2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. června 1908. Crslo 162.
4
article
davatel „Kolokola“, vyzval hosty, aby pracovali
ve prospěch slovanské jednoty a zůstali věrnými
slovanským ideálům i těm praporům, pod kte-
rými se Slovanstvo probudilo, i vzpominal ve-
likých ruských buditolů Slovanstva: Chomja-
kova, Aksakových i Kirějovského, jejichž my-
šlenky Komarov rozšiřoval ve svém „Světě“.
P. Hribar mluvil nejprve slovinsky. Mlu-
vil schválně pomalu, aby slova nesplývala,a
každý mu nozuměl. Všichni se tomu divili a byli
potěšeni. Konec řeči řečník pronesl v čistém ru-
ském jazyce. Připomenul, že se nacházíme v d
mě idealné rodiny, kde se dávno prováděla slo-
vanská myšlenka v kruhu věrných spolupracov-
níků zesnulého bojov náka za slovanskou jed
natu. Na konci řeči vyslovil přání, aby myšlenka
slovanské jednoty dále se šířila a pil na zdraví
a zdar slovanské jednoty i redakce „Světa“.
Kníže Sachovský, předseda „Ruského
Sobrání“, jež má zvláštní „Slovanské oddělení
ve svém spclku, pil na úspěch silné, mohutné
slovanské Rusí!
Biskup Jevlogij promluvil v krásné
tiché, srdečné řeči, vílaje slovanské hosty o
Cholmské Rusi v naději, že při ideách spra-
vedlivosti i svobody se octne i Cholmská Rus
v lepší budoucnosti; dnes že je dosud utlačovánu
polskou šlechtou.
Aksakův
Kirějovský
Komarov
Hribar
Sachovský
Sobrání
Jevlogij
Rus
5
article
Pan Vergun řekl, že se Komarov nachá
zel ve stycích s mnohými polskými pracovníky
s nimiž vyjednával ve prospěch smíření Poláků
s Rusy. Mnozí už tehdáž doufali, že se osvobod
od hnělu zapisma a že konečně se dočekají
„polské národní církve“t
Pan Bašmakov pronesl skvělou peliti
ckou řeč, v níž vyslovil naději v polsko-ruské
sbližení a smíření, což je ovšem úlohou Poláků.
ktoří by měli dokázat, že si přejí býti přijatu
ve všeslovanskou rodinu.
Výtečně mluvil slavista Kulakovský
po něm A. Vasiljev a Toplov a jejich řeči
provázeny hlasitým rukoplesáním. N. M. S oko-
lov zadeklamoval svou báseň „Jan Hus“, jež
by zaslubovala, aby byla Čechům známa a před-
nášena při oslavách Husových. Ke konci pro
mluvil na rozloučenou ještě dr. Kramář,
pravil, že se přesvědčil o opravdovosti slovan-
ských sympalil, jimž členové „Polského kola“
v hosudarstvenné dumě dali výraz. Pronásledo
vání Prušáků polské národnosti jsou velmi silná
tak že Poláci konečně porozuměli, že jejieh
spása závisi od jejich přilnutí k slovanské my
šlence a bratrské jednotě se všemi Slovany.
Člen hosudarstvenné dumy Alekseje
pochyboval, že by Poláci chtěli už nyní zblížiti
se s Ruskem, ale prohlásil, že je to všem Rusům
žádoucí.
Celý oběd byl velmi živý, vážný, čistě slo
vanský a v tomto „Slovanském týdnu“ patří mu
přední místo, že všichni jeho účastníci jsou již
osvědčenými bojovníky slovanské myšlenkya
ne teprve učedníky.
Vergun
Komarov
Rus
Bašmakov
Polák
Kulakovský
A Vasiljev
Toplov
Hus
Čecho
Husův
Prušák
Aleksej
Rusko
polský národní církev
6
article
Francouzská sněmovna a stávka v Draveil-
Vigneuxu.
Ve včerejším sezení francouzské sněmovny
bylo jednáno o krvavých událostech, přihodiv
ších se při stávce v Dravell-Vigneuxu. Posl
Dalimer dokázal, že zodpovědnost padá na
četníky. Přes to ministerský předseda měl
lehkou úlohu. Vyslovil své politování nad udá-
lostmi, prohlásil, že vinníci budou trestáni,
zejména přísně bude vyšetřováno chování čet-
níků, ale pravil, že nutno též uvážiti, že čet-
níci byli podrážděni útoky a vyzývavostí stáv-
kářů. Clémenceau praví dále, že ani klidní
občané nebyli jisti před stávkáři a čte dopis
dra. Menniera, stěžujícího si, že on a jeho
rodina byli insultováni stávkáři. Čtení tohoto
dopisu vzbudilo divokou vřavu u socialistů.
Clémenceau pokračuje a pravi, že pro blém
demokracie je problémem vychování. Nejlepsí
způsob osvititi pracovní třídy jest, říci jim
pravdu. Ale talo methoda nenatézá pochvaly
u lidí, kteři mu vytýkají, že je odpůrcem
socialismu a kteří nejsou ani socialisty ani
dělníky. Otázka, o níž se jedná v debatě, je
otázkou pořádku a nemá co dělati
s politikou. Byla předložena, jen aby se
dělaly ministerstvu obtiže. Na sněmovně záleží,
chce li následovati interpelanty na tělo cestě.
Po řeči socialisty Allemans, jež neučinila valný
dojem, byl přijat jednací pořad, navržený Dali-
mierem a přijatý Clémenceauem 429 hlasy prot
Posl Dalimer
Clémenceau
Mennier
Draveil
navržený Dali
7
article
67 hlasům. Clémenceau odrazil opět nebezpečný
útok svých nepřátel z krajní levice.
Německé pikle v Persii proti Rusku?
K čemu jsme na těchto místech časlo
ukazovali, potvrzeno jest novými událostmi
v Persii. Německé prsty, jež tam pracovaly po-
tají, prodraly se nyní úplně na povrch. Samo
»Nov. Vremja« sdělilo včera, že po odjezdu
šachově z Teheranu město zaplaveno bylo pro-
klamacemi protiruskými. V nich se tvrdilo, že
ruské vyslanectvo jest to, jež podporuje reakční
politiku šachovu. Na známý původ ukazuje též,
že u perských revolucionářů nalezeny byly četné
mauserovky a manlicherovky. A zvláště vý-
znamné pro odhalení piklův oněch jest dnešní
sdělení »Daily Mailu«.
Dovidá se z Teheranu, že tam došel te-
legram z Tebrisu, dle něhož rozhodla se tamní
národní strana nedbati ruského ullimata, daného
kurdským pohraničním a pobřežním kmenům
prohlásiti provincii Azerbejdjan za autonomn
pod protektorálem — německým.
Zdá se, že schůze revelská přišla nanejvýš
v časl
Za to »Novoje Vremja«, kteréž včera při-
neslo zprávu o silném proliruském hnutí v Te-
brisu, vzniklém zvláště proto, že ruské vyslane-
ctvo poskytlo jednomu z nejznámějších reskci-
onářů útočiště, dnes sděluje náhlou změnu nálady
následkem telegramu šachova, ve kterém šach
vyslovuje pevné odhodlání potrestati osoby, které
zemi uvádějí v anarchii. Šach slibuje, že bude
ústavu věrně zachovávati. Energický tón šachova
lelegramu zastrašil Endšuny, kteři chtěli už
vyhlásiti sesazení šacha a přerušiti styky
s Ruskem.
Clémenceau
Endšuna
Persie
Rusko
Teheran město
Daily Maila
Novoj Vremja
8
article
Německo a situace v Marokku.
Profesor Schiemann pojednávaje o stano-
visku, jaké by měly mocnosti zaujmouti vůči
Mulej Hafidovi, praví, že Francie by asi
nebyla proti rozdělení Marokka mezi oba sul-
tány. Avšak nutno je vědět, co by o tom sou-
dili Maročané a jak by se v tom případě mohly
urovnati mezinárodní obtíže. Proto prof. Schie-
mann se přimlouvá, aby byl ponechán Abduí
Aziz svému osudu a aby moenosti se nestavěly
více proti Mulej Hafldovi. Jakmile bude Mule
Hafid prohlášen ve Fezu za sultána, nebude
nic překážeti tomu, aby s ním státy vyjedná-
valy, zejména když zřejmě prohlásil, že uznává
úmluvy algecirasské. Je však především nutno
aby ho Francie uznala.
Německá kabelová společnost protestuje
proti koncesi na využitkování lesů u Rabatu,
udělené jisté společnosti francouzské, nebot
vidí v tom porušení úmluvy algecirasské.
Některé německé žurnály pokračujií v zu-
řivé štvanici proti francouzské akci v Marokku.
Zajímavo je, že tato kampaň vychází z Casa-
blanky a že je podporována jistým německým
podnikatelem, kterého obohatila francouzská
okupace Šaujů Tento německý vlastenec patrně
se obává, že Francouzi brzo opustí Marokiko,
čímž by jeho obchody utrpěly a proto štve tu-
zemce proti Francouzům, aby je v Casablance
ještě zdržel.
Schiemann
Maročan
profesor
Schie
Aziz
Francouz
Německo
Maroko
Francie
Casa
Casablanca
9
article
Hospodářská krise anglická.
Obchodní statistika uveřejněná v » Board ot
Trade« za měsíc květen ukazuje na značný úbytek
u porovnání k téže době roku předešlého. Dovoz
klesl o 8 mil. lib. šlerl. (200 mil. K.), vývoz
klesl o 6 mil. liber. Zmenšení dovozu týká se
hlavně materiálu výrobního, což poukazuje na
ochabnutí domácího průmyslu. Za pět prvních
měsíců letošního roku znamená celkový úbytek
dovozu 28 mil. liber a u vývozu 12 mil. liber.
Tyto čislice vzbuzují v Anglii jisté obavy. Čim
byla zaviněna tato krise, jež bude dle všeho se
stupňovati? Přivrženci tarifní reformy (ochranáři)
mohli by v ní viděti osudný důsledek volného
obchodu a hledati v tom argument pro svou pro-
pagandu. Ale nejvážnější mezi nimi zdráhají se
užiti tohoto přiliš pohodlného argumentu. »Timese
jež ve společnosti Balfourově připojily se k
táboru ochranářů, píší: »Nikdo nesmí se dopu-
stiti omylu, aby příčital tuto krisi našemu fiskál-
nímu systému. Znamená pouze, že perioda ne-
obyčejné činnosti průmyslové a obchodní, z niž
jsme těžili jako ostatní svět, je skončena.«
Anglie
Balfourův
10
article
Tisíc desertérů.
Z amerického loďstva válečného uprchlo o
té doby, co přibylo do San Francisea, přes tisl
sběhů následkem toho, že prý se jim hýřivý
život v městě tom, kde byli všemožně častováni.
zalibil více, než další plavba do asijských vod.
Na lodích musily býti zřízeny stanice k vůl
přjímání rekrutů.
Odstupuje ze strachu před atentátem.
Perský vyslanec Mahmud Khan,
který se velice zasloužil o ústavu perskou, když
byl předsedou horního parlamentu perského.
zřekl se úřadu svého a zmizel z Berlína. Odje
prý snad do Londýna. V Teheranu hrozila mu
reakční strana perská zavřaždéním, proto přijal
úřad vyslance v Berlině. Zvěděv, že odjelo nynt
za ním do Berlína několik zpátečnických fana
tiků perských, zmizel ze strachu před zavraždě
ním z německé residence.
Khan
San Francisea
Berlín
Londýn
11
article
Vysokoškolská stávk
Vysokoškolská stávk
Nařízení z r. 1873.
Ve svém nedělním článku dotkl jsem se na-
řízení z r. 1873 a při tom podotkl, že inter-
pretaci, které se mu dostalo, žádný profesor
neuzná za správnou. Ježto i při nejnovějším
obratu téfo „aféry“, při nejnovějším pokusu
proploutí intor Scyllam et Charybdim
na onom nařízení a jeho interprelaci mnoho zá-
leží, chci, co jsem krátce pověděli v onom člán
ku, blíže objasnit a doplnit. — Nařízení z réku
1873 platí pro semináře právnické fakulty. Je
den odstavec (a na něm záleží) týká se příjímání
studentů do semináře a zní doslovně takto: „Die
seminář právnický fakulta
12
article
Aufnahme in eine Seminarübung ist in der Regel
an die Bedingung geknůpft, dass der Aufnahms-
bowerber die Hauptvurlesung über die Disziplin,
mit welcher sich die Abteilung besehäftigt, fre-
quentiert habe.“ Jinými slovy: profesor, příjl
maje studujícího do evičení o manželském prá
vu, má k tomu přihližeti, aby studující přednášku
o tomto právu byl poslouchal dříve, tedy v ně-
kterém dřívější semestru, a nemá přijímati
toho, kdo by takovou přednášku teprve soačasně
poslouchal. Tedy: odpadne-li ohlášená předná-
ška o manželském právu, nepadne tím také hned
současně ohlášené seminární cvičení o témže
předmětu, protože teto cvičení se má opírat
o přednášku některého předeházejícího seme-
stru. A ještě jináče řečeno: kdyby profesor sou-
časně, v témže semestru, ohlásil přednášku
manželském právu i cvičení seminární o témže
předmětu, neměl by ani do tohoto evičení při-
jimati ty, kdo přednášku o manželském právu
teprve poslouchejí. Interpretace na místo plus-
quamperíecta, jak patrno, klade prae-
sens.
Podle včerejších novin prohlásilo svobode-
myslné studentstvo v Inšpruku, že hnatí ne
obrací se proti osobě ministra, nýbrž proti pol
tice ministerstva, ve kterém rozhodují jen kleri
kálové... Taková distinkee nemůže žádného
ministra potěšit a podobá se též pokusu pro-
plouti inter Seyllam et Charybdim
Jar. Goll.
Ted
Goll
13
article
Schůze na nádvoli české tecliniky.
Schůze na nádvoli české tecliniky.
Včera o 10. ho . dopolední shromáždilo se n
dvoře budovy české vysoké školy technické na Kar-
lově náměstí asi 1100 posluchačů techniky, aby poro-
kovali a rozhodli o olázce, má-li být stávka zahá-
jena či níkoli. Přítomen byl také prorektor p. dvor-
rada prof. Velílik, který se po třikráte ujal slova.
Uvedl, že studenistvo musí se s největším důrazem
vzepřít zklerikalisování vysokých škol, stávku však
nedoporučoval. Po pronesení několika řečí bylo pro-
vedeno hlasování o tom, má-li se „ávka zahájit či
nikoli. Hlasováno tím způsobem, že po stávce tou-
zící posluchači zaujali místo na jedné straně, od-
půrci stávky na druhé straně nádvo I. Při spočitáni
se zjistilo, že 672 posluchačů jest proti stávcea
421 pro stávku. Po prohlášení výsledku hlasování
jež se stalo o 1/41. hod. odpol., povstal na nádvoii
dlouhotrvající hluk.
Před budovou techniky bylo shromážděno as
200 studentů českého vysokého učení, kteří odchod
odpůrců stávky provázeli hanlivými výkřiky. Účast-
níci schůze seřadili se ve čtyřstupu a ubirali se p
Karlově náměstí do Vodičkovy ulice a odtud na Vá-
clavské náměstí.
U rampy Musea král. českého seřadíli sea
z rampy promluvili pp. Svoboda a Vrbenský
kleh uvedli, ze tímto manifestačním průvodem české
studentstvo protestovalo proti klerikálnímu úsili,
zmocniti se vysokých škol a vyslovili očekávání, že
technikové ke stávce se připojí. Dle náhledu jed-
noho řečníka náš list prý způsobil roztržku student-
stva v názorech na stávku. Po lomto proslovení zá
stup studentů odebral se do Marianské ulice a vy
slal ze svého středu tříčlennou deputaci, aby redakc
„Národních Listů“ požádala o sympatičtější refero
vání o stávce.
profesor
Velílik
Karlov náměstí
Vodičkův ulice
clavský náměstí
český vysoký škola technický na Kara
rampa muzeum král
14
article
Deputace stávkujících sludentů v redakci »Ná
rodních Listů«. Včera před druhou hodinou odpolední
shromáždil se zástup stávkujících studentů počtem
asi 300 před budovou »Národních Listů« a vyslní
do redakce trojčlennou deputaci, jež nezastihnuvši
nikoho v redakci, odebrala se do bytu vydavatele
listu p. Prokopa Grégra. Deputace stěžovala si, že
»Národní Listy« ostře píší proti stávkujícím studentům
a žádala, aby »Národní Listy« zmírnily tón svých
zpráv o stávce, dále, aby uveřejňovány byly oficiální
zprávy Svazu. Reditel »Národních Listů« p. Proko
Grégr prohlásil, že pochopuje, že pp. stávkující stu-
denti cití se dotčeni některými zprávami o stávce.
že však v žádné zprávě »Nár. Listů« nebyl aní proti
Svazu, ani proti jednotlivci obsažen útok ťoho rázu.
jako se stalo na poslední schůzi studentské proto
»Národním Listům«. »Národní Listy« zaujaly oproti
studentské stavce stanovisko, diktované jim národním
a svobodomyslným programem, jejž hájí. Od toho
stanoviska neustoupí! Žkušenosti, jež jsme nabyli
v boji s Němci v Čechách, poučují nás o tom, ž
s Němci není možný společný postup ani v celku.
ani v jednotlivých vrstvách. Nejméně jest možný
společný postup českého studenta s německým. O tom
musí býti každý přesvědčen, kdo viděl do nejhlubše
duše nás urážející, provokativní průvod buršáků po
zrušení Badenových nařízení. Pokud se týče tónu
zpráv, jež »Nár. Listy« uveřejnily proli stávce, ujistie
p. Prokop Grégr depulaci studentů, že nebude-li n
stodentských schůzích útočeno proti »Nár. Listům
nebude i v »Nár. Listech« psáno ostrým tónem prot.
stávkujícím. »Nár. Listy« budou uveřejňovali též
oficiální zprávy Svazu, vyhražují si však zaujmouti
k nim stanovisko, diktované jim programem listu.
Prokop Grégr
Proko Grégr
Němec
Badenův
Čechy
15
article
Po tomto ujišlění rozloučila se deputace stávkujících
studentů s ředitelem »Nar. Listů« a odebrala se mezi
shromážděné studenty, kteří již netrpělivě návrat jej
očekávali. Předseda Svazu oznámil shromážděným
studentům výsledek rozmluvy, načež se student
v klidu rozešli.
»Sludeptský Obzor Menšinový« přináší pod zá
hlavím »Schůze v plodinové burse« následující velm
zajímavou zprávu: »Dne 14. května byla do plodi
nové bursy svolána společná schůze českých a ně-
meckých studentů, aby prolestovali proli zasahován
klerikálů v universitní svobodu (aféra Wahrmundova)
Se zásadním usnesením souhlasíme jako jistě všichn
pokrokoví lidé. Vzpomínáme však máně na otázku
university zábřehské — kde tehdy bylo české stu-
denistvo — a kde byli ti jeho pokrokoví němečt
kolegové? Schůze tato byla nepřirozenou a odpoví-
dal tomu i dojem, jejž si účastníci odnašeli — zvlášt
účastníci češti, jichž obnažené hlavy mizely v zá
plavě provokačních cerevisek. Citilo to i předsedni
ctvo — jež obávajíc se srážky, skončilo ihned po
syčerpání programu schůzi, nedopřávši slova doda
tečně se hlásicím řečníkům. Efektní zakončení
Nara
16
article
Studonti, protestující proti zasaho
vání vakademická práva, omezují svo
bodu projevul Oč významnější bylo by, kdyb
české studentstvo samo protestoval
prolest byl by býval mnohem zvučnějším a také
vydalnějším, než nepřirozeností svou se
dusicí schůze v plodinové burse. České
studenístvo v Praze zahanbují slovanští kolegové ve
Vídni. Jsme skutečně rádi, že práce naše na student-
sé škole Haviičkově chýli se ke zdárnému konci —
t notno, abychom opět lrochu mohli za-
ahnouti v život pražskébo českéh
studentstva a získati mu v české spo-
lečnosti opět postavení, loňskou a le-
ošní německo-českou schůzí zdiskre
dřtovaného. České studentstvo vždy
má státi v první řadě bojovníků svo-
body a pokroku — ale nesmí se spoj -
vati se zapřlsáhlými odpůrei svéh
národa, kteří naň, i vystupuje-li jak
jejíeh spojenec, bledí s pohrdání m
Ostentativní přitomnost cerevisek na zmíněné schůz
tvrzení naše dokazuje«.
Studonti
Praha
Vídeň
sé škola Haviičkov chýl
18
article
Protestujeme co nejrozhodněji proti tomu, aby
tendenčními a překroucenými zprávami v »Právu
Lidu« a »Času« kolegové indiferentní byli v omy
uvádění Víme, že tyto zprávy jsou inspirovány ze
stávkového výboru, klerý neví, jak by se z tísně do
stal, a chce, aby kolegové tací stávku nastoupili.
Podepsáni: posluchači stavebního inženýrslv
IV. roč., kteří jednomyslně proti stávce z důvod
národnostních a hmotných jsou a kteří skutečně po
sluchárny a rýsovny navštěvují.
Em. Rebák, Jedlička Rud., Fischer. Frössl, Kuchai
Josel, B. Hlava, Josef Pleifer. B. Růžek. Vaněk Hugo
Bím Jos, Jindřich Rosa, Kubíček Jos., Fr. Pokorný
Egon Janda, Jind. Fibiger, Fr. Koumal, Franěk, L
Fallada, V. Hladký, Ant. Landa, Gust. Bělo, Chitluss
Frant. Fíla, Oldřich Boček, Jaroslav Skokan, Slavík
V., Frant. Chýle, Semerád Fr., Košťál V, Josef Ho
pecký. Jos. Král. Jos. Šeslák L. Münzberger, Geom
Zelenka Rud, Fr. Urban, N. Polák, Jarosl. Altmann
K. Mišek, Frant. Pochman, Straka, Vl. Fridricb, k
Pičman, Vlad. Vondráček.
Z Lubna, 12. června. Ministerstvo orb
vyzvalo telegraficky rektorát zdejší báňské vy
soké školy, aby dnes zahájil zkoušky. Stávkujíeí
studenti přišli hromadně do budovy akademie
zmařili úplně konání zkoušek.
Rebák
Jedlička
Fischer
Pleifer
B Růžek
Vaněk
Hugo Bím
Rosa
Kubíček
Janda
Jindo
Fibiger
Franěk
L Fallada
V Hladká
Antonín
Landa
Gusta
Běla
Chitluss
František
Fíl
Boček
Skokan
Slavík
Chýle
Semerád
Košťál
Josef ho
Král
L Münzberger
Geom Zelenka
Urban
Jarosl
Altmann
K Mišek
Pochman
Straka
Pičman
Vlad
Vondráček
Francie
Lubno
Kuchai Josel
19
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Výstava vstoupila včera do druhého měsíce
svého trvání. Za první čtyři neděle ji navštivilo
341.025 platících osob. Kolik bylo těch, kteří
pod různými tituly požívají volného vstupu, ne-
lze přesně určiti; výstavní výbor však se do-
mnívá, že nepřehání, odhaduje-li úhrnnou ná-
vštěvu na půlmilionu.
Vzpomínkou na nepohodu, které jsme zažili
na výstavě více než dnů příjemných, číslice tyto
nabývají zvláštního důrazu. Ukazujíť jasně, že
Praha jest neobyčejně příznivou půdou výstav-
ních podniků a že lid náš, neboť noní pochyb-
nosti o tom, že český lid plní výstavu, dychti
po poučení, které výstavy poskytují.
Včerejší večer přinesl atrakci, která pře
malý rozsah a přes svůj ráz vskutku soukromé
podnikavosti měla dokonalý úspěch. Při kon-
certě pod bývaleu (škoda, že jen bývalo u)
fontánou provedena hudební směs Akroama,
při níž vypálen ohňostroj. Nechceme říci, že
tato směs zasluhuje pozornosti pro svou umě-
leckou cenu, kdo vřak viděl včera sražené řady
obecenstva kolem hudebního pavilonu a kolem
ohňostroje, viděl snad také, že obecenstvo se
baví takovýmito podniky a že by výstavě jen
prospělo, kdyby jich bylo více.
Praha
živnostenský komora
20
article
Šachový turnaj
Šachový turnaj
Příliš rychle minu! turnaj. Jako bychom teprve
včera byli vitali milé mistry, kteří z celého světa se
sjeli do zlaté Prahy, aby nám poskytli nanejvýše za-
jímavý obraz duševního zápolení. Po celý měsíc den
co den sledovaly zástupy diváků se zatajeným dechem
každý tah mistrů a nyní, kdy poslední partie jest
ukončena, slyšeti jest jediný povzdech, že vzácné
divadlo skončilo. Nezbývá, než těšiti se nadějí, že
snad brzy při postupujícím zájmu, který se ukázal
v pražském turnají, budeme moci opět hostiti sympa-
tické mistry a kochati se jich krásnou hrou.
Turnaj byl neobyčejným úspěchem českého šachu.
Již po druhé v tomto roce dělí se český mistr Důras
v mezinárodním turnaji o prvě místo. Ponechávajíce
si ocenění tohoto úspěchu na jindy, gratulujeme jmé-
nem všech českých šachislů mistra k novému úspěchu.
Druhý český účastník, Prokeš, dobyl »mistrov-
ské třetiny«, t. j. třetinu hraných pastil a tím
i oprávnění, hrati na mezinárodních turnajích. Dr. K vl-
čala byl by dosah jistě téhož úspěcho, kdyby tragi-
ckou smrtí svých rodiců nebyl býval nucen z turnaje
vystoupiti. Treybal jenom svou nepodnikavostí
a malou sebedůvěrou se ociti na posledním místě;
hrál také v tomto turnaji daleko pod svojí silou
Všeobecný přehled celého turnaje i s tabulkou
přineseme v příštím čísle.
Ceny byly: I. 4000 K, II. 3000 K, III 2000 K.
IV. 1500 K, V. 1000 K, VI. 800 K, VII. 600 K
VIII. 400 K, IX 300 K, X. 200 K a nově ještě při
dana XI. cena 120 K.
Prokeš
Treybal
Praha
21
article
Poslední den přinesl tyto výsledky: 1/2 Důras—
Schlechter 1/2,3/2 Marshall—Vidmar 1/2, 1/2 Rubinstsin—
Süchting 1/2, U Trejbal—Teichmann 1, 41/2 M eses—
Maróezy 1/2. O Leonhardt—Spielmann 1, 1 Salve—
Janowaki U. 0 v. Bardeleben—Alapin 1, 1 Leontěv—
dr. Kvíčala O (kontumace), O Dus Chotimirskij—Pro
keš1.
Francouzská hra Důras—Schlechter, která
rozhodovala o prvé ceně, dána po málo zajímavém
průběhu v 30. tahu za remis. Oba mistři měli po
předposledním utkání stejný počet bodů a tu jest
zcela přírozeno, že žádný z nich nechtěl riskovatia
raději po smírné remise dělí se svorně o prvou
druhou cenu.
Partie Marsha11—Vidmar (otevření pěšcem
dámy) spolurozhodovala o prvé ceně, neboť eventu-
ální výhrou mohl se i Vidmar dostati k dělení prvé
ceny. Marshall hrál však velmi opatrně, vyhnul s
všem nástrahám černého a konečně dosáhl postavení
v kterém remisa byla nevyhnutelnou; partie dána
pak také skutečně za nerozhodnou,
Rubinsteinovi stačila na IV. cenu pouz
remis a proto dal již po 23 tazích partii se Süch-
tingem (gambit dámy černým nepravidelně hájený)
za remis. Partie nevykazovala žádných vynikajících
momentů.
Ve hře 4 jezdců získal Treybal bílými proti
Teichmannovi lepší hru, neboť volnou linil
tísnil řady černého; jsa však rozmrzen, že úspěch
se brzy nedostavuje, vyměnil dámy, čímž pozbyl
všech naději. Černý v nastalé konečné hře věžové
otevřel si linii d. vnikl tudy věžemi do bílé hrya
po hrubé chybě, která ztrácela věž, bílý se vzdal.
Napínavá byla parlie Mieses—M a róczy.
Bilý volil Max Langebo útek v ilalské hře, získal
lepší postavení, neboť černý, aby mohl rochovati,
Trejbal
Teichmann
Leonhardt
Spielmann
doktor
Kvíčala O
Důras
Schlechter
Vidmar
Marshall
Rubinstein
Treybal
Bilá
Max Langebo
Janowaki U . 0
Marshall
Leontěv
Süting
22
article
Literatura.
Literatura.
Francois Coppée a jeho norská
láska.
V den úmrlí básníkova píši tyto řádky ..
Veliký dav zúčastněných podal krásné
svědectví nezměrné jeho popularity — popu-
larity, která nemá sobě rovné. Dnes, kdy básně
jsou čteny skoro jen básníky, kdy kuriosní
forma a rafinovaný obsah zavirá knihy veršo
před širším čtenářsivem, je snad Coppéc jedi-
ným, jehož dílo proniklo celou Francil, jak
literární, tak i tou ostalni. Autor knihy »Lee
Humbles«, nad jiné blízký a drahý duši lidu,
pěvec, jelož básnické poslání se za pruské
války rozlétalo balonem po provineii a budilo
vlastenecké nadšení, byl v podstatě aristokrat
dueha, člověk čistě moderní, nesmírně sensi-
tivní a měkký, životem i nemocí znavený.
který si liboval v mdlém parfomu tichých me-
lancholil a ztlumených smutků, vyslovených
s gracif a eleganci a jenž si rád pohrával se
slovy a zlatými rýmy, jako žena se šperky ..
Poeta, jenž na plátno střibrné šedí přenáše
bodré lidí a výjevy z ulice, jak to činili Mieris,
Teniers, nebo Ostade, dovedl v ně vkouzlii
také delikátní portréty jemné a snivé noblessy
van Dyckovy. A proto zůstal i miláčkem rafni-
novaných vrslev literárních.
Tato popularita, tak vzácná a řidká, nespo-
čivá ovšem ve vnější formě, její pravou přičinu
hledati sluší hlouběji. V srdci, básnikově Francoia
Coppée je lidský, cele lidský; lidství, humanita
dýchá z každého jeho slova — a proto je blízký
nám všem, neboť pod dmoucím se šatem jeho
verše cílime tlukot teplého lidského srdce. Bylo
by zajímavo sledovati hlas tohoto srdce celým
dílem člověka — ale rozměr mých řádek ne-
stačí. Věnujeme se pouze jedinému koutku jeho.
partii specialné erotické a ještě tu se omezime.
Coppée přiznává sám, že miloval často a mnoho.
Nuže, zastavíme se u jeho lásky nejhlubší a nej
podivější.
Hlavními body v linii erotického rozvoje
Francois Coppée
Humbles
Mieris
Teniers
Ostade
Dyckův
drahý duše lid
tichý I
23
article
Coppěova jsou »Intimní verše«, »Olivier«, druhá
čásť knihy »Pověsti a elegie« a konečně malý
svazeček lyriky »Podletí«. »Elegie« jsou jejim
bodem kulminačním — v tu dobu (kolem r. 1878)
spadá nejhlubší erotický moment francouzského
básníka — láska k mladičkému norskému děvčeti,
s kterým se setkal na břehu jezera Lemanského.
Jemu je věnován nevelký, ale přece jen stěžejní
cyklus celé sbírky, nadepsaný »L'exilée«. Je to
čásť opravdu zajímavá v porovnání s ostatní pro-
dukcí autorovou. V »Llexilée« setobjevuje Coppée
nový, naprosto nečekaný. Odříká se velikého roz-
machu a vzletu svých pasáží lyrických, nedbá
rafinovaných kombinací, zpívá zcela prostě, ale
tklivě... Jsou to »něžné květy smočené slzami
upřímné lásky«, »malé písně, povstalé z velikýeh
bolestí«, jak prozrazuje motto z »Hamlelas
a Heinea. Jsou to verše hodné onoho »spiro
gentil«, o němž mluví Dante, verše adresované
cudné Beatrici, neposkvrněné polibky, jež se blíží
nesmělému milenci jen v mlžném světle naděje
na posmrtné shledánl.
Olivier
Lemanský
L exilée
Coppée
Dante
Beatrice
24
article
Platonický jeho poměr připomíná spíse
římský kult stínů, anebo cudné vídiny praera-
faelistů ... Duše, libující si v delikátních cilech
a bolestech, budou vždy milovati tento bilý
cyklus, v němž je pohřbena upřímná vášeň,
odsouzená k věčné, nikdy nevyžité touze, živená
unikající vjdinou . ..
Nechtějte ode mne životopisné glossy. Di-
skretní milenec zahalil její postavu mystickým
závojem a nejintimnějích čisel, jak se zdá,
vůbec neuveřejnil. Jeho přitel a biograf, p. D
Leseure, nedovede o ní říci více, nežli co po-
věděl básník a prorokuje, že budoucnost víee
nezví. Ale to, co pověděl básník, dostači
Coppěe, jak známo, má neobyčejný smysl pro
karakteristický detail a precisní dojem celkový.
řekl bych pro konturu předmětu a tak z jeho
slok vynoří se před námi zjev sedmnáctiletéh
děvčátka ruměných licl, se zlatým vlasem, na
čele se dělícím a jasným akcentem exotickým.
tak živě, jakoby jste se už s ní někdy setkali.
To je pravděpodobné, putovali jste Norskem
kde jeil typ je všeobecný. Plavou sestrou Ofeli
D Leseure
Norsko
25
article
jmenuje ji básník, ale ješté častějí jí řlka
»Ditě!« Její hlas porovnává s hlasem pláka
ponejvíce pěničky, její dech s vůní lilije a bezu,
její čelo s růží, jejl oči s plachým a světlým
pohledem antilopy, bloudící. lesní mýtinou —
ale nejčastěji s hvězdami. S hvězdami, květya
ptáky vzpomíná nešťastný básník skoro neustále
na cudný zjev, který přeletěl jeho cestou, aby
navždy zmizel a vzpomíná ho ve všech varian-
tech lyrické klaviatury. V »La měmoire« : Ano,
čisté jsou hvězdy, ale žádná se nevyrovná
její očím! V »Pilié des choses«: Hvězdys
bojí svítit, aby se nedotkly mého bolu. Vždy
její oči byly hvězdami! V »Romance«: Pro
pláči, když mi ukážele hvězdu ? Prolože myslím
na její zrak! A podobně dále. V oko divčtno
se Coppěe zadíval hluboko a nemůže na n
zapomenout ani později, kdy miluje jiné. Cyklus
začíná apostrofou:
, růže Norska, dítě očí něžných,
již kdysi. potkal jsem na březích Lemanu,
labuti čistá, přišlá z krajin sněžnýchl
v niž se prozrazuje rázem určitost exposice a
celé další koncepce Coppéovy. Každý detail je
skutečný — jsme daleko od mlžné postavy La-
martineovy Elviry a jeho mlžného jezera ..
Dita
Elvíra
Norsko
26
article
A básnik nás hned seznamuje s tím, co se stalo
Já, poutník, odcestovat měl jsem nazítří,
leč ty's mi vzala srddce, nemohouc je vrátit..
a přiznává, že nedovedl milovat a byl přesvěd-
čen, že navždy odumřel lásce, ale že její pohled
něžný a oduševnělý, mu zase vrátil víru v mož-
nost milování. Olivier, který přestává zoufa
nad svou minulostí, který stane konečně po boku
nevinného děvčete se erdcem očištěným . .
Bezděky také vzpomenete na renaissanční dialo
téhož autora „Le passant“, kde svěží, čisto
mládí Zanettovo probouzí oplakané již jar
v odumřelém srdci ženy hříšnice. Ale mladé
děvče není jako Zanetto — nechce zůstat, od
chází.
„Tak málo jste mne zřela? pravíte mi?
odpírá básník. „Vždyť váš jediný pohled stačil
abych vám dal navždy svoje srdce, jediný p
hled!“ A nevyslyšen obrací se k jejímu anděl
Olivier
27
article
strážei, který chrání stínem křídel svých čistý
její zrak, který sloduje její myšlenku, nesouci
se z rána v modlitbách k nebi a vracející se na
večer so sny ještě bělejší... „Krásný anděh
viď, že je tvojí sestrou? Viď, že se ti často zdá.
že i ona má křídla?
A dále uvažuje: je-li pravdou, že jsme už
jedenkráte žili, na jiném lepsím světě, pak tedy
ona přichází z tohoto místa světla, kde moje
duše těkala. Nebo když jsem spatřil tuto pannu,
zachvěl jsem se, jako bych ji pozl.l! A když
se pohroužil zrak můj v její, eítil jsem, ze jsme
se už jednou milovali, a od té doby letí sen
můj vždycky k nebi hlodat naši rodnou zemi.
A když se snese noc, hledám v mléčné dráze
costu, kudy jsme kráželi. Na konse ií píše.
„Ne nemiluji ve vás nějaký ideál, vás, vásí sam
miluji, tak jak vás bůb stvořil!“ a prosi, aby
ji směl milovat nadále, slibuje, že nechce ničín
porušit stav věcí, že bude žhavým milencen
i shovívavým otcem... jen, aby ho aspoň trochu
milovala, když on ji miluje tolik! Tak žebrá
o lásku. Ale marně. A druhou polovinu cyklu
už vyplnuje smutná resignace a naděje ve smrt.
K tě se obrací v každé záv ěrečné sloce. Někdy
mohutným tónem lidové balady: Rděla se
üsmívala, když mne opouštěla. Udělejte vá zlulý
prsten pro mou nevěstu. — Chci ji čekat a žít.
v její vzpomince. Udělejte mi stříbrnou skříňn
její památky. — Ale mé srdce svírá tiha, exi
je dlouhý a těžký — musím si odpočinout, udě
lejte mi olověnou rakev! — Přátelům nedove
luje, aby ho litovali, vždyť trpí pro ni rád
žehná jí za to, že ho naučila plakat (vin
„Passant“)1 Ne nechce, aby ho litovali, ale ab
mu záviděli — protože miluje!
28
article
Tímto výkřikem Oliviera, očištěnélio b
lestí, L'exilée končí. Ale zjev mladéhio děvčele
mihne se ještě často dalšími cykly. Tak hne
v „Měsícíeh“. Z počátku vítá ji básník s tichým
úsměvem, ale v květnu, kdy se probouzí jaro
probouzí se stará bolest a v červnu už volá zou
fale« „Hnij, srdce, hnij!“ Pět měsíců po jej
odchodu, v srpnu, konstatuje s tichým smutkem
Ba její vzpomínku už nevyhladí čs
jen oči zavru-li, ji vidím zas a zas,
A zdá se mi, že v básni dalšího cyklu,
„Souvenir do Danmark“, věnované severske
princezně, které nikdy nespatřil, vypůjčil si
Coppée známý nám profil divčí. „Poslední
Ofelie... bledá a plavá ... bílé dítě s jasným
zrakem, který hledí v modro vzdáleného moře..
já, poutník, který kráčel kolem...“, to vše zní
příliš známou nolou, dávno vyzpívanou. A ještě
ve sbírce různých básní najdete tu i tam vzpo-
mínku na útlý zjev, který tak hluboko otřásl
zkušeným mužem. Když potká nevěstu, zachvěje
se a praví smutně:
Olivier
L exilée
Ofelie
29
article
Jak vy. též plavá byla tak
ta, jejíž něžný, sladký zrak
mou duší poranil .
Ale časem obraz ten přece bledne a pe-
sléze vymizi, vytlačen jinou láskou, ne již tak
čistou ..
„My oba dlouhým časem jíž ztratíli jsme dost,
já přišel o své mládí — ty o svou nevinnost!
praví básník té, ktorou opěvá v „Podletí“ a které
zasvěcuje svižný a legerní verš elegantního Paří-
žana. V té sbírce se zase našel ztracený aulor
„Intimních básní“.
Anatole France považuje „Podletí“ za jednu
z nejlepších sbírek. Jules Lemaitre dává před-
nost „Intimním básním“, ač uznává, že v „Exi-
lée“ zůstalo nejvíce srdce básníkovo. Chápu,
že francouzská kritika necení si těchto veršů
tak jako ostatních — jsouť nejméně francouz-
ské. V nich se přiblížil odchovanec školy Par-
nassistů spiše německému romantikovi, H.
Heine-ovi, který uvedl první typ opuštěného mi-
Karel Vetter.
lonce do literatury.
V Paříží, dne 26. května 1908.
Jules Lemaitre
H Hein
Vetter
Anatol Franca
Paříž
31
article
* E Sokol: Slunce. Román. Nakladatel A
Píša, knihkupec v Brně.
Obsáhlá práce moravského aulora rozdělena jes
ve dvě, jen úzkým dějovým vztahem sepjaté části.
Podubají se obě obrazovým protějškům, které b
rády okouzlily diváka každý sám a oba zároveň i po-
mohly mu sesílit, prohloubit a zmnožit vzbuzené baa
revné dojmy.
Dil prvý: „V květu“ (1901) zachycuje e doko-
nalou věrností lesní panorama kolem Dubína. Autee
kreslí tu s podivuhodnou výstižností a jako dokonals
E Sokol
Píša
Brno
Dila