3
masthead
15. května 1908. Císlo 134.
4
article
osvobození balkánských národností a přiznali,
že všechna zodpovědnost za zkažení svatoště-
pánské smlouvy padá na Anglii, a zejména za
to, že Makedonie po ruské válce za osvobození
opět byla vrácena pod turecké jho. Vroucí sym-
patie vysloveny ruskému národu za to, - že ne
zvratně je věren své slovanské politice na Bal-
káně a »Novému Vremeni« vyslovena pochvala.
že působí k tomu, aby zlepšení makedonských
poměrů bylo přivedeno přátelským spolupůsobe-
ním Anghe a Ruska, jež bude nejpevnější zá-
rukou zachování evropského míru. Mnozí po
slanci se vyslovili, že není různosti mezi sna-
hami anglického a ruského národa a děkovali
přitomnému londýnskému dopisovateli »Nového
Vremene«, p. Božidaroviči Veselickému, že jim
o tom dal poučení a vyvedl je ze starého bludu
Anglie
Makedonie
Bala
Rusko
Nový Vremen
Božidarovič Veselický
5
article
Kde jest půda rusko-polského smíru.
Následkem protipolské vyhlazovací politiky
Prus Poláci v poslední době živěji a upřímněj
pociťují potřebu smíru s Ruskem, ale nevěd
dosud, jak dílo začit, s kterého konce je vzít
do ruky.
V »Dzienniku Pozn.« pan Ludvík Strasze-
wiez ukazuje svým rodákům na cestu bez-
pečnou, vedoucí k vyrovnání rusko-polskému
Poláci si musejí osvojiti myšlenku slovanskou
na tom základě bude jim už možno s Rusy jed
nati, Píše :
Myšlenka slovanská v obecném mínění ru-
ském je stále živa. Časem viděti jen drobné
plaminky, časem vypukne veliký požár, ale ne-
hasne nikdy. Mohulný požár slovanské myšlenky
viděl jsem v Petrohradě před poslední válkou
balkánskou. Zachvátil všecky: mládež i muže
vážné, revolucionáře i úřadníky, armádu, děl-
níky i financisty. Tehdy skutečně ruský národ
byl prodehnut mocným, nezištným prahnatím za
osvobození Srbů a Bulharů zpod jařma ture-
ckého. Sílu proudu toho dokazuje i to, že strhí
i živly neruské.
Zápal slovanský po válce ochabl, což je
přirozeno, ale kdo zná Rusy, ví, že nezanikla
nikdy nezanikne.
Prus
Strasz
Polák
Rus
Srba
Bulhar
Zápal
Rusko
Petrohrad
6
article
Pisatel dále nazývá ruskou vládu odpůrcem
slovanské myšlenky a slovanského proudu v ru-
ském národě, a dokazuje to tím, že ruská vláda
nechce sjezdu slovanského, ačkoli všecka ruská
společnost prohlásila se pro sjezd. V té příčině
třeba panu pisateli připomenouti, že vláda Sto-
lypinova nikterak se neprohlásila proti slovan-
skému sjezdu, nýbrž že slovanští poslanci ve
Vídni, když byli o své mínění o sjezdu požá-
dáni, vyslovili jako pevnou podmínku, aby ruská
vláda neměla se sjezdem slovanským nie spole-
čného. Musíme býti k sobě upřímnými a prav-
divými, chceme-li společné věci slovanské pro
Po tomto klopýtnutí pisatel zase pokračuje
správně:
Nikdo si ovšem nesmí představovati, že
Rusově, chovající slovanskou myšlenku, chtěl
bý se vzdáti svého národního jména a moei
svého státu, aby pomohli vybudovati jakýsi slo-
vanský útvar, ve kterém by se ztratilí. Na vel
kosť a moc Ruska myslí každý Rus, i nejprudšt
oposičník. Ale řeknete-li Rusovi: Hle, tam hyne
slovanský národ, potřebuje pomoci — hned je
ku pomoci ochoten. S takovou musíme přijie
k Rusům i my Poláci. Sebral jsem o té otázce
mnoho materialu a dospěl jsem k tomu závěru
buď se s Ruskem a společností ru
skou dorozumíme na půdě slovan
ské, anebo se nedorozumíme vůbec
Ty části polské společnosti, které pro lepší bu-
doucnosť naší země a národa pokládají doroz-
umění s národem ruským za účelné a potřebné
musejí podle toho své skutky zaříditi. Jest are
zřejmo, že tu nepostačí pouhé mluvení nebo
psaní o myšlence slovanské. Ona musí tkvět
hlouběji, jinak by neměla síly žádné. A roz-
dmýchání jiskry slovanského citu, jenž zajisté
tkví v srdci každého Poláka, je možné a při
soustavné prácí brzy bude z něho plamen.
A stvoří se sila skutečná, plodná, dobročinná.
spěti.
Rusův
Rus
Polák
Vídeň
Rusko
7
article
Pan Straszewicz tímto článkem ukázal Po-
lákům na půdu, na které dorozumění jejich
s Rusy může se státi skutkem. Je to správné
zasluhuje, aby od celé polské společnosti bylo
uváženo. Nepostaví-li se Poláci na tuto půdu,
poměr jejich k Rusům se nezlepší. Myšlenka
slovanská dá jim klíč k srdci ruskému. Jiných
prostředků není. Ale dlužno podotknouti, že Ru-
sové Polákům sami ve svých orgánech tuto
pravdu nesčislněkráte pověděli.
Straszewicz
Rus
Polák
8
article
„Mor domorodců.“
9
article
Před našima očima se odehrává nové stě-
hování národů. Národové výbojní bezohledně se
vtírají v domoviny národů mírumilovných, opa-
novávají jo, činí z nick služebníky svých hospo-
dářských zájmů („kultury“) a jesliže jich sn
k tomu nepotřebují, prostě se zmocňují jejiel
země, jejich vlasti a je odlud vypuzují.
Co na západní hranici Slovanstva prováději
Němci, na Dálném Východě činí žlutí Němci —
Japonci. Japonci, zezpupnělí vítězstvími nad
Čínou a Ruskem, napodubí příklad Německa.
opojeného vítězstvími nad Rakouskem a Fran-
sií, a Němci, aby nezůstali pozadu, snaží se no-
vými a stupňovanými násilnostmi předčiti Ja-
pence. Tak se hromadí neřest na neřesl.
Japonci útiskem svým donucují Korejce ku
povstání, jež tam hárá, ačkoli není o něm do-
statečných zpráv. Zpravodajství na Korei maji
v rukou Japorci a užívají ho ke svým službám.
Japonci znásilňují jižní Mandžurii, organisuji
povstání v Číně, dovážejí povstalcům zbraně,
když nedávno Číňané jim zkonfiskovali loď s ta-
kovými zbraněmi, nutili je, aby jim dali zadost-
učinění a odprosili. Zaplavují Čínu chatrným
výrobky svého průmyslu (dobré výrobky si ne-
chávají doma) a když Čína jich nechce kupovati
prchlašují, že v tom vidí projev nepřátelství
hrozi novou válkou.
Co Japonci chtěji, jaký peměr zaujímoj
naproti národům mírumilovným, zřetelně vyslo-
vil pan Ivai, náčelník občanské správy na For
wose, v řeči, kterou měl v Tokiu. Řeč
jeho je cenným odhalením duše japonské a proto
zasluhuje, aby byla zaznamenána.
Němec
Japonec
Korejec
Dei
Číňan
Ivai
Čína
Rusko
Německo
Rakousko
Tokio
10
article
Čistý ten zeměsprávce nařikal, že domo-
rodci na Formose mají ještě příliš mnoho půdy
ve své dežbě, a Japonci tam mají příliš málo
vojska. Je zapotřebí nové půjčky, aby vojsko
byle rozmnoženo a linie držby dále posunuta na
ujmu domorodců. Vláda ostrova činí seč jest.
aby ostrov očistila od moru domo-
rodeů (!). Zřidila na 2000 policejních stanie
a nových 600 policistů bylo z Japonska posláno.
„Avšak dosud jsme daleko od úplného zni-
čení domorodeů, jejichž největší výhoda
tkví v tom, že jsou právními držiteli země.
Vláda osttova proto pojala plán, kterak je
v několika letech vyhladi, a za tím
účelem zvýšila vydání pro tento rok o 1,400.000
jenů a zvýší je v příštím roce o 500.000 jenů.“
„Plán“, o kterém se p. Ivai zmínil, nen
nic jiného, leč úmysl po poznaňském příkladě
Němců domorodce zbaviti půdy a pak z nict
buď nadělati svých kuliů, nebo je z ostrova vy-
vézti.
Pozor naa to ušlechtilé slove: mor doma
rodeů!
Francouzské hlasy o přijetí poslů Muleje Hafida.
Oba přední politické orgány francouzské
»Temps« a »Journal des Débats« vyslovají úplné
uspokojení nad korektním jednáním
německé vlády vůči poslům vzdorosultána.
»Temps« uhodil na mírnější ton, než v jakém
v poslední době psal o německé politice maro-
cké a doufá, že protifrancouzský tisk německý
nezavdá opět podnět k novým nedorozuměním.
Pařížský list označuje působení tohoto tisku a ze-
jména »německého marockého výboru« ja ko
povážlivou vyzývavost, jež mohl
by vyvolati porušení míru obou
zemi, kdyby obě vlády nebyly za jedno v otázce
marocké. Francouzská vláda dokázala několi-
kráte, že nehodlá hověti choutkám franeouzské
protiněmecké marocké strany. Nehodlá vůbec
Japonec
Ivai
Němec
Hafid
Japonsko
11
article
bráti zřetel na nároky této strany a hledati v nich
ospravedlnění pro výbojnou politiku v Marokku.
Vzhledem k tomu lze očekávati, že též německá
vláda nebude pokládati nebezpečné štva-
nice některých německých listů za směrodatný
výraz veřejného mínění. Interviewy Maročanů
v Berlíně neberou se vážně v Paříži, kde se do
konce věří, že mnohé, co Maročané řekli, bylo
jim od německých přátel napovězeno.
Francouzsko-španělská srážka v Casablance.
Podivná zpráva oznamuje se z oficiálníeh
kruhů madridských. Nota ministerstva zahranič
ních věcí oznamuje o srážce španělskýeh
střelců s francouzskými zuavy,že
španělský vyslanec v Tángeru telegrafuje, že
zuavové konající stráž u jedné městské brány
casablanské střetli se se španělskými střelci
Z obou stran došlo k ostré palbě, při čemž by
jeden muž zabit a tři ranění. Španěl-
ský ministr zahraničních věcí vyžádal si podrobné
zprávy o tomto případu.
Řím přístavem mořským.
Do Říma připlul šťastně torpedobore
»Granatare«, první to loď válečná, jež tam kdy
zakotvila. Pokládá se to za důkaz, že Tibera
jest splavná i pro lodi většího ponoru a že
Řím bude lze učiniti přístavem pomořským.
Maročan
Španěl
Maroko
Berlín
Paříž
Casablanca
Řím
Tibera
12
article
Emir afganský zavražděn?
Podle depeší petrohradských koluje tam
pověst, že emir afganský byl za-
vražděn a na trůnu nahrazen bra-
trem svým Nasy-Ullahem. Nový emin
jest prý odpůrcem anglického vlívu v Afgani-
stanu. Tento převrat mohl by vésti ovšem ale
jen k tomu, že by Anglie obsadila
čásť Afganistanu, aby učinila konec ně-
meckým pletkám, jichž důsledky — proti ni
i spojencům jejim — jeví se všude: v Marokku
stejně jako v Afganistanu, v Persií stejně jako
v Egyplě. Postup proti povstalým Mohmandům
byl ostatně, jak jsme telegraficky stručně již
sdělili, zahájen: Generál Nillcoek soustředil tři
svoje brigády na rovině sabkaderské a použije
silnice gandeské, kterouž dává obhlížeti zatím
jizdou svou. Mohmandové na výzvu podrobiti se
odpověděli nejurážlivějšími výrazy
afganský
Nillcoek
Afgaň
Anglie
Afghánistán
Maroko
Persie
13
article
Slatin paša v zajstí.
Kahýrské zprávy tvrdí, že dle tvrzen
sudanských kupců byl Slatin paša v Darfuru
zajat tamějším sultánem Alim Binarem. Egypt-
ská vláda nevydala o tom dosud žádných zpráv.
Slatin paša, rodilý Rakušan, ale do služeb
anglo-egyptských již v 70tých letech vstoupivší,
jest generálním inspektorem Sudanu již od roku
1900 a přímo podřízen britskému gen. guver-
néru. Byl již jednou (r. 1884) mahdisty zajat.
Nynější zajeti jeho povede možná
k nově anglické výpravě do Su
danu.
Odbytý všeněmecký agent-provokatér.
(Štvaní proti Franeii.)
Nedávno uveřejnil berlínský profesor filo-
soſie Paulsen v »Neue Fr. Presse« článek,
v němž radil Italii, aby se odřekla snah svých
o získání nejen Teratu a Tridentu, nýbrž též
o Tripolis a o posici na Balkáně, za to ale
vyrvala Francouzům Tunis. Tisk italský odbývá
téměř jednomyslně článek a popud ten a pro-
hlašuje jej za pokus všeněmeckého agenta pro-
vokatéra rozeštvati Italii a Francii. I bývalý
ministr Visconti Venosta ve článku nepodepsa-
ném sice, ale přece jemu přičitaném, prohla-
šuje, že není žádného důvodu k odcizení se
Italův a Francouzův a že také aféra heraklejská
nemá pro Italy té ceny, aby se k vůli ní s Fran
couzy rozešli.
Binar
Rakušan
Paulsen
Francouz
Tunis
Visconti
Italův
Francouzův
Italos
Fran
Darfur
Egypt
Súdán
Francie . Presse
Tripolis
Balkán
Francie
Franeie
Trident
14
article
Výsledek soudního vyšetřování královraždy
lissabonské.
Portugalský ministr-president prohlásil včera
na dotaz v horní sněmovně, že soudním vyše
třováním královraždy zjistilo se, že jediným
vinníky byli útočníci Buissa a Costa, kteří hned
při atentátu zahynuli. Podrobnosti vyšetřování
sděliti ale odmitl.
Další volby ve Skotsku.
Při doplňovací sněmovní volbě v Montrose
ve Skotsku za liberála Morleye, povolaného do
horní sněmovny, zvolen byl liberál a stoupenec
svobodné tržby Robert Harcourt, syn bývalého
ministra, 3083 hlasy, konservativec dostal 157
hlasů a socialista 1937 hlasů. Dohromady tedy
o 400 hlasů více než liberál.
V Anglii však rozhoduje většina poměrn
hned při I. volbě. Za poslední volby r. 1906
Morley dostal 4416 hlasů, konservativec 1922
hlasů, ubylo tedy liberálům 1300 hlasů, konser-
vativcům 350 hlasů. Jak již sděleno, tak
v Dundee ve Skotsku zvítězili liberálové proli
konservativcům a tuto stoupencům svobodné
tržby přibylo kolem 300 hlasů. Ale z porážky
celních ochranářů v obou těchto volbách nelze
souditi nijak ještě na vílězství svobodné tržby
za příštích voleb ve Spojeném království, poně-
vadž o této otázce rozhodovati se bude zvláště
v Anglii a nikoliv ve Skotsku, kdež nepůsobil,
jak vidno, také protipivovarský zákon, kterýž
v Anglii samé tolik zlé krve způsobil.
Překvapený Roosevelt.
Německá vláda odmítla, jak jsme již stručně
sdělili, návrh americké vlády na smírnou —
smlouvu mezi oběma státy, ač smlouva ta měla
býti zcela obdobně podobná smlouvě anglo-ně-
mecké i anglo-americké. Roosevelt, kterýž ve
svých námluvách o přízeň Viléma II. leckdy
připadal spíše jako pobočník císaře germán
ského, nežli jako president svobodné republiky
jest prý timto odbytím německým nanejvýš roz
mrzen a dokonce — překvapen . ..
Buissa
Costa
Robert Harcourt
Roosevelt
Vilém II
Skotsko
Anglie
Dundee
spojený království
horní sněmovna
15
article
Sensační petice.
(Ukrutnosti Evropanů.)
Portugalská vláda obdržela pelice četných
Evropanů, usedlých v portugalských osadách
Odhaluje se v ni, že páší se v osadách těch
hrozné ukrutnosti na černoších
že pěstuje se otroctvi () a vykonávají s
na černoších tresty tělesné. Žádá se za odstra-
nění hanebností těch. Petice budí velikou sensaci
Sdružení amerických republik.
Spojené státy pokračují rozhodně a jistě
v uplatňování zásady Monroeovy. Novým dů-
kazem toho jest zřízení kanceláře amerických
republik ve Washingtoně i řeč pres. Roo se-
velta, pronesená v pondělí při kladení základ-
ního kamene k budově této kanceláře.
Roosevelt poukázal ve svém proslovu zvláště
na symbolický význam domu jako znamení spo-
lečných zájmů všech národů Nového světa
Snahami, jež ve stavbě tonoro aomu nalezly
symbolický výraz, učinila západní polokoule
velký krok k zajištění trvalého mír
mezi sesterskými republika m
americkými. Pozdravuje zástupce těchto
republik, jež mají za sebou starší a posud samo-
statný civilisační vývoj. »Nyní spojili jsmes
ke společnému rozvoji.«
Vývoj Severní Ameriky byl v posledním
století celkem rychlejší než v Jižní Americe,
president však soudí, že v novém století žádný
dil světa neučiní tak mohutný rozmach jako
Mexiko, Střední a Jižní Amerika. Na konec vy
slovil Roosevelt dík za pohostinné přijetí, ja
kého se dostalo americkému loďstvu za plavby
na západní pobřeží v Mexiku a v Jižní Americe.
Evropan
Monroeův
Roa
Roosevelt
spojený stát
Washington
severní Amerika
jižní Amerika
Mexiko
sdružený americký republika
16
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
První výstavní den.
Jsme už umoudřelí a usazenější. Včerejšek
byl jistě slavný den a přece jsme zachovali
pěkný klid. Snad by se některým bylo zamlou-
valo více vzrušení, někteří by je snad chtěli
míti stupňováno až k nadšení. Netřeba. Zahájili
jsme výstavu, kterou chceme prokázati přede-
vším svou zdatnost hospodářskou. Na hospo-
dářském poli vládne většinou střízlivý rozum.
Zde se víc uvažuje a počítá než eítí. A nutno
tak. Výstava sama bohda prokáže znamenitou
hospodářskou naši úroveň; odměřená noblesa,
se kterou se choval včera náš lid, ukazuje, že
vedle nesčetněkráte vhodně a tu a tam snad i
méně vhodně osvědčené vznětlivosti umíme už
vystupovati i s ušlechtilým klidem.
V celé zahajovací slavnosti včerejší byl
patrný odměřený klid vyspělé společnosti
řekněme hned klid, jaký vnuká sebevědomí.
Netřeba
17
article
Skvělá společnost, zahrnující předáky úřadů,
korporací i společnosti, byla výhradným návštěv-
níkem prvních tří hodin oficiálního života vý-
stavy. V hřejivé, skvoucí záplavě světla slav-
nostní háv výstavy svítil novostí.
V nádherném rámci k životu probuzené
výstavy se plně uplatnil zahajovací akt, první to
významný děj výstavy. Od základního tonu, da-
ného černí pánských úborů se s plným účinem
odrážely pestré barvy a zlaté ozdoby stejnokrojů
a elegantní toilety damské. Zněly zvuky císařské
hymny a vzduchem šuměl přitlumený hovor, jak
tomu bývá v blizkosti vznešených návštěv.
Po dopoledni, vyhraženém privilegovaným
několika tislcům, otevřela výstava své brány
vlastně, jak se na výstavu sluší — turnikety
všem. Zmizely fraky, velké uniformy a slav-
nostní toilety, ustoupivše všednímu oděvu všed-
ního dne. Vzpomínáme honem, jak to asi vy-
padalo na výstavách minulých a snažíme se
každý navázati na svou výstavní minulost. Nej-
raději bychom zase chtěli všechno míti tak, jak
jsme to opustili. (Dát nám to, ohrnovali bychom
ovšem nos nad starým). Den obhlídky.
18
article
Každý okukuje, kde by to bylo nejlepšl.
Orientuje se. Chce býti blízko hudby, pohodlně
seděti, nerušen a za větrem a přece zase jen
tak, aby sám všechno viděl, aby mu neušlo nie,
ale docela nic, aby nepřehlédl žádného (a hlavně
žádnou) ze známých. Divat se a poslouchat
není všechno. Třeba tudíž zjistit a vyšetřit, kde
co dobrého k piti a snědku. Nu, v tom směru
asi nebude zle.
Výstava není hotova. Nechť. Tím zajíma-
vější. Vidite aspoň, jak vzniká, kolik tu práce
třeba a oceníte lépe dílo vykonané. Jste-li už
dychtiv »studovati«, jen račte začíti. Třebas se
skvělým pavilonem města Prahy. Než všechno
jeho bohatství prohlédnete, výstava zase bude
o hodný kus hotovější!
A první večer!
Vlahý, bezhvězdný sice večer, ale přece pří-
jemný, snesl se nad výstavou — první křest
A jakoby ožily všechny rozkošné vzpomanky
na bývalé večery výstavní, měl tento první večer
již své kouzlo přitažlivosti a slákal velmi čelné
obecenstvo na výstavu.
Vedle poesie večera byla to arci i suchá
prósa číslic — vstupné 60 haléřové! Ale kdo
dal, nelitoval, neboť vedle luzného večera, strá-
veného v ovzduší (ještě trochu sice lakem zavá-
nějícím), ale přece svěžím, zdravém a vese-
lém — hudba k tomu značně přispívala, byt
hrála i melancholickou barcarollu z Hoffmano-
vých povídek — zažil i nádhernou a oslnivou
podívanou na iluminaci, jaké dosud nikdo nebyl
svědkem!
Když viděli jsme loňského roku za pobytu
panovníkova ozářené kontury Národního divadla
a nábřeží Františkova, domnívali jsme se, že
není možno vykouzliti krasšího, pohádkového
obrazu.
Františkův
Praha
Hoffmano
národní divadlo
19
article
Oldřich Cihelka. Obrázková knihovna Besed Lidu
Svazek 2. Nakladatel J. Otto v Praze.
Antal Stašek; Na rozhraní. Sešit 12.—16
Nakladatel J. Otto v Praze
* Světová knihovna. Č. 650. Stanislav Przy
byszewski: Pro žtěsti. Drama o 3 dějstvích. Na-
kladatel J. Otto v Praze.
* Světová knihovna. Čís. 651—652. Dr. Krae-
pelin: Sludie přírody v zahradě. NakladatelJ
Otto v Praze.
Českoslovinský slovník. Sepsal Ant. Zavadi.
Cena K 2.80. V Praze, nákladem 1. Otly.
Ouido M. Vyskočil: Tatárek. S ilustrace-
mi. Jos. Weniga. Knihovna Malého Čtenáře. V Praze
Nakladatel Jos. R. Vilímek.
* F. S. Frabša: Zamlklé parky. Verše. Seš. 1
Cena 30 hal. Praha 1908. V komisi Marie Srdcové
Spálená ul. 21.
* Sohrané diala Svetozára Hurbana Vajanského.
Sväzok III. Cena 1 K 70 hal. Knihtlačiarsky účasti-
nársky spolok v Turčanskom Sv. Martine. 1907.
* Stromové a květinové slavnosti. Sebral a upra-
vil Bř. Jedlička-Brodský. V Praze. Nákl. Svazu če-
ských spolků okrašlovacích v Praze, 269—I. Tiskem
Eduarda Leschingra. 1908. Cena K 1.20.
Cihelka
Otta
Stašek
Stanislav Prs
doktor
Krae
Antonín
Otla
M Vyskočil
Tatárek
Wenig
R Vilímek
F S Frabša
Marie
Hurban Vajanský
Jedlička
Brodská
Leschingr
Praha
Č . 650
Jos
Nakladatelj Otta
spolek okrašlovací v Praga
Sludie příroda
Turčanskom svazek . Martin
20
article
* Zvon. Orgán a majetek Spisovatelského druž-
(va. Ročník VIII., čís. 25. Nakladatelství F. Šimáčka
v Praze-
* Český Lid. Sborník, věnovaný studiu lidu če-
okého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo-
vensku. Ročník XVII. Číslo 6. Knihtiskárna F. Ši-
máček, nakladatelství v Praze.
* Sťastný Domov. Časopis, věnovaný českým
ženám a domácnostem. Ročník IV. Číslo 12. Nákla-
dem F. Šimáčk. v Praze.
* Savojští dragouni. Román z vojenského životn
L kulturně-historické zápisey z dějin pluku. Na psn
(. Marcotti. Preložil Jos. Záruba. V komisi Česko
grafické akciové společnosti „Unie“ v Praze. Kniha
líči pohnutou dobu „šlechetného rytíře“ prince Tuge-
na Savojského, založení jeho pluku, osvobození Vídně
od Turků, obléhání Budína a Bělchradu, bitvu u Zen-
ty, boj s Francouzi v Halii, dobrodružství dubrovni-
ckého šlechtice a dalmatské divky, život v harémech.
a vydána se vztahem v oslavě šedesátiletého panov-
nického jubilea J. V. cís. a krále Františka Josefa I.
* Emanuel z Lešehradu vydá v počtu
subskribovaných exemplářů v nejbližších dnech pře-
klady ukázek z děl originálního básníka Alfréda
Momberta. Cena subskripění výtisku je 1 K 60 h.
Přihtášky ce adresují na Em. z Lešehradu, Smichov
na Skalce č. 1047.
F Šimáček
F ša
F Šimáčk
Záruba
Tuge
Turek
Francouz
Emanuel
Mombert
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Náklo
Preložil Jos
Vídeň
Budín
Lešehrad
Česko grafický akciový společnost „ Unia
král František Josef I
21
article
Hudba.
Hudba.
Hanuš Trneček.
Jubilejní črta jeho ctitelky.
Kdo ve víru denních zápasů zachoval
nezkalený smysl pro ideály, rád slyší o těch,
kteří v život svůj tkajíce vyšší vzněty a vzlety
přinášejí kultu krásy a dobra nezištně v obě
svůj čas, nejdražší statek — zdraví, hmotné
osobní výhody.
V neposlední řadě tak nadšených pracov-
níků zaskvěje se vždy jméno toho, nad jehož
hlavou již také půl století přeletělo — prof.
Hanuše Trnečka.
Budiž dovoleno několika větám nestran-
ného uznání, aby snitkem zaslouženého lauru
sklonilo se dnes k čelu jeho. Ne životopis, ne
črty anekdotického rázu, jen zběžný přehled po
jeho umělecké činnosti,
Až mnohá desítiletí oddělí nás od kvast
doby přítomné, snad lépe oceněna bude železná
píle, neumdlévající podnikavost a mužná energie
Opírajíce črtu svou o poznatky osobníhe
styku i o výroky nejpřednějších kritiků, klademe
na první místo úsudek z »Nár. Listů« r. 1900
»Rozhodným talentem Trneček je. V rychlé své
appercepci, ve své všestrannosti jako uměleo
výkonný osvojil si hračkou techniku všech ná
strojů. Jako dobrý pedagog i jako skladatel
vpravující se do všech forem a genrů tvorby.
neméně v čilosti organisační, kterou prokáza
koncertnímu životu pražskému mnohou vzácnou
službu, je Trneček přimo prototypem české hu-
debnosti.«
Žáky svými zbožňován, vychoval světu
nejosvědčenější harfeniky a pianisty. Z dálných
končin Evropy i za oceánem hlásí se vděčně
k mistru, jenž přátelskou shovívavost, měkkou,
cituplnou lidskost dovedl sloučiti se zdrželivou
uznalostí a pevným uměleckým vedením, jež
neslo ovoce.
Trneček
profesor
Žák
Evropa
22
article
Zkušenosti, získané dvacetiletým působením
na konservatoři, dovolují, by se zdarem prová-
děl revisi skladeb a přizpůsoboval je vymože-
nostem moderního klavíru i potřebám studijním
Upozorňuji jen letmo na důkladné instruktivní
propracování Schumannova Karnevalu a na Cho-
pinovy valčíky. Jak přísně zkoumá, tříbí, uva-
žuje! Nejen nakladatelské firmy domáci, ale
německé, americké hlásí se o jeho práci, Jeho
Klavírní škola, jeho progresivní studium sonat
vřaděny i do učebné osnovy konservatoře.
Značný díl paedagogické jeho činnosti zabraly
čtyři svazky étud vlastního vynálezu, úprava
útud Bertiniových a klavírních děl Beethoveno-
vých. Uměleckých podniků prvého řádu byl
vždy nadšeným organisátorem neb ochotným
Schumannův
Bertiniová
Beethovit
23
article
jeho.
spolupracovníkem. Vzpomeňme jen populárníeh
koncertů r. 1886 založených, jež mistrné skladby
v mistrném podání v pravdé demokratisovaly
Sotva Trneček zavítal do Prahy, spjat je o
r. 1888 do r. 1903 nepřetržitě s jich osudem
Krásně o něm píše J. Hovorka při. oslavě 50.
koncertu: »Obrovská byla to práce, kterou
přinesl Trneček těmto koncertům, sám sebe z-
nedbávaje. Jim věnoval svá nejkrásnější léta.
Zde hrál jako solista i v souborech, diri-
goval, doprovázel, po léta sám aranžoval, na
český venkov je rozšířil, až vzník jiných insti-
tucí huoebních trvání jich ohrozil. Bylo tedy
aktem spravedlnosti, čteme-li ve starých uvede-
ních do populárních koncertů na čelném místě
vyznačeno jeho jmeno mezi těmi slovutným
mistry, kteří o koncerty ony zvláštních dobyl
si zásluh.
Od Hanuše Trnečka vyšlo heslo k I. hu-
debnímu festivalu. »Dalibor« roku 1904 líči
»Před vánocemi 1902 vytasil se prof. Trneček
v hudebním odboru »Umělecké besedy« s pro-
jektem českého festivalu. Přišel s plánem již
hotovým v nejpodstatnějších rysech všestranně
promyšleným, se značnou zevrubností propraco
vaným, neboť myšlenkou tou po delší dobu
intensivně sám se zabýval. Šlo mu čistě o věcí
proto s povděkem vítal každý nový návrh
popud, jenž měl myšlenku zdokonaliti, prohlou-
biti, zrealisovati. Bohužel nenašel hned na po-
prvé dosti ohlasu ani v hudebním odboru. Byla
to myšlenka smělá, odvážná a mnozí lekali se
risika. Novota a velikost zarážela. Prof. Trneček
osvědčil vzácnou vytrvalost, ano houževnatost.
Trneček
J Hovorka
Jim
Dalibor
profesor
Novota
Praha
24
article
Hlavní kvantum práce převzal sám.
A festival stal se skutkem, domov i cizina
poklonily se zdařilému podniku. Ale co zápasů
duševních otřásalo nitrem navrhovatelovým, c
zdravotních oběti si na něm vyžádalo, ví jen.
kdo okem intimním zasvěcen byl do celého
přediva.
Týž mužný zápal a skalopevná opravdo-
vost, jež ho zde nesly přese vše překážky, po
svěcovaly též účastenství jeho ve spolkovém
životě, v němž srdce jeho patří »Umělecké be-
sedě«. Po léta jsa místopředsedou správníbo
výboru, soustředil zvláště síly své na hudební
odbor, jenž rozkvetl za 15letého asi veden
S celou energií a upřímností povahy Trne-
ček nořil se již od mladistvých let v blažie
jeho.
25
article
taje skladby. Ve studijních dobách požívaje ji
zvučného jména, byl nadále většinou samoukem,
čerpaje z fondu nadání svého a ze vzoru arei-
děl, z nichž Wagner a Beethoven tvoří jádro
jeho uměleckého cereda.
Není nástroje ani ensemblu, pro něž byl
by nenapsal zdařilé skladby. Především v pra-
eích pro harfu paleta jeho fantasie zazářila
barvami nejživějšími, plným leskem. Všechny
přednosti tohoto vzáeného nástroje přivádějí
k oslňující platnosti jeho »Rhapsodie«, »Me-
nuet«, Transkripce na Smetanovu Vltavu, Fan
tasie na Schubertovy písně, koncertní duo
a jině.
Napsal 4 koncerty: klavírní, houslový, pro
hoboj a pro klarinet. Kvartet z a-moll poctěn
cenou spolku pro komorní hudbu. Úsudek o něm
zněl: »Kvartet má formální uhlazenost a plyn-
nost. Není tu nic upřílišněno, ani ve stavbě, a i
ve zvuku. Pravá míra ve všem, souměrnost my
šlenky a formy, živost rythmická i veselá ná-
lada této prosté, obratnou ruku skladatelovu
jevící práce, jež nemijí se s dobrým účinkem.«
Krásná rhapsodie pro klavír, připsaná d'Al-
bertovi, je perlou lileratury brilantních skladeb
koncertních. Sonata pro klavír a housle, trio
pro harfu, cello a housle, andante cantabile pro
hoboj a varhany, 2 kvinteta, Bachova Ciaconna.
pro 2 housle upravená, Smetanův »Vyšehrade
a »Vltava« pro 2 klavíry a j. vyplňují obsáhlý
rejstřík jeho pestré tvorby.
Z ducha jeho vytryskla též řada písnl
»Dárek z lásky« a něžná »Žežulka« na slova
Kaminského zvlášť zamlouvají se Iahodou.
Wagner
Beethoven
Rhapsodie
Schubertův
d ' Al
Bachův
Kaminskij
Iahoda
Smetanův
Vltava
Vyšehrad
spolek pro komorní hudba
z amoll
26
article
Skladby orchestrální, symfonie, suity, an
velký sloh operní nezůstaly mu oblasti nedo-
tknutou. Národní divadlo vypravilo opery »Ama
rantha« a »Andrea Crini«, při jejiž hlučné pre
miéře sjednotily se hlasy odborníků asi v tomto
Trneček byl vždy vyznavačem hudebního kosmo
politismu, ve kterém hybný a poddajný jeh
talent nalézá nejpevnější oporu a půdu nejúrod
nější. Přes konservativní zásady své je umělcem
prozíravým a ku požadavkům pokroku nechová
se odmitavě . .. Techniku skladeb ovládá skvěle.
Jeho hudba je vytřibená a plynná, orchestr bar-
vitý a sálá ohněm; hlasy vede přirozeně a sbo-
rové massy dovede výborně exponovati. Také
měkký smysl melodický zasluhuje uznání.
Pult dirigentský nejmocnějším kouzlem bo
vábil. Partituru studovati, massy ovládati, je
slunečním paprskem jeho nitru. Zářivou jiskru
svého nadání uplatnil v podnicích Umělecké be-
sedy, ve Filharmonii, při vystavě architektů
inženýrů a při fostivalu. Chváleno přirozené,
všech hledaností se vystřihající a přec živé po-
jetí skladeb, bedlivá průprava, detailní propraco-
vanost, jistota i vzlet, rylhmický oheň i zevní
Při tak mnohostranném působení ztrácelo
se vždy osobní jeho pohodlí a oddech v roz-
vrhu denním jako krůpěj ve vlnách. Letní pře-
sidlení o prázdninách je jen změna vnější sce-
nerie; práce a zase práce je celý jeho program,
co tisicové mazlivě po odpočinku volají.
Crini
národní divadlo
27
article
Natoulavše se již dosti po přitomnosti i do-
bách nedávných, zastavme se též u rodných
stěn ve farnosti haštalské, kde 16. května 1859
sudičky nit jeho života snouti počaly. Jsa synem
hotovitele klavírů, vešel záhy drobnými prstiky
ve styk s klávesnicí, aniž kdo tušil, že z ne-
patrného praménku toho bude mocný proud,
který život jeho tím směrem uchvátí.
Záhy naučil se spoléhati na vlastní sily a
poznávati cenu vlastní vydělané skývy. Podnes
hudba chrámová ostnem zarývá se do jeho duše,
jakoby na ní lpěly posud slzy dětských let, kdy
k povinnosti ho volávajíc, plašila luzný přísvi
bezstarostných her.
Opojným půvabem hudby lákán, přišel na
konservatoř, kde do oddělení harfy a houslí
dostal se bezděčně, náhodou. S odvahou a smě-
lými nadějemi rozletěl se záhy do světa, plnými
doušky opájeje svoji touhu po klavírní virtuo-
sitě, čerpaje a užívaje dychtivě každé příleži-
tosti a chvile, jež vedla ho k vytoužené metě
pianisty. Poznav nově nalezenou soustavu kla-
víru Jankóova, osvojil si hravě i jeho techniku
a pražskému obecenstvu v koncertu ji předvedl.
Působil v cizině na různých místech, za-
kotvil život svůj na delší dobu ve Zvěříně, po
zásluze tu ceněn a pozdní stáří milovaných ro-
dičů ozařoval z dáli milým teplem přítulné lásky
i nejoddanější vděčnosti.
V kypicí svěžesti duševních i tělesných sil
povolán do Prahy na konservatoř, s chutí vrhl
se do náručí hudebního života, tkaje si pln dů-
věry v mlhy budouenosti obrazy čarovně.
Slepá Štěstěna nebyla mu vždy ochotnou
průvodkyní na stezkách života. Dychtivým, klo-
potným snažením se prodíraje, oželiv mnohý
růžný sen jinošských let i zralé mužnosti, necht
Praha