1
masthead
2. listopadu 1909. Císlo 302
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 2. listopadu.
Z ciziny byly dnes o obchodu s pšenicí po ruce
zprávy méně příznivé; tylo zprávy o smýšlení půso-
bily celkově na koupěchlivost způsobem ochabujícím
Slabost zdejšího trhu pšeničního souvisí mime
to ještě s velkými přejímacími závazky mlynářů.
kteři v době vzestupového směru uzavřeli koupi nad
potřebu. Nabídka domácí pšenice, nyní jen mírne
zvětšená, setkala se s méně čilým odbytem a byla
o 20— 30 h levněji prodávána. V obchodě zahra-
ničním a pšenici se chabost projevila ještě silněji
tak že tu nebyla oznámena žádná závěrka. Platilo
se z Prahy za 78—82 kg pšenici K 13.90 až 14.55.
z Čelakovic K 14.40—-14.75, ze Zlonic K 14.30), z Če-
ského Brodu K 14.45, z Benešova K 14.05, z Třebáně
K 14.35, z Nuslí K 14.70, z Poděbrad K 14.—, z Be
touna K 14.25-14 40, z Pátku K 14.55. Na jarn
dodávku byla pšenice ruská nabízena z Ústí n. Lab
po K 13.80
Obchod se žitem je eitelně oslaben, ačkoli na
bídka českého zboží nebyla přiliš veliká. Když se
německé žito nabizí levněji — bylo je lze dostati
z Liberce po K 9.90, z Teplic pa K 10.50 — musily
též zd-jší ceny povoliti tomuto tlaku a byly o 20 a
30 h levnější. Z Prahy se platilo za 71—75 kg žilo
K 10 10—10.55.
Praha
Zlonice
ský Brod
Benešov
Nusle
Poděbrady
Pátek
Liberec
Teplice
kg
14.75
5
article
Porud ječmen nabízen byl v druzích první
jakosti, běžných pro vývoz, docházel za dosavadníel
cen hbitého přijetí; při tom poplávka je vždy lepšt
nežnabidka. Serovnější druhy byly i za stísněných
cen zanedbávány, Zvělšená nabídka zdravých pro
středních druhů mohla býti umistěna za cen o 10
levnějších, když domácí spotřeba a sladovny silněji
do obchodu zasáhly, Flatilo se z Prahy K 7.90—- 9.20
z Kolína, z Českého Brodu K 8. 20—3..60, z Peček
K 8.40—3 83, z Čelakovic. K 8.25— 8.29, z Vrulice
K 8.— až 8.35, z Králové Městce, Křince, Dymokun
K 778, z Časlavi K 7.80, z Lysé K 8.10, z Bečvár
K 7.90, z Jenšovic K 8 — až 8.35, z Kralovic K 8.15.
z Mělníka K 8.15—8.55, z Kralup K 8.30, z Oužie
K 8.25—8 80, z Kutné Hory K 8.15, z Kadaně, Žitce
Postoloprt K 8.60—8 69, z Poděbred K 8.15— - 8.25
z Poříčan K 8.10, ze Smiřie K 8.—, z Lysé K 8.10
z Volic K 7.95, z Tábora K 8.— až 8.25.
Oves nalezl trh málo způnobilý ke koupím
vzhledem na silnou nabídku utrpěly ceny srátku
10 h. Platilo se z Prahy K 7.70—7.80, za bílý oves
785—7.88, vadný byl prodán po K 7.25 z Prahy.
Odbyt nové kukuřice obmezil se na několik
vagonů; zboží došlo ve špatném stavu, takže pře-
kupní obchod raději se vzdá obchodu do té doby.
až kukuřice bude způsob-lá k dopravě. Nabizena
byla po K 6. 60 z Vídně.
Mák udržel svou pevnost nezměněnu, měl však
v cenové úrovni K 27—28 z Prahy libitý obchod.
Jetelové semeno, jak červené lak bllé, nalezá
v druzích první jakosti čilou koupěchlivost, ceny
středních druhů se jen slabě udržely. Švédský jete
je velmi pevný a stoupů. Znamenán byl červený
jetel starý K 26—75, nový 80—85, bilý slarý 46—8t
nový 46—90.
Praha
Kolín
Český Brod
Pečky
Městec
Křinec
Bečváry
Kralovice
Mělník
Kralupy
Kutná Hora
Kadaň
Poříčany
Vídeň
Čelakovic
Vrulice K 8
Časlav K 7.80
Žitka Postoloprty
Poděbréd K
3 83
8 80
6
article
Videňská bursa.
Z Vídně, 2. listopadu. (Zvl. tel. zpr.) Smý
šleni následkem potlačení vzpoury v Řeckua
uspokojivých zpráv zahraničních bylo dosti
dobré. V kreditkách, akciích státní dráhy a lom-
bardech konány lokální koupě. K favorisovaným
papírům náležely také turecké losy 3 % priority
Jižní dráhy, akcie dolnorakouské Eskomptní spo
lečnosti, Pražské želozářské společnosti, Lloydu
a Zbrojovky. Pevné smýšlení později londýnský
mi záznamy ještě více získalo. Naproti tomu
zhoršily se alpinky, jakož i akcie rýmavsko mu-
ráňské, ve kterých dvě kulisní firmy konaly
prodeje. Polední obchod zahájen za smýšlen
klidného. Pozdějí alpinky se opětně zhoršily
v ostatních oborech klidně zůstalo. Z Berlin
oznámeno smýšlení vesmiěs pevně.
Lloyd
Vídeň
Berlín
7
article
Berlínská bursa.
Z Berlina, 2. lisťopadu. (K. k.) Protože
hlavní bursy zahraniční byly včera zavřeny, ne
bylo zvláštního podnětu, přece však pronikl
dnes smýšlení příznivější. Podnět k tomu za
vdalo zdražení akcií Phönixu o 1143%. Příznivá
nálada na trhu s elektrárenskými též dnes po
trvala. V čele vzestupu byly opětně akcie vše
obecné elektrárenské společnosti. Též tureck
losy dále stoupaly. Ostatně nebyl obchod zna
ný a pohyby kursů byly tudíž nepatrně. Po ame
rických projevován přechodně poněkud zájem
Donní peníze 41/4—5%.
Tah státních losů z r. 1880.
Z Vídně, 2. listopadn. (K. k.) Tah státníc
losů z r. 1860. 600.000 K vybrává serie 418 čísl
20. 100.000 vyhrává s. 14.559 čís. 7, 50.000 K vy
hrává s. 6756 č. 20. Po 20.000 K vyhrávají s. 93
č. 19 a s. 13.60U č. 15 Po 10.000 vyhrávají s. 837
č. 17, s. 3073 č. 20, s. 3330 č. 17, s. 6953 č. 17
s 7010 č. 1. s. 7895 č. 5, s. 7895 č. 12. s. 837
č. 2, s. 12.764 č. 16, s 14.277 č. 15, s. 14551 č. 19.
s. 14 738 č. 18, s. 14 891 e. 16, s. 16.596 č. 13
s. 19.529 č. 13.
Berlín
Vídeň
Phönix
8
article
Sjezd předlitavského obchodniciva ve Vídni.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) Dnes konal se ve slav-
nostní síni domu vídeňského obchodnictva první
řádný svazový sjezd ústředního spolku rakouských
obchodníků. Dostavili se na něj též zástupcové ob-
chodních gremií z Prahy, Českých Budějovic atd.
a téměř všech obchodních organisaci z celého Před-
litavska. Na sjezdě podal komorní rada dr. Majerhar
z Lince zprávu o úpravě obchodně-politických styků
mocnážství s cizinou. Po debatě o jeho zprávě byla
jednomyslně přijata resoluce, ve které se žádá zjed-
nání spořádaných hospodářských styků s nejdůle-
žitějšími odbytišti obchodu domácího uzavřením
smluv obchodních se státy balkánskými a ze-
měmi zámořskými, o něž jde; resoluce se mimo
to vyslovuje proti požadavku agrárníků, aby vládou
zamýšlená ústředna pro zužitkování dobytka byla
vybudována v monopolní ústav, vydržovaný ze stát-
ních peněz, protože by ústav takový jen způsobii
zdražení cen pro městské obyvatelstvo. Konečně byla
vyslovena naděje, že vláda a zákonodárství, jsouce
si vědomy své těžké zodpovědnosti, energicky se za-
sadí, aby byly splněny oprávněné požadavky všeho
obchodnictva předlitavského.
doktor
Majerhar
Vídeň
Praha
Český Budějovice
9
article
Dale byla přijala resoluce, ve které obchodnictv
vyzývá důtklivě vládu a zákonodárství, aby nepro-
dlenou novellou k zákonu o pensijním
pojištění zřízenců ve službách soukromých
učinily přítrž nesnesitelným poměrům, jež překážely
uskutečnění zákona tohoto a které vznikly z jeho
nejasnosti a nesčetných vad a mezer jeho. Svazový
sjezd přijal pak resoluci proti drahotě životních po-
třeb; jakožto neprodlenou odpomoc žádá v ní občasné
zrušení cel obilních, zrušení potravní daně z masa.
drůbeže, zvěřiny a ryb a značné snížení sazeb z do-
pravy potřeb životních a protestuje v ní proti even-
tuálnímu zavedení maximálních sazeh. Svazový sjezd
poukazuje dále na nynější situaci parlamentní a žádá
důtklivě sněmovnu poslaneckou, aby aspoň otázky
politiky hospodářské vyloučila z bojů politických
vrátila se ku práci hospodářské. Konečně byl ještě
Dale
13
article
přijat návra o Berní politice vlády, načež byl sva-
zový sjezd ukončen. Roku přištího bude se konati
sjezd v Salepurku. P'o sjezdu byl ustaven ústřední
svaz gremií obchodních.
O sitnaci západečeského trhu uhelného píše
teplický »Der Kohleninteressent«: První dny mi-
nulých 14 dnů vykazovaly nezměněný chod obehodu.
Požadavky pro labský obchod byly následkem nízkého
stavu vody skrovnější; průmyslové druhy byly co do
odbytu stejné; uhli na domácí topivo rozvijelo se
uspokojivě, ačkoli teplé, slunné počasí nebylo tomuto
obchodnímu odvětví právě přiznivo. Teprve v po-
sledních dnech října nastala chladnější povětrnost
s ní rychlý vzestup objednávek domácího paliva. Zá
roveň jevil se však též citelný nedostatek vozů, jme
novitě u státních drah, na který byli v tomto roz
sahu tím méně připraveni, ježlo těžba, pro tuto dobu
vlastně malá, nikterak neměla za následek přespří-
lišné požadavky na železniční vozivo c. k. státních
drah. Ukazuje se, že ve snaze, postarati se o rychlou
dopravu řepní sklizně na Moravě, byly české tra
státních drah co do voziva oslabeny na prospěch
moravských. Nedostatek vozů, který již uprostře
týdne byl patrný, byl zejména u těch dolů nepří
jemně pocifován, kde se vyrábějí druhy první ja-
kesti a prostřední, a obmezoval těžbu tím pronikavěji
ježto v télo roční době lze jen velmi těžko se o
hodlati, nyní již upravovati místa, zaujatá již po-
čátkem nového roku pro skládání. Naopak, tam, kde
jsou na dolech skládky, jeví se snaha, co možná je
ted naložiti. Dlužno vyčkati, zda kalamita nedostatku
železničních vozů je pouze dočasná, jak se douf
anebo vyvine-li se zase ve vážnou paniku dolování
Morava
der Kohleninteressent
14
article
Nová melhoda Demčinského v zemědělství. V sále
Plodinové bursy přednášel v neděli ruský státní rada
Deměinský z Petrohradu o nové melhodě pěsto-
vání obilnin, t. j. jak lze z malé plochy nabýti veli-
kých výnosů. Veliký sál byl přeplněn hospodářskou
inteligenci, sezvanou Ústřední hospodářskoni společ
ností pro král: české. Výklady p. Demčinského, jsk
lze zvýšit, výnos z pozemku o 50—100 proc., byly
provázeny četnými demonstracemi a sledovány s na-
pjatou pozorností. Na vyzvání přednášejícího pan
dvorní rada Stoklasa osvětlil na základě
svých vlastních pozorování se stanoviska
fystologickél o výživu kořání rostlin. Ukázal jmenovitě
na význam, jaký má dýchání kořenů pro vývoh
rostliny. Následovala čilá debata, které se súčas ini
vrchn. správce S ukup, řid. Oswald a j. Demčinski
přednášel o této své methodě posud v Petrohradě
Moskvě a Berlíně; z Prahy odjel do Vídně.
Stoklasa
Oswald
Demčinski
Petrohrad
Moskva
Berlín
Praha
Vídeň
15
article
Stálá precovní radu bude míti 8. t. m. ve Vídn
schůzí. Bude se v ní rokovali o zprávě bornickéh
výboru o osnově zákona o zaměstnávání žen a dět
v hornictví, o zprávě živnostenského výboru o zá
kazu noční práce žen v podnicích průmyslových
konečně bude se konati první čtení osnovy zákon
o změně § 74. živnostenského řádu
Valná hromada Svazu německých oceláren vza-
la na vědomí zprávu o dalším uspokojivém vývoj
domácího obchodu s polotovary. Dále bylo jí refe-
rováno, že smýšlení na trhu zahraničním je pevně
Poměry na trhu pro těžký železniční materiál jsou
nepříznivě, nelze počítati na větší objednávky pro
státní dráhy v příštím roce. Obdobý trh zahraniční
je pevný. Prodej formového železa pro čtvrté čtvrt-
letí stoupl. Stav objednávek je 1. října t. r. o 175.00
tun větší než loni 1. října.
16
article
Mouka.
Z Pešti, 31. října. (Pův. zpráva »Pesl. Lloydu«.)
Předchozí týden byl bez obchodu a stejný skore
trval léž v tdnu právě minulém. Nové nákupy se
tkávají se s beználadovostí, jskou jindy jen v zim
ních měsících jest půzorovati. I »druhá ruka«, která
přece pořád ještě má ve svém majetku velmí levne
záznamy, nebyla přes nízké nabidky s to částečné
se sprostiti svého majelku, z čehož dlužno souditi.
že také spotřeba je hojně opatřena objednávkami
předkupy. Ve skladových poměrech uherských mlýno
nelze konstatovati zvláštní změny, ježlo provedeny
byly silné plavební záslky na zásobení zimní po
třeby. Krmiva setrvávaji-i dále ve směru veli ce k lria
ném, domácí poptávka zůstává dale, jsko dosud
velmi skrovně, kdežto vývoz, na nějž uherský prů
mysl mlýnský při plné výrobě bezpodminečné jes
odkázán, se mevyplácí.
Průměrné týdenní záznamy znějí:
črs. o
K 2260 22.20 210 21 40 21.— 20r.6
cis. 6 7 71/, 7548
K 19 40 17.90 15 60 12 20 8 —
Drobné otruby K 5 60, hrubé otruby K 5 90
Žiíná mouka:
čIs. O 9/I. I. I/II. II. ILB I.
K 16.40 16.— 15 60 15.30 15.— 13.70 12.60
Žitné otruby K 6.10.
Pesl
Lloyd
Pešť
cis
Žitná otruby
17
article
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 2. listop (Zpráva Zivnost bankv.)
2. listop. 1. listop.
Diskontní . . . . . . . . . 448. — 448 —
Baku . . . . . . . . . . . 323.— 324.—
Caspienne . . . . . . . . . 4175.— 4159.—
Sormovo . . . . . . . . . 127 128.—
Rusko-čínská banka . . . . . 211.50
213 —
Ruská průmyslova banka . . . 312 50 313 50
Petrohradské metallurgické . . . 139.—
140 —
Kolomna . . . . . . . . . 162.— 162.—
Putilovské železo . . . . . . 104.50 104.50
. . . . . 192 — 193 —
Pojišťovna Salamandra . . . . 505.— 505.—
Druhá pojištovna proti ohni . . 158.— 157.—
Ruská proti ohni . . . ..
115.— 115—
Z Petrohradu, 2. listopadu, Zejira a pozejtří je
v Petrohradé svatek, přišt bursa bude se tedy konat
až v pát k
Fénix.
Caspienne
Sormův
Fénix
Petrohrad
Bak
Rusko
Kolomna
Zejiro
19
article
Z Vídně, 2. listopadu. (Telel. zpráva »Nár. L.e)
Následkem nižších záznamů zahraničních bylo dnes
smýšlení chabé, k čemuž přispěly také neuspokojivě
záznamy peštské. Pšenice a žita zlaciněly o 5 h
ovsy a kukuřice si zachovaly kursy nezměněné.
Z Vídně, 2. listopadu. (K. k.) (Zaháj. plod. bursy.)
Na veskrze chsbě zprávy z ciziny bylo laké z
smýšlení chabě. Pšenice byla o 10, žito a oves o 5
levnější. Kui kuřice kliduá.
Z Vídně, 2. listopadu. (K. k.) (Závěrečná zpráva.)
Později byla pšenice a žito prodávány o 5 h laciněji.
Protože kupci žádali ješte vělší slevy, dožlo jenom
ke skrovným závěrkám. Kukuřice a oves měly kursy
uhájené.
Z Vídně. 2. listopadu. (K. k.) Závěr. Plodiny. Pšenice
tisská nová 15.20, 15.55, banátská 14.85, 15.20, pše-
nice slovácká 15.25, 15.50. Smýšlení mdlé. — Žite
slovácké 10.10, 10.30, žito z okolí Pešti 10.25, 10.40
Smýšlení mdlé. — Jačmen moravský 8.10, 3.—
smýšlení klidné, kukuřice uherská 7.80, 8.05, cin-
quantinská —.—, —.—, smýšl, uhájené, oves pr-
střední 7.90, 8.20, I. jakosti 8 20, 8 50, smýšlen
uhájené. Počasí: pošmourno.
Z Pešti, 2. listopadu. (K. x.) Pšenice na říjen 14.—
14.01, na duben —.—, —.—, žito na duben 11.61
1162, oves na duben 7.60, 7.61, kukuřice na květen
6.80. 6.81. Nabídky pšenice mírně, koupěchtivost mírná,
smýšlení mdlé, obrat 10.000 q. Ceny pšenice o 5 a
10 h levnější, ostatní o 5 h levnější. Lhůty zahájily
na zprávy americké chabě a dále ochabovaly na
na silnější realisace. Počasí pošmourné.
Z Pešti, 2. listopadu. (C T.-B.) Závětka. Pšenice
chabá, na duben 14.01, 14.02, na říjen 11.63, 11.64,
žito volné, na duben 10.11. 10 12, oves volný, n
Vídeň
Pešť
moravský
C T
21
article
duben 7.58, 7.59, kukuříce klidná, na květen 6.81
6.82. Počasí: mlbavo.
Z Berlína, 2. listopadu. (C.-T.-B.) 2 hod. Závěrka.
Pšenice mdlá, na prosinec 215.—, na květem 215.50
na červenec —.—, žito mdlé, na prosinec 169.—
na kvělen 174.50, na červenec —.—, oves klidný
na prosinec 155.—, na květen 160.50, kukuřice klidná
na prosinec —.—, na květen —.—. Počast
zamračeno.
Cukr.
—n— V Praze, 2. listopadu. (3 hod. 40 m.
V důsledku nalehavých realisací byly zprávy
z burs zahraničních vesměs slabší. Při zahájen
dnešního našeho trhu kladeno při chabém smý-
šlení za pohotové zboží K 26.80, na listopad
prosinec K 26 85 z Ústi. Ceny tyto nedoznaly
žádné změny ani na chabé první depeše z hlav
ních trhů německých. Trh s rafinádami zacho-
vává sníženou cenu K 73.50 ze stanic továr
ních.
Berlín
Praha
22
article
raen
Z Hamburku, 2. listopadu. 2 hod. 30 min. (C.-T.-
Na listopad 11.72, 11.75, na prosinec 11.77, 11.80
na leden 11.87, 11.90, na únor 11.92, 11.95, na bře
zen 11.95, 11 97, na duben 12.—, 12.02, na květen
12.05. 1207, na červen 12.10, 12.10, na červene
12.12, 12.15, na srpen 12.20, 12.20, na září —.—
—.—, na říjen —.—, —.—. Smýšlení klidné. Počasl
mlhavo.
Z Magdeburku, 2. listopadu. Ve 12 hodin. (K. .
(První čislice týkají se kupců, druhé prodavačů
Na listopad 11 72, 11.77, na prosinec 11.80. 11.82
na leden-březen 11.90, 11.95, na květen 12 20, 12 22
na březen 12.05, 12.07, na srpen 10.57, 1..62. Smý
šlení chabé. Počasí: pošmourné.
Z Londýna, 2 listopadu. 10 hod. 45 min. C. T. - B.)
Na listopad 11/8 hodnota, na prosinec 11/82/4 kupei
na leden březen 10/101/2 jednáno, na kvéten 12/09
jednáno. Obrat —. Smýšlení: čilý obchod.
Káva
Z Hambnrku, 2. listopadu, 10 hod. — m. (Talegr
Na prosinec 36.25, na březen 36.25, na květen 36 50.
na září 36.50. Smnýšlení stálé.
Z Hamburku, 2. listopadu. 2 hod. 30 min. (Telegr.
Káva na prosinec 36 25, na březe n 36.25, na květer
36.25, na září 36.50, Smýšlení stálé
Z Brém, 1. listopadu. Káva velmi pevná.
Hamburk
Magdeburk
Londýn
Brémy
Talegr
72
25
article
Angle rakou ská
Angle rakou ská
Videňská bankovní Jednota
Všeob. rak. poz. úvérní ústnv
Česků průmyslov
Obchouni banka Pešl
Rakousky dvěrní ústav
Uhersků všaobecná dvěrni
Všenh. dapositní hanka
Dolnorakovská oskontní.
horská ntkpntel . . . a
Banka pro země rak.
Hospod. úvěrni pra Čachy
„Markur“, snaěn. ako. sp ul.
kakousko-uherská
Vidanská hunka „Uninn“
Časká „Unlen?
všechecna dopravni banka
živnostanská banka . ..
Pražská úvěrni
Rakousko
Obchouňa banka
Pešl
Uhersk
živnostanský banka
27
article
430.—
Ústacko-teplická dráha . . 2205. —
60 3.—
Vychodní dráha
Buštehrasská dráha lit. A. 2680. —
975. —
Dunajská paroplšv, spolee
1055. —
583. —
Duchoov. pod moksl. draka
Eerdlnandova sev. dráhu
5315.—
521.—
Štyrsko-hrad. koflašska er
350.—
Košlcká dráha
560r—
Lvovsko-č ernovická dráha
531. —
Rako usky Llnye
222.—
Pruž.-duchoov. dráha kmen
prier.
281.—
Ličernoko-jablonecká, prinr
334.—
Slatní dráha
740.40
Duchoov
Štyrsko
Ličernoko
30
article
Vklady peněžní (na vkladní knižky) nyní
se -4% zúročením.
Vklady peněžní (na vkladní knižky) nyní
se -4% zúročením.
rozsévati na tůně ocešnu, na široširé prostory vodní ro-
viny. Zvolna dohasl poslední záblesk dne . .
Přicházela temná noc. Neviditelné v ní vlny po-
čaly šuměli. Na bezbřežné roviny padalo stříbřité světlo,
tvořici stezku, přímou dráhu do tajemné a nezbádaně
temnice oceánu.
Krzysztof Cedro stál sám jediný v temnu a nemohl
odejíti, začarován obrovitou činností moře.
Cedro
32
article
Ke konci května, po třínedělním odpočinku v Bay-
onnu, vyrazil pluk Konopkových lancierů sám do hor
Ublral se nikoliv cestou na Irun, nýbrž kratší, vedouci
přímo do Aragonie prastarou cestou Karla Velikého, úvozy
roncevallskými.
Tisic koní pod velením plukovníka Konopky a chefů
škadron Kostaneckého, Klického a Routiera, zabočil ihned
za Bayonnem dolinou, táhnoucí se na levo. Táhl pluk ten
mezi dvěma hřebeny podhoři k jihovýchodu přes osadu
Macaye až do Jaxu. Tam přes noc odpočinul.
Cesta odtud obracela se příkře a mířila k západu
vzhůru do Saint-Jean Pled-de Port. Již následujícího dne
vystoupili lancieři v závratné výšiny skalistých Pyrenejí
přes Valcarlos.
Cesty byly tak úzké, srázné, ráno slizké tajícími
sněhy, že celý ten přechod bylo vojínům vykonati pěšky
a koně za uzdy věsti.
Konopkův
Veliký
Konopka
Kostanecký
Routier
Bay
Irun
Aragonie
SaintJean Pledjít Port
35
article
Srnšnská strojlrna
Srnšnská strojlrna
352. —
„Austria“, smaltav
202.—
Vkecbecná stavebai
758 30
2. IIstnp. 30. Hjn
Mostecká uhlárská
102. —
Brunnsky pivo var . .
306.50 300 10
565.—
Dynamit Nobe
s 37.—
219. —
Jilj ské (Eprdy) žslaz. a ocel
1154— 114—
449.—
417.— Rak. ústav pro dopr. železn.
417.—
303 50
3456.— 3405.— Uher. dst. pro dlogr. ž el-
207. —
668-50
658.— Sp. pro půlé. vagená . .
188. —
769.— Elhamüní
769. —
384.—
480.— Všnobeoná olaktrlnká
400. —
393. —
634.— Elnktrotech, spol. dř. Kolhan
638. —
358. —
481.50 Uherská oloatrioka . .
488.50
590 —
450.— Endariin
450.—
590. —
493.— Tovarny lezů . . . . . .
492.50
755. —
432.— Halič.karo, putrol. . . . .
431.—
535. —
625.—
625.— G5asky pirovar . . . .
770.— Hirtenu srska
1769.—
573.50 Továrnu na káblo . . . . 372.—
574.—
248.50 Kralndvor. senont. . . . 822. —
248.50
349-25 Loykam-losateusí . . . . 46 7 —
348 50
246.50 Llesing. pivovar . . . . 21 1 .50
248 50
šisl strojirna . . . . . . 303.—
643.—
Dnakovka
. . . . . 430.—
Helu strolirekl. . . . 223. —
Hutter k Se arani
Mlpska bá nsaa
. . 730.30
Kopřivnscka vozovkn
. . .1240. —
Sevoročeská unelná . . . 1470. —
Severouharská ušslná . . 3300.—
Hornou ner. Dutia
. . 500 —
Perimou sska cement. . . 434. —
Pízedsky aac. pIvovar . . 2100. —
Peldsna nat
. . . 457. —
Pražsaa železářska . . . 2641 . —
tymavskarmuranska . . . 652 . 25
ddsicka norniesa . . . . 524.—
Salgo-uhelna . . . . . . 630.—
Sehodnica
. . 540. —
Simmarinská vozovka . . 320. —
sitaprarmaní
. . . . 446. —
Haas konarne
. . . 240.—
Trsbovijansná ubl.
. . . 304.—
Tabákůve akcis .
. . . 356.—
Ua, vseob. unelná
. . . 640.—
Union stavsbn
. . . 207. —
Usina, stav. malerlál . . . 194.—
Vareské železarny
. . . 795.—
Veitscn magnosit
434 —
2205 -
604.—
2692
975.-
1ce0
521.—
5330.—
360.50
560.—
534.—
222 .—
261 .—
334.—
744. 75
126 9
Brunnsky
Jilj
Eprda
Všnobeonat
Hutter
aac
železářska
Sehodnica
Haas
stavsbn
Usin
Uhry
Halič
Austria
Hela
Probe
Elhamüní 769
Endariin 450
G 5
34925 Loykam
Horna ner
44
article
Řepkový olej
Z Berlína, 2. listopadu. (C.-T.. B.) 2 hod. Závě
Na listopad —.—, na prosinec 55.10, na květen 54.40
Smýšlení mdlé. Počasí : zamra čeno.
Řepka
Z Pošti, 2. listopadu. (K. k.) Řepka na srpen
13.25, 13.35.
Lih.
V Praze, 2. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Denaturovaný lih transito z Prahy ve velkém K 43.25
a 43.50.
Z Vídně, 2. listopadu. (Telefonogr. »Nár. Listů«.
Nebylo žádného obchodu a také ceny se nezměnily
Znamenáno: 54.40—54.80.
Z Vldně, 2. listopadu. (K. k.) Lih nezměněn
54.40—54 80.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Brém, 1. listopadu. (Oficiální záznam bavinář
ské bursy.) — Bavlna klidná, upland loco middl
73.50.
Tuky.
Z Brém, 1. lislopadu. Závěrečná zpráva z bursy
Soukromé záznamy. Tuky nižší, loco tubs a firki
64.75. Dvojité vědro 65. 75.
Z Antverp, 1. listopadu. Zavřeno.
Řepka
Berlín
Praha
Vídeň
Brémy
Antverpy
56
article
Losy
Calé státní z r. 1880 . .
Pstine,
Statní z r. 150s . . ..
Ranouské úverní . . . .
Vidensaé kumanální . .
Tissa
rurocrke
Jnorské prominvé losy . .
225 —
732. —
1230.—
1470 -
330. —
550.—
436 —
2100-
498.5
2517.—
887 2
527. —
545. —
321.—
446. —
304.—
356.—
4epaplr, kvůt.
640.—
4% „ lodn
203.—
2 papir.
193.75
4.21% stribrna
795.—
Nak. zl. renta
014.—
„ k or.
698.— R5k. jnvest
135.— un. L. renta s .
500.— s sner. ker
Tissa
Jnorský
Naka
uno
60
article
Vídeňský tzh na hovězí dobytek.
Z Vídně, 2. listopadu. (Zvl. telef. zpr. »Nár. L. )
Dopraveno 3819 volů uherských, 371 haličských
661 německých. Naproti minulému týdnu byl příhon
menší. Ač bylo třeba hraditi konsum šestidenní, do-
stačil přece. Také zboží I. jakosti bylo hojně při-
hnáno. Tolo zachovalo si ceny poslední. Zboží první
jakosti mělo smýšlení chabě, ve zboží postřední ja-
kosti jenom ztěží zachovány ceny minulého týdne,
Znamenáno: uherští voli la. 82 až 88, výminečně
90—1.00, II. 72—80, III 46—70, baličští I. 84— 98.
výminečně 92—1 02, II. 72—82, němečtí I. 94—1.04.
výminečně 103—1.12, II. 80—92, III. 70—78, méně
dobří 48—56, býci 56 82, výminečně 84—86, vše
za 100 kg živé váby bez potravní daně.
Vepřový trh.
Z Vídně, 2. listop. Žvl. telef. zpr. »Nár. L. )
Dopraveno 7214 podsvinčat a 7586 krmníků na tuk.
Následkém malého příbonu bylo smýšlení velmi
pevné. Krmníci na luk zlepšili sé o 4—5 b, lehcí
o 2 h, podsvinčata podražila o 2—4 b. Znamenánot
krmnici na tuk I. K 1.34—1.37, prostřední 1.22 —1.39,
stará 1.16—1.24, feliká 1.04—1.18, podsvinčata U.92
až 1.24, výminečně 1 28.
Vídeň
Tolo
28
II . 72
II . 80
kg
68
article
VKlal, kladn. poukázky 44.4 / 2 o-
VKlal, kladn. poukázky 44.4 / 2 o-
Premiové dluhopisy
průměrné záročení skoro 41/2 .
Berlínská bursa
Z Berlina, 2. listopadu. (Zpráva žlvrnost. banky.)
Zhváe
Zaháj.
Závěr.
30. řijaa
207.25
207 .—
207.—
Rakouské kraditky a .
159.60
159.75
159r.50
Stataí drána . . ..
24 75
24. 7
24.50
Lomaardy . . . .
196.—
197.30
19/ 10
Disaonta . . . . .
247 90
247.40
248.8
Nom adká banka . . .
179.e0
180.—
179 30
Spri. nach. spol. . . .
159.—
Berlín
Zhvá Zaháj
Lomaarda
Nom adká banka
87
article
Mari didana
Velaá dariaská poslišní dráha
Me ndckA zá AorskA . .
sisnra . . . . . . . .
Cuacor dia
Námaswosrakouské hurnické
Jadasrá aara . . . . . .
EsenNanlar . . . . . . . .
desNndské . . . . . . .
Hosan . . . . . . . .
4atoncku. . . . . . . .
Jtari . . . . . . . . .
3lemens a Halaae . . . .
Čs444. G sndHtárny . . .
Sedsrumny disstone
Mari
90
article
Úřadní peněžni kursy
(o 2. nod. odpol.)
81-90
94.g0
Uher. Imvast
Rak.uh.natka 1750
d4 70
9d. —
Úvárni ústau
658 0
9B-05
Londyn
24090
41/2 ruská renta 190n
16.45
is. mnarky
11770
4proc. Pušká renta z r. 1902
94. 70
23.5
Patrohrai. disnantni uanska
2Úmarky
Petrohr. mezinárodní hank
84 3
Napeleonďf'o
19-10
c4.9
kusaa nanaa pru vnéj ši onci
12.65
ital. banko vky
25500-0 slnirská oocnodní danka
Ruské papíry
2. listog. 30. října
99.10
83.20 88.—
175.90
180.50 1
153.50 154. 10
218.—
218.00
91.50
Rab
pro obchod a průmysl
uschování a správ
Koupě, prodei,
2415
cenných papírů.
Petrohr
Raba
Uhry
B05 Londyn 24090
Patrohrai
Úmarka
kusao
93
article
berskýeh, tvoříc pruh, modravé zamlžení blankytu nebes,
jakoby byla snem divajíeího se oká, až konečně vymy-
kala se zraku, ztrácejíc se v nicotě dálavy. Bliže táhla
se temnomodrá podhoři, porostlá nezměrnými lesy pří-
mořské sosny — kraj Guipuzeoa.
Před očima strměl na skalném úbočí zámek a dra
stěny ivrze Fuenlerrabia. Tmavá, červenavá věž záme-
cká upoutala zrak Cedrův. Bylať divně strašlivá ona
osamělá věž ve výši.
Stanul na místě a dival se na ni, začarovaný mla-
elmi jejími ději, divokou a při tom nevýslovně krásnou
její smělosti. Zapadající slunce obrýsovalo celou tu starou
tvrz, jejíž zdi tolikráte byly krví zbroceny.
Krzysztof stál v třemenech na koní. Oslněn jsa
majestátem hor, nemohl se s místa hnouti. Jakoby ho
na místé přibila myšlenka úety.
»Jak velikým a mocným jest člověk!« pomyslilsi
vášnivě.
»Co vše vykonal na zemi! Ty nesmírné peruli
hor, jichž nebylo lze bystrým zrakem obsáhnouti, uchvátil
nepatrnou rukou svojí a zamkl v jednu otčinu. Nad ne-
smírnou propastí i nad nejvyšším štítem hor zavládla jeho
vůle. Fuenterrabia, rozestřená mlčky na úpatí hor, byla
jak znak orla velikána, či supa, lva neb vlka, vykutý
v ohromném štítě erbovním.
»Co to značí? Co v sobě obsahuje! Ibeři . .-
Kelti . . . Gotové, Římané . . . Mauři . . .«
Náhle nadšení zvedá z hlubin duše jméno milo-
vané: » Viriates !«
Mužové, ženy a děli ahlazeného města Numantie,
po němž nezbylo nic, ani místo, ani okolí jeho neznámo,
nie jen jměno a věčná sláva mezi plemeny lidskými . ..
Porel
Cedrův
Krzysztof
Kelt
Říman
Maur
Fuenterrabia
Numantie