2
title
Politický přehled vnitřní.
3
article
nice к šíření křesťanské osvěty na Balkáně
a v daleké Asii.
Divíme se vůbec, že naší slovanské
Praze nepřipadl tentýž úkol, jako Lyonu,
čím jsou francouzský Lyon a belgická Lo*
vaň pro misie zámořské, tím by mohla býti
Praba pro slovanský svét. A vňbec divíme
se nemálo, že v Čechách, kde je veliký nadbytek
studujících poměrně velmi málo vě
suje se kněži pracím misionářským. Oč více
mají Poláci kněží misionářů ve všem světě
nežli my. Poláci mají též svůj obrázkový
misionářský list, jehož my češi dosud nemáme,
а к jehož vydávání bude se muset
co nejdříve přistoupiti, aby i v národě českém
vzbuzovala se přízeň к misiím mezi
pohany.
Konečně jest nám ještě z bludu vyvěsti
ty, kteří doufají, že by kdy místo liturgie
latinské mobla do našich svatyň býti zaváděna
liturgie slovanská. Pravíme přímo :
náš katolický, totiž pravý katolický
lid si toho nepřeje.
Kdyby dnes v některém z kostelů pražských
zavedena byla liturgie slovanská, tážeme
se, kdo by tam chodil ? — Z počátku
páni a slečny z těch kruhů, z nichž
se vňbec do kostela chodí málo kdy. Ty by
chodili z pouhé kuriosity a křesťanský
lid zůstal by věren liturgii latinské.
Dokladem toho nejlepším je v Praze
ruský kostel. Dnes tam nevkročí skoro již lasy před
ani živé duše, ba ani ty ruské duše, pokud
v Praze jsou, tam nejdou.
Ubohý Sladkovský v jakém sebeklamu
žil, když svým přestupem к ruské církvi
lichotil si, že za ním půjde celý národ.
Sladkovský přesvědčil se sám na sobě,
že ideu cyrillometbodějskou politicky frukti-
fikovati nelze.
To nechť si u nás zapamatují ti, jichžto
se řádky tyto týkají.
Praba
Polák
Sladkovský
Balkán
Asie
Praha
Lyon
Čechy
4
article
▼ Praze, éne 4. sárí.
Praha
5
article
Schůze německých důvěrníků moravských
včera večer v Brně konaná usnesla
ее kandidovati na místo lesnnlého Winterhol-
Brno
6
article
Kristián hrabě Kinský, člen panské
sněmovny, bývalý semtký maršálek doinerakoo-
ský, J. Vel. tajný rada, rytíř řádo áelesoé kornny
2. třídy, ěeatný rytíř řádu něm rytířů,
důvěrník rakoaakonherské kanky, president všeobecné
depositai banky ve Vídni, kontrolujíc!
řiditel vídeňské vsójemcé pojišťovny požárové,
semřel v sobota 1 sáří na sámka svém Ma-
tsenn v Dolních Rakoasíob. Narodil ae dne 28.
ledna roka 1822 a dosáhl tedy věko 73 let.
Byl stoupencem strany ústavovérné, již byl
kandidován a volen do snémn od roku 1861 aš
1891 a na Hiskon radu od roku 1863 až do
Kristián
Kinská
Vela
Vídeň
Dolní Rakoasíob
panská sněmovna
všeobecný depositai banka
7
article
miti „Zahrádka" jen polovici toho nákladu,
bude lacinější než on, neboť není vypočítána
na kapsu.
Obrázků bude miti „Zahrádka" v každém
čísle jako dosud 7—9, kromě občasných
barvotiskových příloh ; ale p ř e c p á-
V á n a jimi nebude Zkušení učitelé právem
ei stěžují, že mládež přílišným
množstvím obrázků, zvláště „di
vokých"sekazí, čtení sebe lepšího
si nevšímá, jen na křikla
vých obrázcích své zraky pa
в o n c Ne, takovým směrem „Zahrádka"
nikdy nepůjde, třebas to některou část čte
nářstva „táhlo". Krvavých povídek o Indiánech,
krokodíloch a tygrecU tam nenaleznete.
Ona půjde stále vytknutou ce
ston a bude přinášeti četbu ušlech-
t u j í c í.
Než, bohužel, dosud jest mnoho škol
a četným žactvem, kde „Zahrádka* není
známa. A přece jest potřebí jen dětem ji
ukázali a doporučiti. či se někdo bojí někde
„špatného oka" ? Neupírá-li se jiným časopisům
právo, aby byly ve školách šířeny,
— má býti právo to upíráno časopisu katolickému?
Či budeme к tisku katolickému
lhostejnými kn vlastní škodě?
Bohužel zavládly nyuí u nás poměry takové,
že bez malého — a někdy i velkého boje
věc katolická cestu si neprorazí. A toho
boje se nebojme, neboť bojujeme za v é c
dobrou, a ta zvítézí. Nářek, že
mládež na mravech úžasné se kazí, nám
nepomůže, nebudeme li ji napravovati, a
к tomu jest „Rajská Zahrádka* dobrou pomůckou.
Nuže, race к dílu při počátku nového
ročníku 1 —ský.
Zahrádka
Indián
e c p á
8
article
Katolické ikolatTÍ т Bulburvkn ujímá ее r. 1888. Dae 11. říjoa r. 1888 povolán do
vidy více. Bude miti praktických výsledků panská anámovny.
při salidňování Sibiře. Sibiřský kočovník Gymnasia v Cetyi a v Téiini. Neobrácený
na křestanskou víru nebude se děje Námoá, ie budou v koalici miti hlavni
teprv tázati ruského kozáka, emí-li společné slovo, anaéně se ochladily. Vidi, ie přese
přistupovat! ku stolu Páně ať si již dle ritu vieohnn nechuť nstonpiti mati oběma spoleě
latinského anebo slovanského. Otevřením ným stranám. Saad by spřátelili se s myilén-
Sibiře nastane katolickým Slovanům veliká kon polského gymnasia » Těiiné, kde sice bojí
Úloha civiheatorni prostřednictvím idey cy-lte o éást živlu némeekého, eie kde mohou ее
rillo-methodéjské vedle vzneiených úmyslů v jtěiiti na apolitěni áivln ěetkáho v nejtevero-
papeže. I výobodnřjíí éásti semi kornny ěeiké. Ale aHaeni
Lvov, Záhřeb, Sarajevo, Vídeň, Praha, ' slovinského gymnasia v Celji bylo by po jiob
Velehrad budou miti své misionářské sta* rosnmu klinem do německého mata, průlomem
Ruský ministr cest odebral se v so-
, , . . ... - . , boto na přehlídka dráhy sibiřské. Dne 6. sáří
ler. s. říšského poslsnce brněnského majitele, bode do výobodiitě dráhy, Ču jabinska, načež
strojovny a původce německého doma v Brně
Páně
Saad
Sibiř
Cetye
Lvov
Záhřeb
Sarajevo
Vídeň
Praha
Velehrad
Brno
Celja
Těiiný
9
article
do německé bsity, brsciof peněméování, ve,
řejoým ■•bsnbeiiím, ie nebylo pravda, co se
■věta namlouvalo o němeokoati Štýrska. Jak
в německých liatů vyavi'á, adá ae, áe ceda
ministra Pleoera do Lvova mě a sa úM, po-
hnonti Poláky, aby pomohli v tá věci Nímcům
proti atraně konzervativní a byť i na dále měli
v koalici aůatati ponič Němci a Poiáoi
Polák
Němec
Štýrsko
Lvov
10
article
Politický přehled zahr&nìén
Politický přehled zahr&nìén
Francie. Pověstný řiditel Robin, jenž
dle výledků vyietřovínl v Campuia n
ubohých sirotcích prováděl vyobovatelaké po
knay, byl koneěně vládon odvolán. Co mi
slomilo vas, bylo, že vychovával s*é svěřence
v beavLiteneotvi , totii v nejmodernějiím
■aoacnlotiamn : bes Boha i bes visiti. — Bei
Boha by *i byli páni v čele vlády neobali
ještě Ubiti vychováni airotků, ale'bes vlaati, bylo
j<m na pováženou. Z okolního obyvatelitva nebyla
by rodma avé dítě svěřila mn ani aa oe ý
•vět. — Toma bych nesvěřil ani koěbn !
říkal prostý lid o Robinovi. Povatal a toho
veřejný ikandál a náaledek byl, že vláda pano
Robinovi řekla, aby pro své vyohovateiskó po-
kasy vyhledal si pole někde ve stFedoi Africe,
tam, kde profesor Cornier po.tavil »von ie
loanon klec ke atndováni řeči opic. — Nesmírně
pohorilivým bylo chováni se lavolské
a po popravě neiťaatného kněze
Brnneana. Nepočínala si lepe, než brve-
žísnivý dravec, jenž žízni po lidské krvi. Ko-
1 к dni před popravon n věšení pokřikovala a
ohysdné popěvky řvala. Neiťastnik mosil sa-
konieti dvojí mnka před amrtí. Leé odsousenec
proti viema oěek&v&ni osvědčil právě před
smrtí eeobyěejnoo srdnatost. Ten den před
popravon spovídal se dlonho žalářníma apo
vědníkn. ▲ ráoo před popravon jeitě jednou
— na deset minot — načež a velikou kajío-
nottí přijal tělo Páně. Na oandné ceitě atále
líbal kříž a spovědn ka objímal no nejvrouo-
něji. Poslední objetí obou trvalo dlonho. Píli
smrti ještě odprosil své bývalé osadníky sa veliké
pohtrieni. J ;ho srdnaté a spola kající
chováni nsmfřilo mnohé.
Robin
Toma
Cornier
Francie
Afrika
11
article
dne 6. září bode v jeho přítomnosti na 660.
veratě od čeljabinuka spojena kolej na 1. části
trati, Celjabinik-Omik, kladená a ebon těchto
konců. Na to pojede prvý vlak do Omska.
Z čeljabinika na levý břeh Irtyie blísko Om>ka
je 743 verat. V r. 1895 bndon koleje sibiřaké
dráhy poloieay do Kráinovodike — od Celja-
binaka 2100 verat. Aviak velké ieleané moaty
přes řeky Tobo!, liirn, Irtyš a Ok nemohoo
býti dokončeny dříve než koncem r. 1896
Zetim bode *e proroaovati voaba po proma-
t mných dřevěnýon mottech, jei bndon v době
podsimnloh a jarních ledových dřenio rcaebi
rány. Z Отека vrátí ae ministr cest do čelja
bimba ke dni 8. aáří к zahájení praní na spojovací
odbočce mezi dráhoa sibiřikou а
uráltkon.
Omsk
Celja
Toba
Irtyš
Oka
CeljabinikOmik
12
article
Zemědělství se nevyplácí na Rnsku
„Daily Newa* uveřejňuje z Oděvy dopi*, z ně
boi ta nvádíme ; Velmi důležitý bnde ae bonati
kongrev itatkářů dne 25. září v Charkově.
Hlavním předmětem rokování bade, aby příště
anačnš byla redukována plocha země oa pěstování
cerealií návledkem bezpříkladné obilní
láce. Pozornje se, že každým rokem ceny
obilní kleiají, tak že již ani vývoz na aápad
■e nevyplácí. Proto npozorňnjeme naie hospodáře
na tento ajesd. Připravuje prý ae návrh,
aby některé lány nechaly se aarůeti ieeer,
niiií polohy Inkami a aky více pěitovalo ae
maio. Snad že i o žirné Ran budoa platit
slova Macanlaye, jež v letech padesátých
vmetal ve tvář lordům : ovce sežrala člověka I
Charkov
Daily New
13
article
Ze spelků přátel míru. Antverpský
■jezd apolkův a jednot agitnjioích ve proapěoh
zabezpečeni míro pro vieobeoné zavedeaí »mír
ěíob aondův mezinárodních uvnesl ve po návrhn
Franoocae Arnooda vf «vati vieodny parlamen’y
■věta, by samítly každý další poiadavek ca
vojsko. Dále přijat návrh Němoe Grellioga »
Angličana B/leaa, aby vlády byly pcšádáoy,
by svolaly mezinárodní koegrea. v némš by ae
radily o tom, aby zbrojení aspoň na nrěitý
čas bylo zastaveno. Byle* pravil, že jest návrh
ten eng ioké vládě sympatický.
Angličan
Němoe Grelliog
14
article
Španěly. (Z Beroetony.) Španěly jeon
dosnd německým novinářům španělikon vea
ničí. Nedávno přinesl „Frankfurter Zeitung1*
■právo, še k smrti odtonsený anarchista Sai
vador, jenš v divadle vrhl oca osudnon puma,
byl přijat do řádu dominikánského.
Z toho náramné ustrnotf ve světě šornalisti
ckém. Pravdy na tom celém je tolik : Ve špa-
něliob věnuje péče svláštní odsooaeným
Španěl
Sai vador
Frankfurter Zeitung 1
15
article
T Prase, 4. sáK.
T prase
16
article
к smrti. Knězi jednomn podařilo as anarchista
Salvadora přivésti kn pokání a kn sv. zpovědi
Odsouzence své bindy slavnostně odvolal. Sel
vador neočekává šádoé miloati, oýbrš chce
kajíoi a přlkladnon smrtí zemřiti. Za tím éěe
lem kyl na iron prosbo zapsán do III. řádn
■v. Františka, jenš jak známo, nrěen jest pro
všecky laiky bez rosdilo, kteří odbodieji sc
véiti šivot kající.
Salvador
František
17
article
Kronika církevní.
Kronika církevní.
* Krakovské biskupství. Krakovský
„Glos Narodo" ohlaioje, že z rczhodnýoh míat
otázán byl ndp. bisknp Poiyna přijal li by
hodnost biskupa krakovakého. Odpověď posud
nedošla.
* Slavné zádušní služby Boží za
z snnlého převora ryt. řádo maltéaekého budon
■lonieny 6. aáří, jakožto pátý den výroční
jeho úmrtí v ohrámu Páně a Malteift o 8
hod. ranní.
Glos Narodo
18
article
* Kněžské jubileum. Jan Nep Klein
jeat jméno neien po dieoiai královéhradecké,
ale po celých Čechách тел! kněžatvem velmi
dobře snámé a eoi divu tedy že van šila se
téměř celá dieoéve ke dni 28. srpna, kdež
velebný tento patriarcha ve farnoiti avé čině
veliké aiavil padesátileté jnbilenm svého koěš-
■tví. Z 19 n ivosvěcenců r 1844 zůstali toliko
dva veteráni : vadp. kanovník Jan Antes, farář
oerekvioký a smíněný jobilant, arcikněz kraje
jiělntkébo, nyni právě od J. Sv. Lva XIII. jmenovaný
pap. protonotář. I z dalekých krajů
diccése hradecké ijišděli ie hoité kněši. bývali
to ze semináře biafenpikébo obovanoi nynějšího
oilaveuoe, jenš po 14 roků jako ipiritnal a
rektor alumnatu byl jim npřímným rádcem,
skušeným vůdcem a laskavým otcem, Paonjeť
jeitě ne půltřetíbo sta těch tlohů církve, jimi
slovem výmluvným uměl vdechnouti potřebnou
obětavost, m nnavnon horlivost a oddanon láskn
službě Bosí a všichni tito bývali chovanci
jeho žehnají aajiité nyní každému jeho slova
každému pokynuti, jei jako nezapomenutelné
pravidlo aprovácí je v dnohovní aprávě ; vždyť
neostával nám na oči atavěti cíl kněze : čest
Jan
Nepa
Klein
Antes
Čechy
19
article
Boží a ipaan dall. A může bono .iti ae oalave-
neo, že mezi odohovanoi avými měl jednoho,
iena povýšen byl na první míato v diecéai, na
•teleo biskupský; a i tento nejd. náš vrchní
paatýř přispěchal, aby účastenstvím avým avýšil
oslava a radoit jnbilanta, bývalého duobovního
rádce svého. Kolem těchto dvou hodnostářů,
svého vůdce a praporečníka, shromáždilo se
nás přes 50, namnoze to již stará garda ; ale
když nejd. vrchní pastýř dojemnými s'ovy
oslovil vsd. jnbilara n napotom prapor kříže
na berli mu odevzdával, tn každý z cái v dnii
obnovoval tn přísahu, že těsně seřaděni kolem
vůdců svých krAieti bodem pod práporem kříže
důvěřujíce v Toho, který přemohl svět. Stará
garda se nevsdává ! Dojemný byl okamžik,
když po promluvě ndp. bisknpa poklekl stařeček
jobilant, žádaje biskupského požehnání.
20
article
Vzletnými potom slovy vylíčil vsdp. kanovník
Brychta, též choveneo oslavencův, záslnéné
působeni jeho. poukázav, jak mnohé pomníky
saoeobal na míateob, kdež pracoval ; načež poděkovav
mn jménem všech chovanců, odevaáal
mn jnbilejní dárek : kalich, рас fikal a albnm
fotografiemi bývalých chovanců ■ prosbon,
aby jakož oni, ne-li osobně, toi dochovnésnfm
slavnosti se súěsstňují, při své jnbilejní mii
iioh pamětiiv býti ráěil. Vsdp. jablant blnbcoe
dojat odkázal ihned ty dárky synovské vděčnosti
po evé sm-ti pro alumnst hradecký. Nato
hncl ее průvod i fary do chrámu Páně, který,
mimochodem podotknuto, vsdp. jubilantem к této
slavnosti novým svatostánkem a dvěma barvenými
okny obdařen byl. Účastenství bylo nejen
to strany věřícího lido a spolků přebijoé, ale
i vznešený p. patron J. J. kníže Fil. Hohenlohe
Scbil ingifürst а о. к. úředn etvo i zastu
pitelatvo okresní i obecní, jakož i ct. učitel-
■ vo v hojném pošto se dostavilo, kteréžto poslední
již při vstoupeni do chrámu antifona
„Ecoe sacerdos mageus", jakož i napotom mii
vokální od Horáka precisně zapělo. Po skončených
obřadech jcbilejníob promlnvil nejdůst.
vrchní pastýř po svém způsobo srdečnou řečí
účastníkům slava iti, porovnávaje vsdp. jnbi
lenta a nčitelem církevním sv. Acguitintm,
jehož církevní památka na ten den připadala.
Na to sloniil vsdp. jobilant slavnou mši sv.
coram episcopo za assiitence svých bývalých
ministrantů.
Brychta
Páně
Hohenlohe
Horák
svatý . Acguitint
21
article
* První exereieie českých učitelek
na Moravě. Bylo to 25. srpna t. r. odpnl,
když ubíral ce aástnp učitelek z nádraií v Uh.
H adišti ka Velehradu. Mimojdooolm nebylo to
as j š nic divného, ježto před několika dny
obírali se touš oeston naši bratří v povolání
— očiteiové — a o těch vědělo se, ie scházeli
■e к dnobovním cvičením Ano, dnohovní oviiby
o byly, které nás tam přivolaly. Družičky
■ květinami, pestré elovenky, kněši ve slavnost
n'ch roniioh a křiiem vyšli nám к „Cyrillee*
vstříc, načeš obíral se slavný průvod pěje píseň
„Rjhle, svátý Velehrad jiš záh* při průvoda
hudby a za blábolu zvonů do velechráma Tam
zapěno slavné „Veni sancte Spiritus". Po požehnání
bylo první roajímání v kapli Božího
broko. Pak byla večeře po níš jsme se ode
braly na odpočinek. Drahého dee, v neděli,
nastalo jiš přísné mlčení a každá jednotlivá
vpravila se zcela vášni do exeroioii, jež braly
sc tímto pořádkem. O půl 6. hodině ráno ce
vstávalo. 0 6. hodině byly sěitclky přítomny
mši sv., při níš zpívány písně s průvodem
varhan. 0 půl 8. hodině po snídaní bylo první
rozjímáni. Na to krátký odpoěinek, jeboš mohla
kaidá ošiti kod к dnohovní ěetbě nebo к zapisování
poznámek, zpytování svědomí a pod.
a krátká pobožnost. O 10. hodině bylo drahé
rozjímání. Po odpoéinka dnohovní četba. O po
ledoáoh oběd. při němá rovněž doobrvní knihy
od jednotlivých nčitclek na blat předčítány,
ooš stávalo se těš při snídaní, svačině a při
večeři. Po obědě byla adorace čili klanění se
nesjvétějií Svátosti Oltářní, pak krátká pro-
cháske. Na to podal vdp. P Stojan vysvětlivky
maleb ehrámovýoh. O 2. hodině odpdedne byla
modlitba sv. růžence в o 3. hodmé třetí meditace.
Stojan
Morava
Velehrad
Vit sancte Spiritus
boží broko
22
article
Po odderhn svačina. O */4 na 5 hodina
pobožnosť o půl 6. hodině čtvrtá meditace
o 7. hodině večeře o půl 9. hodině požehnání
a miserere. Kdykoliv obírali se učitelky do
ohrámo nebo z něho, do jídelny neko к pobo-
inoitem v průvodu, zpívaly nábožné pilné
■ „Poutní knihy". Tento pořádek a malými dis
potřeby odobylkami zachováván téměř denně.
Třetího dne kromě toho byla svátá spověd a
dne posledního při mii sv. přistoupily učitelky
společně kn sv. přijímání, jei spojeno bylo
s rozličnými odpnitkovými modlitbami. Na to
následovalo slavné „Те Denm" a sv. požehnání.
Kn konci zapěly něitelky hymna papežskou a
národní hymno rakonskon. Při posledním pak
snídaní poctili něitelky svon přítomností vdpp.
P. rektor в P. Stojan, jenš vidy byl s námi
a P. Dr. Jemelka, jenž konal meditace. Fo
■nídaní bylo t' mto zasloniilým pánům příslušně
poděkováno. Při této příležitosti kndiš též
vděčně vspomenuto P. T. „Apoštolátu pod
ochranca s v. Cyrila a Math oděje e blahoslav.
Те Den
doktor
Jemelka
Fo
Cyril
Matha
23
article
Marie Panny," kterýžto spolek valnou část
hmotného nákladu vzal na sebe. Kšž Bůh ie--
hná za to dobročinnému tomu spolkn, aby
získal hojně členů, kteří by četnými příspěvky
nahradili veliká spolková vydání Zaplať Bůh I
Obdrževše na památka velké obraay asv. Cyrilla
a Methoděje, cčitelky rotloaěily se srdečné
drožka s družkon. slibujíce eobě, že dá li Bůh
přijdou na rok zase. Ano, drahé družky, přijďte
zase, přiveďte také ty, jež lato* zdržel ialeiný
předsudek o exercioiíob, nebo nějaký přemluvaě,
enž duším zbožným závidí spokojenosti a klidu,
jeboš jen v Boba nebýti Ise. Jací to chodáci,
jenž skrývají svon zášť pod rmškon moderní
vyspšlosti, avobody a pokroku ! Kdo rozom
máš, nvaž, kdo jest svobodnějším, ten, kdo
vymaniv s» a ohledů ne svět Beku slouží, no-
dada se máeti úlisnými řečmi, bobopuatými novinami
a knihami, ěi ten, jenž podHanje avé
amýileni a jednání lecjakému m uvkovi a pisálkovi
— a při tom ještě myslí, ie je pokročilým
a že šíři osvěto. К tomu tošim netřeba
vysvětlení. A tak, drahé sestry v povolání,
chtějme náleieti к těm rozumným a
hlasme ce statečné a neohroženě к Tomu, jenš
pravil ; „Já jsem světlo světa". Ať si nám svět
spílá tmářek a spátečnio, ať1 se nám vysmívá,
ať námi pohrdá, et si řeknou ie jsme chtěly
býti nadoěitolkami, řiditelkami nebo inšpektorkami,
anebo že jsme ae aspeň exercieiemi
chtěly někomu zavděěiti — to nás neod-trail
abyorom na rok nešly zase. To víme, že json
to lepalie, jimiž se klame lid ometeného rozumo
a krátkého zraku. My však chceme stati
věrné n víře a vytrvale kráčeti pc znáno < cestou
Marie
Bek
bůh ie
bůh I
24
article
Pravdy Véčcé, к níž i dítky nám avěřené-
přivésti dozfáme. Jen :
„Vyslyš, Расе, vyslyš prosbu vřelou,
kterou к Trůnn Tvému ekládáme;
požehnej vlast, žehnej církev celou
„zůataň в námi* — zbožně želáme;
provázej nás na veadejií ponti,
nedej lidu avému aahynooti
pro Kristovy drahé běM
vylej milosť na své na děli."
(Z píacě : „Ejhle, oltář" *)
Kristův
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
* Zpráva listů stran Libèsic u Žatce,
že tam češi o dosasent administratore dp.
Išky se zaaasovali a když tobo nedosáhli, ie
hroaili dp. f<ráři nožem, jest nesmysl, nerei-li
nepravda. Čechů tady jest sice skoro tol k co
Němců, ale vdaných a ženatých a d-ioíků,
kteří json horší Němců, nenvédomšlí arsa re-
negati Ta o jakési straně české řeči býti nemůže
a je.t tam řečený p. administrator
P. liba úplcě v tomto eb edu isolovaný. Č e-
obů tn neexistuje. Byly to dole věřící
na 2000 (majorita), občané aaobovalí a křesťanšti,
věřící, sami Němci, kteřížto mají
dp, administrators, ač Ceche, velmi rádi, ježto
jest to muž výtečných vlastnosti a jen proto,
še mu matiěka nedala německé srdce, kteréž
by v tom ei veřejně záleželi delo, nadávali tá
„české holotě", jak to jest n Žstee v panské
módě. Oiadniei máji jej velmi rádi a mrzí sa
nad tm nemálo, še jej mají ztratili. Roztrpčení
toto dnem co dnem roste, že »• dá
ne štvaní nevčMo'ch křiktonnů více, než na
prosbo všech věřících, kteří marně aeň prosili.
*) Co pan dopisovatel na konec svéko dopita
к informaci podotývá na naái adresu, máme za
to. ie uám křivdi. My se českýck knéií v otevřeném
úterní lastéváme při každé vhodné příležitosti.
▲ tu ae aim již stalo nejedaoo, ie jsme byli nemile
detaavování od jiných kněži českých v tomtéž nsa-
vřeném území, kteří dokoace tvrdili case něco jl-
Iška
Čecho
Němec
Cech
Libèsice u Žatec
Č e