1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
ohnol o otršte se Hloproni
sto
4
masthead
V Praze, v sobotu 13. června 1903.
Praha
8
article
Na ranní a odpal. vsty
předelání s
v Praze v adistnistrae
2 K
na měsíe
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí donáško
Ml . . . . 7 K 50h
ve tlialkéch
na mlate . . . . . . 2 K 30 h
na něsíe . . . . . . B K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 60 h
s dvejí zásilkon
na piěsíe . . . .
.: . k g
B ětrat nate-
Praha
9
article
Po schůzi revelské.
Po schůzi revelské.
Sblížení Anglie a Ruska, jemuž se do-
stalo slavnostního osvědčení přípitky obou
panovníků, nemá sice povahu hotového
spolku, ale pokládá se za dohodu, jež bude
míti rozhodující vliv na další vývoj mezi-
národních poměrů, čili jak děl král anglický
Eduard, že docílená dosud shoda » přispěje
k těsnějšímu utužení svazků, jež spojují na-
rody obou zemí a povede v budoucnost
k uspokojivé přátelské úpravě některých dů
ležitých otázek«.
Známo, že shoda dosu d docílená mez
Anglil a Ruskem se týkala zvláště záleži-
tostí asijských, a bylo tudíž na biledni, že
nově ohlášená úprava »některých důležitých
otázek« dalších může se týkati pouze záleži
tostí evropských, a určitěji řečeno, záležitost
evropského jihovýchodu.
Vlastní autentický výklad dosahu schůze
revelské nedal na sebe ostatně dlouho če-
kati, a učiněn byl z Petrohradu následujícím
úřadním sdělením: »Schůze panovníků ru-
ského a anglického měla za účel sesílit
a upevniti přátelské styky obou vlád,
jež byly zahájeny smlouvami, uzavřenými
minulého roku. Za rozprav, jež se za schůze
konaly mezi ruským ministrem zahraničnýck
věcí lzvolským a státním tajemníkem Har
dingem, bylo zjištěno, že ony úmluvy měly
co nejšťastnější vliv na mírný vývoj různých
otázek, o nichž se v nich jednalo.« Na to
vzpomíná sdělení zvláště úmluv o Persii
Afganistanu a prohlašuje, že nepořádky
vzniklé v Persii a na hranicích afganských
nezavdaly podnět k nijakému nedorozumění
a zdůrazňuje zvláště, že »obě vlády jsou i na
dále odhodlány hájiti celistvost a neodvislost
Persie«.
anglický Eduard
Anglie
Rusko
Petrohrad
Persie
Afghánistán
Haro dingo
10
article
Na to obrací se sdělení vlády ruské
k věcem evropským následujícími slovy:
Rozpravy, kteréž se vedou od nějakého
času mezi oběma vládami co do poměru
makedonských, dospějí, jak za to mít
možno, k úplněmu souhlasu, a ne-
zbývá leč souhlasu tomu dati určitou
formu. Očekává se, že tento souhlas se
slane základem všeobecné shody ve
škerých velmocí, zúčastněných na díle oprav
v Makedonii Izvolský i Harding mimo to
uspěli nabýti přesvědčení o vzájemném přání
Ruska a Arglie, zach ovati nejlepší stykyse
všemi ostatními mocno stmi a že úmluvy ne-
zavdají nijakého podnětu k obavám o cíli
k němuž směřují.
V této druhé, makedonských záležitosti
se týkající části petrohradského sdělen
shrnut jest vlastní, nejvýznačnější dosah
schůze revelské; onať oznamuje pro poměry
mezinárodní nový kurs, ona ohlašuje
všemu ostatnímu světu, že na dále Anglie
Rusko v otázce oprav makedonských postu
povati budou jednotně a společně.
To vlastně tedy znamená, že nadeše
konec posavadní rusko-rakouské úmluvy
mürzstégské ve věcech makedonských, a že
na dále jak pro Rusko tak pro Anglii bude
vodítkem pouze souhlas revelský, jak bude
složen v »určitou formu«; dodatek, že se
nadějí Anglie i Rusko, že návrhy jejich po-
vedou ke všeobecné shodě, a neza
vdají podnět k nijakým obavám, prozatím
nikterak nevylučuje, že by zejména Rakousko-
Uhersko bylo v kombinacích Ruska jaksi
nahrazeno Anglií, zejména uváží-li se, že
bar. Aehrenthal na Balkáně sleduje pouze
»hospodářské zájmy«, a že otázka stavby
Harding
Makedonie
Rusko
Anglie
RakouskoUhersko
Balkán
11
article
rakouských drah balkánských vlastně již byla
uspořádána diplomaticky návrhem příčné
dráhy, stejně vyhovujícím zájmům Ruska
menších států balkánských, jako zájmům
západoevropským.
Jak sdělení petrohradské v této své části
oprávněno bylo, nadíti se všeobecné shody
pro návrhy anglicko-ruské, ba jak již předem
pro ně v tom směru se asi diplomaticky
pracovalo, to prozrazuje i orgán říšské vlády
německé »Nordd. allg Ztg «, kterýž schůz
revelskou následujícím projevem provází:
»Ze zpráv z Revelu lze seznati, že schůze
se koná za srdečných forem, jak odpovídaj
blízkým stykům dvorů ruského a anglického
I připitky pronesené se vyznačují projevy
vřelé náklonnosti, jež panovníci vložili do
svých slov. Politicky pozoruhodny jsou přede-
vším výrazné výroky o významu dohody
vnitroasijské pro sblížení obou zemí, jenž se
ještě zvýší dle slov anglického krále upra-
vením některých dalších otázek. Snad jest
v tom obsažen pokyn co do nastávajícího
skoncování anglicko-ruských úmluv o nových
opravních návrzích pro Makedoni i. Klidný
a upřímný tón proslovení obou panovníků
souhlasí se smýšlením vážnější části angli
ckého a ruského tisku — o pokusech vydá-
vati schůzi revelskou za nepříznivou Ně-
mecku.«
Takto tedy úřadní Německo výslovně
zahrnuje i návrhy ve příčině Makedonie
v obor věcí, jejichž osten není protiněmecký
Že není ani protirakouský jsme již při-
pomenuli, a proto jest dosti nápadné, že
četné říšsko-německé a i některé vídeňské
časopisy se nejen rozcházejí s názory vůd-
čího vládního listu berlínského, ale nad to
nápadně — nastrkují i Rakousko Uhersko, aby
převzalo samo odpovědnost za nezdar, jakýž
dle nich schůzí revelskou stihl právě říšskou
německou politiku zahraniční.
Rusko
Revel
Německo
Makedonie
Rakousko
12
article
Nejen oposiční, ale i orgány německým
vládním stranám blízké jsou o tomto škaro-
hlídství až nápadně za jedno, mimo snad
jediný svobodomyslný líst frankfurtský, jenz
dí: Jsou i u nás političtí blázni, kteří se
domnívají, že Německo pro celistvost Ma
rokka a Turecka pustí se až i do války
ale nedostává se naprosto známek, že by
v rozhodujících kruzích německých k ochraně
našich dobrých přátel mohamedánských
chtěli použíti jiných než diplomatických
prostředků. V oboru tomto snad ovšem
v nejbližší době vznikne čilý zápas, a sotva
možno pochybovati, že za schůze revelské
k němu učiněny byly některé přípravy, ale
nezapomnělo se snad, vzpomenouti i Ra-
kousko-Uherska, kteréž ve všech tureckých
otázkách hrálo a i dále zamýšl
hráti vynikající úlohu.
Bismarkovské »Hamb. Nachrichten« po-
znamenávají vůči hlasům, mluvícím o fiasku
německé politiky: Kdyby to bylo správné,
byl by to jen nový důkaz, jak hrubé chyby
se dopuštěno, když své doby byl opuštěn
smluvný poměr k Rusku a když ani později
nepřičiněno se ze všech sil, zmařiti sblížení
Anglie a Ruska. A tak nezbývá nyní Ně-
mecku, než vpraviti se do smutného posta-
vení koželuha, jemuž proud odnesl kůže.
Zvláště pozoruhodný jest hlas berlínské
»Rundschau«: »Anglicko-ruská shoda v Make
donii není leč kompromisem ze součlů sil-
ných anglických návrhů a ruských protiná
vrhů, kteréž jsme zamitli společně s Ra
kousko-Uherskem, jež jest více inter
esováno, a součtem nových návrhů, j ež
se nám rovněž nebudou libiti
Německo
Turecko
kouskoUhersko
Rusko
Anglie
Rundschau
Ra kouskýUhersko
Ma rokka
13
article
Věcně se týká tato historie ovšem více Vídně
než nás. Ona bude asi především musiti
zaujati stanovisko. Vždyť se záležitosť týká
především mocnosti mürzstégských úmluv
Ruska a Rakousko-Uherska. Ale věci již
tak chodí na světě, a tak i v tomto případu
jsou zajímavější úlohy sekundantů, než vlast-
ních kontrahentů. Svět očekává v nastáva
jícím vyjednávání především silácký průkaz
mezi Anglií a Německem, jehož průběh
v nejlopším případě způsobí velmi vážné
mravní rozhodnutí. První utkání provedla
německá diplomacie obratně, následující
bylo zdlouhavé a deprimující. Jsme odhod-
láni a hotovi, ukázati se celými mužíi
v nastávajícím hlavním chodu?. A to bude
nejpalčivější mezinárodní otázkou nejbližš
doby.«
Budou trojspolek na jedné a trojí do
hoda srdečná na druhé straně za těchto
okolností ještě s to zabezpečiti mír opravdu
na dobu delší?
Vídeň
Rusko
RakouskoUhersko
Anglie
Německo
Buda
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. června. (Snížení domo-
vní daně.) V poslední schůzi polského kol
oznámil dle „Sl. pol.“ ministr financí dr. Kory-
towski, že ještě v tomto zasedání řišské rady
vláda podá předlohu, kterou se snižuje de
movní daň třídní i činžovní. Domy.
vřaděné do 16. třidy, mají býti vůbec sproštěny
daně. Činžovní daň má se pestupně snižovati
tak, aby po 12 lelech sklesla v hlavních městech
s nynějších 2634 procent na 19 procent, v ostat-
nich městech s nynějších 20 na 15 procent.
V Praze, 12. června. (Politika bru
tální síly.) Vídoňská „Deut. Korresp.“, jež
slouží křesťanským sociálům, ale v německén
radikalismu překonává orgány stran nacionál
ných, polemisuje v posledním čísle s „N. F. P.
doktor
Kory
N F
Praha
15
article
která si nedávno posteskla, že dr. De
schatta provádí jen politiku moci, která s bí-
dou drží pohromadě německý blok, kdežto stará
liborální (roz. židovsko-liberální) politika upadá
u Němců v zapomenuti. „D. K.“ vyvozuje
z toho, že orgán vídoňské bursy dávno se již
odcizil myšlenkám a citům německého lidu. Vy-
týká-li se vůdci strany, že provozuje politiku
moci, není to v očích německého lidu pokoření,
nýbrž nejlepší doporučení. Za posledních 15 lel
nastal v tomto vzhledě v názorech německého
lidu velik, obrat. Od té doby, co národní uvědo-
mění proniklo do nejširších lidových vrstev, není
v něm místa pro dávnou politiku liberálných
zásnd, nýbrž jedině proreálnou politiku ve smy-
slu Bismarkově, klerá je poliťikou moe
v nejlepším slova smyslu. -Němei nesmějí prý
býti v Räkousku kulturní mrvou pro Stovany. Ve
vzhledě tom vykonali prý až příliš mnoho v le-
tech sedmdesátých. Nyní — konči „D. K.“ —
jest čas, aby pamatovali sami na sebe a starali
se konečně o sebe střizlivou, brutál-
nou politikou moci, která vždycky bude
s to, aby souhrn veškorých německých hlast
v poslanecké sněmovně vhodila na váhu ve pro-
spěeh němectra.
Rakouští Němci, liberální jako klerikální
jsou, jak vidno, učeliví žáci brutálných politiků
pruských. Nováhá-li Prusko užiti proti hrstee
poznaňských Poláků nejbrutálnější politiky moci
proč by se o podobnou politiku nepokusila ně
mecká menšina rakouského obyvatelstva prot
převážné většině! Jen že quod licet Jovi, non
licet atd.
V Praze, 12. června. (Kraňský sně m.
Dne 19. t. m, má se dle souhlasných zpráv se-
jíti na dva dni kraňský sněm, aby přijal osnovu
nového zemského zřízení a volebního řádu.
Sněm v minulém zasedání zvolil s tál? volebn
schatt
Němec
D K
Polák
Prusko
Praha
16
article
výbor, aby vypracoval potřebné reformní ná
vrhy, výbor pak svěřil tuto práci dru. Šuster
šičov i. Elaborát Šusteršičův byl tyto dní roze-
slán všem členům stálého výboru. Dle návrhu
Šusteršičova nový kraňský sněm má čítati 5
členů a sice jednoho virilistu (knížele biskupa.
a 49 poslanců, z nichž budou voliti velkostat-
káři 10, města a obchodní komora 12, venko -
ské okresy 16 a všeobecná kurie 11 poslanců.
Zemský výbor má míti kromě předsedy pět čle-
nů, po jednom z každé kurie a jednoho za sně-
movní plonum. V témž poměru mají se voliti
všechny sněmovní komise. Jednacím jazykem
sněmu a jeho výborů jsou oba zemské jazyky.
slovinský a německý, jež jsou úplně rovnop. vv
né. Do jed cího řádu pojímá se novinka, že
na návrh předsedův může se zvoliti diseip li-
nární výbor, který jest povinen ihned roz-
hodnouti o poslancích, kteří ruší sněmovní prá-
ce nebo se prohřešili na důstojnosti sněmu neb
jeho předsedy. Takoví vinníci mohou býti vy
loučeni až ze tří sněmovních schůzí.
Budou-li nový volební řád a zemské zřízen
nněmem přijaty, vypíšou se ihned doplňovae
volby a sice město Lublaň bude voliti ještě jed-
noho poslance, poněvadž jí nový řád přiděluje
poslance dva místo dosavadního jednoho; vše
obecná kurie pak zvolí 11 poslanců, z nichž
jeden připadne opět hlavnímu měsíu, ostatn
vonkovským skupinám, v nichž města budou
voliti společně s venkovskými obcemi. Man-
dáty nově zvolených poslanců vyprší současně
s mandáty poslanců, zvolených loni za všeobee-
ných voleb.
Šuster
Šusteršičův
Lublaň
17
article
Z Terstu, 11 června. (Terstská vo
lebnl oprava:) Osnova terstské volebn
opravy byla by úplně hotova a mohlo by se
očekávati, že bude schválena také sněmem,
kdyby nebyla v poslední chvíli uvázla v mrtvém
bodu, o kterém dříve nikdo nepomýšlel, Jes
to rozhodné přání vídeňské vlády, klerá chce
aby do nového volebního řádu byla pojata tak
volební povinnost, kterou výbor pro
změnu volebního řádu již zamitl. Minulý týden
zaslala vláda prostřednictvím místodržitelstva
slarostovi Sandrinelliovi písemné prohláčení
v němž se pravi, že vláda trvá bezpodmínečně
na volební povinnosti a že by nemohla slib o
sankci volební reformy bez volební povinnosti
Požadavek svůj vláda odůvodňuje mimořádným
společenskými poměry v Terstě, které prý vy-
žadují, aby na sněmě a v obecní radě byly za-
stoupeny všechny stavy a všechny vrstvy oby
valelstva, což je možno jen tehdy, budou-
všichni voliči nuceni voleb se účastniti.
Ze Zádru, 9. červaa. (Návrat mis to
držitelův.) Zdravotní stav místodržitele
Mikul. Nardellia, jenž byl loni ve Vídni
raněn mrtviet a několik měslců byl nucen trá-
viti mimo Dalmacii, zlepšil se na tolik, že se
včera mohl navrátiti do Zádru a převzal opě
správu místodržitelstva. Tím odpadají na čas
různé kombinace o novém obsazení úřadu míslo-
držitelského. Chorvaté dalmatští přáli by si, aby
uzdravení mistodržitelovo bylo trvalé, poněvadž
k jeho činnosti pohlížejí s plnou důvěrou a jsou
přesvědčeni, že se mu podaří upraviti jazykovou
otázku v Dalmacii na prospěch stále odstrkova
noe
ného jazyka srbsko-chorvatského.
Nardellius
Chorvat
Terst
Zádr
Vídeň
Dalmacie
18
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. června.
Persekuce v Bosně.
V Sarajevě faktor srbské akciové tiskárny
Stero Vasiljevič a metteur Jovan Pavlovič ob
drželi policejní rozkaz, aby hned opustili Sa-
rajevo a území obou okupovaných zemí. Advo-
kát dr. Dimovič prosil jménem vyhoštěných sa-
Vasiljevič
Pavlovič
Dimovič
Praha
Boseň
Sarajevo
19
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . a
odpolední . . . . . . . za 2
Ve flialkách na venkově
ranní číslo
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserá(
platí se hetově napřed.
Fředplacení a inserty přijímá z dnslnl-
strace 7 Marinnské ulici č. 3.
Tam nachávejí se též redakce
Ulskárna a oxpráive „Národnich Listá
Eukopisy so nevracaji.
Marinnský ulice
20
article
rajevskou vládu, aby jim byla dána aspoň krátka
lhůta, jeden z nich že má nemoenou ženu a
musí odvésti klíče tiskárny a odevzdati účty
Vláda prosbu zamítla s podotknutím, že se Va-
siljevič a Pavlovič ani hodinu nesmějí
zdržeti v Sarajevě.
Slovanský týden v Petrohradě.
Píše Jan Vaclík.
V Petrohradě, 29. (16.) května. (Pův. dop.
„N. L.“) Paní Jekaterina Grigorjevna Komarová.
nynější vydavatelka časopisu „Světa“, je věrno
slovanským tradicím svého nezapomenutelného
muže Visariona Visarionoviče. Komarova, zakla-
dutele, vyd. a red. „Světa“, v jehož domě slovan-
ští bosté ze všech zemí vždy bývali vítáni. Take
pp. Kramáři, Hribarovi i Glěbovickému vzdala
poetu stkvělým obědem, k němuž pozvala řadu
vynikajících Siovanů a slovanských pracovníků.
V paláci paní Komarové shromáždili se: nynější
redaktoři „Světa“. Obleuchov, sekretář redakční
Azjukul, Teplov (diplomat), Dobrovolská, básník
N. M. Sokolov, spisovatelka Križanovská, Stano,
Krivoš, Prokofiev, biskup Cholmské Rusi Jevlo-
gij, Šulgln, prof. Kulakovský, carský komoří
Semenov, Dragomirecký od Haličsko-ruského
spelku i Vasiljev od „Soborné Rusi“, Linčšk,
kníže Sachovskij (předseda „Ruského Sobrání“),
Srb S. Stefanovič, Lender, V. P. Svatkovský.
Skvorcov a pisatel těchto článků, jenž patři
k nejstarším spolupracovníkům V. V. Komarova,
Z „nových Slovanů“ víděli jsme také genoráln
Volodimirova.
První říšli Hribar i Glěbovický, seznámi
se s domácí pani a syny jejími Grigorijení i Vi-
snrionem, jakož i se shromážděnými hosty, jichz
bylo na šedesát. Iribar si prohlídl kabinet ne-
božtíka Komerova, ozdoben, obrazem generala
Čurnjajeva, bratří Komarových: generála Alex-
andra, vítěze nad Turkmeny, Konstantina, vítěze
při Karsu, jakož i podobiznou G. Danilevského
básníka a spisovatele, otce paní Komarové.
Pavlovič
Vaclík
Visarion Visarionovič
Komarov
Hribar
Glěbovický
Komarová
Dobrovolský
Križanovská
Stano
Krivoš
Rus
Jevt
Šulgln
profesor
Kulakovský
Semenov
Sachovskij
Sobrání
Srb
S Stefanovič
Lender
Svatkovský
Skvorcov
V V Komarov
Čurnjajev
Komarový
Turkmen
Konstantinos
G Danilevský
Virginie
Sarajevo
Petrohrad
Sokolov
Soborný Rus
Alex
Jekaterina Grigorjevna Komarová
21
article
Konečně přibyl i Kramář, opozdívší se ná-
vštěvou u Suvorina, vydavatele „Nového Vie-
mene“ Lokajové nosili po salonech zákusku,
vodku a víno a pak se přistoupilo k obědu. U do-
mácí paní na levo seděl p. Kramář a na pravo
p Hribar, ptoti nim p. Glébovický, kníže Ša-
chovský a Vaelík. Stůl byl okrášlen květinamu
všeho druhu a sál zalit mořem elektriekých
světel.
První řeč pronesla domácí panl, jež řekla:
„Druhá polovice minulého stolotí stalase
památnou prebuzením slovanské myšlenky, z niž
vzníklo poznání potřeby slovanské jednoty.
V r. 1867 Moskva byla šťastná, že mohla uvílat
u sebe slovanské bosty, kteří Rusko vybízeli
k slovanskému zblížení. V r. 1898 v Zlaté Praze
při jubileji Palackého opět shromáždili se před-
stavitelé všeslovanského duchovního spojení.
Každý ještě vzpominá té politické role, která
byla údělem mého muže, jehož celý život posvě-
cen byl slovanským zájmům a jich ochraně. Ja-
kužto následnice úkolu svého muže, jenž 27 let
stále zastával myšlenku slovanské jednoty, vítám
dnes vás, slovanské delegáty, jakožto hlasatele
všem nám blizké a rodné všeslovanské myšlen-
ky. Na zdraví našich hostů: „Urrá!“ Přípsitek
tento byl všemi hosty přijat srdečným „Urrá
i „Na zdar!“
Dr. Kramář prorluvil velmi upřímným
a srdečnými slovy o svých osobních stycích s ne
božlíkem Komarovem a řekl: „Dej bůh Slovan-
stvu mnoho takových upřímných pracovníků.
jako byl Visarion Visarionovič! On slouži! Slo-
varstvu nejen slovem, ale také skutkem. Poelě-
me jeho svatou památku!“ Při těch slovech vši
chni hosté uctivě povstali. P. Skvoreov, vy-
Lokaj
Kramář
Hribar
Glébovický
Palacký
Přípsitek
doktor
Komarov
Visarionovič
P Skvoreov
Nový Vie
Moskva
Rusko
zlatý Praha
St
bůh Slovan
Šchovský
Vaelík
22
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, dne 10. června.
(Obrázky z ulic.) Dveře všech příbytk
jsou uzamčeny jako v pevnosti, všechna okna
zabedněna bustým, neproniknutelným zamřižko-
váním — Turek žárlivě chrání svou domácnost
přod zvědavými zraky kohokoliv cizího. Drob-
nou, hustou mříži v okně viděti lze ven, z uliee
dovnitř vniknouti nepodaří se pohledu nejbystřej
šimu.
Jaký život je tam, za těmi okny, o tom porí
dati mohli by jen obyvatelé těch zdí — ale ne-
povídají a nepovědí. Leda ženské, když sejdou
se mezi sebou v lázních, kam, aby to stálo z
to, přestěhují se hned na celý den, sklípnou s
časem o tom i onom — muži spolu o svých
domáenostech nemluví. Ani nejdůvěrnější přítei
nezeptá se nikdy po zdraví ženských členů ro-
diny — pro Turka bylo by smrtelnou urážkou,
vzprositi si poručení a rukypolíbení milostivým
paničkám a slečnám dcerám.
Mrav staletími zachovávaný přikazuje, cizí
ženy nedotknouti se ani slovem, před tím, aby
někdo rukou se jí dotknul, chrání Turkyni sám
zákon. Jde žena po mostě, kde vybírá se vstup-
né, a neplatí. Snad zapomněla platit, snad ne-
má. U nás v takovém případě je výběrčímn
zdvořile upozorněna! „Iej, hej, platit!“ A kdy
by platit nemohla, hnali by ji z mostu — mezi
barbary Turky smí ji výběrčí pouze upozornit.
že se na nostě platí, smí ruku vztáhnout, aby
přijmul peníz, ale nesmí ženy uchopiti za ra-
meno. Je to žena cizí — nesmí se jí dotknouti.
Turek
Iej
Praha
23
article
Sám viděl jsem v Babyloně, jímž jest cařihrad-
ský bazar, jak pro jakousi mně neznámou při-
činu žena z lidu nadávala kolemslojícím, že
bylo úzko poslouchat. Byla při tom i úřadní
oseba, slrážník — nikdo z celého zástupu, an
sám strážník, přece úřadní osobia, neodvážil
se ani na rameno zaklepati ženě té výmluvné
byť jen proto, aby jí vyslovil svůj obdiv-
„Ale, paničko, umite vy rámusit!“-
Do tajů své domácnosti nedá moslem na
hlédnouti nikomu. I nejbližší jeho mužské pří
buzenstvo smí práh haremu přestoupiti jen s vý
slovným dovolením přednosty domácnosti a jen
tehdy, nejsou-li přílomny dámy ostatmí, jež s ná
vštěvou nejsou ve svazku pokrevonském. Za t
svá řemesla a provozování různých živností pře
nesli Turečkové vůbec na ulici. Bavl-li vás to
zastavte se kdekoliv a dívejte se, nač vám libo
Nahlédněte třeba do tajů rostaurační ku
chyně — u nás právě zas kuchyni žárlivě stře
žíme před zraky nepovolaných. Nikde ovšem ne
spatříte kuchařky, ani jiného ženského tvora
jenž by se v kuchyni otáčel, jakož vůbec nikde
knomě křesťanských a židovských obchodo
v Peře a Galatě, neuvidíte jediné prodavačky
V kuchyni, jež do ulice je zcela otevřena
jakýsi na kuchaře poněkud, vlastně hodně usmo
lený Turek otáčí nad ohništěm požněm, na němž
napíchány kousky skopového masa.
Tureček
Turek
Babylón
24
article
Nás, Franky, mají v ošklivosti a opovrhuj
námi prote, že jíme n.aso vepřové, ze zvířat ne
čistých, jichž oni se štiti — kozel aby jedl stále
jejich skopové! I v průčelí restaurace na týč
pověšeno jest asi deset, patnáct hlav ráno za-
bitých skopců — právě tolik, mnoho-li stačí,
aby Evropanu při pohledu na ně žalostivě kor
moutil se žaludek. Jsou ty hlavy staženy z kůže.
oči jsou však ponechány v důleích a v předu
hlavy cení se dvojí řada hlodavých, řídkých, vy-
škleben, ch zubů — vždyť já už nic neřikáni
Ostatně, kdyby laskavá čtenářka si přála, hned
vedle zas vaří jiný Turek černou kávu. Káva
turecky vysloví se „kafe“ — bude si to čtenát
pamatovat? Kavárník jmenuje se „kafedži
nebo „kavedři“, jako féz jmenuje se „kalpak
a člověk, jenž fézy prodává a žehlí, zove se
„kalpakdži“ a jako bárka jmenuje se „kaik“
a bárkář „knikdži“ — to je hrůza, najednou
se nám turečtina sype z rukávu! To je to, když
je člověk vtipný a chápavý!
Kafedži, soused reslaurace, jest, bohužel,
rovněž poněkud usmolen a přičmoudlý, ale
kávu, pravou tureckou kávu, vaří dobrou, ano,
velmi dobrou. Chvalitebnou, ba výbornou. Ta
Franek
Evropan
Turek
Kavárník
25
article
píje se noslazená z malých, filigránských koflí-
čků, na dně té nádobky zůstane hustá, čern
usazenina a fu domorodec velmi dovedně vylov
mlsným jazykem — kdyby si laskavý čtenár
mermemocí přál okusit, račiž jen říci —: vždyt
mám dost času, nikterak nepospíchám a rád
alto
chvilenku počkám.
Opékaná pečinka z kuchyně voní dalek
do ulice — však se již všichní ti stejní, šakalům
podobní psi, kteři v této ulici mají právo domov-
ské, přítulně seběhlí ke dveřím trakteru. Důvě
řivě a oddaně položili se venku na chodníku,
nejnedočkavější z nich položil se hlavou až no
prah restnurace. Nozdry jejich dychtivě a, jal
říkají hudebnici, „con amore“ dychtivě lokaj
mnohoslibnou vůni... není těžko uhodnouti
o čem asi znalecky přemštají mili ti pejskové
jichž přítulnost ke člověku jest až dojemná.
26
article
Ale náhle pozornost jejich odvrácenaji
nam — čert vezmi pečeni, za rohem něco se
děje. Cosi velmi důležitého. Ozývá se tam štěkot
stále hlučnější a stále zuřivější — jako na povel
se zvedli a pelášili, aby byli při tom. Již zmi-
zeli za rohem, kde štěkání najednou se zdvoj
násobilo. Tam na úzké křižovatee člověk evrop
sky oděný vede za obojek bílého ruského chrta
krásné ušlechtilé zvíře, jež strachem a úzkost
tetelí se ve středu té smečky psů domorodych.
kteří zuřivým štěkotem nájí si právo na svou“
ulici, kde prostě nestrpí cizího vetřelce.
Mají své určitě a přesně vymezené r) ony
jsou pevně zorganisováni, smečka určité ulice
nestrpí mezi sebou ani příslušníka své ney
jenž v nezkušenosti své, buď z dlouhé chvile
či puzen touhou po rozšíření svých obzorů, za-
bloudil by sem z ulice jiné, či ze sousedal
čtvrti. Hájí si svou individuálpost, ani v lásee
neznejí a nestrpí mesalliancí — novím, čímt
bylo, že najednou kmitla mi hlavou vzpomínka
na pohnuté dny někdejšího našeho stanného
práva — jediného práva, jež jsme měli ve sku
tečnosti a nejen na papíře — kdy pražské ulice
byly obleženy vojáčky z Chebu, ryšavými Něm
číky, s nimiž nebojácné a udatné služky, byt
slova německého nouměly, uprostřed válečné
Cheb
Německo
27
article
vřavy dojemně uzavíraly srdečné a vroucí alli
ance. .
Již vím, proč jsem si vzpomněl na někdejš
naše stanné právo. Právě tak, jako u nás vté
době chodily vojenské hlídky, jdou teď uliei
čtyři muži ozbrojení, tři puškami a jeden zbran
poboční. Jsou to sapichové, policisti, tři prost
a šarže. Jenže u nás cbodili vojáčkové, jimž
udatenství sálalo z lIcj — a zde ti špinaví, sko
rem otrhaní sapichové jdou líně a mrzutě, ne-
stejným, nevojenským krokem.
Vypadají, řekl bych, podezřele — zdá se
jakoby se šourali tou ulicí jen prolo, kdyby sna
se někde něco dalo — — nikoliv, nedopovím
vždyť možná, že bych jim křivdil.
Zatím již psi, spokojeni tím, že okázale do
provodili cizího chrta za okruh svého působiště
kde předali jej druhým, vrátili se na dřívějš-
místo, na chodník před lákavým trakterom. Po-
ložili se tam do klubka, z něhož svítily oči je-
jich, trpělivě, vroucně a s nadšením se díva-
jící do nitra kuchyněv .
28
article
Cařihradský pes je proletářem, odkázaným
na trudné živobytí ze dne ke dni, tulákem ben
domova a bez přístřeší; na ulici je zrozen
na ulicí skončí. Ale je proletářem pyšným, jenž
nestojí o společnost a kamarádství psů třebe
vznešenějších, kteří mají pyšný svůj rodokmen
a jimž třeba i na výstavách dostalo se vyzna-
menání. Má právo b,ti pyšným: je sice tulá-
kem bezejmenným, ani olec a matka nijak s
nejmenovali, ale nikdy nestrpěl, aby slabší po-
hlaví jeho nacy zadalo si — s každým. Což, jal
známo, ani o mnohé princezně říci se nemůže
asy jsou zlé, existence těžká a konkurenc
zlá s nebezpečná. Sám viděl jsem člověka, odě-
ného v cáry, jak loudavě šel ulicí v Péře a za-
stavil se všude tam, kde hejno psů prohrabávalo
se ve zbyteích nějakých odpadků, jež byly jim
na pospas vyhozeny z domu.
Došel až ke skupině pěti, šesti psů a oloo
vaným koncem dlouhé hole zabušil do dláždění
že pei, kteří člověka asi znali, u vědomí jeh
převahy resignovaně ustoupili stranou . . . Nebyl
sice nijak nadšeni tim vyrušením ze svých hodů
29
article
ale žádný ani nezavrčel... A zubožený otrha-
nec v hadrech, jichž snad po léta s těle nesvlék-
nul, rukama počal se hrabati v těch zbyfcích,
určených psům — a spravedlivě rozděiil se
s nimi.. Vybral si, co za vybrání stálo, kořiat
uložil do strakatého uzle — a po chvíli výjev
se opakoval u nejbližšího nárožíné a
Každý jinak, svou methodou a pov svém
způsobu hájí si živobyti, své drahé živobytí.
I pes, i člověk. I člověk v hadroch, i člověk,
jenž lehá na hedvábných poduškách. Každý,
jak umí.
30
article
Strmou, hrbolatou ulici hřmí kavalkáda —
třeba uhnouti se z dálky a v čas, aby chodee
nedostal se pod kopyta koní, jakož v Carihradě
vůboc jezdí se zběsile. Krytá, elegantní ekypáž
s párem bujných, krásných ryzáků a se sluhou
na kozliku. Sluha i kočí, oba jsou v nových,
vyžehlených fézích, sluha má na sobě čamaře
podobný, až ke krku upjatý, tmavomodrý kabál,
stambulin, jenž na prsou, dole v rozích i vzadu
na lopatkách bohatě je pošit ornamenty a zá-
vitky drobných, černých šňůr. Na rozložitých
jeho prsou, nad skříženýma rukama, zamihne
se na zelené stužce řád, veliký jako placka. Pred
vozem na bystrých, tryskem se ženoucích bělou-
ších dva zamračení vojáci, za ekypáží na stej-
ných koních tři jezdci: důstojník s vylasenou
šavli a při pravé i levé straně povozu voják,
jenž v levé ruce svírž úzdu a v pravé karabinu,
šikmo před sebe namířenou, jejíž pažbu opírá
o svůj prav, bok
Oknem kočáru jen se začervenal hlubok
do očí vlačený féz a zabělal se plnovous pěkné.
stařecké hlavy, zakmitly se řády a široká řádová
stuha na prsou — vůz přeletěl, kavalkáda mizí
za roh, kde lidé uskakují na chodník ..
Jeden z mocných tohoto světa, paša nějaký
či vezír, snad generál, snad minist.
Sedí tam schoulený v koutě vozu . .. ebu-
děr, i on chrání a háji si živobytí, to drahé své
B.K
živobytí, jak právě umí v dovede ...
hrbolatý