ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3b9b45b0-70b7-11dc-8223-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 27, person 83, org 6, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 1. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 119.
4 article
Na ranní a odpol. Hist, přodplácí se v Praze v atuzinisl rnci a r . . . . 6 R — s drolí donšškou šve. . . . . . R k a ětot keta k . . ve slalkách K noh an raěeíc . . Peštous a e . . . . vrtki. . . . . 9 k oo s dvojí zhillkou za nřsí tvrf lela!
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Frahu Je o 10 stranácb.
6 article Vázne to!
Vázne to! Již to opět vázne! naříkaji dnes sklíčení z rozmrzelí panoši rytiře Körbra, tvářice se př pohledu na zehátralý parlament Cislajtanie jako zklamaní dědicové. Ba vázne to a to v plne sněmovně jako ve výborech. Nikde ohně, nikde radostné chuti ku práci: nikde pružné energie ku p činu, nýbrž vše zpromrzelé, strany proti sobě na čihané, plny podezření, nedů črya úkladnosti, slovem, atmosfera a nálada jako v ro- botárně: to je výsledek Körbrovy desorganické lučby. — Rozumí se, že officiosové jeho nejsou tak uznalými, aby mu tuto zásluhu spravedlivě přiznali, nýbrž že ji opět v první řadě nám připisují na vrub. Tak zejmena »Oest. Volks- zeitung« a vídeňský dopisovatel »Pester Lloydue velice jsou s námi nespokojeni. Provozujeme prý ve výborech sněmovních, zvláště ve výboru vyrovnacím a celním, novou, nanejvýš potutelnou stajnou obstrukei« dlouhými řečmi četnými opravnými návrhy, abychom projednávání obsáhlých předloh vyrovnacích zdržovali a protahovali do nedozírna; což prý není od nás vůči tak šlechetné vládě, jakou jest Körbrova a vůči tak užitečné věci, jakou jest rakousko uherské vyrovnání, naprosto hezké. Ve své resoluci, přijaté na sjezdu důvěr- níků, přece prý jsme si my Mladočeši vytkli za úkol pracovati o hospodářské posílení a sociální zvelebení všech vrstev národa svého. Odtud prý se mohla vláda domnívat, že netoužíme po ničem vřeleji, než po brzkém parlamentním projednán (rozuměj: schválení) předloh o rakousko-uher- ském vyrovnání, celního tarifu a státního roz- počtu, slovem: po hospodářské práci v parla mentě.
Körbrův Lloydue
7 article
»A zatím?« hubuje Körbrův officiosus ve vídeňském »Volks-Zigu«: »Zatím povelikonoční zasedání parlamentu naprosto nenasvědčuje, že by při Mladočeších bylo upřímné vůle spolupůso- biti ku rozřešení velkých problémů, jež v nej- bližších měsících mají býti zmoženy. V plne sněmovně obnovují Češi svou starou hru s pilnými návrhy (o protizákoných kouscích olo- mouckého arcibiskupa Kohna) ve výbore ch řečnívají po dlouhé hodiny a nikde neprojevují rozhodné vůle, konati práci věcnou... Za těch okolností naprosto nenadešlo vy jasnění od pražského sjezdu mla dočeských důvěrníkův očekáva né nýbrž spíše jeví se na straně če- ské snaha o zamotání politické situace.« Po tomto ulevení si od jater zkouší » Volks Ztg.« nadýmat plíce ke staré hrozbě, že prý nám nicměně všechna ta naše opposiční šikov- nost nebude na konec nic platna: neboť i kdy- bychom prý touto tajnou svou obstrakef konečně z Körbrovy vlády vyždímali nějakých koncesi. hned prý se Němci zlití k takovému jedno- myslnému odporu, že se vymoženostem svým dlouho pokojně těšiti nebudeme, Sledujíť prý Němci každé hnutí naše zrakem ostrovidů a proto prý také odsunuli včera Grabmayrův návrh na zostření jednacího řádu až na sedmou stránku v kalendáři, aby nám Čechům překazili naše spekulace a plány: »Češi totiž — vykládá komi- cký Vševěď vídeňský poutníkům — kojili se sladkou nadějí, že v brzce opět bude ukován železný kruh pravice. Pomocí změněného jedna- cího řádu měli pak býti Němci v čase dozí
Körbrův Volks Čech Kohn Němec Čecho Ziga
8 article
ném vesele spoutáni, aby nemohli obstruke svou většinu pravice podruhé rozbíti. Avšak němečti poslanci záměry ty bystře po- střehli a proto změnu jednacího řádu hlasová- ním svým včerejším hodně daleko odsunuli. Ovšem že jest posavadní jednací řád pro pra- covitý parlament brzdou první třídy: avšsk potměšilé chování se Čechů napomíná Němce v ohledu tom k největší opstrnosti. Politik Čechů, jak byla nejnověji v Praze prohlášena, míři nožem do srdce Němců. To stačí, aby Němci nepouštěli obranných zbraní z rukou svých.« Nuž, upřímnost za upřímnost. Den po pohřbu Grabmayrova byrokrati ckého návrhu můžeme se chytrým pánům levičákům vesele přiznati, že nám spadl dosti těžký kámen se srdce, a to z té prosté příčiny, poněvadž věci v Rakousku nevypadají podle toho, aby byla na obzoru možnosti taková koa- liční většina, do níž bychom my Čechové se etí a prospěchem kdy mohli vstoupiti, z to ale spíše dlouhé opposiční z ápa sy a boje těžké národu našemu a svaté věci jeho usouzeny jsou, k nimž potřeb nám bude vysáhnouti po zbraních nejostřejších.
Čecho Němec Praha Rakousko
9 article
Nechť si doposud německé listy stydlivě zapí- rají, že by mezi Körbrem a německými levičáky bylo hotové allianční smlouvy, však toho již neupírají, že spolu o ni důvěrně vy- jednávají, a že jedná se pouze o cenu, jakou má Körber charakterním hercům za jejich příští pohostinské hry na prknech vládní většiny zaplatiti. — Středová »Bohemie« vypravuje o roz- mluvách dra. Körbra s německým poslanci; kterak mu podali celý rejstřík svých národních stížností: že prý vláda trpí štvanici proti České spořitelně,že neprovádi ostře germanisační nařízení Clarova a Kindingrova, ba že prý »zaplavuje« německé kraje Čech českými úřadníky. Na to pokračuje Hotová smlouva nebyla sice posud uzavřena, i nemůže býti tudíž ještě prozatim řeči o utvoření pevné většiny pro předlohy vyrovnací . . . Avšak bylo by pro vládu již dosti velkým ziskem, kdyby němečtí po- slanci toho se podjali, že by při roz- hodných hlasováních a v jiných případech odvalovali překážky, které by Češi, Všeněme neb sociální demokraté vládě v cestu mohli na- stavit . . . Že vláda bez pomoci Němců se ne- obejde, vidělo se již při hlasování o brann předloze, kteráž jedině hlas Němeů dostala se pod střechu.
Körber Clarův Kindingrův Čech Čechy Bohemia Český spořitelna
10 article
Němci neprodávají (!) vyrovnání s Uhry za ná- rodní koncesse; avšak jelikož jsou vy- rovnací předlohy význačně a zřejmě předlohami politickými: tož nadešla nyní nejpříhodnějši chvíle k vyjasnění poměru mezi stranami a vládou. Němci by musili propadnouti přímo klatbě směš- nosti, kdyby této chvíle nechali mi- nouti bez vykořistění! — Vláda, na kolik jsme zpraveni, dala v mnohých příči- nách prohlášení uspokojující, však Němci rozhodnou se teprve, až po slovech při- jdou skutky.“ — Doporučujeme tyto pozoruhodné intimnost z tábora německého našim výtečným feudá- lům i jejich agrárníkům, kteří přijí- mají vyrovnací předlohy rakousko - uherské za zcela nepolitické, jako pouze ná- rodohospodářské a kty a jen s hle- diska národohospodářského a stavovského pro- spěchu svého k nim chovati se slibují. »Poslanci agrární«, prohlašoval minulé ne- děle p. K. Prášek v Luštěnicích, »neschválí nikdy špatné rakousko-uherské vyrovnání za ně- jaká nařizení jazyková. Tak ale otázka naprosto nestojí. Nýbrž věc se má prostě tak: Vláda získá si bezpečně pro vyrovnací předlohy, které ujednala se Szellem, velikou většinu z Něm ei a Polákův a nedopustí, aby se na předlohách těch i jen písmen změnila. Všechny opravně návrhy jsou tu předem marny a ztraceny. Co pořídí tedy agrár- níci pouhou svou opposicí bez obstrakce? Jen tolik, že vyrovnání špatné stane s zákonem, národu našemu ale že nedostane se rovnoprávnosti an druhé české university. To bude vý- sledek moudré politiky naší šlechty a jej agrárníků.
Němec K Prášek Polákův Uhry Luštěnice Německo ei
11 article Po sjezdu důvěrníků národní strany svobodomyslné.
Po sjezdu důvěrníků národní strany svobodomyslné. Snad ještě nikdy sjezd důvěrníků naš strany nezavdal podnět k tak různým výkladům a domněnkám, jako sjezd nedělní. Bohužel po- strádáme v těchto výkladech oné dávky objek- tivnosti, již vyžaduje každá důležitá událos v našem národním životě, nad to politická udá- lost prvého řádu. Národní strana svobodomyslná nežádá věru příznivého posouzení svých činů od stran nepřátelských, ona však plným právem může požadovat, by veřejnost nebyla klamána, by určité události nebyly zamičovány a usnesení překrucována. Možná, že příčinou těchto ne- správných výkladů jest ve mnohých připadech nedostatek politické soudnosti a důvtipu, jest však jisto, že ve většině případů příčinou jes zúmyslnost! Hodláme tyto úmyslně nepra- vdivé zprávy o sjezdu důvěrníků opravit a po jednat o pravém jeho významu.
12 article
Ve většině listů naší straně nepřátelských, ať německých, ať domácích, se praví: »Poměry po sjezdu zůstanou stejnými, jako byly pře sjezdem. Na sjezdu poražen byl směr radikální zvítězil opportunism. Na sjezdu poraženy byly »Národní Listy«, jež před sjezdem zaujaly sla- novisko radikální. »Proti těmto nesprávným výro- kům jest třeba prohlásit pravdu: Na sjez du nebylo vítězů ani poražených, ne- boť sjezd nezaujal ani stanovisko opportunismu, ani stanovisko ra- dikalismu. Jednání sjezdu dělo se za dojmu uzavřeného kompromisu ve výkonném výboru, při němž směru ráznějšímu bylo vyhověno za- řaděním odstavce; »Sbor zemských důvěrníků nemůže však zatajiti. že mnohé zjevy, které připuštění prvého čtení vyro- vnávacích předloh na radě říšské předcházely neb provázely, mohly způsobiti v českém lidu obavy, že by vedení věcí českých ve Vídni nevytrvalo v nejdů- raznějším odporu proti nynější vládě i celé vládn soustavě, a kterými by mohla býti zviklána důvěra voličstva v poselstvo jeho na radé říšské, proto bez- pečně naděje se do klubu poslanců na radě říšské, že příčiny zjevů takých odstraní. Přadpokládaje, že tot očekáváni bude splněno, trvá sbor zemských důvěr níků atd. ...« Výkonný výbor přijal tento odstavec do resoluce »o taktickém postupu poslanců« zajisté také z toho důvodu, že změna taktiky při prvém čtení vyrovnávacích předloh a při propuštění roz- počtu do výboru, patří mezi ony »mnoh z jev y«, o nichž se resoluce zmiňuje a ze
Vídeň
13 article
tudíž stanovisko zastanců směru ráznějšího jes oprávněné. Tento odstavec zřejmě nasvědčuje tomu. že vítězem na sjezdu není oppor- tunism ve straně, neboť resoluce žádá so dklizení takých zjevů« (prohlášent dne 23. května, že se nepřipustí parlamentn projednávání předloh vyrovnacích a propuštěn prvého čtení těchto předloh). Sjezd resoluci při- jal a uznal tak právě jako výkonný výbor, že se chyba stala, poněvadž nebylo provedeno usno- sení ze dne 23. května 1902, žádal dále, by zjednána byla náprava. Více se v této věci ne- mohlo stát, jelikož sjezd postaven byl před hoto- vou událost, jež se odčinit nedá: propuštění prvého čtení vyrovnávacích předloh. Na mnoze se však praví: Radikálnější směr žádal provozování obstrukce a jelikož se nena- řidilo na sjezdu poslancům, by obstrukci pro- vozovali, byl tento směr poražen. To však jest nesprávně! Ráznější směr ve výkonném výboru nežádá provozování obstrukce stůj co stůj. nejsouť v tomto směru činitelé tak málo pro- hlédaví, aby považovali obstrukci za jedině správ- nou zbraň, nikoliv, stoupenci tohoto směru vy- týkali pouze vedení strany, že upustilo o obstrukce při prvém čtení vyro- návacích předloh, ačkoliv se na n klub usnesl a ačkoliv ji předseda klubu dne 23. května a v listu misdroyském ohlás il. Aby konečně v této záležitosti bylo jasno, jest třeba prohlásiti, že nebylo vytýkáno, že stran nechce a nedělá obstrukci za kaž- dou cenu, nýbrž bylo vytýkáno, že strana nedodržela závazné usne- sení a že členové klubu proti to- muto usnesení psali a mluvili. Když však v resoluci bylo slíbeno, že se příčiny těchto zjevů odstraní, bylo upuštěno od dalších kroků Krisi ve straně nezavinily však pouze tyto při pady, ona byla rázu hlubšího a dosud není od- straněna.
14 article
Spor spočívá v různém výkladu, jak nutn řešit českou otázku. Část přívrženců naší strany žádá pevné setrvání na programu strany, žádá práci ve všech jeho bodech. Někteří členov naší strany zaujali však zejmena krátce před sjezdem stanovisko odchylné. Oni postavili ja- kožto eíl naší politiky »Rakousko silné a mocné« a zapomínajíce na cil náš »federativního upra- vení říše« a »uskutečnění státního práva«, hlá sali smír s Rakouskem, bychom se uchránil před pangermanismem. Jaké stanovisko zaujal však sjezd? On prohlásil, že trvá při progra m strany a při všech cílech, jež s tento vytkl. A toto prohlášení snad jest nejdůležitějším ze sjezdových usnesení. Všichní přivrženci naší strany jsou povinni působit pracovat pouze v mezích programu, jehož se sjezd dovolává. Podrobí-li se všichni členové strany tomuto usnesení, pak jest krise zažehnána — nestane-li se tak, octneme se v krátce v situaci zajisté vážnější, nežli byla před ajezdem, vážnější proto, poněvadž selže-li poslední usnesení, strana ne- bude mit více prostředků po ruce, aby roztržce zabránila. Budou-li všichni činitelé v naší straně pra covat ve smyslu resolucí sjezdových, pak na stává nová, snad lepší doba mladočeské straně, neboť provedení usnesení bude na prospěch ne- jen strané, ale i celému národu. V drobuém prodeji: ranní čí-lo o sobě . . . za 8b odlpolední . . . na zh Ve flialkách na venkovi 10b ranní čéslo. . . . . . oěpolední . . . . . . . Bb Inserát plati ze hošově napře Přečplacení a inserty přijimá zdinini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam sacházejí ss též redlakee tiskárna n ezpešise „Národnich Lista“ Rukopisy se novracnji.
Národnich List Rakousko
15 article
Nepodrobí-li se někteří členové strany usnesení, oprou-li se reorganisační činnosti, jež směřuje k tomu, aby opravy byly nejen prová- děny, ale také provedeny, aby zamezeny byly chyby, jež jsme právem vytkli, pak bude spět strana naše ke zkáze, před níž jsme ji varo- vali a jíž bychom ji chtěli v zájmu národní věci uchránit.
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. dubna. (Svýsledkem ne- dělního sjezdu důvěrníků) je krakov- ský „Czas“ spokojen potud, že „mladočeská po- litíka z poslední doby obdržela sankci sboru dů- věrníků a že mladočeská strana na vnějšek za- chovala úplně svou solidárnost.. . Proto — prý — možno resoluce, přijaté na sjezdě, pokládati za pokrok, ne sice značný, ale přece za vítězství směru positivního. S tohoto hlediska výsledek pražského sjezdu musí posíliti mladočeskou po- sici na říšské radě a uvésti do pravých mezí ně- které zjevy, jako volbu dra. Baxy, jimž byl při- kládán nadsazený význam. Soudíce objektivně, musíme přiznati, že nedělní schůze osvědčila po- litickou vyspělost. Uznání to podporuje také po- slední část resoluce, týkající se organisace ná- rodních sil a volající po národní radě, tedy po společné práci všech stran při určitých otáz- kách.! Má „Czas“ ovšem i své pochybnosti. Hlavní z nich jest ona, že sjezd neodsoudil bez- výminečně každou obstrukci, nýbrž připustil, že česká delegace má v případě potřeby užiti i télo nejostřejší zbraně, což pokládá za koncesi, uči- něnou radikálnímu křídlu delegace. „Vůbec pak — dodává „Czas“ — porovnáme-li výsledek sjezdu s agitací, prováděnou v Čechách po známé změně taktiky české delegace, můžeme míti za to, že sjezd způsobí některé uspokojení v poli- tických poměrech, ano můžeme tvrditi, že na tu debu se strany českých voličů, tedy z dola ne- hrozí nebezpečí obstrukce. Jest to sice zažehnání jen jednoho nebezpečí, neboť v rakouském par- lamentě číhá ve všech koutech, ale zajisté nebez pečenství velmi vážného.
Baxa Praha Čechy
17 article
V Praze, 29. dubna. (Uherská oppo- sice) organisuje již obstrukci pro příští týden. Není dosud rozhodnuto, má-li technická ob- strukce počíti hned, jak nastane stav ex-lex Soudí se, že opposice se spokojí pro první dobu jen řečněním a připustí hlasování o zatímném rozpočtu. Kdyby však vláda stála na tom, aby se hned po vyřízení rozpočtu pokračovalo v roz- pravě o branné předloze, bude opposice žádati aby se o všech návrzích, jichž za debaty učiněno již 66, hlasovalo dle jmen. Mimo to bude prý žá- dati, aby se ve sněmovně četly do slova všechny petice, podané proti branné předloze a ke každe polici přihlásí se prý několik poslanců k slovu. Kolik času by zabralo čtení petic, vysvitá z toho, že petice podalo dosud 28 měst, 31 stolice, 1994 obce a 74 schůze voličské. Z Vídně, 29. dubna. (K otázce ric- maňské.) Řecko-katolický biskup z Kříževce, dr. Drohobecký, přibude tyto dni do Vídně, aby pojednal s nunciem a s ministrem osvětyo úmyslu obce riemaňské, přestoupiti na víru řecko-sjednocenou. Kdyby se tento krok bisku- pův nesetkal ve Vídni s úspěchem, chce prý s dr. Drohobecký obrátiti přímo ku papeži, aby Ricmaňské, kteří vyjednávají nyní již o přestou- pení ku pravoslavi, zachoval církvi katolické, ovšem s obřadem slovanským.
doktor Drohobecký Ricmaňský Praha Vídeň Kříževka
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Minulé časy. Z návštěvy u paní Sklenářové- Malé . .. „Máte pravdu,“ pravila nám umělkyně když zasedli jsme u taburettu v její studovně — „čtyřicetiletá činnost ve službách Thalie za- nechá už řetězec nejrozmanitějších reminiscenci veselých i tklivých... S čím začít? Z nejkras ších vzpomínek bude mi povždy mé první vy- stoupení... Sotva kdo tušil, že splněna má nej vrouenější touha, když 3. května před čtyřicet roky vystoupila jsem v „Panně Orleánské““ .. S rozechvěním četla jsem v Hálkově „Lumíru“ kritiku, kde mi prorokoval divadelní referent slibnou budoucnost a vyslovil naději, že svůj talent přivedu ke skvělé platnesti... Slíbila jsem si v duchu, že se přičiním o to, seč mé síly budou... Bohudík, podařilo se mi to. Když po desíti létech připravilo mi obecenstvo z vlastní iniciativy jubileum, na něž co živa nezapomenu, přísahala jsem si, že tento ústav nikdy ne- opustím, že vždy zůstanu věrna drahé vlastia českému umění... A jak víte, slib svůj jsem dodržela, ačkoliv byly chvíle, jež nebyly pro mě právě povznášející... Než toho nechme ... Co mě dnes při rozloučení oblažuje, jest vědomí, že jsem poctivě, s nadšením a láskou opravdovou ztrávila těch čtyřicet let na české scéně a že jsem vždy odolala nabídkám do ciziny .. . A pak jsem šťastna, že odstupuji ještě v plné síle, že cítím se dosud tak silnou, jako tehdy, když — bylo to, tuším, v roce 1874 — vydala jsem se na pouť po městech českých a moravských...
Hálkův Lumír
19 article
Snad vás to bude zajímat? Vázly tenkráte sbírky na Národní divadlo a tu v dohodnutí s Nerudou a Barákem přijala jsem pozvání dvaceti dvou če- ských měst ku pohostinským hrám. Vzpomínka na tyto cesty po vlasti jest mi rovněž neskonale milou. Vzpomínám živě, s jakým radostným nadšením jsem všude byla vítána... Jako ně jaký potentát! Přišly mi vstřic družičky, bande ria selských hochů, pronášeny uvítací řeči .. A jak nadšeně se hrálo. Nedávno jsem právě mluvila v konservato u příležitosti výstupu žáků s hrabětem Kolo- vratem a zatoulali jsme se tak trošku do vzpo- mínek. Připomněl mně, pamatuji-li se ještě, jak z Poličce vyšel mě uvítat na hodínu cesty prů- vod družiček a jak dokonce zvony vyzváněly .. Pamatují to, arci jako ve snách... Tuze ráda si vzpomínám na Moravu, kde byla jsem vždy srdečně vílána, v Brně, Olomouci, v Prostějově a jinde. Tuším, že asi 4000 zlatých jsme při- vezli z těchto cest na Národní divadlo. To nikdo nevěří a nemůže si představiti, jak nevýslovně těšili jsme se na velké Národní divadlo. Bylato nás všech jediná touha... Pamatuji, když se stavělo, jak ponechána byla malá fortna z Pro- zatímného do novostavby.
Barák Tuz Morava Brno Olomouc Prostějov národní divadlo
20 article
Při zkouškách přes tu chvíli někdo z nás nahlédl otvorem do budoucího velechrámu na- šich Uměn... Nemohli jsme si ani představit. že bychom tam jednou sami měli hrát; z pouhé myšlénky nás pojímala závrať. Proto byla tak nevýslovně smutná kapitola v životě nás star- ších herců, ten hrozný srpnový den požáru — — Promiňte! Bolestné vzpomínky se nejraději pře- skakují... Něco veselejšího ze života ... Třeb vzpomínka na Šamberka... Seznámila jsem se s plavovlasým tenkráte krasavcem náhodou. By- diela jsem v Jámě, v domě, kde zůstával v pří zemí Lapil... Ten hrával obyčejně bodré tatíky a vůbec vřelejší, laskavé role — jeho žena vařila pro herce a žurnalisty. Chodíval k ní na oběd Šamberk, Sladkovský a mnoho jiných; já si tam pro stravu posílala. Šamberk několikráte mě za- hlédl, vyzvídal ne Lapilce, kdo jsem a čtverák od jakživa, nabízel se Lapilové, že pro tu sle- činku — mínil mne — bude vařit polévky sám.
Třeb Šamberk Sladkovský
21 article
Tak jsme se všelijakými vzkazy a pomoci Lapi- lové seznámíli... Abych nezapomněla! Chtěla jsem původně k opeře a cvičila jsem se u Pi- vody ve zpěvu. Z té doby neobyčejně drahéa milé zůstaly mi chvíle, které jsem ztrávilav rodině Smetanově. Bydlel tehdy v paláci Lažan- ského a v jeho bytu scházela se dobrá společ- nost, zvláště mladší nadšenci, literáti a umělci „de faeto“ nebo „in spe“. Jednosvorně byli jame všichni horlivými zpěváky. Studovaly se tu celé sbory, ženské, smíšené i mužské. Vedle mě stávala mladá slečinka, s krásně plavým vlasem, hnědýma očima jako srnka — podnes ji vidím živě před sebou — velice pevná zpě- vačka. Držela jsem se jí ve zpěvu co nejpev- něji, protože měla velice čistou intonaci a ni- kdy nedala se másti. Když jsem někdy chybila, plaše na mě pohlédla a aby mě přivedla na správný ton, zanotovala určitěji... Byla to Eliška Pechová-Krásnohorská... Pak tam stála
Smetanův Pechová Lažany
22 article
nedaleko nás krásná, hrdá, kyprá blondýna — Julia Knorová-Šamberková... Třetí v našem sboru byla pozdější primadona opery moskevské a petrohradské Emilie Bubeničková... Velice zajímavý zjev byla Gabriela Roubalová, známá později pod jménem Boema, která zpivala po dlouhá léta ve Vlaších, Anglii a Americe a nyn jest professorkou na konservatoři v Melbournu Kromě těch noří se mi z paměti hezounký obrá zek dvojčat, podobných jako vejce vejci, dce rušek říšského poslance Macháčka, slečny Mour- kovy, pozdější paní Brdlikové z Počátek a jestě několik, jichž jména vytrousila se mi pozvoln z paměti Paní Smetanová byla velice milá, laskavá hostitelka a neobyčejně krásná dáma ... Sbory řídil tenkráte Ferdinand Heller, nadšený „Hlaho- lista“, pořáde ohnivý jako za dnů mladosti. Smetana začal již tenkrát hrávat na klavír své „Branibory“ a duetto Jeníka a Mařenky z „Pro- dané nevěsty“... My tři, Boema, Bubeníčková a já, zpívaly jsme terčelto z „Braniborů“ .. Z pánů nejčastěji na krásné ty večery u Sme- tanů docházíval Ludevit Procházka; hrál velmi pěkně na piano. Jak jsem řekla: ty chvíle zá- bavných, pěveckých večerů u Smetanů zůstanou mi nezapomenutelny. Než vraťme se k divadlu. .
Knorová Šamberková Bubeničková Roubalová Boem Vlach Macháček Mour Brdliková Smetanová Heller Smetan Jeník Mařenka Procházka Anglie Amerika Melbourne Boema Sme
23 article
Snad vás bude zajímati, že se mě z počátku každý z ředitelů bál, domnívaje se, že vládnu divadlem... Téměř každý ze začátku pohlížel na mě s nedůvěrou, až když poznal, že stavím zájmy divadla nad svoje vlastní, se mnou se smířil a rozcházeli jsme se s každým jako přátelé. Největším nepřítelom byl mi svého času Wirsing; chtěl, tuším, v r. 1874 engažovati mě k něme- ckému divadlu a když jsem několikráte jeho na- bídku zamítla, nemohl mi toho zapomenout. Když se stal ředitelem, byl ke mně velice ne- laskav a bral mi nejlepší moje role. Odcházeje opětně z ředitelství, znova mně nabízel engage ment do Vratislavi. Ale mě vázal slib, daný ná- rodu. Snad něco o rolích, jež jsem hrávala nej- raději. V mladých létech byly to poetické, jemné bytostí, postavy Shakespearovy, Schillerovya Goetha, jež hrála jsem s velikou radostí a se zdarem: Panna Orleánská, Markétka, Ofélie, Klárka, Julie, Desdemona... Z našich: hrdinky v kusech Kolára, Vlčka, Zákrejse. .. Později převzala jsem role heroin a salonních dam: po Marii Stuartce a Cordelii, po Sapfě a Phaedře, byly to Fernanda, Odetta a Fedora, z Vrchlického
Shakespearův Schillerovya Goethe Markétka Ofélie Klárka Julie Desdemona Kolár Vlček Zákrejs Marie Stuartka Cordelie Sapfa Fernand Odetta Fedora Vratislav Vrchlický
24 article
Drahomíra, Kateřina, Hippodamie. V nejposled nější době stará vévodkyně ve „Světu nudy“ Bačeva v „Sulamit“, slepá v „Harlekýnu“ Straba v Zeyerově „Neklanu“. Nejvíce lákaly mane realistické role a tu „Vojnarku“ a „Strou- halku“ ve „Světu malých lidf“ v dramatickém svém vytvoření cením si nejvýše. Také myslím. že se mi zdařily... Za to nikdy se mi nedařily zlé povahy, jako ve Stroupežnického kuse „Černé duše“; to bych byla nejraději hne utekla z jeviště. Mileráda vzpomínám svého pohostinského vystupování s ochotníky na venkově a tu mám několik veselých episod za lubem. Bylo to ve východním městě českém Ch. Hrál se nějaký kus — jméno mi vypadlo z paměti — ve kterém ode- hrává se na jevišti svůdnická scéna... Heree ochotník, který měl hráti úlohu dona Juana, byl ale tak nesmělý a bojácný, že jsem vypadala vůči němu příliš výbojně... Poradila jsem mu k dodání kuráže, aby se trochu napil... Chudák poslechl mé rady až přes příliš a pak na jevišt stál sotva na nohou... Anebo episodka z Mo- ravy. Hrála jsem Magelonu a odešla jsem do garderoby připravit se na scénu pro šílenou; mezitím venku kradou Evě dítě... Když se tak líčím, pojednou vyrazí jeden ochotník dveře, vrazi do garderoby a rovnou do šatníku... Tam křičel, jako když ho na nože berou ... Ne- myslila jsem jinak, než že se zbláznil, anebo že v divadle hoří. Konečně v almaře ztichl, po- otevřel dveře a vystrčiv hlavu, ptal se: „Milost- paní, bylo to tak dobře?“ Nevěděla jsem ovšem co, až po dlouhém domlouvání vyšlo na jevo, že chtěl napodobiti povyk a křik, který přicházel z dálky ... Musila jsem se mu na konec srdečně zasmáti... V Litomyšli hráli jsme opět jednou
Drahomír Kateřina Hippodamie Strabo Zeyerův Neklan Juan Eva Svět Litomyšl
25 article
„Deboru“... Při scéně na hřbitově vykřikla jsem na „Josefa“ tak opravdově „Mlč“.. ., že až do konce kusu nemohl ze sebe dostati ani slova... V jiném městě při „Deboře“ opět, nemohla jsem docíliti, aby při scéně, kdy „Debora“ má k mě- síci monolog, byla ne jevišti tma. Když jsem se tázala, proč nechce sluha stáhnouti lampy, do- stalo se mi odpovědi, že pan režisér sám maloval nové dekorace pro tuto scénu a že by mu bylo tuze líto, když by je obecenstvo nevidělo ... Jinde v „Adrieně“ umírala jsem tak oprav- dově, že se herec-ochotník nade mnou rozplakal a musili spustit oponu . . A tak bych mohla ještě mnoho vzpomínat
Debora Josef Adriena
26 article
na události, veselé i smutné ..: Snad bude místa, v tom mém pele-mele, několik slov o kri- tice... Můj nebožtík muž byl tak šetrný ke mně, že úzkostlivě přede mnou uklízel kritiky, když nezněly v můj prospěch. Ovšem dopídila jsem se jich neb byla jsem na ně s jiné strany upozor- něna a tu mohu otevřeně říci a prohlásiti, že nikdy neviděla jsem ve výtkách recensí nějaký osten nepřátelství neb msty, jak mnozí z herců se domnívají... Naopak! Podkládala jsem kri- tice vždy úmysl, raditi, napravovati neb zdoko- nalovati. Přemýšlela jsem o výtkách, měnila dle možnosti pochopení role, přizpůsobovala sea mohu říci, téměř vždy na svůj prospěch. Vážila jsem si jmenovitě pokynů Nerudových. I po- sudky a rady herců ráda jsem přijala. Nemohu nevzpomenout staré Hynkové, která nejednou mi poradila v nuancích, v pochopení role, v ko- stýmu, nebo rady starého Kolára, jenž vzdor tomu, že nemohl mi zapomenout, že se zdarem jsem nastoupila v rolích jeho paní, dobře jsem si zapamatovala. Také Františka Kolára vysoce jsem si vážila jako výborného a upřímného rádce a mohu říci, že jsem s ním nejraději hrála, protože byl to herec, který, jak se říká, hrál druhému zrovna do ruky, splýval se svým spolu- hráčem takořka... I ostatní starší kollegové usnadňovali mi svými radami studie rolí... Ši- manovský, Bittner, Seifert, Šmaha, Mošna, Slu- kov... Ach, ano Slukov... Chudák, Vojta . ..
Nerudův Hynk Kolár Bittner Seifert Šmaha Mošna sl Slukov Vojta
27 article
Co bych vám tak krásného o něm řekla ? . . . Že znám z něho jen tu dobrotu, obětavost a lásku k hereckému stavu a hercům všem vůbec . .. Nikdo neví, jak těžce vždy nesl, když vidělv nouzi divadelní společnost, když setkal se s bí- dou kočujících herců... Opravdu nevím, zdali by se bylo kdy komu jinému podařilo zaraziti tak účelný spolek jako jest Ústřední jednota če- ského herectva, zdali by kdo jiný byl mohl za pár let ztlouci takový kapitál pro tento svaz jako on... A vše podnikal z čistě ryzích pohnutek, nehledě, má-li za to špetku vděku. . . Co z jeho iniciativy vyšlo, ať to byl ples, zábava, slavnost, výlet nebo představení — vše bylo výtečné, po- něvadž v akci, ke které jednou přilnul a ruku přiložil, byl neúnavným. Nenahraditelný Vojtal Maně vzpomínám jeho drastických a humoristi- ckých přípitků, pronášených při různých večír- kách. Velice povznášela Slukova jeho úcta, s ja- kou rozmlouval o rolnickém stavu. Sám pochá- zeje ze selské rodiny a vida, jak otec těžko
Slukův