ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39eb4960-77d6-11dc-8a22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 55, person 64, org 5, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
oie l so
3 masthead
ohnol o otršte se Hloproni sto
4 masthead
V Praze, v sobotu 13. června 1903.
Praha
5 masthead
zodl
6 masthead
měsste
7 masthead
Číslo 162.
8 article
Na ranní a odpal. vsty předelání s v Praze v adistnistrae 2 K na měsíe na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáško Ml . . . . 7 K 50h ve tlialkéch na mlate . . . . . . 2 K 30 h na něsíe . . . . . . B K 20 na čtvrt leta . . . . 9 K 60 h s dvejí zásilkon na piěsíe . . . . .: . k g B ětrat nate-
Praha
9 article Po schůzi revelské.
Po schůzi revelské. Sblížení Anglie a Ruska, jemuž se do- stalo slavnostního osvědčení přípitky obou panovníků, nemá sice povahu hotového spolku, ale pokládá se za dohodu, jež bude míti rozhodující vliv na další vývoj mezi- národních poměrů, čili jak děl král anglický Eduard, že docílená dosud shoda » přispěje k těsnějšímu utužení svazků, jež spojují na- rody obou zemí a povede v budoucnost k uspokojivé přátelské úpravě některých dů ležitých otázek«. Známo, že shoda dosu d docílená mez Anglil a Ruskem se týkala zvláště záleži- tostí asijských, a bylo tudíž na biledni, že nově ohlášená úprava »některých důležitých otázek« dalších může se týkati pouze záleži tostí evropských, a určitěji řečeno, záležitost evropského jihovýchodu. Vlastní autentický výklad dosahu schůze revelské nedal na sebe ostatně dlouho če- kati, a učiněn byl z Petrohradu následujícím úřadním sdělením: »Schůze panovníků ru- ského a anglického měla za účel sesílit a upevniti přátelské styky obou vlád, jež byly zahájeny smlouvami, uzavřenými minulého roku. Za rozprav, jež se za schůze konaly mezi ruským ministrem zahraničnýck věcí lzvolským a státním tajemníkem Har dingem, bylo zjištěno, že ony úmluvy měly co nejšťastnější vliv na mírný vývoj různých otázek, o nichž se v nich jednalo.« Na to vzpomíná sdělení zvláště úmluv o Persii Afganistanu a prohlašuje, že nepořádky vzniklé v Persii a na hranicích afganských nezavdaly podnět k nijakému nedorozumění a zdůrazňuje zvláště, že »obě vlády jsou i na dále odhodlány hájiti celistvost a neodvislost Persie«.
anglický Eduard Anglie Rusko Petrohrad Persie Afghánistán Haro dingo
10 article
Na to obrací se sdělení vlády ruské k věcem evropským následujícími slovy: Rozpravy, kteréž se vedou od nějakého času mezi oběma vládami co do poměru makedonských, dospějí, jak za to mít možno, k úplněmu souhlasu, a ne- zbývá leč souhlasu tomu dati určitou formu. Očekává se, že tento souhlas se slane základem všeobecné shody ve škerých velmocí, zúčastněných na díle oprav v Makedonii Izvolský i Harding mimo to uspěli nabýti přesvědčení o vzájemném přání Ruska a Arglie, zach ovati nejlepší stykyse všemi ostatními mocno stmi a že úmluvy ne- zavdají nijakého podnětu k obavám o cíli k němuž směřují. V této druhé, makedonských záležitosti se týkající části petrohradského sdělen shrnut jest vlastní, nejvýznačnější dosah schůze revelské; onať oznamuje pro poměry mezinárodní nový kurs, ona ohlašuje všemu ostatnímu světu, že na dále Anglie Rusko v otázce oprav makedonských postu povati budou jednotně a společně. To vlastně tedy znamená, že nadeše konec posavadní rusko-rakouské úmluvy mürzstégské ve věcech makedonských, a že na dále jak pro Rusko tak pro Anglii bude vodítkem pouze souhlas revelský, jak bude složen v »určitou formu«; dodatek, že se nadějí Anglie i Rusko, že návrhy jejich po- vedou ke všeobecné shodě, a neza vdají podnět k nijakým obavám, prozatím nikterak nevylučuje, že by zejména Rakousko- Uhersko bylo v kombinacích Ruska jaksi nahrazeno Anglií, zejména uváží-li se, že bar. Aehrenthal na Balkáně sleduje pouze »hospodářské zájmy«, a že otázka stavby
Harding Makedonie Rusko Anglie RakouskoUhersko Balkán
11 article
rakouských drah balkánských vlastně již byla uspořádána diplomaticky návrhem příčné dráhy, stejně vyhovujícím zájmům Ruska menších států balkánských, jako zájmům západoevropským. Jak sdělení petrohradské v této své části oprávněno bylo, nadíti se všeobecné shody pro návrhy anglicko-ruské, ba jak již předem pro ně v tom směru se asi diplomaticky pracovalo, to prozrazuje i orgán říšské vlády německé »Nordd. allg Ztg «, kterýž schůz revelskou následujícím projevem provází: »Ze zpráv z Revelu lze seznati, že schůze se koná za srdečných forem, jak odpovídaj blízkým stykům dvorů ruského a anglického I připitky pronesené se vyznačují projevy vřelé náklonnosti, jež panovníci vložili do svých slov. Politicky pozoruhodny jsou přede- vším výrazné výroky o významu dohody vnitroasijské pro sblížení obou zemí, jenž se ještě zvýší dle slov anglického krále upra- vením některých dalších otázek. Snad jest v tom obsažen pokyn co do nastávajícího skoncování anglicko-ruských úmluv o nových opravních návrzích pro Makedoni i. Klidný a upřímný tón proslovení obou panovníků souhlasí se smýšlením vážnější části angli ckého a ruského tisku — o pokusech vydá- vati schůzi revelskou za nepříznivou Ně- mecku.« Takto tedy úřadní Německo výslovně zahrnuje i návrhy ve příčině Makedonie v obor věcí, jejichž osten není protiněmecký Že není ani protirakouský jsme již při- pomenuli, a proto jest dosti nápadné, že četné říšsko-německé a i některé vídeňské časopisy se nejen rozcházejí s názory vůd- čího vládního listu berlínského, ale nad to nápadně — nastrkují i Rakousko Uhersko, aby převzalo samo odpovědnost za nezdar, jakýž dle nich schůzí revelskou stihl právě říšskou německou politiku zahraniční.
Rusko Revel Německo Makedonie Rakousko
12 article
Nejen oposiční, ale i orgány německým vládním stranám blízké jsou o tomto škaro- hlídství až nápadně za jedno, mimo snad jediný svobodomyslný líst frankfurtský, jenz dí: Jsou i u nás političtí blázni, kteří se domnívají, že Německo pro celistvost Ma rokka a Turecka pustí se až i do války ale nedostává se naprosto známek, že by v rozhodujících kruzích německých k ochraně našich dobrých přátel mohamedánských chtěli použíti jiných než diplomatických prostředků. V oboru tomto snad ovšem v nejbližší době vznikne čilý zápas, a sotva možno pochybovati, že za schůze revelské k němu učiněny byly některé přípravy, ale nezapomnělo se snad, vzpomenouti i Ra- kousko-Uherska, kteréž ve všech tureckých otázkách hrálo a i dále zamýšl hráti vynikající úlohu. Bismarkovské »Hamb. Nachrichten« po- znamenávají vůči hlasům, mluvícím o fiasku německé politiky: Kdyby to bylo správné, byl by to jen nový důkaz, jak hrubé chyby se dopuštěno, když své doby byl opuštěn smluvný poměr k Rusku a když ani později nepřičiněno se ze všech sil, zmařiti sblížení Anglie a Ruska. A tak nezbývá nyní Ně- mecku, než vpraviti se do smutného posta- vení koželuha, jemuž proud odnesl kůže. Zvláště pozoruhodný jest hlas berlínské »Rundschau«: »Anglicko-ruská shoda v Make donii není leč kompromisem ze součlů sil- ných anglických návrhů a ruských protiná vrhů, kteréž jsme zamitli společně s Ra kousko-Uherskem, jež jest více inter esováno, a součtem nových návrhů, j ež se nám rovněž nebudou libiti
Německo Turecko kouskoUhersko Rusko Anglie Rundschau Ra kouskýUhersko Ma rokka
13 article
Věcně se týká tato historie ovšem více Vídně než nás. Ona bude asi především musiti zaujati stanovisko. Vždyť se záležitosť týká především mocnosti mürzstégských úmluv Ruska a Rakousko-Uherska. Ale věci již tak chodí na světě, a tak i v tomto případu jsou zajímavější úlohy sekundantů, než vlast- ních kontrahentů. Svět očekává v nastáva jícím vyjednávání především silácký průkaz mezi Anglií a Německem, jehož průběh v nejlopším případě způsobí velmi vážné mravní rozhodnutí. První utkání provedla německá diplomacie obratně, následující bylo zdlouhavé a deprimující. Jsme odhod- láni a hotovi, ukázati se celými mužíi v nastávajícím hlavním chodu?. A to bude nejpalčivější mezinárodní otázkou nejbližš doby.« Budou trojspolek na jedné a trojí do hoda srdečná na druhé straně za těchto okolností ještě s to zabezpečiti mír opravdu na dobu delší?
Vídeň Rusko RakouskoUhersko Anglie Německo Buda
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. června. (Snížení domo- vní daně.) V poslední schůzi polského kol oznámil dle „Sl. pol.“ ministr financí dr. Kory- towski, že ještě v tomto zasedání řišské rady vláda podá předlohu, kterou se snižuje de movní daň třídní i činžovní. Domy. vřaděné do 16. třidy, mají býti vůbec sproštěny daně. Činžovní daň má se pestupně snižovati tak, aby po 12 lelech sklesla v hlavních městech s nynějších 2634 procent na 19 procent, v ostat- nich městech s nynějších 20 na 15 procent. V Praze, 12. června. (Politika bru tální síly.) Vídoňská „Deut. Korresp.“, jež slouží křesťanským sociálům, ale v německén radikalismu překonává orgány stran nacionál ných, polemisuje v posledním čísle s „N. F. P.
doktor Kory N F Praha
15 article
která si nedávno posteskla, že dr. De schatta provádí jen politiku moci, která s bí- dou drží pohromadě německý blok, kdežto stará liborální (roz. židovsko-liberální) politika upadá u Němců v zapomenuti. „D. K.“ vyvozuje z toho, že orgán vídoňské bursy dávno se již odcizil myšlenkám a citům německého lidu. Vy- týká-li se vůdci strany, že provozuje politiku moci, není to v očích německého lidu pokoření, nýbrž nejlepší doporučení. Za posledních 15 lel nastal v tomto vzhledě v názorech německého lidu velik, obrat. Od té doby, co národní uvědo- mění proniklo do nejširších lidových vrstev, není v něm místa pro dávnou politiku liberálných zásnd, nýbrž jedině proreálnou politiku ve smy- slu Bismarkově, klerá je poliťikou moe v nejlepším slova smyslu. -Němei nesmějí prý býti v Räkousku kulturní mrvou pro Stovany. Ve vzhledě tom vykonali prý až příliš mnoho v le- tech sedmdesátých. Nyní — konči „D. K.“ — jest čas, aby pamatovali sami na sebe a starali se konečně o sebe střizlivou, brutál- nou politikou moci, která vždycky bude s to, aby souhrn veškorých německých hlast v poslanecké sněmovně vhodila na váhu ve pro- spěeh němectra. Rakouští Němci, liberální jako klerikální jsou, jak vidno, učeliví žáci brutálných politiků pruských. Nováhá-li Prusko užiti proti hrstee poznaňských Poláků nejbrutálnější politiky moci proč by se o podobnou politiku nepokusila ně mecká menšina rakouského obyvatelstva prot převážné většině! Jen že quod licet Jovi, non licet atd. V Praze, 12. června. (Kraňský sně m. Dne 19. t. m, má se dle souhlasných zpráv se- jíti na dva dni kraňský sněm, aby přijal osnovu nového zemského zřízení a volebního řádu. Sněm v minulém zasedání zvolil s tál? volebn
schatt Němec D K Polák Prusko Praha
16 article
výbor, aby vypracoval potřebné reformní ná vrhy, výbor pak svěřil tuto práci dru. Šuster šičov i. Elaborát Šusteršičův byl tyto dní roze- slán všem členům stálého výboru. Dle návrhu Šusteršičova nový kraňský sněm má čítati 5 členů a sice jednoho virilistu (knížele biskupa. a 49 poslanců, z nichž budou voliti velkostat- káři 10, města a obchodní komora 12, venko - ské okresy 16 a všeobecná kurie 11 poslanců. Zemský výbor má míti kromě předsedy pět čle- nů, po jednom z každé kurie a jednoho za sně- movní plonum. V témž poměru mají se voliti všechny sněmovní komise. Jednacím jazykem sněmu a jeho výborů jsou oba zemské jazyky. slovinský a německý, jež jsou úplně rovnop. vv né. Do jed cího řádu pojímá se novinka, že na návrh předsedův může se zvoliti diseip li- nární výbor, který jest povinen ihned roz- hodnouti o poslancích, kteří ruší sněmovní prá- ce nebo se prohřešili na důstojnosti sněmu neb jeho předsedy. Takoví vinníci mohou býti vy loučeni až ze tří sněmovních schůzí. Budou-li nový volební řád a zemské zřízen nněmem přijaty, vypíšou se ihned doplňovae volby a sice město Lublaň bude voliti ještě jed- noho poslance, poněvadž jí nový řád přiděluje poslance dva místo dosavadního jednoho; vše obecná kurie pak zvolí 11 poslanců, z nichž jeden připadne opět hlavnímu měsíu, ostatn vonkovským skupinám, v nichž města budou voliti společně s venkovskými obcemi. Man- dáty nově zvolených poslanců vyprší současně s mandáty poslanců, zvolených loni za všeobee- ných voleb.
Šuster Šusteršičův Lublaň
17 article
Z Terstu, 11 června. (Terstská vo lebnl oprava:) Osnova terstské volebn opravy byla by úplně hotova a mohlo by se očekávati, že bude schválena také sněmem, kdyby nebyla v poslední chvíli uvázla v mrtvém bodu, o kterém dříve nikdo nepomýšlel, Jes to rozhodné přání vídeňské vlády, klerá chce aby do nového volebního řádu byla pojata tak volební povinnost, kterou výbor pro změnu volebního řádu již zamitl. Minulý týden zaslala vláda prostřednictvím místodržitelstva slarostovi Sandrinelliovi písemné prohláčení v němž se pravi, že vláda trvá bezpodmínečně na volební povinnosti a že by nemohla slib o sankci volební reformy bez volební povinnosti Požadavek svůj vláda odůvodňuje mimořádným společenskými poměry v Terstě, které prý vy- žadují, aby na sněmě a v obecní radě byly za- stoupeny všechny stavy a všechny vrstvy oby valelstva, což je možno jen tehdy, budou- všichni voliči nuceni voleb se účastniti. Ze Zádru, 9. červaa. (Návrat mis to držitelův.) Zdravotní stav místodržitele Mikul. Nardellia, jenž byl loni ve Vídni raněn mrtviet a několik měslců byl nucen trá- viti mimo Dalmacii, zlepšil se na tolik, že se včera mohl navrátiti do Zádru a převzal opě správu místodržitelstva. Tím odpadají na čas různé kombinace o novém obsazení úřadu míslo- držitelského. Chorvaté dalmatští přáli by si, aby uzdravení mistodržitelovo bylo trvalé, poněvadž k jeho činnosti pohlížejí s plnou důvěrou a jsou přesvědčeni, že se mu podaří upraviti jazykovou otázku v Dalmacii na prospěch stále odstrkova noe ného jazyka srbsko-chorvatského.
Nardellius Chorvat Terst Zádr Vídeň Dalmacie
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. června. Persekuce v Bosně. V Sarajevě faktor srbské akciové tiskárny Stero Vasiljevič a metteur Jovan Pavlovič ob drželi policejní rozkaz, aby hned opustili Sa- rajevo a území obou okupovaných zemí. Advo- kát dr. Dimovič prosil jménem vyhoštěných sa-
Vasiljevič Pavlovič Dimovič Praha Boseň Sarajevo
19 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . a odpolední . . . . . . . za 2 Ve flialkách na venkově ranní číslo odpolední . . . . . . . . 4h Inserá( platí se hetově napřed. Fředplacení a inserty přijímá z dnslnl- strace 7 Marinnské ulici č. 3. Tam nachávejí se též redakce Ulskárna a oxpráive „Národnich Listá Eukopisy so nevracaji.
Marinnský ulice
20 article
rajevskou vládu, aby jim byla dána aspoň krátka lhůta, jeden z nich že má nemoenou ženu a musí odvésti klíče tiskárny a odevzdati účty Vláda prosbu zamítla s podotknutím, že se Va- siljevič a Pavlovič ani hodinu nesmějí zdržeti v Sarajevě. Slovanský týden v Petrohradě. Píše Jan Vaclík. V Petrohradě, 29. (16.) května. (Pův. dop. „N. L.“) Paní Jekaterina Grigorjevna Komarová. nynější vydavatelka časopisu „Světa“, je věrno slovanským tradicím svého nezapomenutelného muže Visariona Visarionoviče. Komarova, zakla- dutele, vyd. a red. „Světa“, v jehož domě slovan- ští bosté ze všech zemí vždy bývali vítáni. Take pp. Kramáři, Hribarovi i Glěbovickému vzdala poetu stkvělým obědem, k němuž pozvala řadu vynikajících Siovanů a slovanských pracovníků. V paláci paní Komarové shromáždili se: nynější redaktoři „Světa“. Obleuchov, sekretář redakční Azjukul, Teplov (diplomat), Dobrovolská, básník N. M. Sokolov, spisovatelka Križanovská, Stano, Krivoš, Prokofiev, biskup Cholmské Rusi Jevlo- gij, Šulgln, prof. Kulakovský, carský komoří Semenov, Dragomirecký od Haličsko-ruského spelku i Vasiljev od „Soborné Rusi“, Linčšk, kníže Sachovskij (předseda „Ruského Sobrání“), Srb S. Stefanovič, Lender, V. P. Svatkovský. Skvorcov a pisatel těchto článků, jenž patři k nejstarším spolupracovníkům V. V. Komarova, Z „nových Slovanů“ víděli jsme také genoráln Volodimirova. První říšli Hribar i Glěbovický, seznámi se s domácí pani a syny jejími Grigorijení i Vi- snrionem, jakož i se shromážděnými hosty, jichz bylo na šedesát. Iribar si prohlídl kabinet ne- božtíka Komerova, ozdoben, obrazem generala Čurnjajeva, bratří Komarových: generála Alex- andra, vítěze nad Turkmeny, Konstantina, vítěze při Karsu, jakož i podobiznou G. Danilevského básníka a spisovatele, otce paní Komarové.
Pavlovič Vaclík Visarion Visarionovič Komarov Hribar Glěbovický Komarová Dobrovolský Križanovská Stano Krivoš Rus Jevt Šulgln profesor Kulakovský Semenov Sachovskij Sobrání Srb S Stefanovič Lender Svatkovský Skvorcov V V Komarov Čurnjajev Komarový Turkmen Konstantinos G Danilevský Virginie Sarajevo Petrohrad Sokolov Soborný Rus Alex Jekaterina Grigorjevna Komarová
21 article
Konečně přibyl i Kramář, opozdívší se ná- vštěvou u Suvorina, vydavatele „Nového Vie- mene“ Lokajové nosili po salonech zákusku, vodku a víno a pak se přistoupilo k obědu. U do- mácí paní na levo seděl p. Kramář a na pravo p Hribar, ptoti nim p. Glébovický, kníže Ša- chovský a Vaelík. Stůl byl okrášlen květinamu všeho druhu a sál zalit mořem elektriekých světel. První řeč pronesla domácí panl, jež řekla: „Druhá polovice minulého stolotí stalase památnou prebuzením slovanské myšlenky, z niž vzníklo poznání potřeby slovanské jednoty. V r. 1867 Moskva byla šťastná, že mohla uvílat u sebe slovanské bosty, kteří Rusko vybízeli k slovanskému zblížení. V r. 1898 v Zlaté Praze při jubileji Palackého opět shromáždili se před- stavitelé všeslovanského duchovního spojení. Každý ještě vzpominá té politické role, která byla údělem mého muže, jehož celý život posvě- cen byl slovanským zájmům a jich ochraně. Ja- kužto následnice úkolu svého muže, jenž 27 let stále zastával myšlenku slovanské jednoty, vítám dnes vás, slovanské delegáty, jakožto hlasatele všem nám blizké a rodné všeslovanské myšlen- ky. Na zdraví našich hostů: „Urrá!“ Přípsitek tento byl všemi hosty přijat srdečným „Urrá i „Na zdar!“ Dr. Kramář prorluvil velmi upřímným a srdečnými slovy o svých osobních stycích s ne božlíkem Komarovem a řekl: „Dej bůh Slovan- stvu mnoho takových upřímných pracovníků. jako byl Visarion Visarionovič! On slouži! Slo- varstvu nejen slovem, ale také skutkem. Poelě- me jeho svatou památku!“ Při těch slovech vši chni hosté uctivě povstali. P. Skvoreov, vy-
Lokaj Kramář Hribar Glébovický Palacký Přípsitek doktor Komarov Visarionovič P Skvoreov Nový Vie Moskva Rusko zlatý Praha St bůh Slovan Šchovský Vaelík
22 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, dne 10. června. (Obrázky z ulic.) Dveře všech příbytk jsou uzamčeny jako v pevnosti, všechna okna zabedněna bustým, neproniknutelným zamřižko- váním — Turek žárlivě chrání svou domácnost přod zvědavými zraky kohokoliv cizího. Drob- nou, hustou mříži v okně viděti lze ven, z uliee dovnitř vniknouti nepodaří se pohledu nejbystřej šimu. Jaký život je tam, za těmi okny, o tom porí dati mohli by jen obyvatelé těch zdí — ale ne- povídají a nepovědí. Leda ženské, když sejdou se mezi sebou v lázních, kam, aby to stálo z to, přestěhují se hned na celý den, sklípnou s časem o tom i onom — muži spolu o svých domáenostech nemluví. Ani nejdůvěrnější přítei nezeptá se nikdy po zdraví ženských členů ro- diny — pro Turka bylo by smrtelnou urážkou, vzprositi si poručení a rukypolíbení milostivým paničkám a slečnám dcerám. Mrav staletími zachovávaný přikazuje, cizí ženy nedotknouti se ani slovem, před tím, aby někdo rukou se jí dotknul, chrání Turkyni sám zákon. Jde žena po mostě, kde vybírá se vstup- né, a neplatí. Snad zapomněla platit, snad ne- má. U nás v takovém případě je výběrčímn zdvořile upozorněna! „Iej, hej, platit!“ A kdy by platit nemohla, hnali by ji z mostu — mezi barbary Turky smí ji výběrčí pouze upozornit. že se na nostě platí, smí ruku vztáhnout, aby přijmul peníz, ale nesmí ženy uchopiti za ra- meno. Je to žena cizí — nesmí se jí dotknouti.
Turek Iej Praha
23 article
Sám viděl jsem v Babyloně, jímž jest cařihrad- ský bazar, jak pro jakousi mně neznámou při- činu žena z lidu nadávala kolemslojícím, že bylo úzko poslouchat. Byla při tom i úřadní oseba, slrážník — nikdo z celého zástupu, an sám strážník, přece úřadní osobia, neodvážil se ani na rameno zaklepati ženě té výmluvné byť jen proto, aby jí vyslovil svůj obdiv- „Ale, paničko, umite vy rámusit!“- Do tajů své domácnosti nedá moslem na hlédnouti nikomu. I nejbližší jeho mužské pří buzenstvo smí práh haremu přestoupiti jen s vý slovným dovolením přednosty domácnosti a jen tehdy, nejsou-li přílomny dámy ostatmí, jež s ná vštěvou nejsou ve svazku pokrevonském. Za t svá řemesla a provozování různých živností pře nesli Turečkové vůbec na ulici. Bavl-li vás to zastavte se kdekoliv a dívejte se, nač vám libo Nahlédněte třeba do tajů rostaurační ku chyně — u nás právě zas kuchyni žárlivě stře žíme před zraky nepovolaných. Nikde ovšem ne spatříte kuchařky, ani jiného ženského tvora jenž by se v kuchyni otáčel, jakož vůbec nikde knomě křesťanských a židovských obchodo v Peře a Galatě, neuvidíte jediné prodavačky V kuchyni, jež do ulice je zcela otevřena jakýsi na kuchaře poněkud, vlastně hodně usmo lený Turek otáčí nad ohništěm požněm, na němž napíchány kousky skopového masa.
Tureček Turek Babylón
24 article
Nás, Franky, mají v ošklivosti a opovrhuj námi prote, že jíme n.aso vepřové, ze zvířat ne čistých, jichž oni se štiti — kozel aby jedl stále jejich skopové! I v průčelí restaurace na týč pověšeno jest asi deset, patnáct hlav ráno za- bitých skopců — právě tolik, mnoho-li stačí, aby Evropanu při pohledu na ně žalostivě kor moutil se žaludek. Jsou ty hlavy staženy z kůže. oči jsou však ponechány v důleích a v předu hlavy cení se dvojí řada hlodavých, řídkých, vy- škleben, ch zubů — vždyť já už nic neřikáni Ostatně, kdyby laskavá čtenářka si přála, hned vedle zas vaří jiný Turek černou kávu. Káva turecky vysloví se „kafe“ — bude si to čtenát pamatovat? Kavárník jmenuje se „kafedži nebo „kavedři“, jako féz jmenuje se „kalpak a člověk, jenž fézy prodává a žehlí, zove se „kalpakdži“ a jako bárka jmenuje se „kaik“ a bárkář „knikdži“ — to je hrůza, najednou se nám turečtina sype z rukávu! To je to, když je člověk vtipný a chápavý! Kafedži, soused reslaurace, jest, bohužel, rovněž poněkud usmolen a přičmoudlý, ale kávu, pravou tureckou kávu, vaří dobrou, ano, velmi dobrou. Chvalitebnou, ba výbornou. Ta
Franek Evropan Turek Kavárník
25 article
píje se noslazená z malých, filigránských koflí- čků, na dně té nádobky zůstane hustá, čern usazenina a fu domorodec velmi dovedně vylov mlsným jazykem — kdyby si laskavý čtenár mermemocí přál okusit, račiž jen říci —: vždyt mám dost času, nikterak nepospíchám a rád alto chvilenku počkám. Opékaná pečinka z kuchyně voní dalek do ulice — však se již všichní ti stejní, šakalům podobní psi, kteři v této ulici mají právo domov- ské, přítulně seběhlí ke dveřím trakteru. Důvě řivě a oddaně položili se venku na chodníku, nejnedočkavější z nich položil se hlavou až no prah restnurace. Nozdry jejich dychtivě a, jal říkají hudebnici, „con amore“ dychtivě lokaj mnohoslibnou vůni... není těžko uhodnouti o čem asi znalecky přemštají mili ti pejskové jichž přítulnost ke člověku jest až dojemná.
26 article
Ale náhle pozornost jejich odvrácenaji nam — čert vezmi pečeni, za rohem něco se děje. Cosi velmi důležitého. Ozývá se tam štěkot stále hlučnější a stále zuřivější — jako na povel se zvedli a pelášili, aby byli při tom. Již zmi- zeli za rohem, kde štěkání najednou se zdvoj násobilo. Tam na úzké křižovatee člověk evrop sky oděný vede za obojek bílého ruského chrta krásné ušlechtilé zvíře, jež strachem a úzkost tetelí se ve středu té smečky psů domorodych. kteří zuřivým štěkotem nájí si právo na svou“ ulici, kde prostě nestrpí cizího vetřelce. Mají své určitě a přesně vymezené r) ony jsou pevně zorganisováni, smečka určité ulice nestrpí mezi sebou ani příslušníka své ney jenž v nezkušenosti své, buď z dlouhé chvile či puzen touhou po rozšíření svých obzorů, za- bloudil by sem z ulice jiné, či ze sousedal čtvrti. Hájí si svou individuálpost, ani v lásee neznejí a nestrpí mesalliancí — novím, čímt bylo, že najednou kmitla mi hlavou vzpomínka na pohnuté dny někdejšího našeho stanného práva — jediného práva, jež jsme měli ve sku tečnosti a nejen na papíře — kdy pražské ulice byly obleženy vojáčky z Chebu, ryšavými Něm číky, s nimiž nebojácné a udatné služky, byt slova německého nouměly, uprostřed válečné
Cheb Německo
27 article
vřavy dojemně uzavíraly srdečné a vroucí alli ance. . Již vím, proč jsem si vzpomněl na někdejš naše stanné právo. Právě tak, jako u nás vté době chodily vojenské hlídky, jdou teď uliei čtyři muži ozbrojení, tři puškami a jeden zbran poboční. Jsou to sapichové, policisti, tři prost a šarže. Jenže u nás cbodili vojáčkové, jimž udatenství sálalo z lIcj — a zde ti špinaví, sko rem otrhaní sapichové jdou líně a mrzutě, ne- stejným, nevojenským krokem. Vypadají, řekl bych, podezřele — zdá se jakoby se šourali tou ulicí jen prolo, kdyby sna se někde něco dalo — — nikoliv, nedopovím vždyť možná, že bych jim křivdil. Zatím již psi, spokojeni tím, že okázale do provodili cizího chrta za okruh svého působiště kde předali jej druhým, vrátili se na dřívějš- místo, na chodník před lákavým trakterom. Po- ložili se tam do klubka, z něhož svítily oči je- jich, trpělivě, vroucně a s nadšením se díva- jící do nitra kuchyněv .
28 article
Cařihradský pes je proletářem, odkázaným na trudné živobytí ze dne ke dni, tulákem ben domova a bez přístřeší; na ulici je zrozen na ulicí skončí. Ale je proletářem pyšným, jenž nestojí o společnost a kamarádství psů třebe vznešenějších, kteří mají pyšný svůj rodokmen a jimž třeba i na výstavách dostalo se vyzna- menání. Má právo b,ti pyšným: je sice tulá- kem bezejmenným, ani olec a matka nijak s nejmenovali, ale nikdy nestrpěl, aby slabší po- hlaví jeho nacy zadalo si — s každým. Což, jal známo, ani o mnohé princezně říci se nemůže asy jsou zlé, existence těžká a konkurenc zlá s nebezpečná. Sám viděl jsem člověka, odě- ného v cáry, jak loudavě šel ulicí v Péře a za- stavil se všude tam, kde hejno psů prohrabávalo se ve zbyteích nějakých odpadků, jež byly jim na pospas vyhozeny z domu. Došel až ke skupině pěti, šesti psů a oloo vaným koncem dlouhé hole zabušil do dláždění že pei, kteří člověka asi znali, u vědomí jeh převahy resignovaně ustoupili stranou . . . Nebyl sice nijak nadšeni tim vyrušením ze svých hodů
29 article
ale žádný ani nezavrčel... A zubožený otrha- nec v hadrech, jichž snad po léta s těle nesvlék- nul, rukama počal se hrabati v těch zbyfcích, určených psům — a spravedlivě rozděiil se s nimi.. Vybral si, co za vybrání stálo, kořiat uložil do strakatého uzle — a po chvíli výjev se opakoval u nejbližšího nárožíné a Každý jinak, svou methodou a pov svém způsobu hájí si živobyti, své drahé živobytí. I pes, i člověk. I člověk v hadroch, i člověk, jenž lehá na hedvábných poduškách. Každý, jak umí.
30 article
Strmou, hrbolatou ulici hřmí kavalkáda — třeba uhnouti se z dálky a v čas, aby chodee nedostal se pod kopyta koní, jakož v Carihradě vůboc jezdí se zběsile. Krytá, elegantní ekypáž s párem bujných, krásných ryzáků a se sluhou na kozliku. Sluha i kočí, oba jsou v nových, vyžehlených fézích, sluha má na sobě čamaře podobný, až ke krku upjatý, tmavomodrý kabál, stambulin, jenž na prsou, dole v rozích i vzadu na lopatkách bohatě je pošit ornamenty a zá- vitky drobných, černých šňůr. Na rozložitých jeho prsou, nad skříženýma rukama, zamihne se na zelené stužce řád, veliký jako placka. Pred vozem na bystrých, tryskem se ženoucích bělou- ších dva zamračení vojáci, za ekypáží na stej- ných koních tři jezdci: důstojník s vylasenou šavli a při pravé i levé straně povozu voják, jenž v levé ruce svírž úzdu a v pravé karabinu, šikmo před sebe namířenou, jejíž pažbu opírá o svůj prav, bok Oknem kočáru jen se začervenal hlubok do očí vlačený féz a zabělal se plnovous pěkné. stařecké hlavy, zakmitly se řády a široká řádová stuha na prsou — vůz přeletěl, kavalkáda mizí za roh, kde lidé uskakují na chodník .. Jeden z mocných tohoto světa, paša nějaký či vezír, snad generál, snad minist. Sedí tam schoulený v koutě vozu . .. ebu- děr, i on chrání a háji si živobytí, to drahé své B.K živobytí, jak právě umí v dovede ...
hrbolatý