ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39f27550-77d6-11dc-83a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 122, place 32, org 9, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. června 1908. Crslo 162.
4 article
davatel „Kolokola“, vyzval hosty, aby pracovali ve prospěch slovanské jednoty a zůstali věrnými slovanským ideálům i těm praporům, pod kte- rými se Slovanstvo probudilo, i vzpominal ve- likých ruských buditolů Slovanstva: Chomja- kova, Aksakových i Kirějovského, jejichž my- šlenky Komarov rozšiřoval ve svém „Světě“. P. Hribar mluvil nejprve slovinsky. Mlu- vil schválně pomalu, aby slova nesplývala,a každý mu nozuměl. Všichni se tomu divili a byli potěšeni. Konec řeči řečník pronesl v čistém ru- ském jazyce. Připomenul, že se nacházíme v d mě idealné rodiny, kde se dávno prováděla slo- vanská myšlenka v kruhu věrných spolupracov- níků zesnulého bojov náka za slovanskou jed natu. Na konci řeči vyslovil přání, aby myšlenka slovanské jednoty dále se šířila a pil na zdraví a zdar slovanské jednoty i redakce „Světa“. Kníže Sachovský, předseda „Ruského Sobrání“, jež má zvláštní „Slovanské oddělení ve svém spclku, pil na úspěch silné, mohutné slovanské Rusí! Biskup Jevlogij promluvil v krásné tiché, srdečné řeči, vílaje slovanské hosty o Cholmské Rusi v naději, že při ideách spra- vedlivosti i svobody se octne i Cholmská Rus v lepší budoucnosti; dnes že je dosud utlačovánu polskou šlechtou.
Aksakův Kirějovský Komarov Hribar Sachovský Sobrání Jevlogij Rus
5 article
Pan Vergun řekl, že se Komarov nachá zel ve stycích s mnohými polskými pracovníky s nimiž vyjednával ve prospěch smíření Poláků s Rusy. Mnozí už tehdáž doufali, že se osvobod od hnělu zapisma a že konečně se dočekají „polské národní církve“t Pan Bašmakov pronesl skvělou peliti ckou řeč, v níž vyslovil naději v polsko-ruské sbližení a smíření, což je ovšem úlohou Poláků. ktoří by měli dokázat, že si přejí býti přijatu ve všeslovanskou rodinu. Výtečně mluvil slavista Kulakovský po něm A. Vasiljev a Toplov a jejich řeči provázeny hlasitým rukoplesáním. N. M. S oko- lov zadeklamoval svou báseň „Jan Hus“, jež by zaslubovala, aby byla Čechům známa a před- nášena při oslavách Husových. Ke konci pro mluvil na rozloučenou ještě dr. Kramář, pravil, že se přesvědčil o opravdovosti slovan- ských sympalil, jimž členové „Polského kola“ v hosudarstvenné dumě dali výraz. Pronásledo vání Prušáků polské národnosti jsou velmi silná tak že Poláci konečně porozuměli, že jejieh spása závisi od jejich přilnutí k slovanské my šlence a bratrské jednotě se všemi Slovany. Člen hosudarstvenné dumy Alekseje pochyboval, že by Poláci chtěli už nyní zblížiti se s Ruskem, ale prohlásil, že je to všem Rusům žádoucí. Celý oběd byl velmi živý, vážný, čistě slo vanský a v tomto „Slovanském týdnu“ patří mu přední místo, že všichni jeho účastníci jsou již osvědčenými bojovníky slovanské myšlenkya ne teprve učedníky.
Vergun Komarov Rus Bašmakov Polák Kulakovský A Vasiljev Toplov Hus Čecho Husův Prušák Aleksej Rusko polský národní církev
6 article
Francouzská sněmovna a stávka v Draveil- Vigneuxu. Ve včerejším sezení francouzské sněmovny bylo jednáno o krvavých událostech, přihodiv ších se při stávce v Dravell-Vigneuxu. Posl Dalimer dokázal, že zodpovědnost padá na četníky. Přes to ministerský předseda měl lehkou úlohu. Vyslovil své politování nad udá- lostmi, prohlásil, že vinníci budou trestáni, zejména přísně bude vyšetřováno chování čet- níků, ale pravil, že nutno též uvážiti, že čet- níci byli podrážděni útoky a vyzývavostí stáv- kářů. Clémenceau praví dále, že ani klidní občané nebyli jisti před stávkáři a čte dopis dra. Menniera, stěžujícího si, že on a jeho rodina byli insultováni stávkáři. Čtení tohoto dopisu vzbudilo divokou vřavu u socialistů. Clémenceau pokračuje a pravi, že pro blém demokracie je problémem vychování. Nejlepsí způsob osvititi pracovní třídy jest, říci jim pravdu. Ale talo methoda nenatézá pochvaly u lidí, kteři mu vytýkají, že je odpůrcem socialismu a kteří nejsou ani socialisty ani dělníky. Otázka, o níž se jedná v debatě, je otázkou pořádku a nemá co dělati s politikou. Byla předložena, jen aby se dělaly ministerstvu obtiže. Na sněmovně záleží, chce li následovati interpelanty na tělo cestě. Po řeči socialisty Allemans, jež neučinila valný dojem, byl přijat jednací pořad, navržený Dali- mierem a přijatý Clémenceauem 429 hlasy prot
Posl Dalimer Clémenceau Mennier Draveil navržený Dali
7 article
67 hlasům. Clémenceau odrazil opět nebezpečný útok svých nepřátel z krajní levice. Německé pikle v Persii proti Rusku? K čemu jsme na těchto místech časlo ukazovali, potvrzeno jest novými událostmi v Persii. Německé prsty, jež tam pracovaly po- tají, prodraly se nyní úplně na povrch. Samo »Nov. Vremja« sdělilo včera, že po odjezdu šachově z Teheranu město zaplaveno bylo pro- klamacemi protiruskými. V nich se tvrdilo, že ruské vyslanectvo jest to, jež podporuje reakční politiku šachovu. Na známý původ ukazuje též, že u perských revolucionářů nalezeny byly četné mauserovky a manlicherovky. A zvláště vý- znamné pro odhalení piklův oněch jest dnešní sdělení »Daily Mailu«. Dovidá se z Teheranu, že tam došel te- legram z Tebrisu, dle něhož rozhodla se tamní národní strana nedbati ruského ullimata, daného kurdským pohraničním a pobřežním kmenům prohlásiti provincii Azerbejdjan za autonomn pod protektorálem — německým. Zdá se, že schůze revelská přišla nanejvýš v časl Za to »Novoje Vremja«, kteréž včera při- neslo zprávu o silném proliruském hnutí v Te- brisu, vzniklém zvláště proto, že ruské vyslane- ctvo poskytlo jednomu z nejznámějších reskci- onářů útočiště, dnes sděluje náhlou změnu nálady následkem telegramu šachova, ve kterém šach vyslovuje pevné odhodlání potrestati osoby, které zemi uvádějí v anarchii. Šach slibuje, že bude ústavu věrně zachovávati. Energický tón šachova lelegramu zastrašil Endšuny, kteři chtěli už vyhlásiti sesazení šacha a přerušiti styky s Ruskem.
Clémenceau Endšuna Persie Rusko Teheran město Daily Maila Novoj Vremja
8 article
Německo a situace v Marokku. Profesor Schiemann pojednávaje o stano- visku, jaké by měly mocnosti zaujmouti vůči Mulej Hafidovi, praví, že Francie by asi nebyla proti rozdělení Marokka mezi oba sul- tány. Avšak nutno je vědět, co by o tom sou- dili Maročané a jak by se v tom případě mohly urovnati mezinárodní obtíže. Proto prof. Schie- mann se přimlouvá, aby byl ponechán Abduí Aziz svému osudu a aby moenosti se nestavěly více proti Mulej Hafldovi. Jakmile bude Mule Hafid prohlášen ve Fezu za sultána, nebude nic překážeti tomu, aby s ním státy vyjedná- valy, zejména když zřejmě prohlásil, že uznává úmluvy algecirasské. Je však především nutno aby ho Francie uznala. Německá kabelová společnost protestuje proti koncesi na využitkování lesů u Rabatu, udělené jisté společnosti francouzské, nebot vidí v tom porušení úmluvy algecirasské. Některé německé žurnály pokračujií v zu- řivé štvanici proti francouzské akci v Marokku. Zajímavo je, že tato kampaň vychází z Casa- blanky a že je podporována jistým německým podnikatelem, kterého obohatila francouzská okupace Šaujů Tento německý vlastenec patrně se obává, že Francouzi brzo opustí Marokiko, čímž by jeho obchody utrpěly a proto štve tu- zemce proti Francouzům, aby je v Casablance ještě zdržel.
Schiemann Maročan profesor Schie Aziz Francouz Německo Maroko Francie Casa Casablanca
9 article
Hospodářská krise anglická. Obchodní statistika uveřejněná v » Board ot Trade« za měsíc květen ukazuje na značný úbytek u porovnání k téže době roku předešlého. Dovoz klesl o 8 mil. lib. šlerl. (200 mil. K.), vývoz klesl o 6 mil. liber. Zmenšení dovozu týká se hlavně materiálu výrobního, což poukazuje na ochabnutí domácího průmyslu. Za pět prvních měsíců letošního roku znamená celkový úbytek dovozu 28 mil. liber a u vývozu 12 mil. liber. Tyto čislice vzbuzují v Anglii jisté obavy. Čim byla zaviněna tato krise, jež bude dle všeho se stupňovati? Přivrženci tarifní reformy (ochranáři) mohli by v ní viděti osudný důsledek volného obchodu a hledati v tom argument pro svou pro- pagandu. Ale nejvážnější mezi nimi zdráhají se užiti tohoto přiliš pohodlného argumentu. »Timese jež ve společnosti Balfourově připojily se k táboru ochranářů, píší: »Nikdo nesmí se dopu- stiti omylu, aby příčital tuto krisi našemu fiskál- nímu systému. Znamená pouze, že perioda ne- obyčejné činnosti průmyslové a obchodní, z niž jsme těžili jako ostatní svět, je skončena.«
Anglie Balfourův
10 article
Tisíc desertérů. Z amerického loďstva válečného uprchlo o té doby, co přibylo do San Francisea, přes tisl sběhů následkem toho, že prý se jim hýřivý život v městě tom, kde byli všemožně častováni. zalibil více, než další plavba do asijských vod. Na lodích musily býti zřízeny stanice k vůl přjímání rekrutů. Odstupuje ze strachu před atentátem. Perský vyslanec Mahmud Khan, který se velice zasloužil o ústavu perskou, když byl předsedou horního parlamentu perského. zřekl se úřadu svého a zmizel z Berlína. Odje prý snad do Londýna. V Teheranu hrozila mu reakční strana perská zavřaždéním, proto přijal úřad vyslance v Berlině. Zvěděv, že odjelo nynt za ním do Berlína několik zpátečnických fana tiků perských, zmizel ze strachu před zavraždě ním z německé residence.
Khan San Francisea Berlín Londýn
11 article Vysokoškolská stávk
Vysokoškolská stávk Nařízení z r. 1873. Ve svém nedělním článku dotkl jsem se na- řízení z r. 1873 a při tom podotkl, že inter- pretaci, které se mu dostalo, žádný profesor neuzná za správnou. Ježto i při nejnovějším obratu téfo „aféry“, při nejnovějším pokusu proploutí intor Scyllam et Charybdim na onom nařízení a jeho interprelaci mnoho zá- leží, chci, co jsem krátce pověděli v onom člán ku, blíže objasnit a doplnit. — Nařízení z réku 1873 platí pro semináře právnické fakulty. Je den odstavec (a na něm záleží) týká se příjímání studentů do semináře a zní doslovně takto: „Die
seminář právnický fakulta
12 article
Aufnahme in eine Seminarübung ist in der Regel an die Bedingung geknůpft, dass der Aufnahms- bowerber die Hauptvurlesung über die Disziplin, mit welcher sich die Abteilung besehäftigt, fre- quentiert habe.“ Jinými slovy: profesor, příjl maje studujícího do evičení o manželském prá vu, má k tomu přihližeti, aby studující přednášku o tomto právu byl poslouchal dříve, tedy v ně- kterém dřívější semestru, a nemá přijímati toho, kdo by takovou přednášku teprve soačasně poslouchal. Tedy: odpadne-li ohlášená předná- ška o manželském právu, nepadne tím také hned současně ohlášené seminární cvičení o témže předmětu, protože teto cvičení se má opírat o přednášku některého předeházejícího seme- stru. A ještě jináče řečeno: kdyby profesor sou- časně, v témže semestru, ohlásil přednášku manželském právu i cvičení seminární o témže předmětu, neměl by ani do tohoto evičení při- jimati ty, kdo přednášku o manželském právu teprve poslouchejí. Interpretace na místo plus- quamperíecta, jak patrno, klade prae- sens. Podle včerejších novin prohlásilo svobode- myslné studentstvo v Inšpruku, že hnatí ne obrací se proti osobě ministra, nýbrž proti pol tice ministerstva, ve kterém rozhodují jen kleri kálové... Taková distinkee nemůže žádného ministra potěšit a podobá se též pokusu pro- plouti inter Seyllam et Charybdim Jar. Goll.
Ted Goll
13 article Schůze na nádvoli české tecliniky.
Schůze na nádvoli české tecliniky. Včera o 10. ho . dopolední shromáždilo se n dvoře budovy české vysoké školy technické na Kar- lově náměstí asi 1100 posluchačů techniky, aby poro- kovali a rozhodli o olázce, má-li být stávka zahá- jena či níkoli. Přítomen byl také prorektor p. dvor- rada prof. Velílik, který se po třikráte ujal slova. Uvedl, že studenistvo musí se s největším důrazem vzepřít zklerikalisování vysokých škol, stávku však nedoporučoval. Po pronesení několika řečí bylo pro- vedeno hlasování o tom, má-li se „ávka zahájit či nikoli. Hlasováno tím způsobem, že po stávce tou- zící posluchači zaujali místo na jedné straně, od- půrci stávky na druhé straně nádvo I. Při spočitáni se zjistilo, že 672 posluchačů jest proti stávcea 421 pro stávku. Po prohlášení výsledku hlasování jež se stalo o 1/41. hod. odpol., povstal na nádvoii dlouhotrvající hluk. Před budovou techniky bylo shromážděno as 200 studentů českého vysokého učení, kteří odchod odpůrců stávky provázeli hanlivými výkřiky. Účast- níci schůze seřadili se ve čtyřstupu a ubirali se p Karlově náměstí do Vodičkovy ulice a odtud na Vá- clavské náměstí. U rampy Musea král. českého seřadíli sea z rampy promluvili pp. Svoboda a Vrbenský kleh uvedli, ze tímto manifestačním průvodem české studentstvo protestovalo proti klerikálnímu úsili, zmocniti se vysokých škol a vyslovili očekávání, že technikové ke stávce se připojí. Dle náhledu jed- noho řečníka náš list prý způsobil roztržku student- stva v názorech na stávku. Po lomto proslovení zá stup studentů odebral se do Marianské ulice a vy slal ze svého středu tříčlennou deputaci, aby redakc „Národních Listů“ požádala o sympatičtější refero vání o stávce.
profesor Velílik Karlov náměstí Vodičkův ulice clavský náměstí český vysoký škola technický na Kara rampa muzeum král
14 article
Deputace stávkujících sludentů v redakci »Ná rodních Listů«. Včera před druhou hodinou odpolední shromáždil se zástup stávkujících studentů počtem asi 300 před budovou »Národních Listů« a vyslní do redakce trojčlennou deputaci, jež nezastihnuvši nikoho v redakci, odebrala se do bytu vydavatele listu p. Prokopa Grégra. Deputace stěžovala si, že »Národní Listy« ostře píší proti stávkujícím studentům a žádala, aby »Národní Listy« zmírnily tón svých zpráv o stávce, dále, aby uveřejňovány byly oficiální zprávy Svazu. Reditel »Národních Listů« p. Proko Grégr prohlásil, že pochopuje, že pp. stávkující stu- denti cití se dotčeni některými zprávami o stávce. že však v žádné zprávě »Nár. Listů« nebyl aní proti Svazu, ani proti jednotlivci obsažen útok ťoho rázu. jako se stalo na poslední schůzi studentské proto »Národním Listům«. »Národní Listy« zaujaly oproti studentské stavce stanovisko, diktované jim národním a svobodomyslným programem, jejž hájí. Od toho stanoviska neustoupí! Žkušenosti, jež jsme nabyli v boji s Němci v Čechách, poučují nás o tom, ž s Němci není možný společný postup ani v celku. ani v jednotlivých vrstvách. Nejméně jest možný společný postup českého studenta s německým. O tom musí býti každý přesvědčen, kdo viděl do nejhlubše duše nás urážející, provokativní průvod buršáků po zrušení Badenových nařízení. Pokud se týče tónu zpráv, jež »Nár. Listy« uveřejnily proli stávce, ujistie p. Prokop Grégr depulaci studentů, že nebude-li n stodentských schůzích útočeno proti »Nár. Listům nebude i v »Nár. Listech« psáno ostrým tónem prot. stávkujícím. »Nár. Listy« budou uveřejňovali též oficiální zprávy Svazu, vyhražují si však zaujmouti k nim stanovisko, diktované jim programem listu.
Prokop Grégr Proko Grégr Němec Badenův Čechy
15 article
Po tomto ujišlění rozloučila se deputace stávkujících studentů s ředitelem »Nar. Listů« a odebrala se mezi shromážděné studenty, kteří již netrpělivě návrat jej očekávali. Předseda Svazu oznámil shromážděným studentům výsledek rozmluvy, načež se student v klidu rozešli. »Sludeptský Obzor Menšinový« přináší pod zá hlavím »Schůze v plodinové burse« následující velm zajímavou zprávu: »Dne 14. května byla do plodi nové bursy svolána společná schůze českých a ně- meckých studentů, aby prolestovali proli zasahován klerikálů v universitní svobodu (aféra Wahrmundova) Se zásadním usnesením souhlasíme jako jistě všichn pokrokoví lidé. Vzpomínáme však máně na otázku university zábřehské — kde tehdy bylo české stu- denistvo — a kde byli ti jeho pokrokoví němečt kolegové? Schůze tato byla nepřirozenou a odpoví- dal tomu i dojem, jejž si účastníci odnašeli — zvlášt účastníci češti, jichž obnažené hlavy mizely v zá plavě provokačních cerevisek. Citilo to i předsedni ctvo — jež obávajíc se srážky, skončilo ihned po syčerpání programu schůzi, nedopřávši slova doda tečně se hlásicím řečníkům. Efektní zakončení
Nara
16 article
Studonti, protestující proti zasaho vání vakademická práva, omezují svo bodu projevul Oč významnější bylo by, kdyb české studentstvo samo protestoval prolest byl by býval mnohem zvučnějším a také vydalnějším, než nepřirozeností svou se dusicí schůze v plodinové burse. České studenístvo v Praze zahanbují slovanští kolegové ve Vídni. Jsme skutečně rádi, že práce naše na student- sé škole Haviičkově chýli se ke zdárnému konci — t notno, abychom opět lrochu mohli za- ahnouti v život pražskébo českéh studentstva a získati mu v české spo- lečnosti opět postavení, loňskou a le- ošní německo-českou schůzí zdiskre dřtovaného. České studentstvo vždy má státi v první řadě bojovníků svo- body a pokroku — ale nesmí se spoj - vati se zapřlsáhlými odpůrei svéh národa, kteří naň, i vystupuje-li jak jejíeh spojenec, bledí s pohrdání m Ostentativní přitomnost cerevisek na zmíněné schůz tvrzení naše dokazuje«.
Studonti Praha Vídeň sé škola Haviičkov chýl
18 article
Protestujeme co nejrozhodněji proti tomu, aby tendenčními a překroucenými zprávami v »Právu Lidu« a »Času« kolegové indiferentní byli v omy uvádění Víme, že tyto zprávy jsou inspirovány ze stávkového výboru, klerý neví, jak by se z tísně do stal, a chce, aby kolegové tací stávku nastoupili. Podepsáni: posluchači stavebního inženýrslv IV. roč., kteří jednomyslně proti stávce z důvod národnostních a hmotných jsou a kteří skutečně po sluchárny a rýsovny navštěvují. Em. Rebák, Jedlička Rud., Fischer. Frössl, Kuchai Josel, B. Hlava, Josef Pleifer. B. Růžek. Vaněk Hugo Bím Jos, Jindřich Rosa, Kubíček Jos., Fr. Pokorný Egon Janda, Jind. Fibiger, Fr. Koumal, Franěk, L Fallada, V. Hladký, Ant. Landa, Gust. Bělo, Chitluss Frant. Fíla, Oldřich Boček, Jaroslav Skokan, Slavík V., Frant. Chýle, Semerád Fr., Košťál V, Josef Ho pecký. Jos. Král. Jos. Šeslák L. Münzberger, Geom Zelenka Rud, Fr. Urban, N. Polák, Jarosl. Altmann K. Mišek, Frant. Pochman, Straka, Vl. Fridricb, k Pičman, Vlad. Vondráček. Z Lubna, 12. června. Ministerstvo orb vyzvalo telegraficky rektorát zdejší báňské vy soké školy, aby dnes zahájil zkoušky. Stávkujíeí studenti přišli hromadně do budovy akademie zmařili úplně konání zkoušek.
Rebák Jedlička Fischer Pleifer B Růžek Vaněk Hugo Bím Rosa Kubíček Janda Jindo Fibiger Franěk L Fallada V Hladká Antonín Landa Gusta Běla Chitluss František Fíl Boček Skokan Slavík Chýle Semerád Košťál Josef ho Král L Münzberger Geom Zelenka Urban Jarosl Altmann K Mišek Pochman Straka Pičman Vlad Vondráček Francie Lubno Kuchai Josel
19 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Výstava vstoupila včera do druhého měsíce svého trvání. Za první čtyři neděle ji navštivilo 341.025 platících osob. Kolik bylo těch, kteří pod různými tituly požívají volného vstupu, ne- lze přesně určiti; výstavní výbor však se do- mnívá, že nepřehání, odhaduje-li úhrnnou ná- vštěvu na půlmilionu. Vzpomínkou na nepohodu, které jsme zažili na výstavě více než dnů příjemných, číslice tyto nabývají zvláštního důrazu. Ukazujíť jasně, že Praha jest neobyčejně příznivou půdou výstav- ních podniků a že lid náš, neboť noní pochyb- nosti o tom, že český lid plní výstavu, dychti po poučení, které výstavy poskytují. Včerejší večer přinesl atrakci, která pře malý rozsah a přes svůj ráz vskutku soukromé podnikavosti měla dokonalý úspěch. Při kon- certě pod bývaleu (škoda, že jen bývalo u) fontánou provedena hudební směs Akroama, při níž vypálen ohňostroj. Nechceme říci, že tato směs zasluhuje pozornosti pro svou umě- leckou cenu, kdo vřak viděl včera sražené řady obecenstva kolem hudebního pavilonu a kolem ohňostroje, viděl snad také, že obecenstvo se baví takovýmito podniky a že by výstavě jen prospělo, kdyby jich bylo více.
Praha živnostenský komora
20 article Šachový turnaj
Šachový turnaj Příliš rychle minu! turnaj. Jako bychom teprve včera byli vitali milé mistry, kteří z celého světa se sjeli do zlaté Prahy, aby nám poskytli nanejvýše za- jímavý obraz duševního zápolení. Po celý měsíc den co den sledovaly zástupy diváků se zatajeným dechem každý tah mistrů a nyní, kdy poslední partie jest ukončena, slyšeti jest jediný povzdech, že vzácné divadlo skončilo. Nezbývá, než těšiti se nadějí, že snad brzy při postupujícím zájmu, který se ukázal v pražském turnají, budeme moci opět hostiti sympa- tické mistry a kochati se jich krásnou hrou. Turnaj byl neobyčejným úspěchem českého šachu. Již po druhé v tomto roce dělí se český mistr Důras v mezinárodním turnaji o prvě místo. Ponechávajíce si ocenění tohoto úspěchu na jindy, gratulujeme jmé- nem všech českých šachislů mistra k novému úspěchu. Druhý český účastník, Prokeš, dobyl »mistrov- ské třetiny«, t. j. třetinu hraných pastil a tím i oprávnění, hrati na mezinárodních turnajích. Dr. K vl- čala byl by dosah jistě téhož úspěcho, kdyby tragi- ckou smrtí svých rodiců nebyl býval nucen z turnaje vystoupiti. Treybal jenom svou nepodnikavostí a malou sebedůvěrou se ociti na posledním místě; hrál také v tomto turnaji daleko pod svojí silou Všeobecný přehled celého turnaje i s tabulkou přineseme v příštím čísle. Ceny byly: I. 4000 K, II. 3000 K, III 2000 K. IV. 1500 K, V. 1000 K, VI. 800 K, VII. 600 K VIII. 400 K, IX 300 K, X. 200 K a nově ještě při dana XI. cena 120 K.
Prokeš Treybal Praha
21 article
Poslední den přinesl tyto výsledky: 1/2 Důras— Schlechter 1/2,3/2 Marshall—Vidmar 1/2, 1/2 Rubinstsin— Süchting 1/2, U Trejbal—Teichmann 1, 41/2 M eses— Maróezy 1/2. O Leonhardt—Spielmann 1, 1 Salve— Janowaki U. 0 v. Bardeleben—Alapin 1, 1 Leontěv— dr. Kvíčala O (kontumace), O Dus Chotimirskij—Pro keš1. Francouzská hra Důras—Schlechter, která rozhodovala o prvé ceně, dána po málo zajímavém průběhu v 30. tahu za remis. Oba mistři měli po předposledním utkání stejný počet bodů a tu jest zcela přírozeno, že žádný z nich nechtěl riskovatia raději po smírné remise dělí se svorně o prvou druhou cenu. Partie Marsha11—Vidmar (otevření pěšcem dámy) spolurozhodovala o prvé ceně, neboť eventu- ální výhrou mohl se i Vidmar dostati k dělení prvé ceny. Marshall hrál však velmi opatrně, vyhnul s všem nástrahám černého a konečně dosáhl postavení v kterém remisa byla nevyhnutelnou; partie dána pak také skutečně za nerozhodnou, Rubinsteinovi stačila na IV. cenu pouz remis a proto dal již po 23 tazích partii se Süch- tingem (gambit dámy černým nepravidelně hájený) za remis. Partie nevykazovala žádných vynikajících momentů. Ve hře 4 jezdců získal Treybal bílými proti Teichmannovi lepší hru, neboť volnou linil tísnil řady černého; jsa však rozmrzen, že úspěch se brzy nedostavuje, vyměnil dámy, čímž pozbyl všech naději. Černý v nastalé konečné hře věžové otevřel si linii d. vnikl tudy věžemi do bílé hrya po hrubé chybě, která ztrácela věž, bílý se vzdal. Napínavá byla parlie Mieses—M a róczy. Bilý volil Max Langebo útek v ilalské hře, získal lepší postavení, neboť černý, aby mohl rochovati,
Trejbal Teichmann Leonhardt Spielmann doktor Kvíčala O Důras Schlechter Vidmar Marshall Rubinstein Treybal Bilá Max Langebo Janowaki U . 0 Marshall Leontěv Süting
22 article Literatura.
Literatura. Francois Coppée a jeho norská láska. V den úmrlí básníkova píši tyto řádky .. Veliký dav zúčastněných podal krásné svědectví nezměrné jeho popularity — popu- larity, která nemá sobě rovné. Dnes, kdy básně jsou čteny skoro jen básníky, kdy kuriosní forma a rafinovaný obsah zavirá knihy veršo před širším čtenářsivem, je snad Coppéc jedi- ným, jehož dílo proniklo celou Francil, jak literární, tak i tou ostalni. Autor knihy »Lee Humbles«, nad jiné blízký a drahý duši lidu, pěvec, jelož básnické poslání se za pruské války rozlétalo balonem po provineii a budilo vlastenecké nadšení, byl v podstatě aristokrat dueha, člověk čistě moderní, nesmírně sensi- tivní a měkký, životem i nemocí znavený. který si liboval v mdlém parfomu tichých me- lancholil a ztlumených smutků, vyslovených s gracif a eleganci a jenž si rád pohrával se slovy a zlatými rýmy, jako žena se šperky .. Poeta, jenž na plátno střibrné šedí přenáše bodré lidí a výjevy z ulice, jak to činili Mieris, Teniers, nebo Ostade, dovedl v ně vkouzlii také delikátní portréty jemné a snivé noblessy van Dyckovy. A proto zůstal i miláčkem rafni- novaných vrslev literárních. Tato popularita, tak vzácná a řidká, nespo- čivá ovšem ve vnější formě, její pravou přičinu hledati sluší hlouběji. V srdci, básnikově Francoia Coppée je lidský, cele lidský; lidství, humanita dýchá z každého jeho slova — a proto je blízký nám všem, neboť pod dmoucím se šatem jeho verše cílime tlukot teplého lidského srdce. Bylo by zajímavo sledovati hlas tohoto srdce celým dílem člověka — ale rozměr mých řádek ne- stačí. Věnujeme se pouze jedinému koutku jeho. partii specialné erotické a ještě tu se omezime. Coppée přiznává sám, že miloval často a mnoho. Nuže, zastavíme se u jeho lásky nejhlubší a nej podivější. Hlavními body v linii erotického rozvoje
Francois Coppée Humbles Mieris Teniers Ostade Dyckův drahý duše lid tichý I
23 article
Coppěova jsou »Intimní verše«, »Olivier«, druhá čásť knihy »Pověsti a elegie« a konečně malý svazeček lyriky »Podletí«. »Elegie« jsou jejim bodem kulminačním — v tu dobu (kolem r. 1878) spadá nejhlubší erotický moment francouzského básníka — láska k mladičkému norskému děvčeti, s kterým se setkal na břehu jezera Lemanského. Jemu je věnován nevelký, ale přece jen stěžejní cyklus celé sbírky, nadepsaný »L'exilée«. Je to čásť opravdu zajímavá v porovnání s ostatní pro- dukcí autorovou. V »Llexilée« setobjevuje Coppée nový, naprosto nečekaný. Odříká se velikého roz- machu a vzletu svých pasáží lyrických, nedbá rafinovaných kombinací, zpívá zcela prostě, ale tklivě... Jsou to »něžné květy smočené slzami upřímné lásky«, »malé písně, povstalé z velikýeh bolestí«, jak prozrazuje motto z »Hamlelas a Heinea. Jsou to verše hodné onoho »spiro gentil«, o němž mluví Dante, verše adresované cudné Beatrici, neposkvrněné polibky, jež se blíží nesmělému milenci jen v mlžném světle naděje na posmrtné shledánl.
Olivier Lemanský L exilée Coppée Dante Beatrice
24 article
Platonický jeho poměr připomíná spíse římský kult stínů, anebo cudné vídiny praera- faelistů ... Duše, libující si v delikátních cilech a bolestech, budou vždy milovati tento bilý cyklus, v němž je pohřbena upřímná vášeň, odsouzená k věčné, nikdy nevyžité touze, živená unikající vjdinou . .. Nechtějte ode mne životopisné glossy. Di- skretní milenec zahalil její postavu mystickým závojem a nejintimnějích čisel, jak se zdá, vůbec neuveřejnil. Jeho přitel a biograf, p. D Leseure, nedovede o ní říci více, nežli co po- věděl básník a prorokuje, že budoucnost víee nezví. Ale to, co pověděl básník, dostači Coppěe, jak známo, má neobyčejný smysl pro karakteristický detail a precisní dojem celkový. řekl bych pro konturu předmětu a tak z jeho slok vynoří se před námi zjev sedmnáctiletéh děvčátka ruměných licl, se zlatým vlasem, na čele se dělícím a jasným akcentem exotickým. tak živě, jakoby jste se už s ní někdy setkali. To je pravděpodobné, putovali jste Norskem kde jeil typ je všeobecný. Plavou sestrou Ofeli
D Leseure Norsko
25 article
jmenuje ji básník, ale ješté častějí jí řlka »Ditě!« Její hlas porovnává s hlasem pláka ponejvíce pěničky, její dech s vůní lilije a bezu, její čelo s růží, jejl oči s plachým a světlým pohledem antilopy, bloudící. lesní mýtinou — ale nejčastěji s hvězdami. S hvězdami, květya ptáky vzpomíná nešťastný básník skoro neustále na cudný zjev, který přeletěl jeho cestou, aby navždy zmizel a vzpomíná ho ve všech varian- tech lyrické klaviatury. V »La měmoire« : Ano, čisté jsou hvězdy, ale žádná se nevyrovná její očím! V »Pilié des choses«: Hvězdys bojí svítit, aby se nedotkly mého bolu. Vždy její oči byly hvězdami! V »Romance«: Pro pláči, když mi ukážele hvězdu ? Prolože myslím na její zrak! A podobně dále. V oko divčtno se Coppěe zadíval hluboko a nemůže na n zapomenout ani později, kdy miluje jiné. Cyklus začíná apostrofou: , růže Norska, dítě očí něžných, již kdysi. potkal jsem na březích Lemanu, labuti čistá, přišlá z krajin sněžnýchl v niž se prozrazuje rázem určitost exposice a celé další koncepce Coppéovy. Každý detail je skutečný — jsme daleko od mlžné postavy La- martineovy Elviry a jeho mlžného jezera ..
Dita Elvíra Norsko
26 article
A básnik nás hned seznamuje s tím, co se stalo Já, poutník, odcestovat měl jsem nazítří, leč ty's mi vzala srddce, nemohouc je vrátit.. a přiznává, že nedovedl milovat a byl přesvěd- čen, že navždy odumřel lásce, ale že její pohled něžný a oduševnělý, mu zase vrátil víru v mož- nost milování. Olivier, který přestává zoufa nad svou minulostí, který stane konečně po boku nevinného děvčete se erdcem očištěným . . Bezděky také vzpomenete na renaissanční dialo téhož autora „Le passant“, kde svěží, čisto mládí Zanettovo probouzí oplakané již jar v odumřelém srdci ženy hříšnice. Ale mladé děvče není jako Zanetto — nechce zůstat, od chází. „Tak málo jste mne zřela? pravíte mi? odpírá básník. „Vždyť váš jediný pohled stačil abych vám dal navždy svoje srdce, jediný p hled!“ A nevyslyšen obrací se k jejímu anděl
Olivier
27 article
strážei, který chrání stínem křídel svých čistý její zrak, který sloduje její myšlenku, nesouci se z rána v modlitbách k nebi a vracející se na večer so sny ještě bělejší... „Krásný anděh viď, že je tvojí sestrou? Viď, že se ti často zdá. že i ona má křídla? A dále uvažuje: je-li pravdou, že jsme už jedenkráte žili, na jiném lepsím světě, pak tedy ona přichází z tohoto místa světla, kde moje duše těkala. Nebo když jsem spatřil tuto pannu, zachvěl jsem se, jako bych ji pozl.l! A když se pohroužil zrak můj v její, eítil jsem, ze jsme se už jednou milovali, a od té doby letí sen můj vždycky k nebi hlodat naši rodnou zemi. A když se snese noc, hledám v mléčné dráze costu, kudy jsme kráželi. Na konse ií píše. „Ne nemiluji ve vás nějaký ideál, vás, vásí sam miluji, tak jak vás bůb stvořil!“ a prosi, aby ji směl milovat nadále, slibuje, že nechce ničín porušit stav věcí, že bude žhavým milencen i shovívavým otcem... jen, aby ho aspoň trochu milovala, když on ji miluje tolik! Tak žebrá o lásku. Ale marně. A druhou polovinu cyklu už vyplnuje smutná resignace a naděje ve smrt. K tě se obrací v každé záv ěrečné sloce. Někdy mohutným tónem lidové balady: Rděla se üsmívala, když mne opouštěla. Udělejte vá zlulý prsten pro mou nevěstu. — Chci ji čekat a žít. v její vzpomince. Udělejte mi stříbrnou skříňn její památky. — Ale mé srdce svírá tiha, exi je dlouhý a těžký — musím si odpočinout, udě lejte mi olověnou rakev! — Přátelům nedove luje, aby ho litovali, vždyť trpí pro ni rád žehná jí za to, že ho naučila plakat (vin „Passant“)1 Ne nechce, aby ho litovali, ale ab mu záviděli — protože miluje!
28 article
Tímto výkřikem Oliviera, očištěnélio b lestí, L'exilée končí. Ale zjev mladéhio děvčele mihne se ještě často dalšími cykly. Tak hne v „Měsícíeh“. Z počátku vítá ji básník s tichým úsměvem, ale v květnu, kdy se probouzí jaro probouzí se stará bolest a v červnu už volá zou fale« „Hnij, srdce, hnij!“ Pět měsíců po jej odchodu, v srpnu, konstatuje s tichým smutkem Ba její vzpomínku už nevyhladí čs jen oči zavru-li, ji vidím zas a zas, A zdá se mi, že v básni dalšího cyklu, „Souvenir do Danmark“, věnované severske princezně, které nikdy nespatřil, vypůjčil si Coppée známý nám profil divčí. „Poslední Ofelie... bledá a plavá ... bílé dítě s jasným zrakem, který hledí v modro vzdáleného moře.. já, poutník, který kráčel kolem...“, to vše zní příliš známou nolou, dávno vyzpívanou. A ještě ve sbírce různých básní najdete tu i tam vzpo- mínku na útlý zjev, který tak hluboko otřásl zkušeným mužem. Když potká nevěstu, zachvěje se a praví smutně:
Olivier L exilée Ofelie
29 article
Jak vy. též plavá byla tak ta, jejíž něžný, sladký zrak mou duší poranil . Ale časem obraz ten přece bledne a pe- sléze vymizi, vytlačen jinou láskou, ne již tak čistou .. „My oba dlouhým časem jíž ztratíli jsme dost, já přišel o své mládí — ty o svou nevinnost! praví básník té, ktorou opěvá v „Podletí“ a které zasvěcuje svižný a legerní verš elegantního Paří- žana. V té sbírce se zase našel ztracený aulor „Intimních básní“. Anatole France považuje „Podletí“ za jednu z nejlepších sbírek. Jules Lemaitre dává před- nost „Intimním básním“, ač uznává, že v „Exi- lée“ zůstalo nejvíce srdce básníkovo. Chápu, že francouzská kritika necení si těchto veršů tak jako ostatních — jsouť nejméně francouz- ské. V nich se přiblížil odchovanec školy Par- nassistů spiše německému romantikovi, H. Heine-ovi, který uvedl první typ opuštěného mi- Karel Vetter. lonce do literatury. V Paříží, dne 26. května 1908.
Jules Lemaitre H Hein Vetter Anatol Franca Paříž
30 article
Naše kniby
31 article
* E Sokol: Slunce. Román. Nakladatel A Píša, knihkupec v Brně. Obsáhlá práce moravského aulora rozdělena jes ve dvě, jen úzkým dějovým vztahem sepjaté části. Podubají se obě obrazovým protějškům, které b rády okouzlily diváka každý sám a oba zároveň i po- mohly mu sesílit, prohloubit a zmnožit vzbuzené baa revné dojmy. Dil prvý: „V květu“ (1901) zachycuje e doko- nalou věrností lesní panorama kolem Dubína. Autee kreslí tu s podivuhodnou výstižností a jako dokonals
E Sokol Píša Brno Dila