ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3adfaaf0-75a6-11dc-8457-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 50, person 108, work 3, org 10
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 14. srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 223.
4 article
Na ranní a odpol. list, předpläcí nei v Praze v admlnistraei a měsís . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonášken na čivit leta . . . . 7 K 50h ve dllalkšcku na měsíc . . . . . . 2 K B0h Peštont n Eurtkela . . . . B K e0h s dvojí zásilkes nvrt . . . 1k ek na pošsle
Praha B K e 0 h
5 article Nastičovo odhalení.
Nastičovo odhalení. V Chorvatsku pilně zatýkají Srby. Kromě dvou bratří Pribičevičů, Valeriana a Adama. z nichž prvý je profesorem bohosloví v Kar lovcích a druhý soudním adjunktem v Pre gradě, zatčeno v Dubici šest osob, v Kostaj- nici dokonce dvaadvacet. To je patrně pouze počátek. Zatýkání Srbů budí ovšem přede- vším u Chorvatův otázku, proč se tak děje. Prý na základě odhalení, které učinil Jiř Nastič v brožuře »Finale«, právě v Pešti vy dané. Ale brožura jim nedává dostatečné od povědi a proto se domnívají, že zatýkání na- řídil bán baron Rauch za tou příčinou, aby při vhodné příležitosti, dané brožurou Nasti- čovou, rozbil chorvatsko srbskou koalici, jež byla dosud nezdolnou překážkou i jemu, maďarské vládě. Z toho pak mnozí hádají. že uherská vláda Nastiče podplatila, aby ta- kovou brožuru napsal a dal jí instrument proti chorvatsko-srbské koalici. Podezření na uherskou vládu jeví se nám po přečtení Nastičovy brožury planým. ale že přišla právě vhod bar. Rauchovi, je zřejmo a pochopitelno. Zabředlť násilný, ne- schopný, bezohledný a v každé příčině ne- sympatický bán do takové kaše, že z ní ne- může vybřísti. Hněvá se a vzteká, pouští hrůzu každým pohledem, a stává se směš- ným. Viz nedávnou jeho příhodu v srbském městě Dalmacie, Kníně. Odtud by svými kly všecky Srby rozpáral. Chorvaté si v této aféře vedou velm rozvážně, chráníce koalici se Srby jak oko v hlavě. V ní mají nejen pevný štít naproti neurvalostem Rauchovým, nýbrž i záruku politických úspěchů v budoucnosti. Vytrvá-li chorvatsko srbská koalice, není se v trojje- diném království bát ani Chorvatům, ani Srbům žádného protivníka. Kdo jest Jiří Nastič a jaké odhalen činí ve své brožuře?
Nastičův Srba Pribičevič Valerián Adam Chorvatův Jiř Nastič Rauch Nastič Chorvat Rauchův Chorvatsko Pre Dubice Kostaj Pešť Dalmacie Knín Nasťačová
6 article
Tuto otázku je třeba zodpověděti brožu- rou samou. Nemůžeme se spokojiti nějakým nesouvislým drobtem z ní. Rozkrojíme ten koláč a nahlédneme do jeho nitra, abychom mohli posouditi, z čeho jest uhněten a spe- čen. Učiníme tak bez předchozího podezírání pisatelova a bez ohledu na popření pravdi- vosti jeho odhalení, jež už vyšlo z Běle- hradu. O svém umě učiníme jen tolik, že věc podáme tak, jak se nám znalým běhů balkánských po přečtení brožury objevila,a ne snad tak, jak ji chtěl představiti Nastič a jak by si přál, aby byla představena.
Nastič Bělahrad
7 article
Jiří Nastič je dvacetidvouletý posluchač filosofle. Jako skoro všichni studenti uznal za dobré hned po maturitě vrhnouti se do víru politického. V květnu r. 1906 vypukly v Sarajevě a na několika jiných místech v Bosně dělnické stávky. Stávky sarajevské zúčastnil se také Jiří Nastič, byl na ulici zatčen a odsouzen do vězení. Nynější ne- přátelé jeho tvrdí, že již tehdy byl v služ- bách sarajevské policie a hrál při stávce agenta provocateura, ne však ve smyslu socialistickém, nýbrž velkosrbském. Sarajev- ská policie užila prý tehdy naproti stávce starého osvědčeného manévru, že každé pro- pukající nespokojenosti lidu dává na venek ráz velkosrbské propagandy a tím se za- vděčuje Vídni, v níž udržuje bludné do- mnění, že v okupovaných zemích všecko by bylo v nejkrásnějším pořádku, nebýt pro- žluklé velkosrbské idey. A v té pevné víře rozhodující kruby vídeňské dávají bosenské správě plnou moc aby naproti velkosrbské propagandě zakro- čovala nejpřísnějšími, ano nejkrutějšími způ- soby, jak se nedávno ukázalo v Baňaluce. kde celá redakce, administrace a vydavatel- stvo odsouzeny vojenským soudem podle jakéhosi zákona z doby Marie Terezie pro »velezradu« na hrozná leta do žaláře. Nastič. jak jeho nepřátelé nyní tvrdí, byl sarajev skou policií zjednán, aby za socialistické demonstrace volal .Živio kralj Petar !«a strhl dav dělníků, aby tak volal po něm. Při tom byl Nastič na oko zatčen i na oko od- souzen.
Nastič Marie Terezia Petar Sarajevo Boseň Vídeň
8 article
Když policie, také arcibiskup Stadlera jeho dvůr nabyli k Nastičovi důvěry a »ta- jemník arcibiskupův p. Grga Lesič dal mu drahocenná data o působení katolické pro- pagandy v Bosně a Hercegovině.« Není nej- menší pochyby, že se Nastičovi dostal do rukou materiál, kterého uveřejnění od Srba si přáli jak arcibiskup Stadler, tak sarajev- ská policie S tím materiálem Nastič v pro- sinci roku 1906 přešel do Srbska, zde jej zpracoval a vydal pod názvem »Jezovité v Bosně«. Tem, kdo Nastiče do Srbska poslali, šlo o to, aby si zjednal přístup do bělehradského spolku »Slovenski Jug«, jenž věnuje svou činnost šíření velkosrbské myšlenky a za tím účelem od r. 1903 vydává časopis stejného jména. Že v tomto spolku velkosrbská my- šlenka se pěstuje, bylo v Sarajevě známo, neboť se to dálo veřejně a v nezávislém Srbsku pro velkosrbskou myšlenku netrestají jako v Bosně. V Bělehradě na prvého se Nastič obrátil na Ljubu Jovanoviče, profes- sora university a předsedu národní skupštiny Ljuba Jovanovič prohlédl material, Nastičem přinesený a doporučil jej předsedovi mini- sterstva Nikolovi Pašiči. Byla pak brožura »Jezovité v Bosně« vydána nákladem srb ského disposičního fondu. Úspěch brožury v Bělehradě byl ohromný Nikdo nechoval k pisateli ani stínu nedůvěry všichni ho na rukou nosili, všecka tajemstv se mu otvírala. A když se Nastič proslovil. že »srbský národ musí co nejdříve soustře- diti všechny své síly na nezákonný boj. myslíli vůbec na své osvobození a sjedno cení«, noví přátelé v klubu »Slovenski Juge se prohlásili, že smýšlejí právě tak.
Stadler Nastič Lesič Srba Jovanovič Nikolov Pašič Juge Boseň a Hercegovina Srbsko Boseň Tema Sarajevo Bělehrad spolek » Slovenski Jugoslávie národní skupština
9 article
Duší klubu byl kapetán I. tř. Jaša Ne- nadovič, přibuzný krále Petra. Nastič tu našel dále poručíka Alexandra Srba, důvěr ného přítele následníka Jiřího, podplukovník Mirka Naumoviče a dělostřeleckého kap Dušana Optrkiče. Nejhorlivějšími členy klubu byli předseda jeho Ljuba Nešič a redaktor »Slovanského Jihu« Ljuba Jovanovič. V klubu často mluvívali o přízni, kterou k snahám klubu chová král Petr, o nadšení následníka Jiřího. Mluvilo se o veliké revoluci na celém slovanském jihu, kterou by učinili kromě Srbů také Chorvaté a Slovinci. Nastiče do- vedli do Kragujevce, kde jej dělostřelecký major Miodrag Vasič učil pumy hotovi i metat. Nastič tu poslouchal pumařský kurs a prospěl v něm tak, že vlastní rukou zho- tovil osmnáct pum. Všecko na nich bylo jeho prací, i olakování, aby byly chráněny ode rzi. Srbské pumy se plní dvěma látkami. které jsou srbským, vojenským tajemstvím.
Jaša Petro Nastič Srba Jiří Naumovič Optrkič Nešič Jovanovič Petr Chorvat Miodrag Vasič Kragujevac
10 article
Jedna sluje »šnajderit« a druhá »vasite podle svého vynálezce, téhož majora Miodrag Vasiče, jenž byl Nastičovi učitelem pumařství. V statutech revolučné organisace, do níž Nastič v Bělehradě přijat a jejichž ruko- pisné facsimile ke své brožuře dodává, se praví, že Jihoslovanstvo, revolucí osvobo zené, má se zříditi jako federativná repu blika, aby každé části zachovány byly jejt zvláštnosti. To znamená, že nesjednocenost Jihoslovanů má potrvati i přes revoluci; sjednocení Jihoslovanstva tedy nebylo účelem bělehradské revolučné organisace. V statu- tech dále se činí rozdíl mezi jednotlivými zeměmi a státy a revolucionáři chtějí ke každé straně chovati sé jinak, a to tak: v Srb sku vládne svoboda a národní vláda, tam revoluce netřeba, za to se tam budou sbí- rati peníze a lidé, kteří revoluci provedou; v Uhrách také se budou mezi srbským obyvatelstvem pouze sbírati peníze a revo luce nebude; v Bosně a Hercegovině, jakož i v Turecku bude se od případu k případu terrorisovat, ale revoluce ani tam nebude; v Chorvatsku a Dalmaci revoluce rovněž nebude a bělehradská orga- nisace bude tam podporovati dohodu Chor- vatů se Srby; v zemích slovinských podporovati bude svobodomyslné živly proti klerikálům; za to na Černé Hoře užije vší síly a všech terroristických prostředků proti vládě.
Miodrag Vasič Nastič Jihoslovanstvo Jihoslovan Srb Srba Bělehrad Uhry Boseň a Hercegovina Turecko Chorvatsko
11 article
Nastičovi se nyní vyjasnil pravý účel bělehradské revolučné organisace. Podle všeho očekával něco jiného a také ti, kdo jej do Srbska vypravili. Jak praví, probudilo se v něm i srbské svědomí. Proč chtějí v Srbsku terrorisovati Černou Horu? Na tu otázku mu odpověděli, že kníže Nikola musí býti ztrestán za to, že uzavřel dohodu s Ra- kouskem a tím se zpronevěřil velkosrbské myšlence. V tom smyslu byla loni zavedena proti knížeti Nikolovi agitace ve velké části evropského tisku a došla také do některých listů českých. Statuty revolučná organisace bělehrad- ská měla, měla i něco přívrženců, měla asi dva tucty pum, ale — neměla peněz. Žádali o příspěvek následníka Jiřího; slíbil, ale pak se vymluvil, že dal 10.000 dinarů na revoluci v Makedonii a peněz nemá. Jasa Nenadovič mluvíval o tom, že peníze dá král Petr, ale Nastič nezaznamenává, že by skutečně byl dal, což by zajisté byl ne- zamičel, kdyby se bylo stalo. Nepatrné prostředky, kterými bělehradští revolucionáři vládli, nestačovaly na víc než na pumařskou výpravu na Černou Horu, a tak i touto okolností je potvrzeno, že bělehradské orga- nisaci skutečně ani nešlo o všesrbskou re- voluci, nýbrž pouze o terroristický čin na- proti Černé Hoře. Jaký to čin bude, bělehradské listy, do akce zasvěcené, povídaly plnými ústy několik měsíců napřed, tak že Cerna Hora nikterak nemohla býti překvapena a zasluhovala by přísného odsouzení a výsměchu, kdyby proti terroristickým přípravám nebyla ničeho
Nastič Jiří Nenadovič Petr Cerna Srbsko Makedonie Černá Hora Nikola
12 article
podnikla, což jí listy, bělehradské organisaci blízké, dosud nemohou zapomenouti. Šlo, jak známo, o zavraždění pumam knížete Nikoly a celého jeho rodu, jakož předsedy černohorského ministerstva dra. Lazy Tomanoviče. V brožuře Nastičově o tom nic nestojí, ale bylo veřejně psáno, že černohorská dynastie musí býti vy- vražděna v zájmu velkosrbské myšlenky protože prvou podmínkou sjednocení jest. aby byla pouze jedna srbská dynastie — Karaďorděvičů. »Za celou akcí proti Černé Hoře — píše Nastič — stál ten, kdo zavraždil knížete Michala, ten, kdo přitrhl r. 1875 do Bosenské Krajiny s 200 prapory a jen 100 puškami. aby přes mrtvoly srbského národa v Bosně trůnu zbavil tehdejšího srbského knížete Milana; je to ten, za nějž Kneževič vy- střelil na krále Milana, ten, kdo dal zákeřně zavražditi krále Alexandra a královnu Dragu.« Jmenem tu pisatel nikoho ne- jmenuje, Vida, že bělehradská akce směřujeji- nam, než se domýšlel, Nastič prohlásil, že s ní nesouhlasí a loni v dubnu odjel ze Srbska do Sarajeva. Ačkoli věděl, co se proti knížeti Nikolovi připravuje, mlčel, če- kaje podle všeho na chvíli, kdy své tajem- ství bude moci dobře zpeněžiti. Když před desíti nedělemi na Cetyni zahájeno přelíčení pro Rajkovičův nezdařený pumový atentát, Nastič přijel a nabídl se z svědka. Soud ho ke svědectví nepřipusti dříve, než jej u sebe vyslechl kníže Nikola.
Tomanovič Nastičův Nastič Michalus Milan Nikolov Rajkovičův Nikola Boseň Srbsko Sarajevo
13 article
Že pak byl Nastič ke svědectví připuštěn. je důkazem, že kníže nabyl přesvědčení jeho podstatnosti. Před soudem Nastič pro- hlásil, že zachycené pumy, osmnáct počtem. jsou vesměs jeho dílo, provedené pod vede ním majora Miodraga Vasiče a tvrzení své dokázal tím, že udal, jak jsou pumy uspo- řádány uvnitř a čím jsou nabity. Při tom černohorský soud poučil, co je to »šnajde- rit« a »vasit«, kteréžto látky byly neznámy rakouským dělostřeleckým důstojníkům v Ko toru, jimž byla jedna z pum černohorskou vládou poslána se žádostí o prozkoumání Nastič tvrdí, že odhalení před cetyň ským soudem učinil z vlastenectví, nepřatelé jeho však přes to trvali na tom, že Černa Hora pumový atentát fingovala a Nastičovo svědectví si objednala. Tím se Nastič cíti do duše uražena jako chlapec, kterému ně kdo upírá, že by věděl, co ví jistě, a vydal brožuru »Finale«, v níž činí celé odhalení, volaje: Zub za zub! Ctný mladík to není nikterak, ten Jir Nastič, není to chlouba svého národa a běda srbskému národu, má li takových » vlastenců« mnoho! Ale z jeho odhalení vysvítá nade vši pochybnost jedno: že akce, v Bělehradě osnovaná, nebyla velkosrbská, nýbrž směřo- vala pouze proti černohorskému knížetia jeho rodu. Nesměřovala ani proti Rakousku ani proti Uhrám, ani proti Bosně, a napo- sled ani ne proti Turecku, jen proti Černé Hoře Idea velkosrbská byla tu strůjcům pouze záminkou a lákadlem pro ty, kdo skutečně velkosrbské ideály chovají. Jen Černé Hoře hrozilo z ní nebezpečí; vne Černé Hory byla to »revoluce«, připomína- jící známou Nerudovu humoresku.
Nastič Miodraga Vasič Černo Nastičův Jir Nastič Bělehrad Rakousko Uhry Boseň Turecko
14 article
V drobném prodejí: rahní čáslo o sobě . . .n odpoli adkiní . . . na z Ve dlialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hetově napřed. Fředplaceni a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se téš redakc tlskárna a ezpedine „Národnich Listů“ Rukopisy so nsvracají.
15 article
Baron Rauch nemá proč chorvatské Srby zatýkat. On sám proti nim provozuje terror.
Baron Rauch Srba
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Užgorodu. (Dějiny uherské Rusi.) Podle zprávy zdejší „Nauky“ dr. Antonín Ho- dinka, profesor pešťské university, spisuje dě- jiny uherské Rusi, jež budou prvou systemati- ckou historií té země. Ze Záhřeba, 11. srpna. (Zatý ká ní Srbů.) Ban Rauch zahájil persekuci Srbů v Chorvatsku ve velkých rozměrech. Mstí se jim za to, že nechtěli vstoupiti do vládní strany a rozbiti koalici s Chorvaty. Persekucí Srbů chce koalici rozbít sám a přiměti Chorvaty, aby se- mu poddali a sloužili. Po celém Chorvatskua Slavonsku rozjeli se Rauchovi špielové, provo- kátoři a shánějí mu srbské „velezrádce“. V chor- vatském městě Dubici zatčeni následující Srbové: purkmistr Mitar Ervačin, jeho syn Du- šan, soudce Gliša Vasič, obecní tajemník Djuro Herak a statkář Mojo Ervačin. V Kostajni ci prý zatčeno dokonce 22 Srbů. Z Pošti, 11. srpna. (Pův. dop. „N. L.“) (O volební reformu v Uhráchl) K otázce volebního práva v Uhrách, píše dnešní polední vydání „Uj Hirek“ (Nové Zprávy): V neděli bylo první shromáždění lidu proti plu- rálnému volebnímu právu. Zástupce národnost- ního rumunského okresu nagyilondského podá- val voličům svým zprávu a tito přijali při této příležitosti resoluci, v které se ohražují proti zamýšlenému plurálnému volebnímu právu a vy- zývají národnostní poslance, aby proti němu ze všech sil bojovali.
doktor Antonín Srba Rauch Chorvat Gliša Vasič Ervačin Užhorod uherský Rus Záhřeb Chorvatsko Dubice Uhry jin uherský Rus Mitara Ervačin Djuro Herak uj Hirek
17 article
Kampaň proti plurálnému volebnímu právu je tudíž zahájena ještě dříve, než Andrássův ná- vrh spatřil světlo světa. Socialisté a národnosti hlásí vyhlazovací boj proti takovémuto zamýšle- nému zfalšování všeobecného práva hlasovacího a v národnostních okresech je svoláno na dru- hou polovici srpna již asi dvacet schůzí, na je- jichž programu je ohražení se proti pluralitě. Kdyby byl návrh Andrássův provokoval jen protesty národností a socialistů, byli bychom se s tím spokojili u vědomí, že maďarství se tím spíše po něm poblázní, poněvadž obhájí madar- skeu hegemonii. Ale ani to není pravda. Madar- ský tisk zaujal téměř bez výjimky stanovisko proti pluralitě, naopak jeden silně vládní orgán již po týdny píše proti ní a pokládá uskutečnění její nemožným. Nejváženější členové sněmovny poslanecké se proti m vyslovují a i nejmamelu- ctější olcové vlasti mluví o ní jen s pokrčením ramen. Slovem nelíbí se nikomu, ani většině členů vlády ne a přece ji chtějí uzákoniti. Proč chce Andrássy takové právo volební, které je způso- bílé k tomu, aby na desetiletí klid země rozvrátilo. Sám řekl jednou ve sněmovně, že předloha musí býti takovou, kterou přijme převážná většina země se všeobecným uspokojením. Když tak smýšlí, proč lne k reformě, kterou ani král ne- chce a která by místo kýženého smírného rozvoje byla zřídlem nedohledných zápasů? Tolik lze již nyní konstatovati, že zamýšle- ná plurální soustava odporuje stěžejným zása- dám uherské ústavnosti, která žádných pluralit- ních práv nezná; nepatří do rámce moderního demokratického státu a také není k tomu způ- sobilou, aby mnoho hlásanou maďarskou hege- monii zabezpočila. Tuto hegemonii neobhájí žád-
Andrássův Madar Andrássy
18 title
FEUILLETON
19 article Literatura.
Literatura. II. G. Wells a jeho literární dílo. H. G. Wells, tento v Anglii dnes nejčte- nější a nejpopulárnější autor, domohl se v krátké době tak význačného mista v panujíeím sou- hvězdl současných světových spisovatelů, že no- bude neprospěšno seznámiti českého čtenáře s dosavádním celkovým dílem tohoto slavného literáta. Šest jeho románů je sice již přeloženo do českého jazyka, ale tyto tvoři pouze malý zlomek jeho celého díla, jež čítá již přes dva- cet svazků, čtyři svazky drobnější prósy a řadu povídek v knižní formě dosud neuveřejněných. U nás upozornil před lety poprvé na HI. G. Wellsa spisovatel pan Hugo Kosterka, uveřejniv román »Ostrov doktora Moreaua« ve výborném překladu pana V. Jiřika. Román tento spolu s jiným: »Stroj na čas« vyšel v originále roku 1898. Od té doby dociluje H. G. Wells úspěch za úspěchem, jsa jedním z těch šťastných au- torů, kteří svým perem vydělali statisíce . ..
G Wells H G Wells G Wellsa Hugo Kosterka Moreau V Jiřik Anglie
20 article
Ale mýlili bychom se, kdybychom se do- mnivali, že Wella píše »na zakázku«, nebo ve snaze doeiliti rekordu svými spisy, opomijí umě- leckých kvalit! Wells je v prvé řadě uměi- cem, básníkem, v druhé řadě u čence m, f losofem. Obrovská imaginace básníka, zastiňujíeí fantasii orientální, odvažuje se nejbizarnějších ná- mětů a při tom je ovládána chladnou deduktivní vypočítavostí anglického učence. Fiktivnost jeho děl podřízena je nejmodernějším vymoženostem všech vědeckých odvětví. Wellsovi neujde ani to nejmenší ze současné vědecké literaturý a zdánlivě nepatrná zpráva z nějakého labora- toria může mu být pohnutkou ku povídce nebo románu. Wells zajímá se o všecko, co týče s pokroku lidstva, neopovrhuje ani spisy spiritisti- ckými a theosofickými, neboť ví, že tylo proudy jsou charakteristickým znakem moderní společ- nosti a že nelze je při studiu sociologie, jímž se poslední dobou zabýval, přehlédnouti. Jeho sečtělost dovoluje mu dotýkati se otázek nej- subtilnějších a nejprolichůdnějších. Vypravuje
Well Wells Wells
21 article
nejnemožnější věci s přesvědčivostí omračujíeí, dávaje svým námětům suchý kolorit reportér- ských zpráv, jakoby sděloval události prostě za- žité. Časem dokládá se citáty z vědeckých spisů aby důvěřivost čtenáře tím více oklamal a do- sahuje tak nepozorovaně nesmírné suggestivnosti a poutavosti. Jeho poutavost stala se již takřka příslovečnou, tak že se o něm praví, že každá jeho kniha, otevřeme-li ji, přiroste nám k ruce a nemožno ji odložiti, pokud jsme ji nepřečtli do poslední stránky. Wells je mocnou indivi- dualitou, stojící souverenně na svém vlastním piedestalu. Charakteristickým je pro něj, že byli mu po bok stavěni Jules Verne a Edgar Allan Poe. Ale Welise nelze přirovnávati ani k prvému ani ke druhému jmenovanému autoru. jak to činila kritika anglická, francouzská a ně- mecká, jež se s ním z počátku dostaly do slepé uličky, nevědouce, kam jej vřaditi. Díla tohoto geniálního Angličana stojí sama o sobě a nemaji parallelismu.
Jules Verne Poe Angličan Wells
22 article
Maurice Maeterlinek přiznává Well sovi nejneočekávanější, nevyčerpatelnou a nej- logičtějši fantasii naší doby a jmenuje ho veli kým básníkem. Tento posudek stačí. Ostatně faktum, že jeho spisy se o překot překládají do všech světových jazyků, má také svoji závažnost V češtině, jak shora řečeno, vyšlo šest jeho románů a to: »Ostrov doktora Moreaua« u Ko- sterky, »Válka světů« v »Radikálních Listech« pak »Krmě bohů«, jako románová přiloha na- šeho listu, »Stroj na čas«, »Neviditelný« »První lidé na Měsíci«, vesměs v Ottově »An- glické knihovně«. Nebudeme uváděti obsah těchto, českému čtenáři přístupných nebo známých publikací, všímneme si jiných důležitějších jeho děl, jež dosud přeložena nebyla a jež tvoři význačný mezník světové literatury. Sem náleží některé knihy, v nichž autor je »prorokem budoucnosti«; myslíme »Předzvěsti« (»Anticipations«), »Vzrůstající lidstvo« (»Man- kind in the Making«) a »Budoucnost v Ame- rice«. Tato tři dila, k nimž druží se svojí stej- nou tendenci ještě čtvrté »Když se spáč pro- budí«, nejsou romány, nýbrž obdivuhodnou originální řadou obrazů jasnovidce, zírajicího v dalekou budoucnost našeho světa.
Mauric Maeterlinek Well Moreau bůh Ottův ko ame kind in the Making
23 article
Jako groteskní a přece úchvatnou fantas- magorii rozvinuje básník úžasnou evoluci lid- stva a jeho pokroku ve všech odvětvích práce v přištich stoletích. S neivětším napjetím sledu- jeme popisy »zltřejší Země« a netušený, ohromný rozvin lidstva. Od přeměny školství a výchovy až k válee, od nových, dosud nikým nevysně- ných, společenských organisací a řádů až k úžasně duchaplným formám budoucí techniky a vědy — všeho se dotýkaje — kouzlí dušev- ním zrakům čtenáři obraz za obrazem v bar- vách svíticích a zářicích. Jsme překvapeni, oslněni a zmateni, jako bychom byli pohlédl do slunce! Při tom je pozoruhodno, že všude u Wellsa prozařuje skrze zdánlivě materialisti- ckou evoluci stávajících forem ztělesnění jistého ethického zákona, jenž všecko posvěcuje. Wells luští zde, aniž by ztratil základnu dosavadníel kulturních vymožeností, vědecké a technické otázky do nejzazších, netušených hranic; my- šlenky, jež dnes sotva se odvažujeme vyjádřiti, rozvinou se v plné síle a zralosti; elle, jichž přítomná doba se marně snažila dosáhnouti. jsou překonány; proud nejvýš intelektuálníeh sil vane tímto světem a mění jej ve svět jiný. v němž bychom se nepoznali. Jenom vnitřní, morální stránka lidstva zůstává stále na stejném stupni! Nejde souběžně s ohrom- ným pokrokem techniky a vědy. Lidské vášně se nijak nezměnily. Jejich přišerné boje tvor temné pozadí ke světlým obrazům pokroku.
24 article
Abychom viděli, jak rozmanity jsou náměty duchaplných novel H. G. Wellsa, sdělíme krátký obsah některých, jež obsaženy jsou ve zmíně- ných čiyřech svazcích. Dvě povidky, totiž »Případ Plattnerův« a »Oči pana Davidsona«. jsou založeny na možnosti prostoru čtyřdimen- sionálního a jeho podivných vlastnostech Pokud víme, neodvážil se posud nikdo toto thema no- velisticky zpracovati, neboť každému je zjevno že matematického problému lze nesnadno užiti v novele. Jediný C. H. Hnton, anglický mate- matik, ve svých »Védeckých povídkách« odvážil se sáhnouti v tyto záhady prostoru. Ale jeho práce belletristické jsou slabým pokusem v tomto genru, jenž nenašel ohlasu ani u kritiky ani u čtenářů. H. G. Wells, jemuž nic není oblížno, do- kázal však opětovně, že obratné péro novelisty se nemusí lekati ničeho — ani matematiky, Je k tomu ovšem třeba takového mistra stylu. jakým Wells právě je, aby tak subtilní a laiku nepřistupné thema stalo se srozumitelným šíro- kému kruhu čtenářetva. V povidce »Připad Plattnerův« jedná se o učiteli venkovské školy, jenž neopatrně za- chází s neznámým práškem. Prášek exploduje a učitel Plattner zmizí beze stopy před očima svých žáků. Po několika dnech se však Platner stejné záhadným způsoběm opět objeví, avšak je pro- storově obrácen, totiž srdce má na pravé straně, všecky vnitřní nesymmetrické orgány jsou taktéž přemístěny a k tomu stane se levá- kem. Potom vypravuje svoje zkušenosti, zažité ve čtvrté dimensi, kamž se byl dostal. Nen možno na tomto místé zmiňovati se šíře o geni- álním způsobu, jakým si Wells v této povídce dovede získati zájem čtenáře, aniž o tom, jak snadno dovede toho, aby čtenář pochopil věci naprosto mu neznámé a nové.
H G Wellsa Plattnerův Davidson Hnton H G Wells Prášek Plattner Nen
25 article
Druhá povídka „Oči pana Davidsona“ má totéž thema, ale jinak zpracované. Pan David- son, asistent v jistém vědeckém ústavu fysikál ním, sedí náhodou v laboratoři mezi póly obrov ského elektromagnetu. Blíží se bouře a za chvíl sjede blesk do blízkého hromosvodu a čáso elektrického výboje proběhne kolem elektro- magnetu. Od té chvíle vidí pan Davidson dva světy najednou. Totiž ne dva světy, ale dvě kra- jiny. Vidí ulice v Londýně, kde se tělesně nalézá a zároveň jistý ostrov v Jižním Moři u proti- nožců. Během povídky se ukáže, že vise pana Davidsona je skutečným ostrovem. Wells vy- světluje pak celou záhadu tím způsobem, že jako je možno dva body, které jsme tužkou na značili na protilehlé kraje čtvrtky papíru, polo žiti na sebe, když papír obneme, tak že též možno použitím čtvrté dimense sjednotiti dva vzdálené body na zeměkouli. V jiných povídkách uplatňuje Wells svoj- lekturu starých i moderních okkultních spisů Sem náleží velice zajímavá a psychologicky mi strně prohloubená novela „O zemřelém panu Elveshamu“. Pan Elvesham, starý pán, cestova- tel a fysiolog, bývalý profesor kterési univer- sity, seznámí se s mladým, zdravím kypícím studentem lékařství. Oba se spřátelí a v krátké době nabídne Elvesham studentu za určitých podmínek, že jej příjme za vlastního. Pro stu- denta je to lákavé, neboť je chud a pan Elves- ham je velice bohat. Proto přijímá tuto nabídku bez váhání. Ale pan Elvesham je zločincem.
Davidson David Elvesham Elves Londýn Wells
26 article
Jeho zločiny jsou však takového druhu, že by se sotva nalezl pro ně paragraf! Pan Elvesham nalezl preparát, který mu umožňuje vymě- niti si tělo s kterýmkoliv mladým mužem. Jakmile sestárne, vybere si zdravého, mladého muže, applikuje mu dávku svého preparátu, sám vezme stejnou dávku a v několika hodinách je přeměna hotova. Mladý muž probudí se v těle sešlého Elveshama a obyčejně v zoufalství hyne sebevraždou, a pan Elvesham prožívá ve svěžím, mladém, ukradeném or- ganismu rozkoše mládí. Jakmile sestárne, opakuje celou proceduru s jiným mladíkem. V povídce líčen je u zmíněného studenta psychologický postup této proměny do takových podrobnosti a tak silně dramaticky, že lze tuto povídku čítati k nejlepším pracím anglického autora.
Elvesham
27 article
Wells píše ovšem také rád různé neobyčej- né aventury. Posílá na př. svého hrdinu, námoř- ního důstojníka, do hlubin Tichého Oceánu v duté ocelové kouli. Koule uvázne na dně ve hloubce 10.000 metrů a důstojník pozoruje nový neznámý svět rozumných tvorů. („ln th Abyss.“) Na jiném místě popsán je pokus s novým fysiologickým preparátem, který zrychluje vše- cky výkony našeho těla mnohotisíckrát. Tato po- vídka illustruje výtečně velikou deduktivní schopnost autora, jenž dovede ze známých vš- deckých fakt logickým řetězem vyvésti nejbizar- nější okolnosti. Vedlo by daleko, kdybychom chtěli vypočítávati vše; chtěli jsme jen podati skromný celkový obraz velikého myslitele, jehož charaktoristiku jsme hleděli, pokud možno, stručně vysstihnouti. Na konec zasluhuje ještě zmínky, že Wells často libuje si ve zvláštním, trochu trpkém hu- moru. I v tom je velmi originální a kdo by chtěl jeho humor blíže seznati, přečti si jeho román „The Whoels of chance“ (Kola Fortuny), jenž oplývá humorem. Tato kniha však není do če- Karel Weinfurtor. štiny dosud přeložena.
Wells Weinfurtor th Abyss Fortuna the Whoel of chance
28 article
Naše knihy
29 article
* L. N. Tolstoj: Kreutzerova soňata. Přel. P. Kraupner. (Nákl. Hejdy a Tučka. Cena 1.80 K) Dosud měli jsme u nás pouze český překlad „Chopinova preludia“ L. Lvoviče Tolstého, napsa- ného synem proti otci jako odpověď na „Kreuize- rovu sonatu“ L. Nikolajeviče. Nyní totéž nakladatel- ství vydalo i ji, poprvé postiženou klatbou konfiska- ce, takže nebude již třeba uchylovati se ku překladu
L N Tolstoj Kreutzerův P Kraupner Hejda Tuček Chopinův L Lvovič Tolstý L Nikolajevič