Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni. Předplácí ее v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508-11. v Praze: I poštou: měsíčné . , 1 sl. 10 kr. 1 sl. 36 kr. étvrtletné . 3 „ 30 ,, 4 „ — „ pftlletné ,.в.в0„|8. — , celoročné . 13

Praha

2

CECH.

3

DOPISY frankované a podepsané přijímá r e d. a Ic c e v Ostrovní ulici ČÍS. ! 508—II.

ic c e

4

Kukopišáv m vracíme a nepodepetiných nedbáme.

5

REKLAMA!E nezapečeténé poeýlány budtel nefrankovány.

6

Jednotlivá čidla 5 kr S nedělní přílohou 6 kr.

7

Inseráty počítáme ncjlevnčji

8

ČÍSLO 202.

9

V PRAZE, V OTĚRY DNE 4. ZÁŘI 1894.

Praha

10

ROČNÍK XXVI.

11 title

Pozvání к předplacení

12 article

na měsíc září polltlclcéHo d. en ní leta.

13 article „CECH”

„CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčně zl. 1'35 Čtvrtletně zl. 4- — ročně zl. 16 — Pro Prahn s donáškou do domu: měsíčně zl. 110 čtvrtletně zl. 3-30 celoročně zl. 13-20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí ae měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními poukázkami administraci „Čecha" v Praze, Ostrovní ulice é. 1508-11.

Čecho Cecha Praha

14 article

Idea náboženská a idea cyrillo- methodějská. V Praze, dne 4. sáH. V tom strastném věku, kdy idea náboženská zosobněna v papežích, v rodé habsburském a několika málo katolických moc nostech bájila a též uhájila Evropa před vpádem Turků jak na zemi, tak i na moři: idea protestantsky náboženská zosobněna ve švédském Gustavu Adolfovi, mečem a ohněm pustošila střední Evropu, při čemž útrap největších zakoušela naše ubohá vlast. — Je věru s podivením, že rodu habsburskému sevřenému se dvou stran : na severu od švédských vojsk a na jihu od Turků, podařilo se říši svoji uhájiti. Historie spravedlivá dnes náboženské idei, zosobněné v papežství a císařství, praví: že právo a spravedlnost byly na jejich straně, a že právo to konečně musilo zvítěziti, neměla li Evropa upadnouti v jařmo nejosudnější. Ti sice svatyň a klášterů, do nichž pílí staletou mnichů a umělců nashromážděno bylo pokladů vědění a umění nesmírně mnoho leželo v ssutinácb, a co nebylo zničeno ohněm, bylo odveženo do Švédska. Cesty Švédů a s nimi spojených protestantských knížat označeny byly folianty knih a vzácnými rukopisy, jež později tvořily základ novějších universit v Německu. Dnes může každý ne- předpojatý snadno rozhodnouti, kde idea náboženská byvší representovaná bud církví katolickou, anebo protestantismem vůbec, působila blahodatně, a která vůbec k civili- oprávněna i dnešni „a potiori". Praemissy jsou tytéž.

Turek Gustav Adolf Švéda Praha Evropa Švédsko Německo

15 article

Zatím již půl třetího sta let uplynulo od veliké revoluce náboženské, více než dvé stě od posledního vpádu Turků do střední Evropy s právé sto let uplynulo ode vzniku revoluce francouzské. Kde stojíme dnes ? — Před vznikem revolnce nové, dle diagnosy znaloů větší a horší nežli obě předešlé. Turci o mnoho horší vrhají se na ci- vilisaci evropskou. Kdo bude bájiti Evropu naproti barbarům, kteří ve statisících vynořují se z brlohů světových měst ? Bude to opět idea náboženská.

Turek Evropa

16 article

sociálně revoluční snaží se temperieovati několika tucty paragrafů, jimiž troufají si bezpráví nejkřiklavějáí spáchaná na lidské práci, vyrovnati. Kde však boří se základy, tam pilíře, podezdívky z venčí a nové náplastě z písku a vápna na trhliny, pomáhají pramálo Musí začíti se od základů A tu dime : spásonosnou jest jedině idea náboženská, kterouž tolik vznešeně zosobňuje papež Lev XIII. Vládám bez rozdílu vyznání konečně nezbude nic jiného, jako spojití se s ním. Protestantismus malomocnost svoji vyznává. On se již spustil základu apoštolského. On na mnoze již ani neví : má li ještě Ježíše Krista! Tak daleko, čili hluboko přivedl jej filosofický racionalismus. S ideou protestantismu Lev ХШ. počítat! nemůže. Ale zrak jeho přezírající věky .zpět i v před, obrací se к Východu, kde idea náboženská dosud jest v plné síle, je o idea cyrillo-methodějská. Co lidé zlí u věku zlém rozdvojili, to rád by Lev XIII. spojil. Mezi Západem a Východem je pouze mezera, a nikoliv propast Východ i Západ jsou spolu spojeny věcně, obsah víry jest v obou stejný, schází toliko spojení formální : uznání primatu římského papeže, tohoto pravého a jediného náměstka Krista. Kristus zvolil si náměstka toliko jednoho. Kde jest na Východě stův? Jejím car, anebo který ?

Lev XIII Lev Krist Kristus východ západ Ježíš Krist

17 title

Až dosud vlády evropské ohromné hnutí by asi učinili?- Ujali by za ruku

18 article

sací evropských uárodá přispěla více. Odpo- Má li nový zákon dosud platnosti, věd, jak pravíme, je snadná. Katolická církev musi každý vzdělaný Rus tázati se : v boji svém s protestantismem bájila a nbá- jest pravý náměstek Kristfiv ? jiti musila své odvěké právo, čili jak Němci Jen jeden jím může býti. Náměstnictví u nás říkají, svůj kulturní „Besitzstand" toto již po 1800 roků je v ftimě. Otcové proti neoprávnéným nárokům politické re- církevní shromáždění na počátku čtvrtého voluce. Co dnes sociální revoluce podniká století jak od Východu, tak i od Západu proti oltářům a trůnům, totéž učinila révo- náměstnictví to Římu svorné uznali, i luce náboženská u věku šestnáctém a sedm- j Náměstnictví to z Říma dosud nikdo náctém. Byla-li oprávněna tato. pak je neodnesl ani do Carihradu, ani do Kijeva, náměstek Kri- patriarcha, ale ani do Moskvy, ani do Londýna, ani do Wittenberku, Ono je vňímě dosud. Kdo věří v Boha a v Krista, musí uznati i jeho náměstka, kterýž může býti jen jediný. Co z toho následuje? Především to, že idea cyrillomethodějská musí v jedno sply- nouti s ideou náboženskou z osobněnou v papeži římském. Ohromná to myšlénka — ve splynutí obou. Když by dnes svati apoštolově slovanští vstali z hrobu a stanuli na posvátném Velehradě a odtud obezřeli se na Východ a Západ: zraky jejich zamutily by se _A co

Němec bůh Řím Kijev Moskva Londýn Krist Velehrad východ západ

19 article

Otec Nevyslovil ji prostý člověk, nýbrž náměstek Kristův. Jako katolíci věříme, že sám duch Boží ideu tu vložil mu do úst, aby jí rozhlásil se skály Petrovy urbi et o r.b i. Slovo jeho psané — encyklika o idei Cyrillo-Methodějské učinila hluboký dojem i na Rusi. Uskuteční-li se kdy ? Co sám Bůh do úst svého náměstka zde na zemi vložil, to dovede i uskutečniti. My v uskutečnění toto pevně věříme. Kterak a kdy se to stane, ví jedině Bůh. Rusko dnes kráčí cestami epochálními, ských zemích mimoruských, Ono razí si cestu ohromnými prostorami j Hercegovině, Bulharsku a

Kristův Petrův Rus Rusko Bulharsko

20 article

pak Kde

21 article

Poláka a Rusa a s druhé strany Chorvata' a Srba, Bulhara a Řeka a řekli by : pů- J . _ jdeme do Říma toutéž cestou, kudy jsme stupu v Asii každý civilisator býti vítán af kráčeli před 1000 lety. jsi v rouše církve ruské, anebo katolické. Co nás Slovany ještě odděluje od spo-, Puk i přestane sama sebou v Rusku evrop- léčného oltáře? Snad řeč? — Viz, letos na ském ohyzdná nevraživost církve a činov- Velehradó u společného oltáře vzdávala se nictva ruského na katolíky. Povšechnou oběť Nejvyššímu jazykem slovanským a tolerancí na Rašku idea Cyrillo-Methoděj- hned na to jazykem latinským. Dle příkladu ská bude nabývati nové síly. Pak ale záře- toho dnes v každém kostele latinském mo- veň nejširší vrstvy ruského lidu uznají, že hou bratří Rusové, jakmile uznají jediného car ruský přívlastek náměstka Kristova a společného náměstka Kristova, obětovati ' nosí neprávem a možná, že pak i sám ho tutéž oběť, jež obětujeme my latiníci. j dobrovolně se vzdá. Každým krokem Ru- Uzná kdy Rusko dalekosáhlost, nesmiř- вка hloub do Asie bude idea Cyrilici > nost idey Cyrillo-Methodějské ve smyslu : Methodějská nabývati půdy vždy širší, náměstka Kristova ? j Katoličtí misionáři z činy budou sí Ideu Cyrillo-Methodějskou vyslovil sv.’B misionáři ze Sibiře podávat! ruce a budou největšího dílu světa. Nežli leta tohoto | káně. Oltář bude sbratřovati jižní Slovany, století naplní se, bude železný oř projížděti : Zde jí nebude překážky klást! v cestu ani se těsně vedle hranic čínských. j kozák, ani ruský činovník. Ruský carevič ve svém cestopisu, j Vyšší kultura církve západní bude pro- o němž právě pojednal pan Holeček v „N. jnikati massy slovanského lidu

Polák Rus Chorvat Srba Bulhar Řek Slovan Puk Kristův Ruska Holeček Řím Asie Rusko Sibiř Slovan CyrilloMethoděj

22 title

FEUILLETON.

23 article

L ", podotkl, že čínská luza proti všem Evropanům již si zazuřila, toliko ne dosud proti Rusům. Rusko v říši nebes těší se sympatiím národů obývajících největší říši na světě. Jak Rusko známe, neopomene^toto ze sympstií těch těžiti. Rusko — tak pevně věříme — ve chvíli této má nejméně na mysli válku za svými zády v Evropě, jelikož nalézá se na postupu do Asie, odkud jeho obchodu kyne zisk nesmírně větší, nežli odbnde-li do západní Evropy několik milionů pádů obilí. Válka v Evropě zadržela by je na postupu do Asie. Rusko až dosud na území evropském nábožensky je nesnášenlivo. čili řekněme raději : Rusko chová se tolerantně к vyznáním všem, vyjma jedině katolickému a to jednak ze zjevně žárlivosti před souperem tolik mocným, jakým jest katolická církev a jednak ze zášti к Polákům. Konečné však Raško ebee li udržeti si název národa civilisova- nébo a civilisnjícího, musí státí se i ku církvi katolické stejně tolerantní, jako ku př. je Anglie v Indii. Čecha, ! Rusko při zalidňování ohromné Sibiře nesmi rozdílu činiti mezi misionáři rnskými by : pů- i a katolickými. Rusku musí na jeho po- na jednom oltáři svorně slaviti nekrvavou oběť v jazyku latinském a slovanském. Nábožný lid sám bude prováděti ideu Cyrillo- Methodějskou bez ohledu, co tomu budou říkati v Moskvě anebo v Petrohradě. Tu teprv osvědčí se idea Cyrillo-Methodějská u významu svém eminentně kulturním. Kde národové budou miti společný oltář, tam budou i miti práce společné, práce bratrské, na něž bude se rozšiřovati s oltářů požehnání. Praktické výsledky bude idea cyrillo- methodějská především sia viti ve slovan- tedy v Bosně, vůbec na Bal-

Evropan Rus Polák Raška Čecho Rusko Evropa Asie Anglie Indie Sibiř Moskva Petrohrad Boseň Bala národ civilisův

24 article „Rajská zahrádka“.

„Rajská zahrádka“. „Rajská Zahrádka" započne brzy svůj čtvrtý ročník ; pravíme čtvrtý, čím je řečeno, že je zabezpečeno její trvání, a to u katolického lista pro mládež něco znamená. Vzpomínáme tu na dobn, kdy se jednalo o tom, má li se u nás vydávati také časopis pro mládež s tendencí náboženskou. Pravda, četné hlasy к tomu vybízely ; bylo ukazováno к tomu, že mládeži dostává se do rukou všeličo, čeho by čisti neměla, a je-li dosti čtení takového, jež mládeži neuškodí (a při tom také neprospěje), tož aspoň že je nedostatek knih, jež by napomáhaly vychování ve směru náboženském. To bylo pravda, a časopis náboženský pro mládež byl tedy nutným. Ned.vme se však, že při známé (namnoze) „horlivosti", a jakou se věci katolické podporují, s vydáváním časopisu takového dosti dlouho se váhalo. Konečně odhodlali se к tomu náš zvěčnélý činný nakladatel p. Václav Kotrba s nynějším redaktorem. Vydávání „Rajské Zahrádky“ oznámeno v několika katolických časopisech. Někde to způsobilo radost, někda byli hezky zticha (až co se z toho vyklube) a někde měli — dopal. Ti první dávali na jevo svoji spokojenost různým způsobem : zasýlalt literární příspěvky, předpláceli se a rozšiřovali časopis mezi mládeží. Redaktora i nakladatele docházely projevy nznání a přání : Zdař Bůh další činnosti 1

Kotrba Zahrádka Rajská Zahrádka

25 article

Ti druzí byli z části pořád zticha, zčásti pak krčili rameny : „Co pak je to napadlo, teď — kdy už je tolik časopisů pro děti ! To se neudrží, to padne I — Některým se to zase zdálo býti drahé, zvláště když si zapomněli přečisti oznámení na obálce, že ročník I. o 5 číslech stojí 40 kr. a ne 80 kr. Tito druzí měli trochu pravda a trochu ne. Pravdu neměli, když předpovídali, že se „Zahrádka" neudrží. Ale v tom měli pravdu, že už je tolik časopisů pro mládež — na to však zapomněli, že toho směru, jako „Zahrádka" není z nich žádný. Vážnější námitkou již byla domněnka, | že bude „Zahrádka" konkurrentem „Anděla[objevení ani muk Tedy šest až csm časopisů bei tendence náboženské se dobře snese — a dva časopisy katolické jsou již k o a k ur- re n t y, ač jeden vychází v Čechách a druhý na Moravě! Troufáme si tvrdili, že máme dosti katolických spisovatelů pro

Tito Ted Čechy Morava

26 article Strážnému*. Pravíme, že to byla do-(naplnilo zlostí.

Strážnému*. Pravíme, že to byla do-(naplnilo zlostí. jmněnka. Asi před 16 lety u nás těch tábory: t r— drobných časopisů pro děti nebylo. Vychá-jbyli z ticha, ale druzí to [zela „Budečská Zahrada", která zanikla,'přes srdce", u těch to vyl opět dva časopisy — a opět o konkurrenci její redaktor onomu „čertovskému" odhrnul pomazaných a roztrhaných listů z něho s obličeje závoj a postavil mu před zrcadlo, aby se viděl, — nastalo ticho. Prohlédněme si dosud vyšlé tři ročníky chceme, aby měla cenu „Zahrádky*. O spolupracovníky věru nouze byla trvale uchována, nemá. Z duchovenstva přispěli. Bulant, Do- A ještě něco dodáme: ten jistý časopis stál, Fiala, Chramosta, Košnař, Otman, se vychloubá, že má náklad 60.000. Až hade mládež, aby zásobili svými pracemi dra'f Pakosta, Pavel, Potěhník, Valoušek, Za- časopisy, a že těch 95 proč. katolických Iletěl, Zornig a j.; z učitelův a profesorů, dětí mezi veškerou školní mládeží dva časo-j B. Boušk.i, Cech, Čermák, Dolejšek, Нага pisy si udrží. „Rajská Zahrádka" nechcejpat, V. Hejtmánek. Hrubý, Husová, Kalista, ‘ - 1 Khun, Kosma, dr. Kovář, Milota, Mitvalský,

Zahrádka Bulant Fiala Chramosta Košnař Otman Pakosta Pavel Potěhník Valoušek Zornig Dolejšek Нага V Hejtmánek Hrubá Husová Kalista Kosma doktor Kovář Milota Mitvalský Cecha Rajská Zahrádka Khun

27 article

„Andělu Strážnému* překážet!, ale chce jiti s ním svorně ruku v ruce, vůli к tomu aspoň má nejlepší. Jen se podívejme: tamto horlivý kněz A z jiných stavů. B. Brodský, Kuttan, Pi- pospíchá do přespolní školy ; nese dva ba-1 cha, Polabská, Šťastný a j. Většinou jména líčky. Jakmile vstoupí do školy, děti se, v literatuře dobře známá — a v ročníku usmívají : vědí, že v jednom balíčku je „Za- ! příštím zase bude několik nových. |Toho se hrádka", ve drahém „Anděl Strážný". To 1 asi ten od Nymburka nenadál, odebírá „Zahrádku", jiné „Anděla Str." a Ve všech ročnících naleznete hojně jiné — oboje. básní, povídek ušlechťujícího obsahu, pověstí, Ještě se zmíníme o těch třetích, jež bájek a článků poučných ze všech oborů, katolického listu pro mládež j mládeži srozumitelných a vhodných. Hany Ti se zase rozdělili ve dva jsme o „Zahrádce" dosnd neslyšeli — ani jedni skřípěli zuby, zatínali pěsti a1 od nepřátel. Jednomyslný úsudek jest, že nemohli „přenésti : „Zahrádka" podpory zasluhuje.

B Brodská Kuttan Hana Nymburk cha

28 article

(<.o.a „isuuco—. ^—-v.- , -ve« aou»u>, pioo o.»-/» , » .v»» .u vybuchlo, čože, ka-j Zmíníme se ještě o výtkách, jež z ně- že byla drabá (3 zl. 60 kr. ročně) a „Štěp- tolický časopis pro dětí! To se musí ubiti'které strany „Zahrádce* se činí. Někomu ;nice", příloha „školy a Života", která rov-!— A již to šlo. První hlas ozval se tam zdá se býti málo obrázků, jiným cena 8 kr. něž i в hlavním listem před několika lety kdesi od Nymburka. Redaktoru spíláno za číslo příliš velká. — Výtky tyto vyvrá- i zanikla. Tedy asi před 16 lety počal jistý i zrádců, a tamní „radikální a svobodo- učitel svým nákladem vydávati časopis po myslný" „žurnál" dal docela „Rajské Za- 4 kr Asi po 3 letech počal vycházeli druhý bradce* jméno : „Čertova Zahrádka" časopis, onomu na vlas podobný — a nikdo — bezpochyby proto, že on sám má к čertu nemluvil o konkurrenci. A zase po málo le- nejbiíž. těch objevily se dva podobné časopisy — К upokojení všech bázlivých dodáváme, a zase nebylo řeči o konkurrenci. A ještě že těchto „rozkácených živlů" bylo velice v té době, kdy vychází „Zahrádka", založeny málo. „Zahrádka šla svou cestou, a když

Štěp Rajská Zahrádka Nymburk čertův Zahrádka

29 article

Nágl, Rozsypalová, Rychtářík, Svobodová, Váňa, Zákoucký, Zavadil Zelinka, Žádnik a j. tíme snadno Nechceme žádný časopis napodobovali, padělali. Proto má „Zahrádka* větší formát, proto má číslo 24 stran, kdežto jiné časopisy mají 16. Zda je časopis o 16 str. menšího fo. mátu za 6 kr. levnější, každý si snadno vypočítá. A podívejme se na ten nejlacinější z nich ; ve škole pod lavicemi najdete často několik proč by se nezahodil když je tak laciný My „Zahrádce" podobného osudu nepřejeme; trvalou a také aby

Nágl Rozsypalová Rychtářík Svobodová Váňa Zákoucký Zavadil Žádnik