3
masthead
12. srpna 1908
5
article
Čas pokročil již tak, že Š. Němec, před-
seda refcrent o národni výchově mimo-
školské, mohl jen stručně sděliti výsledky
rokování třetí sekce. Vývody jeho krásné řeči
vrcholily v objasnění výchovné povinnosti inteli-
gence k národu, která má podporovati vzrůst
snah po nejlepších statcích člověka. Čestné, ne-
zištné jednání inteligence, uvědomovací práce
mezi lidem zjedná si časem důvěru. Vrstvy ne-
vzdělané nutno pozdvihnouti kulturně i hospo-
dářsky. Rečník objasnil potřebu reformy výchovy
rodinné a kterak lze rodinné výchově dáti ná-
rodní ráz. Zdůrazňoval potřebu lepší výchovy
dorostu a objasnil význam výchovy umělecké.
6
article
Na konec probral organisaci lidovýchovy
doporučil zbudování Slovanského svazu osvěto-
vého. (Rotlesk. Pochvala.)
Kdy pak plonární schůze jednomyslně schvá-
lila veškoré usnesení sekcí a tím obsáhlou resoluci.
jež sama se presentuje jako obsáhlá kniha, ujal
se slova K. V. Tuček a nadšenými slovy
líčil úspěch sjezdový a krásnou barmonii, která
v jednotlivostech i v celku vládla. Tato soulad-
nost zapříčiněna byla zvláště zásluhou před-
sedy sjezdu uč. Jos. Černého, který nastinil
hlavní principy olázky národní výchovy a umož-
nil, že referentům se práce ulehčila. Tím dobyl
si uč. Černý nepopíratelných zásluh. Bohužel
zásluhy Černého, který je ideovým vůdcem uči-
telstva, nedocházejí zaslouženého ocenění n
místech příslušných a jako Komenský musilst
stěžovati, že nemá, kam by hlavu složil, tak
Černý dnes je v situaci, kdy ohrožuje se jeho
existence. Kéž činitelé přislušní povšimnousi
konečně vroucí touhy učitelstva a odčiní křivdy
které Černému činčny byly. Když ještě za bouř-
livých, nevídaných ovací vyslovil Černému dík
a uznání, ujal se dojat a slze uč. Černý slova,
děkoval za sympatie, prohlásiv, že tento projev
sjezdu je a bude mu nejkrásnější upomínkou
zadostučiněním.
Poděkoval ještě všem referentům a pořa-
datelům a apelem po sdružování prohlásil sjezd
za ukončený.
K V Tuček
Černý
Komenský
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. srpna. (Češi ustupují
z Těšína.) „Kraj“ píše: Ještě před desíti lety
Čoší měli silné pretense na Těšín a vložili do
něho jako do města česko-polského mnoho sil
morálných i peněžných na podporu češství. Ale
všocko marně. R. 1905 přestal vycházeti „Ka-
londář Slezský“, v prosinci 1907 „Noviny Tč-
šínské“ musily býti přeneseny z Těšína do
Frýdku, a nyní v červenci 1908 přenosena sprá-
va a kancelář „Matice osvěty lidové pro kniže-
ctví těšínské“ z Těšína do Polské Ostravy, na
samu hranici Moravy. To jest likvidace češstvi
v Těšíně. Čechů je, pravda, v Těšíně na tisíc,
ale z nich jedva desetina má jakés takés národní
vědomí. Čech germanisuje se na Slezsku nepo
měrně snáze, než Polák. Couvání českých in-
stitucí z Těšína je z jedné strany známkou
větší životnosti živlu polského, ale z druhé stra-
ny znamená pro nás Poláky jisté oslabení v boji
s Němci, neboť nyní jsme v Těšíně už sami.
bez spojence, a ostřejší boj právě nastává. Ale
zase jestli vyhrajeme, nebudeme se musit s ni-
kým dělit o plody vítězství,
Živel polský vůbec posouvá se na Těšínsku
pořád více na západ a usiluje již o okres frý-
decký.
Z Vídně, 10. srpna. (Reforma střed-
ní školy.) Novým školním rokem provedena
bude reforma středního školství podle usnesení
porady odborníků, které min. Marchet za tín
účelem svolal v únoru t. r. Rakousko bude miti
od nynějška čtverou střední školu: 1. gymna-
sum, 2. reálku, 3. realné gymnasium, 4. refer-
mované realné gymnasium.
Čech
Čecho
Polák
Němec
Praha
Těšín
Ka
Frýdek
Ostrava
Morava
Čechy
Slezsko
Těšínsko
Vídeň
Rakousko
čtvery střední škola : 1
Tč
8
article
Realné gymnasium bude se od gymnasi
lišiti tím, že na místě řečtiny bude míti druhý
živý jazyk, kromě čehož budou jako nové řádné
předměty zavedeny deskriptiva a lučba. Učebné
plány všech oborů budou tak změněny, aby při
jodnodušším způsobu přednášení bylo dosaženo
většího prohloubení. Žák bude sproštěn mecha-
nického memorování, aby se v něm probudil
živější zájem pro předmět. K tomu bude přispí-
váno také exkursemi, experimenty a cvičením
žáků v ústném výkladu.
Reformované realné gymnasium bude mii
vyšší oddělení o čtyřech třídách s latinou, tak
že jeho absolventi budou moci býti přijímáni
na university jako absolventi gymnasií.
9
article
Ze Splitu, 7. srpna. (Klorikál ná
omladina.) Tyto dni sjela se do Splitu kle-
rikálná omladina chorvatská z Dalmnacie, aby
se formálně organisovala. Bylo přítomno také
několik jezuilských odchovanců z Bosny a Her-
cegoviny. A není to jen mladé katolické kněž-
stvo, které se tu chysté k účinnějšímu boji za
čerpou reakci, nýbrž i mladá chorvatská inteli-
gence světských stavů, která se dává pod vedeni
klerikalismu.
Z Pešti, 8. srpna. (Maďaron srbský m
patriarchem.) „Ujság“ v č. 189 uveřejňuje
vozmluvu s vladykou Zmejanovičem, nedávno
zvoleným srbskym patriarchem, jemuž ale prý
císař L.zdá potvrzení. Zmejanovič velice litoval.
že se dosud nenaučil maďarsky. Neměl k tomu
příležitosti. Ale sází se s Wekerlem, že do roka
si maďarský jazyk osvojí úplně a bude moci
v panské sněmovně uherské promluviti maďar-
skou řeč. Ostatně nemá tu rozbodovati znalost
jazyka, nýbrž smýšlení, a to je u Zmejano-
viče ryze maďarské. Co je Maďarům platno, že
na př. posl. Vajda je výborně znalý jazyka ma-
darského, když jím mluví proti Maďarům? Zme-
janevič, když mu Madaři vymohou cisařské po-
tvrzení, ukáže, že citídocela maďarsky
Už nyní myslí a koná jako pravý a dobrý maďar
ský vlastenec — srbské národnosti.
Zmejanovič
Maďar
Vajda
Split
Bosna
Pešť
Heracegovina
Maďaron srbský
10
title
Politické zprávy zahraničné.
11
article
V Praze, 11. srpna.
Praha
12
article
Nová era na Balkáně.
Z Bělehradu, 6. srpna. Prohlášení konsti
tuce v Turecku a vítězství Mladoturků způsobily
radikálný obrat ve smýšlení všoch balkánských
národů a v jejich poměru k Turecku. Povstale-
cké čety makedonské a starosrbské se dobro-
volně ozešly, mezi povstalci a Mladoturky na-
stává zbratření, kterémužto ruchu podléhají
staří hodnostové turečtí.
Šest srbských povstaleckých vojvodů přišlo
z Makedonie a Starého Sroska do Bělehradu.
kde učinili návštěvu tureckému vyslanci Feti
pašovi. Jsou to: Gligorije Sokolovič, Jovan B-
bunnský, Jovan Dövezenský, Jovan Dolgač, Cene
Markovič a Koce Krstič. Jménem svým i jmé-
nem švých čet ve vší formě ohlásili vyslanci ja-
kožto představiteli státu, jehož občany jscu, že
nepokládají za potřebno dále proti vládě tohoto
státu bojovati, že uznávají nový pořádek věci
a podrobují se m.
Feti paša neměl tušení, co mu povstalečt
vojvodové chtějí. Myslil bezpochyby, že si jdou
pro jeho hlavu. Na vyslanectví nastal ohromný
zmatek. Když ale Feti paša uslyšel, s čím voj-
vodové přišli, uvítal je nojvlídněji a pravil, že
se jak oni raduje z obratu, v Turecku nastalého
a přeje si, aby se jim v novém, ústavném Tu-
recku, kde nyní bude každému občanu svo-
bodno, žilo blaze a pokojně pod ochranou zá-
kcnů.
Vojvoda Babunský pozdravil na to Fel
pašu a vysvětlil mu, co turecké Srby přimělo.
aby se chopili zbraně. Pravil, že byli k povstán
donuceni bulharskými komity, od nichž jim hro-
zilo buď odnárodnění, nebo smrt a když turecké
úřady a vláda jim neposkytovaly ochrany, musil
se o ni starati sami. Srbské povstalecké čety ra-
dostně vítají úsvit nové doby, očekávajíce, že
za ní nebude již v nebezpečí ani jejich víra,
ani jejich národní jméno.
Dövezenský
Dolgač
Markovič
Koc Krstič
Feť
Vojvoda Babunský
Srba
Balkán
Bělehrad
Turecko
Makedonie
Gligorijá Sokolovič
Jovan B
13
article
Feti paša vojvodům poděkoval, že by jei
obzvláště těšilo, kdyby srbští vojvodové, mezi
nimiž je tolik vzdělaných mužů, zaujali posla
necká místa v tureckém parlamentě. To by bylo
nejlepším důkazem, že v Turecku mír a pořádek
zapustily hluboké kořeny, když tak slavní revo-
lucionáři se rozhodli krvavé zbraně postaviti n
stranu a své síly věnovati pokojné práci. Evropa
bohdá nyní uvidi, že národové otomanského
carství mohou spolu žiti v pokoji a přátelstv
lépe, než v mnohém státě evropském.
Vyslanee pohostil podle tureckého obyčeje
své hosty černou kávou, koňakem a cigaretami
a bavil se s nimi o podrobnostech bojů nrezi če-
tami a turcekýmm vojskem. Naposled paša prosil
své hosty, aby mu oznámili den, kdy se hodlaj
vrátiti do vlasti, aby jim mohl připraviti důstojné
uvítání. „My Tureř“, pravil, „vždycky jsme měli
v úctě junáky a vy jste své junáctví dokázal
v mnohu bitvách. Takově syny svobodná vlas
musí důstojně uvítati.“
Tím skončila tato zajímavá návštěva. Kde
by se byl něčeho takového nadál před měsícem?
* v. e
Turecko
Evropa
14
article
Vílém II. na domluvách u Eduarda VII.
Kronbergskou schůzkou obou panovníků za
bývá se teď ovšem tisk celého světa. Úvahý
jeho mají celkem jen jednu pozoruhodnost
stísněnost svoji. Věří se v možnost dočasného
odvrácení války, věří se v možnost dočasného
modu vivendi, ale za pravděpodobný nepokládá
se tento skorem nikde. Anglieké listy píší
z vrozené zdvořilosti i k odpůrci dosti sympa-
ticky o schůzce a doznávají, že okolnost, že
Eduard VII. necestuje tentokrát jako vévoda
z Lancastru inkognito a že má sebou st. pod-
tajemníka Hardinga, dodává cestě ráz státní ná-
vštévy. »Danly News« míní, že ze všech ná-
vštév, jež král učinil v zájmu míru hlavám
státu, může se tato ukázati nejdůležitějšl
Z franeouzského tisku «Gaulois« míní,
že by možna byla dohoda aspoň v jednom
směru: evropský mír získal by již nesmirně
dohodou anglo-némeckou v otázee balkán-
ské. K této má se podle francouzského listu
v Kronbergu především pracovati. To z ne-
meckého tisku potvrzuje zvláště i »Vo ss.
Eduard VII
Eduard
Harding
Kronberg
Danly News
15
article
Ztg.« Bude prý jednáno především o eventua-
litě sesazení sultána, dále o tom
možno-li strpěti na dále též nebezpečí pro za
hraniční politiku nekázeň tureckého vojska
konečně o požadavku ústavy pro Bosnu a Her-
cegovinu a pro Egypt. Také »National-Ztg.«
přiznává, že jest to jen pouhé setkaní na pro-
jezdu, mysli, že jednáno bude zvláště o důleži-
tých politiekých otázkách balkánských. A list
si přeje, aby se také v jiných směrech mez
Německem a Anglil vyjasnilo, zvláště mezi
oběma národy a jich tiskem. Ostatně »starost
livé úvahy« obou panovníků budou se týkati
— míní »Nat. Zlg.« — více budouena než
blízké doby. Z formálních okolností schůzky
uvádíme:
Král Eduard přibyl o 9. hod. dopol. na
nádraží v Kronbergu, kdež byl očekáván císařem,
jakož i princem Bedřichem Karlem Hessenským
a jeho chotí. Panovníci se velmi srdečně po-
zdravili a rozhovořili se anglicky spolu. Když
byly představeny družiny, odjeli panovníci auto-
mobilem do zámku. Vnějších obřadností tento-
kráte nebylo, ani čestné setniny. Jako zástupce
zahraničního úřadu byl přítomen šl. Jenisch a
nikoliv st. tajemník Schön, což bylo velmi po-
zoruhodno.
Bedřich
Karel
hessenský
Schön
Egypt
Německo
Anglit
Kronberg
Bosna a Hera
NationalZtg
16
article
Po příijezdu do zámku Friedrichshofu sní
dali hosté en famille a pak odebrali se do svých
komnat.
Před dnešní hostinou podnikli císař Vilém
a král Eduard prochůzku zámeckým parkem
Hostiny, jež konala se v 1 hodinu, zúčastnili se
mimo panovníky: prine Hessenský Bedřich Karel
s chotl, korunní princezna řecká, bývalý osobní
lékař choti císaře Bedřicha dr. Spůlhagen,
anglický velevyslanec sir Lascelles a vojenský
atlaché plukovník Trench.
Protijaponský projev admurálův.
Přijezdu obrovského amerického loďstva
tichomořského do Aucklandu na Nový Zeluno
použil admirál loďstva toho ku projevu, ač za-
obalenému, proti známým japonským záluskům
na Filipiny i na některé australské ostrovy.
Admirál Sperry a ostatní admirálové, jakož i sto
důstojníků amerického loďstva byli včera na
pevnině uvitání oficiálně premierem Deakinem.
Deakin odevzdal při tom admirálovi Sperrymu
dar a mimo to odevzdal v ruce jeho i skvostný
dárek pro presidenla Roosevelta. Potom uvita
admirála Sperrya jménem krále guvernár.
Admirál Sperry poděkoval za uvítání a poukázal
na nepřetržitou řadu anglosaských držav v Tichém
oceáně, táhnoucí se od ostrovů Hlavajských pře
Australii a Asii až k Filipinám. Dále prohlásil,
že jde tu o společné zájmy, vy ž adu-
jíci společně ochrany. Pravil pak, že
dlužno sice s pochvalou uznati, že stanovila
haagská konference pravidla míru, třeba však.
aby byly zjednány záruky pro zachovávání zásad
těchto. Záruky tyto jsou vlěleny nyní ve dvou
velkých loďstvech, jež setkaly se v
společném zájmu v Aueklandu a jež zabezpe-
čují teď v Tichém oceáně mír.
V noci byly přistav a válečné lodi osvětlenv-
Události v Marokku
Vilém
Eduard
Bedřich Karel
Bedřich
doktor
Spůlhagen
Lascelles
Sperry
Roosevelt
Sperrya
Auckland
Filipíny
Tichý oceán
Austrálie
Asie
Maroko
Trench
17
article
Jak se oznamuje z Fezu, trvá Mule
Hafid ve stálém znepokojení. Bojí se i lid
ze svého okoli a nemá odvahu nastoupiti pro
jektovanou cestu, proti níž jsou též jeho vezí
rové, bojící se útoků nepřátelských kmenů
Mulej Hafid si dal zabaliti všecky cenné před
měty v paláci. Pravi se, že je chce poslati do
Marakeše pod dozorem velké mehaly, jíž má
veleti kaid Bagdadi.
Raisuli od několika dnů dli v Tangeru
Zdá se, že byl povolán anglickou legací.
Nekonečná aféra zálohová.
Otázka záloh královskému rodu způsobila
v portugalské sněmovně nový ostrý projev
Ve sněmovně pairů prohlásil bývalý mi-
nistr vojenství Pinto Pimene
(strana regeneradorů) jako zpravodaj o otázce
záloh, poskytnutých koruně, že přejímá sám.
poněvadž zesnulý Hintze Ribeiro nemůže po-
mluvy vyvrátiti, zodpovědnost za všechny činy
jež Hintze v té záležitosti podnikl. Nynějš
situace jest mnohem horší než tehdy, kdy
Amaral ujal se vlády. Ministerský předseda jes
neschopným politikem, poněvadž na velkou
škodu vlasti a státních institucí nedovede za-
brániti celé této řadě skandálů, jakými prová-
zena jest otázka záloh a jichž oposice snaží se
využitkovati. Zejtra bude Pímenel ve své řeči
pokračovati.
Pinto Pimen
Hintze Ribeiro
Amaral
Bagdadi
Tanger
Mulej Hafid
18
article
Jaurés a Clemenceau.
Poslední bouřiivé události v Draveil Vigneu
a hnuti v generální federaci dělníků v Paří
postavily proti sobě dvě nejvýznačnější postavy
francouzského politického života — před sedu
ministerstva Clemenceaua a vůdce sociálistů Jau-
résa. Socialisté vidí v Clemencsauovi odpad-
lika od idei pokrokových a svého největšího
nepřítele. Po násílném potlačení nepokojů stáv-
kujících dělníků nazývají ho vrahem. Toto slovo
se často objeví ve sloupeích socialistického
žurnálu »Humanité«, ale nikde v článcích, pode-
psaných Jaurésem. Vůdce socialistů zachovává
ve svých polemikách proti Clemenceauovi zdvo-
řilý a mírný tón. Proti jiným odpůrcům poli-
tickým vystupoval s jinou řízností. Zdá se, že
proti Clemenceanovi nechce užívati bezohled-
ných zbraní. Snad má ještě na mysli heroické
doby, kdy za aféry Dreyfusovy spolu s Clemen-
ceauem stál v čele boje proti reakci. Jauré
neprojevuje nijak, ani slovem ani pérem zášt.
kterou mají jeho soudruzi proti Clemenceauovi.
Ačkoliv jako bývalý přítel ostře a kousavě mlu-
vil často proti socialistům, Jaurés po dvakráte
přispěl mu na pomoc, když se jeho vláda ocula
v úzkých. Zajímavé je, že Jaurés mluví v par-
lamenté a píše v »Humanité« proti politice Cle-
menceauově, ale v »Děpěche de Toulouse« ho
podporuje.
Jaurés
Clemenceau
Clemencean
Dreyfusův
Clemen
Draveil Vigneu
Manche jít Toulouse
19
article
Anarchie v Persii. — Německé intriky
odhalony.
V Tavrizu dostoupila anarchie vrchole
svého. Děla hřmí jako ve skutečné válce. Vojsko
vládní páše neslýcbané násilhosti a lupy. Satan
chan měl prý veliké ztráty, ale vojsko bojuje
dosud se střídavým štěstím, Myšlenka, dovolati
se ochrany cizího státu (Turecka), se nepoda-
řila. Turecký konsul sám odmitl ihned v tomto
směru působit. I včera ještě bylo se všech stran
stříleno. Vojsko šachovo bomhardovalo čtvrl
revolucionářů granáty. Dnes bylo slyšeti před
6. hodinou ranní jen několik výstřelů z děl.
Potom byl klid. Očekává se, že odpoledne
vtáhne do města Nasr-Eddin.
»Novoje Vremja« dovídá se z Tavrizu
Události v Aserbeidžanu budí živou pozornos
Německa. Nedávno přibyl do Tavrizu bývalý
německý konsul v Busiru, nyní přidělený caři-
hradskému velevyslanci. Němei přes nepokoje
hledí získati svolení k zřízení banku a obrá-
titi dopravu směrem na Trapezunt. V prav d
jedná se jim o záminku zakročit
a vymoci svolání konference po
algeciraském způsobu, aby i v Persii
se vymkli výhradnému vlivu rusko-anglickému.
Eddin
Persie
Turecko
Nasr
Německo
Busir
Trapezunt
Novoj Vremja
20
article
Američané vůči Německu.
Ve Spojených státech amerických ozvaly
se v poslední době blasy, ač nikoliv přília
četné, hledající sblížení s Německem. Ovšem
nikoliv z nadšení, nýbrž z důvodů spíše sobe-
ckých, protože Američané vzhledem na možný
konflikt s Japonskem a snad i se spojencem
jeho Anglii nuceni jsou ohlížeti se po spojen-
eích. Avšak některé listy americké dokazují, že
Spojené státy mají nepřítele v Němcích samých
a připomínají tu poznovu řeč, kterou měl prý
rabín dr. Hirsch v Chieagu již před několik
měsíci. Znovu oživená řeč ta jest při nejmen-
ším velmi karakleristickou. Rabín Hirsch v ni
pravil:
»Německo stalo se nebezpečným pro ml
celého civilisovaného světa. Národ ten popřál
volného sluchu doktrině, jež popírá rovnost lidí.
Tato zhoubná zásada zapustila již tak hluboko
kořeny, že mezi vůdčími muži národa toho je
ustáleno přesvědčení, že ani takové osoby, jež
narodily se v Německu, nejsou žádnými sku-
tečnými občany říše, nemají-li teutonskou krev
ve svých žilách. Doktrina tato jest výplodem
sobectví.«
Američan
Němec
doktor
Hirsch
Německo
spojený stát
Japonsko
Anglie
21
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Slovenská a chorvatská výprava na
výstavě.
Česká práce výstavu naplnila, český lid jej
úspěch zabezpečil a hosté českého lídu
výstavě dodávají lesku a přispějí zajisté ve svých
domovech znamenité k tomu, aby výstava letošn
přinesla ovoce hospodářské.
Synové a dcery Slavie jsou nejčetněji za-
stoupeni v. proudech cizích návštěvníků, jež smě-
řují k Praze a výstavě jako k elli. Přicházej
s přátelským zájmem shlédnout výstavu a vn
zejména výsledky české práce, aby jejími úspěchy
oplodnili své snažení průmyslové i obchodní,
s radostí vidí všeobecný pokrok českého národa
a odcházejí s pevným úmyslem za pomoci těcht
výsledků českých provésti emancipaci od prů-
myslu a obchodu národa, jenž dějiny naplni
skutky nejzavilejšího nepřátelství proti všem vět
vím slovanským
V tom jest také kus významu výstavy, v
znam, kterého ji dodává svět slovanský.
Včera navštívily výstavu výprava slovenská
a chorvatská. Hosté nad jiné mílí a vzácní byli
všude vítáni s okázalou srdečností a vřelostí. P -
zornost budili zejména Slováci v nádherných
svých krojích. Švarní hoši a ještě švarnější děvy.
Nikdo nedovedl odolati, aby se za nimi neohlédl
Najmě ovšem za děvami. Stepilé pružné postavy.
půvabné hlavy, přizdobené vyšívanými čelenkami
s nichž na zad splývaji fábory.
Slovák
Praha
živnostenský komora
Slavia
22
article
Obojí hosté byli uvítáni v ústřední síni prů-
myslového paláce. Slováky pozdravil presiden
výkonného výboru cís. rada L. Bondy, jemuž
vřele poděkoval dr. Julius Botte. Pan presi-
dent pozdravil potom Chorvaty českým proslovem,
který hostům tlumočil sekretář výstavy pan H la-
váček. Nadšenými slovy odpověděl prof. dr
Ivan Lorkovič, který zdůraznil prospěšnost
návštěvy výstavy, která ostatním slovanským vět-
vím dává mocné podněty k intensivní hospodář-
ské práci. Konče, blahopřál srdečně výslavnímu
výboru k dilu tak velikolepému. Když obě sku-
piny vyfotografovány komorním fotografem panem
Frant. Pavlikem, oddaly se prohlídce výstavy, pro
jejíž krásu měli slova nadšeného uznání.
V poledne se sešly k obědu v restauraci
pana Kamenského, který se zhostil úkolu svého
k plné spokojenosti hostí. Hosté byli mile pře-
kvapeni krásnou úpravou tabule obědové, kterou
provedl vrehní číšník pan Pekárek. Dámy s po-
vděkem přijaly květiny, které jim poslala správní
rada bránického pivovaru a ozdobily se jimi. Ne-
líčené veselí se zreadlilo v četných připitcích
které vyznivaly v upřímné ujištění bratrské lásky
mezí Slováky a Čechy. Když Slovan se Slova-
nem beseduje, nadšení vybijí se písní. Záhy za-
zněly »Kde domov můj«, »Hej Slované« a pak
zněly slovácké, píseň za písní.
Odpoledne se hosté odebrali do města, kde
večer byli přítomni v Národním divadle předsta
vení »Lucerny«.
Slovák
L Bond
doktor
Julius Botte
Chorvat
profesor
Lorkovič
František
Pavlik
Kamenský
Pekárek
Čecho
Slovan
cís . rada
národní divadlo předsta
23
article
.. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 19.
hod. noční. Pořad: Promenádní koncert od 4 do 10
hod před průmyslovým palácem kapely pěšího pluku
čís. 102, v dolním pavilonu kapely Sokola žižkov-
ského Hzením p. Hermanna. — V 7 hodin 100. kon-
cert výstavního orchestru v koncertní síni. Dirigení
dr. Vilém Zemánek Pořad: 1. Smetana: Předchra
k op. „Libuše“. 2. Fibich: „Vesna“, symf. obraz
3. Lvořák: „Husitská“, dram. ouvertura. 4. Bee
thoven: Symfonie č. 7. A-dur. — V 9 hodin umě-
lecký kabaret pí. Mařenky Zieglerové v koncertn
síni. — Od 9 do 1/210. hod. slavnostní osvětlení
.. Účastníci sjezdu slovanského učitelstva na-
všlivili včera o 4. hod. odpol. korporativně výstavu
v počtu así 1500 osob. Na prsou jejich vesele zářily
odznaky v různých barvách slovanských a pohled na
shromáždění zvláště utěšeným učinily četné národní
kroje slovenské, jakož i několik národních krojů pol-
ských. S poukazem na hospodářský význam výstavy
a na spojitost kulturní práce učitelstva s prací ho-
spodářskou, jakož i vřelým oslovením slovanských
hostí přivítal sjezd nejsrdečněji jménem výkonného
výboru p cír. r. L. Bondy. Jménem veškerých
účastníků sjezdu promluvil vzletnou řeč starost
Hermann
doktor
Zemánek
Libuše
Fibich
Ziegler
Bond
Sokol žižkov
p cír . r . L
24
article
Zemského ústřodního spolku jednot učitelských posl
Černý, prohlásiv, že výsledky hospodářské práce
na výstavě shromážděné, budou učitelstvu novou po-
bídkou k nejintensivnější činnosti výchovné, která
jest veškeré této hospodářské práce základem
.. Sjezd českoslovanského živnostniciva. Zem-
ská jednola řem, a živnost. společenstev v král. če-
ském upozorňuje účastníky sjezdu českoslovanského
živnostnictva, jenž konati se bude v Praze na jubilejn
výstavě ve dnoch 15., 16. a 17. srpna, že nutno jest
aby zavčas opatřili si vstupenky výstavní. Výstavní
vstupenky ty možno obdržeti již nyní za výminečně
sníženou cenu po 40 hal. v kanceláři výše uvedené
jednoty v Praze II., Myslíkova ul. č. 10 nové, II. pa-
tro, anebo u kusloda Řem. živ. besedy v Praze I.
Černá
Praha
Myslíkův ulice
25
article
Františkovo nábřeží 20. Účastníci z venkova obdrži
vstupenky výstavní za sníženou cenu po 40 hal. dne
14. zrpna v kanceláři Zemské jednoty v Praze II., My-
slíkova ulice č. 10 nové, anebo ve sjezdové kancelář
v Praze I., Františkovo nábřeží č. 20 nové a dne
15 a le. srpna ve sjezdové kanceláři v Praze VII.
Bělského třída, restaurace „Tvoli“, poslední dům
před výslavou v pravo, kdež se v tyto dva dny od
8. hod. ranní do 6. hod. večerní bude úřadovati. U po-
kladen výstavních účastníkům sjezdu lístky za sní-
ženou cenu vydávány nebudou.
. Nové zlevnění vstupného do výstavy zaved
výkonný výbor kombinovaným prodejem losů u vý-
stavních pokladen spolu se vstupenkami do
výslavy. Počínaje totiž dnešním dnem, budou u vý-
olavnich pokladen prodůvány též losy výstav-
Li loterie po 1 K a každý, kdo zakoupí přímo zde je-
den los, bude moci koupiti zároveň vstupenku de
výstavy za sníženou cenu 30 hal. Kombinovaným
timto způsobem prodeje losů se vstupenkami vý-
stavními dosáhne obecenstvo nejen velice značně sle-
vy na vstupném, nýbrž i stane se na základě zakou-
peného losu účastným již prvního slosování, které se
koná dne 1. září a pro něž jsou velice cenné výhry
odborníky vybrány a zakoupeny. První hlavní vý-
hra záleži ze šperkové výbavy brilantové a graná-
tově, druhá hlavní výhra elegantního automobilu
a třetí hlavní výhra z úplného moderního zařízen
bytu o 3 pokojích
Františkův
Praha
26
article
*. Hromadné Hávštěvy na výstavišti. 9. srpna
navštívilo výstavu 31 žáků průmyslové školy pokra-
čovací v Holicích, 11 učňů společenstva v Křinci, 19
žáků z Chrčic, 22 dětí obecné školy matiční z Těch-
nína, 32 žáků pokračovací školy z Hradce Králové
10. srpna: 34 žáci pokračovací průmyslové školy
Rakovníku, 113 žáků průmyslové pokračovací školy
v Unhošti, 86 žáků pokračovací školy průmyslové
v Poděbradech. 32 žáci pokračovací školy průmyslov
v Hradci Králové, 49 žáků pokračovací školy prů-
myslové v Kutné Hoře, 14 žáků pokračovací obchodn
školy v Rakovníce, 326 žáků pokračovací školyv
Kladně, 60 učňů společenstva obuvníků v Žižkově.
115 osob od firmy Alfred Ekstein. 11. srpna: 12 žáků
průmyslové školy pokračovací v Bavorově, 29 žák
průmyslové školy pokračovací v Ronově n. Doubrav
kou, 70 žáků z Berouna, 12 dětí ze školy Ú. M. šk
z Dubence. I. část dělníctva z továren dra. Malin-
ského v Honově n. Sáz
.. Na milion dvouhaléřů na stavbu české školy
Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého kří-
dla průmyslového paláce) sebráno bylo dne 11. srpna
1908 24715 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 719.237
dvouhalélů. Celé sloupce v krychli zajistili dále-
Úřadníci banky „Slavie“ 10 K (desátý sloupec). Hní-
zdo „Kaňárů“ u Libuše na Smíchově 20 K (dva
sloupce). Při svatební hostině p. Gustava Frišten-
ského a Miroslavy Elledrové z Litovle 30 K (t
sloupcc). Pan Ladislav Pečánka, ředitel „Ljubljanské
kredltně banke“ v Lublani 10 K. Rodína patnáctkái
v hostinci „U Demartinů“ v Praze-IV. 10 K. Horni-
cko-klerikální večerní společnost v plzeň. rest. pí
Volpichové v Příbrami 20 K (dva sloupce). „Mláde-
necký stůl“ v Měšťanské besedě v Klatovech 20n
(dva sloupce). Při svatbě sl. Fr. Gollliebovy s p. J.
Ekstein
Dubenka
Libuše
Frišten ský
Elledrová
Pečánka
K Rodín
K Horn
Volpichová
František
Gollliebův
Holice
Křinec
Chrčice
Hradec Králové
Unhošť
Poděbrady
Kutná hoře
Rakovník
Kladno
Žižkov
Bavorov
Ronov
Beroun
Honův můj
Sázava
Smíchov
Litovel
Lublaň
Praha
Příbram
Klatovy
pokračovací průmyslový škola Rakovník
Slavia
U Demartin
27
article
Skřehotou v Královicích 12 K. Úřadnictvo cukro-
varu v Ruzyni 10 K. Z gramofonového večírku, pofá-
daného v Nár. domě v Prachaticích dne 7. srona 12
kor. Čeští kuželkáři v Duchcově 10 K. Klub athletů
„Hellas“ v Roudnici 10 K. Při manifestační slavnosti
Českoslov. obchodnické besedy v Kladně vybral p
Jos Chalupníček 13 K 50 hal. Regulace Labe u Hrad-
ce Král. 20 K (čtvrtý a pátý sloupec). Při svatbě p
Jos. Kačera, fotografa v Hořovicích. vybráno 18 K
Stolní společnost u Lehmanů v Čáslavi 10 K.
.. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný
. Dnes na výstavě v koncertní síni umělecký
kabaret. Hlavním číslem programu jest Herveova
pblibená operetní směs „M amsel Nitoluche“
s Mař. Zleglerovou v úloze titulní. Zejtra týž pořad.
Lístky lze dostati u p. Strnada na Příkopě (květinová
siň), u p. F. A. Urbánka (u Nár. divadla) a u hlav.
pokladen výstavních.
»Za Starou Prahu«. Přihlášky do klubu »Za
Starou Prahu« lze napsati na vyložené formulářea
vložiti do schránky v exposici klubu v oddělení
architektury (levé křídlo prům. paláce, při levé
stěně). V exposici jsou ukázky činnosti klubu v mi-
nulém desetiletí a tyto dny výstavka se doplní klu-
bovními plány na úpravu Podskalí, čtvrti sv. Petra
»u Klíčů« a Štaronové synagogy.
* Včera navštívilo výstavu 14.770 platicíeh
osob; celková návštěva činí 1,353.835 osob.
Chalupníček
Král
A Eichler
Herveův
F A Urbánek
Petro
Královice
Ruzyně
Prachatice
Duchcov
Roudnice 10 K
Kladno
Labe
Jos
Hořovice
Čáslav
Praha
Hellas
u Lehman
Generali Václavský náměstí
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Německé mínění o pražských událo-
stech. Praha zemské jubilejní výstavy 1908.
Praha slovanských sjezdů a manifestací pro lid-
ská práva českých menšin uvalila na sebe zvý-
šený hněv německého tisku. Všechny německé
listy přinesly obšírné referáty o nedělních prů-
vodech, táborech a resolucích ve prospěch české
školy ve zněmčeném území s nenávistnými po-
známkami; brněnský „Tagesbote“ napsal ke své
zprávě obšírný a rozlícený úvod. Němci Prahy
a pražského komorního obvodu prý pozvolna po-
znávají, píše „Tagesbote“, jak si škodili, když
se dali pohnouti k účastenství na jubilejní vý-
stavě, která by prý bez jejich „obdivuhodné obě-
tavosti“ nebylr se stala skvělým a pozoruhod-
ným obrazem, jakým jest. Že hospodářský cíl
výstavy byl dosažen, o tom není pochyby, ale
ethického svého účelu, jemuž výstava
v pryní řadě měla býti věnována, až do-
sud nedosáhla a podle zjevů, jaké ji provázejí,
také už prý vůbec nedosáhne. Výstava, tak do-
vozuje brněnský list, byla zamýšlena jako díl
míru. Kdo se domnival, že klidná soutěž obou
národností pražského komorního obvodu bude
míti uklídňující účinek na národnestní spor to-
hoto roku v Čechách prudší než jindy, hořce se
zklamal. Němci doznali prý za své nezištné
nákladné spolupracovnictví na tomto „díle
míru“ praspatné odměny. Hned po zahájení vý-
stavy byl ethický eil tohoto podniku boze
všeho od Čechů pominut i nespatřovali v něm
Němec
Čecho
Praha
Čechy
29
article
prý už nie více, než skvělou dekoraci pro de-
monstrace Němcům nepřátelské, výstava stala se
„kristalisačním jádrem protiněmeckých osvěd-
čení“, prostředím slovanského kon-
gresu a jiných divadel, tendencí Němeům ne-
přátelských. Zvláště nedělní útoky
pražské proti německým městům
v Čechách nelze s ethickým účelem
výstavy nijak sjednotiti, pražská demonstraee
lidových zástupů ve prospěch českých škol v ně-
meckých obcícb inscenovaná byla dobře pro-
myšleným aktem nepřátelství proti ně-
mectví v Čechách vůbec. Zkrátka, člá-
nek brněnského orgánu d'Elvertů a Locherů čle
se bezmála jako hotová báseň zbrzené německ
lásky v próse! Jaky byl ten „ethický cíl“ praž-
ské výstavy podle skutečných představ něme-
ckých spolupracovníků na „díle míru!?! Če-
chům, dosáhnuvším neslýebaného štěstí,že
směli společně s mizivým zlomkem německých
vystavovatelů pořádati v Praze utrakvistickou
výstavu, nezbývá patrně už nic jiného, než říci:
Nyní už jest našeho poslání ve staré Evropě
konoc, něco skvělejšího než účastenství Němců
na výslavě už nás na světě vůbec potkati ne-
může, a nyní rádi se dáme vyškrtnouti z řady
národů! Co ještě můžeme učiniti, jest, položiti
do německého hrobu především české menšiny
a postaviti na tuto mohylu jako pomník pražske
„dílo smíru“. Takový byl vůbec othický eil praž-
ské výstavy — tak byl s německé strany myšlen.
Němec
Elvert
Locher
Jaca
Čechy
Praha
Evropa
30
article
Jubilejnímu „dílu míru“ mělo předeházet
vyrovnání v Čechách podle vzoru moravského,
jejž si „Tagesbote“ tak chválí, a který by v Če-
chách znamenal do slova a naprosto zánik všech
českých menšin. Řízením dobrého genia slovan-
ského a svéspasného strážného ducha v národé
českém stalo se něco jiného. Výstava stala se —
deufejme! dílem míru — mezi Slovany a dílem
nezhasitelně lásky národa k jeho menšinám,
pokud nedělní manifestace menšinová vůbee
s výstavou souvisí. Ano, výstava, jejíž skvělý
obraz utrakvistickým rázem jejím nemohl býti
zatemněn, dík oslnivé záři, jaké se jí dostalo
nenadálým účastenstvím všeho Slovanstva, stal
se také spolu podnětem ku projevu nade vše
neocenitelnému a drahému. Tím jest nedělní
manifestace pro české menšiny. Ona jest důka-
zem, že neni v celém českém národě ani je-
diné strany, která by považo vala
smír s Němci na základě obětová ní
českých menšin za možný. Důkazem,
podaným s veškerým horoucím a nadšeným na-
pjetím všech sil všech stran českých, v tom
ohledu závodících k dosažení nejvznešenějšího
eíle české cthiky! A možno-li tedy minulou
manifestační neděli klásti na výstavní účet, bude
v její bilanci dnem nejpamátnějším a Němcům
pro vždy velmi cenným poučením o tom, jak
s námi v oboru národní ethiky stojí. Že toto po-
učení bude vždy platným také pro vůdčí české
strany a jich vůdcovstvo, rozumí se samo seboul
— Edikt městské rady v Bílině k majitelům
domů. Ve dnech, kdy všechen německý tisk
jednosvorně spílá slovanské Praze pro její obrov-
skou manifestaci pro české menšiny, podal
jedna z nejurputnějších německých většin pádný
důkaz oprávněnosti českého rozhořčení a ener-
gického protestu. Pan starosta města Biliny dal
rozkaz k rozšiřování následujícího letáku po
městě:
Německým majitelům dom
v Bílině!
Němec
Čechy
Bílina
Bilin
31
article
Minul již rok a dosud nic jste neučinili v zájmu
obrany proti české škole. Nyní, když
počíná nový školní rok, vyzýváme vás naléhavě
ke konání nacionální povinnosti vaší. Není žád-
ným uměním býti majitelem domu, avšak ve-
likou zásluhou jestbýti německým
majitelem domu, i přes nebezpečí, že snad
v zájmu milovaného německého lidu jednou něja-
kých čtrnácte dnů nepřijme činži. Za nynějšl
nouze o byty nepřipadne nikomu za těžko najíti
německou náhradu za vykázaného českého
ohyvatele domu.
Čiňte svou povinnost, němečtí majitelé
domů! Dejte v této vážné hodině promluviti
svému srdci, démon chtíče peněz nemá při tomto
šlechetném díle co do věci mluviti. Jenom tak od-
vrálíte od našeho dobrého, německého města po-
tupu, neboť stavba veřejné česk
školy byla by pro město Bilinu po-
tupnou skvrnou v jejích tak slav-
ných dějínách.
Vám, němečtí majitelé domů, vzrůstají velmi vy
soké přirážky, ku prospěchu vašich vetřelců, ni-
koli vašich dětí.
Bilin