2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
19. srpna 1913. Číslo 227.
4
article
Chomutovský sjezd pro odvolání místodržítele.
Na sjezdu přijata dále resoluce, navržení
posl. Hartlem, v níž se prohlašuje, že na spra-
vedlivé posouzení národní bídy Němců v Če-
chách a dle toho na spravedlivé vládní opa-
tření nelze pomysleti, dokud německé zále-
žitosti v Čechách budou se nacházeti pod roz-
hodujícím vlivem knížete Thuna, „jejž
ve všech sporných národnostních,
politických a hospodářských o táz-
kách vždy možno najíti po boku
našich protivníků, Žádána odvo-
lání místodržitele knížete Thuna
a nahražení jeho mužem skutečně spolehlivé
národnostní nestrannosti.
Německé, záštím proti knížeti Thunovi
naplněné ledví nemohl sjezd ani důkladněji ob-
naziti jako touto resolucí, opovrhující veškerou
věčnou argumentací. Bylo věcí resoluce po-
ukázati na jednotlivé případy, ve kterých Něm-
ci viděli místodržitele po boku svých protiv-
níků a dokázati, že v těchto případech stál
kníže Thun fakticky po boku bezpráví a křiv-
dy a proti zákonu. To Němci ovšem nemohou
bez hluboké a beznadějné vlastní blamáže,
neboť jest jisto, že kníže Thun nezkřivil ani
německého vlasu, a není jediného případu,v
němž by si Němci mohli naříkati na potla-
čení svých politických práv v Čechách. Spíše
a daleko větším právem mohou Češi zvláště
v ohledu školním poukázati na řadu dávno zá-
konem a právem doložených, ale z ohledů na
Němce nesplněných nároků.
Konečně schválena resoluce posl. Rollera.
domáhající se co nejrychlejšího ukončení pří-
pravných šetření k národnostnímu rozhrani-
čení, jež prý musí býti základem pro záko
o upravení jazyků při státních úřadech.
Hartl
Němec
Thun
Čech
Roller
Čechy
Německo
5
article
Spor mezí Volksratem a Verbandem
urovnán na důvěrnickém sjezdu návrhem posl.
Leglera, aby zvolen byl výbor, který by se
zástupci německého Volksratu, ústřednou ně-
meckých okresů a městskou kanceláří na spo-
lečné poradě vypracoval stanovy pro stálé
shromáždění německých důvěrníků z Čech
Posl. Pacher přimlouval se za tento návrh řka
že mezi poslanci a Volksratem byla učiněna
dohoda, aby společně svolali německý Volks-
tag. —
Ne tak snadno podrobili se mluvčí radi-
kální strany posl. Wolf a za agrární stranu
posl. Reiniger, kteří prohlásili, že Volksratu
upírají veškerou kompetenci v politických vě-
cech, kteréž dlužno vyhraditi klubům poslane-
ckým, ježto program Volksratu jest ryze ná-
rodně hospodářský. Návrh přijat jednohlasně
a volby poloviny 24členného výboru hned vy-
konány.
O dojmech chomutovského sjezdu,
jaké prý vyvolal ve Vídni, dává si „Bohemia“
telefonovati, že byly ve vládních kruzích velmi
nepříjemné, i panují prý obavy, že za tako-
vých okolností bude podzimní zasedání posla-
necké svěmovny k práci neschopno. Poněvadž
prý vláda na podzim (?!) hodlá vystoupiti s
novými požadavky, mysli se, že buď hrabě
Stürgkh anebo jeho nástupce bude pově-
řen úkolem vypsati nové volby do říš-
ské rady, jichž význam pro protivývoj vnitřní
politiky v Rakousku nemůže býti „přeceňo-
ván“, dí „Bohemia“.
Volksrat o chomutovském sjezdu.
Dr. Titta podrobí výsledky chomutovského
sjezdu příslušné kritice v pátek, kdy se koná
schůze Volksratu právě za tím účelem. Sjezd
definitivního, neboli druhého, stálého shro-
máždění německých důvěrníků, který se na-
zývá také Volkstagem, nařídí dr. Titta buď do
Teplic anebo do Ústí.
Čo
Posl
Pacher
Wolf
Reiniger
Volksra
Stürgkh
doktor
Titt
Vídeň
Rakousko
Teplice
Ústí
Bohemia
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Vládní výstraha nesvorným zemím.
Vídeňský vládní dopisovatel „Pest. Lloy-
du“ zabývá se tentokráte Halíčí a ukazujejí
na český komisariát jako na výstražný pří-
klad. Přehlédne-li se prý situace v jednotli-
vých korunních zemích — pro Istrii je komi-
sariát už připraven! — musí se z politické
logiky očekávati, že krise v Čechách, která
vedla k zastavení zemské samosprávy, musí
učiniti hluboký dojem také na ostatní korunní
země. Třebas bychom nepředpokládali mecha-
nické nápodobení toho, co se stalo v Čechách.
přece česká krise je vzorcem, který ukazuje,
že spory samosprávných stran a neschopnost.
smluviti se o dělnost samosprávných orgánů,
musí samozřejmě véstí k zakročení orgánů ji-
ných. Ukázalo se, že stát v krajním případě
umí naléztí potřebnou cestu, jakmile se auto-
nomní orgány zbaví samy positivní práce. Ta-
to zkušenost musí všude nabádati k mírnosti
politické strany v jednotlivých korunních ze-
mích a zdržovati je, aby spory nehnaly do
krajnosti. Česká krise bude působiti jako dů-
tklivý příklad všude, v Haliči i jinde.
Haličský místodržitel, ryt. Koryto w-
ski, vrátil se právě z Marianských Lázní do
Lvova a chystá se započíti vyjednávání s obě-
ma národnimi tábory haličskými. Vládní no-
vinář přichází v „Pest. Lloydu“ patrně na po-
moc místodržiteli a urovnává cesty k dohodě
hrozbou, že co se stalo u nás v Čechách, může
se státi také v Haliči.
Lloyd
RakouskoUhersko
Istria
Čechy
Halič
Lvov
7
article
Rakousko a Německo.
„Slowo pol.“ dává si v úvaze o posledním
košíčku, jejž dostal hr. Berchtold z Berlína,
otázku, zdali se rakouská díplomacie naučí
něčemu z toho, co se jí právě v Německu při-
hodilo. Dovede-li prý nalézti cestu ke sblížení
s trojdohodou, aby už jednou nezávisela stále
jen od Německa. Lpění na Německu muselo
by přivésti Rakousko k rozkladu. Nic jiného.
než úplný rozklad očekával by Rakousko.
kdyby stále spoléhalo jen na nejistou přízeň
německého souseda a tím proti sobě popou-
zelo všechny ostatní evropské státy. Vyhle-
dávati nové spolky není ovšem hračkou a tře-
ba k tomu příprav. Ale vždyť právě na to
máme celý diplomatický aparát, aby uvažo-
val o nových stycích a spolcích, konal po-
třebné přípravy a uměl dle těch příprav nové
spolky uzavírat. Jsme přesvědčeni, píše „Sl.
pol.“ že trojdohoda přijala by Rakousko
otevřenou náručí, poněvadž sblížení Rakou-
ska s trojdohodou bude brzdou proti nemír-
nému a celé Evropě nebezpečnému zbrojení
Německa. Nynější situace v Evropě je podob-
na situací na Balkáně před druhou válkou.
Německo je na evropském kontinentě tím,
čím bylo na Balkáně před druhou válkou Bul-
harsko. Choutky a nároky Německa ohrožují
mír a bezpečnost všech evropských států
stejně, jako bulharské nároky ohrožovaly stá-
ty balkánské. Evropa se dosud necití bezpeč-
nou před lačností německou jen proto, že př
Německu stojí Rakousko. Kdyby se Rakou-
sko přiklonilo k trojdohodě, Evropa by si vol-
ně oddechla, poněvadž by věděla, že Něme-
cko samotné, osamocené neodváží se útočné
války na žádnou stranu. To všechno by ra-
kouská díplomacie měla vzíti v úvahu. Čím
dříve to učiní, tím lépe pro Rakousko i pr
celou Evropu.
Berchtold
Choutka
Nout
Rakousko
Německo
Berlín
Evropa
Balkán
8
article
Maďarská hrabata se baví.
Letošní počasí nevábí k letním sportům
a proto si maďarská hrabata uspořádala
nový sport novinářský. Posilají si navzájem
otevřené listy obsahu nevalně lichotivého.
Když státní zástupce prohlásil, že se vzdává
apelace v procese Lukácsově proti Désymu
a tím Désy definitivně prohlášen za nevinna,
obvinil markrabí Palavicini hr. Tiszu,
že se v době procesu snažil přemluviti ně-
které svědky, aby vypovídali ve prospěch
Lukácsův. K tomu hr. Jul. Károlyi do-
dal, že je velice pobouřen, protože hr. Tisza
se snažil působiti svým vlivem na jeho bratra,
hr. Emericha Károlyiho, který byl jedním
z hlavních svědků v procese.
Hr. Tisza dal na to vytisknouti ná-
sledující odpověď: Mluvil jsem s dvěma
svědky v Désyově procese. S hr. Emerichem
Károlym jsem mluvil proto, poněvadž jsem
se od něho poprvé dověděl o celé věci,
s druhým svědkem jsem mluvil, protože on
sám mne požádal za radu. Oběma svědkům
jsem připomenul, že mají přirozeně vypoví-
dati jen pravdu. Jestliže pružný výraz, jehož
užil markr. Palavicini, má znamenati opak
toho, pak je to lež právě tak, jako tvrzení
jiného listu, že jsem některému svědku vy-
pracoval text svědecké výpovědi.
Lukácsův
Désy
Palavicini
Jula
Károlyi
Tisza
Károly
Hradec
9
article
Nyní se ozval opět markr. Palavi-
cini a poslal hr. Tiszovi svědky. Snad
z toho bude maďarský, nekrvavý souboj-
Hraběcí aférou baví se nyní nejen v Pešti,
nýbrž i ve Vídni. Zde mají za to, že opo-
siční hrabata sehrála tuto novou komedii
právě v době, kdy hr. Berchtold je na
odchodu a hr. Tisza by se mohl státi jeho
nástupcem. Tímto nejnovějším skandálem
chtějí prý mu zameziti vjezd do paláce na
Míčovém náměsti. Mají však sotva pravdu.
Mohl-li se hr. Tisza po Désyově procese
státi uherským ministerským předsedou, mohl
by se státi i ministrem vnějších věci, kdyby
tomu nebyly na překážku důvody vážnější.
než několik milionů korun, kterých dr. Lu-
kács s vědomím hr. Tiszy neprávem užil na
dělání vládních voleb v Uhrách. Vždyť v
Uhrách se volby jinak vůbec nedělají.
Berchtold
Tisza
Désyův
doktor
Lu
Pešť
Vídeň
Uhry
10
article
Za hranicemi.
Slovanští mohamedání Balkánu.
Mezi mohamedány srbského původuv
Bosně a Hercegovině, v Staém. Srbsku a Ma-
kedonii pozoruje se letos čilejší hnutí ná-
rodní. Jak známo, mohamedáni mají pouze
náboženské vědomí, pro národní nemají smy-
slu. V posledních letech konečně nestal v tom
obrat, k němuž mnoho přispělí Mladoturci.
Prostudovavše poměry v Rakousko-Uhersku,
Mladoturci se ustanovili, že překotem prove-
dou to, oč se zoufale a marně po drahná leta
zasazují Němci v Cislajtanii a co se lépe daří
Maďarům v Translajtanii: zákonem prohlásí
osmanskou národnost jako státní a panující.
a rázem všichní mohamedání budou míti ná-
rodní vědomí osmanské, a druhým rázem vnutí
se osmanská národnost i národopisným zlom-
kům vyznání křesťanského neb jiného. Jak
nešťastně skončil tento poku. u křesťanů, ne-
třeba opakovati; ale třeba upozorniti na to,
jak i u samých mohamedánů slovanského pů-
vodu osmanism dosáhl pravého opaku toho
co obmýšlel.
Němec
Maďar
Balkán
Boseň a Hercegovina
Srbsko
Ma
RakouskoUhersko
11
article
Domorodí moslemové bosenští a herce-
govští vždycky se považo vali za živel
lepší a vyšší, než jsou jejich souvěrci
osmanští či turečtí; ale tato nechuť ustu-
povala v dobách, kdy se slovanští moslemové
domnívali, že jejich víra jest od křesťanů
ohrožena a že ji hájiti musejí společně s Tur-
ky asijskými. Nyní pak prohledli a vidí, že
víra Mohamedova všude na Balkáně má svo-
bodu, ale politická moc Turků hyne a stát
jejích se rozpadává. Ty okolnosti způsobily
v myslech slovanských mohamedánů obrat.
který všem Slovanům dávno byl žádoucí: na-
bývají národního vědomí. Děje se to na celé
čáře od západu k východu. Na západě, v Bos-
ně a Hercegovině, mohamedáni podle okol-
ností volí si národní jméno Sro nebo Chorvat:
na Rhodopu Pomáci po prvé válce šmahem
se počali uznávati za Bulhary, kterýžto pro-
ces nyní, když Turci opět vtrhli do Drinopolu,
se zastavil, doufejme, že pouze na čas.
Mohamedův
Turek
Slovan
Chorvat
Pomák
Bulhar
Balkán
západ
Turec
Drinopol
12
article
Počítáme-li tedy po druhé válce balkán-
ské zisky a ztráty slovanské věci, nemůžeme
nepočítati za značný, ano velký zisk, že s
v slovanských mohamedánech celého Balkánu
budí národní slovanslé vědomí. Podmínkou
tohoto obratu jest úplná svoboda vyznání
které jim Slované křesťané musejí přáti a kde
možno zaručiti. Mezi Slovanem křesťanem
Slovanem mohamedánem nebudiž už nikdy
nepřátelství pro víru.
V Makedonii jsou již mohamedáni osman-
ského původu vedle poturčenců. Křesťanské
státy, které se nyní o Makedonii rozdělily.
musejí i Osmanům dáti svobodu občanskou
i náboženskou, neboť tím jen uspíší návrat
poturčenců k národnosti, které byli násilím
odňati.
Největší podíl při tom vypadne na národ-
nost či na jméno srbské, a to proto, že po-
turčenci srbského původu nejurčitěji a z nej-
starších dob si rodovou tradicí zachovalí pa-
měť o tom, že předci jejich bývali Srbové
U rodů aristokratických zachovala se tradiee
historická, v rodinách pak prostých mají ji-
nou známku, která svědčí o jejich srbském
původu. Tou známkou je „kiestné jm-
no“ („krsno ime“). U Srbů v každém rodě
po staletí a tisíciletí udrželo se v paměti po-
tomků křestné jméno prvého jejich předka,
přijavšího křesťanství, a je dosud ve výroční
svátek světců oslavováno. Když se prodlením
času silné rody rozdrobily a rozešly, ještě
nyní podle společného křestného jména po-
znávají svou kmenovou přináležitost. Pamět
křestného jména zůstala i Srbům poturčeným
Někteří křestné jméno nepřetržitě světili, ji-
ným aspoň obraz křesťanského světce, v kou-
tě příbytku zavěšený, připomínal, že vzešli
z kořene křesťanského a srbského. Tito po-
turčenci buď zůstali bez národního jména
Gjméno „Turek“ neoznačuje národnost), anebo
přijali jméno Albanců a Arnautů.
Slovan
Srba
Turek
Albanec
Arnautu
Balkán
Makedonie
13
article
Po osvobození Nového Pazarska, Starého
Srbska a Makedonie srbské jméno zalesklo
se novou slávou nejen u obyvatelstva křesťan-
ského, nýbrž i mohamedánského, a mohame-
dáni, zachovavší si pamět srbského původu
začínají se nyní zjevně a cele příhlašovati z
Srby dle národnosti. Národopisná zvláštnost.
kterou jest u Srbů křestné jméno, dosud uchá-
zela učeným ethnografům, anebo k ní nebrali
náležitého zření. Ona však je neklamnoua
bezpečnou známkou srbství neklamnějšía
bezpečnější, než sám jazyk, jenž se mění do-
dou i místem a nezřídka nejen že nepřispěje
k rozeznání dvou národnosti, nýbrž otázku
ještě více zamotá.
Pěknou ilustrací k tomu, co zde pověděno.
jsou čtyři bratři Zenunoviči z Gíljan v Ma-
kedonii, poturčení Srbové. Osmdesátiletý je-
jich otec celý život slavil „křestné jméno“
sv. Mikuláše, aniž ví proč. Zdědil ten obyčeh
po otcích, ale významu jeho nezná a neslý-
chal, že jeho předkově byli Srbi. Srbsky um
velmi dobře, mnohem lépe, než turecky. Jeho
žena, zemřelá před 14 lety, turecky vůbec ne-
uměla. Čtyři synové Hasan, Sulejman, Mahmu
a Daud jako otec uměli lépe srbsky, než ture-
cky. Doma mluvili srbsky. Když nastala loň-
ská válka, synové se skryli, aby nemusili s tu-
reckým vojskem proti Srbům, ale když přišlo
srbské vojsko, vstoupili do něho dobrovolně
Srba
Zenunovič
svatý . Mikuláš
Srb
Hasan
Sulejman
Mah
Daud
Nový Pazarsko
Srbsko
Makedonie
Ma
14
article
Nejstarší syn Hasan zahynul chrabře u Krivo-
laku v bitvě s Bulhary a všichni tři ostatní
bratří byli v té bitvě raněni. Nejmladší Dand.
když byl tázán, proč přistupuje k Srbům, dal
za odpověď: „Strádali jsme za turecké vlády
jako křesťaně. Jsme četný rod, je nás 16 kučí.
ale mezi nimi není ani jedné, kterou by ne-
bylo stihlo nějaké neštěstí od Turků a Arnau-
tů. Chodil jsem jako turecký pandur po ar-
nautských vsech a mstil se. Když zarachoti
srbský buben, odešel jsem do Skoplje a při-
hlásil se za srbského dobrovolníka.“ Všichní
si vedli jako praví a nejstatečnější Srbové.
Možnost srbsko-bulharského smíru.
Bělehradský dopisovatel petrohradského
„Světa“ oznamuje, že v Bělehradě nepo-
važují za vyloučenou možnost no-
vé smlouvy s Bulharskem, při čemž
Srbsko požádá od Bulharska, aby mu za úsluhy.
které mu prokázalo při dobývání Drinopole
u Čataldže, jakož i za půjčky, které mu po-
skytlo na hotovosti, dalp náhradu ustoupením
části svého území.
Hasan
Bulhar
Srba
Krivo
Skoplje
Bělehrad
Bulharsko
Drinopol
Čataldža
15
article
Co Bulhary opět přivádí k Srbsku a lon-
ským spojencům, jest otázka drinopol-
ská. Bulharsko — podle dopisovatele „Svě-
ta“ — nechce bez Drinopolu být a uvažuje, že
by mu k němu nejsnáze dopomohli lonští spo-
jenci, Srbsko, Černá Hora, Řecko, kdyby žá-
dali od Turecka kategoricky, aby bez podmín-
ky splnilo ustanovení londýnské smlouvy, po-
dle níž Drinopol, Lozengrad, Lile Burgas a Mu-
stafa paša náležejí Bulharsku. Tím by Bulhar-
sko opět vstoupilo do balkánského spolku, za-
tím rozšířeného o Rumunsko, a nedotknutel-
nost bulharské hranice naproti Turecku byla
by zabezpečena i pro budoucnost.
Ale dřívější spojenci Bulharska, sklamavše
se v něm, nepomohou mu, leč přizná-li se ke
svým chybám a dá jim záruku, že je příště ne-
bude opakovati.
Tyto úvahy Bulharů jsou zdravé a třeba je
přátelsky povzbuditi, aby se jich přídrželi. Lé-
pe učiní, oprou-li se o své balkánské sousedy
a vstoupí znova do jejich spolku, než budou-l
spoléhati na cizí zakročení. Politika, počítající
jen na intervenci velmocí, v níž slávu hledal
král Ferdinand, přinesla Bulharsku po čertech
trpké ovoce. Bulharsko se musí vrátiti do bal-
kánského spolku a být jeho věrným a užiteč-
ným členem. Musí se vzdáti koburských snůo
balkánském carství, ale také touhy po odvetě.
Bulhar
Ferdinand
Srbsko
Bulharsko
Drinopol
Černá Hora
Řecko
Turecko
Lozengrad
Rumunsko
Lile Burgas
16
article
Srbsko se chystá ku prácí míru.
Zatím co sofijská universita ohlašuje svě-
tu, že krvavé války balkánské nejsou dokon-
čeny a že Bulharsko neustane, dokud nedo-
sáhne odvety, Srbsko se čile chápe práce míru.
Srbský vyslanec v Paříži Milenko Vesni
navštívil francouzského zahraničného ministr
Pichona a jménem Srbska vřele poděkoval
francouzské vládě za vydatnou pomoc, kterou
Francie za poslední balkánské krise vytrvale
podávala Srbsku. Na to pan Vesnič rozvinui
plán prací, které nyní Srbsko podniknouti
hodlá. Nejprve se postará o pomoc vojinům.
které válka učinila práce neschopnými, a osi-
řelým rodinám po vojínech ve vojně padlých.
Na to bude potřebovati 200.000 mil. fr. Dále
musí srbská vláda znova postaviti místa, která
za války vzala za své, anebo silně byla poško-
zena, na doplnění válečného materiálu, na
stavbu železných drah, na zlepšení platu dů-
stojníkům i vojínům, na stavbu škol v osvobo-
zených krajích atd. K těm všem účelům Srb-
sko bude potřebovati 600 mil. fr., jež si mín
opatřiti půjčkou.
Ministr Pichon slíbil, že se přičiní, aby
Srbsko obdrželo tuto půjčku od francouzských
peněžníků.
Pichon
Vesnič
Srb
Srbsko
Bulharsko
Paříž
Vesni
Francie
17
article
Anglie a Spojené státy v otázce mexické.
Velevyslanci Spojených států v Londýně
Pageovi bylo jeho vládou uloženo, aby omluvi
u anglické vlády nepřístojná prohlášení, jež
před několika dny učiníl Lane Wilson, bývalý
vyslanec Spojených států v Mexiku.
Věc má se takto: Před několíka dny při-
nesla Reuterova kancelář zprávu, vysvětlující
dle řeči sira Edvarda Greye stanovisko Anglie
v otázce mexické. Uvádělo se, že anglická
vláda uznala presidenta Huertu předně proto
že to pokládá za nejlepší prostředek ke zjed-
nání pořádku a pak že se chce přizpůsobiti
stanovisku jiných mocností.
Dříve ještě, než anglická vláda uznala ge-
nerála Huertu, dostavil se již celý diploma-
tický sbor ke generálovi a při tom mu byla
Wilsonem podána blahopřejná adresa.
Jakmile Wilson zvěděl o oné zprávě Reu-
terově, protestoval a dal uveřejniti ve velkém
listě interview, jenž byl reprodukován veške-
rým tiskem. V interviewu prohlásil Wilson, že
vyličovati události takovýmto způsobem je
úskokem, nedůstojným anglického zahraničního
úřadu, že se mu mylně podkládá, jakoby byl
nabádal anglickou vládu, aby Huertu uznala.
Blahopřál prý Huertovi jen jako doyen diplo-
matického sboru a odmítl zodpovědnost za
text blahopřání, jenž byl sestaven ministrem
anglickým a španělským. Britská vláda prý
ještě celý měsíc na to chovala se nepřátelsky
vůči generálovi Huertovi a pak náhle úplně
změnila tuto politiku a uznala jej.
Vláda Spojených států však soudila, že
tyto poznámky vyslancovy o chování angli-
ckého zahraničního úřadu, ať skutečném nebo
domnělém, jsou nepřípustny a proto uložila
velevyslanci Pageovi omluvu, ježto si ve
Washingtoně přejí, aby americká politikav
Mexiku byla Londýnem podporována.
Vyslanec Wilson podal již před 14 do
demisi, která byla přijata.
Pageův
Lane Wilson
Reuterův
Grey
Huerta
Wilson
Huert
Anglie
spojený stát
Londýn
Mexiko
Washington
18
article
Počátky občanské války v Irsku?
Odper protestantských unionistů v Ulstru
proti irské home rule, která se na základě
parliament act má státi zákonem přes zamít-
nutí sněmovnou lordů, nabývá agitací síra
Edvarda Carsona za morální i hmotné pod-
pory konservativní strany anglické skutečně
revolučního rázu. Unionisté organisují se vo-
jensky a ozbrojují se stále přes to, že několik
zásilek zbraní do Irska bylo anglickými úřady
zabaveno.
O úmyslu unionistů svědči text slavného
slibu, jejž stoupencí hnutí učinili:
Zavazujeme se slavnostně v této době.
kdy nám hrozí pohroma, že se budeme navzá-
jem podporovati k obraně svých drahých práv
rovných občanů Spojeného království pro se-
be i své děti a použijeme všech nutných pro-
středků, abychom zmařili spíknutí, osnované
nyní ke zřízení autonomního parlamentuv
Irsku. V případě, že takovýto parlament nám
bude vnucen, zavazujeme se slavnostně opět.
že neuznáme jeho autoritu, důvěřujíce v boh
v obraně svých práv.
Carson
Irsko
spojený království
19
article
Uváží-li se, že tento slib byl podepsán
500.000 osobami, je zřejmo, že nejde o bezvý-
znamný projev, nýbrž o vážné a nebezpečné
hnutí rozvášněného lidu, jemuž se namlouvá.
že irský parlament by ohrožoval protestant-
ské vyznání, ačkoli předloha home rule obsa-
huje v tom směru bezpečné záruky.
Toto nesmířitelné chování protestantských
unionistů v Ulstru budí ovšem velké rozhoř-
čení u irských nacionalistů, kteří doufají, že
se splní konečně jejich tužby po samosprávě
Irska, a proto dochází v poslední době v celé
provincii ulsterské, zejména však v Belfaslu
a v Londonderry ku prudkým srážkám mezi
nacionalisty a unionisty.
V Londonderry byla v minulých dnech
při výtržnostech jedna osoba zastřelena a dvě
osoby zraněny. Přes to, že do města bylo po-
voláno vojsko, 500 mužů pěchoty a 100 dělo-
střelců, došlo k novým velkým výtržnostem.
při nichž bylo na policii stříleno a házeno ka-
mením, a jeden policista postřelen.
Při velkém rozčilení v celém kraji pa-
nují obavy před vážnými nepokoji, které mo-
hou propuknouti ve skutečnou vzpouru a ob-
čanskou válku.
Irsko
Londonderry
20
article
Politický skandál v Novém Yorku.
Zmatky ve správě devítimilionového státu
Nového Yorku se stále zvyšují a zasahují celý
veřejný žívot. Místoguverner Glynn vyzval gu-
vernera Sulzra, aby mu předal výkonnou moc,
poněvadž tím, že byl dán v obžalobu pro křivou
přísahu a zpronevěření volebních fondů, je
ipso facto suspendován. Glynn také odmít
návrh Sulzrův, aby otázka, kdo z nich má vy-
konávatí úřad guvernera, byla předložena sou-
du, i prohlásil, že hodlá sám konati funkce gu-
vernera.
Sulzer však nehodlá se poddati a proměníl
své kanceláře na Capitolu v pevnost, dav uza-
vříti dvéře, vyměniti zámky u nich a postaviv
stráže u všech vchodů, aby do nich nikdo ne-
mohl vníknouti. Situace je vážná i komická zá-
roveň. Mnozí radí Glynnovi, aby se zmocnil gu-
vernerského paláce a vypudil z něho Sulzra
násilím, Glynn však dává přednost jinému po-
stupu, jenž záleží v tom, že hodlá Sulzra za
pomoci přednostů jednotlivých úřadů osamotiti.
Státní sekretář Mitchell, kontrolor financí,
státní pokladník a většina vysokých úřadníků
jeví ochotu přijímati rozkazy, podepsané Glyn-
nem, ale váhají odmítati rozkazy Sulzrovy, ne-
boť následkem různých výkladů ústavy není ji-
sto, zdali obžaloba sama má za účinek suspen-
si, dokud nebyl vynesen rozsudek. Nevědí, ko-
ho mají poslouchati.
Místoguverner Glynn
Sulzr
Glynn
Sulzrův
Mitchell
Nový York
21
article
Tvrdí se, že prý Sulzer hrozil, že dá
zatknouti své odpůrce jako spiklence, ale je
pochybno, zdali by to mohl učiníti i kdyby sku-
tečně chtěl. Ve skutečnosti se očekává spíše
kompromis mezi guvernerem a terroristickou
politickou organisací Tammany, která, majíc
zadostučinění, že ukázala guvernerovi, jenž ji
vzdoroval, že má jeho osud v rukou, byla b
ochotna ke smíru, kdyby se Sulzer nyní podro-
bil její vůli.
Tammany, která, pokud jde o korrupci, má
sama velmi mnoho na svědomi, nehodlá hnáti
věci do krajnosti a kdyby se Sulzer sklonil před
její mocí a prohlásil, že upustí od vyšetřování.
které proti této korrupční politické organisaci
bylo zahájeno, tammanysté by upustili od po-
dání usvědčujících důkazů proti Sulzrovi před
senátem a zabezpečili by mu osvobozující roz-
sudek dle zásady: ruka ruku myje a jsou obě
špinavy!
Zatím není jisto, jak se Sulzer rozhodne.
Podal nejvyššímu soudu odpor proti tomu, že
byl dán v obžalobu a obětavost jeho choti, kte-
rá chtěla všechnu vinu svaliti na sebe prohlá-
šením, že bez vědomí manželova dísponovala
volebními fondy demokratické strany, nyní pak
těžce nervově onemocněla, zjednala mu jisté
sympatie veřejnosti. Finančník Lawson dal
Sulzrovi k disposici sto tisíc dolarů, aby byl
proveden soudní boj proti Tammany a jejímu
vůdci Murphymu.
Na nešťastného guvernera však se hrne
ještě jiná skandální aféra, oznamuje se totiž,
že jistá nýiss Mignon Hopkinsová podala na
něj žalobu pro zrušení slibu manželství.
Celý případ podává zajímavý obraz vy-
chvalovaných občanských cností amerických.
Sulzer
Tammana
Lawson
Sulzr
Murphy
Hopkinsová
Tammany
demokratický strana
22
title
XXV. valná hromada
23
article
„Ústřední jednoty českých lékařů“
v Prostějově.
„Ústřední jednoty českých lékařů“
v Prostějově.
Letošní letní valná hromada „Ústřední Jednoty
českých lékařů“ pro království České, markrabství
Moravské a vév. Slezské, připadla Moravě a za její
sídlo ustanoven po přání hanácké župy Prostějov.
Četně ze dostavivší kolegové sešli se večer dne 14.
srpna v Národním domě ku přátelskému večírku,
který jim na počesť pořádali místní kollegové.
V pátek 15. srpna ráno prohlédnut místní hřbitov,
všeobecná nemocnice, sirotčinec, radnice a měst-
ské museum, načež konána v divadelním sále Ná-
rodního domu řádná valná hromada.
Zahájil ji starosta „Jednoty“ p. MUDr. F.
Kotýnek poukazem na to, že letní valné hroa
mady, které se konají každý rok v jiném městě,
nemají za úkol pouze projednání záležitostí lékař-
ské organisace a utužení kollegiálních styků, ale
jsou zároveň výpravami odborníků za účelem
shlédnutí a porovnání pokroku českých měst na
poli zdravotnictví a sociální péče. Jménem města
lěkaře vřele uvítal p. MUDr. Perek, jménem
státní správy pan okres. hejtman dr. Wierera
poslanec Reichstaedter. Jednatelskou zprávu
za I. pololetí roku 1913 přednesl primář MUDr. J.
MUDr
F Kotýnek
Perek
doktor
Wierer
Reichstaedter
Prostějov
Morava
hanácký župa Prostějov
národní dům
všeobecný nemocnice
Ná
24
article
Semerád. Obíral se v ní obšírně především za-
stavením činnosti zemské samosprávy v král. Če-
ském, které znamená, že veškerý vývoj veřejného
zdravotnictví, pokud toto spadá pod zemskou péči,
jest zastaven, že na nedozírnou dobu jest oddálena
reforma zemského zdravotního zákona, a tím úpra-
va nesnesitelných poměrů obvodních lékařů, dále,
že jest znemožněno další budování a vybavení ve-
řejných nemocnic a upravení poměrů jejich lékařů.
Dále odmítl nesprávné zprávy, jako by čeští lékaři
byli odmitli svých služeb při bratrovražedné balkán-
ské válce a konstatoval, že vlastních výprav sice
poslati nemohli pro nedostatek peněžních pro-
středků, ale všemožně se starali, aby na útraty
válčících států lékaři, kteří by se dobrovolně hlá-
sili, byli vypravení, což se také skutečně stalo.
Semerád
25
article
Kvitoval vydání nového říšského zákona o nakažli-
vých chorobách a poukázal na to, že zákon o od-
nětí svéprávnosti byl sice značně zlepšen, ale přes
to obsahuje ještě některé vady. Pokud se týče
vnitřního života organisace zaznamenává jen dalme
fáse dvou zjevů, které spadají do kapitoly „ethika“
světlý, t. j. krajní obětavost a solidarita u okres.
nemocen. pokladny proti její zvůli a násilí a temný.
t. j. proradnou a hnusnou činnost stávkokazů u téže
pokladny, v níž pokračují dří.: Bárta v Praze I.
Fiala, Porges Heřman v Praze II., Pikl a Záhorský
Otak. v Praze III., Bondy v Praze VII., Kulhánek
Kar. a Koller v Praze VIII., Kraus Jos. a Novotný
Fr., Cholinský na Král. Vinohradech, Richter ve
Vršovicích, Linhart v Nuslích, Fluss v Dejvicích,
Přecechtěl ve Vysočanech a Sachs v Žižkově. Po-
drobně referovali pak o činnosti organisace. Zpráva
odměněna hlučným potleskem a schválena. Rovněž
přijata bez debaty resoluce, navržená drem.
Helbichem a uvedená již v nedělním čísle t. 1.
Jménem výboru organisace referoval pak dr.
Helbich o organisačním příspěvku a navrhl, aby v
souhlase se župami byl zvýšen z 15 K ročně na 32 K.
Všem organisovaným lékařům bude „Věstník“ a
„Kalendář spolku českých lékařů“ dodáván zdarma.
Návrh byl jednomyslně schválen, MUDr. Helbich
pak referoval o návrhu koncernu soukromých úra-
zových pojišťoven a navrhl, aby lékařským komo-
rám sdělen byl výsledek hlasování žup o něm a do-
poručeno jim jeho přijetí. Pro případ, že by některá
z českých komor se rozhodla pro zamítnutí návrhu
zavazuje se však, že v obvodu této komory boj po-
vede dále.
Dr. Kotýnek pak referoval o návrzích na změ-
ny a dodatky řádů, které jednomyslně schváleny.
Pikl
Bond
Kulhánek
Koller
Kraus
Král
Richter
Linhart
Fluss
Sachs
Helbich
MUDr
doktor
Kotýnek
Praha
Vršovice
Nusle
Dejvice
Vysočany
Žižkov
Kara
VIII
Přecechtěl
spolek český lékař
Bárt v Praga I . Fiala
Porges Heřman v Praga II
Záhorský Otak
26
article
Dr. Helbich oslovil pak shromáždění ironicky a roz-
vinul parallelu, jak státní úřady a vláda o lékařích
a jejich práci mluvi a jak s nimi jednají. Upozornil,
že oficielní zastupitelstvo lékařů má ve věcech ve-
řejného zdravotnictví pouze hlas poradní, tedy od-
borníci jsou z rozhodování o něm vyloučeni, ale do-
brozdání jejich se vůbec nedbá, zpravidla se stane
pravý jeho opak, někde, na př. v král. Českém, zhu-
sta nereflektují úřady ani na poradu, nebo místodr-
žitelství zde ani nezve do schůzí zemské a zdravot-
ní rady delegáta lékařské komory, kterého tato vy-
slati musil Zákon uložil lékařským komorám, aby
chránily zájmy lékařů, když však činí tak na zákla-
dě jednomyslného usnesení, zruší vláda jejich roz-
hodnutí jako v záležitosti mistrovských nemocen-
ských pokladen a drží svou ochrannou ruku nad
lékaři-stávkokazy, aby odpůrci lékaři nepřekročo-
vali meze své působnosti, o to vláda tak úzkostlivě
nedbá.
doktor
Helbich
lékařský komora
27
article
Nemocenské pokladny dělnické a jejich předáci
opětovně vyzývali vládu, aby lékařským komorám
zakázala a znemožnila činnost, směřující k ochraně
pokladenských lékařů, ač jest komorám zákonem
uložena! Vláda jim formálně sice nevyhovuje, ale
ve věci plní jejich vůli: ignoruje všechna podání ko-
mor. pokud se týkají bojů nemocenských pokladen
proti lékařům a kde už stanovisko zaujmouti musí.
postaví se po bok odpůrcům lékařů. Komory mají si-
ce zákonité oprávnění, aby vydávaly stavovské řády
pro své příslušníky, vláda je uznává, ale jak mile
má býti téhož řádu použito proti nějakému chrá-
něnci nemoc. pokladny, vláda ruče chce řád spro-
vodit se světa. Proti lékařům láme vláda i platný
zákon: zákon o nemoc. pojišťování dělnictva jasně
stanoví, že nemocenské pokladny jsou povinny po-
skytovati ve svých obvodech bezplatnou pomoc lé-
kařskou. Vláda uznala, že náhrada této pomoci zvý-
šením peněžité podpory jest protizákonná, nařídila
před časem úřadům I. instance, aby to netrpěly.
úřad I . instance
28
article
Vypukne-li však někde spor pokladen s lékaři.
nehne vláda ani prstem, když pokladny se k takově
nezákonitosti uchýlily! — Kdyby slova ředitelů stá-
tů o lékařích a lékařské vědě byla míněna poctivě,
nebyla by se vláda byla vytasila s předlehouo
zubních technicích, v nichž důležité výkony lékař-
ské předávala lidem bez vědeckého vzdělání, neby-
la by vydala pověstný návrh trestního zákona, kte-
rý měl z lékařů nadělati otroky vší zvůle a zloby.
nebyla by uchystala známý návrh káznicového lé-
kařského řádu. Kdyby strážcové zákonů byli vskut-
ku proniknuti přesvědčením o ceně lidského zdraví,
nešli by fušerům a hudlařům na ruku a nenabádali
je tak, aby jen dále vydatně těžili z nevědomostí
lidí, byť i na úkor jejich života a zdravi! Jak ve
skutečnosti vláda na lékaře nazirá, dokazuje právě
teď, kdy přikročila k luštění otázky školních léka-
řů: ku přípravným pracím vyzvala paedagogy i
správní úřadníky, lékaře pominula. Zdravotničtí
odborníci nesmějí do školního zdravotnictví mluvit.
Mimo to libují si některé zemské rady v malicher-
ném řikanování a byrokratickém ponižování lékař-
ských komor. Vývody řečníkovy provázeny bouřli-
vým souhlasem a bez debaty schválena pak resolu-
ce, kterou jsme již uvedli v čísle nedělním.
Dr. Helbích podal pak ještě zprávu o hlasování
žup o smlouvě se svazem závodních nemoc. pokla-
den, kterou doporučil ku přijetí, což se i stalo.
Případným doslovem předseda dr. Fr. Kotýnek
schůzi ukončil.
Na stupřované utiskování českého živlu v Dol-
ních Rakousích odpoví český národ zvýšenou pod-
porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje
o čezké školy pro české děli dolnorakousk.
doktor
Helbe
Kotýnek
Komenský
Francie
Dolo
Vídeň