ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 350c3d70-8f16-11dd-b6e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 43, org 4, person 79, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 19. srpna 1913.
Praha
3 masthead
llasěboveořoemtl. enlveru villon
4 masthead
svt
5 masthead
Číslo 227.
6 article
la rannl a večerní llety předplácl ve v Praze v administraeii na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . S K —h s dvoji donäškou na město. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K B2h ve Bllálkächu na měslu . . . . . 2 K 30h Poštoui na měste, na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkou na měsíe na čtvrt ista: . . . K So
Praha Poštoui
7 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
8 article Kejkle německých obstrukčníkův
Kejkle německých obstrukčníkův Stokrát opotřebovaný, ošumělý „trik“ — ale němečtí kejklíři znovu se ho chápou aby jim pomohl ku vítěznému úspěchu proti národu našemu: opět straší na- horu strojenou „hlubokou ne- spokojenostíNěmců vČechách a domlouvají důtklivě rozhodujícím kru- hům, aby tudíž především jiným usmířilí Němectvo zdejší rychlým vyplněním všech známých přání a požadavků německých obstrukčníků. Tomu říkají žádoucí sjednání — mí- ru v Čechách! Po takovém „míru“ v Čechách volá, farizejsky ovšem, též čelný publicistický orgán německých hegemonů ve Vídni, přeje 84letému císaři a králiv předvečer narozenin jeho, aby se dožil dne, kdy mohl by tento mír podepsat. Před tím však straší „N. Fr. Presse“ korunu co možná nejvíce nebezpečenstvím, jaké prý by Rakousku vzešlo z toho, „kdyby vedle nespokojených Vlachů, Rumunů, Rusínů a Chorvatů „také ještě Němci zdejší měli býti sraženi v děsný rozpor mezi láskou ku vlasti a citem kmenové příslušnosti.“ „Především, volá, nutno dobýti Němců, kteří počínají se cititi nevolný- mi, poněvadž přes jejich rány a bolestí přehozen příkrov správní komise, aby se ty rán a bolesti jejich přikryly a potom po- přely“... Rychle tedy usmířit Němce vy- rovnáním, jakého si oni přejí. „Vyrovnání v Čechách bylo by činem mnohem značnějším nežli zřízení Albanie.
Vlach Rumun Rusín Chorvat Němec Čechy Vídeň Rakousko Albánie
9 article
Mír pražský byl by nejlepší, ba snad nutnou odpovědí na mír bukurešťský.“ — Tak pod záminkou gratulace — praeludoval vídeňský regenschori německých centrali- stů—chomutovskémusjezdu ně- meckých radikálů, na němž „trik“ dovršen sehráním velice effektní komedie „nejhlub- šího rozhořčení“ Němců proti vládě Stürgkh-Thunově, poněvadž prý Němce v jejich očekávání a výpočtech še- redně zklamala a napálila. Podle výkladů pp. Bachmanna, Pachra i Lodge- manna měli němečtí obstrukčníci od po- čátku ušlechtilý úmysl svým obstrukčním mařením všaké činnosti sněmovní — vy- nutit si na nás a na vládě brzké a doko- nalé splnění veškerých svých národnícha hospodářských přání. Když pak se toho ne- mohli domoci, umínili si, že vytrvají v ob- strukci proti sněmu po tak dlouho, až český sněm a zemský výbor zničí a zemi če- skou zhubí finančním bankro- tem zemským.
Němec Stürgkh Thunův Bachmann Pachr Lodge
10 article
Naším heslem bylo, pravil výslovně posl. dr. Lodgemann: „Pryč s tímto sně- meml Pryč stímto zemským vý- borem! A zavedení národní sa- mosprávy!“ Rozvratem financí zem- ských domnívali se nejjistěji dojíti cíle. Pod hrůzou tohoto Damoklova meče s námi vy- jednávali o mír, který však rozbili, jakmile nás shledali neohroženými a nyní očekávali všechno pro sebe od vlády Stürgkhovy. Doufali pevně, že fínanční katastrofa české země učiní na rozhodující kruhy dojem tak úchvatný, že ztrnou nad silou bořitelů a pospíší jim vydat otěže okamžitým oktrojo- váním ne pouze sekvestrační komise na troskách zemského výboru a sněmu české- ho, ale oktrojírkou všech postu- látů německých od prvního do po- sledního. — A zatím —věcí dopadly poněkud jinak než si pánové přáli. Vláda Stürgkhova by- la sice ochotna rozpustit nemožný sněm a nahradit zemský výbor správní komisí, leč nikoli takovou, po jaké Němci práhli, totiž z c. k. německýchúřadníků, nýbrž z posavadních přísedících zemského výbo- ru se zemským maršálkem jako předsedou v čele. To bylo prvním děsným zklamáním pro ubohé německé obstrukčníky a proto honem úsilovně předem odvraceli Stürgkha od tohoto záměru, a když neupouštěl, tu veřejně proti němu zaprotestovali. —
doktor Lodgemann Damoklův Stürgkhův Němec
11 article
Žádný z chomutovských řečníků nedoložil, kterak zároveň i české strany proti této původně zamýšlené komisi správní vyvsta- ly. Snad aby tím neubylo záslužné akci německých radikálů. Stürgkh po tomto zmaru prvotního plánu vyhověl tedy Něm- cům, zřídiv komisi z c. k. státních úřad- níků. Avšak vlivem knížete Thuna — to- hoto prý stálého ochránce Čechů — vy- bráni za členy té komise většinou „fana- tičtí čeští úřadníci, pět proti třem „ob- jektivním“ Němcům; — finančním její refe- rentem jmenován rozhodný Čech a před- sedou její „nejvybarvenější českofeudáln klerikál“ hr. Šchönborn, který nej- důležitější referáty přidělil Čechům. A tato komise obdržela zvýšením zemské přirážky a znovuzavedením pivní dávky dostatečné prostředky k hojení financí zemských. „Tím — běduje dvorní rada Bach- mann — vyražena jest nám Němcům mohutnázbraň obstrukce z rukou“ — aniž by vytoužené koncese při- cházely... Poslanec Wolf sice doufá, že vláda zdá se pomýšlet na oktroj „nové- ho zemského zřízení podle tužby Němců. neboť hr. Stürgkh prý mu na jeho přímý dotaz odtušil, že „není uplatnění zemského zřízení vyloučeno avšak slova „oktroj“ nevyřknul, alébrž do- dal, že nutno samozřejmě pak stejně i jazykovou otázku upraviti, a tolikéž pro upokojení sociálních demo- kratů že třeba volební reformu ve smyslu vládní předlohy ve skuteku- vésti“ ..
Stürgkh Thun Čecho Němec Šchönborn Wolf Německo Čechy Bachmann
12 article
Wolf proto zuří: „Němci přece vždy vážně varovali před spojováním o- pravy zemského zřízení s o- tázkou jazykovou. V tom spočívá jedno nebezpečí: druhé pak hrozí z oktroje volebníreformy. Našim požadavkem v příčině této jest náš energický pro- test proti tomuto záměru vlády a proti čtvrté kurii, obmezené pouz na nepoplatníky!" — A proto: „U bojí“ proti Thunovi a proti ce- lé vládě — v neulevný boj všech německých stran, celého Nationalverbandu na říšské radě až do vítězného vydobytí národn samosprávy pro německou provincii „Deutschböhmen“. — Poněvadž však páno- vé v Chomutově ještě neměli valné jistoty, že se jim podaří strhnouti též všecky mimo- české Němce do oposice proti vládě, na- bádá pan Lodgemann, aby prý Němci čeští svou zdejší věc povznesli na piedesta vyšší, všeobecnější myšlenky — přestavby to celého Rakouska od základu na principu národní autonomie. Tím prý se Němci čeští proslaví v dějinách, tím prý naleznou konečně znovu — pohaslou státníideu Rakouska, které Slova- né rakouští neznají. — Ejhle nový trik ně- meckých obstrukčníků, domnívajících se, že nikdo v Rakousku neví, jak si oni tu národní autonomii přejí výhradně pro sebe, aby při ní mohli snáze odolat naše menšiny národní v zemích převahou německých, kdežto by ani stínu opravdové samosprávy a svézákonnosti nedopřáli nám a ostatním
Wolf Němec Thun Lodgemann Chomutov Rakousko
13 article
Slovanům, vyjma snad jediné Poláky. Ji- nak byl by pan Lodgemann musil doložit, že je pro federativní zřízení ří- še. O tom by se pak dalo dískutovat. Ale „národní autonomie“ pod ně- meckou, vídeňskou centralis a- cí je šalebná německá vějíčka, na niž mu Slované tak hned nesednou. Státní ideu Rakouska netřeba teprv hledat: ta je dávno dějinamí i přirozenou skladbou Rakouska dána. Náš Palacký už před půl stoletím ji jasně definoval, ba sama trůnní řeč z 8. října 1879, vítající nás Čechy do říšské rady, ji trefně vyjádřila tímto slavným slibem: „Rakousko bude, věrno svému dějinnému povo- lání, ochranným týnem práv svých zemí a národů v jejich nerozlučném jednotném svazku, trvalým bytem práva a opravdové svobody. Co hříchů však, žel, napácháno od těch dob proti této pravé životní myšlen- ce soustátí habsburgského od Němců a Maďarů na úkor nás Slovanů. Němečtí obstrukčníci pak, kteří zahajují nový boj za nadpráví své, za roztrhání království Če- ského, nikoho nezmatou, když berou jmě- no „idey státu rakouského“ nadarmo!
Polák Lodgemann Slovan Palacká Čecho Němec Maďar če ský Rakousko Slovan
14 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. slí Postup tureské armády. M. Z Kolína, 18. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Podle cařihradské depeše »Köln. Ztg.« potvrzuje Porta, že turecké vojsko ob- sadilo Sulli, Dimotiku a Ortak öi 40 km západně od Marice, a odůvodňuje to nutností udržeti pořádek a chrániti obyva- telstvo. »Tanin« oznamuje, že byla obsazena i Dedeagač. O potřebných finančních pro- středcích oznamuje list, že vyjednávání s ji- stou francouzskou bankou a uherskou finanční skupinou za účelem půjčky 10 mil. franků a sedmi mil. liber bude co nejdříve úspěšně skončeno. Turecké vojsko do Dedeagače. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Podle »Taninu« obrátilo se řecké obyvatelstvov Dedeagači, když se dozvědělo, že řecké vojsko musí podle bukureštského míru vy- kliditi Dedeagač, na velitele řeckého vojska s prosbou, aby s vojskem neodehá- zel. Řecký velitel prohlásil, že nemůže vy- hověti této žádosti, ale poprosil tureckého velitele v Dedeagači, aby vzal pod ochranu svou Řeky a musulmany v Dedeagači a okolí. Velitel řeckého vojska vyrozumí tureckého velitele dvě hodiny před odchodem, aby ne- prodleně mohl obsaditi Dedengaě. Obsazení Dedeagače tureckým vojskem. Z Londýna, 18. srpna. Dle depeše sem od- poledne došlé, obsadilo turecké vojsko Dedea- gač. Stalo se to v dohodě s řeckým armádním velitelstvím.
Köln Dimotika Marika Dedenga Kolín Cařihrad Londýn francouzský banka km
15 article
»Tanin« o požadavcích Turecka. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) »Tanine poukazuje na obtížnou situaci Turecka, které jest nuceno udržovati svoji armádu ve vá- lečné míře do té doby, až balkánské státy úplně skončí demobilisaci svých vojsk a do- poručuje Portě, aby se obrátila bez- prostředně na Bulharsko, aby roz- luštila drinopolskou otázku, aby předložila seznam svých ostatních po- žadavků, jmenovitě pokud se týče svého práva ochrany nad mohamedány za řekou Maricí a aby použila všech prostředků, aby protokol byl podepsán. Kdyby Bulharsko ne- řídilo se rozvahou, daly by se najíti pro- středky, aby k ní bylo přivedeno. Mělo by se snažiti, aby nabylo Kavaly a Bitolje. Sen o Drinopoli jest šilenstvím Demarche velmocí u Porty. Z Paříže, 18. srpna, „Agence balcanique“ oznamuje, že ruský velvyslanec v Caříhradě opět podnikl velmi energické kroky u Porty.
Port Turecko Cařihrad Bulharsko Marica Paříž
16 article
aby upozornil tureckou vládu na slib, že ar- máda nepřekročí Marici. Také Německo pod- niklo podobné energické kroky. V tureckých vládních kruzích vyvolává zejména demarche Německa velký dojem, poněvadž Porta počí- tala na podporu Německa. Očekává se, že ostatní evropské velmoci se k demarchi při- Porta hrozí vyhlášením války Bulharsku. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Jak se pro- slýchá, prohlašuje Porta v okružní notě, kterou turečtí velvyslanci už odevzdali velmocem, že by snadmohla býti donucena dáti rozkaz k překročení Maricy, ba vyhlásiti i válku Bulharsku. Praví se, že text noty není pro všechny velmoci
Marik Port Německo Bulharsko Cařihrad
18 article
stejný. Otázka drinopolská. Z Paříže, 18. srpna. (K. k.) Bulharský vyslanec dr. Stančov uveřejňuje v „Tempsu“ exposě o otázce drinopolské, v němž prohla- šuje, že Bulharsko nemůže o této otázce s Tu- reckem vyjednávati. Evropské mocnosti jsou jako ručitelé londýnské smlouvy interesovány na tom, aby jejich záruky byly respektovány. Bulharsko očekává s důvěrou nutnou úpravu této otázky Evropou. i Srážka bulharské čety s Řeky. Ze Soluna, 18. srpna. (K. k.) Silná bul- harská četa napadla v okolí Melniku řecký vojenský oddil a způsohila mu ztráty. Též vůdce oddílu padl. Řekové zahájili ihned stihání čely a z větší části ji porubali. Bulharsko a Turecko. — Francouzská půjčka a dodávka. bz M. Z Kolina n. R., 18. srpna. (Zvl. tel, »N. L.«) Ke zprávě o možném vypovězení války Turecka proti Bulharsku prohlašuje se v berlínském telegramu »Köln. Ztg.«: Po- kojně uvažující politikové ne věří, že by Turecko vážně chtělo nové utkání s Bulhar- skem, poněvadž by při něm sotva mělo co činiti jenom s Bulharskem. Spíše je možno, že přes události posledních dnů se mezí Portou a Bulharskem zahájí vyjednávání o nových hranicích. Zdá se, že na obou stranách je nálada tomu přízniva, poněvadž v Soliji se obávají vytrž- ností vzhledem k tomu, že do území, obsaze- ného Rumunskem, vracejí se záložníci v počtu asi 40.000.
doktor Stančov Řek Köln Bulhar Paříž Bulharsko Evropa Melnik Turecko Kolina můj Rumunsko Soluna
19 article
Bulharsko zahájilo se čtyřmi francouz- skými bankami vyjednávání za účelem uza- vření půjčky 800 milionů na hrazení vá- lečných výloh. Dodávku nového dělostřele- ckého parku a válečného materiálu chce nyní svěřiti výhradně francouzským firmám. Z Paříže, 18. srpna. Zdejší bulharský vyslanec problásil v »Tempsu«, že přímá vyjednávání mezi Bulbarskem a Portou v otázce drinopolské i v záležitosti stano- vení nových turecko-bulharských hranic jsou naprosto vyloučena. Bulharská vláda očekává nyní kroky Evropy. Srbská půjčka ve Francii. Z Paříže, 18. srpna. Srbská výpůjčka ozna- muje se na září, ale jen v sumě 40 mil. franků. Albánci žádají Argirokastron. Z Valony, 18. srpna. (K. k.) Shromá- ždění, jež konala se v minulých dnech v otázce Argirokastra, zvolila osmi- člennou deputaci, jež vyslána bude do Říma a do Vídně, aby kabinety obou velmocí po- žádala o intervenci ku příznivému rozluštění této otázky ve prospěch Albánců a uplat- nila oprávněná přání albánská. Depulace od- jela včera večer do Říma a pojede pak dále do Vídně. Současně jedou jako čle- nové vlády ministr zahraničních záležitosti Mufid bej a ministr Poga do Říma a Vídně, kteří v téže záležitosti obrátí se na vlády obou ochranných mocností.
Albánec Bulharsko Paříž Evropa Francie Valon Řím Vídeň
20 article
V drobném prodejle ranní čislo a sobě . za s večerni .. za 4 Ve filiálkách na venkově ranní čialo . . . . 10t večerní . . 5 b lnseráty platí se hotově nspřed. ředplaceni a inserty přijima administrace v Marianské ul.. B. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceii
21 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Posl. Pacher a učitelstvo. Na nedělní schůži německých důvěrníků v Chomutově, jíž zúčastnilo se také hojně uči- telů, pokusil se první řečník posl. Pacher zná- mým licoměrným způsobem umýti ruce Ver- bandu z nářků učitelstva a sváděl důsledky německé obstrukce, jež znemožnila úpravu učitelských platů na poslance české kapitola to známá a již dostatečně osvětlená. Jak Pacher s tímto falešným sočením pochodil u přítomného učitelstva, ukázalo vystoupení učitele Krahle, jež jsme již včera zazname- nali. Resoluce, kterou Krahl po velmi ostré, odporem přerušované řeči navrhl a která při hlasování také schválena, zní takto: Vláda opětovně uznala, že se učitelstvo v Čechách nachází v krajně nepříznivé situaci a slíbila učitelstvu, že zjedná co nejrychlejší nápravu. V odůvodňovací zprávě k patentuo dosazení zemské správní komise posléze pak výslovně poukázala na bídu učitelstva. Sjezd důvěrníků žádá tudíž zcela rozhodně, abyv přištím zemském rozpočtu byla žádána dosta- tečná suma, zabezpečtjící nutnou ú- hradu přiměřenéůpravý platů uči- telských.
Posl Pacher Krahl Chomutov Čechy Krahle
22 article
Zvláště poslední odstavec Krahlovy reso- luce ukazuje, že německé učitelstvo stojí na stanovisku řádné rozpočtové úpravy učitel- ských platů, jaké lze docíliti jedině upuštěním od sněmovní obstrukce a sjezd, schváliv tuto resoluci, postavil se vědomě či nevědomě na toto stanovisko. Zaznamenati sluší, že dv. rada Bachmann sdělil sjezdu, že se v záležitosti ú- pravy učitelských platů obrátil na předsedu správní komise a na předsedu miilisterstva. Kdežto prý hr. Schönborn prohlásil, že jest pevně odhodlán co nejúčinněji přispěti, ne detkl se hrabě Stürgkh ve své písemné odp vědi této otázky ani slovem. Liberecký důvěrník Meller prohläsil, že dokud nebude upraveno přirážkové hospodář- ství a dokudústavnícestou nemůže býti opatřeno finanční hospodář- ství země, nemohou býti zvýšeny učitelské platy. Naproti tomuto mínění ozvaly se hlasy „Ohol Další resoluce chomutovského sjezdu.
Krahlův Bachmann Schönborn Stürgkh Meller
23 article
Vedle oposiční resoluce Tinsovy, již ve včerejší naší zprávě sdělené, přijata byla na- sjezdu německých důvěrníků v Chomutově je- ště resoluce Langenhahnova v tomto znění: Dnešní sjezd německých důvěrníků z Čech ne- může přejíti mlčením poslední události v zahra- niční politíce, kteréž mají podstatný vliv na vývoj politických a hospodářských poměrů v německé části Čech. Zpytovati neúspěchy naší zahraničné politiky nemůže býti věcí obyvatelstva, není mu to ani možno, nejen proto, že nemá dostatečného názoru do víru diplomatických jednání, nýbrži proto, že vláda opomenula dáti na veřejnost auten- tický a zevrubný výklad o tom. Zajisté však musí německé obyvatelstvo v Čechách projevíti s poli- továním, že přes to, že rádo nese všechna břeme- na, a jeho zástupci povolili všechny prostředky. jichž vyžaduje branná a spolková schopnost říše, výsledek naší zahraničné politiky jest svrchovaně neutěšený. Vedle odeizeni států s naším dosud spřátelených a jak doufáme pomíjejícího rozladění našich styků s němcckou říší, trvá odůvodněná obava, že ne- příznivé hospodářské poměry již rok trvajíci nedoznají za dosavadní poli- tiky v dozírné době zlepšení. Dnešní sjezd prohlašuje tudíž, že jenom taková zahraničná politika, která vedle zachování velmocenského po- sťavení a důstojnosti říše béře nejplnější měrou zřetel k potřebám výrobného obyvatelstva a zjed- nává styky, nutné k nejrychlejšímu ozdravení a po- sílení hospodářských poměrů, může vyhověti opráv- něným přáním Němců v Čechách. Cesty, jež v po- slední době naše zahraniční politika nastoupila, ne- mají k těmto přáním ohledu v žádném směru, pro- tož jí nemůže dnešní shromáždění přinésti vstříe žádnou důvěru.
Tinsův Němec Chomutov Čechy
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. JOHN,
John
25 article
„O, zlaté a nevinné srdce e olal zha dětské — Bylo šero. Nedělní odpoledne — asi ke třet hodině. — Malý John, šestiletý doktorův jediná- ček, seděl na balkoně na malé stoličce, kterou dostal před čtyřmi roky od Ježíška. Učil se. N kolenou měl rozevřený slabikář, ukazoval si prstem a s námahou čedl. kolo — u — vo — zu — Při každé písmeně rozvažovali nějak těžk se mu to četlo. Byl vůbec poslední dobou asi ne- mocen: často ho bolívala hlavička, měl stále z nš- čeho strach, pořád se bál a bál: a čeho nevěděl. V noci míval horké čelo, křičíval ze spaní, ne- byl sváj. Ráno ho tak pálívala očka, že mu mamička musila vždycky přinést namočený ručník, abysi je protřel. Pod balkonem někdo hvízdal. John se zadíval železnou mříží a díval se dlou- ho za pekařským učedníkem, jenž byl docela skryt pod košem červeného pečiva, který nesl na hlavě. Když zašel za roh, zadíval se John do prázd- na. Zabloudil posléze očíma na střechu protěj- šiho domu: byla temná, modrá — — a černé ko- miny se v ní odrážely. Za prostředním komínem seděla šedá kočka a Johnovi se zdála ohromně velkou. Co bude asi dělat? John však zapomněl dívat se na kočku a ne- viděl ani, jak po chvíli opatrně lezla po kluzké střeše a vskočila do vikýře! — John se díval na kouř. Byl černý, hustý a nestoupal k nebi — Vzpomněl si na čítankus vytrhl se z přemý- šlení, zadíval se na slabikáři na listech knihy bylo aěkolik velkých dešťových kapek. Pršelo, Cítu
John Ježíšek
26 article
již chvíli nějaké větší chladno, ale nepozoroval že prší. Vstal tedy: vzal malou stoličku do levé ručky, pravým loktem otevřel s námahou dvéře. vedoucí z balkonu do pokoje a kopl do nich. Byl by málem jimi býval uhodil Rozu. Šla zrovna pro Johna: „Taky tam musí sedět v dešti — on —. Dostane, až to řeknu milostpaní!“ — John neodpověděl! Upustil na zem stoličku, až se Roza ulekla — šel a sedl si na pohovku. Zase se za- myslil a teprve, když služka zavřela oboje dvéře. vedoucí na balkon a odešla do kuchyně, John nan zavolal. „„Co pak chce?““ volala ještě za dveřmi vešla. — „Kde pak je mami?“ — Šla pryč — ns do divadla. A má být hodný a nezlobit — říkala mi- lostpaní.“ — „Rozil Proč pak mi nedala mamink pusu?“ — „No — já nevím — proč — — Chce kafé? šel si do kuchyně!““ — „Rozi!“ — „„Co pak chce ještě?““ — „Já jsem něco chtěl mamince říet.“ — „To řekne až ráno,“ řekla Rozi a vzala Johna za ruku.
Roza John Roh
27 article
Johu odešel do kuchyně, ale za chvíli se vrá- til. Nesl si zase stoličku, postavil ji ke dveřím bal- konu, dal bradičku do dlaní a zadíval se do šeda pokoje: Dva velké kruhy s hluboce temným okra- jem, jako do zelena zabarveným, s nejasnými kon- turami odstupovaly mu pomalu od očí a rozchá- zely se, až tam, kde naproti stál starý, činský pa- raván, se rosběhly docela, někam do rohů stropu a zmizely, aby znova zase mohly odstupovat od zamyšlených očí Johnových. Počaly ho bolet očí. zavřel je tedy. — Když po chvíli prokoukl, neviděl už kruhy. Zadíval se na černo-stříbrného krahujce v třetím poli starého paravánu, vznášejícího se v karminovém poli nad zlatou a zelenou travou; zadíval se na úzkostlivě se ohlížející šedo-zlatou koroptev, vyšitou v prvém poli; viděl ji, jak se velkým, perlovým okem bojácně ohlíží po dravci. nad ní se vznášejícím. — — — A nepohnul sebou ani, když pojednou stříbrný dravec zamával v čer- veném nebí křídlem a když obrácená koroptev rozběhla se někam na tlustě vyšitých modrých nožkách. John sledoval každý jejich pohyb. Ale když doběhla uplašená koroplev ven, někam, kde už bylo nebe modré, když šedivý pták už už se pad ní skláněl a pojednou zaťal ji žluté drápy nad levé křídlo, až kapky krve vytryskly, když ubohý plák v poslední chvíli ohlédl se matně lesklou perlou svého oka po Johnovi, John procill. V pokoji bylo hluboké šero..
Joha Johnová John
28 article
Krajkovou záclonou vnikalo do vnitř světlo lampy ulice a vrhalo na protější zeď divné obrázky. Hoch dostal strach: počal křičet, volal služku „Rózi, Rózi, Rózi!“ — Když se mu nikdo neozýval vběhl do kuchyně! Kuchyně byla prázdná; slyšel z chodby hovor. Vběhl tam a viděl Rozu v poote- vřených dveřích, jak s někým hovoří. „Rózi, R - zi!“ — „„Co pak je mu, Johnečku?“ — Rózi, já. já myslil, že jste pryč.“ — Roza hovořila se služ- kou p. Müllera, který bydlil naproti. „Šel sem, šel, Johnečku,““ řekla služka laskavě a vzala ma- lou, horkou hlavíčku hochovu do hrubé dlaně přitiskla ji ke klinu. Hovořila se služkou dál — něco, že pořád třešlí, že je nějak nemocen — ale kdo, Johneček nevěděl. Viděl zase šedého ptáka. jak zalíná žluté, tlustě vyšívané pařáty do krásně srovnaných per uštvané koroptve — — Když Roza vedla Johna do pokoje a uložila ho na pohovku, ani snad o tom nevěděl; a nevěděl ani, že zavřela dvéře a šla pryč. Šla před dům s Müllerovic holkou. Malý Johneček zůstal sám: ležel na pohovce. dýchal z hluboka, co chvíli něco nesrozumitelného řekl; pak napřáhl pravou ručičku do vzduchu, ja- ko by něco chytal, ale v zápětí ruka mu klesla obrácená pěstíčka padla mu na oči. Vydechl z hlu- boka, potom něco zašeptal jako: „mami, mami“. Jak dlouho takto ležel — nevěděl.
Rózi Johnečka Roza Müller John Müllerův
29 article
Procitl na polo, když uslyšel za dveřmí ně- jaký známý hlas — — maminčin. Pootevřel do tmy oči, ale zůstal ležet. Někdo ciží hovořil tiše a rychle s maminkou. Slyšel nyní, jak mamink řekla: „Počkejte, pro boha.“ Potom zavolala: „Ro- zi. Rózi!“ — Nikdo se neozýval. Johneček by byl rád se ozval, když ho matka volala jeho jménem. ale nemohl nějak. A neozval se ani, když se ote- vřely dvéře a vešla do nich maminka chvatně nějak a za ní cizí člověk, který divně dýchal Matka se rozhlédla po temně osvětleném pokoji John už už chtěl vykřiknout. Matka vešla do salonku a nezavřela dvéře. Cizí hlas řekl: „Madame. vidíte, jsou pryč, nejsou tady —“ Sotva že matka si postačila sundat klobouk, uchopil ji cizí člověk pravou rukou za rameno, levou zvrátil jí hlavu v zad a držel prsty čelo. Přitiskl se celým tělem k mamince, tak divně, jakoby ji chtěl škrtit. John se vyděsil. Seděl na pohovce s vytřeštěnýma očima. Bylo děsné ticho, slyšel jen vlastní srděčko. jak mu v těle dělalo: buch, buch — a slyšel tiko hodin s alabastrovými sloupečky, které loni při- vezl talíček z Litomyšle. Pojednou zvedla maminka ruku. Viděl, jak se vší silou opřela o hruď cizího člověka a řekla něco dušeným hlasem. Říkala „no, no, dost, prosím vás. John vstal. Krůpěje potu vstaly mu na čele: bál se vy- křiknout. Věděl, že nějaký vlkodlak nebo upí vraždí mu maminku — Maminka udělala několik kroků zpěti cizí člo- věk, přissát k ní, jako by jí krev pil, popošel. John cítil, jak černý upír se svitivýma očima ssál ma- mince život z těla. Viděl maminku, jak zvedla ruce a odstrkávala tvora vší silou. Slyšel ji, jak z hlu- boka vydechovala, jako by umírala. Když mamin ka vykřikla, Johu vzkřikl a upadl — — —
Matek John Joha Rózi Litomyšl
30 article
„Johnečku, Johne
John
31 article
Johnečku, nechceš papat? John slyšel sice tato slova, věděl, že je to maminka, že sedí na posteli a hladí mu čelo stu- denou rukou. Neotevřel očí. Někdo přišel. Cítil, jak se matka pohnula. To tatinek přišel; povídá: „Tak co je to s tím dítětem pro boha? Má ještě horečku?“ John otevřel oči. Ve světníci bylo světlo — jasné dopoledne. Byl ve své postýlce. Chtěl zvednout ruce a vzít okolo krku mamin- ku, nad nim schýlenou. Matka ho znova pohladila po čele: cítil jak studené prstýnky zahladily na horkém čele. „Mamičko zlatá — —“ Víc neřekl. oo „„Co pak chceš, mé zlaté dítě, co7 Otec i matka se sklonili nad Johna. „Mamičko drahá, mamičko, viď že ti už ne- bude upír pít krev? Viď, že ne, že ne, ne? Ne? Ji- stě ne?“ John křičel. Doktor vzal dítěti ruku a tišil je. John křičel a hladil mamince tváře. „Johnečku, dítě,“ hovořila chvějícím se hla- sem matka. „Johnečku — to se ti zdálo, utiš se, uliš se — John utichl. Zadíval se široce do očí matkya uchopil límec jejího županu, chtěje ji polibit. V tom však vykřikl, jako by ho byl někdo bodl do srdéčka: „Tatínku, tatínku, podívej se, podívej se, jak mamince pil upír krev — — Otec rychle sklonil se nad Johnem, chtěje ho ukonejšit, ale odskočil zděšeně. Viděl, schýlen nad dítětem na bílé šíji své paní nad levou kliční kos stí krvavé, prokousnuté místo. — Jozel čejka.
John Doktor čejka