2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. června 1908. Císlo 160.
4
article
700 hlasů, načež že ostatní kandidáti odstoupí
a Taft že bude přijat kandidátem aklamací. Dle
poloúřadní zprávy novinářské z Washinglonu
jsou hlavní body republikánského programu,
který má býti v Chicagu přijat, tyto: Revi se
tarifu celního, oprava měny, roz-
množení loďstya, zachování po-
zemní moci branné, zvelebení ob-
chodu, podporování poštovních pa-
roplavebních linil a úprava korpo-
rací. — Černoši žádají, aby obmezení voleb-
ního práva jejich v jižních státech bylo zrušeno
a hrozí jinak utvořiti samostatnou »Lincolnovu
stranu« a postaviti vlastního kandidáta, senátora
Torakera, ač-li jím nebude vyhověno.
Taft
Černoch
Lincolnův
Toraker
Chicago
jižní stát
5
article
Hrůzovláda šachova.
Poměry v Persii dostoupily kritického stupně.
Došlo již na nepokoje a vypleněny byly domy
pokojných občanů. V ostatní zemi jest stav ne-
méně vážný. Úřadníci a důstojníci zdráhají se
dále sloužiti, neobdrževše dávno již platu. Vojsko
jest úplně bez kázně. Někteří guvernérové zřekli
se úřadů svých. Šach chce prý shromáždili však
kol své osoby množství vojska a platiti je
z vlastní pokladny. Nynějšího útulku svého ne-
opnstí prý, eltě se tam nejbezpečnějším. Vy-
hláškou na nárožích ohlašuje lidu, že není proti
parlamentu, nechť prý lid zůstane pokojným, on
prý potrestá přísně všechny podněcovatele ne-
pokojův. Uklidněni Teheranu svěřil ruskému
veliteli kozácké brigády. Dráty indo-evropské
telegrafní společnosti byly přesekány vojáky.
Před sadem Badža, kde šach teď sídlí, stojí
kozácký oddíl se čtyřmi děly, obrácenými k Tehe-
ranu. Bratr zesnulého šacha Zell es Sultan sbírá
vojsko v Širasu, aby vytrhl proti Teheranu.
Mezi tím Turci obsadili další kus perského
pomezí, kořistice tak ze zmatků tohoto státu.
Usadili se u Aserbeldžanu a za Kurdy postu-
puje řadové vojsko turecké. Západně od Urmi
obsadili celnici a zmocnili se tamních soliváren,
majetku to perského státu. Živá karavanní cesta
tamní jest v moci Turků. Oproti Erserumu
Bajazetu překročena Turky na všeci místech
perská hranice Perský vyslanec podal prou ton u
včera v Cařihradě rázný protest.
Badžo
Turek
Bajazet
Persie
Turec
Ur
Cařihrad
Zell eso Sultan
6
article
Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka
Včerejší německé večerníky pražské při
nesly novou sensaci ve Wahrmundově aféře.
Výbor důvěrníků svobodomyslného student
stva vyslal z Vídně do Inšpruku dva důvěrniky.
kteří odebrali se ihned do bytu Wahrmundova
a zaslali telegram tohoto znění:
»Wahrmund prohlašuje zprávu o vzdání se
přednášek za falešnou « Také pražštl němečtí stu-
denti obdrželi podobný telegram, který zní: »Novi
nářská zpráva o vzdání se Wahrmundově je
vylhána.«
Polvrzení tohoto dementi sluší ovšem vy-
čkati. Prozatím nevyvrací nic podstatného
ze včerejších zpráv, kteréž výslovně tomu chtěly,
že Wahrmund nevzdává se svého prá v
zásadně, nýbrž, že se správou vyučovaci hodlá
zahájiti právní spor o toto své právo, jemu se-
nátem příznané, avšak že podvoluje se rozkazu
ministra osvěly, a že na jeho rožkaz upoušt
od seminárních cvičení a od výkonu přednášek
pro zbytek semestru. Jinak není vyloučeno, že
pan prof. Wahrmund byl vídeňskými deputanty
stávkovými patřičně zpracován a že své před-
včerejší prohlášení, sdělené senátem inšprucké
university, zase odvolal. Tím by ovšem jeho
karakterní maska nenabyla žádného nového
ušlechtilého rysu.
Pro stanovisko českých studentů nestáv-
kujíeích nenastává tím žádná příčina ke
změně jich původního rozhodnutí, neboť kyva-
dlová měnlivost nálad. inšpruckého profesora
nečiní společenství s německými kuléry o nie
krásnější v očích české veřejnosti, jíž jsou
dlužni důslednost svého konání.
která se nedá vyvraceti žádnými hladkými slovy
ani tak zjevně nepravdivými lakadly, že se má
za pomoc ve stávce dostati slovanským studují-
cím na smíšených universitách, vídeňské
štyrskohradecké, rovnoprávnost.
profesor
Wahrmund
Vídeň
Novi
7
article
Solidárnost et quaedam alia.
(Odpovtď »Casue.)
Proti mému nedělnímu článku, který jsem
redakci „N. L.“ nabídl sám a který redakce
s ochotou, za kterou jsem zavázán k díku, při-
jala, ozval se „Čas“. Nevytýkám, že vybra
z něho jen jednu věc, ale vytýkám, že přibral
i jiné. Zmíniti se musím o jednom i druhém.
Mám (prý) „jen důvod domněle národní.
že prý němečtí studenti byli proti zřízení
druhé (!) university“. Tomu nerozumím, co se
mi zde vyčítá a proč při „druhé“ je vykřičník.
„Že by se solidárnost mezi českými a něme-
ckými studenty vysokých škol v Praze měla roz-
šířit i na jiné otázky“ — to mínění mám i nyní.
vysoký škola v Praga
8
article
Stane-li se tak, slane se jen to, zač jsem žádal.
Že jsem vytkl zvláště universitu mor av-
skou, to mi přece nikdo nebude vyčitat. Nebyl
bych čekal, až co budoucnost přinese, nýbrž
byl bych solidárnost na tuto otázku, kterou od
let prohlašujeme za náš hlavní kulturní požada-
vek, rozšířil hned. Ve mně se ozvalo tolik ná-
rodního citu a sebevědomí, že jsem si nedovedl
solidárnost představovat bez rozšíření solidár-
nosti hned také na toto pole — zvláště když se
jednalo o solidárnost s protivníkem, od kterého
nis dosud dělilo tolik a dělí — i dnes. Kdo
nám popíral právo na druhou universitu, univer-
situ moravskou, s tím bych se nespojoval proti
nikomu, i kdyby to bylo proti společnému ne
přítoli. Možná, že politik bude soudit jináče
Já jsem se studenty nejednal jako politik, ný-
brž jako rektor, který k stávce nemůže radit,
a jako rektor české university, který se ko-
nečně dovedl vpraviti do studenta, jenž se chystá
ke stávce, který však nemohl se vpraviti do če-
ského studenta, který je odhodlán k solidár-
nosti, aniž by žádal aspoň nějakou satisfakci za
to za všecko, co jsme již při otázce university
moravské — lze říci: vytrpěli, počítaje sem
také poslední resoluci, navrženou v budželním
výboru. Při tehdejší schůzi studentské jsem
horlivost studentů v té věci snažil se ještě mír
nit, aby resoluce neobracela se jednostranným
ostřim jen proti jedné z našich stran politických.
9
article
Přicházím k věci druhé, že prý jsem ne-
dávno hájil názor, že stará universita neměla
být rozdělena, že měla zůstati jednotnou, že-
jsem byl tedy pro — solidárnost nejen profe-
sorů i studentů. Ani zde nevím, co se mi vy-
čítá. Že jsme my — t. profesoři — chtěli zacho-
vat jednotnou universitu, kdežto němečtí profe-
seři dávali přednost dvojí universitě, jest bisto-
rické faktum. Připomenul jsem to ve své bro-
žuře proti prof. Bachmannovi a vyložil nyní
ve svém spise „O rozdělení university“. Zde
jsem vyložil věc historicky, jak i mezi námi se
vyskytoval náhled, že lze přistoupit na dvě uni-
versity, a každý čtenář tohoto mého spisu po-
zná, že dnes s „historické distance“ lze jen
litovat, že jsme jednotnou universitu hájili —
příliš dlouho. Oslatek — mluviti zde o solidár-
nosti, je hraní se slovy. Než dejme tomu, že
by se to slovo zde hodilo: my jsme chtěl
jednotnou universitu, ale rovnopráv nou.
Na tom záleží.
Konečně mi „Č as“ vyčitá, že jsem se
se svým nedělním článkem obrátil na „Nár.
Bachmann
Č as
10
article
Listy“. Mohl bych odpovědět krátce, že mne
od „N. L.“ nedělí a nedělilo tolik, kolik kolegu
Masaryka od „N. F. Presse“, do které nyní tak
často píše. Než novím, naskytne-li se mi zase
přiležitost, abych o tom něco pověděl, a nevím,
proč bych to nepověděl. Kdysi, jako mladý člo-
věk, s mnohými jinými vrstevníky hlásil jsem
se k straně mladočeské, k straně, ke které ná-
leželi Neruda, Hálek, Smetana, k straně, jejíž
orgá“om byly „N. L.“ Co nás k ní poutalo, ne-
třeba vykládat. Bylo to v letech 60tých. V letech
70tých v popředí stála jedna velká otázka poli-
tika: opuštění pasivity. Přičítám to i dnes straně
mladočeské za zásluhu, že ji rozřešila. Násle-
dující desetiletí přineslo nové formace. Náležel
jsem k tehdejším realistům; co nás od „N. I.
dětilo, ani to netřeba vykládati; byla to více než
jedna otázka, nejen spor o Rukopisy. Pak jsme
se rozešli. Někteří z nás (netřeba jmén) déle
neb kratčeji náleželi k straně, jejíž orgánem
byly „N. Listy“. Byli to politikové. Jiní se do
politického proudu nedostali a zůstali bližší sta-
rému kritickému realismu. Než z toho neniásle
duje, že by se měl o politiku starat jen aktivné
politik. Kritika nynější politiky „národní strany
svebodomyslné“ i po její reorganisaci sblížil
mne s „N. L.“ v té posici, kterou zaujímají nyní
A tak jsem se obrátil na „Nár. Listy“. Ovšem
i proto, že v otázce „solidármosti“ a „streiku“
jsem jim stál blíže než „Času“ a „Dnu“. Právě
proti „Dnu“ chtěl jsem se ozvat.
Masaryk
Neruda
Hálek
Smetan
11
article
Svůj článek jsem napsal tónem, kteréhos
obyčejně vo veřejném životě neužívá. Tón, který
v našem veřejném životě převládá, neschvaluji
ať se ozývá kdekoli. To nejlépe vědí studenti
moji studenti. Příčiňoval jsem se, aby nevlád
v jejich schůzích a poradách, a že tu mize
opravdu, bylo do některé míry mou zásluhou
Slreik — vede k násilnostem slovem i skut-
kem. To si mají uvědomit ti, kdo po streiku vo
Jaroslav Goll.
lají.
Zastavení přednášek na české universitě
Včera odpoledne objevila se mozi návěštím
rektorátu české universily tato:
Goll
13
article
Ježto za poměrů, které nastaly, akademické
úřady a akadomičtí funkcionáři nemají prostřed-
ků k udržení pořádku a klidu, z moci svého
úřadu zastavuji konání přednášek
až do dalšího ustanovení, které se stane po kon-
ferenci rektorské (v sobotu 13. t. m.), k níž
jsem povolán.
Dne 10. června 1908.
Dr. Jaroslav Goll,
t. č. rektor c. k. české universiíy
Karlo-Ferdinandovy.
Toto zatímné opatření stalo se — jak spole-
hlivě se dovídáme — po důkladném a zralém
uvážení okolností, jimiž jsou provázeny projevy
a snahy obou studentských táborů, proti stáveo
i pro ni.
Rozhodující kruhové na universitě dospěli
totiž ku přesvědčem, že přednášky — kdyby
k nim došlo v sobotu — mohly by rušeny byti
po případě i násilnostmi, které by pak nemolly
zůstat bez následků. Rozhodnutí stalo se tedy
ve vlastním zájmu studentstva.
doktor
Goll
Karla
Ferdinandův
14
article
Každému k posouzení. Na zadní straně
programu k letošní „Všestudentské slav nosti“
vytištěno bylo nadšené „Provolánt!“, v němž
mezi jiným praví se toto: „... Naše provolán
je veřejným projevem radostného účastenství
zvláště naší lásky, naší důvěry k českému stu-
dentstvu, které chce se spontanně přimknouti
k srdci našeho národa a to tak úzce, že nebude
již nikdy pochyb ani úzkosti. — Český studen
lilásí se ke slovu po dlouhém vyčkávavém
mlčení... Milujeme své studentstvo, když
v tichém, vzdorném mlčení táhne
Příkopem, milujeme své studentstvo, když
ruku v ruce s ostatními slovanským i slu-
denty bije se za svá práva a za svou
čest na vídeňské, nebezpečné půdě, milu jem
své studenistvo vždycky, když cítíme jeho tepnu
tlouci. Dokažme, že je milujeme! Ne z povin
nosti, ale ze skutečné lásky k těm mladým, dra
hým hlavám, jež hledáme vždy, když potřebu
jeme čela jasná, vztýčená a sebevědomá . ..
To dal vytisknouti „Svaz českoslovanskéh
studentstva“ v téže době, kdy odhodlal se jit
v společný boj se zdejšími buršáky, s týmiž bur
šáky, vedle nichž „v tichém, vzdorném mlčen
táhne Příkopem“.
Druhdy bíti se za svá práva a čest, druhdy
touž čest svou snižovati k nohám svých nej-
větších nepřátel... Tolik pokládal jsem jen za
povinnost řiei jako nestávkující český student.
svaz českoslovanskéh studentstvo
15
article
Z řad nestávkujících posluchačů universit
nich dochází nás tato zpráva: Jelikož se kleri
kální tisk ujímá věci nestávkujících jako své
vlastní, chystají tito projev, kterým zdůrazni
svoje protiklerikální slanovisko a osvědčí, že
se v zásadě od stávkujících neliší, uznávajíce,
že afércu Wahrmundovou byla porušena svo-
boda vysokého učení.
Proti stávce se prohlásili jediné z důvodů
taktických, neuznávajíce dosud stávku za dost
nutnou a účelnou, nikoli však, že by tím chtěl
úmysly klerikálů podporovati.
Jejich stanovisko národnostní zůstane ovšem
nedotčeno; budou hájiti svobodu vysokého uče-
ní samostatně, aniž by při tom vyhledávali spo
jenectví s národními svými nepřáteli.
16
article
Prohlášení výboru spolku českých mediků-
Vzhledem k četným invektivám, které spolku
našeho docházejí, že v aféře Wahrmundově
nepokračujeme dosti pokrokově, nestojíce za do-
savadní stávkou, že snad i ideově poškozujeme
boj o svobodu vysokého učení, prohlašujeme
jmenem výboru: První naše prohlášení, uvádě-
jící proti stávce důvody taktické, politické
hospodářské, bylo a jest nám stálou direktivou.
Co se hospodářských důvodů týká, dovedeme
chceme přiněsti za kulturní potřeby hmotnou
oběť, ale musíme si býti vědomi, že risiko
s tím spojené bude na druhé straně vyváženo
skutečným úspěchem, což dnes nijak zajištěno
není. Jasně jsme prohlásili, že věci účinně cho-
piti se musí kruhy poslanecké a akademické
senáty. Poněvadž poslanci, až na několik málo,
celou věc přímo zradili — čekáme nyní na
projev a zakročení akademických senátů, porady
rektorů a na jejich výsledek. Abychom byli
přímo akcentovali stanovisko své, jak v aféře
této stojíme ideově, nepokládali jsme za nutné.
poněvadž to jest pro každého svobodomyslnéh
člověka samozřejmým. My pouze způsob a ve-
dení boje, to jest předčasné vyvolání stávky
viděli jsme nemístným a ukvapeným, na čemž
trváme; důsledky ze zakročení akademických
senátů a rektorů budou nám direktivou pro bu
doucí kroky. — Za výbor spolku českých me
diků: MUC. Hynek Vališ, starosta. MUČ. Vlad
Borovanský, jednatel
Vališ
Vlad Borovanský
spolek český medik
spolek český I dik : MUC
17
article
Výbor spolku akademiků chrudimských
zaslal českému stávkovému výboru tento projev-
»Kolegové! Odsuzujeme nemístné bra
tříčkování se s německými pseudo-
pokrokovými kuléry, kteří v nenávist
vůči českému lidu v ničem si nezadají s ně-
meckými chauviny. Oceňujeme přátel-
ský projev rektora Golla, vyjímaje
pochvaly Spolku českých mediků, který separa-
tisticky předběhl usnosení všeho studentstva
litujeme, že posledními událostmi přátelské styky
předsednictva Svazu s rektorátem doznaly otre-
sení a vybízíme předsedu Svazu, aby
vzhledem k tomu na funkci svoji
resignoval, Předsednietví jeho ve stávkovém
výboru jest s to, otřásti sympathie m
české veřejnosti vůči Svazu. K věc
samé prohlašujeme, že souhlasili bychom s mani
festováním proti jakémukoli obmezování svobody
vysokého učení i činem — stávkou, kdyby
»pokrokovi« poslanci němečtí věc samu nebyli
zdiskreditovali. Očekáváme ostatně, že stávka
po »sváteích« nebude zahájena a že vystoupivší
delegáti ze Svazu opětně se ujmou svých funkcí
a přičiní se o to, aby Svazu nikdy nesměl
býti předložen návrh k jakékol
společné akci s kuléry v Praze-
Litujeme, že předsednictvo Svazu nemělo tolik
taktu, aby bylo velkou minoritu respektovalo,
když této stálo k disposici právo veta. — Z
Spolek akademiků chrudimských: Phst. St. Štrup
místopředseda.«
Z Vídně, 10. čoryna. Výbor studentstva
zvolený k organisování generální stávky, konal
dnes schůzi, ve které bylo usneseno vyzvati ve-
škeré studentstvo k setrvání ve stávce. Za úče-
lom jednotného postupu bylo usneseno vyzvat
zástupce všech vysokých škol, kde byla vyhlá-
šena stávka, aby přijeli do Vídně a uradili se
o svých požadavcích a o postupu v budoucnlosti.
Zároveň byl vypracován pro sobotní konferen i
rektorů pamětní spis, ve kterém jsou obsaženy
požadavky svobodomyslného studentstva.
Goll
Štrup
Praha
St
Vídeň
spolek akademik chrudimský
spolek český medik
18
article
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Slavnostní schůze závěrečná.
Pod mohutnou kopuli Pantheonu muse
království českého sešli se včera naposledy
účastníci lékařského a přírodovědeckého sjezdu
k závěrečné schůzi slavnostní. Sešli se k radostné
revni práce, k ocenění jejích výsledkův a k řadě
vážných usnesení, jež odůvodněny byly a opřeny
zkušenostmi, vyplývajícími z průběhu čtyřden
ního sjezdového zasedání.
U stolu presidiálního zaujali místa členové
organisačního komitétu s předsedou prof. drem
Maixnerem v čele, za českou universitu
dostavil se rektor dvorní rada prof. dr. Goll
za městskou radu pražskou první náměstek dr
Štych, za fakulty filosofickou a medicinskou
děkanové prof. dr. Niederle a prof. dr
Kabrhel. Na balkonech Pantheonu byly dámy
na předních křeslech slovanští členové sjezdu.
hosté a delegáti.
Závěrečnou schůzi, která byla zároveř
druhou slavnostní schůzí všeobecnou, zahájil
předseda prof. Maixner uvítáním přítomných
a udělil slovo generálnímu sekretáři sjezdovému
prof. dru. Heverochovi, aby podal zprávu
o průběhu sjezdu. Prof. Heveroch konstatoval
velkolepý vědecký i mravní úspěch sjezdu, jenž
docílil počtu 1148 členů. Deputace, jež vyslali
ke sjezdu téměř všichni kmenové slovanští, slo-
vanské university a korporace i ústavy vědecké,
dostoupily tak znamenitého zastoupení počtem
hostů i skvělými vědeckými jmény svých no-
sitelů, jako dosud žádný sjezd předcházející. Po
té stránce, jakož i obsahem a úrovní vědecké
práce, která vykonána v jednotlivých sekcích,
čtvrtý sjezd českých přirodovědců a lékařů ob
stojí skvěle před cizinou a snese vítězně měřítko
nejpřednějších vědeckých sjezdů velkých národů
i sjezdů mezinárodních.
profesor
Maixner
doktor
Goll
Štych
Niederle
Kabrhel
Heveroch
Praha
19
article
Avšak kromě tohoto významu vědecké práce
klade generální sekretář sjezdový právem důraz
také na skvělý společenský význam sjezdu, n
jeho radostný ráz národní a slovanský, který
jest cenným a krásným ziskem pro praktické
pěstování kulturních styků mezislovanských. (Po-
tlesk.)
Potom předčítá aspoň nejvýznamnější ze
spousty pozdravných a gratulačních telegramů
jež ve dnech trvání kongresu dostalo jeho před-
sednictvo. Za holdovací telegram, poslaný císat
po zahájení sjezdu, poděkoval z nařízení kabi-
netní kanceláře místodržitcl hrabě Couden
hove, ostatní pozdravné projevy zaslali arci
kníže Karel František Josef, minist.
předseda baron Beck, ministr obchodu prof
dr. Fiedler, ministr vnitra Bienert, býv.
nejvyšší maršálek kníže Lobkowicz, vice
president místodržitelský D örfl, ryt. W e
Couden
Karel
František
Josef
Beck
doktor
Fiedler
Bienert
Lobkowicz
20
article
sely, dvorní rada Tersch, pošťovní ředitel
Pštross-Šafařík, dv. rada Wokaun.
přísedíci moravského zemského výboru hrab
Szerényi, president České Akademie ministn
m. sl. ryt. Randa, posl. dr. Václ. Škar da,
posl. prof. dr. Jar. Čelakovský, Alois Ji-
rásek, prof. dr. Brauner, prof. dr. Obr-
zut ze Lvova a prof. dr. Kučer a ze Lvova,
dr. Drozda z Vídně a mn. j. Zvlášť vřelý
telegram zaslal prof. dr. Hlava z Karlových
Varů, lituje, že vážná choroba bránila mu zú-
častniti se letošního sjezdu, pozdravuje vřele
skvělou účasť slovanského světa vědeckého
připojuje se k chystané resoluci pro zřízení
druhě české university. (Potlesk). Spousta tele-
grafických pozdravů a omluvných projevů došla
i ze všech zemi slovanských, od redakcí lékat-
ských a vědeckých listů polských, ruských, o
řady slovanských učenců, kteří se zúčastnili dří
vějších sjezdů českých, letos však z různých
příčin nemohli se dostavili, od pařížské »So
cété des médicins«, od rektora vysoké
školy zvěrolékařské ve Lvově prof. S zpilel-
mana, od prof. Jakubowského ze Lvova.
stařičkého účastníka prvního českého sjezdu lé-
kařského z r. 1880 a mnohých jiných.
Tersch
Pštross
Šafařík
Wokaun
Szerényi
Randa
doktor
Václ
Škar
profesor
Jar
Čelakovský
Alois
Brauner
kučera
Drozda
zpiletman
Jakubowský
Lvov
Vídeň
Karlová Vary
Český akademie ministn m
21
article
Jmenem organisačního komitétu přednes
pak a odůvodnil prof. dr. B. Němec resoluci.
oznamuje, že její české znění bude ve formě
pamětního listu zasláno všem slovanským
poslancům rakouské sněmovny poslanecké, všem
universitám slovanským, vědeckým ústavům
spřáteleným spolkům i korporacím. Francouzský
překlad poslán pak bude všem neslovanským po-
slancům rakouským, německým a románským
klubům na radě říšské. Obsab resoluce, přijatý
s bouřlivým souhlasem a frenetickým potle-
skem, zní:
Za druhou českou universitu.
„Čtvrlý sjezd českých přírodozpytců a lékar
střetl se s jubileem čtvrtstoletí české university jako
samostatné školy vysoké. Bohužel, nemůžeme vítati
jubileum to s nezkalenou radostí, neboť vzpomínáme
při něm mimoděk nepříznivého osudu, který po ce-
lých skoro těchto 25 let české universitě byl údělem
Jeví se to již v tom, že za celých 25 let teprve v po-
sledních několika letech zřízeny pro tři úslavy pří-
rodovědecké samostatné, moderní budovy a že fakulta
lékařská v těchže skoro nezměněných místnostech
je umístěna, které před 25 lety jako provisorium byly
zrízeny. České ústavy přírodovědecké a fakulta lé-
kalská vzhledem k počtu svých posluchačů i vzhle-
dem k vědecké produkci své stále nenalézají u roz
hodujících kruhů spravedlivé péče, vždyť jsou rela-
tivně stále ještě hůře dotovány, než ústavy pražské
university německé, kteráž se může dokonce většíi
počtem ústavů vykázati. Nechceme nikomu ničeho
bráti a také nikemu ničeho nezávidíme, ale žádáme
aby se také nám stalo po právu a aby se nám spra
vedlivě toho dostalo, co nám přísluší.
profesor
Němec
Český ústav přírodovědecký a fakulta l
univerzita německý
22
article
Nemenší příčinou, proč nemůžeme s plnou r
dostí připojiti se k jubilou naší university, je okol-
nost, že stále ještě zůstává nesplněna naše snaha
po zřízení druhé české university na Moravě. Poža-
davek ten vysloven hned při osamostatnění první
university naší, od té doby stále byl stavěn do po-
předí našich národních požadavků a podporován ob-
jektivními a tak přesvědčivými důvody, že vládu
opělovně spravedlnost jeho výslovně uznati musila
a zřízení druhé university české opětovně ústy roz-
hedujících činitelů slíbila. Ale sliby ty nesplněny
stále více oddalovány, neboť olázku druhé české
university učinili činitelé, našim kuliurním snahám
nepřátelští, olázkou politickou, z otázky čistě kulturí
učiněna otázka politické moci a politického násilí.
Musili bychom pozbýti důvěry v Rakousko jako stá
kulturní, nemá-li tolik autority, aby mohlo vyhovět
kulurním snabám a vzdělávacím nezbytným potře
bám svých národů.
Morava
Rakousko
23
article
My čeští přírodozpytci a lékaři dvojnásobněeí
tíme potřebu druhé české university. Přírodní a lé
kařské vědy stále více rostou, specialisují se a mo-
hutní, stále více samostatných odborníků je třeba
kteří by mohli výhradně vědeckému bádánt se vě-
novati, aby národ náš mohl své nadání a svou touhu
po vědecké práci uplatniti ve všech oborech vědních
Česká universita je v laboratořích i v posluchárnách
přeplněna, následkem toho dosavadní počet stalie
a ústavů naprosto nestačí, aby vědecký dorost nalez
zde toho vzdělání, po němž touží a na něž má právo
vždyt stoupajícím počtem posluchačů a stoupa jícím
nároky na moderně vypravené ústavy stává se na
naší universitě učitelská i vědecká činnost stále ob-
tížnější. Tomu možno odpomoci pouze zřízením dru-
hé české university, nejenom aby byla vzbuzena
zvýšena vědecká konkurence, nýbrž především aby
rozmnožen byl počet ústavů a stolic vědeckých, jenž
by odpovídal modernímu rozvoji a specialisaci lé-
kařských a přírodních věd a požadavkům česk ých
posluchačů universitních.
24
article
Nechceme universitu, abychom počešťovali, ale
abychom svoji produkcí vědeckou zvýšili a dorostu
přírodovědeckému i lékařskému dali možnost řádně
se vzdělati. Chceme ve zvýšené ještě míře praco-
vati, abychom uhájilí své právo na existenci jako
národ kulturní a považujeme svůj požadavek za zá-
jem a věc celé lidské kultury. Věda by pozbyla svého
významu všelidského, kdyby se měla státi pouze
majetkem silných a také university by pozbývaly
svého vznešeného významu, kdyby byly dávány
k disposici pouze mocným, My však odůvodňujeme
své požadavky nejen se stanoviska všeobecně kul-
turního a všelidského, odůvodňujeme je také svoj
početní, hospodářskou a kulturní silou, svým vý-
znamem v říši rakouské, svojí dosavadkní kullurn
prací, kterou vlastní silou a často v odporu prot
mocným tendencím nám nepříznivým jsme vykonali
Jako byla uznána oprávněnost požadavku po zřízen
druhé české techniky zřízením techniky brněnské
tak žádáme také uskutečnění naší snahy po zřízení
druhé české universily.
25
article
Žádáme její zřízení na Moravě, jako zemi ze tř
čtvrtin české a v místě, které by svými podmínkam
zdar její úplně zaručovalo, a sice v Brně, jakožto
hlavním městě moravském. Neuznáváme námitky
že dtíve třeba úplně vypraviti první naši universitu
neboť jednak není naší vinou, že se tak během 25 le
přes naše stále opětované slesky nestalo, jednal
o žádné opravdové moderní universitě při stálém po-
kroku věd nebude možno někdy říci, že je vypraven
definitivně. Nemůžeme se také spokojiti slibem para-
lelních stolic, neboť máme také o slibech v tomio
ohledu učiněných špatné zkušenosti. Paralelní sto-
lice bez paralelních ústavů nenahradí druhou univer-
situ, k jejíž plnému rozvoji nezbylně je třeba tak
místního oddělení od university dosavadní
Pozdvihujeme svého hlasu ke všem, kdož maji
smysl pro spravedlnost, pro kulturu, pro význam
vědy a vzdělání vůbec, ke všem, kdež si žádají, aby
zápolení národů přeneseno bylo na pole osvětové
by za svůj přijali náš požadavek, aby z potřeb kul
turních nebyly činěny olázky politické moci a poli
tického násilí, ale aby se každému národu dostal
všech potřebných prostředků ku prácí kulturní
zvláště vědecké, aby všem dána byla možnost při-
spěti dle sil svých k pokroku vědy a kultury lidsko
vůbec
O tulo ideu opíráme svůj požadavek pro zřízen
druhé české university.
Valné shromáždění IV. sjezdu českých přírodo-
zpytců a lékařů prohlašuje, že čeští přírodozpytcia
lékaři neochvějně trvají na svém požadavku, aby
co nejdříve zřízena byla druhá česká universita na
Moravě, a žádají, aby naši političtí činitelé všem
prostřeky se zasadili o brzké splnění tohoto kultur
ního požadavku.“
Za českou vysokou školu
zemědělskou.
Na to prof. dr. J. Stoklasa navrhl ku přije
tufo resoluci:
profesor
doktor
J Stoklasa
Morava
Brno
český univerzita na Morava
26
article
2Víláme s povděkem; že požadavek resoluc
III. sjezdu přírodozpytcův a lékařů v květnu 1901
v Praze byl nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. Híjna
1906 splněn založením zemědělské fakulty při c. k.
české vysoké škole technické v Praze. Obracíme se
k vysoké vládě se žádostí, aby tuto fakultu plně do-
budovala a tak vypravila, aby vyrovnala se úplně
podobným vysokoškolským ústavům kulturních států
evropských, aby pak s nimi ve zdárnou soutěž mohla
vstoupiti pro rozkvět a zdar českého zemědělství.
Žádáme dále, aby vysoká vláda po dobudování fa-
kulty zemědělské přistoupila ke zřízení fakulty les-
nické. Konečně žádáme důrazně, aby všechny tylo
jmenované fakulty, spolu s trvající fakultou kulturně-
inženýrskou, od c. k. české vysoké školy technické
byly odděleny a v samostatnou vysokou školu země-
dělskou spojeny. Tato nová česká vysoká škol
zemědělská obsahujž jmenovaně tři fakulty a budiž
úplně na roveň postavena všem oslatním vysokým
školám rakouským. Žádáme vysckou vládu, aby ve
směru tomto provedla co nejdříve přípravné kroky.
Doufáme, že do svolání V sjezdu českých přírode-
zpytců a tékařů budeme míti již českou vysokou
školu zemědělskou v plne činnosti a úsilovné prácl.
Za českou vysekou školu
zvérolékařskou
pak přimlouvá se prof. dr. Kašpárek návr-
hem resoluce, která úmyslně má totéž znění,
které navrženo a přijato bylo jednomyslně již
před sedmi lety na závěru třetího sjezdu
lékařského a přírodovědeckého — ovšem
marně. Resoluce zní:
IV. sjezd českých přírodozpytcův a lékařů, uzná-
vaje všestranný rozvoj a pokrok věd zvěrolékař-
ských, jakož i jejich důležitý význam sociálně
praktický, žádá za zřízení vysoké školy zvěrolé-
kařské a vyučovací řečí českou a se sídlem v Praze.
profesor
doktor
návr
Praha
český vysoký škola technický v Praga
kulturní stát evropský
27
article
Přípravy pro pátý sjezd.
Když byl potom přejal předsednictví sehůze
čestný předseda prof. Petrov z Petrohradu,
vykonána volba delegace pro pátý sjez d če-
ských přírodozpyteův a lékařů, do níž jedno-
myslně zvolení pp. prof. Kruis, prof. No-
votný (za českou techniku) a doc. dr. Slla-
vik, prof. dr. Vejdovský a prof. dr. Ve-
selý (za universitu). Náhradníky zvoleni prof.
dr. Piťha, doe. dr. Pelnář, doc. dr.
Švambera a inž. Felber.
Právo kooptace, místo i doba příštího
sjezdu přenechány přištímu výboru organisa-
čnímu.
Slavnostní zakenčení sjezdu
Po slavnostní přednášce vědecké prof. dra.
profesor
Kruis
docent
doktor
Sll
Vejdovský
Piťha
Pelnář
Švambera
Ing
Felber
Petrov
Petrohrad
28
article
F. Počty »0 vzniku pevnin«, se zájmem
vyslechnuté a silným potleskem doprovozené,
povstal k závěrečné řeči prof. dr. Petrov,
aby jménem všech slovanských hosti poděkoval
za pohostinství a přátelské přijetí, jakých se jim
v Praze dostalo. Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců nejen potvrdil, nýbrž daleko
překonal všecka očekávání. Pro vědu slovanskou
i pro vzájemné seznámení a sblížení slovan-
ských kmenů vykonal velmi mnoho, a řečník
děkuje ze srdce jménem svých kolegů za slo-
vanské pohostinství, jaké jim prokázáno nezapo-
menutelně, a gratuluje za všecky hosty slo-
vanské organisačnímu výboru ke skvělým vý-
sledkům sjezdovým. Zvláštní dik jeho patří če-
ským damám, českému studentstvu a všemu
obecenstvu pražskému za jejich družné projevy
přátelské a přeje si, aby co nejdříve zase našli
se v tak přátelském objetí, volaje všem účast-
níkům ze srďce na shledanou! (Bouřlivý potlesk.)
Polský prof. Zaleski z Petrohradu připojuje
se ku projevu svého ruského kolegy, nazývaje
dny sjezdového jednání dny historickými. S naší
strany, pokračuje, učiněno bylo všecko, aby vě-
decký i mravní úspěch sjezdu byl dokonalýa
dílo se povedlo. Opustíme vás všichni s povzno-
seným duchem, s vysokým ponětím o vaší vy-
spělosti vědecké, bospodářské a kulturní.
profesor
doktor
Zaleski
Petrov
Praha
Petrohrad
29
article
I všecko ostatní, co jsme v Praze viděli, i vaše
výstava může býti nám všem i cizině slovanské
vzorem a příkladem, zrovna tak jako váš patri-
otismus, který dovedeme ceniti zvlášť my, kteří
ode dávna vřelé vzájemné styky česko-polské
pěstujeme. Děkuje vřele českému výboru
zvlášť jeho předsedovi prof. Maixnerovi, sekro-
táři dru. Heverochovi a profesoru Veselému,
i mládeži české, která tolik pozornosti vě-
novala hostům slovanským, a přeje, aby se
vždycky setkávali Slované tak, jako tomu bylo
tentokrát! (Nadšený souhlas.)
Povstávaje k formálnímu uzavření sjezdu,
děkuje předseda prof. dr. Maixner všem, kdož
jaký mloli způsobem přičinili se o jeho zdar.
Děkuje zástupcům úřadů zemských i zeměpan-
ských, všem členům sjezdu, kteří přispěli k jeho
pyšným výsledkům svojí vědeckou prací, i žurna-
listice české. Několika srdečnými a tklivými
slovy připomíná pak, že účastníci sjezdu, ačkoli
se rozeházejí, zůstávají sloučeni vě-
domím dobře vykonané společné
práce.
Rozeházeji se také ve společné lásce ke
svojí vědě, a této lásce děkuje ona za svůj
vzrůst a rozkvět, sílíc a nezdolnou se stávajíe
v budoucnosti. Poslední přátelská, téměř otcov-
ská slova jeho platí speciálně českému 1é-
kaři, jehož práce zvlášť je těžká a odpovědná,
ale sladká. Česk, lékař musí být nejenom do-
brým a vědecky vyzbrojeným odborníkom, ný-
brž i hlubokým znalcem poměrů sociálních, od-
daným do krajnosti, obětavým apoštolem filan-
tropie, neboť jen tak může s pravým a plným
úspěchem pracovati na prospěch svého národa
a všeho člověčenstva.
Za bouřlivého šumu pochvaly a potlesku
rozcházeli se účastníci sjezdu.
profesor
Maixner
Heveroch
Veselý
Slovan
doktor
Praha
30
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Čislice návštěvy stojí stále na nebývalé
výši! Kolem 10.000 pohybuje se i ve všedních
dnech závěrečná cifra na černé tabuli admini-
strační budovy. Nevíme, je-li to stále ještě ozvěna
svátečních dnů, nebo trvalý náběh k návštěvám
větším a větším? Nebo, znamená-li tento pří-
rostek uznání výstavě či zeela prosaický pří-
rostek slaměných vdoveů? Konstatováno bylo
totiž, že dvě třetiny návštěvníků tvoří silnější
pohlaví (nad 16 let počítáno). Naproti tomu ale
také zjištěno, že prohlidkám pavilonů mnohem
pilněji než muži věnují se ženy ... A jsme-li
již v úvahách o číslieích, budiž také zazna-
menána jedna zajímavá cifra — pasažerů po
skluzavce. Půl třetiho tisíce přejelo jich o svátcích
za jeden denl
Z přání, nejvíce opakovaných, zůstává one
o hudbě! Jedna výstavní kapela, přebíhající
s hora dolů neho naopak, nikterak nestač
živnostenský komora