Periodikum ALTO Viewer

1

3. listopadu 1909. Čísto 303.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

— »Hei, Slované« v Oděsse. Kdo by uvěřil, ž naše všeslovanská bymna »Hej, Slovaně« v Rusku, v Oděsse sehraná, bude příčinou propuštění českého kapelníka ze služby vojenské? V pravdě neuvěři- telno a přece píše se nám naprosto ze spolehlivého pramene z Oděssy: Na počest svých krajanů, do Oděssy zavitavších Čechů, sehrál český kapelník v ruském pluku pan Svoboda směs národních pisní českých a ke konci naši všeslovanskou bymnu ná- rodní »Hej, Slované« za mocně vzrušené nálady všech přitomných. Několik přítomných ruských dů- stojníků domnivalo se však, že je to polská píseň »Ještě Polska nezbynula«, pohoršili se z tohoa udali kapelníka Svobodu sborovému veliteli oděs- skému generálu baronu Kaulbarsovi, který beze všech okolků nevinného kapelníka suspendoval. Na- darmo bylo všecko vysvětlování a všecky kroky, podniknuté ve prospěch krutě postiženého kapelníkn Čecha. Neůprosný pan velitel vzal si asi za vzo všecky naše Succowalé, Haasy a tulti quanti, kteří pro českou píseň kapelníky Čechy ze složeb vojen- ských propustili a tak pokutován byl český kapelník pro všeslovanskou hymnu v nejvělším a nejslovan- šlějším slátě — v Rusku. Snad přece povšimnous ruští kruhové u nás i na Rusi toho pro veškero Slovanstvo hluboce ponižujícího zjevu a budou žá- dati za spravedlivé vyšetření této přihody a za ná- pravu její ve prospěch těžce postiženého kapelnika Čecha.

Slovan Čecho Svoboda Kaulbars Rusko Polsko Čechy Rus

5 article

— Polští knihali v Praze. V minulých dnech na- vštívili výstavu vazeb a ručně hotovených papírů v Praze polští knihaři z Krakova za vedení cech- mistra Piotra Řepetowského, podcechmistra Řoberta Jahody a delegáta musea lechniezno przemyslow g v Krakově Ludvíka Proka. Výprava čítající celkem 18 mistrů a pomocníků, byla uvítána na nádraží ko morním radou panem B. Fischerem, inapektorem panem L. Weignerem a členy společenstva kníhařů v Praze panem Heindlem, Hovádkem a Preiningrem. Polšti knihaři navštívili vedle výstavy, která se jim velice líbila, památnosti Prahy, Hradčany, radnici a musea.

Řepetowský Řobert Jahoda Prok Fischer L Weigner Heindl Preiningr Praha Krakov Hradčany

6 article

Mezi českými a polskými knihaři navázány byly'vzá- jemné styky a usneseno působiti k tomu, aby přištím rokem svolán byl do Praby slovanský sjezd knihai- ský, spojený s výstavou knihařských praci slovan ských národů. — Z Měšťanské besedy v Praze. Na přiští di- vadelní večer dne 6. t. m. může se členstvo právem těšiti. Dramatický odbor připravil mu svižným na- studováním rozmarné veselohřy „Třetí zvonění“ od V. Štecha příjemnou zábavu. Jména účinkujících dam Budilové-Balákové, Černé, Jiříkovské, Kovaří- kové, Marešové a pánů Brášky, Grunda, Krušiny Neudoríla, Racka a Vacka za vedení osvědčeného režiséra p. R. Budila předem ručí za dokonalý úspěch a veselé pobavení. Kapela c. k. pěšího pluku č. 11 pod taktovkou populárního dirigenta p. Pičmana zpestří program mimo jiné několika novinkami. Zá- bavní výbor doufá, že členstvo odmění jeho snahu četnou návštěvou. — Přednáška „O dojmechi a zkušenostech z sokolské výpravy do Ameriky“, kterou ve prospěch Jednoty českých novinárů prosloví místostarosta „Sokola“ pražského a zástupce vůdce výpravy sokol- ské do Ameriky pan JUDr. Ant. Novetný, koná se již dnes o 1/28. hod. večerní ve velké dvoraně ostrova Žofínského. Přednáška doprovázena bude promítá- ním světelných obrazů a vslupenky k ní po 2 K. 1 K a 50 hal. možno obdrželi do 5 hodin odpoledne u pp. Boh. „Lantnera, mistra-houslaře na Václav- ském nám., Fr. A. Urbánka, knihkupce u Nár. di- vadla, Fr. Hovorky, knihkupce v Žitné ulici, ve filiální administraci „Dne“ na Perštýně, od 7 hod večer pak na Žofině.

V Štech Budil Balák Černá Jiříkovský Kovařit Mareš Grund Krušina Neudoríla Racka Vacek R Budil Pičman JUDr Antonín Václav A Urbánek Hovorka Praha Amerika Francie Žitná ulice Sokol Perštýn

7 article

— Londýnská mlha v Praze zavládla o 1/44 odpoledne a zkrátila podzimní den o dobrou hodinu. změnivší pojednou ráz i výraz velkoměsta k nepo- znání tak, že ulice, před chvíli ještě světlé, tonuly ve tmách egyptských... Pravá dušičková nálada kterouž světla ve výkladech, úřadech a kancelářícl jen mírně zjasňovala. Kdo nemiluje pouliční tmu. prchal před ní ke kavárnímu stolu. Duše hloubavé přemítaly okamžik o velkém dobrodiní slunečního jasu. Sensitivní lidé propadali tísni. Ubozí choř připoutaní k lůžku, hledali útěchy ve vzpomínkách na šťastnější chvíle svého života: s úsměvem kve- toucího jara, zelených palouků. Obraznost horečná budovala jim před očima vzdušné vídiny, představy krásného lesního kraje s třpytným potokem, hlaho- lem plactva, nádherným letohrádkem, květným libo- sadem — vidiny jasné, hřejivé, nadějné ne nepodob- né těm, jež vyluzuje fata morgana v poušti . . . Ubozi nemocní, dvakrát ubozí nemocní, vražednými plic- ními neduhy! Což není možno, by uskulečnily s tyto vaše sny a vidiny šťastného jara?.. Doufejte, vaše naděje nejsou bezpodstatny! Spo- lek pro zbudování sanatoria pro plicn nemoci na Pleši pracuje o překot, aby se splnily! Na plném rozprodeji losů „Česke 1ote- rie“, spelkem uvedené v život, závisí, abyste se dočkali takového lesního, zdravého, smavého sídla, v němž vráceny vám budou nové síly a nové živolní radosti, o něž připravila vás krutá, nejhroznější ze všech choroba. Ano — doufejte, že nebude toho času nikoho, kdo by vám nepodal ruky pomocné — koupí nebo prodejem korunkových losů „České loterie“ — Sjezd delepátů organisací české sekce Volno Myšlenky (Zpráva pořadatelstva.) konal se v ne- děli a v pondělí za velké účasti záslupců z celých

Praha spo krásný lesní kraj

8 article

Čech a Moravy v místnostech Ženského klubu v Pra- ze. Ještě před zahájením sjezdu dostavil se do schů- ze zástupce c. k. policie a zakázal konání sjezdu prolo, že svolavatel nemohl přirozeně vyhověti jeho úzkoprsému požadavhu, ahy znal osobně jména. zaměstnání a byt všech delegátů i z míst vzdále- ných, na sjezd přibyvších. Na osobní intervenei u policejního ředitelství dosaženo konečně toho, že po nové revisi v dalším konání sjezdu překážky činěny nebyly. Po zahájení sjezdu a zvolení před- sednictva podal red. Pelant obšírnou zprávu o do- savadní činnosti ústředního výboru Volné Myšlenky. kterážto zpráva byla jednomyslně přijata a sjezdem schválena. Také přednesené zprávy pokladní, po dohrozdání revisní komise jednomyslně vzaty na vědomí a ústřednímu výboru a sekretariátu vysloven projev důvěry, který manifestován znovu jednomysl- ným zvolením všech dosavadních členů ústředního výboru. Sjezd tento měl pro českou Volnou Myšlen ku mimo jiné zejména ten vynikající význam, ž přijal nevou osnovu organisační soustavy hnutí to- hoto. Ve zprávě o tisku Volné Myšlenky konstato- váno ohromné rozšíření všech časopisů knih a bro- žur, a sice, jak v podrobném výpočtu uvedeno, za dosavadní činnosti tiskového vydavatelstva Volně myšlenky bylo vydáno na půlětvrta milio- nu výtisků časopisů, knih a brožur. Sjezd přijal celou řadu návrhů vesměs jednomyslně — zejména též vzpomněl smrti Francisca Ferrera, učiniv v tě záležitosti několik usnesení. Za povzbuzující nálady ukončil předseda red. Myslik sjezd v pondělí o 12 hodině polední- — O způsobu kladení rour společného vodovodu bylo referováno ve včerejší důvěrné schůzi komise.

Pelant Ferrer Čechy Morava český Volná

9 article

jež konala schůzi ve staroměstské vodárně. Referení p stav. lada Feigl vyvracel tvrzení společenstva in- stalatérů ve příčině způsobu kladení vodovodu. Ko- mise usnesla se, aby obšírná zpráva byla vypraco vána pro správní radu společné vodárny a po schvá lení bude zpráva zaslána všem zúčastněným obcfm. — Změny držebností. Pan Arnold Rubin, velko- obchodník v Praze, koupil společně s chotí Matyldou od obchodníka s divadelními kostýmy v Prazep Hynka Frídy a choti jeho Anny dům čp. 502— „u Fortuny“ v Havelské ul. za 257.000 K. — Pa František Zítek, majitei uzenářského závodu v Praze koupil od paní Josefy Bechyňové dům čp. 614—1 „U sv. Antonina“ v Dlouhé tř. za 32.000 K. — Pan Emerich Dítě, továrník a majitel domů, koupil od paní Ludmily Hospodářové dům čp. 1826—II. v Tá- borské ul. za 150.000 K. Naproti tomu převzala pí Hospodářová od p. Dítěte dům čp. 251 se zahrádkou v Čelakovského ul. na Král. Vinohradech za 62.000 korun. — Pan Alois Šaman, majitel realit VII., kou- pil od pí. Marie Blabolové dům čp. 1062 na Smícho- vě. — PI. Vlastimila Duchková převzala od p. Josefa Škarky polovici domu čp. 584 a polovici pozemku č. kat. 280 v Chelčického ul. v Žižkově za 10.000 K — Pan Antonín Zeman, mistr tesařský v Praze. koupil od Úvěrního ústavu Spolku majitelů domů v Král. českém stavební pozemek č. kat. 661 21 blíže městské vodárny na Letné za 15.062 K. — Pp Josef a Vilemína Podhradští koupili od plí. Bozenv

Feigl Rubin Matylda Hynk Frída Anna dům Zítek Bechyně Emerich Ludmila Dítě Král Šaman Blabol Duchková Škarka Zeman Josef Podhradský Praha havelský Tá borský ulice Čelakovský ulice Vinohrady Žižkov Královský Letná Fortuna ústav spolek majitel dom U svatý . Antonina

10 article

Novákově, provd. Šedivé, dům čp. 159 s pozemkem č. kat. 201, 539/12 ve St. Strašnicích za 11.000 K. — Úraz dílka. V Křeslicích u Říčan spadla včera s půdy 6letá školačka Božena Selixova a při pádu utrpěla těžké ofřesení mozku. Děvčátko bylo odve- zeno do pražské dětské nemocnice. — Otrava uhelnými plyny. V neděli nalezl vrát- ný v Havličkových sadech na Král. Vinohradech Karel Storek 61letého zahradníka Ferdinanda Schůl- lingera; omámeného plyny z kamen. Přivolaný lékai dr. Lejčar z Vršovic poskytl bezvědomému první pomoci a dal jej dopraviti do vinohradské nemocnice. kde nebožák včera zemřel. Neštěstí stalo se násled- kem přetopení kamen — Opravy. V první denní zprávě pondělního poled- ního vydání »Nár. Listů« (»K W abrmundo vě aféře«) na 4. řádku na místě »liskového učení- státi mělo »vysokého učení« a ve večerním vydání téhož dne pak v denní zprávě »Prager Tag- blatt na prosíku« na 12. řádku zdola na místě k »českému snobu« čti »českému mobu.« — V referátu o všetechnické schůzi správně zníti ma co do počtu posluchačů jest naše universita na místě 20.- — Z Přibrami. (Výsledek voleb do obecního vý boru.) Po úsilovných agitacích strany radniční (vlád- nouci) a strany oposiční, jakož i po zápasu kandi- dátů samoslatných zvoleni byli dne 25. října t.r. do obec. výboru ve 3 sboru pp.: Antropius Jos., sou- kromník, Brůžek Jos, truhlář, Dvořáček Jos., hostin ský, Herold Prokop. soukromník, Jeníček Jos., obch.

Novákův Selixův Král Storek Ferdinand Schůl Lejčar Brůžek Dvořáček Prokop St . Strašnice Křeslice Říčany Havličkový Vršovice Jeníček Jos Prager tag Antropius Jos

11 article

Klán Jos., krupař. Malý Václ., zlatník, Skála Frt. obuvník, Sticbor Aug., kupec, Švejda Ant., strojník Šalanský Syl., koželuh. Zajíček Arnošt, soukromník za náhradníky. Haderer Ant., Krejčí Jos., Procházk Matěj, Štefan Ant., Šulc Václ., Vintiška Frt.; dne 29 října t. r. ve II. sboru pp.: Adamec Jan, řed. měšt. školy, dr. Max z Alemannů, advokát, Čerkauer Jos. obch., Čížek Leopold, maj, cihelen. Drtikol Frt., sou- kromník, Frýba Frt. starší, soukromník, Jech Čenčk učitel, dr. Jos. rytíř Jeschke, advokát, Kolář Aug. maj. hospodářství, Kolářík Jos., továrník, Mareš Jos. maj. mlýra, Fiazza Frt., maj. hospodářství; za ná- hradníky: Edelstein Simon, obch., Gutvirth Jarosl. uč., Vašta Jan, evič. u. v. v., Vlček Ant., voskář Pfeifer Vojl., obch., Špirk Frt., c. k. pošt. kontrolor a dne 30. října t. r. I. sboru pp.: Domin Karel, c. k. řed. ústavu učilel, a vládní rada, P. Hrdlička Em. děkan. Lichtenberg, c. k. pošt. správce, dr. Klička Jan, advokát. MUDr. Korbelius Čeněk, c. k. vrchní báňský lékař, Paulus Frt., e. k. prof. reálky. dr. Šarša Ant., c. k. řed. gymnasia, Simon Karel, obchodník Štěpánek Jan, c. k. řed. reálky. Vambera Rud., c. k. prof. vys. mon. školy. Volek Eduard, c. k. prof. gymn. Lodl Jos., c. k. vrch. horní správce, za náhradníky Čížek Ant., host., Měšťan Frt., továrník, Procházka Jos., maj. domu. Švejcar Vladimír. c. k. prof. gymn. Richter Karel, c. k. vrchní berní správce v. v., Za hradník Jan, c. k. prof. uč. ústavu.

Klán Skála Frt Sticbor Aug Švejda Šalanský Syl Zajíček Haderer Jos Matěj Štefan Antonín Šulc Václ Vintiška Frt Adamec Jan doktor Max Alemanno Leopold Drtikol Frt Frýb Frt Jech Jeschke Aug Kolářík Mareš Fiazza Frt Vašta Vlček Pfeifer Vojl Špirk Frt Domin Karel P Hrdlička em Klička Čeněk Paulus Frt profesor Šarša Simon Štěpánek Volek Lodl Antonín Měšťan Frt Vladimíra Richter učit Čerkauer Jos Lichtenberg Edelstein Simon Gutvirth Jarosl obchodní

12 article

— Přednášky. Z výboru pro lidové přednášky českých vysokých škol pražských. Ve středu 3. 1. m o 1n28. hodině večerní zahajuje pan prof. dr. Bohumil Kučera šestipřednáškový kurs »O elektrickém proudu, jeho vzniku, měření a účincích« (s demon- stracemi) v posluchárně fysikálního ústavu české university U Karlova. Vstupné do celého kursu (šesti přednášek) činí 1 K. dělnictvo a studentstvo plaie 50 b. Šatna a sylaby jsou zdarma. — Průmyslové museum pro východní Čechy v Chrudími pořádá ve čtvrtek 4 t. m. o 1/28. hod. večer v odborné čítárně musejní (vchod renaissančním křidlem proti tržnici) přednášku pana Leopolda Weignera, inspektora lechnologického průmyslového musea obchodní živnoslenské komory pražské, »O uměl. průmyslovém hnutí v řemesle«, Vstup bezplatný. — »Studentská organisace národní strany svobodomyslné pořádá dnes o 6. hod. večerní přednášku (s debatou) řádného pro fesora české university JUDra. J. Prušáka »Cesare Lombroso a jeho učení«. Přednáška koná se v míst noslech klubu strany v budově Měšťanské besedy. Hosté vítáni. Nový důvěrnický sbor koná svou první výborovou schůzi téhož dne o 1/26. hod. večerni. — O krajanech v zámořských krajinách« přednášeti bude vynikající cestovatel a prostulý spisovatel pan Josef Kořenský dnes o 7. hod. večerní v cyklu přednášek, pořadaných »Pražským klubem« ve zvláštní mísinosti domu »u Vejvodů« v I. patře. Vstupenky ku přednášce po 1 K za osobu 1 K, rodinný lístek za 2 K dostati lze večer u pokladny.

profesor doktor Kučera Weigner Lombroso Kořenský Vejvoda Čechy fysikální ústav český univerzita U Karlov český univerzita Judra

13 article

— Vzácná návštěva. Pan prof. dr. Demitry Cvet ředitel lučebních praci na carské vojenské akademi lékařské, profesor na ústavě psychoneurolegickém ředitel společnosti pro dovoz čistých vín v Petro- hradě, zavítal na své studijní cesté do Prahy a na- vštívil vinné sklepy známé české firmy V. Karan v Hostivaři. Moderní úprava a zařízení závodu jej velice zajímalo a pozornost jeho poutal nově zřizo- vaný cementový sklep s 2500 bl butonových vyskle ných sudů, v dlouhé chodbě naproti sobě postave ných. Různá vína, jež mu byla k ochutnání podána, nabyla jeho pochvaly, a vyžádal si vzory za účelem objednávky pro společnost, jíž jest ředitelem. Je po- těšitelno konstalovati, že slovanské styky nabývají reálných národohospodářských základů, na klerých mohou se utvářiti trvale a plodně.

profesor doktor Demitra V Karan Petrahradit Praha Hostivař

14 article

— Nový program divadla Variété Málo kdy se obecenstvo tak dobře pobavilo, jako při pondělním prvém vystoupení nového ensemblu, jemuž vévodí tentokrále tříčlenná americká společnost, zvaná »Le Roy-Talma-Bosco«, která provedla takové eskamo- térské a jlusionistické kousky, že obecenstvo po celou produkci z úžasu a obdivu vůbec nevycházelo- Z jednoho živého před očima obecenstva udělati v okamžiku dva a hned na to zase jednoho, není tak snadné; míchati vejce v pánvi, z které vyleií živá husa, je ještě lepší. Nepochopitelné zmizení živé osoby ze železné klece, vznášení se dámy ve voln prostoře a okamžité zmízení lélo, jsou další ukázky »kouzelnického« umění télo podařené společnosti Dva členové této společnosti jdou i mezi obecenstvo a vytahují nic netušícím divákům z kapes celé baliky látek, živé králiky, šněrovačky a jiné neuvěřitelně předměty. Je to zkrátka americká švanda, co vše tito povedení, bumorem oplývající ilusionisté s úžasnou dovednosti za neutuchající veselosti oberenstva pro- vádějí. Jejich produkce dá se jen nesnadno popsati. musí býti vidéna a není pochyby, že na »kouzel- nictví« těchto tří Američanů přijde se podívati celá Praba. O ostatním zdařilém programu bude příste zmínka učiněna.

Roa Talma Bosco Američan

15 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Malít William Frith zemřel — dle londýnsk depeše — ve věku 90 let. = Cholera ve Východních Prusích. Z Krá lovce, 2. listopadu. (K. k.) V Andrejškách by zjištěn nový případ cholery. V Skirvitlu zjištěna bakteriologickou zkouškou cholera u dvou osob. Pří- pady tyto souvisí těsně s oznámeným již onemoe- něním. = Výbuch v dole. Z Johnstownu (Pannsyl- vanie), 1. listopadu. (K. k.) V dole ocelářského trustu »Cambria« udál se dnes prudký výbuch. Z 15 v dole zaměstnaných dělníků přišlo jich 12 o život. = Propadlina v Paříži. Z Paříže, 1. listopadu.

Frith Prus Johnstown Pannsyl Paříž

16 article

Propadnutí země na Montmartru, při němž zahynula dělnice Chevalierová, vysvětluje se tím, že v oněch místech jsou staré sádrové lomy, kleré byly nedo statečně zasypány, když se tam počalo stavěti. Díra která vznikla v rue Tourlaque, je nálevkovitého tvaru 12 m dlouhá a širší než ulice, neboť sahá až za okra jednoho domu. Hloubka její, která se stále zvětšuje, měř již 25 m. Včera se pracovalo celý den, aby stěny otvoru po nichž se stále sesouvá země, byly prkny zluženy a dům, visící z části ve vzduchu, byl podepřen trámy- Pátrání po zasypané ženě bylo však zastaveno, po- něvadž je nebezpečno a v pobyblivém písku neznáme hloubky není naděje na úspěch. Lid však nebyl pře- svědčen o správnosti tohoto názoru inženýrů a pro- jevoval hlasitě svou nevoli. Tisíce lidí navštivilo místo neštěstí a mnozí kladli věnce a kylice na okraj propasti, v níž je nešťastná žena zasy- pána. Muž, který spadl do propadliny zároveň s ženou a byl pomocí provazu vytažen, nalezá se v nebezpečí, že zšllí, nemůže se zbaviti vzpomínky na hrozné okamžiky, kdy žena, která byla solva krok od něho, zoufale volala: »Zachraňte mne, mám malé děti!« Marně snažil se podati ji ruku a viděl jak v pobyhlivém písku zmizela. Majitel podemlelého domu sdělil, že upozorňoval městský stavební úřa na hrozící nebezpečí a ještě před 14 dny žádal o příslušná opatření, ale marně. = Millienář smrtelně zraněn svým jockeyem. Z Londýna, 2. listopadu. Z Nového Yorku se sdě- luje: Velkou sensaci budí zde krvavý čin známého jeckeve Schillinga, jenž milionáře a majitele stáj Thomasa bodl tak téžce, že leží v posledním tažení Mezi oběma došlo k bádce pro uzavřenou smlouvu Schilling uprchl a dosud nebyl dopaden.

Chevalierová Marna Schilling Montmartre Londýn Nový York

17 title

Ze soudní síně.

18 article Madame Steinheilová před pařížskou porotou- (Zločin dvojnásobné úkladné vraždy.

Madame Steinheilová před pařížskou porotou- (Zločin dvojnásobné úkladné vraždy. .. V Paříži odehrává se dnešního dne poslední akt dramatu rodiny Steinheilových: vdova po za- vražděném malíři, Jeanne Marguerite Steinhei- lová, předstupuje před porotu pařížskou, aby s zodpovidala z dvojnásobného zločinu úkladné vraždy! Půl druhého roku téměř uplynulo od hrůzné noční události v domě malíře Steinheila, ale paříž- sků i zahraniční veřejnost neztratily o záhadnou románovou aféru zájem; řada okolností vtisklají zvláštní ráz. Sociální postavení Steinheilovo, sy- novce proslulého malíře Meissoniera a pohnutý živ obviněně, o němž již dávno v Paříži se vyprávělo. že prý v životě i smrti presidenta Faura hrál znač nou roli — vše to učinilo sprostou dvojnásobnou vraždu napínavým dramatem- Jak se stabo, že těžké podezření ze zavraždění manžela Steinheila a matky Jappyové padlo n Steinheilovou, vysvětluje dále žaloba, kterou uvá- díme ve výtahu z „Matinu“, jenž první z francouz ských listů ji uveřejnil, Ale žaloba, ličící jen sběl událostí v noci s 30, na 31. května, a pak okolnosti z nichž dále čerpáno proti Steinheilové podezřeni nedotýká se povah zavražděných, ani povahy obvi něně. Ve směru tom asi pravdě nejpodobnější char- akteristiku napsal akademik Jules Claretie, který dle Augiera nazval Steinheilovou „Chudou lvicí“, jež nejraději píje krev z čerstvě natržených srdcí na- hodilých adorateurů a pod aigidou vášnivé lásky sahá po jejich tobolce.

Steinheilová Jeanne Marguerita Steinhei Steinheil Meissonier Faur Jappyová Matin Jules Augier Paříž

19 article

Claretie o ní píše: V pařížském argotu existuje slovo, kterým se taková stvoření, jakým byla paní Steinheilová, označují: „Allumeuses .. Madame Humbertová — slavné paměti — do vedla své klienty neúnavnou drzostí své „švády otočiti si kolem malíku. Madame Steinheilová, tato světlovlasá „Meg- jak se sama podpisovala na svých sladkých, milost. ných dopisech, byla Célimene, která koketní hru vě- jířem nahražovala pátravou a vábivou hrou očí, za krytých neb odhalených těžkou oponou dlouhých řas . . Objevila-li se v salonu, utvořila se kolemn corona ctítelů, jako kolem slunce při zatmění; jestliže zpívala — a měla pěkný hlas i dobrý přednes — doprovázel ji vždy z ochoty některý přítomný virtu s Měla velikou zálibu pro herectví... Den po svém zasnoubení navštívila jednoho herce v jeho garderobě. Rýžová moučka, šminka, štětec — a vše čím upravuje se maska, mělo pro ni do sebe cosi dráždivého a lákavého. I ona zdokonalovala larvičku své tváře — byla komediantkou V každém jejím gestu byla hra. A k tomu byl hysterickou, čímž řečeno, že přetvářka, lež, pomluva vymýšlení románů a smyslná fantasie byly jí toute chorobou přidány. Čeho hysterické ženy nejsou schopny? Třeba vzpomenouti jen případu slečny Demovelovy, která se sama zranila na místech velm choulostivých, aby tvrditi mohla, že znásilnil ji dů- stojník, jehož milovala, ale on o tom nevěděl.

Steinheilová Humbertová Célimen Demovelův Mega

20 article

Jako ženy toho druhu nepochybně měla pan Steinheilová touhu po tom, kromě svému muži lí- biti se i jiným, snad dvěma, snad padesáti, impo- novati jim luxusem a šperky. Ale kterak tuto touh při malých prostředcích ukojit? A tu je zřídlo dra- matu. Po skandálu se smrtí Faurovou, k její lilosti potlačeném, byla v ní vnitřní nutnost, státi se opě hrdinkou prvních stran listů a hledaných obrázk v časopisech. V hysterii své viděla se v póse vdov v černém šatě, znamenitě jí slušícím, s rozpuštěný mi vlasy, s očima zaslzenýma a přece již pošilhá- vajícíma po dalším, veselém životě vdovy, Měla pocit živého modelu, na němž spočívají lakotně dychtivě umělcovy oči. Svému muži nestála prý ni- kdy modelem, jiné starosti měla v hlavě. A tak splnila se chorobná jeji touha, čísti své jméno tištěné tučnými literami, upříti k sobě po- haslou pozornost. Skufečně — tisk učinil z ní take smutnou hrdinku dne, když byla ve svých vlastních Ižích zapředla se tak, jako moucha v pavučinách z krvavé, hnusné aféry připravila si proces, k je- hož zahájení dochází dnes. A kdo byl Adolf Steinheil?

Steinheilová Faurův Steinheil

21 article

Steinheil, tento mrtvý, jest záhadná postava snad spíše přízrak. „Taková Dickensova figura t byla,“ pravil kdosi, jenž ho dobře znal, „stvořen plaché a resignované. Byl zamilován do své ženy, ale spokojil se kurkami její lásky... Měkká střídka, její smyslné krásné tělo, patřilo jiným, ač on dal mu své jméno dosti dobré jméno, jehož nabyl — jaké ironie — malováním výjevů z bible na sklo.. Gustav Droz ve svém románu „Babolein“ vylíčí typ manžela, přitisknutého na zeď; Sleinheil — to takový zavražděný Babolcin a jeho konec nemoh dle methody romanopisce Pousona du Terail an býti jiným. Steinheil pracoval; pravda. Ale jako umělcc zi- vořil. Dokud žena byla mu věrna — trpěl nedostat- kem. Ale pak — z nenadání, přicházely objednávky portrětů... a sám pan president Felix Faure to byl jenž si ze sta jiných portrětistů vybral k svěmu zvěčnění se — Steinheila. Věděl či nevěděl o nevěře a postranním výdělk své ženy? Tvrdí se, že věděl a že z výdělků těc žil. Je známo totiž, že si naříkal, že diněr, pořádaná k návštěvě jeho málo vyhledávaného atelieru příli mnoho stojí, že zlákají mnoho hostů, ale málo kupeů obrazů... a přece je pořádal Při tom tento ubohý muž byl však špatným finančníkem a neviděl toilelty své ženy, nevidě brilantový collier a dával si namlouvati, že porly v náušnicích jsou falešnými.. „Ve všech vrstvách naší společnosti,“ prav Augier, „jsou takové lvice, nechť mužové jejich mají 10.000 franků ročně nebo jen několik set. A činnos jich začiná, jakmile příjmy mužovy nestačí na lu- xusní výdaje ženy. Z počátku okrade se domácnost aby bylo na parádu; později se však už do domáe nosti přináší .

Dickensův Droz Sleinheil Faur Augier

22 article

Žaloba, sepsaná velmi střízlivě, stíhá pan Jeanne Margueritu Jappyovou, ovd. Stein- heilovou, nar. 16. dubna 1869 v Beaucourtu arrondisement Belfort, bez vyznání, ze zločinu vra- ždy úkladné, spáchané v noci s 30. na 31. května 1908 na Adolfu Steinheilovi a pí. Jappyové A líčí především obšírně místní situaci v domě Steinheilových. Malíř Steinheil obýval v slepé uličce Rou- sin vilu, jež byla jeho majetkem. V této vile by! zavražděn, on i jeho tchyně, matka obviněné Stein- heilově pí. Jappyová, v noci s 30. na 31. května 1908. V domě byly všeho všudy čtyři osoby: zavra- ždění, obviněná paní Steinheilová a sluha Remy Couillard. V prvním poschodí třípatrové vily, v pozad kuloiru, jest koupelna, jež souvisí dveřmi s dvěma pokoji, jedním v pravo, druhým na levé straně V prvním pokoji byl v kritické noci malíř Stein- heil, v druhém pí. Jappyová. Obžalovaná pí. Steinheilová se uchýlila do po koje své dcery (ten den nepřitomné), kterýžto poko byl oddělen od pokoje pí. Jappyové kancelářským salonem. V pátek 29. května přijela pí. Jappyová. matka pí. Stcinheilové z Beaucourtu do Pařížea proti dřívějšímu programu si vyžádala pohostinství u obžalované. Manželé Steinheilovi přijeli z Belle- vuc, kde dleli, a ztrávili v Paříži noc s 29. na 30 května, Remy Couillard spal oně noci, jako vždy. kdy půní jeho byli v Paříži, v čeledníku v třetím poschodí.

Jeanne Marguerita Jappyová Stein Steinheil Steinheilový Roa Steinheilová Remo Couillard Stcinheilová Beaucourt Belfort Bell Paříž 30 květen

23 article

Zločin a první objevy. 31. Evětna 1908 k 6. hod. ranní Remy Couillar nalezl všechny dvéře v prvním poschodí otevřeny a přistoupiv blíže, slyšel, že pí. Stcinheilová volá o pomoc. Pospíšil k ní a seznal, že v noci se ode- hrála v domě tragédie. Svolal sousedy a za někohk okamžiků vnikli do vily sousedé a policejní úfad- níci Paní Jappyová ležela napříč svého lože s něhož visely jí nohy. Byla mrtva, v ústech měl chumáč vaty, hluboko vražený a kolem hrdla jejíhi byl obtočen provazec. Steinheil ležel blízko dveří mezi svým pokojem a koupelnou. Ležel na zádech a nohy mě ohnuty pod sebou. Šňůra mu svírala hrdlo a byle snadno pozorovati, že byl uškrcen. Postupně se dostavili dři. Lefévre a Puech domácí lékař rodiny Acheray, kterého ve spěch zavolali. Pak se dostavil i vyšetřujicí soudce. U těla Steinheilova nalezena alpská hůl. Nikde nenalezene známky zápasu. Soudní pitva ukázala: Na mrtvole Steinheilově nalezeno několik škrábnutí na tváři a levé ruce výrony krevní na očích. Krk ukazoval několik rýh nad sebou od škrcení provazem a lékař zjistil smr uškrcením. Tyto nálezy potvrdila i pozdější pitva dra. Balthazarda. Pí. Jappyová podlehla udušení způsobenému vatovým roubíkem v ústech, jenž byl vecpán do úst s takovou prudkostí, že oběti byl zle men zub. Nad to vrah sevřel hrdlo její dvojnásobně přeloženým provazem

Jappyová Lefévre Puy Acheray

24 article

Vyšetřování a výpovědi pi Steinheilové Vyšetřování týkalo se především nástrojů vra žedných, S překvapením shledáno, že provaz i vata kterých vrah použil, byly vzaty v domě samém Pečlivě vyšetřování nenalezlo žádných stop vlou pání, ani vniknutí do vily, ani jiných stop po vra zích. Klenoty zůstaly netknuty a stejně dvě 50fran kové bankovky. Nepořádek dosti nepatrný byl jen v prvním poschodí. V kancelářském salonu nalezen na zemi zvrhnutá lahvička inkoustu. Na zemi byl viděti od místa k místu malé skvrny, jdoucí až de pokoje pí. Jappyové a na ložní pokrývce její byla zjištěna inkoustová skyrna jako čočka veliká. V kan- celáři nalezena kožená rukavička a 50franková ban- kovka. Pí. Stcinhellová, ležící na svém loži, měla ruce i nohy spoutány šňůrami, z nichž některé byly při- vázány k tyčím železného lože. V pravo vedle hlavy blízko úst, byl chuchval vaty. Naříkala na bolest v hlavě a výprávěla událost, jíž byla svědkyní. Dru Lefévrovi neušlo, že to všechno bylo nastrojene celkem dost neobratně, že pouta paní Steinheilov nebyla přitažena, že červené pruhy pod nimi oči- vidně mizely. Za těchto okolností bylo třeba opatrně bráti výpovědi paní Steinheilové, která, zachráněná bez zřetelné pohnutky, byla přítomna dramatu minul noci. Vypravovala, že 29. května přijela do Paříže uvílat paní Jappyovou a následkem její churavost že musila se svým chotém zůstati v Paříži. 30. květ- na prý ulehla o 11. hodině večer a náhle byla pro- buzena k půlnoci. Bylo prý jí hozeno plátno neb pokrývka na obličej, které se však dovedla zbavit načež dostala prý prudkou ránu na hlavu.

Klenot Jappyová Stcinhellová Lefévr Steinheilov Steinheilová Paříž

25 article

Tři muži a rusá žena V tom okamžiku při svitu zlodějských svítiler poznala, že v pokoji jsou tři muži a rusá žena, oble- čeni velkými černými plášti, s klobouky se širokými střechami; v pravo a v levo od její postele stál muz a žena, ozbrojeni revolvery. Žena prý jí řekla: „Bud rozumná, nezabijí ani tvého otce, ani tvou matku řekneš-li, kde jsou peníze a klenoty.“ Uposlechla prý a označila kancelářský salon a skříň svého pokoje. Pak prý se lupiči vzdálili, spoutavše ji ruce a nohy a vstrčivše do úst chumáč vaty. Dostala prý ještě druhou ránu do hlavy a padla do mdloby, ze kteréž procitla až na úsvitě, Vysvětlila hned. že chuchval vaty, nalezený u jejího ucha, vystrčila z úst pohyby jazyka a že soudila, že ji lupiči ušetřili, pokládajíce ji za její dceru Martu a majíce soustrast s jejín mládím Tato změna jest ovšem pravdě nepodobna. dovozuje žaloba, poněvadž ji nikdo nemohl považo vati za 17letou dívku. To vypravovala několikrát přidávajíc nebo vynechávajíc některé podrobnosti. Podezření proti Steinheilové. Lékařské vyšetření objevilo ihned řadu nesrov nalostí a lží v této výpovědi. Paní Steinheilová tvr dila, žebyla škrcena šňůrou, ale neměla na krku žádnou stopu. Pouta na nohou a na rukou byla ihned drem. Courtois-Suffite označena za povrchní. Na hlavě nenalezeny ani oděrky, ani modřiny; za to však lékařský znalec nalezl inkoustovou skvrnu na levém koleně.

Mart Steinheilová Courtois

26 article

Nicméně tvrdila, že má bolesti a několik dní le- žela. Zmíněný doktor tvrdil, že po 10 dnech byla úplně normální. Beze vši pochyby v okamžiku zlo- činu byla vydána nervovému otřesu. Když byla pře- vezena k hr. Arlonovi, snažila se u své ošetřovatelky sl. Foglerovy vzbudit zdání, že trpí nervovými kri- semi, ale svědectví Henny Couillarda usvědčuje ji ze lži. Svědek ten 1. června prodléval v pokoji paní Steinheilové, když se ozval telefon v sousedním po- koji, v témže, kde byla zavražděna paní Japvová Steinheilová mu nařidila, aby odešel, pak opustil lože skokem, sluha ji viděl běžet k telefonu. Když si sama měřila teplotu, udávala, že má 38° nebo 38.5, kdežto ošetfovatelka naměřila 37.2°. Žaloba usuzuje, že choroba její byla předstírána, jako byl předstíráno vloupání do vily a pokus vraždy n Steinheilové samé. Ač tvrdila z počátku, že pohnutkou dvojí vraždy byla krádež, přiznala později, že lhala a obvinila Ale- xandra Wolíla z vraždy. Snažila se dokazovati, ž zmíněné noci bylo v domě 7—8000 franků. Ale vý- povědi se měnily i co se obnosu týče i místa, kde prý byly uloženy. Udání tomu bylo nesnadno věřiti. poněvadž vyšetřování ukázalo, že domácnost bylav tísni peněžní. Znalec přislušný uznal, že mohlo býti v domácnosti na 3000 franků, ač nutno uvážiti, že nemohlo úplně býti kontrolováno vydání od 1. lodna do 30. května 190B.. Pi. Steinheilová dále tvrdila, že jí byly ukradeny klenoty a pověřila 11. června kancelář jednu, aby uveřejnila seznam jejich, aby aspoň některé byly vy- pátrány. Avšak už 12. června pozvala k sobě kle- notníka Louloye a odevzdala mu některé z domněle ukradených skvostů se žádostí, aby zlato rozpustil a kameny vsadil do nové obruby. To ji usvědčuje ze lzi.

Couillard Steinheilová Japvová Steinheilová

27 article

jčerné pláště

28 article

Výpověď svědka Villemanta vzbudila jednu chvíl dojem, že na vyprávění pí. Steinheilové může býti něco pravdy. Villemant jest kontrolorem vagonů na trati podzemní dráhy z Villiers na náměstí Gam- bettovo. 31. května nalezl v 10 hodin večer u lavice jednoho vozu pozvánku k výstavě obrazů, kterou pořádal 7.—15. dubna 1908 ve svém domě malí Steinheil a blízko nalezl útržky navštívenky pí. Ma- zelinové. Na zadní straně navštívenky byla různá jména mezi nimi i pp. Guilberta, výrobce divadelních ko stýmů. Pí. Mazelinová, malířka, udala při výslechu že kdysi byla se Steinheilovými ve stycích, které už dávno však přerušila. Nemohla vysvětliti, jak se na- vštívenka dostala do vozu a připojila, že nedostal pozvánku ke zmíněně výstavě. Guilbert udal, že mezi jeho zákazníky byla sp lečnost, která provozovala představení nazvaná „ži- dovským divadlem“ a že této společnosti několikrát úbory židovských kněží hotovil. Vyšetřování uká- zalo, že 27.—30. května několik těchto kostýmů bylo v divadle ukradeno. Zjištěno, že 27. května v oka mžiku, kdy zapůjčovány tyto kostýmy, byl v ko stymním závodě přítomen jakýsi Burlingham. Sou- časně s plášti půjčeny i klobouky k nim. Přísné vy- šetřování vedlo k trojímu výsledku, který odnímá víru údajům pí. Steinheilové.

Villemant Mazelinová Steinheilový Ma

29 article

Zjištěno nepochybně, že zmizení tří plášťů z židovského divadla bylo zjištěno teprve večer 31. května, tudíž mnoho hodin po zločinu. Dále zjištěno, že klobouky k plášťům nikdy ne- byly odcizeny a byly nalezeny. Pí. Steinheilová však tvrdila, že zločinci měli klobouky, které se hodily ke kostýmům. Kdyby zlo- činci byli odcizili pláště v divadle, byli by jistě u- kradli současně i klobouky. Žaloba soudí, že to pou- há, bezvýznamná současnost mezi krádeží kostýmů a vraždou. Ostatně Steinheilová 27. listopadu 1909 [sama přiznala, že nemluvila pravdu. Jest jasno, ž si historku vymyslila, neboť ve vile nenalezno ani stopy po vloupání. „Nepořádek byl neobyčejně dobř uspořádán“ — praví žaloba. Steinheilová musila přiznati, že předstírala krá- dež svých klenotů i krádež peněz. Předstírána byla i její choroba. Zločin nebyl spáchán obyčejnými zlo- činci za účelem krádeže. Kdyby se věc byla sběhla tak, jak ji S. ličila, nebyli by vrahové jistě ušetřili jí, která je mohla prozraditi. Steinheilová ostatn sama to přiznala 27. listopadu 1908. Třeba pátrati tu- díž, jaká byla povaha zločinu.

Steinheilová

30 article Byl to zločin »domácíe.

Byl to zločin »domácíe. Z předchozího patrno, že dlužno zamítnouti do- mněnku o vniknutí vrahů do vily; zločin mohl býti proveden jen člověkem domácím. Jsou tu dvě osoby: Rémy Couillard a pí. Steinheilová. První, jak dále ukázáno, nepřichází v úvahu. Proti Steinheilové se důkazy naopak množily. Především šňůra, kterou byl zaškrcen Steinheil. po- cházela z klubka, uzavřeného v kuchyni. Vata, kterou udušena pí. Jappyová, pochází z balíčku, jenž byl v pokoji prvního poschodí. Dr. Balthazard to dokázal a pí. Steinheilová to nepopřela ve svém výslechu 14. ledna 1909. Vrahové nalezli tudíž na místě vražedné nástroje, z nichž jeden byl dokonce v pokoji pí. Steinheilové. Podle tvrzení pl. Steinheilové zůstal její man- žel a matka v Palíži náhodou na noc. Steinheilová tvrdila, že 30. května se pí. Jappvová měla odebrati do Breuteuil ke svému synovi: pak však tvrdila, ž měla úmysl provázeti dceru a zetě na jejich letní byt ve Vest Logis. V tom jest nápadná nesrovnalost. 19. května prala pí. Jappyová pí. Herrové, druhé svo dceři, že přijedouc z Beaucomtu, se u ní ubytuje. By- lo to tím přirozenější, že počá tkem měsíce pobyla u Steinheilových. Avšak 27. května psala pí. Jap- pvová pí. Herrové, že změnila své plány a pobude u Steinheilových. Pi. Herrová při výslechu udala, ž jistě z popudu pí. Steinheilové změnila svůj úmysl. Zahradník pí. Jappyové Fried udal, že 29. května pí. Jappvová dostala z Paříže telegram, který ji hned povolával a že sama řekla, že ji tento odjezd není vhod. Žaloba usuzuje, že pí. Jappyová se v poslední chvíli rozhodla místo k pí. Herrové jíti k pí. Stein- heilové. Bylo ostatně ujednáno, že pí. Jappyová a man- želé Steinheilovi 30. května budou noclehovati ve Vert Logis.

Steinheilová Balthazard Jappvová Breuteuil Herrová Zahradník Jappyová Fried Stein Jappyová Jap Paříž Rémy Couillard Vert Logis

31 article

Pi. Steinheilová to přímo řekla sluhovi Remy Couillardovi, jenž nepomýšlel na to, uchystati pánům v nepřitomnosti kuchařky Marietty Wolffové, kter zůstala v Bellevue, večeři. Ale pí. Steinheilová roz- hodla jinak; odpoledne 30. května telefonovala p. Buissonovi, otci ženicha její dcery, aby přijel do Ver Logis na noc. Pro příjezd matčin prý sotva bude moci tam sama přijeti. P. Buisson se zdráhal, ale na ko- nec svolil. Ubezpečena s této strany, vrátila se v půl 6. hod. odpol. pí. Steinheilová do Paříže, koupila obchodu diner a řekla svému choti a matce, že zů- stanou všichni tři v ulici Rousin. Oznámila M. Wolf- fové, aby jich nečekala v Bellevue a vyzvala Remy Covillarda, aby si uchystal lože v třetím poschodí Nedosti na tom. Manželé Geoffroyovi, sousedě Steinbeilových, takto zeť a dcera jejich kuchařky M. Welffové, půjčovali svého psa „Turka“ sluhovi Stein- heilových, aby mu pomohl hlídati vilu. 29. května nařídila pí. Steinheilová sluhovi, aby psa vrátil, po- něvadž prý nepříjemně páchne a prý poškodil kresby Steinheilovy . Když toto všechno zjištěno, cítila pí. Steinhei- lová, že posice její se stává nejistou a uveřejnilav „Echo de Paris“ dopis, v němž slavnostně prohlá- sila, že bude aféru sledovati a pomstí „své mrtvé“.

Remo Couillard Wolff Buisson M Wolf Remo Covillard Geoffroy Steinbeilový M Welffová Turek Stein Steinheilův Paris Bellevue Vera Paříž Rousin

32 article

Steinheilová lže a obviňuje Zatím pí. Steinheilová se snažila dále klamati spravedlnost. 2. října oznámila, že při vraždě ve vile bylo ukradeno několik kusů vyšívání. Avšak z vý- povědi kuchařky Wolffové vyšlo na jevo, že nikdy takového vyšívání neznala. Remy Couillard přímo řekl, že 15. října ho pí. Steinheilová vyzvala, aby řekl, že vyšívání bylo ukradeno. Steinbeilová věnovala horlivou pozornost prů- běhu vyšetřování proti Burlinghamovi, jenž byl pří- tomen u Guilberta, když tento půjčoval židovské kaftany. Burhngham vzbudil jakésí podezření svými zvyky, styky a celou existencí. Navštěvoval často jakéhesi Davidsona a oba bývali ve společnosti ženy Morelliové, jejíž rusý vlas vzbudil pozornost. Policie dovezla pí. Steinheilovou ve fiakru na místo, kde skryta sama ve voze, mohla snadno poznati Burling- hama. Letmý pohled stačil pl. Steinheilové, aby tvr- dila, že v něm poznává jednoho z lupičů. Byla to zase lež, poněvadž bylo zjištěno, že 30. a 31. května 1908 Burlingham byl v departementu Cote d'Or. Stejně nesprávně obvinila svého bývalého sluhu Cornana, že prý on mohl udati zlodějům, jak vnik- nouti do vily. Proti Remy Couillardovi upletla z hlou- pěho jeho přestupku, že nedával na poštu dopisy. které posílala slečna Martha Steinheilova svému snoubenci Buissonovi, a zadržoval si známky, celé předivo lží.

Wolff Steinheilová Burlingham Guilbert Davidson Cornan Steinheilův Buisson Burlingham žena Morelli Cote d ' Or

33 article

Tvrdila, že lstí vypátrala, že jedna z perel, u- kradených v osudné noci, byla nalezena v tobolc Remy Couillarda. Perlu sama nalíčila. Nalezení její způsobilo, že R. Couillard byl zatčen. Nedosti na tom Steinheilová ho chtěla zničiti. Způsobila, že znovu byla prohlížena úřadně jeho jizba. Při prohlídce najednou obžalovaná zvolala: „C se to tu třpyti?“ Seběhli se kolem ní a nalezliv prachu malý diamant, který Steinheilová prohlásila za svůj majetek Ztrávivši večer v rozhovoru s pp. de la Bruvěr a M. Hutmnem o této aflaiře, prožila obžalovaná no plnov rozčilení. Druhého dne v záchvatu lítosti s dostavila k vyšetřujícímu soudci a přiznala se, ž nastrojila sama nástrahy Couillardovi. Hned však ob- vinila syna kuchařky Mar. Wolffové Alexandra Wolffa. V noci z 30. na 31. května prý vnikl do její ložnice a chtěl se jí zmocniti. Vykřikla prý, načež Wolff se vrhl do komnaty pí. Jappyové, zardousil ji a uškrtil p. Steinheila, který spěchal jí na pomo Brzy však řekla, že toto obvinění pronesla ve zmatku a že není na něm ničeho pravdy.

Remo Couillard R Couillard jít le Bruvěrečný M Hutmn Wolff Steinheil Mar

35 article

Následkem těchto příhod byla pí. Steinheilová 26. listopadu 1908 zatčena. Ti, kdož ji znali o mládí, líčí ji nepříznivě. Otec ji pro její neplechy vzdálil domova a poslal do Bayonne k její sestře pí. Herrové. Tam se seznámila s pí. Steinheilem. jenž zamilovav se do ní, pojal ji za choť přes rozdíl věku 9. července 1890. Tajemství Vert Logis. Brzy se vrhla do milostných dobrodružství, hle- dajíc a nalézajíc snadno milence, s nimiž se schá- zela v hotelích. R. 1905 se nabažila tohoto životaa nemusíc se ničeho obávati od svého manžela, člo- věka buď slepého nebo resignovaného, najala v okolí Paříže vilu, kde se scházela se svými milenci. Jeden z nich se uvolil platit nájem a vydržování vily- jakási pí. Prévostová propůjčila k nájmu vily svo jméno. Najata vila Vert Logis v Bellevue Meudon. Pí. Steinheilová se tam vydávala za pí. Prévostovou. Malíř byl vydáván za bratra jejího.

Steinheil Vert Logis Prévostová Steinheilová Bayonne Paříž Bellevue Meudon

36 article

Kuchařka Wolffová se zařídila jako správkyně vily, jejiž všechna tajemství znala a chránila. Še- třeno náležité diskretnosti. Ochránci obžalované tam byli známi pouze křestními jměny. Wolffová na konci jejich pobytu jim předkládala účty. Když byla ohlášena návštěva, celá rodina se vracela do Paříže, nechávajíc pí. Steinheilovou v Bellevue. Tak nalezla pí. Steinheilová vydatný pramen příjmů, o kterých tvrdila, že pocházejí z darů »tety Lilly«, které ovšem nikdo nikdy neviděl. Pl. Steln heilová nenáviděla svého chotě. Od začátku r. 190 skoro otevřeně prohlašovala, že pomýšli na rozvol a řekla to dokonce i svému choti. Na domácnost doléhala peněžní tíseň; bohatý ochránce se rozešel s pl. Steinheilovou. Budoucnost byla chmurná při blížícím se stáří hrdinky tohoto smutného románu. Pan Borderel. Štěstí se znovn usmálo na pl. Steinheilovou, když 15. února 1908 poznala p. Borderela, s nímt rychle navázala intimní poměr. Zamiloval se do nl přímo nepochopitelně upřímně. Netajila se mu svými plány na rozvod, ale B. odporoval myšlence na sňatek s rozvedenou paní. Tu Steinbeilová řekla: Clověk nikdy nevl. Vyčkejme událostíl

Kuchařka Wolffová Lill Borderel Paříž Bellevue