Periodikum ALTO Viewer

1

vili delegáti z Dalmacie, Istrie, Bosny, Hercego- viny a Slavonie ve velkém počtu. Přítomni byli také četní poslanci jako hosté. Prvním předmě- tem jednání byla otázka uznáni vysvěd- čení dosažerých na záhřebské universitě také v Rakousku. Bylo prohlášeno, že dosud platné nařízení nouzové chorvatským vysokoškolským absolventům ne- může naprosto dostečovati. Celá záležitost musí býti upravena zákonně, ke kterémuž účelu byla navržena petice, kterou má dalmatsky sněm poslati ministru vyučování s přímluvou za příznivé vyřízení. Ke konci při- jata také ostrá resoluce proti klerikalis- mu, ve které chorvatští vysokoškolští studenti praví, že v klerikalismu spatřují největšího ne- přítele národa a že protestují s celým důrazem proti tomu, aby náboženství bylo směsováno s politikou.

Dalmacie Istria Bosna Hercego Slavonie Rakousko

2 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 24. srpna. (C.-B.) Císař propůjčil vysoké škole pro zemědělství ve Vídni následkem zavedení čtyřleté doby studijní právo pro- movati doktory zemědělství. Císař propůjčil adjunktovi zástavního půjčovního ústavu v Praze Antonínu Meči- řovi, odcházejícímu na trvalý odpočinek,v uznání jeho dlouholetých věrných a uspokoji- vých služeb titul správce zástavního a půjčov- ního úřadu. Francie a Německo. Z Paříže, 23. srpna. (C -B.) Předseda mi- nisterstva Rouvier konferoval odpoledne s ně- meckým velevyslancem kníž. Radolinem který mu sdělil, že odpověď Německa na me- morandum francouzské vlády bude mu neprod- leně dodána.

Antonín Vídeň Praha Francie Německo Paříž

3 article

Otázka marocká.

4 article

Z Paříže, 24. srpna. (C.-B.) „Figaro“ ozna- muje, že předseda ministerstva Rouvier ozná- mí ministerské radě, jež se bude konati dnes dopoledne, opatření, která hodlá učiniti na obranu práv Francie v Marokku. Pravděpodobně bude usneseno, podniknouti lodní demonstra ci. „Matin“ oznamuje, že demonstrace lodní má se státi před Tangerem. „Petit Journal“ oznamuje z Tangeru: Pro- slýchá se, že Francie obsadí počátkem září okres Udidu.

Figaro Petit Paříž Francie Maroko Tanger ministerstvo Kurier

5 article Krise v Uhrách.

Krise v Uhrách. Z Vídně, 24. srpna. »Zeit« oznamuje k uherské krisi: Vlastní změna v poli- tice kabinetu barona Fejérvára nastane teprve dnem 15. září, kdy se sejde opět říšský sněm. Bar. Fejérváry učiní ve sně- movně překvapující ohlášení, že ne- povládne příště toliko provisorně, nýbrž ja- kožto ministerský předseda par- lamentární. Za tím účelem ještě před se- jitím sněmovny doplněn bude kabinet jmenová- ním ministra a latere a ministra financí. Nový ministr financí jest prý již vyhlédnut v osobě vyššího úřadníka. Není také vyloučeno, že z ny- nějších ministrů ten neb onen z kabinetu vy- stoupí a nahražen bude jiným. Kromě toho bu- dou se ministři v nejbližší době ucházeti také o poslanecké man- dáty, jestliže bude některý vhodný uprázdněn, aby také tím dali na jevo, že kabinet má parlamentní povahu. O programu bar.

Uhry Vídeň

6 article

Fejérvára se prohlašuje: V první schů- zi sněmu vyloží bar. Fejérváry svůj program, který jest takř ka ohromující. Jeho nejdůležitějšími před- měty jsou: 1. Zákon o všeobecném právu vo- lebním, které má býti zavedeno tak, že všechny mužské osoby, které dosáhnou 24 let a umí psáti a čísti v některé řeči, mají volební právo. 2. Zákon o vybaven uherských statkářů z dluhů za státní pomoci. 3. Zákon o zavedení pro- gresivní daně z příjmů. 4. Zákon o snadnějším ziskání pozemků, kte- rým se patrně rozumí obmezování anebo z ru- šení fideikomisu a statků tak zvané mrtvé ruky. Ve vojenských oltá z kách rozvine bar. Fejérváry program, který obsahuje menší vojenské ústupky s vylouče- ním maďarského velení. K tomu náleží prove- dení territoriálního systému v armádě, úprava otázky fakultativního uživání ma- darštiny u vojenských soudů, z ří- zení vojens ké skoly v Pošti a pod. Bar. Fejérváry požádá všechny poslance, kteří s tímto programem budou souhlasiti a kteři k vůli němu jsou srozuměni s odložením požadavku maďarské velící řeči, aby utvořili novou většinu. Kdyby se toto vyzvání minulo s úspěchem, bude sněmovna odročena a baron Fejérváry rozvine důraznou agitaci pro svůj program v zemi, načež učiní pokus, zjednati si na počátku příštího roku novými volbami většinu v parlamentě. Tento plán, do- dává dopisovatel, se však patrně pozmění to z té příčiny, že opposice dne 25. září ne- připustí bar. Fejérvára vůbec ke slovu, nýbrž hned vystoupí s návrhem na obžalobu jeho ministerstva, tak že jest pochybno, zdali Fejérv áry bude s to, aby svůj program vyložil.

Fejérvára Fejérvár Fejérv Zákon o všeobecný práv

7 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Zajímavá historie. Salonním revolucio- nářům maďarským přihodila se velmi nemilé věc. Těchto dnů vyšla v Berlíně pod titulem »Die ungarische Krisis und die Hohenzollern« brožura, v níž přímo se plaiduje pro to, aby Německo pod vůdcovstvím Hohenzollernů vypo- vědělo Rakousku nejen přátelství, nýbrž i válku. pomohlo Maďarům ku plné státní samostatnosti a zabralo tak zvané německé dědičné země k větší slávě a ještě většímu prospěchu mocného, skvělého Německa. Zároveň se vykládá v bro- žuře té, že nynější uherské bouře jsou nejvlast- nějším dílem Vídně, jež prý má maďarské roz- pínavosti a maďarského velikášství až po krk jež klne prý okamžiku, kdy povolen byl Mada- rům uherský stát. Vídeň sama prý veštvala Maďary do nynější situace, Vídeň prý to je, jež chytře vyvolala otázku maďarského velení za tím účelem, aby v boji, jenž k vůli tomu vzplane, šlápla Maďarům na krk. Německo mělo prý by prohlédnouti tuto politickou intrikua plniti oproti ní své »vznešené národní poslání«.

Hohenzollern Maďar Berlín Německo Rakousko Vídeň

8 article

— Toť tak asi tenor brožury, o níž liberálním maďarským tiskem i jiným byla rozšířena po- věsť, že brožura tato jest appellem koalice na Prušáky, aby za cenu ostatních zemí Jeho Veličenstva dopomohl Maďarům k plné státní samostatnosti a sice pod žezlem někte- rého z pruských princů, snad pod žezlem Eitel- Friedricha, o němž beztoho jde zvěsť, že pilně se učí maďarsky. Ba s jedné strany dovozováno dokonce, že spisovatelem brožury je žurnalista a poslanec Weiss, intellektuálním původcem je- jím ale sám hrabě Apponyi. Toť se vi, že po- věsti takové, jež nabývaly čím dál tím větší určitosti, nemohly býti po chuti maďarským po- litikům, již nepřestávají dokazovati, že odpor jejich není namiřen naproti koruně, zejmena ne proti císaři, nýbrž výhradně proti vládě proti zlým a nesvědomitým jeho rádcům. Proto s důrazem, jako dosud snad nikdy, bránilis proti nařčení v berlínské brožuře, tak jakoby neznali vyšlapané cestičky, jež vedou ze za- humny do různých politicko-diskretních bou- doirů, v nichž nepřemýlají se pouze dvorní klepy, nýbrž někdy i záležitosti velmi vážné.

Prušák Maďar Weiss Apponyi EitelFriedrich

9 article

Kde kdo byl, popíral, i naleháno na berlínského nakladatele, aby řekl, kdo za pseudonymem »Professor Zeissig«, jenž jako autor byl na bro- žuře jmenován, vlastně se skrývá. A nakladatel ne- dal si koleno vrtat, nýbrž prohlásil, že mu manu- skript odevzdán byl tamějším žurnalistou M Mendlem, jenž naléhal, aby spisek vytištěn byl co nejdříve a jenž peníze za tisk ihneda do krejcaru vyplatil. — Kdo je pan Mendl? Pakli se nemýlíme, je to žid v Čechách naro- zený, jehož kolébka stála v Mělníce a jenž má za sebou minulost dosti pohnutou. »Nařčení« v Pešti domnívají se, že věc tím odbyta, jsou však jiní nevěřící Tomášové, již sice věří tomu, že Mendl to byl, jenž obstaral tiskaře, že by a le on měl do té míry interes na publikaci, aby nejen bez honoráře, ale sám ze svých zaplatil i náklad, tomu z lidí věcí znalých nikdo nevěří. Za Mendlem vězí někdo jiný, jenž není domovem v Berlíně, nýbrž v Pešti, jak tomu nasvědčuje znalost poměrů uherských, jíž zajímavá kní- žečka vyniká. Že jsou lidé v koalici, jimž pře- káží, o tom nepochybujeme, jsou v ní ale též jiní, již patrně se domnívají, že promluviti tak, jak to činí spisovatel brožury, je právě nyní na čase. Proč se ostatně v Pešti tak durdí nad neexistujícím »prof. Zeissigem« a nad jeho publicistickým pokusem? Jakoby to bylo cosi nového, co v brožuře se proponuje. Což jsme nečetli tytéž myšlenky nedávno v interviewu s čelným členem německoříšského parlamentu?

Zeissig M Mendl Mendl Tomášová profesor Čechy Mělník Pešť Berlín

10 article

Nevíme sice, jestli brožura ta otevře konečně vídeňským rozhodujícím kruhům oči, neboť na- proti tomu, co děje se na severozápadu monar- chie, jsou páni nahoře zásadně hluší a slepí, však byl by již nejvyšší čas, aby si povšimli toho, co dnes v německém lidu zde i všude za hranicemi je nacionálním vyznáním víry, že totiž domnělé »německé země Rakouska,« mezi nimi též Čechy, Morava a Slezsko musí býti a také budou Německem zabrány a tím Němci zdejší osvobození od jha, pod nimž úpí. Ve Vídni je ovšem odedávna zvykem bagatelisovati, neb dokonce ignorovati mocné proudy lidové, však měli by si zapamatovati, co prohlásil Bismarck před válkou německo-francouzskou : »Stane-li se ve velkém národě určitá myšlenka obecným majetkem lidu, žádná moc nezabrání pokusu, aby myšlenka ta byla vtělena ve sku- tek. Marné namáhání v tomto směru, zejmena nesena-li myšlenka proudem nacionálním. Na obratném a rozumném státníku je, aby proudy ty vykořistil ve prospěch lidu svého a své ze- mě« .. . To řečeno snad dosti jasně. K tomu Mendlova brožurka je pouhou z interesované strany objednanou dekorací. — Vídeňská „Die Zeit“ píše, že o tom, kde dlužno hledati sku- tečného původce brožury, poučnou jest okolnost, že správa berlínské filiálky král. uh. akc. spo- lečnosti tab. režie, jistý Alex. Banerth tři dny před vyjitím brožury svým pešťským přátelům sděloval z jejího obsahu podrobnosti. Baron Peter Herzog, stojící v čele spol. tab. režie, jest jedním z nejoddanějších přívrženců hr. Tiszy, na jehož návrh byl před několika lety barono- ván. Dlužno přý tudiž vlákna této afféry sledo- vati nikoli do tábora koalice, nýbrž přímo do vládního ležení.

Němec Bismarck Mendlův Alex Baron Herzog Rakousko Čechy Morava Slezsko Německo Vídeň Tisza

11 article

— Čeština na německých gymnasiích moravských. Ministerstvo vyučování nařídilo, aby na oněch německých gymnasiích moravských, jichž professorský sbor se o tom souhlasně vy- sloví, zavedena byla čeština jakožto o bli- gátní předmět a to již nastávajícím školním rokem. Přes to však, že se proto vyslovily té- měř všechny učitelské sbory německých gymnasií, odvolalo ministerstvo svoje nařízení, takže zůstane při starém a čeština bude na něm. středních školách moravských jenom relativně závaznou. Podle výkladu německých listů mo- ravských stalo se tak nepochybně na zakročení německých politiků poukazem k zákl. státním zákonům. »Mähr. Tagblatt« připojuje k tomu poznámku, že je to rozhodně lepší způsob ší- řiti znalost českého jazyka v německé gymna- sijní mládeži než bázní před »nedostatečnou«. Šíření znalosti českého jazyka na něm. střed. školách moravských děje se přece na projevy žízně po češtině, projevované v posledních le- tech tak živě právě v německé společnosti mo- ravské. Že čeština nebyla zavedena obligátně, sluší litovati zvláště za české žactvo těchto gymnasil, kteréž tvoři pravidelně vic než čtyři- cet procent »německé« gymnasijní mládeže na Moravě. — »Postranný sek«, Brněnský »Tages- bote«, přinášeje obsah včerejšího »zaslána« posl. dra. Kramáře v našem listě uveřejněného, praví, že radostná zmínka posl. Kramáře o tom, že »Lučan«, na němž jenom nepatrně finančně je zúčastněn, vždy loyalně a rozhodně stanovisko poslaneckého klubu hájí, jest postranným sekem, proti nám vedeným. Konstatujeme, že se o tomto domnělém seku dovídáme teprve z »Tagesbota«, patrně jej víc boli než nás.

Kramář Lučan Morava Tage

12 article

— Poota. Zastupitelstvo obce Úholiček v okresu smíchovském jmenovalo pana Josefa Wohanku, cís. radu, velkoobchodníka, majitele velkostatku Úho- liček atd., pro zásluhy, které si o obec Úholičky zí- skal, čestným občanem a odevzdalo mu diplom. Pan cís. rada věnoval za to pro obecní chudé obno 100 korun. — Anskultanty v obvodu vrchního soudu zem- ského prc království české jmenováni byli právní praktikanti dr. Bohd. Novák, dr. Zd. Lexa, dr. Ign. Zimprich, dr. Osk. Koch, Ferd. Voříšek, Rud. Nettel, Frant. Maryška, Frant. Cikhart, Vil. Kloubek, Kar. Czastka, dr. Otom. Zava- dil, dr. Zd. Holeček, Pavel Hovorka, Zdeněk Nápravník, dr. Jaroslav Novák, Kar. Veith, dr. Ot. Heinitz, Ev. Gall, dr. Jan Hála, Bohumil Mař k, Frant. Holý, Jan Čižek, Kar. Novotný, dr. Ladisl. Málek z Werthenfelsu, Vojtěch Březský z Birkenfelsu, dr. Josef Řezníček, Alfr. Králík, dr. Stan. Chitussi, Jaroslav Tichý, Osk. Sti- binger, Josef Amcha, Frant. Brocházka, Jan Růžek, Ladisl. Benýšek, Br. Jarosl. Kall a p, Ameseder, Josef Hoyer, Frt. Stark, dr. O. Riepe, dr. Rob. Friedländer, dr. Rudol Malý, dr. Bedř. Marsch, Bern. Kunz, Ert. Kre u- ter, Ladisl. Diblíček; Adolf Andřejovič, Frt. Šeda, Milan Šimák, Vinc. Mikula, Maxm. Lom, Rud. Kouba, Kar. Mrkvička, Krant. Nosek a Osv. Hůttl. — Z kruhá vojeníských. Dnes přibyli do Prahy 4 důstojníci a 258 mužů pěš. pluku č. 102 a odebrali se do újezdských kasáren. Dále přibyli na Hradčany 4 důstojníci se 182 záložníky pěš. pluku ž. 78.

Poot Wohanka doktor Bohd Novák Zdeněk Lexa Igny Zimprich Osk Koch Ferd Voříšek František Maryška Cikhart Kloubek Czastka Otom Holeček Pavel Hovorka Nápravník Veith Otakar Eva Gall Hála Bohumil mařit Holá Čižek Novotná Ladisl Málek Vojtěch Březské Řezníček Alfr Stan Chitussi Tichá Amcha Růžek Benýšek Ameseder Hoyer Frt Stark Riepe Rob Friedländer Rudol Malá Bedř Kunz Ert Diblíček Andřejovič Šeda Šimák Vinc Mikul Max Kouba Nosek Osv Úholičky Birkenfels Bern Praha Hradčany Kara Werthenfels