Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 3. listopadu 190v.

Praha

3

Číslo 303.

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracit na měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt lsta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měslo. . .. na čtvrt leta : . . : 7 k esi ve filiálkácha na měsíc. . . . . . 2 KK 30h na měsie. . . . . . 3 K na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsie. Ba vrtieta: : : k i

Praha KK 30 h

5 article Rozhodnuto!

Rozhodnuto! Ve Vídni zvítězila tedy na celé čáře protičeská soustava. Češti ministři dr. Žáček a prof. dr. Bráf přestali býti členy vlády osnovy zákonů jazykových čtyř alpských zem byly sankcionovány na doporučení zbylé ně- mecko-polské většiny ministerské; hlas obou českých ministrův nepronikl, ač zvláště v Dol- ních Rakousích zasažena vážná česká men šina, tvořící dvanáctinu všeho našeho národa Království a země na radě říšské za stoupené počítají se dosud ke státům konsti- tučním, v nichž vládní moc se vykonává od- povědnými ministry. Tito ministři, pokud se týče zbylá jich většina, přenesli se při vzpo- menutých událostech přes všecky ústavní ohledy k našemu národu, a dali takto na jevo, že politická moc a vliv jeho není jim ničím. Pro posavadní vedení české politiky tak zvané politiky positivní, politiky nabývání politického vlivu a podílu na moci vládní jest to vysvědčení naprostého neúspěchu, jest to bilance, jež zaznamenává obrovský deficit. Politika ta dávala a snášela všecko, až octla se přede dveřmi — tak zaslepeně hledané — moci. Poráželi ji nejen chebští soudcové ale naposledy již i placená vídeňská ulice a tato zvláště s takovým zdarem, že jí oběto- vána nejen statisícová vídeňská menšina če- ská, ale i přátelské soužití s největším po Němcích národem zdejším — národem na- ším, a že ne dvojsmyslně se přechází přes jeho zastoupení v lidovém parlamentě. Jest však na omylu, kdo se domnívá, že tato porážka positivní politiky české jest totožná s vítězstvím nad národem naším.

Žáček profesor doktor Bráf Němec Vídeň Dolo Rakousy

6 article

Národové s tisíciletou minulostí, naplněnou slavnými dějinami, národové historičtí, uvě- domělí, ve všech oborech lidské práce osvěd- čení, zvyklí spolehati se na vlastní přičinění, národové tací nejsou nakloněni odevzdati se fatalisticky do rukou dočasných držitelův odpovědné vládní moci, zvláště když vidí, že tato vláda nedovedla čeliti ani nízkému tlaku placené vídeňské sebranky, a že sou- kromě porady u vídeňského starosty strhují na sebe prerogativy, o kterýchž platné ústavě není ničeho známo. Jsou na omylu i Němci, pokud za to mají, že takovými prostředky upevňují svoji nadvládu v tomto státě, že takovými pro- středky dovedou umlčeti nás v zemích če- ských, protože se jim formálně podařil ná- běh na české menšiny v zemích alpských. Nechť nezapomínají ani oni, ani vláda vídeňská, že ona politika, nad níž nyní slaví své neústavní vítězství, nikdy nedovedla za- kořeniti se ve vlastním politickém přesvěd čení našeho národa, jenž od samého počátku ústavní éry v Rakousku pronikavě vystihl, že zde všeliká povolnost a ústupnost ihned se pokládá za slabost, nestatečnost a bo jácnost, a proto také vždy dával přednost přímému, otevřenému zápasu, než slabodu- chému zákulisnímu diplomatisování, kteréž bylo naopak vždy vítáno našim národním odpůrcům a většině vídeňských vlád, jejichž konečné záměry proti nám vždy byly sledo vány po cestách, na něž nepadalo plné světlo veřejnosti. Po nejnovějších událostech v oboru vnitřní politiky rakouské přirozeně opanuje v našem národě toto přesvědčení, tato zku šenost, jež mu vracejí opětně plnou volnost vlastního jednání, jež ho vedou na jeviště odhodlaného, sebevědomého, houževnratého zápasu proti soustavě, kteráž není ani ústavní ani moderní, ani si nevytyčuje cíle důstojné novověké, pokročilé, vývoje schopné společ nosti státní!

Němec Rakousko

7 article

My Čechové sice stojíme před ztíženým úkolem obrany své národní menšiny, zvláště v Dolních Rakousích a ve Vídni, my rovněž stojíme před nepříznivějším postavením svých rodákův i v tak zvaném uzavíraném území v království českém, ale za to uvolnily se naše ruce a naše jednání na všecky strany. Nezná-li nynější systém vládní nijakých ústavních a právních závazků k nám a k menšinám našim, nemusíme ani my míti nijakého zření k potřebám a záměrům jeho. Tento systém chce míti na novo boj o práva a postavení našeho národa českého, nuže, my Čechové ani nemůzeme odpověděti jinak, než obrátiti všecky síly a schopnosti své proti němu, abychom jej vyvrátili a smetli jakožto systěm, jenž náleží k největším poli- tickým omylům, jaké se mohou vyskytnouti v mnohonárodním státě. Vždyť již nyní tento systém může pra- covati jenom tím, že znásilňuje ústavní zá- kony, jež bylý vlastními jeho německými tvůrci druhdy zjednány; vždyť již nyní tento systém představen jest vládou, kteráž ne- zastupuje ani polovinu všeho obyvatelstvaa kteráž žene do nejtužší oposice rozhodnou většínu zdejších národů. Soustava tato nezbavila se pouze dvou trpělivých českých ministrův; ona již te byla nucena poslati na nežádanou dovolenou i celý lidový parlament! A jaká je to ústavní vláda, jaký je to systém, které na venek se tváří, jakoby byly konstitučními a doma obávají se předstoupiti před tvář rady říšské? Soustava tato nutí k obraně nejen náš, ale i všecky neněmecké národy, jejichž ústavní práva stejně s právem našich menšin v Dolních Rakousích a ve Vídni dána Něm- cům na pospas a sama stojí před prázdnou státní pokladnou a předkládá rozpočet účetně více než se čtvřicetimilionovým, ve skuteč- nosti však téměř s pateronásobně větším schodkem.

Čecho Dolní Rakousy Vídeň Německo

8 article

Soustava tato míří na nevypočítatelné imponderabilie národních ideálův našich ostatních Slovanův, ale vojenská správa od r. 1002 očekává dobudování armádní orga- nisace a hlásá požadavky rozmnožení váleč- ného loďstva, což vše spojeno jest se zvý šenými obětmi finančními. Systém nynější, jenž započal před dvěma léty s vyháněním našeho jazyka od soudů ve smíšených okresích v Čechách a který dospěl až ke stavbě umělých hrází proti nám na Dunaji, na půdě, kdež náš národ sedí od věků právě tak jako německý, jest »úspě- chem« německého radikalismu, sesíleného křesťansko sociálními klerikály. Na všech čtyřech sněmích alpských, kteréž se daly do služeb protičeských, mají většinu němečtí klerikálově. A hlavní náčelník křesťanských sociálů, vídeňský starosta dr. Lueger, vyšel přece sbírati pole proti — Maďarům, ale jeho voje ve čtyřech alpských sněmích v ne- dočkavé své bojechtivosti udeřily na nás Čechy a zakrojily hodně hluboko do národ- ního našeho téla, spoutavše vývojové životní podmínky více než půl milionu jeho při slušníků. I nám Čechům jest povelem národní cti, abychom křivdu tuto nesmičeli, abychom z ni nikomu nezůstali dlužníky. Jsou okamžiky v životě národů, kdy je třeba především dbáti vlastní bez- pečnosti, hájiti ji, když jest ohrožována a napadána, a soustřediti v obraně této všecky prostředky, všecky síly, všecku du- ševní i hmotnou mohutnost! Takovou chvíli právě prožíváme a za- jisté se osvědčíme na výši dané situace! Věc našeho národa jest poctivá a spra vedlivá; snahy jeho vývojové jsou moderní jsou kulturní, jsou svépomocné; a zápasili jsme za ně úspěšně, kdykoli jsme boj ten vedli přímo, nepokrytě, vědomi jsouce si jak svých práv, tak svého významu v tomto soustátí. Nebude zajisté ani tentokráte jinak !

doktor Lueger Maďar Čecho Čechy Dunaj

9 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 2. listopadu. (Bez parlam en- tu.) O ban Bienerthovi je známo, že parlament je mu Hekubou. Schvaluje-li mu, co si vláda přeje, nechá ho pracovat; ne-li, zavírá jej. Na všechny výtky, že vláda v ústavním státě je po vinna parlamentu práci všemožně usnadňovati odpovídá, že parlamont si má z nesnází pomoci sám. Vláda prý je nad stranami a do parla- mentních sporů se vměšovati nebude. Bar, Bie nerth má ovšem i jiný cíl před očima. Chce obyvatelstvu tohoto stätu ukázati, že ani lidový parlament není práce schopen a že tedy obyva- telstvo ničeho se do něho naditi nemůže. Kra kovská „N. Ref.“ opětně varuje vládu před ta kovými názory na parlament. Nechuť systemati- cky proti parlamentu šířená obráti se na konec proti těm, kdo jsou vinni nynějšími osudnými poměry. Ve státě ústavním není možno utlačo- vati jeden národ na prospěch druhého, privilego- vaného. Vláda nesmí se chovati trpně, běží- o odstranění překážek normálné parlamentní činnosti. V Rakousku však vidíme, že Němci po- roučejí parlamentu i vládě a vláda, místo aby takový nenormálný poměr odstranila, jde jim všude a ve všem na ruku, čímž parlamentní po- měry stále zhoršuje. Vládní soustava, držící se jen odročováním a uzavíráním parlamentu, jest hanbou rakouského stálu. V Praze, 1. listopadu. (Český ženský učitelský ústav v Polské Ostravě.

Bienerth Hekuba Ref Němec Praha Rakousko Ostrava

10 article

Obecní zastupitelstvo v Polské Ostravě se roz hodlo založiti český ženský učitelský ústav, kte rý by měl společnou správu se státním mužským učitolským ústavem, ale byl by vydržován ná kladem obce. Proti usnesení tomu protestoval majetníci uhelných dolů a železných hutí ostrav ských, pokud jsou poplatníky v Polské Ostravě Slezský zemský výbor protest jejich zamítl. Pro- ti zamítavému rozhodnutí zemského výboru po- dal jich jménem dr. Richter stížnost správnímu soudu. Správní soud stížnost zamítl jako bez- důvodnou, poněvadž obec polsko-ostravská svým usnesením nepřekročila obor své právomoci. Př přelíčení bylo sděleno, že ani zemská školní rada slezská, ani ministerstvo vyučování neuzná- vá český ženský učitelský ústav pro Slezsko z potřebný a proto oba tyto státní úřady se vyslo- vily proti jeho zřízení (!). A přece je ve Slezsku dosud jen německý ženský učitelský ústav; če ského ani polského tam dosud není.

Richter Ostrava Slezsko

11 title

Politické zprávy zahraničné.

12 article

V Praze, 2. listopadu.

Praha

13 article

Otázka samosprávy království polského. Ministerský předseda Stolypin odevzdal vládní projekt samosprávy pro království polské komisi pro záležitosti obecního hospodářství provázel je výkladem, objasňujícím stanovisk ruské vlády v té příčině. Království polskému má býti dána městská samospráva právě taková, jako mají ruská mě- sta „ve formě a rámci v zemi obvyklém“. Samo- správa měst v král. polském bude zcela nezá- vislá od dalších změn městského zřízení ve vlast ním Rusku. „Polská samospráva bude pod- činěna pouze ruské státní myšlence.“ Západní gubernie, Kde Poláci na mnohých místech tvo značnou menšinu, budou tvořiti přechodný člá- nek ke guberniím vnitroruským, ale Rusko vždy- cky bude pokládati za svou povinnost hájiti je jich ruský, starožitný ráz.

Stolypin Polák Rusko

14 article

Tím je, rozumíme-li dobře, napověděno, že bude Ruskem vzat ohled i na polské menšiny. v Catihradě. Dne 14. m. m. odjížděli zvláštním vlakem z ná- draží v Haidar Paša ministr hinancí Djavid bey Taalat bey, ministr vnitra, do Anatolie; doprovázel je na této cestě generální ředitel dráhy anatolsk Huguenin a dopravní inspektor M. Haseníratz. Jest to snad první případ v historii turecké, že ministr podnikají informační cestu, jež bude asi míti značný účinek na hospodářský rozvoj říše a také v ohledu politickém. Za vlády absolutistické státníci tureču se o rozkvét své vlasti valně nestarali; byli to stvů- ry despoty, kterým osobní prospěch šel nade všecko kteří okrádali zemi kde jen se jim příležilost k tomu naskytla; lid a jeho výchova jim byly po příkladu jejich pána věcí vedlejší. Nyní vidíme i v těto příčine značný pokrok. Dva nejschopnější členové tureck vlády, příslušníci mladotureckého výboru pro jednotu a pokrck, odhodlali se k cestě do Konie a do Angory. aby se přesvědčili na vlastní oči o potřebách lidu vešli s ním v přímý styk. Při této cestě jde jim zvláště o to, jakým způsobem by se mělo rozděliti mezi selský lid obilí, na jehož zakoupení společnost anatolské dráhy zapůjčila sedlákům 250.000 ture- ckých liber, to jest něco přes 5 milionů korun. Prvm jejich návštěva patří městu Konii, odkud odcestují do Eregli, kde začíná trat projektované dráhy bagdad- ské a prohlédnou si regulační práce k zavodnění kra- je v Tchoumra.

Djavid M Haseníratz Rusko Anatólie Konie Eregli

15 article

Na každé stanici ministři očekáváni byli míst- ními úřady a velkým počtem obyvatelů, kteří iz dalekého okolí přišli, by ministrům připravili nadše- né uvítání; na každě zastávce promluvil ministr f- narcí Djavid bey k lidu, kterému chválil dobrodiní nového režimu. Napomínal k jednotě, nabádal ku práci, k míru, k lásce bratrské vůči všem Ottoma- nům bez rozdílu náboženství a národnosti. Prone- šené řeči učinily všude nejlepší a hluboký dojem „Agence Ottoman“ přináší zprávu z Konie, kterou zde krátce opakuji: Djavid bey promluvil v Konii v klubu pro jednotu a pokrok. Chválil nejdříve jed- notu, líče, jaké sociální poslání vykonala a jak tím vlasti své posloužila. Dotknul se nutnosti, aby vši- chni Ottomané se v bratrské lásce spojili, neboť n tom že závisí největší dl pokroku. Ministr, kteréh s napjetím poslouchalo velké shromáždění a který odměňován byl hlučným polleskem, rozvinul pak vládní program takto: Hlavní podklad rozvoje naší říše jest rozvoj v našem zemědělství a proto jest tento úkol naší první starosi vláda vám již podal důkaz své dobré vůle, rozdělivši mezi naše sodláky tisíce tureckých liber pro zakoupení obili. V další svě řeči pronesl se velmi optimisticky o nynější situaci Turecka, o pokroku a o civilisaci Poukázal znova na nutné sblížení mezi Ottomany které má usnadniti zavádění reforem. Upozornil však že od vlády vše se nedá očekávati, každý občan svo bodného státu nechť vlastní silou se přičiní, aby pod- poroval těžké dílo vlády, která se vynasnaží, aby prospěla každému bez rozdílu náboženství a národní příslušnosti.

Konie Turecko

16 article

Zabýval se pak veřejným vyučováním, ukáza ra nutnost, zříditi dostatečný počet veřejných škol by vyučování všem dětem poskytnuto býti mohlo. jelikož školní výchova je jednou z nejsilnějších opor ústavy. Prosil přítomné, aby všichni se dle jeho rady zachovali, budoucnost vlasti že bude pak zaj- štěna a skvělá. Ministr ukončil prohlášením sláv sultánovi Mehmedu V. a doložil, že Mehmed V. mi luje svůj lid jako otec své dítky a že si přoje vroue ně co největšího rozkvětu vlasti. Tento proslov učinil pro svoji novolu a docel neobvyklý tón na všechny hluboký dojem. Po Djavidu beyovi promluvil Taalat bey, minist vnitra, který rovněž vyložil účel ministerské cesty. Z Angory se oznamuje, že při krásném počasí se opakovaly radostné projevy, podobné výjevům Konii. Také zde promluvil Djavid bey ve stejném smyslu. Dne 19. ráno vrátili se ministři ze své opravdu triumtální cesty. Účel i účinek této cesty nesmí se nikterak pod- ceňovati; Mladoturci doufají důvěrně, že dosáhnou podobným způsobem, t. j. přímým stykem se svým lidem, aby poslední zbytky reakcionářů, kteří tu tam na olizoru ústavním se ještě objevují, úplně S. Cařihradský. zmizely.

Mehmed

17 article

Při otekření domu ligy pro lidové vycho- vání v Paříži mluvil ministerský předseda Briand o poměru vlády proti katolické církvi Pokusy biskupů, aby odcizili laickým školám vychovance, nevzbudily v republikánských kru- zích nijaké obavy, ale pozornost. Bylo uzná- váno, že Briand správně zaujal proti tomu své stanovisko, aby odpůrci mohli těžiti z jeho líbe ralismu. Pak je jasno. Briand nazval školu zba- venou dozoru náboženského »srdcem republiky« a prudce se obrátil proti pokusu Říma, působiti na francouzské občany. Dovozoval, že celé bi- skupské hnutí je přeceňováno. Není ničím nežl přípravou pro volební boj, v němž klerikalismu chce lovit v kalných vodách. Briandova řeč byla přijata s nadšením a veškerý tisk, zvláště klerikální, ji chváli. O stavu nemocného císaře habešského Me- nelika II. docházejí stále povážlivější zprávy. Nejnověji telegrafuje známý zpravodaj »Berl Tagbl.« v Habeši, že císař měl nový záchvat že jeho život je v nebezpečí. Dle této zprávy z Addis-Abeby zhoršil se stav cl- sařův náhle. Brzký konec není vyloučen. Pr všecky připady byl ustanovený následník trůnu Sidi Jeass u pomazán za přítomnosti mi- nistrů patriarchou na následníka a vzat do přísahy. Místokrál Ras Tassam byl jmenován jeho poručníkem. Tento muž po- žívá velkého vlivu a od jeho vlastnosti bude záviset, aby se po smrti Menelikově neoetla říše ve vážných nepokojích.

Briand Briandův Berl Tagbl Tassam Menelikův Paříž Řím Habeš Addis Abeba

18 article

Zpravodaj berlinského listu, nalezající se pět denních pochodů od hlavního města babeš- ského, byl na rozkaz císaře, ještě zdravějšího, doprovozen eskortou do residence. Německý vy- slanec i regent Ras Tassama zaopatřili novináři audienci u císaře. Menelik II. je ve své zemi jen »primus inter pares«, neboť jeho guvernáři, kteří mají jmeno Ras, cítí se krály a knižaty ve svých krajích, mají titul výsost a mají právo sedět v přitomnosti cisařově na židli jako cizl vyslanci. Mnohéhe guvernéra zdržuje císař děle u dvora, buď se obává jeho moci nebo potře- buje jeho rady. Takový je případ Ras Tassamy. jenž jako guvernér bohaté provincie jižní stal se prvním státníkem a správcem říše. Zpravodaj byl přijat v císařově zámku Gibbo, kde dvory a chodby jsou střeženy ozbrojenci, jež nelze zváti vojáky, poněvadž Habeš nemá řádné armády. Zpravodaj líčí obřady, za jakých byo uveden před panovníka Audienci byla přítomna též císařovna. Vzhled císařův je chorobný. Me- nelik trpí následky záchvatu mrtvice, utrpěného před rokem. Cisařovna, jež vyníká velkou cti- žádostí a diplomatickou zručnosti, je nápadná svou světlou pleti. Při audienci byly přítomny asi dva tucty knížat a ministrů. Císař krátc vyslechl zpravodaje a vyslovil své sympati k Německu. Dle nejnovějších zpráv ze sidelního města habešského stojí obě strany, jež nad mrtvolou císařovou budou bojovat o vládu, před blizkým rozhodnutím. Vládní krise je za dveřmi. Cisat se vede špatně. Brány paláce jsou zavřeny. Městem chodí četné hlídky; pokoj není porušen.

Tassama Gibbo Habeš Německo Tass

19 title

Ministti na cestách.

20 article

Král Alfons a poprava Ferrera. Král španělský Alfons přijal spolupracov- níka „Journalu“ a prohlásil mu, že proje vy pro Ferrera, uspořádané ve Francii, jej vo- lice bolely a rmoutily. Nemluví o širokých vrst vách lidu, na něž snadnc působí několik novi- nářských článků, ale shledává nepochopitelným že projevů těch zúčastnili se učenci, kteří jindy při svém zkoumání jednají s největší pečlivostí, že učenci protestovali proti rozsudku, jenž byl vynesen na základě zákonů, kterých neznají. při záruce, která přece má jakousi cenu, kte- roužto zárukou byla čest důstojníků španělských. Jaké pak představy jsou ve Francii o Španěl- sku? Kdo slyší jisté Francouze, soudil by, že jsme národ divochů. Král pokračoval: „A vaše války náboženské? Řekl-liž voják španělský: Za- bíjejte jen, bůh pozná své? Jsem mocnářem konstitučním, tak konstitučním, že nemám ani iniciativy ku právu udělovati milost. Nespatřujte v tom projev politování, nýbrž jenom konstato- vání skutečnosti. Máme soudy vojenské, jejichž čest je povznesena nad všelikou pochybnost. Nechť nás přece národy, které nás tak nedoko- nale znají, ušetří své kritiky a svých rad. Měl jste svou aféru Dreyfussovu: Vměšovali jsmes do ní?“

Alfons Ferrer Španěl Francouz Francie

21 title

Vzbouření v Řecku.

Řecko

22 article Typaldos zastřelen?

Typaldos zastřelen? Podle pověstí, kolujících v Athéná ch, byla Typaldova uprchlá četa dostižena v horách a při bojí, jenž se při tom svedl, byl prý Typaldos zastřelen. Zajatí vzbouřenci ná mořní uniknou trestu smrti, jelikož budou postaveni před porotu jako politi čt zločinci, pro něž rozsudek smrti neplatí. Vojsko velmoci obsadí Athény? Anglické a ruské lodi válečné přibyly, jak již telegram sdělil, před Pyraeus, přístav to athénský. Jest to první opatření na ochranu řecké dynastie. Mezi veliteli lodi těch vyjednává se, nemáli ruské i anglické vojsko obsaditi Athény pro připad, že by stal se pokus svrhnouti dynastii Vzpoura námořní děla prý se v tajném dorozumění s vojskem pozem- ním, jelikož by jinak nebylo bývalo vzbouřen- cům možno zmocniti se arsenálu. Veli te arsenálu byl již zatčen. Také několik politických osobností jest prý zkompromitováno. Armáda chce strhnouti moc na sebe. V Athenách jest dnes klid, ale pod rouškou klidu jítření takové, že se očekává každé chvíle náhlý výbuch. Jelikož jest vojenská liga u lidu posledními událostmi sdiskreditována, chce prý náhlým skutkem strhnouti na sebe moc v státě, dříve, nežli veškeré moci v státu pozbude.

Typaldos Typaldův Veli Atény

23 title

Briand proti biskupům.

Briand

24 article

Oběti vzpoury. Oběti polodenního vzbouření na mrtvých a raněných jsou daleko větší, nežli se ofleialně přiznává. Typaldos sám měl prý plán za- vražditi některé politiky a žurnalisty Při počátku boje vzpíralo se šest poddůstojníků na vládním obrněnci střileti na povstalce a chtěli se vrhnouti na velitele lodi. Byli odzbrojeni a spoután .

25 title

Nemoc Menelikova.

Menelikův

26 article Původcem vzpoury — býv. předseda

Původcem vzpoury — býv. předseda ministerstva. Athénský list »Embros«, obyčejně dobře zpravený, obviňuje zcela otevřeně býv. minister- ského předsedu Rhallise, že nespokojen poměry nynějšími, dal podnět ke vzpouře, aby urychli rozhodnuti o tom, kdo bude v Řecku pánem. Velitel torpedovky »Velos«, když tato vrátila se k arsenálu, byl zatčen. Velitel torpedovky »Sťendoni« jest zatčen. Pouze velitel torpedovky V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za t h Ve fliálkách na vankově. ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 h fnnerátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se též redakcs, tiskárna a expedice „Národních Listáe Rukopisy se nevraceji.

Řecko

27 article

»Aspis« uprchl nepochybně s Typaldem v civil- ních šalech. Na smrt! Dnes volá se tak v Athénách proti vzbou- řencům v lidu, který jest proti nim více roz- hořčen, neboť přinesl již na loďstvo veliké oběti. Hrozí jim lynchováním, pro připad, že by je dostal do rukou. Ve sněmovně žádal. jeden poslanec, by byl Typaldos zastřelen. Dr jiní zvolali: »A vůdcové ligy taktéž!« Zástupei ligy žádali, aby byli tito dva poslanci zatčeni. Sněmovna to ale odepřela, důkaz to, že vliv ligy na ni počíná ochabovati. Německé prsty v Řecku. Anglický »Observer« tvrdí otevřeně, že - v řeckých událostech má prsty Německo. Toto kuje pikle, aby král řecký Jiří odstoupil, aby korunní princ, u Řeků nenáviděný, byl z ná- slednietví vyloučen, aby vlády ujal se jeho syn prine Christofes pod vladařstvím matky své, kteráž jest sestrou německého cí- saře. Řecko stalo by se tak hříčkou v rukou Německa, jehož moc na východním Středozem- ním moři byla by tak značně sesílenal Co chce nyní vojenská Liga? V řecké kolonii berlínské panuje přesvěd- čení, že nebude zjednán dříve v Řecku pokoj, dokud nebude sestaveno ministerstvo s vynikají- cím důstojníkem v čele, jak si to prý vojenská Liga teď přeje, který by provedl důkladnou re- organisaci armády. Pokud se týče Krety, spokojí prý se nyní i radikální živly ve vojsku řeckém tím, bude-li zjednána platnost heslu „Kreta Kre- tanům.o

Typaldos Zástupei Jiří Řek Kret Atény Řecko Německo Observer Kret Kre

28 article Zprávy z Paříže.

Zprávy z Paříže. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Paříži, 31. října. Zvláštní zpravodaj „Figara“ v Petrohradě měl rozhovor s členem vlády, z něhož uvádím nejzajímavější část: Návrh zákona na odstranění výminečných opatření, jaká panují posud v některých guber- nifch, uznává pouze dva stavy, totiž stav oble- žení s vojenskou správou v době nepokojůa stav normální za platnosti civilních zákonůa řádného soudnictví. Stav smíšený, t. zv. sesí- lené ochrany, jest odstraněn. Pokud se týče Finska, prohlásil člen vlády. že Rusko se nechce dotknouti samosprávy fin- ské, ani připojiti provincii viborskou. Rusko chce pouze míti ve Finsku stejná práva, jako Něme- cko v Bavorsku, neboť jest nepřípustno, aby v otázkách, jako na příklad v otázce zemské obrany, mělo jednati samostatně a suverenně. Připojení Viborgu je smyšlenkou finského tisku, jenž chce zmásti evropské mínění. Zpravodaj „Journalu“ ve Španělsku měl dlouhou rozmluvu s paní Soledad Villafranca, v níž družka Ferrerova pravila, že Ferrer klidně pracoval ve své kanceláři v Mongatu, když ja- kási stařena každému na potkání vykládala, že Ferrer se nalézá v čele povstalců v Barceloně. Dále prohlásila paní Soledad Villafranca, že vy- šetřující soudce odmítl její žádost, aby byla vy- slechnuta. Ukázala zpravodaji „Journalu“ také list, psaný 6. října, v němž Ferrer sděloval, že „fiskál“, nenalézaje proti němu důkazů, obrátil se na fiskála nejvyššího soudu s dotazem, na ja- kém základě spočívá obžaloba proti Ferrerovi. Fiskál nejvyššího soudu prý odpověděl, že ne- může podati důkazů, neboť jich nemá a utvořil si svůj názor dle toho, co se mluvilo v Barce- loně.

Figar Ferrerův Ferrer Paříž Petrohrad Finsko Rusko Bavorsko Španělsko Barcelona Barka Soledado Villafranca

29 article

Aristide Briand pronesl včera při otevření domu Ligy osvětové významnou řeč o laické škole. Mluvil o umírněnosti a uklidnění stejné jako ve své řeči v Périgneuxu, přece však pro- hlásil energicky, že laická škola je základem re- publiky a že „činy obrany“ byly nutny. Pravil však také, že učitel se má straniti prudkých vášní ulice, že nemá bojovati a nemá učiti proti někomu. Uvedl, že kampaň protilaická, podnik- nutá z Říma, neměla úspěchu. Země má velmi živý smysl pro svou neodvislost a nechce řády, přišlé z ciziny. Je mnoho katolíků, kteří nechtějí v náboženství viděti nástroj volební propagandy. Na konec prohlásil ministerský předseda, že vlá- da bude hájiti laickou školu energicky zákon- ným způsobem a slíbil, že příště sdělí prostřed- ky k tomu.

Briand Řím

30 article

Prosident republiky získal si včera večer srdce suffragettek. V řeči, pronesené v Lize osvětové, prohlásil, že náleží k těm, kteří soudí, že ženy mají býti úplně rovnoprávny s mužia pokud zákony tuto rovnost ještě neuznaly, pro- jevuje přání, aby pro budoucnost nestejnost oprávnění byla odstraněna. President Falliéres jest tedy přívržencem volebního práva žen. „Eclair“ uveřejňuje dnes odpovědi význam- ných osobností na otázku, kterou jim předložila paní Sehmallová, předsedkyně Francouzské jed- nety pro volební právo žen, mají-li ženy obdržeti hlasovací právo. Paul Deschanel a dr. Armand Gautier, člen lékařské skademie, odpovídají bez váhání, že ano. Rostand odpovídá stejně a chtěl by do- konce matkám i otcům rodiny dáti více hlasů. Markýz Ségur přiznává ženám právo hlaso- vací, ale odpírá jim volitelnost. Jacques Bardoux, profesor na škole politických věd, je v zásadě pro volební právo žen, ale vyhražuje pouze sil- nému pohlavi právo zasedati v parlamentě. Bonet Maury, profesor na volné fakultě pro- testantské theologie, prohlašuje se pro volební právo žen s podmínkou, že jsou vdovy neb svobodné a starší dvaceti let. Fouillé by chtě

Falliéres Sehmallová Deschanel doktor Gautier Rostand Ségur Bardoux Bonet