3
masthead
114. srpna 1908. Číslo 223.
4
article
13. srpna
Huldschinský
246.25
Vulcan . . . . . . . . . . 250.—
275.—
Bismark . . . . . . . . . 277.—
99.50
Caro. . . . . . . . . . . 100.25
222.95
Hoesch. . . . . . . . . . 222.—
Georg Marie . . . . . . . . 67.— 77.25
Königsb. . . . . . . . . . 204.40.
Nordstern. . . . . .
Z Berlína, 13. srpna. (O 1 hod. 15 min. odp.)
Kreditky 199.30, státní dráha —.—, lombardy 21.90.
Smýšlení klidné.
Z Bozlina, 13. srpna. (K. k.) Kreditky 199.10, ber
Iínská obchodní 165.60, darmštadtská banka 128 —
německá banka 235.70, diskonto komand. 177.10
drážďanská banka 142.60, národní banka 118.7u
státní dráha —.—, lombardy 22.10. Kanada 168 40
Gotthard —.—, dráha Henri 123.10, bochumské
222.70, dortmundské 57.50, Lauřina huť 212.—
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.70, harpenske
200.40, Hibernia —.—, Packet 110.60, Lloyd 95.—
dynam. trust 154.50. Smýšlení pevné.
Z Frankiurtu, 13. srpna. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 199.10, akcie společnosti státní dráhy
148.10, lombardy 21.80, papír. renta —.—, stří
brná renta 99.45 rak. zlatá renta 98.50, 49% rak
korun. renta —.—, uherská zlatá renta 93 35, uher
korunova renta 92.95. Smýšlení pevné.
Z Frankfnztu, 13. srpna (Dodat. bursa.) Úvěrn
akcie 199 10, státní dráha 148.10, lombardy 21.80.
Pažížská bursa.
Z Patíže, 13. srpna. (Počáteční bursa.) Bproe
renta 96.25. Smýšlení pevně.
Z Pařiže, 13. srpna. (Telegr. závěrečné kursy.
Bproc. renta 96 25, italská renta 103.70, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.
lombardy 120.—, cheky na Londýn 25.15, rakon-
ská zlatá renta 99.—, uherská zlatá renta 94 80
olomanská banka 683.—, tabáková režie 406.—
turecké losy 173 50. Smýšlení pevné.
Bismark
Cara
Georg
Marie
Henri 123.10
Lloyd 95
Berlín
Kanada
Londýn
drážďanský banka
národní banka
Lauřin huť 212
Hibernia
Packet 110.60
Gotthard
5
article
Trhy na zbokí.
Pražská plodinová bursa, 13. srpna.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenie
česká 1908 77—81 kg 11.75, 12 25, rakouská —.—
—.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná —.—
—.—, žito české nové 1908 72—75 kg 9 80,
10 15; ječmen výběr 9.75, 10.—, I. jakosti 9.40
9.60, střední 9.20, 9 35, merkant. 8.80, 9.—; o ve
prima 8.05, 8.10, merkantilní 7.90, 7.95, oves k seti
0.—, 0.—, kukuřice 1907 9 10, 9.20, cinquanti-
nová 1907 9.50, 10 35; vikev česká 9.—, 9.25, ha-
tičská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka
0.—, proso 0.—
Mlýmské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 37.50, 38.—, č. 1 36.50, 37.—
č. 2 35.50, 36.—, č. 3 33 50, 34.—, č. 4 32.—, 33.—
č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26.50, 27.—
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 31.50, 32.—, č. II
30.50, 31.—, č. III. 27.—, 28.—, č. IV. 20.—, 21.—
pšeničné otruby jemné 14.—, 14.20, hrubé 14.10
14.30, otruby žitné 14.—, 14.25, krupice 37.50, 38.—
prach —.—, 14.25, tluč —., —.—, kroupy: č. 310
47.—, 48.—, čís. 2/0 46.—, 47.—, čís. 0 45.—, 46.—
čís. 1 43.—, 44.—, čís. 2 41.—, 42.—, čís. 3 40.—
41.—, čís. 4 38.—, 39.—, čís. 5 37. —, 38.—, čis.
7 33.—, 34.—, čís. 8 31.—, 32.—, čís. 9 28.50, 29.50
zlom 28.—, 29.—
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1907
26.—, 27.—, modrý ruský —.—, kmín český 46.—,
47.—, holandský 50.—, 51.—, lněná semena haličsk
—.—, —.—, konopná semena haličská 12.50, 13.50,
konopná semena uherská —.—, —.—, jetel červený
nový —.—, —.—, červený 1907 (prostý kokoticu)
—.—, bílý 1907 —.—, —.—, bilý 1908 50.—, 67.—
švédský —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée
—.—, —.—, růžák 18.—, 20.—, vičenec (ligrus) —.—.
—.—, dvojsečný —.— —.—, řepka vlhká 190
—.—.—.—, řepka zimní, suchě, 1908 16.50, 16.60
řepkové pokrutiny 18 —, 18. 20
kg
9.60
35.50
6
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va-
ření k 10.50, 11.25, ke krmení 0.—, 0.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 13.—, 13.50, k vaření žlutý
10.50, 12.—, k vaření zelený 10.50, 12.—, ke krmeni
10.—, 10 25, čočka 1908 16.2—, 24.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg trausito: senol
sované 4.40, 4.80, nelisované 4.40, 4.80, nové české
0.—, .—, sláma cepy mlácená 3.—, 3.25, ke krmen
—.—. —.—, ke stlaní 2.—, 2.10, cizí —.—
Slad po 50 kg: Ia 14.25, 14.60, Ila 13.50, 13.75
Čekanka sušená po 50 kg: 0.—, 0.—.
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —.—, bram
borový: I. jakosti 28.—, 28.50, nejjemnější 29.—
29.50, škrobová moučka 29.50, 30.—.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh
72.50, 73.50, sádlo amer. —.—, —.—, 1ůj —.—, —.—
ObIlí.
T Z Vídně. 13. srpna. (Telef. zpráva »N. La.-)
Plodinová bursa. Dobré zprávy z ciziny způ-
sobily, že obchod byl poněkud přivělivější. Pšenice
všech druhů byla dobře nabízena. Koupěchtivost byla
však jenom za nezměněných cen. Žito, zvláště pešt-
ské, mělo dobrou poptávku a stouplo o 5 h. Čeny
jinak zůstaly nezměněny. Obchod v ječmeni byl ne-
pravidelný a jen vývoz poněkud kupoval, ale dával
zase přednost jemnějším dru ům, které platil v žá-
daných cenách. Píeniny přibraly také na ceně. V celku
ce tendence upovnila a ceny stouply o 5 b.
Slad
Píenina
Vídeň
kg
Viktoria 13
7
article
Znamenaly: Pšenice lisská stará 11.95, 12 40
nová —.—, —.—, rumunská 11.55, 11.90, pšenice slo-
vácká stará 11.70, 12.15, nová —.—., —.—, z Morav.
pole stará 11.50, 11.95. Žito slovácké 9.70, 10.75,
z okoli Pušti 9.75, 10.—, z jižní dráhy 9 65.
9.90, rakouské 9.60, 9.85. — Ječmen mor. 9.80.
11 25. rak 9.—, 9.10, slovácký 8.30, 10.10, z jižní
dráhy 8.10, 9 10, severo-uherský 7.40, 8.40, tisský
0.—, 0.—, pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 0.—
0.— Kukuřice uherská 8 25, 8.50, cinguant. 8. 75,
9.50. Oves uherský špatný 8 75, 9 30, vybraný 8.45,
875, český a moravský 0.—, 0.—, uherský —.—
—.—. Řepka pohotová 16.50, 17.—, rumunská —.—
Z Vídně, 13. srpna. (K. k.) (Závěrečná zpráva
z plodinové bursy.) Ačkoliv se smýšlení za dalšího
průběbu poněkud zotavilo, jsou ceny nezměněny.
kromě žita z okoli Pešti, která znamená o 5 h výše.
Ječmen
Morava
slovácký
Vídeň
Pešť
Pušť 9.75
8
article
Obchod s jačmenem byl poněkud čilejší, Kukuřicea
oves zlaciněly o 5 h.
Z Vídně, 13. srpna. (K. k.) Závěrek. Pšenice
tisská stará 11.95, 12.30, pšenice tisská nová —.—
—.—, pšenice banátská 11.70. 12.05, pšenice slo-
vácká stará 11.50, 11.90, pšenice slovácká nová —.
—.—, smýšlení pevné. — Žito slovácké 9.70, 9.95
z okoll Pešti 9.75, 10.—, smýšlení pevně uhájené.
— Ječmen moravský 9.80, 11.25, smýšlení bez ob-
chodu. — Kukuřice uherská 8.25, 8.50, cinquantinská
0.—, 0.—, smýšlení pevnější. — Oves uherský pro-
střední 8.65, 8.85, I. jakosti 8.75, 9.—, vybraný
0.—, 0.—. Smýšlení pevnější. Počasí: na déšt.
Z Peští, 13. srpna. (K. k.) Pšenice na říjen 11.18
11.19, na duben 11.54, 11.55, žito na říjen 9 26, 9 27
oves na říjen 8.17, 8.18, kukuřice na srpen 7.70, 7.72,
kukuřice nová na květen 1909 7.20, 7.21. Nabídky
pšenice mírné, koupěchtivost mírná. — Smýšlení
pevné. — Obrat 20.000 q. Ceny: pšenice uhájená,
ostatní nezměněno. Lhůty zahájeny na zprávy ame-
rické klidně, později byly na spekulační koupě pevné.
Ječmen
Vídeň
Pešť
9
article
Počasí krásně.
Z Pešti, 13. srpna. (C.-T.-B.) Závěr. Pše-
nice pevná, na říjen 11.20, 11.21, na duben 11.55.
11.56, žito pevné, na říjen 9.26, 9 27, oves pevný, n
říjen 8 20, 8.21, kukuřice pevná, na srpen 7.75, 7.76,
na květen 1909 7.19, 7.20, řepka stálá, na srpen
16.30, 16. 40. Počasí: částečně zamračeno.
Ž Berlina, 13. srpna. (K. k.) Závěr. Pšenice mdlá.
na září 201.25, na říjen 202.25, na prosinec 203.7b.
žito mdlě, na září 176.75, říjen 178.75, na prosine
180.—, oves upevn, na září 161.75, na prosinee
165.—, kukuřice klidná, na září 155.—, na prosinec
151.—. Počasí: zamračené.
Z Hamburku, 13. srpna. (K. k.) Pšenice holštýn-
ská klidně, na září-říjen 203.—, žilo meklenburské
klidné, 179—, 190.—, žito ruské klidné, 143.—
Počasí: vyjssňuje se.
Z Paříže, 13. srpna. (K. k.) Závěrek. Oves
na srpen 18.30, na září 17.75, na září-prosinec 17.85
na listopad únor 17.90, žito klidné, na srpen 17. 65.
na záři 17.90, na září-prosinec18.40, na listopad-
únor 18.50, pšenice klidn á, na srpen 22.95,
září 23.15, na září- prosinec 23.30, na listopad únor
23.65, mouka klidná, na srpen 31 15, na září 31.15
na září-prosinec 3110, na listopad únor 31.15. Po-
časí: zamračeno a na déšt.
Z Paříže, 13. srpna. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.)
Oves klidný, na srpen 18.30, na zaří 17.75, na
září-prosinec 17.85, na listopad únor 17.90, žilo
klidné, na srpen 17.65, na září 17.90, na záři-
prosinec 18.40, na listopad-únor 18.50, pšenice klidná.
na srpen 22.95, na září 23.15,) na září-prosinec
23.30, na listopad-únor 23.55, mouka klidná, na srpen
31.15, na září 31.15, na září-prosinec 31.10, na li-
stopad-únor 31.15. Počasí: zamračeno a náchylno
k dešti.
Pešť
Pš
Hamburk
Paříž
Ž Berlín
12
article
—n.— V Praze, 13. srpna. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Zavládnuvší chlad-
nější počasí způsobilo čilejší poptávku pro nové
zboží, pročež zahájen dnešní náš trh smýšlením
ustáleným. První depeše hamburská byla rovněž
ustálená se záznamy o 5 fen. lepšími, kdežto
polední Magdeburk zněl klidně a záznamy jeho
nedosáhly úrovně Hamburku. Dopolední ceny
K 22.10 za promptní a K 21.90 za říjen-
prosinec z Ústí k obchodům nevedly. Londýn
přinesl též směr ustálený, ale odpolední Ham-
burk byl pevný a v záznamech stoupl o dalších
10 fen. Naše bursa končí opět ustáleně, avšal
ceny stouply a znamenáno K 22 25, resp
K 22.— franko Úst.
Na trhu s bllým zbožím polevila
dnes cena na K 72 75 ze stanic rafinérských.
Cukerní zásoby ve 4 hlavních přístavech
Spojených státův amerických činily včera
254.000 tun proti 259.000 tunám před týdnem
a 272.902 t. před rokem.
Na ostrově Kubě páčeny zásoby cukerní
v týž den na 73.000 tun proti 80.000 t. před
týdnem a 118.000 t. před rokem.
Praha
Magdeburk
Hamburk
Ústí
Londýn
spojený státův
Kuba
13
article
Úřadní záznamy pražské bursy cukernI. A. Sn-
rovina. I. výrobek basis 88 proc. rend. za 100 kg
pohiotového zhoží k dodání z Ustí nad Labem ze
stanice K —.
—.—, z Ústl nad Labem přísta-
viště 22 25, 22.75, z Prahy —..—. —.—, z Praby-
Karlína překladiště —.—, z Kolfna —.—,
z Pardubie —.—, —.—, z Kralup —
Dodávky na lhůly: z Ústí nad Labem sta-
nice na červenec —.—, —.—, na říjen prosinec 1903
22.—, 22.20; z Ustí příslaviště na říjen-prosinec 190
22.—, 22.20. — Zadní výrobek z Ústí n. L.
82% basis —.—, —.—, basis 889% —.—
B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotov
zbož!: rafináda I. 73.50, 74.—, rafináda II. —.
—.—, pilé čentřifugální —.—, —.—, cukr kostkový
v bednách I. 75.50, 76.—, cukr kostkový v bednách
II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích 75.50
76.—, centrifugální pilé transito k dodání z Terstu
— —.—, krystalový cukr zdaněný 66. 50, 67.—.
— Dodávky na lhůty: rafináda na srpen
73.50, 74.—
Z Magdeburku, 13. srpna, Ve 12 hod. (K. k.
(První číslice týkají se kupců, druhé prodavačů.) N
na srpen 20.25, 20.30, na září 20 10, 20.20, na
říjen 19.35, 19.45, na říjen-prosinec 19.30, 19.40. na
leden-březen 19.50, 19.60, na květen 19.85, 19 90.
Smýšlení chladné. Počasí: chladno a pošmurno.
A sn
Cukr
Ust nad Labe
Ústl nad Labe
Praha
PrabaKarlín
Kralupy
Ústí nad Labe
Terst
Magdeburk
burza cukernI
kg
rafináda I . 73.50
14
article
Poslední telegramy.
Prvni elslice penize a druha zbozi
Z Hamburku, 13. srpna. 5 hod. 45 m. (C.-T.-.
Na srpen 20 45, 20.55, na září 20.35, 20.40, na říjen
19.60, 1965, na listopad 19.40, 19.50, na prosinee
19 50, 19.55, na leden 19.65, 19.70, na únor 19.75
19.80, na březen 19.85, 19.90, na duben 19 95, 20.—.
na květen 20.05, 20.10, na červen 20 15, 20.20, ne
červenec 20.25, 20.30. Smýšlení pevné. — Počasí
chladno.
Z Magdeburku, 13. srpna. 5 hod. 45 minut.
(C.T.-B.) Na arpen 20.40. 20.55, na září 20.35, 20).45.
na na říjen 19.60, 19.70, na říjen prosinec 19.55
19.65, na leden-březen 19 75, 19 90, na květen 20.10
20.20. Smýšlení pevné. Počasí: chladno.
Z Paříže, 13. srpna. 3 hod. 15 m. (C. - T.- B
Bllý cukr čís. 3., za 100 kilogr. na srpen 301/2,
na září 291/2, na říjem leden 281/2, na leden duben
28/2. Smýslení mdlé. Surovina klidná, 26.75, 27.—.
Rannáda 61.50, 62.—. Počasí: zamračeno a náchyln
k dešti.
Z Londýna, 13. srpna. 3 hod. 30 m. (C.- T. - B
Na srpen 10.1, 10.1/, na září 1001/4, 10.0l
říjen prosinec 9.81/4, 9.9, na lědeň-břězen 9.9v4
9.10. Ubrat 5000 pytlů. Smýšlení stálé.
Káva.
Z Hamburku, 13. srpna. 10 hod. — m. (Telgr)
Káva na září 29.25, na prosinec 29.25, na březeu
29.50, na květen 29.75. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 13. srpna. 2.30 hod. (Telegram.
Na záři 29.—, na prosinec 29.25, na březen 29. 50
na květen 29 75. Smýšlení klidné.
Z Havru, 13. srpna. 12 hod. — m. (Telgrm
Káva na září 39.75, na prosinec 38 75, na březen
38 50, na květen 38..25. Smýšlení klidné.
Z Havru, 13. srpna. 3 hod. 31 minut. (C. T.- B.
Káva na září 39.75, na prosinec 38 75, na březen
38.50, na květen 38.25. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 13. srpna. 5 hodin 30 minut
(C.-T.-B.) Káva na září 29.—, na prosinec 29.—
na březen 29.50, na květen 29 75. Smýšlení klidné
C T
Telgr
Hamburk
Magdeburk
na říjen
Paříž
Londýn
29 75
Havre
19.65
20.20
l říjen
hod
15
article
Lih.
V Praza, 13. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Ceny lihu jsou nezměněny a platí se dle polohy
stanice za zboží konlingentované K 55.— až K 55.25
za zboží nekontingentovaně K 34.— až K 34 50.
Oficrální záznamy zněji
konting. nekonting
149.50 150.— 41.— 41 .5
čistěný lih z Prahy tráns.
55 — 55.50 35. — 35 5
lih z bramborů z Prahy
55.— 55.50 34 — 34 5
z trali Kolin- Pardubice
8 55 — 55.50 34 — 34 5
z trati Kolin-Něm. Brod
54.— 54.50 34 — 34 50
z trati Praha- Podmokly
z dráhy Františka Josefa! E 54.— 54 50 34 — 34 50
55.— 55.25 34.— 34 50
lih z mulasy z Prahy
z trati Praha-Podmokly] 53.75 54 25 33.—- 33 5
Z Vídně, 13. srpna. (Telfngrm. »Nar. L.isto .
Ceny lihu se dnes nězměnily a znamenalo se opěl
K 59.60 až 60.40
Z Hamburku, 13. srpna. (K. k.) Lih slabý, na
srpen 26.50, na srpen-září 26.50, na září-řijen
26.50, na říjen-listopad 26.50.
Z Paříša, 13. srpna. K. k.) Závěr. Lih mdlý.
na srpen 46.25, na září 42.25, na září-prosinec 38.5
na leden-duben 38. 25.
Z Paříže, 13. srpna. 3 hod. 15 minut. (C. - T. B)
Lih mdlý, na srpen 46 25, na září 42 25, na
září-prosinec 38 50, na leden-duben 38.25.
František Josef
Lihlava mdlý
Praha
Německo . Brod
Podmokly
Vídeň
Nara
Hamburk
Paříž
Kolin
17
article
V Praze, 13. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Smýšlení na trhu s melasou jest důvěřivější. Obcho
s promptním zbožím pro nedostatek zboží vázne. Za
melasu nové kampaně dociluje ne as K 6.25 za 1
z českých stanic a K 6.50 za 1 q ze stanic morav
ských.
Osmosová voda caněna 13 až 131/2 hal. za 1%
polarisace.
Repka
z Pešti, 13. srpna. (K. k.) Řepka na srpen
16.30, 16.40.
Olej řepkový.
V Praze, 13. srpna. (Pratská bursa.) Rep-
kový olej čištěny, na červenec-srpen franko sud za
hotové K 98.—, 99 — na srpen prosinec —. — az
—.—, franko za hotové 97.— až 98 — 100 kg.
Z Berlina, 13. srpna. Závěr. (K. k.) Olej řep-
kový na srpen —.—, na říjen 66.10, na prosine
65.60. Smýšlení klidné.
Z Hamburka, 13. srpna. (K. k.). Repkov ý olej
klidný, 70.—
Z Paříže, 13. srpna. Závěrek. (K. k.) Řepkový
olej mdlý, na srpen 79.5, na září 79.75, na zář
prosinec 80.—, na leden-duben 77.25.
Z Paříže, 13. srpna. 3 hod. 15 minut. (C. T. B
Řepkový olej mdlý, na srpen 79.50, na září 79.50
na září prosinec 80 —, na leden-duben 77.25.
Pokrutiny.
V Praze. 13. srpna. (Prazská bur sa.) Po
krutiny jednod. lisované české (na e6lé vagony) loe
pohotově K 17.50. 18.— a na červenec- srpen —.
—.— za 100 ks.
Petrolej.
V Praze, 13. srpna. (Pražská bu rsa.) Z
náklad ceého vagonu, netto tara: Za hotové
promptně za 100 kilogr.: haličský (dle jakosti)
—.—, —.—, promptně 27.—, 27.50, známka
—.—, —.—, promptně 28.— 28.50.
Z Hamburku, 13. srpna. (Telegram.) Petrolej
nominálně, 7.70.
Repka
C T
Praha
Pešť
Berlín
Paříž
Hamburk
kg
18
article
Kovy.
z. V Praze, 13. srpna. Londýnský záznam
stříbra z 12 srpna činil 23.87 penny za stand. unci.
při současném kursu londýnské devisy K 239.40
činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 82.78. Mě
čilská stálá, pohotová 603/2 lib. šterl., na 3 měsíce
611/2 lib. št. Cín nepravidelný, pohot. 137344 lib. šl.
na 3 měs. 138.— lib. št. Olovo povolné, španělské
139/ lib. št., anglické 137/2 lib. št. Zinek stálý
obyč. známky 1954 lib. št., zvláštní známky 209
lib. št. Rtuť 71/2 lib. šterl.
Chilský ledek.
Z Hamburku, 113. srpna. (Telegram.) Zboží na
srpen 9.15 mk., na únor-březen 1909 9.65 mk., ne
únor-březen 1910 9.70 mk. Směr stálý.
Z Hamburku, 13. srpna. Ve 2 hod. 55 minut.
(Telegram.) Zboží pohotové franko 9.171/2 marek, n
srpen 9.171/2 mk, září-říjen 9 221/2 mk., přil olevření
paroplavby na rok 1909 9.721/2, na rok 1910 9.80
marek. Trh pevný.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Liverpoolu, 13. srpna. 1 hod. 45 m. (Telegr.)
Obraty 5000 žoků. — Denní dovoz —.—— žoků.
Tenders —. Amnerické dodávky na srpen 5.64, n
srpen září 5.25, na září-říjen 5.05, na říjen-listo-
pad 4.98, na listopad-prosinec 4.92, prosinec-leden
4.90, na leden-ůnor 4.89, na únor-březen 4..90, na
březen-duben 4.92, na duben-květen 4.93, na květen
červen —. —. Smýšlení stálé.
Z Liverpoolu. 13. srpna. 4 hod. 10 min. (K. k.)
Obrat 5000 toků bavlny. Smýšlení ustálené.
Dodávky na srpen 5.68, na srpen-září 5.29, na září-
říjen 5.08, na říjen-listopad 5.01, na listopad-pro-
sinec 4.95, na prosinec-leden 4.93, na leden únon
4.92, na únor-březen 4.93, na březen duben 4.94, na
duben-květen 4.95, na květen-červen 4.96, na červen-
červenee 0.—
Praha
Hamburk
Liverpool
kg
mk
Telegr
19
article
Trhy masné a dobytčí.
V Praze, 13. srpna. Na dnežní masný tr
dopraveno bylo masa a drobného dobytka poraže-
ného: 19 skopců od 1.— do 1.28, 144 telat od 1.2
do 1.44 výjimečně za 1.52, v Praze poražených
až 0.— se srážkou 7—10 kg při kuse; 2 do-
mácí selata do 191/2 kg od 1.52 do 1.64,
domácí těžcí vepři, vážící více než 65 kg od
K 1.12 do 1.32, 5 uherských bagounů od 1.46 do
1.48 a z chorvatských hranie O bagounů od 0.— do
0.—, 1200 kg masa vepřového z domácích peče-
náčů od 1.40 do 1.60, z haličských od 1.46 do 1.66
20.300 kg masa hovězího, prodáváno maso z volů
přední od 1.— do 1.20, zadní od 1 28 do 1.48, mas
z býků přední od 1.— do 1.08, zadní od 1.08 do
1.20, maso z krav přední od 0.80 do 0.96, zadní o
1.— do 1.16, maso z mladých volků a jalovic do
I roku stáří, přední od O 80 do 1.04, zadní od 1.— do
1.28, maso z výřezu od 0.68 do 0.80, — jehňať kus
0.— do 0.—, neb na váhu za 1 kg od 0.— do 0.—
— kůzlat, prodáván kus od 0.— do 0.—. Vše pro-
dáváno za 1 kg po případě kus s potravní daní.
Praha
kg
O 80
20
article
Průběh trhu byl prostřední.
Z Vídně, 13. srpna. (Tifgr. »N. L.«) Jatečn
trh. Na dnešní jateční trh dopraveno bylo 4551 telat
1745 živých vepřů, 1142 poražených vepřů, 180 po-
ražených ovcí, 131 poražených jehňat. Na telecím
trhu následkem veliké nabídky byla slabá nálada a
ceny klesly při la o 2 h, při ostatních druzích o 4h.
Znamenáno: telata poražená K 0.68, 0 86, prima
jakosti 0.90, 1.18, nejlepší 1.20, 1.30, živá telata
0.60, 0.80, prima jakosti 6.82, P.U2, nejiepší 1.04.
1.10, živí vepři na maso 0.98, 1.24, poražení vepř
na maso 0.—, 0.—, poražení vepři na luk 1.24, 1.44.
živí věpři na tuk 1.08, 1.16. selata 1.24, 1.44. lebči
1.36, 1.40, poražené ovce 076, 1.04, jehňata K 20.—
36.— za pár
Z Vídně, 13. srpna. (Tlfgram »Nár. Listů«.
Ovčí trh. Na dnešní trh přihnano bylo 2907 kusů.
Znamenaly: ovce první jakosti 58 až 6U, prostřední
a brak 48 až 5
P U
Vídeň
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Mezinárodní mislrovský turna
šachový v Düsseldoríu. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Ve včerojším X. utkání mistrovského turnaj
vyhrál dr. Bródy v gambitu dámy s Gottschallem
Salve zvítězil ve filidorově hře s Johnem, Fritz
prohrál ilalskou hru se S widerským, Bardoloben
prohrál zanbit dámy s Johnerem, Miese s po-
razil ve vídeňské hře Süchtinga, Marshal! zví
tězil nad lacobem v gambitu dámy a Przepiórka pro-
hrál gambit dámy s Treybalem. Partie Spiel-
mann—Wolí (králův gambiů byla přerušena v lepš
posíci pro bílého.
Parte Micses-Przepičrka byla vyhrána bílým
Slav po X utkání: Marshall 8. Salve 6 (1). d
Bródy a John 6. Spielmann 512 (1), Mieses 514
Suchting 5 (1), Johner 5, v. Bardeleben, Jacob, Swi
derski a Treybal 43/4, Walf 4 (1). Przepiórka 31
Frilz 3 a Golistlmall 214.
V hlavním turnaji X. ulkání vyhrál Baue
s Neumannem (c2—eí, d7—d5), Alekhin : Gajdo
šem (gambit dámy). Kčhnlein r Buschem (špa-
nělská hra) a Baudet s Köhlerem (gambit dámy)
nerozhodně skončily partie Rausch—Lasker (nepravi-
delné olevření) a Trčala— Classons (francouzská
hra). Partie Kunze—Wiarda (e2—e4, d7—d5) byla
přerušena v lepší posici pro černého.
doktor
móda
Gottschall
John
Fritz
Mies
Marshal
Treybal
Marshall
Spielmann
512
Jacob
Sw
Baue
Neumann
Gajda š
Busch
Baudet
Köhler
Rausch
Lasker
Trčala
Classons
Kunz
Wiard
Johner
d 5
Süchtinga
Alekhin
Spielmann
Wolit
MicsesPrzepičrka
Salve 6
d móda
Mieses 514 Suchting 5
Walf 4
Golistlmall 214
c 2
22
article
Slav llavního turnaje po X. ulkání: Gajdoe
8 (1), Köhnlein 8. Wiarda 61/2 (2), Alekhin 61/4 (n)
Busch 61/4, Bauer 51/2, Baudel 41/2 (1), Classens, La-
sker a Trčala 41/2, Kunze 4 (1), Neumann 21/2, Rausch
11/2 a Köhler 0.
Athlotika a sportovní hry-
** MIlový závod družstev o pohá
Sportu a Her, svého času vybojovaný, ale anulo-
vaný, konati se bude 16. t. m. v K ladně př
meelingu S. K. Kladno. Vedle tohoto milového zá-
vodu uspořádají zde Sport a Hry 10km handicap, k
kterémuž ceny věnovány Klubem kladenským. Od-
jezd do Kladna 16. 1. m. ráno o 8.38 hod. z Praby
přijezd do Kladna o 9.50 hod. Odjezd z Kladna
o 8.04 hod. večer, příjezd do Prahy o 9.09 hod. več
(event. o 7.38 hod. z Kladna a o 8.22 hod. v Praze)
Lze očekávati, že kluby pražské použijí příležitosti
té a účastenstvím přispějí ku propagaci athletiky na
českém venkově.
Busch
Kunz
Köhler
Bauer
Classens
Neumann
Kladno
Praha
SF 8
Gajdoe 8
Alekhin
km
23
article
Z cyklistského ruchu.
** Ryser poraněn. Při zavodech v Erfurtě
se udály dvě vážné nehody v středoněmeckém derby
Vodič Wittig chtěje se svým chráněncem Jankem
předjeti Langa, byl v zaláčce vynesen a vjel do ba-
riery a odtud zpět do vnitřku dráhy. Janke vlétl d
obecenstva, kde přerazil policistovi nohu a porazi
dvě dítky. Sám utrpěl pouhou tržnou ránu svalu
vodič dokonce vyvázl bez pohromy. V druhén běhu
startovali Ryser a Thei e. Ryserův vodič Schwarze
chtěl podjeti Theila, což se mu konečně podařilo
Sjel však do trávníku; strhnuv opět stroj na cement
vrazil do Theila. Čehož následkem byl všeobecný
pád, v němž mistr svěla utrpěl otřesení mozku
vnitřní zranění, tak že musil býti dopraven do ne-
mocnice. Schwarze a Theile utrpěli jen lehké otře
sení mozku.
Automobilism
** Francouzský grand prix 1909. R
ditel Auta H. Desgrange se zabývá v jednom z »edi
torialů« budoucností velké ceny A. C. F. Zajímavo
že ve sportovní komisi A. C. F. jest strana, kterás
přeje, aby závod nebyl opakován. Jest to menšin
která však podle Desgrangeova mínění by se byla
stala většinou, kdyby Francie byla u Diepa zvítě
zila. Desgrange hájí závod a poukazuje na cyklistský
průmysl, jenž nikdy neustal se zajímati o závodn
sport, ani v dobách, kdy kolo pozbylo významu spor
tovního nástroje a stalo se ohromné rozšířeným do-
pravním prostředkem.
** Ve Varšavě vybrál inženýr H. Szadkow
ski 2. l. m. mistrovství na motorovém kole Laurin
Klement na trati 180 km ve 2 hod. 38 m.; druhým
byl taktéž Laurin a Klement. Ostatní účastníci se
musili vzdáti.
Wittig
Lang
Janke
Ryserův
Schwarz
Theil
Theile
H Desgrange
A C
Desgrangeův
H Szadkow
Laurin
Klement
Thei e
Francie
Varšava
km
24
article
Sjezd slovanského učitelstva.
Sjezd slovanského učitelstva.
Druhá sekce.
(Referent F. V. Morave c, učitel v Praze.)
(Dokončení.)
O jazyku vyučovacím referoval Jos. Mülle
uč. m. školy v Praze. Jeho obsažný referát oceni
nejprve význam jazyka národního ve výchově. Jazyi
mateřský, jsa výrazem národní kultury a osobitost
svých příslušníků, vyžaduje z příčin, v samé bytost
národa položených, samobytného, individuálně od
lišného, v pravdě národního vzdělávání
Aby veliká práce, věnovaná národním učilelstven
vypěstění jazyka mateřského, nesla lepší ovoce
nechť zanechá škola, úřadními předpisy k tomu do
nucovaná, dosavadního vzdělávání jazyka ve škole
národní methodou, ze studia odumřelých jazyků od
vozenou a nechť vzdělává jazyk jako kulturní plo
příslušníků národa živého, vycházejíc od duševníh
života ditěte a jeho mluvy a dále s životem timte
se rozvíjejíe
Skola, budujíc svou práci u vyučování jazyk
vém na duševním životě žákově a jeho mluvě, mus
býti ve stálém duševním styku se životem společen
ským onoho prostředí, v němž žák vyrůstá. Poru
šenou mluvu obecnou, zvláště místní, paralysujícín
cvičením, jež vede až ke správnému návyku, oči
sťuje a dále pak vzdělává
Dialekty, pokud nejsou porušeninami mluvy l
dově, nýbrž výrazem samorostlého vývoje kulturníh
životností svou jazyk obohacují a osvěžují a prot
budiž pro ně zjednáváno porozumění a ve škol
práci buďtež náložitě zužitkovány.
F V Moravus
Skola
Poros
Praha
25
article
Zásady pro výběr učiva jazykového a jeho me
thody nesmějí býti odvozovány z theoretické sou
stavy vědecké mluvnice astylistiky, nýbrž z psy
chologie vůbec a psychologie národní zvlášt.
Zásady, odvozené z psýchologie vůbec, jsou spo
lečny pro pěstování různých jazyků, ale s hledisk
národnostní psychologie liší se jazykkové vyučování
odlišnými prostředky a melhodami, jež vedou k cíli
Požadavky psychologie národní veli, aby vyučo
vání dbalo národní povahy jazyka a jeho ducha, kul
tury lidové a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá a o
ních při svě práci vycházelo.
26
article
Cvičebný nateriál jazykového vyučování nebudi
komspoliticky bezbarvý, nýbrž svým rázem buď blíz
ký duševnímu nazírání a dětskému projadřování
jak se jeví ve výplodech lidové kultury (pohádkách
pověstech, říkadlech, pořekadlech, příslovích atd)
anebo pouiavým slohem probouzej žákův, aby s ním
(a pro něj) osvojovali si snáze i slovesnou formu, jež
je v associačním svazku s ním. (Pochvala.)
O čtení a vyučování iazykovém p
stránce aesthetické refercval. Jar. Petr.
vysvětluje, že poetické skladby, národním jazyken
tvořené, jsou více méně stupňovanými jevy činnost
národní. V pokladu národní práce lidové i literárn
obsaženy jsou ony vlastnosti i síly, ke kterým vý-
chova národní béře po výtce zřetel. Proto umění bás-
nické má ve výchově nejen úkol negalivní, aby při-
jímáno bylo pouze trpně a provázelo život jako jem-
nější kulturní živel, nýbrž především positivní, aby
rozvíjelo v mládeži k moci, síle, ryzí charakternost
duševní hodnoty, které v národním básnictví tvol
podstatu vnitřní organičnosti, schopnost nílerného
postupu a duchovního dramatického rozvoje. Národní
básnictví musí býti přodmětem, jenž prostupuje vý-
chavu. (Potlesk)
O dějepisu referoval Lad. Horák, uč.
Petr
lidový kultura
27
article
Praze. Ze smyslu národní výchovy plyne, že poroz
umění současné kultuře specialisujeme na kultuře
svého národa. Naše dějiny podávají nejskvělejš
základ výkladů o vývoji národa a člověka vůbec
v jeho snabách a zápasech. Národní dějiny budou
také eminentní „naukou občanskou“, neboť bude ob-
čanský kalechism vykládán vývojově, osvětluje, ž
pokrok státních zřízení je závislý na pokroku kultun-
ním. (Výborně)
O přírodopise, zeměpise a malhenafice relerova
A. Obst, uč. v Praze. Ukázal, jak zeměpis vede
k lásce k vlasti na základě poznání její krás a jak
přirodovědě možno užíti národních momentů pr
národní výchovu směrem po zlepšení a zdokonalen
národa. Právě účelné přstění malhematických a př
rodovědných předmětů umožňuje zdokonalování ná
rodní povahy a odstranění vad národních. Před
náška p. Olistova byla velmi obsažná, i oplývala
mnohými zajímavými podrobnostmi, jichž krá tkou
zprávou vyslihnouti nelze.
A Obst
Praha
28
article
O kreslení referoval řed. Sova z Polic e
jeho vývody byly v podstatě tyto: Národní výchova
ve školství musí býti i ve službách krásy a umění
Aesthetická výchova (výchova umělecká) naší mládeže
výchova unčním, opírající se předovším o názor
může jen tenkráte býti na prospěch výchovy ná-
rodní, bude-li vycházeti z individuality národní. Je-
jím zvláštním úkolem bude, vrozené schopnosli, zvlá-
ště bystrý zrak, smysl pro barvilost, cit pro linila
tvar a přirozenou touhu po zdobení a pud napodo-
bovací i tvoříci vésti uvědoměle, pěstiti tak, aby
mládež radostí z krásna se oštastňovala a navyklas
v kráse hledati největší radost živola.
V praktických důsledcích tohoto aesthetického
vzdélání objeví se ideový i hmotný prospěch národu.
jmenovilě zavržením falešného přepychu, povzne-
sením svěrázného, uměleckého domácího průmyslu
a stavitelství a podporou domácímu umění.
Žádáme, aby aesthetická výchova (výchova umě
lecká) ve všech školách byla pěstována.
S národním uměním budiž v přiměřeném roz
sahu seznamováno žactvo na všech školách vůbec
Podrobnější studium budiž zavedeno na školách od
borných, uměleckých a vysokých
Pro školy buďte osvědčenými odborníky uměle
zřízena vzorná předlohová díla.
Sova
29
article
Budiž dbáno, aby slaré památky lidového umě
byly uchovány a pokud nelze, zachycovány foto-
grafií a věrným modelem
Se žacívem vůbec, zvláště však škol odborných
uměleckých a vysokých buďle konány vyjíždky n
místa, kde umění lidové zvláště se uchovalo
V každém okresu pořízena buď salerie originál
a reprodukcí umění lidového a národního
Tak vzbudí se živý zájem nejprve v mládežl
pochepí se duch národní individuality, budou se tvo-
hli výrobky pro životní potřeby v duchu národním
nikoliv pouhým napodobením starého, nýbrž navá-
záním na staré, přizpůsobením a vývojem se zřete-
lem ke změněným poměrům. Tak dobou dostaví se
prosycení okolí jedincův českými svéráznými věem
národními a sesilí se národní cítění a vyhraní s
určitěji národní osobitost.
Poněvadž právě v oboru výchovy umělecké ciz
vlivy silně zasáhly do naší umělecké výchovy, budiz
sestavena anketa vynikajících umělců a paedagogi
ckých znalců, která by ve smyslu předchozích prin
cipů vyslovila se o výchově národní v oboru kre-
slení a uměleckých prací na školách a sestavila ko
nečně návrhy pro školní praxi. (Pochvala)
Jako obvykle, originální a vysoce poulavý by
referát K. Pospíšila, ředilele z Kamenice n. D..
který mluvil o hudbě a zpěvu.
K Pospíšil
30
article
Aby heslo výchovy uměním E umění a llm
k Harmonickému vytvoření celého člověka moderního
nezůstalo heslem, je třeba, aby učitel národní mohl.
směl a chtěl býti jeho naplnilelem, vykonavatelem
a nositelem. K tomu je třeba, aby sám byl umělcem.
t. j. uměleckou duší, nadšenou a ušlechtilou. Tedy
pokud hudby se týká je třeba, aby učitel byl hudeb-
níkem, jenž má hudbu v srdci a hlavě, při čemž
není nutno (aniž však uškodí), míti umění i v prstech.
ale je nejvýš prospěšno míti je v hrdle, orgánu, jenz
je nezbytným k funkci učitelské vůbec
Základní podmínkou zdaru hudební výchiovy je
také forma učitelského vzdělávání. Na všech ško-
lách, zejména na učitelských akademiích, Budiž dáno
čestné místo erudici hudební. Učitel buď hudební-
kem myslícím, rozeznávajícím, cíttcím a milujícím
květy na záhonu národní hudby, nebuď však šuma-
řem, varhaníkem a kostelním zpěvákem ald.
Ted
výchova umění E uměný
31
article
Obligátním úkolem funkčním českého učilele bud
hudba národní, nikoliv kostelní, taneční nebo vůbec
vyhrazená určitému jinému směru
Hudební mluva je jen zdánlivě všenárodní. v
skutečnosti je národní. Když se byly dříve vyhledaly
lidové prameny hudby národní a překonalo se pře-
chodní stadium přejímání a napodobení těchto pra-
menů rukou neuměleckou, došlo se ku přesvědčení
že hudha národní je osobitý projev duše umělecké
národně cítící.
Z pokladů národní jadrně hudby v dílech nj-
lepších hudebních skladatelů skrytýchy je pobřeb
čerpati. Také je třeba starati se, aby poklady ty pří
stupny byly mládeži a lidu
Lidová píseň skoro již vymizela z lidu a žije
již jen ozvěnou ve školách a na podiu konceriním
Křivdi škole, kdo si stěžuje do nedostatečné péče
školy o píseň lidovou. Ve školách zpívají se písně
národní, ale nepřecházejí v život. Přece však potřeh-
no je zpívati s dětmi mncho písní lidových, zvláště
těch, jež se dětem líbí. Tím očkujeme hudební duši
dětskou a použiváme bohatého pokladu písní lido-
vých pro hudební erudici národní duše dětské.
NJ
32
article
Popřeje-li se škole oddechu od ustavičných před-
pisů o vyučování zpěvním, najde si již sama cesty
k inlensivnějšímu vtělování elementů hudebních.
Nastane přirozeně reforma nejen zpěvu, ale i tě-
locviku. Tělocvik výhradně silácký, akrobatický, ně-
mecký, přejde k tělocviku modernímu i estetické mu
a hygienickému. Tanec a rej, navázaný na poklady
národních tanců lidových, bude pak opět upevňo
vatelem, nositelem a základem hudební své druzky
písně. (Výborně.)
Konečny o tělocviku referoval V. Švác ha.
učitel tělocviku při paedagogiu v Praze.
Dokonalá těles. výchova je důležitou součá stkou
výchovy nár., jelikož jedině pomocí těles. cvíčení lz
přímo působiti ke zdokonalení člověka po stránc
tělesné, poněvadž lze také pomocí nich systematicky
spolupůsobiti při výchově člověka po stránce duševn
a skoro ve všech směrech; poněvadž při tělesnýeh
zaměstnáních lze kdykoli, snadno a zřetelně poznaii
stupcň tělesné i mravní vyspělosti jednotlivcův
poněvadž vhodně volenými a úččelně upravenými
cviky tčlesnými lze příjemně člověka zabaviti a tal
získati možnost naň působiti
Vzhledem k vysoké výchovné ceně zreformo-
vané tělesné výchovy pro výchovu národní ve škol-
ství je potřebí, aby výchova talo zvláště ve směru
individuálně národním co nejhorlivěji ve školáeh
pěstována byla, majíc na zřeteli konečný cíl národní
výchovy: vypěslění silné, zdravé, ušlechtilě a ne-
ohrožené rasy národní
Když ještě uč. Braun odůvodnil veliký význam
tělecviku sokolského a doporučil učitelstvu „Sokola“
bylo srdečným doslovem místopředsedy Jos. Smrtky
a poděkovánímí referentům skončeno jednání druhé
sekce.
V Švác
Braun
Smrtka
Praha
Jos
Sokol
33
article
Třetí sekce.
(Relerent Šimon Něm e e)
Trelí sekce, jejímž hlavníní referentem a záro-
veň předsedou byl p. Šimon Němec, řed. měšť. školy
v Polské Ostravě, zasedala v lázeňském domě žofin-
ském. Po sdělení formalit a jednacího řádu zvolena
místopředsedkyní slč. Eliška Bulířova z Prahy, zapi-
sovateli p. Vavřík z Polské Ostravy a slč. Bela Ho-
lubova z Prahy. Předmětem rokování v télc sekc
byly referáty: a) slečny Antonie Gebauerovy z Kro-
měříže: Výchova v rodině pro společnost a společ-
nosti pro samovýchovu: b) p. Kazimíra Talpy z Pol-
ské Ostravy: Vědecké a umělecké působení výchov-
né: c) p. Otakara Skýpaly z Mor. Ostravy: Zájem
veřejnosti o národně-výchovné otázky. Poslední r-
ferát bylo nutno přeložiti na zejtra, kdy se v práe
pe sckcích bude pokračovati
Předmětem relerátu slč. Gebauerovy bylo:1
Výchovná povinnost inteligence k národu. 2. Vý-
chova rodinná. 3. Kterak možno dáti rodinně vý
chově ráz národní, 4. Jak pěstovati součinnost rodiny
a školy. 5. Jak pečovati o výchovu dorostu. 6. I do-
spělí potřebují výchovného vedení inteligence.
Vychovávati může jen ten, kdo je sám ucele-
ného charakteru, kdo má za sebou čistý život. Inteli-
gence nesmí zadržovati výsledky své práce jen pr
sebe. Budiž stejně, jednou morálkou, vychovávána
mládež obojího pohlaví. Každý jednotlivec musí pe-
čovati o vše a podporovati všesko, co zaručuje zdraví
rodu. Mládež prolo budiž poučována o živolě sexu-
álním.
Šimon
Šimon Němec
Bulířův
Vavřík
Bela
Gebauerův
Talpa
Skýpal
Mor
Německo
Ostrava
Praha
Pola
ský Ostrava
Intel
lázeňský dům žofin
34
article
Karel Balicki z Krakova ukazuje k oblízím
poučování sexuálního. Rus Sozuňski doporučuje
tu užívati odstrašujících obrazů. Slč. Gebauero v
doporučuje koodukci. Dále o sexušlním poučován
mluvví K. Mrázek z Husovic a Tom. Burghau-
sor a Jos. Mašek. Proti knihám pornografický m.
ač na pohled hygienickým, mluví Borovič k
z Kouřimě. Brož z Úpice doporučuje zřizovati dru-
žiny mládeže od třetího do osmého roku, čemuž jak
nevyzkoušenému podniku odporoval Palka z Boch-
nice v HIaliči
Při jednání o náboženství neprorazil názor bez-
náboženský a přijato znění: Těžisko tak řečené nábo-
ženské výchovy jest třeba položiti v obor mravního
cítění a svědomí a obraceti se nikoliv ku povrchnimu
obřadnictví a životu posmrtnému, nýbrž k životu
skulečnému. Jest třeba, aby lid věděl, že zíti nábo-
žensky znamená žíti mravně.
Polom referoval Kaz. Talpa obšírně a pře
hledně o celé lidovýchově po stránce vědocké a umě-
locké a Ot. Skýpala z Mor. Ostravy o zájmu v-
řejnosti o lidovýchovu
Sekce přinesla mnoho zajímavých a nových po-
pudů v olázce lidovýchovně. K její resoluci se svým
časem vrátíme
Balický
Rus
Sozuňski
K Mrázek
Mašek
Borovič
Brož
Palek
Boch
Otakar
Skýpal
Mor
Krakov
Husovice
Kouřim
Úpice
Polom
Ostrava
Toma