ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3ab28070-75a6-11dc-bcf6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 94, place 91, org 20, work 4
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12. srpna 1908
4 masthead
Císlo 221.
5 article
Čas pokročil již tak, že Š. Němec, před- seda refcrent o národni výchově mimo- školské, mohl jen stručně sděliti výsledky rokování třetí sekce. Vývody jeho krásné řeči vrcholily v objasnění výchovné povinnosti inteli- gence k národu, která má podporovati vzrůst snah po nejlepších statcích člověka. Čestné, ne- zištné jednání inteligence, uvědomovací práce mezi lidem zjedná si časem důvěru. Vrstvy ne- vzdělané nutno pozdvihnouti kulturně i hospo- dářsky. Rečník objasnil potřebu reformy výchovy rodinné a kterak lze rodinné výchově dáti ná- rodní ráz. Zdůrazňoval potřebu lepší výchovy dorostu a objasnil význam výchovy umělecké.
6 article
Na konec probral organisaci lidovýchovy doporučil zbudování Slovanského svazu osvěto- vého. (Rotlesk. Pochvala.) Kdy pak plonární schůze jednomyslně schvá- lila veškoré usnesení sekcí a tím obsáhlou resoluci. jež sama se presentuje jako obsáhlá kniha, ujal se slova K. V. Tuček a nadšenými slovy líčil úspěch sjezdový a krásnou barmonii, která v jednotlivostech i v celku vládla. Tato soulad- nost zapříčiněna byla zvláště zásluhou před- sedy sjezdu uč. Jos. Černého, který nastinil hlavní principy olázky národní výchovy a umož- nil, že referentům se práce ulehčila. Tím dobyl si uč. Černý nepopíratelných zásluh. Bohužel zásluhy Černého, který je ideovým vůdcem uči- telstva, nedocházejí zaslouženého ocenění n místech příslušných a jako Komenský musilst stěžovati, že nemá, kam by hlavu složil, tak Černý dnes je v situaci, kdy ohrožuje se jeho existence. Kéž činitelé přislušní povšimnousi konečně vroucí touhy učitelstva a odčiní křivdy které Černému činčny byly. Když ještě za bouř- livých, nevídaných ovací vyslovil Černému dík a uznání, ujal se dojat a slze uč. Černý slova, děkoval za sympatie, prohlásiv, že tento projev sjezdu je a bude mu nejkrásnější upomínkou zadostučiněním. Poděkoval ještě všem referentům a pořa- datelům a apelem po sdružování prohlásil sjezd za ukončený.
K V Tuček Černý Komenský
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. srpna. (Češi ustupují z Těšína.) „Kraj“ píše: Ještě před desíti lety Čoší měli silné pretense na Těšín a vložili do něho jako do města česko-polského mnoho sil morálných i peněžných na podporu češství. Ale všocko marně. R. 1905 přestal vycházeti „Ka- londář Slezský“, v prosinci 1907 „Noviny Tč- šínské“ musily býti přeneseny z Těšína do Frýdku, a nyní v červenci 1908 přenosena sprá- va a kancelář „Matice osvěty lidové pro kniže- ctví těšínské“ z Těšína do Polské Ostravy, na samu hranici Moravy. To jest likvidace češstvi v Těšíně. Čechů je, pravda, v Těšíně na tisíc, ale z nich jedva desetina má jakés takés národní vědomí. Čech germanisuje se na Slezsku nepo měrně snáze, než Polák. Couvání českých in- stitucí z Těšína je z jedné strany známkou větší životnosti živlu polského, ale z druhé stra- ny znamená pro nás Poláky jisté oslabení v boji s Němci, neboť nyní jsme v Těšíně už sami. bez spojence, a ostřejší boj právě nastává. Ale zase jestli vyhrajeme, nebudeme se musit s ni- kým dělit o plody vítězství, Živel polský vůbec posouvá se na Těšínsku pořád více na západ a usiluje již o okres frý- decký. Z Vídně, 10. srpna. (Reforma střed- ní školy.) Novým školním rokem provedena bude reforma středního školství podle usnesení porady odborníků, které min. Marchet za tín účelem svolal v únoru t. r. Rakousko bude miti od nynějška čtverou střední školu: 1. gymna- sum, 2. reálku, 3. realné gymnasium, 4. refer- mované realné gymnasium.
Čech Čecho Polák Němec Praha Těšín Ka Frýdek Ostrava Morava Čechy Slezsko Těšínsko Vídeň Rakousko čtvery střední škola : 1 Tč
8 article
Realné gymnasium bude se od gymnasi lišiti tím, že na místě řečtiny bude míti druhý živý jazyk, kromě čehož budou jako nové řádné předměty zavedeny deskriptiva a lučba. Učebné plány všech oborů budou tak změněny, aby při jodnodušším způsobu přednášení bylo dosaženo většího prohloubení. Žák bude sproštěn mecha- nického memorování, aby se v něm probudil živější zájem pro předmět. K tomu bude přispí- váno také exkursemi, experimenty a cvičením žáků v ústném výkladu. Reformované realné gymnasium bude mii vyšší oddělení o čtyřech třídách s latinou, tak že jeho absolventi budou moci býti přijímáni na university jako absolventi gymnasií.
9 article
Ze Splitu, 7. srpna. (Klorikál ná omladina.) Tyto dni sjela se do Splitu kle- rikálná omladina chorvatská z Dalmnacie, aby se formálně organisovala. Bylo přítomno také několik jezuilských odchovanců z Bosny a Her- cegoviny. A není to jen mladé katolické kněž- stvo, které se tu chysté k účinnějšímu boji za čerpou reakci, nýbrž i mladá chorvatská inteli- gence světských stavů, která se dává pod vedeni klerikalismu. Z Pešti, 8. srpna. (Maďaron srbský m patriarchem.) „Ujság“ v č. 189 uveřejňuje vozmluvu s vladykou Zmejanovičem, nedávno zvoleným srbskym patriarchem, jemuž ale prý císař L.zdá potvrzení. Zmejanovič velice litoval. že se dosud nenaučil maďarsky. Neměl k tomu příležitosti. Ale sází se s Wekerlem, že do roka si maďarský jazyk osvojí úplně a bude moci v panské sněmovně uherské promluviti maďar- skou řeč. Ostatně nemá tu rozbodovati znalost jazyka, nýbrž smýšlení, a to je u Zmejano- viče ryze maďarské. Co je Maďarům platno, že na př. posl. Vajda je výborně znalý jazyka ma- darského, když jím mluví proti Maďarům? Zme- janevič, když mu Madaři vymohou cisařské po- tvrzení, ukáže, že citídocela maďarsky Už nyní myslí a koná jako pravý a dobrý maďar ský vlastenec — srbské národnosti.
Zmejanovič Maďar Vajda Split Bosna Pešť Heracegovina Maďaron srbský
10 title
Politické zprávy zahraničné.
11 article
V Praze, 11. srpna.
Praha
12 article
Nová era na Balkáně. Z Bělehradu, 6. srpna. Prohlášení konsti tuce v Turecku a vítězství Mladoturků způsobily radikálný obrat ve smýšlení všoch balkánských národů a v jejich poměru k Turecku. Povstale- cké čety makedonské a starosrbské se dobro- volně ozešly, mezi povstalci a Mladoturky na- stává zbratření, kterémužto ruchu podléhají staří hodnostové turečtí. Šest srbských povstaleckých vojvodů přišlo z Makedonie a Starého Sroska do Bělehradu. kde učinili návštěvu tureckému vyslanci Feti pašovi. Jsou to: Gligorije Sokolovič, Jovan B- bunnský, Jovan Dövezenský, Jovan Dolgač, Cene Markovič a Koce Krstič. Jménem svým i jmé- nem švých čet ve vší formě ohlásili vyslanci ja- kožto představiteli státu, jehož občany jscu, že nepokládají za potřebno dále proti vládě tohoto státu bojovati, že uznávají nový pořádek věci a podrobují se m. Feti paša neměl tušení, co mu povstalečt vojvodové chtějí. Myslil bezpochyby, že si jdou pro jeho hlavu. Na vyslanectví nastal ohromný zmatek. Když ale Feti paša uslyšel, s čím voj- vodové přišli, uvítal je nojvlídněji a pravil, že se jak oni raduje z obratu, v Turecku nastalého a přeje si, aby se jim v novém, ústavném Tu- recku, kde nyní bude každému občanu svo- bodno, žilo blaze a pokojně pod ochranou zá- kcnů. Vojvoda Babunský pozdravil na to Fel pašu a vysvětlil mu, co turecké Srby přimělo. aby se chopili zbraně. Pravil, že byli k povstán donuceni bulharskými komity, od nichž jim hro- zilo buď odnárodnění, nebo smrt a když turecké úřady a vláda jim neposkytovaly ochrany, musil se o ni starati sami. Srbské povstalecké čety ra- dostně vítají úsvit nové doby, očekávajíce, že za ní nebude již v nebezpečí ani jejich víra, ani jejich národní jméno.
Dövezenský Dolgač Markovič Koc Krstič Feť Vojvoda Babunský Srba Balkán Bělehrad Turecko Makedonie Gligorijá Sokolovič Jovan B
13 article
Feti paša vojvodům poděkoval, že by jei obzvláště těšilo, kdyby srbští vojvodové, mezi nimiž je tolik vzdělaných mužů, zaujali posla necká místa v tureckém parlamentě. To by bylo nejlepším důkazem, že v Turecku mír a pořádek zapustily hluboké kořeny, když tak slavní revo- lucionáři se rozhodli krvavé zbraně postaviti n stranu a své síly věnovati pokojné práci. Evropa bohdá nyní uvidi, že národové otomanského carství mohou spolu žiti v pokoji a přátelstv lépe, než v mnohém státě evropském. Vyslanee pohostil podle tureckého obyčeje své hosty černou kávou, koňakem a cigaretami a bavil se s nimi o podrobnostech bojů nrezi če- tami a turcekýmm vojskem. Naposled paša prosil své hosty, aby mu oznámili den, kdy se hodlaj vrátiti do vlasti, aby jim mohl připraviti důstojné uvítání. „My Tureř“, pravil, „vždycky jsme měli v úctě junáky a vy jste své junáctví dokázal v mnohu bitvách. Takově syny svobodná vlas musí důstojně uvítati.“ Tím skončila tato zajímavá návštěva. Kde by se byl něčeho takového nadál před měsícem? * v. e
Turecko Evropa
14 article
Vílém II. na domluvách u Eduarda VII. Kronbergskou schůzkou obou panovníků za bývá se teď ovšem tisk celého světa. Úvahý jeho mají celkem jen jednu pozoruhodnost stísněnost svoji. Věří se v možnost dočasného odvrácení války, věří se v možnost dočasného modu vivendi, ale za pravděpodobný nepokládá se tento skorem nikde. Anglieké listy píší z vrozené zdvořilosti i k odpůrci dosti sympa- ticky o schůzce a doznávají, že okolnost, že Eduard VII. necestuje tentokrát jako vévoda z Lancastru inkognito a že má sebou st. pod- tajemníka Hardinga, dodává cestě ráz státní ná- vštévy. »Danly News« míní, že ze všech ná- vštév, jež král učinil v zájmu míru hlavám státu, může se tato ukázati nejdůležitějšl Z franeouzského tisku «Gaulois« míní, že by možna byla dohoda aspoň v jednom směru: evropský mír získal by již nesmirně dohodou anglo-némeckou v otázee balkán- ské. K této má se podle francouzského listu v Kronbergu především pracovati. To z ne- meckého tisku potvrzuje zvláště i »Vo ss.
Eduard VII Eduard Harding Kronberg Danly News
15 article
Ztg.« Bude prý jednáno především o eventua- litě sesazení sultána, dále o tom možno-li strpěti na dále též nebezpečí pro za hraniční politiku nekázeň tureckého vojska konečně o požadavku ústavy pro Bosnu a Her- cegovinu a pro Egypt. Také »National-Ztg.« přiznává, že jest to jen pouhé setkaní na pro- jezdu, mysli, že jednáno bude zvláště o důleži- tých politiekých otázkách balkánských. A list si přeje, aby se také v jiných směrech mez Německem a Anglil vyjasnilo, zvláště mezi oběma národy a jich tiskem. Ostatně »starost livé úvahy« obou panovníků budou se týkati — míní »Nat. Zlg.« — více budouena než blízké doby. Z formálních okolností schůzky uvádíme: Král Eduard přibyl o 9. hod. dopol. na nádraží v Kronbergu, kdež byl očekáván císařem, jakož i princem Bedřichem Karlem Hessenským a jeho chotí. Panovníci se velmi srdečně po- zdravili a rozhovořili se anglicky spolu. Když byly představeny družiny, odjeli panovníci auto- mobilem do zámku. Vnějších obřadností tento- kráte nebylo, ani čestné setniny. Jako zástupce zahraničního úřadu byl přítomen šl. Jenisch a nikoliv st. tajemník Schön, což bylo velmi po- zoruhodno.
Bedřich Karel hessenský Schön Egypt Německo Anglit Kronberg Bosna a Hera NationalZtg
16 article
Po příijezdu do zámku Friedrichshofu sní dali hosté en famille a pak odebrali se do svých komnat. Před dnešní hostinou podnikli císař Vilém a král Eduard prochůzku zámeckým parkem Hostiny, jež konala se v 1 hodinu, zúčastnili se mimo panovníky: prine Hessenský Bedřich Karel s chotl, korunní princezna řecká, bývalý osobní lékař choti císaře Bedřicha dr. Spůlhagen, anglický velevyslanec sir Lascelles a vojenský atlaché plukovník Trench. Protijaponský projev admurálův. Přijezdu obrovského amerického loďstva tichomořského do Aucklandu na Nový Zeluno použil admirál loďstva toho ku projevu, ač za- obalenému, proti známým japonským záluskům na Filipiny i na některé australské ostrovy. Admirál Sperry a ostatní admirálové, jakož i sto důstojníků amerického loďstva byli včera na pevnině uvitání oficiálně premierem Deakinem. Deakin odevzdal při tom admirálovi Sperrymu dar a mimo to odevzdal v ruce jeho i skvostný dárek pro presidenla Roosevelta. Potom uvita admirála Sperrya jménem krále guvernár. Admirál Sperry poděkoval za uvítání a poukázal na nepřetržitou řadu anglosaských držav v Tichém oceáně, táhnoucí se od ostrovů Hlavajských pře Australii a Asii až k Filipinám. Dále prohlásil, že jde tu o společné zájmy, vy ž adu- jíci společně ochrany. Pravil pak, že dlužno sice s pochvalou uznati, že stanovila haagská konference pravidla míru, třeba však. aby byly zjednány záruky pro zachovávání zásad těchto. Záruky tyto jsou vlěleny nyní ve dvou velkých loďstvech, jež setkaly se v společném zájmu v Aueklandu a jež zabezpe- čují teď v Tichém oceáně mír. V noci byly přistav a válečné lodi osvětlenv- Události v Marokku
Vilém Eduard Bedřich Karel Bedřich doktor Spůlhagen Lascelles Sperry Roosevelt Sperrya Auckland Filipíny Tichý oceán Austrálie Asie Maroko Trench
17 article
Jak se oznamuje z Fezu, trvá Mule Hafid ve stálém znepokojení. Bojí se i lid ze svého okoli a nemá odvahu nastoupiti pro jektovanou cestu, proti níž jsou též jeho vezí rové, bojící se útoků nepřátelských kmenů Mulej Hafid si dal zabaliti všecky cenné před měty v paláci. Pravi se, že je chce poslati do Marakeše pod dozorem velké mehaly, jíž má veleti kaid Bagdadi. Raisuli od několika dnů dli v Tangeru Zdá se, že byl povolán anglickou legací. Nekonečná aféra zálohová. Otázka záloh královskému rodu způsobila v portugalské sněmovně nový ostrý projev Ve sněmovně pairů prohlásil bývalý mi- nistr vojenství Pinto Pimene (strana regeneradorů) jako zpravodaj o otázce záloh, poskytnutých koruně, že přejímá sám. poněvadž zesnulý Hintze Ribeiro nemůže po- mluvy vyvrátiti, zodpovědnost za všechny činy jež Hintze v té záležitosti podnikl. Nynějš situace jest mnohem horší než tehdy, kdy Amaral ujal se vlády. Ministerský předseda jes neschopným politikem, poněvadž na velkou škodu vlasti a státních institucí nedovede za- brániti celé této řadě skandálů, jakými prová- zena jest otázka záloh a jichž oposice snaží se využitkovati. Zejtra bude Pímenel ve své řeči pokračovati.
Pinto Pimen Hintze Ribeiro Amaral Bagdadi Tanger Mulej Hafid
18 article
Jaurés a Clemenceau. Poslední bouřiivé události v Draveil Vigneu a hnuti v generální federaci dělníků v Paří postavily proti sobě dvě nejvýznačnější postavy francouzského politického života — před sedu ministerstva Clemenceaua a vůdce sociálistů Jau- résa. Socialisté vidí v Clemencsauovi odpad- lika od idei pokrokových a svého největšího nepřítele. Po násílném potlačení nepokojů stáv- kujících dělníků nazývají ho vrahem. Toto slovo se často objeví ve sloupeích socialistického žurnálu »Humanité«, ale nikde v článcích, pode- psaných Jaurésem. Vůdce socialistů zachovává ve svých polemikách proti Clemenceauovi zdvo- řilý a mírný tón. Proti jiným odpůrcům poli- tickým vystupoval s jinou řízností. Zdá se, že proti Clemenceanovi nechce užívati bezohled- ných zbraní. Snad má ještě na mysli heroické doby, kdy za aféry Dreyfusovy spolu s Clemen- ceauem stál v čele boje proti reakci. Jauré neprojevuje nijak, ani slovem ani pérem zášt. kterou mají jeho soudruzi proti Clemenceauovi. Ačkoliv jako bývalý přítel ostře a kousavě mlu- vil často proti socialistům, Jaurés po dvakráte přispěl mu na pomoc, když se jeho vláda ocula v úzkých. Zajímavé je, že Jaurés mluví v par- lamenté a píše v »Humanité« proti politice Cle- menceauově, ale v »Děpěche de Toulouse« ho podporuje.
Jaurés Clemenceau Clemencean Dreyfusův Clemen Draveil Vigneu Manche jít Toulouse
19 article
Anarchie v Persii. — Německé intriky odhalony. V Tavrizu dostoupila anarchie vrchole svého. Děla hřmí jako ve skutečné válce. Vojsko vládní páše neslýcbané násilhosti a lupy. Satan chan měl prý veliké ztráty, ale vojsko bojuje dosud se střídavým štěstím, Myšlenka, dovolati se ochrany cizího státu (Turecka), se nepoda- řila. Turecký konsul sám odmitl ihned v tomto směru působit. I včera ještě bylo se všech stran stříleno. Vojsko šachovo bomhardovalo čtvrl revolucionářů granáty. Dnes bylo slyšeti před 6. hodinou ranní jen několik výstřelů z děl. Potom byl klid. Očekává se, že odpoledne vtáhne do města Nasr-Eddin. »Novoje Vremja« dovídá se z Tavrizu Události v Aserbeidžanu budí živou pozornos Německa. Nedávno přibyl do Tavrizu bývalý německý konsul v Busiru, nyní přidělený caři- hradskému velevyslanci. Němei přes nepokoje hledí získati svolení k zřízení banku a obrá- titi dopravu směrem na Trapezunt. V prav d jedná se jim o záminku zakročit a vymoci svolání konference po algeciraském způsobu, aby i v Persii se vymkli výhradnému vlivu rusko-anglickému.
Eddin Persie Turecko Nasr Německo Busir Trapezunt Novoj Vremja
20 article
Američané vůči Německu. Ve Spojených státech amerických ozvaly se v poslední době blasy, ač nikoliv přília četné, hledající sblížení s Německem. Ovšem nikoliv z nadšení, nýbrž z důvodů spíše sobe- ckých, protože Američané vzhledem na možný konflikt s Japonskem a snad i se spojencem jeho Anglii nuceni jsou ohlížeti se po spojen- eích. Avšak některé listy americké dokazují, že Spojené státy mají nepřítele v Němcích samých a připomínají tu poznovu řeč, kterou měl prý rabín dr. Hirsch v Chieagu již před několik měsíci. Znovu oživená řeč ta jest při nejmen- ším velmi karakleristickou. Rabín Hirsch v ni pravil: »Německo stalo se nebezpečným pro ml celého civilisovaného světa. Národ ten popřál volného sluchu doktrině, jež popírá rovnost lidí. Tato zhoubná zásada zapustila již tak hluboko kořeny, že mezi vůdčími muži národa toho je ustáleno přesvědčení, že ani takové osoby, jež narodily se v Německu, nejsou žádnými sku- tečnými občany říše, nemají-li teutonskou krev ve svých žilách. Doktrina tato jest výplodem sobectví.«
Američan Němec doktor Hirsch Německo spojený stát Japonsko Anglie
21 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Slovenská a chorvatská výprava na výstavě. Česká práce výstavu naplnila, český lid jej úspěch zabezpečil a hosté českého lídu výstavě dodávají lesku a přispějí zajisté ve svých domovech znamenité k tomu, aby výstava letošn přinesla ovoce hospodářské. Synové a dcery Slavie jsou nejčetněji za- stoupeni v. proudech cizích návštěvníků, jež smě- řují k Praze a výstavě jako k elli. Přicházej s přátelským zájmem shlédnout výstavu a vn zejména výsledky české práce, aby jejími úspěchy oplodnili své snažení průmyslové i obchodní, s radostí vidí všeobecný pokrok českého národa a odcházejí s pevným úmyslem za pomoci těcht výsledků českých provésti emancipaci od prů- myslu a obchodu národa, jenž dějiny naplni skutky nejzavilejšího nepřátelství proti všem vět vím slovanským V tom jest také kus významu výstavy, v znam, kterého ji dodává svět slovanský. Včera navštívily výstavu výprava slovenská a chorvatská. Hosté nad jiné mílí a vzácní byli všude vítáni s okázalou srdečností a vřelostí. P - zornost budili zejména Slováci v nádherných svých krojích. Švarní hoši a ještě švarnější děvy. Nikdo nedovedl odolati, aby se za nimi neohlédl Najmě ovšem za děvami. Stepilé pružné postavy. půvabné hlavy, přizdobené vyšívanými čelenkami s nichž na zad splývaji fábory.
Slovák Praha živnostenský komora Slavia
22 article
Obojí hosté byli uvítáni v ústřední síni prů- myslového paláce. Slováky pozdravil presiden výkonného výboru cís. rada L. Bondy, jemuž vřele poděkoval dr. Julius Botte. Pan presi- dent pozdravil potom Chorvaty českým proslovem, který hostům tlumočil sekretář výstavy pan H la- váček. Nadšenými slovy odpověděl prof. dr Ivan Lorkovič, který zdůraznil prospěšnost návštěvy výstavy, která ostatním slovanským vět- vím dává mocné podněty k intensivní hospodář- ské práci. Konče, blahopřál srdečně výslavnímu výboru k dilu tak velikolepému. Když obě sku- piny vyfotografovány komorním fotografem panem Frant. Pavlikem, oddaly se prohlídce výstavy, pro jejíž krásu měli slova nadšeného uznání. V poledne se sešly k obědu v restauraci pana Kamenského, který se zhostil úkolu svého k plné spokojenosti hostí. Hosté byli mile pře- kvapeni krásnou úpravou tabule obědové, kterou provedl vrehní číšník pan Pekárek. Dámy s po- vděkem přijaly květiny, které jim poslala správní rada bránického pivovaru a ozdobily se jimi. Ne- líčené veselí se zreadlilo v četných připitcích které vyznivaly v upřímné ujištění bratrské lásky mezí Slováky a Čechy. Když Slovan se Slova- nem beseduje, nadšení vybijí se písní. Záhy za- zněly »Kde domov můj«, »Hej Slované« a pak zněly slovácké, píseň za písní. Odpoledne se hosté odebrali do města, kde večer byli přítomni v Národním divadle předsta vení »Lucerny«.
Slovák L Bond doktor Julius Botte Chorvat profesor Lorkovič František Pavlik Kamenský Pekárek Čecho Slovan cís . rada národní divadlo předsta
23 article
.. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 19. hod. noční. Pořad: Promenádní koncert od 4 do 10 hod před průmyslovým palácem kapely pěšího pluku čís. 102, v dolním pavilonu kapely Sokola žižkov- ského Hzením p. Hermanna. — V 7 hodin 100. kon- cert výstavního orchestru v koncertní síni. Dirigení dr. Vilém Zemánek Pořad: 1. Smetana: Předchra k op. „Libuše“. 2. Fibich: „Vesna“, symf. obraz 3. Lvořák: „Husitská“, dram. ouvertura. 4. Bee thoven: Symfonie č. 7. A-dur. — V 9 hodin umě- lecký kabaret pí. Mařenky Zieglerové v koncertn síni. — Od 9 do 1/210. hod. slavnostní osvětlení .. Účastníci sjezdu slovanského učitelstva na- všlivili včera o 4. hod. odpol. korporativně výstavu v počtu así 1500 osob. Na prsou jejich vesele zářily odznaky v různých barvách slovanských a pohled na shromáždění zvláště utěšeným učinily četné národní kroje slovenské, jakož i několik národních krojů pol- ských. S poukazem na hospodářský význam výstavy a na spojitost kulturní práce učitelstva s prací ho- spodářskou, jakož i vřelým oslovením slovanských hostí přivítal sjezd nejsrdečněji jménem výkonného výboru p cír. r. L. Bondy. Jménem veškerých účastníků sjezdu promluvil vzletnou řeč starost
Hermann doktor Zemánek Libuše Fibich Ziegler Bond Sokol žižkov p cír . r . L
24 article
Zemského ústřodního spolku jednot učitelských posl Černý, prohlásiv, že výsledky hospodářské práce na výstavě shromážděné, budou učitelstvu novou po- bídkou k nejintensivnější činnosti výchovné, která jest veškeré této hospodářské práce základem .. Sjezd českoslovanského živnostniciva. Zem- ská jednola řem, a živnost. společenstev v král. če- ském upozorňuje účastníky sjezdu českoslovanského živnostnictva, jenž konati se bude v Praze na jubilejn výstavě ve dnoch 15., 16. a 17. srpna, že nutno jest aby zavčas opatřili si vstupenky výstavní. Výstavní vstupenky ty možno obdržeti již nyní za výminečně sníženou cenu po 40 hal. v kanceláři výše uvedené jednoty v Praze II., Myslíkova ul. č. 10 nové, II. pa- tro, anebo u kusloda Řem. živ. besedy v Praze I.
Černá Praha Myslíkův ulice
25 article
Františkovo nábřeží 20. Účastníci z venkova obdrži vstupenky výstavní za sníženou cenu po 40 hal. dne 14. zrpna v kanceláři Zemské jednoty v Praze II., My- slíkova ulice č. 10 nové, anebo ve sjezdové kancelář v Praze I., Františkovo nábřeží č. 20 nové a dne 15 a le. srpna ve sjezdové kanceláři v Praze VII. Bělského třída, restaurace „Tvoli“, poslední dům před výslavou v pravo, kdež se v tyto dva dny od 8. hod. ranní do 6. hod. večerní bude úřadovati. U po- kladen výstavních účastníkům sjezdu lístky za sní- ženou cenu vydávány nebudou. . Nové zlevnění vstupného do výstavy zaved výkonný výbor kombinovaným prodejem losů u vý- stavních pokladen spolu se vstupenkami do výslavy. Počínaje totiž dnešním dnem, budou u vý- olavnich pokladen prodůvány též losy výstav- Li loterie po 1 K a každý, kdo zakoupí přímo zde je- den los, bude moci koupiti zároveň vstupenku de výstavy za sníženou cenu 30 hal. Kombinovaným timto způsobem prodeje losů se vstupenkami vý- stavními dosáhne obecenstvo nejen velice značně sle- vy na vstupném, nýbrž i stane se na základě zakou- peného losu účastným již prvního slosování, které se koná dne 1. září a pro něž jsou velice cenné výhry odborníky vybrány a zakoupeny. První hlavní vý- hra záleži ze šperkové výbavy brilantové a graná- tově, druhá hlavní výhra elegantního automobilu a třetí hlavní výhra z úplného moderního zařízen bytu o 3 pokojích
Františkův Praha
26 article
*. Hromadné Hávštěvy na výstavišti. 9. srpna navštívilo výstavu 31 žáků průmyslové školy pokra- čovací v Holicích, 11 učňů společenstva v Křinci, 19 žáků z Chrčic, 22 dětí obecné školy matiční z Těch- nína, 32 žáků pokračovací školy z Hradce Králové 10. srpna: 34 žáci pokračovací průmyslové školy Rakovníku, 113 žáků průmyslové pokračovací školy v Unhošti, 86 žáků pokračovací školy průmyslové v Poděbradech. 32 žáci pokračovací školy průmyslov v Hradci Králové, 49 žáků pokračovací školy prů- myslové v Kutné Hoře, 14 žáků pokračovací obchodn školy v Rakovníce, 326 žáků pokračovací školyv Kladně, 60 učňů společenstva obuvníků v Žižkově. 115 osob od firmy Alfred Ekstein. 11. srpna: 12 žáků průmyslové školy pokračovací v Bavorově, 29 žák průmyslové školy pokračovací v Ronově n. Doubrav kou, 70 žáků z Berouna, 12 dětí ze školy Ú. M. šk z Dubence. I. část dělníctva z továren dra. Malin- ského v Honově n. Sáz .. Na milion dvouhaléřů na stavbu české školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého kří- dla průmyslového paláce) sebráno bylo dne 11. srpna 1908 24715 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 719.237 dvouhalélů. Celé sloupce v krychli zajistili dále- Úřadníci banky „Slavie“ 10 K (desátý sloupec). Hní- zdo „Kaňárů“ u Libuše na Smíchově 20 K (dva sloupce). Při svatební hostině p. Gustava Frišten- ského a Miroslavy Elledrové z Litovle 30 K (t sloupcc). Pan Ladislav Pečánka, ředitel „Ljubljanské kredltně banke“ v Lublani 10 K. Rodína patnáctkái v hostinci „U Demartinů“ v Praze-IV. 10 K. Horni- cko-klerikální večerní společnost v plzeň. rest. pí Volpichové v Příbrami 20 K (dva sloupce). „Mláde- necký stůl“ v Měšťanské besedě v Klatovech 20n (dva sloupce). Při svatbě sl. Fr. Gollliebovy s p. J.
Ekstein Dubenka Libuše Frišten ský Elledrová Pečánka K Rodín K Horn Volpichová František Gollliebův Holice Křinec Chrčice Hradec Králové Unhošť Poděbrady Kutná hoře Rakovník Kladno Žižkov Bavorov Ronov Beroun Honův můj Sázava Smíchov Litovel Lublaň Praha Příbram Klatovy pokračovací průmyslový škola Rakovník Slavia U Demartin
27 article
Skřehotou v Královicích 12 K. Úřadnictvo cukro- varu v Ruzyni 10 K. Z gramofonového večírku, pofá- daného v Nár. domě v Prachaticích dne 7. srona 12 kor. Čeští kuželkáři v Duchcově 10 K. Klub athletů „Hellas“ v Roudnici 10 K. Při manifestační slavnosti Českoslov. obchodnické besedy v Kladně vybral p Jos Chalupníček 13 K 50 hal. Regulace Labe u Hrad- ce Král. 20 K (čtvrtý a pátý sloupec). Při svatbě p Jos. Kačera, fotografa v Hořovicích. vybráno 18 K Stolní společnost u Lehmanů v Čáslavi 10 K. .. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný . Dnes na výstavě v koncertní síni umělecký kabaret. Hlavním číslem programu jest Herveova pblibená operetní směs „M amsel Nitoluche“ s Mař. Zleglerovou v úloze titulní. Zejtra týž pořad. Lístky lze dostati u p. Strnada na Příkopě (květinová siň), u p. F. A. Urbánka (u Nár. divadla) a u hlav. pokladen výstavních. »Za Starou Prahu«. Přihlášky do klubu »Za Starou Prahu« lze napsati na vyložené formulářea vložiti do schránky v exposici klubu v oddělení architektury (levé křídlo prům. paláce, při levé stěně). V exposici jsou ukázky činnosti klubu v mi- nulém desetiletí a tyto dny výstavka se doplní klu- bovními plány na úpravu Podskalí, čtvrti sv. Petra »u Klíčů« a Štaronové synagogy. * Včera navštívilo výstavu 14.770 platicíeh osob; celková návštěva činí 1,353.835 osob.
Chalupníček Král A Eichler Herveův F A Urbánek Petro Královice Ruzyně Prachatice Duchcov Roudnice 10 K Kladno Labe Jos Hořovice Čáslav Praha Hellas u Lehman Generali Václavský náměstí
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Německé mínění o pražských událo- stech. Praha zemské jubilejní výstavy 1908. Praha slovanských sjezdů a manifestací pro lid- ská práva českých menšin uvalila na sebe zvý- šený hněv německého tisku. Všechny německé listy přinesly obšírné referáty o nedělních prů- vodech, táborech a resolucích ve prospěch české školy ve zněmčeném území s nenávistnými po- známkami; brněnský „Tagesbote“ napsal ke své zprávě obšírný a rozlícený úvod. Němci Prahy a pražského komorního obvodu prý pozvolna po- znávají, píše „Tagesbote“, jak si škodili, když se dali pohnouti k účastenství na jubilejní vý- stavě, která by prý bez jejich „obdivuhodné obě- tavosti“ nebylr se stala skvělým a pozoruhod- ným obrazem, jakým jest. Že hospodářský cíl výstavy byl dosažen, o tom není pochyby, ale ethického svého účelu, jemuž výstava v pryní řadě měla býti věnována, až do- sud nedosáhla a podle zjevů, jaké ji provázejí, také už prý vůbec nedosáhne. Výstava, tak do- vozuje brněnský list, byla zamýšlena jako díl míru. Kdo se domnival, že klidná soutěž obou národností pražského komorního obvodu bude míti uklídňující účinek na národnestní spor to- hoto roku v Čechách prudší než jindy, hořce se zklamal. Němci doznali prý za své nezištné nákladné spolupracovnictví na tomto „díle míru“ praspatné odměny. Hned po zahájení vý- stavy byl ethický eil tohoto podniku boze všeho od Čechů pominut i nespatřovali v něm
Němec Čecho Praha Čechy
29 article
prý už nie více, než skvělou dekoraci pro de- monstrace Němcům nepřátelské, výstava stala se „kristalisačním jádrem protiněmeckých osvěd- čení“, prostředím slovanského kon- gresu a jiných divadel, tendencí Němeům ne- přátelských. Zvláště nedělní útoky pražské proti německým městům v Čechách nelze s ethickým účelem výstavy nijak sjednotiti, pražská demonstraee lidových zástupů ve prospěch českých škol v ně- meckých obcícb inscenovaná byla dobře pro- myšleným aktem nepřátelství proti ně- mectví v Čechách vůbec. Zkrátka, člá- nek brněnského orgánu d'Elvertů a Locherů čle se bezmála jako hotová báseň zbrzené německ lásky v próse! Jaky byl ten „ethický cíl“ praž- ské výstavy podle skutečných představ něme- ckých spolupracovníků na „díle míru!?! Če- chům, dosáhnuvším neslýebaného štěstí,že směli společně s mizivým zlomkem německých vystavovatelů pořádati v Praze utrakvistickou výstavu, nezbývá patrně už nic jiného, než říci: Nyní už jest našeho poslání ve staré Evropě konoc, něco skvělejšího než účastenství Němců na výslavě už nás na světě vůbec potkati ne- může, a nyní rádi se dáme vyškrtnouti z řady národů! Co ještě můžeme učiniti, jest, položiti do německého hrobu především české menšiny a postaviti na tuto mohylu jako pomník pražske „dílo smíru“. Takový byl vůbec othický eil praž- ské výstavy — tak byl s německé strany myšlen.
Němec Elvert Locher Jaca Čechy Praha Evropa
30 article
Jubilejnímu „dílu míru“ mělo předeházet vyrovnání v Čechách podle vzoru moravského, jejž si „Tagesbote“ tak chválí, a který by v Če- chách znamenal do slova a naprosto zánik všech českých menšin. Řízením dobrého genia slovan- ského a svéspasného strážného ducha v národé českém stalo se něco jiného. Výstava stala se — deufejme! dílem míru — mezi Slovany a dílem nezhasitelně lásky národa k jeho menšinám, pokud nedělní manifestace menšinová vůbee s výstavou souvisí. Ano, výstava, jejíž skvělý obraz utrakvistickým rázem jejím nemohl býti zatemněn, dík oslnivé záři, jaké se jí dostalo nenadálým účastenstvím všeho Slovanstva, stal se také spolu podnětem ku projevu nade vše neocenitelnému a drahému. Tím jest nedělní manifestace pro české menšiny. Ona jest důka- zem, že neni v celém českém národě ani je- diné strany, která by považo vala smír s Němci na základě obětová ní českých menšin za možný. Důkazem, podaným s veškerým horoucím a nadšeným na- pjetím všech sil všech stran českých, v tom ohledu závodících k dosažení nejvznešenějšího eíle české cthiky! A možno-li tedy minulou manifestační neděli klásti na výstavní účet, bude v její bilanci dnem nejpamátnějším a Němcům pro vždy velmi cenným poučením o tom, jak s námi v oboru národní ethiky stojí. Že toto po- učení bude vždy platným také pro vůdčí české strany a jich vůdcovstvo, rozumí se samo seboul — Edikt městské rady v Bílině k majitelům domů. Ve dnech, kdy všechen německý tisk jednosvorně spílá slovanské Praze pro její obrov- skou manifestaci pro české menšiny, podal jedna z nejurputnějších německých většin pádný důkaz oprávněnosti českého rozhořčení a ener- gického protestu. Pan starosta města Biliny dal rozkaz k rozšiřování následujícího letáku po městě: Německým majitelům dom v Bílině!
Němec Čechy Bílina Bilin
31 article
Minul již rok a dosud nic jste neučinili v zájmu obrany proti české škole. Nyní, když počíná nový školní rok, vyzýváme vás naléhavě ke konání nacionální povinnosti vaší. Není žád- ným uměním býti majitelem domu, avšak ve- likou zásluhou jestbýti německým majitelem domu, i přes nebezpečí, že snad v zájmu milovaného německého lidu jednou něja- kých čtrnácte dnů nepřijme činži. Za nynějšl nouze o byty nepřipadne nikomu za těžko najíti německou náhradu za vykázaného českého ohyvatele domu. Čiňte svou povinnost, němečtí majitelé domů! Dejte v této vážné hodině promluviti svému srdci, démon chtíče peněz nemá při tomto šlechetném díle co do věci mluviti. Jenom tak od- vrálíte od našeho dobrého, německého města po- tupu, neboť stavba veřejné česk školy byla by pro město Bilinu po- tupnou skvrnou v jejích tak slav- ných dějínách. Vám, němečtí majitelé domů, vzrůstají velmi vy soké přirážky, ku prospěchu vašich vetřelců, ni- koli vašich dětí.
Bilin