Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 2. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 302.

4 article

Na ranní a večerní liety předplácí set- V Praze v administraci 2 K — na měsle. na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsie na čtvrt leta . . . . 7 k nek ve fillálkácho na měsio. . . . . . 2 K B0n Poštou na měsic- na čtvrt feta . . . . 9. K enh s dvojí zásílkon na měsíu. . . Ba čtvrt iota : . . : k

Praha Pošta

5 article

ecerni dání V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10 k večerni . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotově napřed Předplneení a inserty přijimá ndmínistrace v Marianské ul., č. Tam nscházeji se tei redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů- Rukopisy se nevracsji

6 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

7 article Schválené jazykové zákony.

Schválené jazykové zákony. Z Vídně, 2. listopadu. (K. k.) Zákony, na kterých se usnesly zemské sněmy v Dolních a Hor- ních Rakousích, Salopurkua Vorarlbergu a které týkají s používání zemského jazykav zemském sněmu a v úřadech samosprávných, dále vyučova- cího jazyka na státních a zem- ských ústavech pro vzdělání učitelů a učitelek, po případě na reálkách, dostaly Nejvyšší sankoi. Propuštění českých ministrů. z Vidně, 2. listopadu. (K. k.) Zejtřejs »Wiener Zeitung« uveřejní tyto vlastnoruční listy: Milý sv. pane Bienerthel Schvaluje Vaše návrhy, povolují, aby byl Můj ministr dr. Jan Žáček a Můj ministr orby dr. Albln Bráť v milosti sproštěni p jejich žádosti svého úřadu. Současně pověřuji odborového ehefa Josefa ryt. Popa správou Mého minister stva orby. Ve Vídni, 1. listopadu 1909. František Josef v. r. Bienerth v. r. Milý dre. Žáčkul Vy ovnje mílostivě Vaší prosbě za sproštěn úřadu Mého ministra, vyslovuji Vám za Vaše služby vykonávané s věrnou oddanosti a nejpl nější lovalitou Svůj nejvřelejší dí k. Sou- časně propůjčuji Vám bez poplatků hodno tajného ra dy. Ve Vídni, 1. listopadu 1909.

Zejtřejs Bienerthel doktor Žáček Albln Josef František Josef Bienerth Vídeň Dolní a hora Rakousy Salopurkua Vorarlberg Wiener Zeitung

8 article

František Josef v. r. Benerih v. r.

František Josef Benerihlava

9 article

Milý dre. Bráfel Sprosťuji Vás k Vaší prosbě v milest úřada Měho ministra orby. Současně propůjčují Vám nznávaje vděčně Vaši vynikajíeí čmnost vyvíjenou za obtižných poměrů s neúnavnou horlivosil, bez poplatků hodnost tajnéh rady. Ve Vídni, 1. listopadu 1 909. František Josef v. r. Blenerth v.r. Z Vídně, 2. listopadu. O 1/411. dostavi se dr Žaček a dr. Braf k minis t rskému před- sedovi sv. p. Bienerthovi, který je k sobě po- zval, aby jim oznámil, že cisař demisi jejicí přijal, jakož nby jim doručil vlastnoruční listy propouštéci. Pozoruhodno jest, ježlo jest to udalost, jaké zde ješté nebyio, že resortní ministr ud- stupující dr Albin Braf, jakkoliv povotán byl do ministerstva orby ze státolho úřadu — z univer

František Josef Blenerth doktor Braf Bienerth Albin Braf Vídeň

10 article

sitní profesury — nebyl dán do pří kaznosti, nýbrž stejně jako druhý český kolega do prosté pe n se. Neznáme jediného podobného připadu, ai jediný Polák, ani jediný Čech nebyl takovým způsobem propuštěn. Patrně dal bar. Bieneri dru. Bráfovi takovým způsobem odměnu za to- že po velikém přemáhání se do kabinetu jeho vstoupil Oba odstupující ministři budou přijati cl- sařem ve čtvrtek ve slyšení na odchodnou potom vzati do přísahy jako tajní radově. zhoršená situace. Z Vídně, 2. listopadu. Do parlamentní bu- dovy dostavili se dnes četní poslanci, zvlástě němečtí. Všeobecně uznáváno, že s itua ce vnitroparlamentní zhoršila a při- ostřila se odehodem českých ministrů z ka- binetu a schválením protičeských osnov jazykových do takové míry, že není naprosto žádně, pražádné naděje v delnost snému českého ani v del- nost říšské rady. Zaznamenáváme všnk pokrok v názorcch poslanců německých a t v ten smysl, že jsou mezí nimi četní mužově, kteří uznávají, že bllzký pád zkomole- něho kabinetu Bienerthova je s nejen nedvratným, nýbrž také žádoucím a nezbytným v zájmu parlamentarismu. Němečií poslanci nedouťají, že bar. Bienerthovi podaří s český sněm učimiti dělným a jsou mezi nimi někteří rozmyslní lidé, kteří poznávají, ž eity národa českého by nesnesly. kdyby poslanci ceského národa s bar. Bienerthem vůbec vyjedná- vali. Vyslovena prognosa, že kabinet nepřečká první týden prosicový, protože koruna majl volbu mezi rozpočtem v parlamenté sehváleným a rozpočtem na základě § 14. sankcionovaným, nebude se dlouho rozpasovat.

Polák Bráf Bienerthův Bienerth Vídeň

11 article

Císař v kapuoinském klášlefe. Z Vídně, 2 listopadu. (K. k.) Císař na vštivil jako každoročné na Dušičky hrobku v ka- pucínském klášteře a modlil se u rakvi zvěčně lých svých rodičů, zvěřnělé cl-ařovny Alzbět a korunního prince Rudolfa, načež si prohle noveu část hrobky Císat byl při svém přijezd i odjezdu z kostela obecenstvem co nejuctivě, pozdravován. Audience. Z Vídně, 2. listepadu (K. k) Cisař přija dopoledne ve zvlastním slysení biskupa v Churu dra šl. Schmadta. Rakousko, Italie a Francie. Z Paříže, 1. listopadu. (K. k.) V týdenník »Opinion« pojednává Gubriel Jaray ve článku, nadepsaném »Aprěs une vistte au coml Aehrenthal« o zahranční politice Rakousko Uherska. Jaray dovozuje, že ministr hr. Aehren- tlial pokračoval v politice hr. Andrasse, jehož vůdčí ideou byla hospodářská převah mocnářství na západním Balká ne Pokud se týče Italie, předpokládá Rakousko- Uhersko toto: Pro Italii, která se bo rakousko-uherské srmády, je aliance jakýmsi pojištěním. Nej jistějším prostředkem k udržení sliance jest roz množení útočné ozbrojené sliy Rakousko-Uher-k Styky mezí Rakousko Uherskem a Francií jsou

Rudolf Vídeň Chur Rakousko Italia Francie Paříž Rakousko Uhersko Aehren Uhersko Uhry

12 article

dle prohlášení Pichona, znamenitě. Jest v zájmu obou zemi, aby pokračovaly ve sprostředkova- telské úloze, kterou hrály za marokánské a bo- senské krise. Pro Rakousko-Uhersko jest vý hodno, že Francie prokazuje mu dobré služby vůči Rusku; pro Francii mohlo by býti cenným přispění videňské diplomacie, když by opětně snad nastala v Marokku oblížná situace. V ho spodářském a finančním ohledu mohla by Franci dosíci celních výhod v Rakousko-Uhersku a tot opět lepších podmínek úvěrních ve Francii. Městské volby v Londýně. Z Londýna, 1. listopadu. (K. k.) Při mu nicipálních volbách dostali dle výsledků do šlých do půlnoci z jednotlivých městských čtvrl mimo Londýn samotný konservativci a unioní- stě 32, liberálové 33, strana dělnická 15, neod vislí 4 mandáty a socialislé 1 mandát. Z Londýna, 2. listopadu. (K. k.) Dle vo lebních výsledků došlých do dnešního rána z 28 městských čtvrtí jsou získy a stráty jednotl- vých stran asi tak v rovnováze, takže konser vativci podrží silnou většinu dobytou před třem lety. Král Menelik. Z Paříže, 2. listopadu. (K. k) Dle zpráv jež Agrnce Havas dostala z Adis Abeby, jes kral Menelik v agonii. Portugalský král do Španělska. Z Lissabonu, 1. listopadu. (K k.) Oprot pověstem rozšiřeným v cizmně ujíšťuje se z při slušného místa, že král Manuel nastoupí pro jektovanou cestu 7. listopadu. Z Madridu, 1. listopadu. (K. k.) Pro otře sené zdravi krále Munuela bylo nutno na ně kolik dní odložiti jeho návštěvu u krále Alfonsa. Vyborská gubernie. Z Petrohradu, 1. listopadu. (K. k.) Z při slušného pramene se sděluje, že bylo prozatln upušténo od přivtélení gubernie vyborské.

Pichon Franek Menelik Havas Manuel Alfonso RakouskoUhersko Francie Rusko Maroko Rakousko Uhersko Londýn Paříž Španělsko Lissabon Madrid Petrohrad Adis Abeba

13 article

Ksiže Ilo. Z Tokia, 1. listopadu. (K. k.) Tělesné po- zů-latky knížete lia byly dnes odpoledne na vá lečné lodi dopraveny do Yokošuly a byly pře vzaty rodineu knižete. Na to byla mrtvola do pravena do Tokia, kde pčekávali ji na nádrat četné vynikající osobnosti, mezi mmi pět prineo a doprovodili ji do domu knížete Ita. V ulicíel tvořdy nesčíslné zástupy špalir. Pohřeb budes konati 4. listopadu. Z Turseka. Z Cařihradu, 1. listopadu. (K. k) Dne- konal se za velkých slavností odvod křesťanů obyvatelstva cařihradského, kteří dosud byl osvobození od vojenské služby. Z Cařihradu, 1. listopadu. (K k.) Port zaslala bulharskému vyslanectví návrh na turecko bulharskou smlnuvu o vydávání zločinců. Me Portou a Bulharskem konají se nyní porady o zřízení neutrálního pohraničního pásma. Z Cařihradu, 1. listopadu. (K. k.) Velko vezir uložil ministerstvu zahraničních záležitost aby vyvrátilo solunské zprávy o stížnosti býva lého sultána Abdula Hamids, zaslaně prý velko- vezlru. Po vzpouře řeckých námořníků. Z Athén, 2. listopadu. (K. k.) (Sěmovna. Ministerský předseda Mavromichalia prohlási. že odboj byl potlačen v několi ka

Hamids Tokio Cařihrad Bulharsko Atény

14 article

málo hodinách dik obdivuhodnému cho vání armády a námořnictva. Tato trapná pří hoda byla přikázána soudům, ktere horlivě se snaži vypátrati vinníky a potrestati je Bývalý ministr námořnietva Kumunduros žádá aby na hlavy uprchlých důstojní ků byla vypsána cena, aby rodinám obět byla dána pense a aby založena byla zvláštn medaile pro důstojníky a mužstvo zúča stnivší s potlačení odboje. Nékteří poslanci odpověděli že důstojníci a mužstvo konali jenom svou p vinnost. Poslanec Kumundoros žádal dále, aby proti vzbouřencům bylo použit zákona o lupičství a pirátství, dle něhož všíchni členové rodin lu pičů musi býti vykázáni z mista Vojenská liga řecká rozpušlěna nebude. Z Athén, 1 listopadu. (K k) Listy uve řejňují odpověď plukovníka Zurbasa na dola advokatů z Vola, zdali pověsti o rozpuštění v jenské ligy jsou pravdivy. Zorbas prohlašuje kategoricky, že liga, která pokračuje ve svém vlasteneckém díle, nebude rozpuštěna.

Kumundoros Zorbas Atény vojenský liga řecký rozpušlit

15 article

Zmatky v Persii.

Persie

16 article

Z Tavrizu, 2. listopadu. (K. k.) Uprchlie přinášejí z Ardebilu znepokojivé zprávy. Město je v kriliekém postavení. Denně očekává se vpád Šarhsevenů Naruský vicekonsulát ležící pob e pevnosti bylo stříleno. Ohruženému Ardebuiu n pomoc byl z Tavrizu poslán perský oddíl v po- čtu 1000 mužů různýcžii zbrojí. Satar chan uprehl z Ardebilu do Surabu, který leží n poloviční cestě mezi Ardebilem a Tavrizem. Ša hsevenové ho pronásledovali a pohrozili, že zpustoší město, nebude li Satar chan vydán. Na ochanu ruského konsulátu a ruských poddaných byli vyslání kozáci ze stráže ruského generál ního konsulátu.

Šarhseven Naruský

17 article Cesta ministra Milovanoviče.

Cesta ministra Milovanoviče. (Původní dopis »Národních Listů«.) Z Londýna, 30. října. Srbský ministr zahraničních záležitostí Milova novič dlol několik dní v Londýně, kamž přibyl n cesté z Vídně a z Berlina. Ve Forcign Office měl roz hovory se sirem Edvardem Greyem a sirem Charle sem Hlardingem. Před svým odjezdem mne přijal stielil mi o své cestě po Evropě celkem toto: „Jsem velmi uspokojen svým pobytem ve Vídní a v Berlíně. Netřeba dodávati, že přijetí, jakéhos mi dostale ve Foreign-Ofiice, dotklo se mne velm příjemně. Nepříjel jsem, abych s vládami velmoe jednal o naléhavých otázkách a určitých záležito stech, chtěl jscm se pouze sám informovati o nyněj ším smýšlení cizích vlád, pokud se týče otázek bal kánských. Chtěl jsem také podati spřáteleným moc nostem osobně vysvětlení, jehož by si mohly přát o slanovisku Srbska k různým olázkám, jež se pře devším týkají zemí palkánských. Po loyální a volné výměně názorů jsem přesvě čen, že napříště nebude žádného nedorozumění mez maší vládou a vládami evropských velmocí. Při příležitosti jsem ovšem také mluvil o urči tých otázkách, které se zvláště týkají tě neb oně země. Ve Vídni se mluvilo o posud nevyřízené otázce obchodní smlouvy. Mohu očekávati, že do počátku příštího reku vláda rakouská ve shodě. s agrární str nou a s parlamentem uzavře se Srbskem obchodn

Milovanovič Milův Grey Charle Hlarding Londýn Vídeň Berlín Evropa Srbsko ForeignOfiice

18 article

smlouvu. Nevím, co tato smlouva bude obsahovatia nestarám se o to příliš. Srbsko nemůže s hospodát- ského hlediska nic očekávati od smlouvy s Rakou- skem. Za nynějšího ochranářství rakouského neobdr- žíme nikdy věených prospěehů hospodářských. Ostat- ně od několika let se naši rolníci vzdávají chovu do- bytka a zorávají louky na obílná pole, což naší zeme nikterak neochuzuje, spíše naopak. Jedině vývoz prasat stoupá, ale od hospodářské krise před třemi lety jsme nalezli nová odbytiště vývoz prasat nikterak neutrpěl celní válkou, kterou hím ltakousko vyhlásilo. Přes to však pokládám z nujně, abychem měli obchodní smlouvu s Rakou- skem, jinak naše styky s mocnými sousedy nebudou nikdy normální. V Paříži a v Římě budou míti zvláště příležitos jednati o železné dráze dunajsko-adriatické, nebot kapitály fransouzské a italské udržují podnikyv Baru a tato linie bude poprvé od středověku spojo- vati Evropu s Orientem drahou, jdoucí od východu k západu. Tážete se, o,čem jsem mluvil v Berlíně a v Lon- dýně? O ničem zvláště a o všem trochu. V Berlíně jsem byl přijat velmi roztomile a stejně v Lon- dýně.“ Ministr Milovanovič odjíždí z Londýna do Řiíma načež pojede na několik dní do Paříž J. Coudurier.

Milovanovič J Coudurier Srbsko Paříž Řím Evropa Orient Berlín Lon Londýn

19 article Hnuti horníků

Hnuti horníků v revíru Kladno—Slaný—Nučice— Rakovník. (Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů“.) Krajní rozhořčení hornictva celého horního re- víru kladensko-slánského, způsobené provokativním jednáním Pražské žel. společností, jež mělo za ná- sledek resignaci hornických delegátů báňského spo- lečenstva, projevilo se na táboru horníků, který konal se tu v neděli odpoledne před Dělnickým domem. Tábor zahájen byl za mimořádné účasti horníků všech dolů a za krajně vzrušené nálady předsedou Polit, klubu p. Kunou, načež po zvolení předsed- nictva (Střeska, Lev. Krejčí) promluvil p Střeska, odsoudiv jednání Pražské žel. společ- nosti, pravil, že oměry zdejšího hornictva jsou nejhorší ze všech horních revírů a že hornictvo musí zahájiti rozhodný zápas za svoji existenci. Jménem resiznovavších delegátů promluvil horník p. Hla- váček, který, vylíčiv jednání v báňském spole- čenstvu, pravil, že zaměstnavatelé zamítli i takové požadavky hornictva, v nichž se toto domáhá zave- dení bezpečnostních a zdravotních opatření. Pražská žel. společnost vyzvala nejprve sama hornictvo k vyjednávání v báňském společenstvu a nyní, když po 4 měsíce činila si jen z hornictva blázny, pro- hlásila, že vyjednávati nebude. Na to podali pak delegáti resignaci, ježto nechtěli dále trpěti tulo fri- volní komedi Řtíšský posl. Aust praví, že již od srpna 1907 domáhá se hornictvo úpravy mzdových a pracovních poměrů a místo toho snížila Pražská žel, společnost letošního jara mzdy horníků ještě až o 50%. Na to protahovala pod nejmalichernějšími záminkami vy- jednávání, aby na konec hornictvo s posměškem o- kopla.

Střeska Krejčí Hla Aust Kladno Slaný Nučice Rakovník

20 article

Řečník za -bouřivých projevů kritisuje vydě- račnost a zlatalačnost Pražské žel. společnosti, jejiz ředitel p. Kestranek pak ještě bez uzardění odvážil se minulého týdne říci, že jest mu každé vydírání odporno. Jest v tom značná dávka nestoudnosti, když p. Kestranek, který vyssává do poslední krůpěje krve dělnictvo, který vytahuje odběratelstvu v pra- vém slova smyslu peníze z kapsy, který dokonc odírá i stát o obrovské sumy, v theatrální páse ochránce mravnosti káže morálku a odsuzuje vydě- račnost. Řečník, prohlásiv nynější poměry hornictva za neudržitelné, končí výzvou k energickému boji z lepší podmínky životní a apeluje na českou veřej- nost, by poskytla své podpory hornictvu v jich též- kém boji, který v nejbližší době vzplane

Kestranek

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze . . . . října. (Všelijaké myšlenky o vzduchoplavbě a lítání.) Lítáme! Opravdu? Zajisté. V myšlenkách aspoň lítáme už den co den při čtení novin. Zkoušky, pokusy a závody vzduchoplavecké ko nají se teď ústavičně v různých střediskách avia tiky a my všichni, kteří „s duchem času pokra- čujeme“, litáme v duchu s těmi více nebo méne šťastnýmni hrdiny dne. Problém vzduehoplavby, otázka řiditelnýelo vzducholodí a létacích strojů považují se za rozřešeny. A jsou také, aspoň pro doby nevel- kých větrů, hlavně pro tak zvaná bezvětří — jinak narážejí vzducholodi někdy ještě do hru- šek a aeroplány se tu a tam překocují. Ale za- čátek je učiněn a dobrý začátek je půl díla ho tového. Litá se už skutečně, do kola, spirálou a přímou čarou, také ellipsou a jinak. Ovšen jenom na volmi obmezený čas a do velmi obme- zené vzdálenosti, ale pluje, vesluje, lítá se a to je věc hlavní.

Praha Avia tik

22 article

V celém vzdělaném světě je z toho radas veliká, zejména u národů, kteří vynálezce a kon- struktory různých těch léladel ke svým synům čítají a pak v městech, kde větší vzlety bez úrazů a katastrof se podařily. Kde vzduchopla- vecké produkce šťastný průběh mají, dostává také fantasie všeho lidu křídla a učený neučený, každý uvažuje už, jaké asi pro měny v životě lidském spůsobí vzducho- plavba, až obecně se rozšíří a prakticky zužit- kuje. Že to bude už brzo, jsou všichni pře- svědčeni. „Všichni?“ Nu ano, to jest všichni lidé, jejichž fantasii — jak shora bylo ře- čeno — křídla narůstají a ona pak ještě rych leji letí, než lítá sám Bleriot nebo hrabě Lam- bert. Ti ostatní, na litání příliš těžcí smrtelníe a potom nevěřící Tomášové všeho druhu říkají ovšem, že jsme teprve na samém začátku sku- tečné vzduchoplavby, že je celá aviatika dosu pouhý jenom sport, že slavené nyní aviatické závody a úspěchy nejsou ničím jiným, než di- vadly, produkcemi artistů vyššího druhu, že o nějakém vítězství nad tajemnými proudya hroznými silami nevýzkumného vzduchového oceanu vážně ještě ani mluviti se nedá, že je holým blouzněním, mluví-li se již o vzducho- vých poštách, o příšíím pravidelném cestování vzducholoděmi, o dopravování nákladů, o sku tečném lítání za praktickými účely ... alet lidi s živou obraznosti a sankvinickou důvěři vostí nikterak nemýlí.

Tomášová

23 article

Dosavadní avintika čili lítáni pomocí strojo vých aparátů a vzduchoplavba balónovými nebe balonetovými koráby kladou se již na roveň vy nálezům mořské paroplavby a železnic, ačkol je — jak každý vidí a citi — neskonalý rozdi mezi těžkou a hustou, massivními břehy sevře nou vodou oceanů a lehounkým, řídkým, ničlm než toliko přitažlivosti země neobmezeným, té- měř naprosto volným, ačkoli nevyzpytatelným vlivům podrobeným mořem našeho vzduchu. o pevné zemi ani nemluvě. Chůzi nebo jízdu p zemi nebylo potřebí teprve vynalézat, tu se zdo- konalovaly jenom dopravní prostředky, a na vodě?... plovali od prvopočátku různí živoči- chové, po nich také asi hned první lidé sam nebo na plujících kmenech velkých stromů, o čehož byl k výrobě člunů jenom krůček. Ale ve vzduchu? Zde se musil po věky řešiti teprr problém, je-li vůbec možno — nikoli nochat se v něčem unášeti větrem, jako se činí při bal nové tak zvané větroplavbě — nýbrž plout veslovat, plovat, letět a litat určitým směrem

24 article

Tento problém je zásadně rozřešen: jednotlive dovedou již se povznášet, vzduchem kreužit a k určitým cílům se nésti, ale dosud s velikou nejistotou a ukrutným nebozpečím; balonov vzducholodi konají už napřed určené plavby .. ale to všechnc měrou ještě omezenou, za pod mínek velmi tísnivých a s neodhadným risikem Slabý větřík se překoná, ale silný vítrse strhnouti nesmí, sice je zlel Namítá se, že také na moři je nebezpečí že také tam se stávají katastrofy.... ovšem svatá pravda! Avšak je-li dosud nebezpečno i na mořské vodě, která jakožto tekutina hustá těžká sama sebou veliké náklady hmot měně hutných nosí a při své omezenosti v pevných březích zkoumati se dá, ale navzdor tomu z všechny dosavadní miliony let přec ještě úplně vyzkoumána není — jak bude teprve s těkavým. lehkým, neobmezeným, nevýslovně vrtkavým prchavým a žádnými břehy neomezeným vzdu- chem? Ostatně: mluví-li se o nebezpečích při plavbě na moři, nesmí se přehlížeti, že moře samo sebou, jakožto ohromná, nezměrná nádrž

25 article

vody, příliš nebezpečným není, nýbrž že se ne- bezpečným stává teprve působením vzduchu vzduchovými proudy čili větry. Je-li povětr tiché, dřímá moře tiše a klidně, jako spící děck- a prostírá se do daleka, třebas nedohlodna, ne- hybnou téměř, lesklou hladinou, ve kleréž s modrá obloha se svými obláčky čisté obráži jako v obrovském zreadle. Teprve když větřik začne douti, zčeří se povrch oceanu a zvlní se jestliže větřík ve vítr se proměnil. Když pak z větru vichr se vyvine a vichr dále jako orkán se rozburácí, rozzuří se také more, json vichrem tlačeno, mrskáno a hnáno, rozhoup svoje vody se strašným jekem a metá do výše kolossální vlny, v jejichž prohlubních často i velké parníky na chvíli se ztrácejí. To vše dělá vichr. Když tedy moře zuří a všemu, co na něm se nalézá, zkázou hrozí, nezuří sam sebou, nýbrž jenom jako hmota, vzduchovými nárazy v mocný pohyb uvedená. Tak zlěžuje ohrožuje tedy i mořskou plavbu vlastně jenom vzduch svou strašnou, nevypočítatelnou silou. Problém vzduchoplavby je tisickráte těžší než byl problém plavby mořské, nejenom proto že je vzduch asi tisíckráte řidší a lehčí než vodu nýbrž také proto, že se při vzduchoplavbě musí překonávati celá tíha všech těles, kterou na moř voda sama z valné části ruší a dále pak i proto že vzduchové proudy prozatím naprosto nevy zpytatelnými se jeví. Dole je ticho a nanoř třebas vichr. Oč je tedy úkol čili problém těžší o to asi bude déle trvati, než se vzduchoplavb a lítání stanou tak praktickými, jako paroplavba ač je-li vůbec možno, aby se tak praktickým kdy staly.

Dole

26 article

Pro jisté účely válečné, na příklad pro službu výzvědnou, na vypátrání nepřátelských posic, na výzkum terénu, na zasílání zpráv, n vrhání pum a granátů bude vzduchoplavba za jisté už v nejbližší budouenosti snad dosti prak tickou pomůckou, ale příliš veliké nadějese v ni skládati nesmějí. Neboť službu její budou vždy mařiti větry, bouře, deště a vánice, zvláště pak střelba, která záhy zajisté tak dalece po- kročí a dospěje, aby vzducholodi, balony, aero- plány a jiné létací stroje dovedla aspoň do jist míry neškodnými činiti. Když před dvaatřiceti lety Rusové svými torpédy turecké obrněně lodi (proslulé, v Anglii vystavěné „monitory“) začali ničit, prohlásil sám proslulý německý vojevůdce Moltke v říšském sněmu německém, že pancé- řové válečné lodstvo velmocí za krátko se stan bezcennou hromadou starého železa a podle něho soudil tak snad celý vzdělaný svět. A mýli se! Technika vynašla protitorpéda, torpédolovee torpédoborce... a válečná loďstva konají svů úkol nezkráceně dále. Torpéda učinila námořni boj jenom složitějším, ale rozhodujícím činite lem se nestala. A tak bude zajisté i se vzducho plavbou při válkách pozemních. Fantasie o bit vách ve vzduchu, o dělostřelbě a ničení loďste i armád s oblačné výše a t. d. jsou zrovna tai romautickými nemožnostmi, jako bylo alchymi stické „dělání zlata“ nebo sestrojování same hybu (perpetuum mobile) a jako je pošetilé pachtění po nějakém „dorozumívání se“ s oby vateli Marsu, kterých snad nikdy nebylo a ne- bude.

Rus Moltke Anglie aero

27 article

Rovněž tak nebude se jistě nikdy jezdi vzduchem tak a tou měrou, jako se cestuje zboží dopravuje po drahách a po parnících, b ani přibližně. Z podstatného a nezměnitelného rozdílu mezi zemí, vodou a vzduchem plyne tato jistota sama sebou. Vzduchoplavba trvá již. ona se bude jistě stále, rychle zdokonalovat snad i zjednodušovat, ale mezí, kteréž jí klade všemocná příroda, vzduchoplavecká technik neprolomi a nepřekročí.

28 article

Při každém velkém vynálezu a technickém pokroku pracuje fantasie a buduje vzdušné hrady do budoucnosti. Tak i nyní, a to nejenom ve fantastických románech, ve kterých je arci vše chno možné, i sama nemožnost, ale také ve váž ných úvahách denního tisku. Na příklad ve Vídni. Tam provedl Francouz Louis Blériot on jeden ze svých jenom menších vzletů, pouhou elegantní produkci, a o čem již vídeňský tisk neblouznil! Na příklad. „Až užívání létacích strojů se rozšíří, budou obydleny také výšiny, kde dosu žádných lidských sídel není. Tím bude odpomo ženo veliké drahotě půdy a také méně majetn nebo docela nemajetní lidé budou s to zjednat si kus vlastní země a na ní vlastní příbytek Kromě toho bude možným učiněno, aby lidé kteří v městech zaměstnání nebo své živnosti mají, bydlili ve zdravé, volné přírodě, na svě- žím, sílícím venkovském vzduchu, u polí lesů“ ... To je snad ta nejstřízlivější ze všech kombinací, ke kterýmž Blériotova létací produkce ve Vidni podnět dala. A jak mlhavou, jak du- hově řídkou nuá podstatu ! Věři někdo opravdu, že by novodobí lidé, i kdyby lítat mohli, sku- tečně v horských výšinách sídla si zakládali, a i jako orlové v nebezpečných skalách hnízda si dělají? Bydlení v horských výšinách má velmi stinné stránky, kterých člověk z nížiny nikdy nebude chtíti snášet. Horalé bydlí arci tu a tam velmi výsoko, ale ti se tam už narodili a žijí tam stále, jsouce s tamější přirodou už srostlí; měšťák i venkovan z údolí, z rovin, rád se do horských výšin dívá, rád se tu a tam do nich vydrápe, ale sídlo tam si založiti jistě netouží.

Francouz Blériot Blériotův Vídeň

29 article

— Na venkově bydlit a v městě zaměstnání míti, bylo by už příjemné a svůdné. Vyjíti z o- chodu nebo z kanceláře, vsednouti do aeroplanu, zatočit klikou a letět střelhbitě ven do širokého kraje nebo ke stinným lesům do svého domu .. krásná myšlenka, ladná a luzná. Ale k tomu není třeba ani lítání: pořiďme si osvědčený už a při jakési opatrnosti docela bezpečný nuto- mobil! Rychleji, než automobil jezdí, bude se sotva kdy asi lítat a krom toho: automobilem možno jezdit také v dešti, ve vánici a při silném větru — proč tedy nebydli už lidé v městech zaměstnaní na venkově, leda několik neděl o let- ních prázdninách? Předně, protože nemají auto mobilu, ale kdo nemá tohoto, nebude míti ani aeroplanu, neboť cena aeroplanu rovná se tak asi ceně lehčího nebo menšího automobilu, udr- žování pak aeroplanu v bezpečném pořádku bude také vždy státi nějaký peníz, tak že i ná- klad na benzin tu bude míti svého zástupce. Za druhé však nebydlí lidé v městech zaměstnaní proto také na venkově, že se městský život k je- jich povolání lépe hodí a že by jich netěšilo, jezdit den co den na venek a ráno zase nazpět. A kdo nerad takto jezdí, nebude chtít ani dva- krát ve čtyřiadvacíti hodinách daleko lítat, i kdy- by bylo to lítání zcela bozpečné a kdyby nikdy nebylo dešťů nebo vichrů. A takž je vidno, že ani v těchto poměrech vzduchoplavba žádnou revoluci tak hned nezpůsobí. Vážný úkol, ač ni- koli tak veliký, jak fantastové líčí, bude řeši arci ve válce. Však o tom jindy Nejméně jest se obávati „eventuality“, že by každý mohl lítat a že by pak lidé, kterým se práce „z duše protiví“, do vzduchu se po- vznášeli, z komínů šunky tahali, půdy dranco- vali, ve věžích a na horách lup svůj ukládalia vůbec jako vlaštovky v letu se živili.