ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3aafe860-75a6-11dc-bdc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 44, person 29, org 2, work 1
1 masthead
gon
2 masthead
V Praze, ve středu 12. srpna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 221.
4 masthead
Ročník XXXXVIII.
5 article
a tenl
6 article
Sa ranní a odpol. lIsty pelilací se v Praze v adminislraei 9K na čtvrt lota . . . 6 K —h s dvojí donáškou aa měsíe otlh . . . . 7 K a0k va nlialkách na měje . . . . . . 9 K 90 P'ešton: n .. . . o dvojí slsllkeu K so . . . 1 K c0k se říva t ala na mněs
Praha
7 article Pod tlakem událostí na Balkáně
Pod tlakem událostí na Balkáně Dosud zachovává veřejné mínění o udá- lostech tureckých, způsobených převratem v prospěch ústavnosti, zdání, jakoby opravdově důvěřovalo v možnost obrození říše sultá- novy a klidného vývoje směrem zjednání no- vých, žádeucích pořádků. Pochybnějším jest však, zdali tuto důvěru sdílí i diplomaciea rozhodující kruhy interesovaných států evrop- ských. Vždyť jest nepopíratelno, že turecký převrat diplomacii nejen překvapil, ale i jej opravně plány zhatil a že jí vnucuje nová opatření. Ani Mürzsteg aní Revel nejsou již vůdčími myšlenkami diplomacie, jako ne- dávno Anglie tak nyní i Rusko dalo na jevo, že vyčkaji dalších událostí, při čemž Rusko zároveň prohlašuje, že bude dále bdíti nad prováděním oprav, pro Makedonii slíbených. pokud by nedošly uskutečnění obnovenou ústavou tureckou. Z tohoto odhodlání jak Anglie tak Rusk především nutno vycítiti, že staví se prozatím jaksi opodál a stranou v otázkách, jež po schůzi revelské možno bylo pokládati za směrodatné pro jejich politiku balkánskou a vyčkávací taktika tato sama o sobě svědčí, že otázky ty zatlačeny byly do pozadí — událostmi a tajícími se v nich otázkami ji- nými, novými. Proslýchalo se sice ihned po revelské schůzi, že úmluvy anglicko-ruské nebyly do- jednány, že docíleno bylo shody pouze v zá- sadě, že však podrobné propracování jejich ještě zbylo a nikde dosud nebylo řečeno, že se zatím tak stalo.
Balkán Mürzsteg Revel Anglie Rusko Makedonie
8 article
Za to bylo po převratu tureckém pa- trno, že v Anglit i v jiném ohledu se snaží vyvoditi důsledky z mezinárodní situace, udá- lostmi v Turecku valně změněné a znesnad- něné. Počalyť se v Aoglii množiti projevy mírnící náladů protiněmeckou, ba i z úst dvou anglických ministrů zazněla slova, jež osvědčovala dobrou vůli žíti s Německem v dobrých poměrech. A přece ještě do schůze revelské bylo přesvědčení o napjetí mezi Anglií a Ně- meckem bezmála pevným článkem víry poli- tiky mezinárodní, a poměr obou států k Tu- recku a reformám makedonským nebyl v té příčině bezvýznamným důvodem. Převratem tureckým a odročením provádění akce re- formní v Makedonii jakoby byl dán podnět i ke změně styků anglicko-německých. Evropa získala převratem tureckým jakousi lhůtu v záležitostech balkánských, a tím jaksi odňat i stykům anglieko německým osten právě ve věci, jež nebyla bez nebezpečí pro zacho- vání míru. A do tohoto politického poměru anglicko německého vpada právě včerejší schůze anglického krále s německým císařem na zámku Friedrichshofu u Kronbergu, kdež oba budou hosty prince Bedřicha Karla Hessenského, jehož choť prý schůzi tu pro- středkovala a jejíž prostřednictví přišlo oběma panovníkům vhod. V průvodu obou panov- níků nalezají se státníci: anglický tajemník sir Hardinge, velevyslanec sir Lascellesa německý státní tajemník svob. p. Schön. Jak anglické, tak německé časopisectvo připouští vážný politický význam schůze, ba »Daily 1nltta odiststzejea vlto
Bedřich Karel hessenský Hardinge Lascellesa Schön Turecko Německo Anglie Makedonie Evropa Friedrichshof Kronberg Daily
9 article
News« ji dokonce pokládají za nejdůležitější mezi letošními schůzemi panovníkův. Vládní list berlínský provází ji tímto prohlášením »Tato schůze poskytne oběma mocnářům stejně vítanou příležitost ku přátelskému vy- slovení se. Nezkalený poměr mezi vládci dvou tak mocných říší, jako jsou Německo a Anglie, jest přáním i národů jejich. kteří přes všecko popichování chtějí své úkoly pro světovou kulturu plniti vedle sebe v míru a souhlasu« Anglický list »Daily Graphic« ve článku »Od upjatosti k doroz umění« vyslovuje naději, že schůze přispěje k upevnění lepšících se styků anglicko-něme- ckých, jak byly zahájeny řečí anglického ministra Greye. »Observer« se sice domnívá. že otázka válečného loďstva stále bude ši řiti náraznou plochu mezi oběma státy, ale přes to doufá, že nynější schůze přispěje k tomu, aby sporná otázka mezi oběma státy se držela na úrovni důstojnosti a sebe- dozoru, na níž musí zůstati, čímž se posky- tuje vyhlídka, že se vyhnou konečné kala mitě válečné. Než nejenom vlastní, užší poměr an- glicko-německý, i otázky balkánské zařaďují se na program schůze nynější. Král Eduard ubírá se jak známo do Išlu, a nynější za- stůvka ve Friedrichshofu jest jaksi úvodem a přípravou schůze s císařem Františkem Josefem v Išlu, o jejímž politickém cíli se již od prvních dnů, kdy byla ohlášena, stále a mnoho tuší.
Grey Eduard František Josef Německo Anglie Išlu
10 article
Jeden z předních listů berlínských obě schůze uvádí přímo v bezprostřední sou- vislost s událostmi tureckými, kteréž dle nedávno tuto vzpomenutého výroku zdejších vládních listů, »hrozí nebezpečím, že přiblíží balkánské mraky hranicím rakousko uher ským.« V Berlině, pokud se týče ve Vídni, ne zdají se míti bezpodmínečnou důvěru v klidný vývoj věcí balkánských. Zachování aneb roz klad Turecka a s nimi i mír Evropy závisí prý především od toho, zda-li vojenská orga nisace turecká revolučním převratem v říši sultánově a jeho následky nabude posilyči bude-li oslabena. O tom však ani diplomacie neumí nic určitého pověděli, právě tak, jako byla překvapena revolučním výbuchem ture ckého důstojnictva. Stojíme prý před něčím nejistým, a toho si musíme býti vědomi. Pro vnitřní poměry Turecka jest sice rozhodující otázka ústavnosti, ale pro Evropu jest důle žitější otázka vojenství jeho. Na schůzích ve Friedrichshofu a v Išlu nebude tudíž rokováno o ústavnosti turecké. ale o účincích nové situace na styky mezi- národní, Není prý jisto, udrží li se nynější sultán na trůně; jest mezi ním a Mladoturky ještě stále zející propasť. Nedůvěra může vzplanouti mezi nimi a sultán podlehne. C potom nastane, to diplomacie neví, a to jest právě nyní nejvážnější starostí její. Podobně nejisté je sbratřování tureckých národů. Albánci již nyní prohlašují, žesi zachovají zvláštní postavení a že nechtějí splynouti v jedno s ostatními. Rovněž ná- čelníci čet bulharských hlásají v Soluni, že nelze sultánu důvěřovati, že všecky mlado- turecké organisace mají státi na stráži. Ani smýšlení ve vojsku tureckém není jednotné. oth » B
Albánec Berlín Vídeň Turecko Evropa Išlu Soluň
11 article
a není vyloučeno, že nastanou srážky mez jeho jednotlivými sbory Anglie a Rakousko-Uhersko jsou kromě toho ještě zvláště interesovány na věcech tureckých. Prohlášení ústavy turecké nalezlo ohlas i v Egyptě a v Bosně a Hercegovině Jak zachovají se oba státy, i o tom bude se prý rokovati na obou schůzích panovni ckých. Diplomacie by se dala nerada opětně překvapiti, jako se to stalo převratem,a v Turecku nebylo, jak známo, o překvapen nikdy nouze. Ovšem, ani řešení otázky o ústavnosti v Bosně a v Hercegovině není jednoduché. vždyť zde vedle úvah povšechných hledět sluší i na postavení zemí okupovaných k oběma polovinám soustátí. A tu již nyn ozývají se z Uher hlasy, kteréž, jako košu- tovský list »Magyarország«, nijak nechtějí přistoupiti na to, aby přičleněny byly k této polovině soustátí, prohlašujíce, že bude lépe, aby Bosna byla bosenskou a aby z ní zmize vliv vídeňský. Nevíme, zda málo moderní způso správy zemí okupovaných, jenž v době tak pohnuté, jako je nynější, sahá k vojenským soudům, jako v Baňaluce, neznesnadní ještě více olázku i tak velice spletitou, k níž nej- nověji přistupuje ještě hromadné zatýkán jihoslovanských osobností na základě obvi- nění jich pověstným z černohorského procesu Jiřím Nastičem, že již od roku 1903 se ději revoluční přípravy velkosrbské. Zatčeno bylo zvláště mnoho Srbů v Chorvatsku a v za týkání se stále pokračuje.
Nastič Srba Anglie Rakousko Uhersko Egypt Boseň a Hercegovina Turecko Boseň Hercegovina Uhry Bosna Chorvatsko
12 article
Nutno bude ovšem vyčkati, jaké výsledky uzrají z vyšetřování toho, jak co se týká soudů, tak i společnosti jihoslovanské. Jen aby se nesplnilo proroctví vládních listů, že jest nebezpečí, aby se hrozivé mraky nepři- blížily hranicím rakousko uherským. Rovněž nepříznivé zprávy přicházej z končin albánských, jimiž mají se stavět- tak zvané dráhy sandžacké. Nejen že otázka ta bude podrobena případnému usnesen příštího tureckého parlamentu, ale Albánc již nyní skutky dokazují, že se nestotožňují s Tureckem, zahnavše předsedu dotyčné vy měřovací komise železniční, Mussafera pašu Vzrušení mezi Albánci jest všeobecné; do- volávajíce se svých odvěkých výsad, počínají si proti ostatnímu obyvatelstvu jako neobme- zení páni země, takže není vyloučeno, že po zapuzení vyměřovací komise budou po- kračovati ve vyklizení země ode všech cizinců. Neméně povážlivé zvěsti přicházejí o hranic bulharsko tureckých, kdež udály se několikadenní srážky mezi vojskem obou stran; v jedné takové srážce padlo dvanáct tureckých vojáků. V Cařihradě samém pak koluje pověst, že Bulharsko povolalo do zbraní zálohy. Prozatím se nynější vláda turecká tváří, jakoby tyto srážky pohraničné nebyly zjevem mimořádným. Dle všeho bude nejbližší Východ nyn ještě více zaměstnávati veřejné mínění evrop ské nežli v uplynulém období chystaných akcí reformních, a zdá se, že evropské di- plomacii jižjiž vypadávají z růkou otěže udá- lostí na blízkém Východě. Netreba zvlašte norovon
Albánec Turecko Cařihrad Bulharsko blízký východ evropský di
13 article
připomínati, kdo po ní by zasáhl do chod jejich.
14 article Sjezd slovanského učitelstva
Sjezd slovanského učitelstva (Plenární schůze sjezdová) zahájena byla starostou J. Černým stručným proslovem o významu moderní paedagogiky. která chce vyvijeti a osvobozovati tvořivé sily mládeže a která ovšem potřebuje volnosti a svo- body ke svému dílu. Základy této moderní paedsgogiky slovanské vytknul hr. Lev Tolsto jmenovitě svými paedagogickými statěmi. Uči- telstvo nechť u přiležitosti svého velikého a pa- mátného sjezdu pamětlivo jest tohoto slovan- ského veleducha. Tolstému, který slaví letos své životní jubileum, platí srdečný pozdrav sjezdu Když provolána Tolstému sláva, bylo usneseno zpravití ho o tomto sympatickém projevu slovan- ského sjezdu. Potom o národnosti a jejím významu refe- roval Jos. Havlík, předseda organisace mo- ravské. Vysvětliv momenty anthropologické, zdů- raznil potřebu, připoutati výchovu k historickému vývoji. Historie křičí na Čechy, čeho mají se varovati, ale náš život školský a zvláště poli- tický nedbá jejího hlasu. Varovati se dlužno reakce a klerikalismu. (Potlesk.) Řačník objas- ňuje, co škodí zdravi národa a vyvozuje re- formní dedukce. Čechové trpí alkoholismem pivním, který energii podkopává. Velkoměstský život a průmysl podlamují rozvoj národa a po žívačnost přivodí degeneraci intelektuální. Vy chova musí vypěstovali národní hygienu Potom vysvětluje řečník motivy psychologické Společný obsah duševní ve vědě, umění, nábo- ženství i mravnosti je výsledkem národních zvyků, tradic, národního života a společných názorů. Naši velikáni žili duší národa. Ačkoliv pozorovati jest počínající a ssimilaci národní, přece zůstává národní charak- ter, založený na soudružnosti jedinců. Ci pravého vlastenectví je zachovatelem organismu národního a nejlepší, zárukou pravé humanity.
J Černá Tolstý Havlík Čecho Čechy
15 article
Tento charakter dlužno pěstovati všemi pro- středky výchovnými a prací organisovanou. Největší péče must věnována býti jazyku a škola má pěstovati kult mateřské ho jazyka. Paedagogika má znáti temperameni a duši národa. Rodina málo dosud je podporo- vána úřadní paedagogikou. Výchova matek je problemem národní výchovy. Také reformou života společenského třeba přispěti výchově národní, vůbec všichni vychovatelšuí činitelé. rodina, škola i společnost musl býti proniknuti duchem národní solidarity. (Výborně! Potlesk.) Následovala obsáhlá řeč, kterou prones učitel F. V. Moravec o národní vý chově ve školství. Uznáváme-li školu za důležitého činitele v kulturním vývoji, vyplyne příkaz zařídit školu tak, aby národu sloužiti mohla. Dnes chce mnoho pánův, aby jim škola sloužila. Nehleda k zásadě dejte císaři, což efsařovo což božího bohu, klerouž zásadu zachováváme a chceme zachovati, usiluje o školu dočasná státní správa, eírkve, politické strany, třidní zájmy, lokální interesy a j. v. Vůči fomuto chaosu prohlašujeme, že škola má slou- žili jednomu svrchovanému pánu, národu! (Pollesk.) Chceme znárodnění škol. Odstraněn býti V drobném prodejit raaní čislo o sobě . . . za odpolední . . . . . . . za 2b Ve Ilialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolodsí . . . . . . . . 4h Iuserát plati se hetovl napřel Přečplacení a inserty přijímá ačmníni- strnoe v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se tél rešakee Hakárna a expedice „ Národních Listů“ Eukopisy se novracsji
F V Moravec boží bůh
16 article
musí systém centralistický ovládaný německou byrokracil, ponechávající na sto tisíe slovan- ských dětí bez vyučování mateřským jazykem. Tento systém činí ze školy služku politických čachrů, pronásleduje učitele četnictvem a s cy- nickým klídem patří, jak venkovský lid štván je klerikály proti učiteli. Tento systém opova- žuje se vyškrtávati jména nejlepších našich ve- likánů ze školních knih, »korrigovati« vědua zvláště historii a persekvovati učitele i když stojí na půdě zákona. Dokud neosvobodíme školu národní od tohoto systému, těžko bude využiti volně všech národně výchovných mo- mentů učby. Nicméně u vědomí, že školou regulovati lze vůli přišti generace, nebudem čekati neočekávaných zázraků politických, spa- sitelských převratů, ale sami svou prací ve škole výchovou národní upravíme situaci, aby systém byl zborcen. Cestu k tomuto osvobo- zení ukazuje heslo Osvětou k svobodě, které nemá se jen psáti na školní tabule a uží- vati k zakončení řeči, ale které se má zrealiso- vati působností učitelovou. Snad teprv příšlí generace učitelská dožije, še škola bude volna a svobodna, aby sloužiti mohla národu. Jsme proti sestálnění škola ačkoli uznáváme motivy těch, kdo stěžují si na nedostatečnost nynější autonomie, nemůžeme souhlasiti, aby školství národní odevzdáno bylo centrální správě. Jsme pro pozemšténí škol ovšem pro reformu autonomie, kterou chceme míti osvícenou a zodborněnou. Učitelé zasloužili si práva samosprávy a náš zápas musí věstii k emancipaci školských odborníků z tradicio- nálního područí nenčitelů.
17 article
To není emancipace jen stavovská, ale kul- turní a pokroková, protože znamená povýšení a rovnocenění školské kultury, která dosud po- važována za poníženou služku. Potom obšírně vysvětluje řečník potřebu zřízení výchovných rad a zdůrazňuje zvláště prineip, aby bez prů- kazu dobré kvahifikace nikdo nebyl ke vlivu na školství připuštěn a aby zástupci učitelů byl voleni učitelé. Dále ukazuje na zotročování Slo- vanů systemem germanisačním a žádá instituci. kterou by zabezpečeno bylo spravedlivé reali- sování čl. 19. státních základních zákonů u vě- cech školských. (Výborně!) Vysvětluje potřebu zdokonalené organisace měšťanských škol, zři- zování škol újezdních a ostře kritisuje nynějši přeplňování škol a přetěžování žactva. Líčí, jak nynějšími školami vychovává se typ norvosních a nedokrevných lidí, přeje si vyloučení všech balastů, všeho sehematismu a mechanismu. Vy- týká potřebu paedagogiky národní i slovanskéa podrobně líči, na jakých principech má býti za- ložena. Učitelstvo musí býti usehopněno k do- konalé výchově a studiu lidu vyšším průprav- ným vzděláním. Dosavadní průprava o málo delší než musí míti každý šafál a bajný a mno- hem nižší než musí miti zvěrolékař, je znehodno- ceváním stavu učitelského a důsledkem zastaralé reakční zásady, že pro školu je všechno dobré dost. Na konec své řeči velmi hojným potleskem přerušované prolestuje řečník proti snaze něme- ekých agrárníků o snížení docházky školní, ne- bot Slované nemají chuti vystačiti se vzděláním, jaké snad stačí pastevcům v Alpách. Končí přá- ním, aby učitelstvo již nyní, bez ohledu na pa- nujicí system, využilo všeho, čeho pro národní výchovu využiti se dá a aby vytvořilo si národní školu samo. (Bouřlivý potlesk.)
Slovan Alpy
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Různé žáby
19 article
Hledíte-li s mostu na plovoucího v řece pod vámi človička, zdaž nepřipomíná pohyby svými žábu? „Pán tvorstva“ ovšem od starodávna na žáby i mloky jinak pohlížel, nežli na učitele plo vání: kuňky, ropuchy, mloci a podobná havět pokládána vesměs za jedovatou. I pokrmy, přes které lezli, voda a mlěko, z něhož pili, jsou prý jedovaté. Když pak v XVIII. století nastal boj proti všem pověrám, prohlášen i jed žab za poubý přodsudek. Prohlásil tak slavný Cuvier, ale u lidu udržuje se předsudek dále. Není divu. uchopme jen ropuchu rukou, vyloučí ze své žlaznaté kůže tolik potu nelibě páchnoucího, že s odporem ji odvrhneme. Ostatně novější badání o vyměšcích žab (John Davy, Vulpian, Albini Zalesky) potvrdily do jisté míry náhled lidu; ja- kost výměšků může skutečně působiti zhoubně, jenže množství jedu jest tak nepatrné, že oby čejně člověku neuškodí. Čáp, jenž za dne zřídka ropuchu spatří, pozoruje ji kritickým zrakem bodne ji po případě i zobákem, netkne se j však. Štika, uchopivší v dravém spěchu ropuchu, vyplivne ji; nezkušený ostříž, jenž ropuchu uchopil, upustil ji sice, ale záhy na to potáceje se pošel. Vulpian i Savage konali pokusy s ropuším jedem, vstříkujíce jej různým zvířatům pod kůži. U mnohých naslala ztrnulost, rozčilení i smrt.
Cuvier John Albin Zalesky Čáp Štika Savage
20 article
Žáby staly se ponenáhlu mučedníky vědy od proslulého pokusu Galvania, jemuž dě- kujeme celý ohromný rozvoj v poznání elektřiny obětovány hekatomby žab studilm fysiologickým Nevedlo se však žabám ani ve středověku lépe, když vedle kamene moudrosti hledány v buchyních alchymistů různé ony čarovné ka- meny, bufonidy, batrachidy, které prý v útro- bách různých zvířat se vyskytují. Pověsti o po dopných drahokamech v hlavě zvířat jsou pa- starého původu indického a k nim vztahuje se též známé místo v Shakespearu (As Yor like it) Žáby zůstanou ještě dlouho oblíbeným před- mětem studia ve všech pásmech země, kde vů- bec žíti mohou. Jejich jednoduchá stavpa, prů- hlednost, proměna, neotenie, plastičnost a při způsobivost rozličným podmínkám života jsou zajímavé zjevy, které v mnohém objasňují i rodokmen a vývoj vyšších obratloveů. Procházejíce naše sbírky musejní, můžeme si povšímnouti různých novotin. Proti žábě volské jest náš skokan zelený i hnědý pravý trpaslik. Vedle zajímavého vývoje americké pípy vidíme úhledně montovaný dar statečné sl. Urbánkovy: žábu létací, velikou 1 os- ničku sumatranskou, jež svými padáky mezi prsty jest s to přelétati se stromu na strom. Přehlédnete zde snad jinou, nepatrnou žab ku čilskou, která však mimořádn, -n svým vývo- jem stojí za povšimnutí. Zabku tuto přivezl Darwin ze své pro slulé costy kolem světa z pralesů Valdivie (v Čile). Malá ropucha tato neměla na první po- hled nic nápadného, leda odstálý výrostek na nose; stala se však pro jinou věc proslavenou.
Shakespeare Urbánkův Darwin Valdivia
21 article
Každý dítě zná u nás vývoj žab: samice naklade vajíčka do vody a dále se o ně nestará. Leda že Gjak lid tvrdí) položí, vedena zvláštním pudem, ony šňůrky vajec svých na takové místo, aby nezůstala na suchu. Možno prý dle toho souditi, bude-li nastávajícího roku vody víceč méně. Buď jak buď; jisto jest, že plemeno žab nevymírá; z oplozených vajíček líhnou se pulci kteří samostatně ve vodě plují, potravu si hle dají a jednoho dne počnou dýchati plícemi ztrativše ocásek na sucho vylézají. U čilské žáby nosaté má se však věc jinak; u té nikdy vajíčka ani pulci nežij ve vodě, nýbrž celou svou proměnu až po bez ocasou žabku prodělají: — v útrobá ch otcových. Podivným způsobem nenosí zde matka plo svůj v těle, nýbrž otee. Zába-matka klade jen vajíčka, buď jednotlivě neb po párech, samee je ihned oplodí, načež je — polyká. Nespolkne je však, nýbrž vsune je do zvu- kového vaku pod hrdlem, který jest u této žáby lichý, jako u samičky. Kdyby je skutečně spolkl a dostala se tak do žaludku, byla by to nutně jejich smrt. Dostanou se tedy asi tudy, jako bychom chtěli vtěsnati sousto do mandlí. Odtud vklouz- nou do lichého vaku, dutého volete, které pozře- nými, poměrně dost velikými vejci se tak roz- táhne, že tenkou stěnou průsvitá obsah, v němž podivné věci se dčjí. Otec před zvláštní touto procedurou pečlivě se zásopil, vykrmiv se do tučnosti. Podivné tvto
Zába
22 article
žáby čilské poskytují i v obyčejném životě zvláštní pohled; jsouce v houfu, podobají se pestré půdě lesní: zbarvení jejich jest totiž ve- lice rozdílné: jedny jsou špinavě šedočerné jako země, jiné živě zelené jako listy, opět jiné mě- děně červené, zlatolesklé, tedy hromadně mi- mikry, přizpůsoboní barvě okolí. Lozouce po stromech, zavěšují se na větvích jako netopýři. Nuže sameček, pozřev 10—14 vajíček, po- cházejících jen od jedné samičky — neboť žije i při chladném srdci svém v poctivé monogamií — jest značně naduřelý; vak stlačil všechny ostatní útroby jeho do té míry, že nemůže po- mýšloti na přijímání nějaké potravy. Otec nucen jest zkrátka k postu, po celou dobu péče své o mláďata a zhubne v ten čas na pouhou kostru. Těhotenství pokračuje rychle. Z vajíček líhnou se pulci, naroste jim ocásek i nožky, až z nich se vyklubou mladé ropušky — ale vše to se děje v ochranném vaku otcově.
23 article
Rychle rostoucí pulci vyžadují zajisté ně- jaké výživy. Vajíčko obsahuje ovšem jako u ji- ného žabího potěru něco výživného žloutku, z něhož tráví zárodek jako z mateřského podílu první dopu. Naši volní pulci záhy otvírají vlastn bubíčku, polykají zelené řasy a na nich usedlá mikroskopická zvířátka, živí se tedy samostatně. Z čeho rostou však pulci ve vaku otcově? Záha- du tuto rozluštil profesor Bürger v Santjagu. Pulci ve vaku, když byli ztrávili žloutek, jsou skulečně vyživováni z těla otcova. Mládata stěsnají se ve svém veselém zajetí ve dvě vrstvy tak, že všichni zády tlačí se stěnám vaku. Kůže jejich přilne tím tak ke stěnám, že jen násili možno je odtrlnguti; spíše odtrhneme kůži pulci. Toto slepení stěny vaku s pokožkou pulce má svůj důležitý účel. Stěna vaku prostoupen jest četnými cévami krevnámi, z nichž vniknou do jemné pokožky pulců prolmnavostí výživné látky z krve živitele.
Bürger Pulc
24 article
Hle, otee neposkytuje tedy mláďatům jen ochranu, on živí je doslovně: vlastní krví. Te- prve, když takto pulci vyspěli k samostatnému životu, počne práce o vymanění ze zajetí. Ro- pušky odpadnou od výživné stěny, a počnou jedna po druhé dobývati se ven. Cesta vede zase jen hubou otcovou, jenž třesavým pohybem břiš- ní stěny ven jim napomáhá. Jestliže pracně pů vodně vajička „falešnou dirkou“ polykal, v vrhuje nyní neméně pracně mrskající sebou ho tové malé žabky. Podivuhodná rozmanitost, jakou vývo v péči o potomstvo se bral! Původně (způsob u nižšího zvířectva dosud nejrozšířenější) nesta- rají se rodiče o plémě své, leda že vajíčko vezme si něco výživného žloutku pro první vý- živu na cestu do světa. Avšak již u nižších živočichů objevuje se snaha poskytnouti potomstvu též jakousi ochra- nu. Již některé zvonce slimejšů a koralů chrání v prvních stupních vývoje mláďata tím, že drží je uvnitř svého sklovitě průhledného zvonovitébo těla. Mořské ježovky a hvězdice vyvinují na těle zvláštní vaky jako hnízdečka pro mladé plemeno. Dále vyvijejí se zvláštní umělecké pudy a zvíře staví místo na vlastním těle pro bez- mocné potomstvo své skutečná hnízda; ták činí včela pro své larvy umělými svými buňkami. Pa- vouk vleče zvláštní zámotek. s vajíčky jako ra neček; jsou i ryby (skoljušky), které budují pro jikry a potěr umělá hnízda. Nejlepší ochranou zůstává však lůno mateř- ské a k tomu směřují jiné řekli bychom „po- kusy“. Mořský koniček, obeeně známá rybka nosí vajíčka v prohlubni na břiše, a opět práe tu koná otec, jemuž samice vajíčka tam naklade.
25 article
Častěji dojde však na matku; mnohé ryby, ně- kteří mloci a ještěrky nepoloží vajíčka, nýbrž podrží je po nějakou dobu v těle, až se z nich vylihnou mláďata. Mládata nedovedou se vždy vyživovati, staří je tedy krmí, včela donáší slad- kou kašičku, kutilk ochromené housenky, u ně- kterých červů počnou mláďata v těle mateřském vylihlá matku prostě vyžírati. Na vyšším stupni má však matka vět cenu; proč by se dala mláďaty sežrati, když má přebytek síly v krvi, ktorou je může uživiti? Vý živa může se státi z počátku pouhou prolínavost pokožky, i otec může takto mládě vyživiti, jal jsme viděli u ropušky čilské. Žabka tato ale okazuje, jak před miliony let ze zvířete oboj živelného mohlo vzniknouti zvíře již jen plícem dýchající, skutečný plaz. A z takovéhoto někle- rého plaza v pravěku vyvinul se tajemný „ssavec“ prvotní. Co z něho na nás zbylo, jes jen několik nepatrných kůstek, z nichž tak těžko si vytvoříme obraz živého tvora, jako kdyby- chom z několika rekvisit divadelních měli si do- mysliti celou tragedii. Od pouhého výpotku ve vaku ropušky a ke skvostnému doušku mléka mateřského, který matka za tepla jako nejvydatnější výtažek z vlastního těla bezmocnému bezzubému tvore- čku svémů poskytuje, když ku prsu svému jej
Žabka
26 article
přiloží, jaká dlouhá řada a zdánlivě mezera ne- překlenutelná! A přece možno v celém tvorstvu sledovati onu posvátnou souvislost ve vznikání světa z jednoduchých počátků. Kojení mláďat mlékem jest zláštností ssavců; vyskytuje se jak u opic, veverek, koně, žirafy, tak u ježka i klo- kana. Nejjednodušší způsob okazují dva zají- mavé zbytky prassavců, ssavci vejcorodí, ptuko- pýsk a ježura. U památných těchto ssavců nelze mluvití ještě o kojení mláďat, klerá lihinou se ze sku- tečného vejee, opatřeného u ježury pergameno- vou skořápkou, podobnou vejci želvímu. Když tedy mládě ve vaku se vylihne, protrhši sko- Mípku, děje se to v tak mimořádných u ssaveů poměrech, že nelze říci, že by „ssálo“. Výživa jeho omezuje se na lízání dvou míst v ochran- ném vaku, kde jsou dvě potní žlázy, v ten ča vydávající hojně výpolku. A žlázy tyto nemaji ovšem podoby s prsem mateřským s přečnívajíeí bradavkou; jeví se u ježury spíše opak, totiž dvě prohlubně, v nichž ústí žlázy jako sýto pro- vrtané. Z těchto žláz vylučuje se mléčnatý vý- potek a hromadí se v prohlubní jako v misce. A z této misky líže mládě svou první mateřskou polivčičku. A nyní již nevidíme tak nepřeklenutelné mezery mezi výživou malých ropušek a mladých ježur, nejjednodušších ssavců. Výpotek z těla, jenž drážděním hojněji se vylučuje ze žláz, stal se pramenem lízajících mláďat, ať již ve vaku neb na povrchu.
27 article
Znáte ohyzdnou, podivnou žábu pipu z jižní Ameriky. Zde nelíhnou se žabky ve vaku, nýbrž ve žlázovitých kožních bradavkách n hřbetě rodičů. Výpotek kožní může tedy sloužiti různým účelům. Naše ropucha, vyměšujíc hojně onoho nelibě páchnoucího, jedovatého výpotku, chrání se jen před útokem, tak jako rostlina vydávajíe silně aromatick, oloj. Od tohoto výměšku až k doušku mléka mateřského zdál se býti veliký skok. Není; v přírodě není nic odporného, při- blížíme-li k účelnosti a tvůrčímu pochodu vý- Primitivní jsou hlasy žab, rozléhající se melancholickým kuňkáním z mokřadí; veselé výskání zaznívá z koupelny v řece, kde žabky dvounohé za horkých dnů jeví chuť vrátiti se k životu obojživelníků. Ano jen člověk po dlou- hém vývoji dospěl k moci opanovati živly oba. B. B. voje.
jižní Amerika