozpoznávají poměry v Číně nj
bližší a nejzkušenější sousedé.
Nuže, co znamená tu rozmnožovati
prudký a mnohonásobný postup proti Číně
když již nyní ocitly se poměry tamější v sil-
ném varu, a když již vojska čínská a evropská
utkala se v ostrém boji? Pro nové účast-
níky v podniku proti Číně kyne snad chvíl-
kový, značnými obětmi na krvi a penězích
získaný úspěch, ale trvalých prospěchů ze
zabrání a rozdělení Číny neočekávají právě
ony dvě důležité velmoci, Spojené státy se-
veroamerické a Rusko, kteréž četnými svými
styky s Činou nejlépe dovedou oceniti bu-
doucí ohromné nebezpečí, jež kyne Evropě
z probuzení stamillionových mass lidu čín-
ského, podporovaného mimo to zjevnou zár-
livostí pokročilého Japonu. Byly doby, kdy
toto nebezpečí obrazem znázornil sám císai
německýi
Číňan
Evropan
Čína
Evropa
spojený stát
Rusko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. června. (Poměr Uhe-
ke zmatkům rakouským.) Uzavření
rakouské sněmovny a malé vyhlídky, že by
brzku došlo opět na její svolání, zavdaly uher
ským listům podnět k opětným úvahám o tom.
jaké stanovisko by měly zaujati Uhry, kdyby
v Rakousku vláda ústavní byla na čas vystrí-
dána vládou absolutistickou. Některé listy, jako
»Budap. Hirlap«, jehož minění jsme již sdělili.
zamítají všelikou možnost absolutismu v Ra-
kousku, dovolávajíce se vyrovnání z r. 1867,
jež předpokládá i v Rakousku jen vládu ústavní.
Jiné listy spřátelují se však s myšlenkou, že
může nastati doba, kdy se v Rakousku bude
musit vládnouti bez ústavy a snaží se dokázati.
že tím dualismus neutrpí újmy, aspoň ne na
škodu Uher. Tak soudí i »Pester Loyd«, jenz
otázce té věnuje dnešní úvodný stat.
»Ať — prý — se stane v Rakousku co-
koli, Uhry mohou býti úplně klidny. To sluš
s důrazem podotknouti a mýli se, nebo chtěji
mýliti jiné, kdo šíří mínéni, že se uherská vláda
zabývá už nyní otázkou, jaké zmény se mají
státi ve vyrovnacích zákonech z r. 1867, vy-
poví-li v Rakousku ústava na delsí neb na kratsí
dobu službu. Můžeme na základě dobrých in-
formaci — píše »P. L.« — prohlásiti, že
všechny podobné zprávy odporují pravému stavu
věcí, že uherské směrodatné kruhy a zejmena
předseda ministerstva nepomýšloli ani na oka-
mžik na změnu zákona z r. 1867, ba že každá
taková změna jest už předem vůbec vyloučena.
Pester Loyd
Uher
P L
Praha
Uhry
Rakousko
11
article
Může se ovšem státi, že ony sty ky
mezi oběma státy monarchie, pro
které vyrovnací zákon stanov
ústavní životv obou státech jako
nezbytnou podminku, mohou na
krátkou dobu býti přerušeny. Pro
tuto dobu musí se ovšem státi ně-
jaké opatření ad hoc, jež bude však
jen přechodné. V tom okamžiku, kdy ono
dočasné opatření pozbude platnosti, vejde vy-
rovnací zákon opět v platnost se všemí svými
ustanovenimi. O oprávněnosti takových zatím-
ných opatření — piše dále »P. L.« — nemůze
býti ani nejmenší pochybnosti. Plsatel dovolává
se na doklad svého tvrzení §§ 5. a 23. vyrov-
nacího zákona, z nichž vyplývá, že vzhledem
k Uhrám všechny politické otázky, vyplývající
z pragmatické sankce, řeší se jedině dohodou
mezi uherským sněmem a králem bez jakého-
koli účastenství jiné země, tedy i Rakouska.
Jen § 69, jedná o propilnávání s polečný e
věcí, při nichž se vyžaduje i souhlasu druh
poloviny říše. »Z toho však vyplývá — dovo-
zuje dále »P. L.« — že v tu chvíli, kdy at
z jakékoli příčiny stane se nemožným projedná-
vání společných věcí dle ustanovení výrovnacího
zákona, Uhry se vráti prostě na své staré stano-
visko a budou i tyto záležitosti vyřizovati pou
hou dohodou mezi uherským sněmem a králem.
Takové jest stanovisko právní« — píše »P. L.
— a dodává, že na štěstí společné věci jsou
nyní vyřízeny až do konce r. 1901 a do
doby nebude ani v Uhrách potřeba nějakýe
zatímných opatřenl.
P L
Uher
Uhry
Rakousko
12
article
V Praze, 15. června. (Co »Przeglad«
přeje českému národu?) Náš dob
přítel p. Puffke pospíšil si, aby sdělil z Vídn
ivovskému »Przegladu«, že Čechové v doh
parlamentních prázdnin a za panství § 14. ne-
obdrží nijakých jednostranných ústupků. »Kdyby
pak — praví dále — se pokusili přenésti ob-
strukci ze sněmovny do lidu (červen a červene
jsou prý v tom vzhledě nebezpečné měsicel).
tu nastane beze vší pochyby výjimečný
stav, jako za Taaffa r. 1893, po případě
stanné právo, jako za Gautsche r. 1897.
Ač vláda nemá prostředků na potření obstrukc
parlamentní, přec není tak slabá, aby musila
trpěti v Čechách rušení veřejného pořádku.
Kvitujeme s díky toto laskavé přání »Przegladu«
pro český národ, ale prozatím můžeme jej
ubezpečit, že o rušení veřejného pořádku v Če-
chách mohlo se sníti jen přílis rozpálené hlavé
p. Puffkově.
Puffke
Čecho
Taaff
Gautsch
Przeglad
Praha
Čechy
13
article
Z Krakova, 15. června. (Nový měst
ský statut nepotvrzen.) »Čzas« se
dovídá z Vídně, že vláda nehodlá předložiti
panovníku k sankci nový krakovský městský
statut, jenž byl již schválen haličským sněmem.
Důvodem nepotvrzení jest okolnost, že nový
statut odpírá volební právo při volbách do
obecního zastupitelstva osobám, jež platí jen
osobní daň z příjmu. V novém statutu jest
toliž ustanovení, že z osob, platících 28 k
osobní daně z příjmu, mají volební právo jen
spisovatelé, novináři, umělci a úřadníci ústavů,
povinných veřejným skládáním účtů. Vláda však
žádá, aby. všechny osoby, platicí tuto daň,
měly bez výjimky právo volební. Tento vládní
názor má význam zásadní a je zajímavýi
pro některá města v Čechách, jež chtějí ode-
pěiti volební právo osobám, platicím jen osobní
daň z příjmů.
Ze Lvova, 14. června. (Srážka mezi
ruskými kozáky a rakouským čet
nikem) udála se dle »Děla« v pohraniční obci
Chiži v okr. češanovském. Dva ruští »objezdčíci-
zajeli přes hranici do rakouské vsi Chiže a tam
je potkal četník. Chtěl je zatknouti. Jeden z ko-
záků ujel a druhý se zatím dostal do sporu
s četníkem, jenž ho bodl bodákem do břicha.
Kozák si přidržel jednou rukou ránu na břiše,
druhou rukou vzal ručnici a pažbou udeřil čet-
níka tak, že ho omráčil, načež se ubíral n
hranice. Cestou však následkem poranění padí
a druhého dne zemřel. Zpráva o bitce zaslána
úřadům rakouským i ruským, jež vyslaly do
Chize komisi. Čím událost skončí, není dosu
známo.
Čzas
Krakov
Vídeň
Čechy
Lvov
Chiže
Kozák
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
title
V Praze, 15. června.
Praha
16
article
Ruské listy o nás.
Ruské listy o nás.
»Honoe Bpen« soudí, že Rakousko pře-
stalo býti ústavným státem. Ne pro to, co se
ve vídenském parlamentě po tři leta dálo, nýbrž
pro to, že rakouské vlády jednotlivým národům
rakouským svými nejapnými systemy zadaly tolik
bolestných ran, že je nelze vyléčiti. Nebude-li
dělat obstrukci jeden národ, bude ji dělati druhý,
třetí, čtvrtý a každý s týmž výsledkem. Ale ani
nynější směr obstrukcionismu, parlamentarismu
a císařských dekretů nemůže trvati desítky let.
Nespůsobilost Rakouska býti cen-
tralistickým státem je dokázána.
S toho stanoviska mají bouřné výjevy z vídenské
sněmovny velký význam, daleko sáha-
jíeí za hranice vniterného život
toho státu, jenž jest jejich je-
viště m.
»CsT« pravi, že Rakousko bude
všemu světu k posměchu do te
doby, dokud spravedlivé náro dn
požadavky Čechů nebudou uspo-
kojeny... V některých vlivných kruzich
jsou pro to, aby Cechům bylo vyhověno. T
je velmi snadno, protože úplná
rovnoprávnost, již Čechové žáda jí
nikomu nemůže ubllžiti; jin ak
zmatky potrvají až do revise ra-
kouské ústavy ve smyslu federa-
tivném. Avšak takové rozřešení otázky není
po chuti Berlínu a pangermánům, kteřiž pomoc
hr. Goluchovského odstranili Badena i Thuna,
a nyní se obávají, aby tento strategieky i kul-
turně důležitý čtverhran, jejž tvoří české země.
nezměnil se v nedobytnou pevnost Rakouskas
slovanskou posádkou.
Čecho
Goluchovský
Baden
Thun
Rakousko
Berlín
Honoe loupen
17
article
Černá Hora.
Černá Hora.
Rusko rozhodlo se vystavěti na Cetyni svou
vlastní vyslaneckou budovu. Kníze Nikola dal
vyslanci Gubastovu na vůli vybrati pro budovu
kterékoli místo. Pan Gubastov zvolil si místo
mezi městským sadem a ulicf vojvody Batriče,
8075 m. dl. a 56 m. š., jež někdy vládce
Černé Hory Ivnn beg Crnojevič věnoval cetv-
skému monastýru Bohorodičky. »Taac IIpuo-
ropna« uveřejňuje manifest kn. Nikoly, jimž
toto místo na věčné časy darováno je Rusku.
Gubastov
Crnojevič
Rusko
Taac IIpuo
18
article
v drobném prodejí-
znnní číslo o sobě ..
pslslni
Ve silalkách na vonkov
apníednlo. . . .
tnsersny
plati se hotově naplea.
Předplscení a Jnserty peij
strkoo v Marlansk ujiel dplsl-
tiskárua arpalida nich los
Bakopisy se nevraesii
19
article
Uklizení pohraničných třenic na Kolašínsku
zpečetěno jest vyznamenáním obou komisarů,
které tam vyslaly súčastněné vlády, černohorská
a turecká. Turecký komisar Šemsedin paša vy-
znamenán od kn. Nikoly Danilovým řádem
2. st., černohorský komisar kapetán Medenic
týmž řádem 3. st.
Ruský admírál Bisilev v průvodě kněževiče
Mirka navštívil divadelní představení v cetyňském
»Zetském domě«, když tam hráli drama kn.
Nikoly »Kníže Arvanit«. Kníže Mirko, admirál
Bisilev i ruští důstojníci v průvodě admirálově
byli uvitáni vřelými ovacemi a bouřným pro-
voláváním.
Danilová
Mirek
Arvanit
Mirka
Bisilev
Zetský dům
20
article
Nezdařený Milanův švindl s novým
attentátem.
Nezdařený Milanův švindl s novým
attentátem.
Z Bělehradu, 9. června. (Dop. »N. L.«)
Milan ve vědomí svých hrozných vin nevěří
nikomu, ani svému synu. Předpokládá o něm,
má-li pět smyslů pohromadě, že musí snažiti se.
vymaniti se z osidel jeho, svého otce, a dáti
se směrem politiky národní a slovanské, napra-
viti hříchy, které Milan spáchal na Rusku, dáti
mu zadostučinění, rozejíti se s p. Goluchov-
ským a sejíti se opět s Černou Horou, odprositi
svou matku královnu Natalii, povolati ji do
země a vyprovoditi odtud za hranici Milana.
A takový obrat nemohl by se vykonat leda
s pomocí radikálů, jejichž krutou persekuci.
Milan sintrikoval nejen proto, aby uspokojil
svou osobnou k nim nenávisť, nýbrž také, aby
mezi ně a krále položil hlubokou a širokou
propasť, kterou ani jedna ani druhá strana
nebude s to překlenouti odpuštěním a doroz-
uměním.
Miilan se domníval v poslední době, ze
král Alexandr zabývá se plánem, jak se od.
něho emancipovati. Nebudu plýtvati místem a
nebudu vypočitávati jednotlivé body Milanova
podezření na syna. Škoda místa i času, nebot
podle mého přesvědčení Alexandrovi jest na-
prosto nemožno osvoboditi se ze zajetí svého
otce, a to proto, že se mu nerovná ani chv-
trostí ani čilostí, ale což hlavní, že nemá sil-
ných vniterných pobídek k dobrému a naplněn
jest odporem k vlastnímu národu. A tak bude
vždycky hříčkou v rukou Milanových. Kdyby
Milan se domníval, že Alexandr chce se mu
zpítiti, nejošumělejšími, nejkomičtějšími pro-
středky uvede ho zase v staré poslušenství.
Milanův
Dop
Milan
Alexandrov
Milanová
Alexandr
Bělehrad
Rusko
královna Natalia
21
article
Takovým prostředkem je nejnovější jeho
švindl s attentátem.
V Turnu Severinu, na rumunském břehu
naproti Kladovu, přebýval srbský emigrant Du-
šan Brkanovič, jenž byl za ministerstva Si-
mičova policejním úřadníkem v Bélehradě. Když
Milan dal Nikolu Pašiče odsouditi na deset mě-
síců, že prý urazil jeho, Milanovo veličenstvo,
a když Pašič na podzim 1898 zavezon byl do
Požarevce, kamž jej následovala jeho rodina,
Brkanovič byl jmenován kurátorem jeho jmění
v Bělehradě.
Když loni nastalo zatýkání pro pověstný
Milanův atentát na zdravý rozum, byl zatčen,
jak známo, také Pašič, jedva propuštěný z Po-
žarevce, a Brkanoviči ukládali jeho představení,
aby proti němu křivě svědčil. Brkanovič sek
tomu propůjčiti nechtěl. Zavřeli tedy také jeja
jako s jinými skoušeli i s ním vynutiti mu křivé
svědectví mukami, hladem a zizní, a naposle
i hypnotisaci. Brkanovič to všechno přestála
křivého svědectví nevydal. Pevný charakter byl
odměněn výhostem ze země. Brkanovič usadil
se v Turn-Severinu. Nebyl to ale již člověk
silný, zdravý a energieký, nýbrž zlomený a
plachý, bojící se vlastního stínu.
Naproti Turn-Severinu na srbském břehu
je pevnost Kladovo, kde jsou za živa zakopáni
loni nevinně odsouzení radikálové Ljubomír Živ-
kovič, plukovník Vlajko Nikolič, Stojan Protič
a Pavičevič. Možnost jakéhokoli spojení Brka-
noviče s těmito obětmi nižších než zvířecích
pudů Milanových je zhola vyloučena. Nicméně
na té nemožnosti Milan sosnoval svůj nejnovější
švindl, jenž jej už nestál mnoho důmyslu.
Ještě před odplutím Milanovým a Alexan-
drovým z Bělehradu policejní ředitel zdejší te-
Severin
Milan
Pašič
Milanův
Brkanovič
Ljubomír
Nikolič
Protič
Pavičevič
Milanová
Milan sosnovat
Kladovo
Požarevka
Bělehrad
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vláda tmy.
Z caříhradské slavnosti Peršano.
V Cařihradě koncem května.
Západní Evropa, která odsuzuje krvavé z
pasy s býky, strnula by, kdyby byla svědkem
příšerného divadla, které se každoročně zde
v Cařihradě v předvečer 10. Muharem (obyčejně
v prvé polovici května) — don velké ná božensk
slavnosti ašurské — odehrává. S večera svět
Poršané posmrtnou památku velkého mučenník
Hussejna, jenž padl v bitvě u Kerbeba r. 680
před Kristem a jeho bratra Hasana, synů kalifa
Aliho. Obřady slavnosti jsou přesně předepsány
a vyžadují z pravidla několik lidských životo
za obět.
Slavnost koná se v nádvoří ohromného Va
lide Hahnu, z největších stavení a bazarů stam
boulských, kde se jinak provozuje po celý rok
čilý obchod hlavně s perskými koberci. Bazar se-
stává asi ze 3—400 krámů, písáren, směnáren
a j, patřících hlavně bohatým Peršanům. V
středu stojí malá, perská modlitebna.
Již v předvečer jest celé nádvoří obestřeno
černým suknem až do výše 8—10 metrů. D
sůkna všity jsou různé výroky z koranu. Hlavn
péče věnována jest modlitebně okrášlené bohate
zlatem. Po celou noc přichází nábožní Peršané
modlice se po mnoho hodin, ležíce na kobercích
tváří k Východu.
Vlastní slavnost začíná druhého dne o 12
hodině dle tureckého času (o půl 7 hodině dle
nušeho). Již dlouho napřed proudí ulicemi k Va-
lide Hahnu davy. Turci, Řekové, Arměni, Pe
Krist
Hasan
Ali
Hahn
Peršan
Turek
Řek
Cařihrad
Evropa
Virginie
23
article
šané, Evropané. Nádvoří, jehož střed jest pro
účastníky provazovou bariérou ohražen, přeplněno
jest obecenstvem, hlavně Rvropany a rudě osvět-
leno asi 20 dřevěnými hranicemi na způsob vel-
kých pochodní.
Slavnost skládá se z desíti průvodů. Tre
z nich se po třikráte ve stejném pořádku, al
s jinými pokaždé účastníky opakuje. Průvody
sestavují se v blízké mešitě. V prvním průvodu,
v jehož čele neseny jsou korouhve a prapory,
představující buď znak perský: běžícího lva,
držícího meč, v pozadí s vycházejícím sluncem,
nebo různé výroky z koránu nebo jiná symbo-
lická vyobrszení, kráčí kapela pěti klarinetistů.
pěti činelistů a pěti bubeníků. Hudba zní mo-
notonně, příšerně. Za hudbou nesou čtyři muži
v nosítkách děvče asi šestileté, svázané n
nohou i v pasu. Pak kráčí 4 hoši 6— 8let
mezi sebou svázaní, vedle těch po obou stra-
nách čtyři v bílé po kotníky sahající košíle
odění muži. Hoši mávají krátkými širokými
meči, jimiž sobě občas krvavé rány na hlavě
způsobují. Hoši představují v otroctví prodané
děti Husejnovy. Dále jsou vedeni tři skvostnými
čabrakami a koberci úplně ověšení oři. První
má k bilému, zakrvácenému sedlu připevněny
dvě bílé holubice, znázorňující čisté duše obou
bratří. Druhý kůň představuje koně, na němž
Hussejn táhl do nešťastné bitvy. Třetí kůň má
k sedlu připevněný štít a dva meče Hussejnovy.
Průvod uzavírá asi 60 v bílé košile odě-
ných holohlavých mužů, kteří držíce se spo-
lečně levou rukou za pas, dva řetězy obličejem
proti sobě tvoří. Pravicí mávají asi metr dlou-
hým mečem za stálého bolestného volání
»Hussejn, Hassan!« Když byl celý průvod oeu
Evropan
Husejnův
Hussejn
Hassan
24
article
se obličejem proti modlitebně, kde jest pro
perského vyslance a jeho personál postave
zvlášní balkon, zastaví se a jeden z imanů
(kněží) předříkává z koranu modlitby, jež shro-
máždění žalostným hlasem opakuje. Na to prů-
vod obejde třikráte za stálé hudby a nepřetrži
tého volání Hussejn a Hassan nádvoří a hlavním
vchodem odejde. Nové pochodně se zapaluji
stará zásobují se novým palivem a za krátk
přicházi průvod nový.
Opět korouhve, prapory, hudba, několik
koní, pak více imanů pilně své modlitby odrí
kávajících a konečně as 30—40 v černé hrube
haleny oděných mužů. Na hlavě černé turbaný
záda úplně obnažená. Kráčejí v řadách po šesti
Jim v čele po zpátku jich vůdce. Za jedno
tvárného, bolestného volání: Hussejn Hassan
zasazují sobě důtkami ořetězenými a ohroce-
nými strašné rány v obnažená záda, jež se
brzo zamodrávají a začernávaji ssedlou krví ..
Průvod obejde nádvoří, zastaví před mo-
dlitehnou, imani předřikávají modlitby, shromá-
ždění truchlivým hlasem odpovídá. Průvod z
stálého mrskání se ještě dvakráte obchází ná-
dvoři a ustupuje průvodu novému.
Ten již z daleka je slyšeti. Dunivé údery
jej ohlašují. Průvod se bliží. Za obvyklou
stafáží — jako dříve — asi 100 mužů s roz-
halenou hrudi. Vůdce opět po zpátku. Všecko
opět za stálého volání Hussejna a Hassana
pravicí sobé tak prudce do prsou teše, že
divák každou chvili čeká, kdy ten či onen si
rozrazí prsní koš. U modlitebny odřikávají
imani opět modlitby.
Pochodně, novým dřívím živené a petrole-
jem polévané, ve středu nádvoří se poněkud
Hassan
Jim
Hussejn Hassan
Hussejn
25
article
urovnaly a již známým »Hussejn a Hassanle
ohlašuje se poslední průvod — nejpříšernějši
Kdo nemá provazové nervy, dobře učiní, spo
kojí-li se s tím, co již uzřel a rychle se od-
klidí. Za prapory, za hudbou a řadou několika
vedených koní, kráčí dvě řady obličejem k sobě
obrácených 3—400 v dlouhé bílé košile oble-
čených mužů. Lebky mají úplně oholené.
Souseda drží levičkou v pasu, pravicí pak zasa-
zují sobě as 1 m. dlouhým širokým mečem
hluboké rány do oholené lebky. Košile jsou
brzy úplně krví zbroceny, oko řinoucí se krví
úplně oslepeno.
Nejvyšší imano dal znamení a průvod za-
stavuje, aniž vidí, kde se nalezá, Iman předěltá
nosovým hlasem životopis obou světců. Ve chvi-
lich, kdy iman popisuje jednotlivá utrpení Hus-
sejnova, vypuká zástup za bolestného voláni
»Jagane, Jagane kysům Baš essen, Jaganel
v srdcervoucí pláč. Iman skončil a fanatism
ubožáků dostupuje vrchole. Za děsného řevu
»Hussejn, Hassan, Jagane!« oba řetězy mužů
opět se berou ku předu. Rány dvojnásobnou
prudkostí dopadají, za každého sebetrýznitel
staví se muž, aby prudkost ran dřevěnou hol
mírnil. Jiní s mískou a houbou v ruce zachv-
cují řinoucí se s obličejů krev. Mnoho raněných
a vysílených ztrátou krve již kleslo. Jsou rychle
odnášeni. Diváku úzkostí tají se dech a přece
jako okouzlen znovu se vrací zrak ku příser-
nému divadlu. Konečně průvod zdecimován,
odtáhl. Oddechnete si z hluboka, jen přišerná
hudba a ošklivé výkřiky zni vám dlouho ještě
v uších. Dlouho klid ostatně nepotrval. Čtyři
muži na širokém prkně odnášejí prvního ne-
božtika, oběť fanatismu; brzy jich následuje
Iman
Jagane
Hussejn
Hassan
Hussejn
Hassanle
Jagane
26
article
více. V tále jeho trčí několik nožů. Proč
v mrtvé tělo nože zabodávají, nemohl jsem se
dověděti. S nebožtíkem obejdou třikráte ná-
dvoří. Přítomní hlasitě pláčí, mrtvolu zemí za-
svpávají. Iman za mrtvolou oznamuje přítom-
ným, že Alah zvolil sobě nebožtika za sluhu
svého, což jej povznáší na světce.
Následují v průvodu školní dítky (hoši);
kněži předřikávají, dětí plačíce hlasité se modll.
Průvody důtkářů, v prsa se bijících a meči
se sekajících, za stejných obřadů a zvýšeného
fanatismu, dvakráte se opakují. Asi o druhé
hod. po půlnoci zavládne teprv obvyklý klid.
Druhého dne jest Hahn opět obvyklým tržištěm.
Nezasvěcenec nemá ani tušení, jak hrozné scény
se tu předešlé noci odehrály
Druhého dne koná se náboženská slavnost
»Ašura«. Ta už bez okázalejších ceremonií.
Davy Peršanů putují na rozsáhlý, více hodin
dlouhý hřbitov, ve Skutary, kde se odbývají
společné modlitby.
Ranění ze včerejší slavnosti jsou pečlivě
ošetřováni bohatými Peršany (jsouť samí chu-
dáci), šatem, jídlem a penězi podarováni a ko-
nečně do tureckých lázní pesílání. Krev toho
večera prolitá je svatá. Jistě pohne Alaha
k milosrdenství. Kdož svůj fanatism životem
zaplati, jsou prohlášení za světce. Zkrvácené
košile se uchovají a po celý rok v nich ne-
božtíky pochovávají.
V moderním státě by se podobné výjevy
ovšem netrpěly. Ale Mohamedán jest v těch
věcech ukrutně — tolerantní. Ponechává pod-
maněným národům nejen jazyk a národnost,
nejen víru a zvyky, ale i právo sebe trýznit a od-
pravovat.
V. K.
Alah
Hahn
Davy
Peršan
Skutar