ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3990cd50-77d6-11dc-a39c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 86, place 26, work 1, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. června 1908. Císlo 160.
4 article
700 hlasů, načež že ostatní kandidáti odstoupí a Taft že bude přijat kandidátem aklamací. Dle poloúřadní zprávy novinářské z Washinglonu jsou hlavní body republikánského programu, který má býti v Chicagu přijat, tyto: Revi se tarifu celního, oprava měny, roz- množení loďstya, zachování po- zemní moci branné, zvelebení ob- chodu, podporování poštovních pa- roplavebních linil a úprava korpo- rací. — Černoši žádají, aby obmezení voleb- ního práva jejich v jižních státech bylo zrušeno a hrozí jinak utvořiti samostatnou »Lincolnovu stranu« a postaviti vlastního kandidáta, senátora Torakera, ač-li jím nebude vyhověno.
Taft Černoch Lincolnův Toraker Chicago jižní stát
5 article
Hrůzovláda šachova. Poměry v Persii dostoupily kritického stupně. Došlo již na nepokoje a vypleněny byly domy pokojných občanů. V ostatní zemi jest stav ne- méně vážný. Úřadníci a důstojníci zdráhají se dále sloužiti, neobdrževše dávno již platu. Vojsko jest úplně bez kázně. Někteří guvernérové zřekli se úřadů svých. Šach chce prý shromáždili však kol své osoby množství vojska a platiti je z vlastní pokladny. Nynějšího útulku svého ne- opnstí prý, eltě se tam nejbezpečnějším. Vy- hláškou na nárožích ohlašuje lidu, že není proti parlamentu, nechť prý lid zůstane pokojným, on prý potrestá přísně všechny podněcovatele ne- pokojův. Uklidněni Teheranu svěřil ruskému veliteli kozácké brigády. Dráty indo-evropské telegrafní společnosti byly přesekány vojáky. Před sadem Badža, kde šach teď sídlí, stojí kozácký oddíl se čtyřmi děly, obrácenými k Tehe- ranu. Bratr zesnulého šacha Zell es Sultan sbírá vojsko v Širasu, aby vytrhl proti Teheranu. Mezi tím Turci obsadili další kus perského pomezí, kořistice tak ze zmatků tohoto státu. Usadili se u Aserbeldžanu a za Kurdy postu- puje řadové vojsko turecké. Západně od Urmi obsadili celnici a zmocnili se tamních soliváren, majetku to perského státu. Živá karavanní cesta tamní jest v moci Turků. Oproti Erserumu Bajazetu překročena Turky na všeci místech perská hranice Perský vyslanec podal prou ton u včera v Cařihradě rázný protest.
Badžo Turek Bajazet Persie Turec Ur Cařihrad Zell eso Sultan
6 article Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka Včerejší německé večerníky pražské při nesly novou sensaci ve Wahrmundově aféře. Výbor důvěrníků svobodomyslného student stva vyslal z Vídně do Inšpruku dva důvěrniky. kteří odebrali se ihned do bytu Wahrmundova a zaslali telegram tohoto znění: »Wahrmund prohlašuje zprávu o vzdání se přednášek za falešnou « Také pražštl němečtí stu- denti obdrželi podobný telegram, který zní: »Novi nářská zpráva o vzdání se Wahrmundově je vylhána.« Polvrzení tohoto dementi sluší ovšem vy- čkati. Prozatím nevyvrací nic podstatného ze včerejších zpráv, kteréž výslovně tomu chtěly, že Wahrmund nevzdává se svého prá v zásadně, nýbrž, že se správou vyučovaci hodlá zahájiti právní spor o toto své právo, jemu se- nátem příznané, avšak že podvoluje se rozkazu ministra osvěly, a že na jeho rožkaz upoušt od seminárních cvičení a od výkonu přednášek pro zbytek semestru. Jinak není vyloučeno, že pan prof. Wahrmund byl vídeňskými deputanty stávkovými patřičně zpracován a že své před- včerejší prohlášení, sdělené senátem inšprucké university, zase odvolal. Tím by ovšem jeho karakterní maska nenabyla žádného nového ušlechtilého rysu. Pro stanovisko českých studentů nestáv- kujíeích nenastává tím žádná příčina ke změně jich původního rozhodnutí, neboť kyva- dlová měnlivost nálad. inšpruckého profesora nečiní společenství s německými kuléry o nie krásnější v očích české veřejnosti, jíž jsou dlužni důslednost svého konání. která se nedá vyvraceti žádnými hladkými slovy ani tak zjevně nepravdivými lakadly, že se má za pomoc ve stávce dostati slovanským studují- cím na smíšených universitách, vídeňské štyrskohradecké, rovnoprávnost.
profesor Wahrmund Vídeň Novi
7 article
Solidárnost et quaedam alia. (Odpovtď »Casue.) Proti mému nedělnímu článku, který jsem redakci „N. L.“ nabídl sám a který redakce s ochotou, za kterou jsem zavázán k díku, při- jala, ozval se „Čas“. Nevytýkám, že vybra z něho jen jednu věc, ale vytýkám, že přibral i jiné. Zmíniti se musím o jednom i druhém. Mám (prý) „jen důvod domněle národní. že prý němečtí studenti byli proti zřízení druhé (!) university“. Tomu nerozumím, co se mi zde vyčítá a proč při „druhé“ je vykřičník. „Že by se solidárnost mezi českými a něme- ckými studenty vysokých škol v Praze měla roz- šířit i na jiné otázky“ — to mínění mám i nyní.
vysoký škola v Praga
8 article
Stane-li se tak, slane se jen to, zač jsem žádal. Že jsem vytkl zvláště universitu mor av- skou, to mi přece nikdo nebude vyčitat. Nebyl bych čekal, až co budoucnost přinese, nýbrž byl bych solidárnost na tuto otázku, kterou od let prohlašujeme za náš hlavní kulturní požada- vek, rozšířil hned. Ve mně se ozvalo tolik ná- rodního citu a sebevědomí, že jsem si nedovedl solidárnost představovat bez rozšíření solidár- nosti hned také na toto pole — zvláště když se jednalo o solidárnost s protivníkem, od kterého nis dosud dělilo tolik a dělí — i dnes. Kdo nám popíral právo na druhou universitu, univer- situ moravskou, s tím bych se nespojoval proti nikomu, i kdyby to bylo proti společnému ne přítoli. Možná, že politik bude soudit jináče Já jsem se studenty nejednal jako politik, ný- brž jako rektor, který k stávce nemůže radit, a jako rektor české university, který se ko- nečně dovedl vpraviti do studenta, jenž se chystá ke stávce, který však nemohl se vpraviti do če- ského studenta, který je odhodlán k solidár- nosti, aniž by žádal aspoň nějakou satisfakci za to za všecko, co jsme již při otázce university moravské — lze říci: vytrpěli, počítaje sem také poslední resoluci, navrženou v budželním výboru. Při tehdejší schůzi studentské jsem horlivost studentů v té věci snažil se ještě mír nit, aby resoluce neobracela se jednostranným ostřim jen proti jedné z našich stran politických.
9 article
Přicházím k věci druhé, že prý jsem ne- dávno hájil názor, že stará universita neměla být rozdělena, že měla zůstati jednotnou, že- jsem byl tedy pro — solidárnost nejen profe- sorů i studentů. Ani zde nevím, co se mi vy- čítá. Že jsme my — t. profesoři — chtěli zacho- vat jednotnou universitu, kdežto němečtí profe- seři dávali přednost dvojí universitě, jest bisto- rické faktum. Připomenul jsem to ve své bro- žuře proti prof. Bachmannovi a vyložil nyní ve svém spise „O rozdělení university“. Zde jsem vyložil věc historicky, jak i mezi námi se vyskytoval náhled, že lze přistoupit na dvě uni- versity, a každý čtenář tohoto mého spisu po- zná, že dnes s „historické distance“ lze jen litovat, že jsme jednotnou universitu hájili — příliš dlouho. Oslatek — mluviti zde o solidár- nosti, je hraní se slovy. Než dejme tomu, že by se to slovo zde hodilo: my jsme chtěl jednotnou universitu, ale rovnopráv nou. Na tom záleží. Konečně mi „Č as“ vyčitá, že jsem se se svým nedělním článkem obrátil na „Nár.
Bachmann Č as
10 article
Listy“. Mohl bych odpovědět krátce, že mne od „N. L.“ nedělí a nedělilo tolik, kolik kolegu Masaryka od „N. F. Presse“, do které nyní tak často píše. Než novím, naskytne-li se mi zase přiležitost, abych o tom něco pověděl, a nevím, proč bych to nepověděl. Kdysi, jako mladý člo- věk, s mnohými jinými vrstevníky hlásil jsem se k straně mladočeské, k straně, ke které ná- leželi Neruda, Hálek, Smetana, k straně, jejíž orgá“om byly „N. L.“ Co nás k ní poutalo, ne- třeba vykládat. Bylo to v letech 60tých. V letech 70tých v popředí stála jedna velká otázka poli- tika: opuštění pasivity. Přičítám to i dnes straně mladočeské za zásluhu, že ji rozřešila. Násle- dující desetiletí přineslo nové formace. Náležel jsem k tehdejším realistům; co nás od „N. I. dětilo, ani to netřeba vykládati; byla to více než jedna otázka, nejen spor o Rukopisy. Pak jsme se rozešli. Někteří z nás (netřeba jmén) déle neb kratčeji náleželi k straně, jejíž orgánem byly „N. Listy“. Byli to politikové. Jiní se do politického proudu nedostali a zůstali bližší sta- rému kritickému realismu. Než z toho neniásle duje, že by se měl o politiku starat jen aktivné politik. Kritika nynější politiky „národní strany svebodomyslné“ i po její reorganisaci sblížil mne s „N. L.“ v té posici, kterou zaujímají nyní A tak jsem se obrátil na „Nár. Listy“. Ovšem i proto, že v otázce „solidármosti“ a „streiku“ jsem jim stál blíže než „Času“ a „Dnu“. Právě proti „Dnu“ chtěl jsem se ozvat.
Masaryk Neruda Hálek Smetan
11 article
Svůj článek jsem napsal tónem, kteréhos obyčejně vo veřejném životě neužívá. Tón, který v našem veřejném životě převládá, neschvaluji ať se ozývá kdekoli. To nejlépe vědí studenti moji studenti. Příčiňoval jsem se, aby nevlád v jejich schůzích a poradách, a že tu mize opravdu, bylo do některé míry mou zásluhou Slreik — vede k násilnostem slovem i skut- kem. To si mají uvědomit ti, kdo po streiku vo Jaroslav Goll. lají. Zastavení přednášek na české universitě Včera odpoledne objevila se mozi návěštím rektorátu české universily tato:
Goll
13 article
Ježto za poměrů, které nastaly, akademické úřady a akadomičtí funkcionáři nemají prostřed- ků k udržení pořádku a klidu, z moci svého úřadu zastavuji konání přednášek až do dalšího ustanovení, které se stane po kon- ferenci rektorské (v sobotu 13. t. m.), k níž jsem povolán. Dne 10. června 1908. Dr. Jaroslav Goll, t. č. rektor c. k. české universiíy Karlo-Ferdinandovy. Toto zatímné opatření stalo se — jak spole- hlivě se dovídáme — po důkladném a zralém uvážení okolností, jimiž jsou provázeny projevy a snahy obou studentských táborů, proti stáveo i pro ni. Rozhodující kruhové na universitě dospěli totiž ku přesvědčem, že přednášky — kdyby k nim došlo v sobotu — mohly by rušeny byti po případě i násilnostmi, které by pak nemolly zůstat bez následků. Rozhodnutí stalo se tedy ve vlastním zájmu studentstva.
doktor Goll Karla Ferdinandův
14 article
Každému k posouzení. Na zadní straně programu k letošní „Všestudentské slav nosti“ vytištěno bylo nadšené „Provolánt!“, v němž mezi jiným praví se toto: „... Naše provolán je veřejným projevem radostného účastenství zvláště naší lásky, naší důvěry k českému stu- dentstvu, které chce se spontanně přimknouti k srdci našeho národa a to tak úzce, že nebude již nikdy pochyb ani úzkosti. — Český studen lilásí se ke slovu po dlouhém vyčkávavém mlčení... Milujeme své studentstvo, když v tichém, vzdorném mlčení táhne Příkopem, milujeme své studentstvo, když ruku v ruce s ostatními slovanským i slu- denty bije se za svá práva a za svou čest na vídeňské, nebezpečné půdě, milu jem své studenistvo vždycky, když cítíme jeho tepnu tlouci. Dokažme, že je milujeme! Ne z povin nosti, ale ze skutečné lásky k těm mladým, dra hým hlavám, jež hledáme vždy, když potřebu jeme čela jasná, vztýčená a sebevědomá . .. To dal vytisknouti „Svaz českoslovanskéh studentstva“ v téže době, kdy odhodlal se jit v společný boj se zdejšími buršáky, s týmiž bur šáky, vedle nichž „v tichém, vzdorném mlčen táhne Příkopem“. Druhdy bíti se za svá práva a čest, druhdy touž čest svou snižovati k nohám svých nej- větších nepřátel... Tolik pokládal jsem jen za povinnost řiei jako nestávkující český student.
svaz českoslovanskéh studentstvo
15 article
Z řad nestávkujících posluchačů universit nich dochází nás tato zpráva: Jelikož se kleri kální tisk ujímá věci nestávkujících jako své vlastní, chystají tito projev, kterým zdůrazni svoje protiklerikální slanovisko a osvědčí, že se v zásadě od stávkujících neliší, uznávajíce, že afércu Wahrmundovou byla porušena svo- boda vysokého učení. Proti stávce se prohlásili jediné z důvodů taktických, neuznávajíce dosud stávku za dost nutnou a účelnou, nikoli však, že by tím chtěl úmysly klerikálů podporovati. Jejich stanovisko národnostní zůstane ovšem nedotčeno; budou hájiti svobodu vysokého uče- ní samostatně, aniž by při tom vyhledávali spo jenectví s národními svými nepřáteli.
16 article
Prohlášení výboru spolku českých mediků- Vzhledem k četným invektivám, které spolku našeho docházejí, že v aféře Wahrmundově nepokračujeme dosti pokrokově, nestojíce za do- savadní stávkou, že snad i ideově poškozujeme boj o svobodu vysokého učení, prohlašujeme jmenem výboru: První naše prohlášení, uvádě- jící proti stávce důvody taktické, politické hospodářské, bylo a jest nám stálou direktivou. Co se hospodářských důvodů týká, dovedeme chceme přiněsti za kulturní potřeby hmotnou oběť, ale musíme si býti vědomi, že risiko s tím spojené bude na druhé straně vyváženo skutečným úspěchem, což dnes nijak zajištěno není. Jasně jsme prohlásili, že věci účinně cho- piti se musí kruhy poslanecké a akademické senáty. Poněvadž poslanci, až na několik málo, celou věc přímo zradili — čekáme nyní na projev a zakročení akademických senátů, porady rektorů a na jejich výsledek. Abychom byli přímo akcentovali stanovisko své, jak v aféře této stojíme ideově, nepokládali jsme za nutné. poněvadž to jest pro každého svobodomyslnéh člověka samozřejmým. My pouze způsob a ve- dení boje, to jest předčasné vyvolání stávky viděli jsme nemístným a ukvapeným, na čemž trváme; důsledky ze zakročení akademických senátů a rektorů budou nám direktivou pro bu doucí kroky. — Za výbor spolku českých me diků: MUC. Hynek Vališ, starosta. MUČ. Vlad Borovanský, jednatel
Vališ Vlad Borovanský spolek český medik spolek český I dik : MUC
17 article
Výbor spolku akademiků chrudimských zaslal českému stávkovému výboru tento projev- »Kolegové! Odsuzujeme nemístné bra tříčkování se s německými pseudo- pokrokovými kuléry, kteří v nenávist vůči českému lidu v ničem si nezadají s ně- meckými chauviny. Oceňujeme přátel- ský projev rektora Golla, vyjímaje pochvaly Spolku českých mediků, který separa- tisticky předběhl usnosení všeho studentstva litujeme, že posledními událostmi přátelské styky předsednictva Svazu s rektorátem doznaly otre- sení a vybízíme předsedu Svazu, aby vzhledem k tomu na funkci svoji resignoval, Předsednietví jeho ve stávkovém výboru jest s to, otřásti sympathie m české veřejnosti vůči Svazu. K věc samé prohlašujeme, že souhlasili bychom s mani festováním proti jakémukoli obmezování svobody vysokého učení i činem — stávkou, kdyby »pokrokovi« poslanci němečtí věc samu nebyli zdiskreditovali. Očekáváme ostatně, že stávka po »sváteích« nebude zahájena a že vystoupivší delegáti ze Svazu opětně se ujmou svých funkcí a přičiní se o to, aby Svazu nikdy nesměl býti předložen návrh k jakékol společné akci s kuléry v Praze- Litujeme, že předsednictvo Svazu nemělo tolik taktu, aby bylo velkou minoritu respektovalo, když této stálo k disposici právo veta. — Z Spolek akademiků chrudimských: Phst. St. Štrup místopředseda.« Z Vídně, 10. čoryna. Výbor studentstva zvolený k organisování generální stávky, konal dnes schůzi, ve které bylo usneseno vyzvati ve- škeré studentstvo k setrvání ve stávce. Za úče- lom jednotného postupu bylo usneseno vyzvat zástupce všech vysokých škol, kde byla vyhlá- šena stávka, aby přijeli do Vídně a uradili se o svých požadavcích a o postupu v budoucnlosti. Zároveň byl vypracován pro sobotní konferen i rektorů pamětní spis, ve kterém jsou obsaženy požadavky svobodomyslného studentstva.
Goll Štrup Praha St Vídeň spolek akademik chrudimský spolek český medik
18 article Čtvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze.
Čtvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze. Slavnostní schůze závěrečná. Pod mohutnou kopuli Pantheonu muse království českého sešli se včera naposledy účastníci lékařského a přírodovědeckého sjezdu k závěrečné schůzi slavnostní. Sešli se k radostné revni práce, k ocenění jejích výsledkův a k řadě vážných usnesení, jež odůvodněny byly a opřeny zkušenostmi, vyplývajícími z průběhu čtyřden ního sjezdového zasedání. U stolu presidiálního zaujali místa členové organisačního komitétu s předsedou prof. drem Maixnerem v čele, za českou universitu dostavil se rektor dvorní rada prof. dr. Goll za městskou radu pražskou první náměstek dr Štych, za fakulty filosofickou a medicinskou děkanové prof. dr. Niederle a prof. dr Kabrhel. Na balkonech Pantheonu byly dámy na předních křeslech slovanští členové sjezdu. hosté a delegáti. Závěrečnou schůzi, která byla zároveř druhou slavnostní schůzí všeobecnou, zahájil předseda prof. Maixner uvítáním přítomných a udělil slovo generálnímu sekretáři sjezdovému prof. dru. Heverochovi, aby podal zprávu o průběhu sjezdu. Prof. Heveroch konstatoval velkolepý vědecký i mravní úspěch sjezdu, jenž docílil počtu 1148 členů. Deputace, jež vyslali ke sjezdu téměř všichni kmenové slovanští, slo- vanské university a korporace i ústavy vědecké, dostoupily tak znamenitého zastoupení počtem hostů i skvělými vědeckými jmény svých no- sitelů, jako dosud žádný sjezd předcházející. Po té stránce, jakož i obsahem a úrovní vědecké práce, která vykonána v jednotlivých sekcích, čtvrtý sjezd českých přirodovědců a lékařů ob stojí skvěle před cizinou a snese vítězně měřítko nejpřednějších vědeckých sjezdů velkých národů i sjezdů mezinárodních.
profesor Maixner doktor Goll Štych Niederle Kabrhel Heveroch Praha
19 article
Avšak kromě tohoto významu vědecké práce klade generální sekretář sjezdový právem důraz také na skvělý společenský význam sjezdu, n jeho radostný ráz národní a slovanský, který jest cenným a krásným ziskem pro praktické pěstování kulturních styků mezislovanských. (Po- tlesk.) Potom předčítá aspoň nejvýznamnější ze spousty pozdravných a gratulačních telegramů jež ve dnech trvání kongresu dostalo jeho před- sednictvo. Za holdovací telegram, poslaný císat po zahájení sjezdu, poděkoval z nařízení kabi- netní kanceláře místodržitcl hrabě Couden hove, ostatní pozdravné projevy zaslali arci kníže Karel František Josef, minist. předseda baron Beck, ministr obchodu prof dr. Fiedler, ministr vnitra Bienert, býv. nejvyšší maršálek kníže Lobkowicz, vice president místodržitelský D örfl, ryt. W e
Couden Karel František Josef Beck doktor Fiedler Bienert Lobkowicz
20 article
sely, dvorní rada Tersch, pošťovní ředitel Pštross-Šafařík, dv. rada Wokaun. přísedíci moravského zemského výboru hrab Szerényi, president České Akademie ministn m. sl. ryt. Randa, posl. dr. Václ. Škar da, posl. prof. dr. Jar. Čelakovský, Alois Ji- rásek, prof. dr. Brauner, prof. dr. Obr- zut ze Lvova a prof. dr. Kučer a ze Lvova, dr. Drozda z Vídně a mn. j. Zvlášť vřelý telegram zaslal prof. dr. Hlava z Karlových Varů, lituje, že vážná choroba bránila mu zú- častniti se letošního sjezdu, pozdravuje vřele skvělou účasť slovanského světa vědeckého připojuje se k chystané resoluci pro zřízení druhě české university. (Potlesk). Spousta tele- grafických pozdravů a omluvných projevů došla i ze všech zemi slovanských, od redakcí lékat- ských a vědeckých listů polských, ruských, o řady slovanských učenců, kteří se zúčastnili dří vějších sjezdů českých, letos však z různých příčin nemohli se dostavili, od pařížské »So cété des médicins«, od rektora vysoké školy zvěrolékařské ve Lvově prof. S zpilel- mana, od prof. Jakubowského ze Lvova. stařičkého účastníka prvního českého sjezdu lé- kařského z r. 1880 a mnohých jiných.
Tersch Pštross Šafařík Wokaun Szerényi Randa doktor Václ Škar profesor Jar Čelakovský Alois Brauner kučera Drozda zpiletman Jakubowský Lvov Vídeň Karlová Vary Český akademie ministn m
21 article
Jmenem organisačního komitétu přednes pak a odůvodnil prof. dr. B. Němec resoluci. oznamuje, že její české znění bude ve formě pamětního listu zasláno všem slovanským poslancům rakouské sněmovny poslanecké, všem universitám slovanským, vědeckým ústavům spřáteleným spolkům i korporacím. Francouzský překlad poslán pak bude všem neslovanským po- slancům rakouským, německým a románským klubům na radě říšské. Obsab resoluce, přijatý s bouřlivým souhlasem a frenetickým potle- skem, zní: Za druhou českou universitu. „Čtvrlý sjezd českých přírodozpytců a lékar střetl se s jubileem čtvrtstoletí české university jako samostatné školy vysoké. Bohužel, nemůžeme vítati jubileum to s nezkalenou radostí, neboť vzpomínáme při něm mimoděk nepříznivého osudu, který po ce- lých skoro těchto 25 let české universitě byl údělem Jeví se to již v tom, že za celých 25 let teprve v po- sledních několika letech zřízeny pro tři úslavy pří- rodovědecké samostatné, moderní budovy a že fakulta lékařská v těchže skoro nezměněných místnostech je umístěna, které před 25 lety jako provisorium byly zrízeny. České ústavy přírodovědecké a fakulta lé- kalská vzhledem k počtu svých posluchačů i vzhle- dem k vědecké produkci své stále nenalézají u roz hodujících kruhů spravedlivé péče, vždyť jsou rela- tivně stále ještě hůře dotovány, než ústavy pražské university německé, kteráž se může dokonce většíi počtem ústavů vykázati. Nechceme nikomu ničeho bráti a také nikemu ničeho nezávidíme, ale žádáme aby se také nám stalo po právu a aby se nám spra vedlivě toho dostalo, co nám přísluší.
profesor Němec Český ústav přírodovědecký a fakulta l univerzita německý
22 article
Nemenší příčinou, proč nemůžeme s plnou r dostí připojiti se k jubilou naší university, je okol- nost, že stále ještě zůstává nesplněna naše snaha po zřízení druhé české university na Moravě. Poža- davek ten vysloven hned při osamostatnění první university naší, od té doby stále byl stavěn do po- předí našich národních požadavků a podporován ob- jektivními a tak přesvědčivými důvody, že vládu opělovně spravedlnost jeho výslovně uznati musila a zřízení druhé university české opětovně ústy roz- hedujících činitelů slíbila. Ale sliby ty nesplněny stále více oddalovány, neboť olázku druhé české university učinili činitelé, našim kuliurním snahám nepřátelští, olázkou politickou, z otázky čistě kulturí učiněna otázka politické moci a politického násilí. Musili bychom pozbýti důvěry v Rakousko jako stá kulturní, nemá-li tolik autority, aby mohlo vyhovět kulurním snabám a vzdělávacím nezbytným potře bám svých národů.
Morava Rakousko
23 article
My čeští přírodozpytci a lékaři dvojnásobněeí tíme potřebu druhé české university. Přírodní a lé kařské vědy stále více rostou, specialisují se a mo- hutní, stále více samostatných odborníků je třeba kteří by mohli výhradně vědeckému bádánt se vě- novati, aby národ náš mohl své nadání a svou touhu po vědecké práci uplatniti ve všech oborech vědních Česká universita je v laboratořích i v posluchárnách přeplněna, následkem toho dosavadní počet stalie a ústavů naprosto nestačí, aby vědecký dorost nalez zde toho vzdělání, po němž touží a na něž má právo vždyt stoupajícím počtem posluchačů a stoupa jícím nároky na moderně vypravené ústavy stává se na naší universitě učitelská i vědecká činnost stále ob- tížnější. Tomu možno odpomoci pouze zřízením dru- hé české university, nejenom aby byla vzbuzena zvýšena vědecká konkurence, nýbrž především aby rozmnožen byl počet ústavů a stolic vědeckých, jenž by odpovídal modernímu rozvoji a specialisaci lé- kařských a přírodních věd a požadavkům česk ých posluchačů universitních.
24 article
Nechceme universitu, abychom počešťovali, ale abychom svoji produkcí vědeckou zvýšili a dorostu přírodovědeckému i lékařskému dali možnost řádně se vzdělati. Chceme ve zvýšené ještě míře praco- vati, abychom uhájilí své právo na existenci jako národ kulturní a považujeme svůj požadavek za zá- jem a věc celé lidské kultury. Věda by pozbyla svého významu všelidského, kdyby se měla státi pouze majetkem silných a také university by pozbývaly svého vznešeného významu, kdyby byly dávány k disposici pouze mocným, My však odůvodňujeme své požadavky nejen se stanoviska všeobecně kul- turního a všelidského, odůvodňujeme je také svoj početní, hospodářskou a kulturní silou, svým vý- znamem v říši rakouské, svojí dosavadkní kullurn prací, kterou vlastní silou a často v odporu prot mocným tendencím nám nepříznivým jsme vykonali Jako byla uznána oprávněnost požadavku po zřízen druhé české techniky zřízením techniky brněnské tak žádáme také uskutečnění naší snahy po zřízení druhé české universily.
25 article
Žádáme její zřízení na Moravě, jako zemi ze tř čtvrtin české a v místě, které by svými podmínkam zdar její úplně zaručovalo, a sice v Brně, jakožto hlavním městě moravském. Neuznáváme námitky že dtíve třeba úplně vypraviti první naši universitu neboť jednak není naší vinou, že se tak během 25 le přes naše stále opětované slesky nestalo, jednal o žádné opravdové moderní universitě při stálém po- kroku věd nebude možno někdy říci, že je vypraven definitivně. Nemůžeme se také spokojiti slibem para- lelních stolic, neboť máme také o slibech v tomio ohledu učiněných špatné zkušenosti. Paralelní sto- lice bez paralelních ústavů nenahradí druhou univer- situ, k jejíž plnému rozvoji nezbylně je třeba tak místního oddělení od university dosavadní Pozdvihujeme svého hlasu ke všem, kdož maji smysl pro spravedlnost, pro kulturu, pro význam vědy a vzdělání vůbec, ke všem, kdež si žádají, aby zápolení národů přeneseno bylo na pole osvětové by za svůj přijali náš požadavek, aby z potřeb kul turních nebyly činěny olázky politické moci a poli tického násilí, ale aby se každému národu dostal všech potřebných prostředků ku prácí kulturní zvláště vědecké, aby všem dána byla možnost při- spěti dle sil svých k pokroku vědy a kultury lidsko vůbec O tulo ideu opíráme svůj požadavek pro zřízen druhé české university. Valné shromáždění IV. sjezdu českých přírodo- zpytců a lékařů prohlašuje, že čeští přírodozpytcia lékaři neochvějně trvají na svém požadavku, aby co nejdříve zřízena byla druhá česká universita na Moravě, a žádají, aby naši političtí činitelé všem prostřeky se zasadili o brzké splnění tohoto kultur ního požadavku.“ Za českou vysokou školu zemědělskou. Na to prof. dr. J. Stoklasa navrhl ku přije tufo resoluci:
profesor doktor J Stoklasa Morava Brno český univerzita na Morava
26 article
2Víláme s povděkem; že požadavek resoluc III. sjezdu přírodozpytcův a lékařů v květnu 1901 v Praze byl nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. Híjna 1906 splněn založením zemědělské fakulty při c. k. české vysoké škole technické v Praze. Obracíme se k vysoké vládě se žádostí, aby tuto fakultu plně do- budovala a tak vypravila, aby vyrovnala se úplně podobným vysokoškolským ústavům kulturních států evropských, aby pak s nimi ve zdárnou soutěž mohla vstoupiti pro rozkvět a zdar českého zemědělství. Žádáme dále, aby vysoká vláda po dobudování fa- kulty zemědělské přistoupila ke zřízení fakulty les- nické. Konečně žádáme důrazně, aby všechny tylo jmenované fakulty, spolu s trvající fakultou kulturně- inženýrskou, od c. k. české vysoké školy technické byly odděleny a v samostatnou vysokou školu země- dělskou spojeny. Tato nová česká vysoká škol zemědělská obsahujž jmenovaně tři fakulty a budiž úplně na roveň postavena všem oslatním vysokým školám rakouským. Žádáme vysckou vládu, aby ve směru tomto provedla co nejdříve přípravné kroky. Doufáme, že do svolání V sjezdu českých přírode- zpytců a tékařů budeme míti již českou vysokou školu zemědělskou v plne činnosti a úsilovné prácl. Za českou vysekou školu zvérolékařskou pak přimlouvá se prof. dr. Kašpárek návr- hem resoluce, která úmyslně má totéž znění, které navrženo a přijato bylo jednomyslně již před sedmi lety na závěru třetího sjezdu lékařského a přírodovědeckého — ovšem marně. Resoluce zní: IV. sjezd českých přírodozpytcův a lékařů, uzná- vaje všestranný rozvoj a pokrok věd zvěrolékař- ských, jakož i jejich důležitý význam sociálně praktický, žádá za zřízení vysoké školy zvěrolé- kařské a vyučovací řečí českou a se sídlem v Praze.
profesor doktor návr Praha český vysoký škola technický v Praga kulturní stát evropský
27 article
Přípravy pro pátý sjezd. Když byl potom přejal předsednictví sehůze čestný předseda prof. Petrov z Petrohradu, vykonána volba delegace pro pátý sjez d če- ských přírodozpyteův a lékařů, do níž jedno- myslně zvolení pp. prof. Kruis, prof. No- votný (za českou techniku) a doc. dr. Slla- vik, prof. dr. Vejdovský a prof. dr. Ve- selý (za universitu). Náhradníky zvoleni prof. dr. Piťha, doe. dr. Pelnář, doc. dr. Švambera a inž. Felber. Právo kooptace, místo i doba příštího sjezdu přenechány přištímu výboru organisa- čnímu. Slavnostní zakenčení sjezdu Po slavnostní přednášce vědecké prof. dra.
profesor Kruis docent doktor Sll Vejdovský Piťha Pelnář Švambera Ing Felber Petrov Petrohrad
28 article
F. Počty »0 vzniku pevnin«, se zájmem vyslechnuté a silným potleskem doprovozené, povstal k závěrečné řeči prof. dr. Petrov, aby jménem všech slovanských hosti poděkoval za pohostinství a přátelské přijetí, jakých se jim v Praze dostalo. Čtvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců nejen potvrdil, nýbrž daleko překonal všecka očekávání. Pro vědu slovanskou i pro vzájemné seznámení a sblížení slovan- ských kmenů vykonal velmi mnoho, a řečník děkuje ze srdce jménem svých kolegů za slo- vanské pohostinství, jaké jim prokázáno nezapo- menutelně, a gratuluje za všecky hosty slo- vanské organisačnímu výboru ke skvělým vý- sledkům sjezdovým. Zvláštní dik jeho patří če- ským damám, českému studentstvu a všemu obecenstvu pražskému za jejich družné projevy přátelské a přeje si, aby co nejdříve zase našli se v tak přátelském objetí, volaje všem účast- níkům ze srďce na shledanou! (Bouřlivý potlesk.) Polský prof. Zaleski z Petrohradu připojuje se ku projevu svého ruského kolegy, nazývaje dny sjezdového jednání dny historickými. S naší strany, pokračuje, učiněno bylo všecko, aby vě- decký i mravní úspěch sjezdu byl dokonalýa dílo se povedlo. Opustíme vás všichni s povzno- seným duchem, s vysokým ponětím o vaší vy- spělosti vědecké, bospodářské a kulturní.
profesor doktor Zaleski Petrov Praha Petrohrad
29 article
I všecko ostatní, co jsme v Praze viděli, i vaše výstava může býti nám všem i cizině slovanské vzorem a příkladem, zrovna tak jako váš patri- otismus, který dovedeme ceniti zvlášť my, kteří ode dávna vřelé vzájemné styky česko-polské pěstujeme. Děkuje vřele českému výboru zvlášť jeho předsedovi prof. Maixnerovi, sekro- táři dru. Heverochovi a profesoru Veselému, i mládeži české, která tolik pozornosti vě- novala hostům slovanským, a přeje, aby se vždycky setkávali Slované tak, jako tomu bylo tentokrát! (Nadšený souhlas.) Povstávaje k formálnímu uzavření sjezdu, děkuje předseda prof. dr. Maixner všem, kdož jaký mloli způsobem přičinili se o jeho zdar. Děkuje zástupcům úřadů zemských i zeměpan- ských, všem členům sjezdu, kteří přispěli k jeho pyšným výsledkům svojí vědeckou prací, i žurna- listice české. Několika srdečnými a tklivými slovy připomíná pak, že účastníci sjezdu, ačkoli se rozeházejí, zůstávají sloučeni vě- domím dobře vykonané společné práce. Rozeházeji se také ve společné lásce ke svojí vědě, a této lásce děkuje ona za svůj vzrůst a rozkvět, sílíc a nezdolnou se stávajíe v budoucnosti. Poslední přátelská, téměř otcov- ská slova jeho platí speciálně českému 1é- kaři, jehož práce zvlášť je těžká a odpovědná, ale sladká. Česk, lékař musí být nejenom do- brým a vědecky vyzbrojeným odborníkom, ný- brž i hlubokým znalcem poměrů sociálních, od- daným do krajnosti, obětavým apoštolem filan- tropie, neboť jen tak může s pravým a plným úspěchem pracovati na prospěch svého národa a všeho člověčenstva. Za bouřlivého šumu pochvaly a potlesku rozcházeli se účastníci sjezdu.
profesor Maixner Heveroch Veselý Slovan doktor Praha
30 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Čislice návštěvy stojí stále na nebývalé výši! Kolem 10.000 pohybuje se i ve všedních dnech závěrečná cifra na černé tabuli admini- strační budovy. Nevíme, je-li to stále ještě ozvěna svátečních dnů, nebo trvalý náběh k návštěvám větším a větším? Nebo, znamená-li tento pří- rostek uznání výstavě či zeela prosaický pří- rostek slaměných vdoveů? Konstatováno bylo totiž, že dvě třetiny návštěvníků tvoří silnější pohlaví (nad 16 let počítáno). Naproti tomu ale také zjištěno, že prohlidkám pavilonů mnohem pilněji než muži věnují se ženy ... A jsme-li již v úvahách o číslieích, budiž také zazna- menána jedna zajímavá cifra — pasažerů po skluzavce. Půl třetiho tisíce přejelo jich o svátcích za jeden denl Z přání, nejvíce opakovaných, zůstává one o hudbě! Jedna výstavní kapela, přebíhající s hora dolů neho naopak, nikterak nestač
živnostenský komora