1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 1t. června 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
přodplání sea
v Praze v admlnistrael
za měsíc . . . . . 2K
Ba čtvrt leta . . e.. 6 K — h
s dvoji donak 2 K 50
na měsl
n čtvst lata . . . . 7 K 50
ve filialkácki
Ba měsle . . . . . . 9 K 30h
P'ošton:
na měníe
na čtvrt lela . . . . 9 K 80
s dvojí zlallkou
Ba něsíc . . . .
n dtvrt ta . . . . 11 K e0
Řeč Pradova a — zákon
Kvíčalův.
Letošní valné shromáždění německého
»Schulvereinu«, konané v Celovci, vy
znamenáno opět starozvyklou přítomnost
hodnostů státních, a sice zemského pre-
sidenta bar. Heina, zemského hejtmana hr
Goessa a — německého ministra kra-
jana p. Jindřicha Prada. — Rozumíse
samo sebou, že nescházel tu ani plzeňský
dr. Schreiner, který vyřizoval pozdrav
z německých Čech, »z oněch krajův, kde
národní boj od desítilefí bouří a kde mu-
sejí Němci sebrati všechny síly
své, aby ochránili zděděnou ně
meckou hroudu předslovanskou
povodní.« »Nemůžeme svého postavení
národníhö jinak uhájiti,« končil, »než
spojíme-li se, severní i jižní Němci ke spo-
lečnému boji, ke společné práci. Německé
souručenství budiž prvním slovem našeho
národního vyznání víry.« — Neméně dojemně
dovolával se pomoci jižních Němců zástupce
Kvíčalův
Jindřich Prado
Rozumís
doktor
Schreiner
Němec
Praha
Celovec
Heino
Goessa
Čechy
6
article
»Bundu der Deutschen in Böhmen« dr. Perko
z Nýřan: »S Němectvem v Čechách,«
volal k nim, »stojí a padá Němectvo
v. Rakousku. Bude-li nám Němcům
českým jedenkrát vnuceno če-
ské státní právo, pak bude Slovanstvo
také s Němci v alpských zemích časem ho-
tovo. Váš boj jest bojem za platnost Něme-
ctva v celém Rakousku, proto napomínám
vás slovy plamennými: Pomahejte nám.«
Ubozí Němci zdejší, v jakém hrozném
nebezpečí zde tonou! Aby ani oka ne-
zamhouřili před tou hrozící povodní slovan
skou a před tím zdřímnuvším drakem, jenž
slove: české státní právo.
Stále jsou zde chudáci v těžkém obran-
ném postavení, my je všude tísníme, všude
pronásledujeme, nikde jich nestrpíme, nikde
jim pardonu nedáváme a tak oni, aby se jen
pořád a pořád bránili a hájili proti naší úto
čivosti! Jako korunní svědek vylíčil tak si-
tuaci v Čechách i c. k. ministr pa
doktor
Perka
Němec
Nýřany
Čechy
Rakousko
der Deutschen in Böhmen
7
article
Prade: Naše národní spolky německé,
pravil doslovně, »nejsou zádnými s pol ky
bojovnými, nýbrž jen spolky ku
o chraně .. . My Němci nech ceme
útočit, my nepostupujeme vý-
bojně, nýbrž my chceme pouze to, coz
německého zachovat a udržet. Němci nejsou
živlem výbejným, všude nalezáme se v obraně
proti nájezdům, kteréž se dějí se všech stran
na državu našeho národa. Tuto udržet, a
uhájit, toť nám příkazem svatým! (Bouřná
pochvala.) Především pak jest nám jed
noho skvostu hájiti proti všem útokům,
pocházejtež si odkudkoli, to jest něme c ká
škola, a nade vše jest nám hájiti to nej-
lepší a nejušlechtilejší co národ má: naše
německé děti před odnárodně-
ním. Nedopusťme, aby i jen jediné dítě
bylo národu našemu odcizenol
K tomu účelu založili jsme své ochranné
spolky a tomu účelu slouží zejména
německý Šulverein. Naplňuje mne
velikým potěšením, že tak prospívá a sjed-
nocuje všechny strany. Německý
Šulverein jest nejvznešenějším o ch r an-
ným spolkem německého národa.« —
Tak znají Němci v politickém zápasu proti
nám od jakživa obracet pravdu na ruby
hrát si na nevinné, bránící se beránky
holoubky v tu chvíli, kdy v nás zatínají svůj
vlčí zub neb supí spár.
Hájí se ubozí toliko a brání se v Pru-
sku proti zlým Polákům, když jim berou
rodnou půdu i děti i právo občanské:a
německý Šulverein v zemích
českých od čtvrt století zakládá své —
přelejvárny v českých krajích, v če-
ských městech a osadách jen proto, a by
uchránil děti Němců před odná-
rodněním. Jen k tomu byl založen a jen
to koná po čtvrtstoletí! Excelence
Prade to praví »a — Brutus zajisté je hodný
muž«! Ale co těch — 70.000 českých
dětí ve školách toho obranného německého
Šulverejnu v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku?
Němec
Polák
Brutus
Pr
Čechy
Morava
Slezsko
8
article
Když jsme četli včerejší řeč Pradovu
o tom mírumilovném, vždy jen se bránícím
a niky útočně nikdy výbojně nevystupujícím
živlu německém, tu jsme si bezděčně vzpomněli
na historku, udavší se krátce po pádu ně-
meckého občanského ministerstva ve sněmu
království českého. Vůdce Němců v Čechách
exministr dr. Herbst — jenž nás do včíra
pronásledoval pověstnou katanskou perse-
kucí let 1868—1869, jejíž přečetné oběti
dosud držány v žalářích, neostýchal se ve
sněmu českém dne 7. dubna 1870 navrhnout
adresu, v níž o své straně pravil: »Cílem
ústavověrné strany jest: bratr-
ské spolupůsobení rovnopráv-
ných, rakouských národův, ni-
koli však hegemonie jednoho
kmene národníhol«
Tenkrát jsme to považovali za non plus
ultra politického kejklířství a farisejství.
avšak dnes po 38 letech neváháme přiznati
palmu epigonům Herbstovým a datli z palmy
té Jeho Excelenci panu Pradovi.
Němci nemají jiných než ochranných
spolků a německý Šulverein není také ničím
jiným, »nežli nejvznešenějším spolkem ochran
ným«, založeným a trvajícím jen proto, aby
střežil Němcům jejich nejdražší klenoty.
jejich dobré děti před naší zlou Polednicí,.
»Maticí školskou«, která vychází do něme
ckých krajův jen na lup a na ukořistěn
těch německých mláďátek ! —
Mohli bychom vyzvati Jeho Excelenci,
ctihodného německého ministra krajana pana
Prada, aby konstatoval, mnoho-li je po čtvrt-
stoletém působení Ústřední Mati ce
a německého Šulvereinu něme-
ckých dětí ve školách českých
a mnoho-li za to českých dětí ve
školách německých? Tím pouhým
srovnáním statistickým rázem by přesvědčil
svět, který z obou národů v Čechách jest
výbojný a který trpný, kdo koho tu s ku-
tečně ohrožuje v národním by tua
v národní državě jeho nájezdy a
úsilím odnárodňovacím.
Němec
doktor
Herbst
Herbstův
Prad
Prado
Čechy
9
article
Avšak máme ještě jeden dotaz k Jeho
Excelenci. Včera zemřel v Potštýně na
slovo vzatý učenec náš a své doby vynika-
jící politik staročeský prof. dr. Jan Kví-
čala. — Jeho Excelence byl poslancem na
sněmu českém, když prof. Kvíčala v letech
osmdesátých min. věku podal a skvělou řečí
odůvodňoval svůj známý návrh zákona pro
národní školy v Čechách, dle něhož mělo
býti v národně smíšených krajích a obcích
přijato do školy národní jen dítě, jehož ma-
teřský jazyk byl totožný s vyučovacím jazy-
kem školy, podle hesla: České dítě do české
německé dítě do německé školy. — Ale jak
se zachoval tehda poslanec pan Jindřich
Prade se všemi ostatními německými po-
slanci proti této zajisté a paedagogicky nej-
rozumnější a národně nejspravedlivější osnově
zvané »lex Kvíčala« ? —
Ani slyšet o ní nechtěli, na-
mítajíce svorně s klerikály a
feudály, že prý by to bylo obmezováním
svobody rodičů, kteří mají právo poslat
si dítě své do jaké školy chtějí.
Ten skutek mluví, milí pánové, za
celé kroniky. Ten ukazuje, komu šlo
o ochranu nejdražšího klenotu
každého národa, vlastních to
dítek, před odnárodněním a zmrza-
čením duševním, zda nám neb panu Pra
dovi a spol. Nechť poví, nechť vysvětlí
nám ještě dnes Jeho Excelence, proč za
mítal se svými komiltony onen poctivě mí-
něný zákon Kvíčalův, nešlo-li muo
národní výboj, nešlo-li mu o lapání če-
ských dětí do německých škol
aby byly odcize ny české národ
nosti a ukořistěny Němectvem,
A proto jen žádné farizejské kejkle —
nejsou už nic platny: jako ví dnes všechen
vzdělaný svět, co je cílem pruských hakatistů
v Poznaňsku, rovněž tak ví co je cílem ně-
meckého Šulvereinu v zemích českých a slo
vanských říše habsb urské.
profesor
doktor
Jan Kví
Kvíčala
Jindřich
Kvíčalův
Poznaňsko
zákon pro národní škola v Čechy
Český dítě
10
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 81.)
Ve Vídni, 10. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů «.)
V poslanecké sněmovně nebyla snad ještě
čtena tak dlouhá odpověď na interpelaci, jakou
dal dnes ministr obchodu dr. Fiedler na dotaz
sociálních demokratů a křesťanských sociálů vi-
deňských o katastrofé v továrně na zboží celu
loidové ve vídeňském předměstí Ottakringu, kle
roužto katastrofou zničeno bylo 18 životů lid-
ských. V novější době také žádná odpověď na
dotaz poslanců nebyla vyrušována tak častoa
tak hlučně, jako dnešní Fiedlerova. Sociálně
demokratičtí poslanci Schuhmeier, dr. Adler
Reumann, Schrammel a dr. Diamant ustavičně
překřikovali ministra obchodu, který četl všechny
referáty o této smutné záležitosti. Na konec pro-
hlásil, že vláda jest ochotna vyhověti všem po
žadavkům, které jsou vysloveny v interpelae
sociálně-demokratické, pokud týkají se opatřen
pro budouenost a pomoci pro rodiny po obě-
tech kalastrofy této, která byla, jako stává se
často, ba zpravidla zaviněna bezmeznou leh ko-
myslností a trestuhodnou nedba-
lostl, spojenými s nevážností ke statku
nejcennějšímu: k životu lidskému.
doktor
Fiedler
Fiedlerův
Schuhmeier
Adler
Reumann
Schrammel
Vídeň
poslanecký sněmovna
předměstí Ottakring
11
article
Prof. dr. Redlich je poslanec, který má
svoje samostatné a vlastní mínění. Takových
politiků je málo; proto jsou vzácni. Nepravíme
to proto, že bychom souhlasili se vším,e
řekl dnes o poměru universit ke státu. Tento
německý svobodomyslník staví stát nad univer-
sily, jakoby v některých věcech vysoké školy
ty nebyly poslední instanci. Je pro parlamentní
vládu a pro koncentraci velkých stran. Malým
stranám zůstavuje radikalismus. Proto je také
odpůrcem vlád úřadnických, čili — jak se jim
řiká — proti vládám odborných chefů. P -
zornost vzbudil jeho výklad o všemohoucnosti
ministerstva financí, které rozhoduje o věcech
vzdělavacích, vyučovacích a osvětových, které
určuje, mají-li se vystavěti druhé koleje nějaké
dráhy a kudy, zkrátka jest instancí, která má
ve všech věcech veškerých resortů slovo nejen
rozhodující, nýbrž také poslední. Profesor dr
Redlich nalezl též odvahu rozhodně odsoudití
stávku studentů, ještě více pak ty, kdo stu
denty do této stávky honí a tlačí.
Prof. Redlich jest ve sněmovně teprve rok.
Ale za krátkou dobu podařilo se mu získatis
jméno takové, že dnes shromáždil kolem sebe
posluchačstvo velice četné, které nejen pozorně
sledovalo jeho výklad, ale také jej přerušovalo
jednak souhlasem, jednak odporem.
Prof. Josef Londzin, učitel náboženství n
polském gymnasiu v Těšíně ve Slezsku, je sta-
tečný nástupce nebožtíka prof. Swiežya. Též on
jest knězem, bojujícím, ale je bojovníkem z
rovné právo jazyka českého a polského s něme-
ekým ve školství. Co tento mladý a výmluvný
kněz vypravoval o polsko-německém a německ
profesor
doktor
Redlich
Londzin
Swiežya
Těšín
Slezsko
12
article
polském utrakvismu ve vévodství, je důkazem
že poměry tam nezměnily a nezlepšily se na pro
spěch slovanské většiny, jakkoli vytrvali zápas
níci polští jako Londzin, dr. Michejda a Cien
cala a četní pracovníci čeští po celá dosetilet
usilovali a dosud se snaží, by polskému a če
skému jazyku vymohli kus právní půdy.
Odpoledne přišlo do velkého vestibulu por
lamentního paláce na dvě stě Bregončanů muž
ských a ženských. Přišli na slavnostní průvod
jubilejní, ve kterém půjdou. Přišli v nároodním
svém kroji. Jenom jím upoutali pozornost; jinal
niloliv. Nenl mozi nimi ni jediné slušné postavy
Ministr Korytowski, stoje poblizku, volal: „Jsou
to pěkní lidé!“ Hosté z Předarlberska, slyšiee
slova ta, nepostihli, že míněna jsou patrně iro
nicky a považovali je za lichotku.
Večer o 8. hodině přišli do parlamentu ji
účastníci průvodu jubilejního: ze země nejvý
chodnější. Byli to Rusově a Poláci haličtí. Při
šli si stěžovati poslanců., že ústřední komit
průvodu toho zachoval se k nim nešetrně. Po
volal a pozval je sem, jeli v hanebných vozech
ve kterých nebylo ni jediného záchodu. Dujedše
sem, nedostali ničeho k jidlu, nedostali noelehu.
Jsou to krásní mužové. Jest jich 450. Poslanee
dr. Diamand a prof. dr. Kolesša se jich ujali
šli prostředkovati na jejich prospěch.
Do poslanecké sněmovny došla včera zpr
va, že komitétu pro pořádání jubilejního prů-
vodu vídeňskou Okružní třídou vráceno byl
50.000 sedadel neprodaných. Již dnes ceny
jejich citelně klesly. Místa, za která bylo před
několika dny žádáno ještě 60 K, prodávala se
za 25 K, a všeobecně se míní, že zejtra klesnou
ještě více.
Londzin
doktor
Michejda
Korytowski
Rusův
Polák
Diamand
profesor
Kolesša
Předarlbersko
poslanecký sněmovna
13
article
Dnes dopoledne stihlo sem a zejtra dopo
ledne stihne vojsko ze sv. Hypolitu a z Brna.
na 1000 mužů dohromady, by stáli špalírem
ve slavnostním průvodu, ve kterém bude celkem
10.000 vojínů — malá armáda, nikoli 600.000
jak omylem bylo vytištěno.
Komité pro jubilejní průvod vídeňský v
dalo spis, obsahující hrubé urážky Chorvatů
kteří se tam nazývají lupiči a cikány. Včera sešl
se chorvatští a srbští poslanci ve sněmovně.
kdež usnesli se podati komitétu protest prot
takové publikaci. Komitét zaslal dnes zemskému
hejmanu dalmatskému dru. Ivčeviči přípis, ve
kterém zkroušeně lituje toho, co se stalo, záro-
veň pak oznamuje, že celý náklad spisu vzal
z oběhu a nahradil spisem jiným. Chorvatům
dostalo se ve Vídni za všechny služby, proká-
zané Rakousku, stejné odměny, jaké se nám
Čechům tady dostalo bezpočtukráte.
O půl deváté hodině večerní udál se v parla-
mentní budově výbuch, způsobený přerušením
kabelu pro elektrické osvětlování. Všechna
světla v paláci parlamentním, vyjma zasedaei
síň a sloupoví, zhasla. Plynových světel tam
není. Sehnáno na rychlo několik svíček, s nimiž
se však nevystačilo, pročež rozhodnuto, schůzi
rychle skončiti.
Chorvat
Cikán
Čecho
Brno
Vídeň
Rakousko
15
article
Z Vídně, 10. června. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahátii schů
v 11.35 hod.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslan
ců: d' Elverta a sp. pe zřízení poradního sboru
živnostenského: — šl. Stranského a sp. po r-
formě domovní daně, proč nebyly dodrženy lhůly
a bude-li podána předloha ještě před hlasovánímo
finančním zákoně? — Schuhmeiera a sp. po
výbuchu v celuloidové továrně v Otakringu.
Ministr obchodu dr. Fiedler zodpověděl ihned
poslední dolaz. Tlumočil nejdříve hluboký smutel
vlády nad hroznou kalastrofou, jíž padlo za obět
18 lidských životů. Předběžné vyšetřování nezjistile
bezpečně příčinu katastrofy. Předčítá podmínky, za
jakých bylo dovoleno provozovali výrobu v továrně.
aby dokázal, že žádány byly nejda lekosáhlejší zá-
ruky. Plamenem, který vyšlehl ze sklepa, byly za-
páleny dílny v zadním traktu budovy, což se ne
mohlo předvídati
Na konec vyslovil ministr naději, že celuloidový
požár, jemuž padlo za oběť tolik drahocenných lid-
ských životů, zůstane poslední nešťastnou událost
v lomto oboru. Vláda učiní, co je v její moci, aby
zamezila opakování takové události. Kdyby vyšlo
na jevo, že skutečně lze někomu přičítati vinu tohoto
smutného případu, bude výsledek vyšetřování při-
kázán zcela jistě úadům, jichž věci jest slihati vin
níka anebo vinníky. Vláda bude podporovati vše
co by přispělo, aby následky této kalastrofy byly
pro nešťastníky pokud možno zmírněny.
Posl. Choc volá: Zákon o povinném ručení
to je hlavní věcí!
Sněmovna pokračovala v zevrubně rozpravě
o rozpočlu na rok 1908.
doktor
Weiskirchner
Schuhmeier
Fiedler
Posl
Choc
Vídeň
d ' Elvert
16
article
Posl. Jaroš vytýkal pražské obci a zemskému
výboru českému, že se nepříznivě chovají k nemo
censkému pojišťování personálu u nich zaměstna-
ného. Ač je nemocenské pojišťování již na pokraji
bankrotu, schvaluje se stále z pouhé protekce zřizo
vání nových pokladen. Politické úřady dovolují pod
nikatelům nejrůznější průlahy, jen aby nebyli nuceni
dostáti svým zákonným závazkům. Odmítá výlku, že
sociální demokraté vnesli do nemocenských pokladen
strannicko-politické boje. Všeliký pokus vyrvati nem
pokladny samosprávě dělnictva narazí na nejprudší
odpor. Spojení slarobního a invalidního pojištění děl-
nictva s pojíštěním pro samostatné živnoslníky
rolníky zmařilo by pouze starobné invalidní pojištění
Řečník bude hlasovati proti rozpočtu pro jednání
vlády v otázce starokního pojištění. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. dr. Redlich ohražuje se proti komedii, jež
se provádí s rozpočtovou debatou. Bude sice hlas-
vati pro rozpočet, jest to však pouze vyslovením
důvěry systému lidové sněmovny. Dovozuje nutnost
parlameniní vlády, která, opřená o velké slrany sně-
movní, byla by vládou skutečné reformy. Přeje si
by se co nejúžeji semkly jednotlivé strany německé.
Posl
Jaroš
doktor
Redlich
lidový sněmovna
17
article
Zabývaie se aférou Wahrmundovou, prohla-
šuje, že třeba hájiti svobodu učení a vědy, jakož
i samosprávy universit. Ale jsou také hranice samo-
správy universit ve svrchované moci státu. (Odpon
sociálních demokratů.
Apeluje na sněmovnu, aby po druhé nekonala
takovou zdánlivou rozpravu, neboť je bezpodmínečně
nutno, aby v řádně debatě rozpočtové byly podrobně
vytčeny všechny nedostatky administrace a státní
správy. Na konec nabádal všechny německé strany
aby svorně spolupůsobily v zájmu zachování parla-
mentarismu. (Hlučná pochvala.)
Posl. Breiter kritisoval ostře polilickou správu
haličskou. Dokud nebude zavedena trestně-soudní
zodpovědnost za úřadní přehmaly úřadníků, bude
Posl
18
article
Halič zemí věčného kvašení. (Pochvala)
Halič zemí věčného kvašení. (Pochvala)
Posl. Alfr. Schmid žádal opatření proti kartelům
broje zvláště proti železářskému. Rakouské železárny
dodávají státu dráž, než jiným odběratelům.
Podporuje Steinwendrovy návrhy na zaveden
daně z tantiem a z příroslku ceny pro želůzářské
společnosti. Vliv Welnmannů, Petschků, Guttmannů
Rotschildů, Wallheimů, Friedlándrů musí býti zlo-
men jako vliv Kesstrankův, Wiltgenstcinův a Feil-
chenfeldův. Konečně nabádi vládu, aby se opíral
o obyvatelstvo arijské. (Hlučná pochvala mezi křest
sociály.)
Posl. Stand stěžoval si do pollačování oposičních
slran v Haliči. K vládě nelze míti veliké důvěry. Po-
soudiv zákon o podomních obchodnících žádal, by
bylo zavedeno obecné volební právo na zemské sně-
my i do náboženských obcí. Pro rozpočet nemůže
hlasovati ani jako žid, ani jako demokrat. (Pochvala)
Posl. Markhl jest pro účelnou reformu jednacíh
řádu. Ohražuje se jménem své strany proti všem
útokům na sumosprávu universit a proti překrou-
ceným zprávám o poslavení německo-pokrokových
stran. Třeba prováděti sociálně-politické reformy. Po-
kud jde o slovinský požadavek, aby v Lublani byl
zřízena slovinská vysoká škola, prohlašuje, žej
k tomu třeba určitého slupně universální literatury
(Hlučná pochvala.)
Posl. Skaret pojednal o poměru politické správy
k dělalkům. Právo dělníků může býti deptáno, kdežl
nejepatrnější národní olázka vzbudí nejživější roz-
ruch.
Posl
Schmid
Steinwendrův
Welnmann
Petschek
Guttmann Rotschild
Wallheim
Friedlándr
Kesstrankův
Wiltgenstcinův
Feil
Stand
Halič
Lublaň
19
article
Posl. Zach přímlouval se za 2letou vojenskou
službu, za podporu nuzným rodinám záložníků, zn
všeobecné starobní a invalidní pojišťování, za sprave
dlivější rozdělení berní a za ochranu drobných rol-
níků a živnostníků. Náboženství nesmí býti z vojsk
a ze školy odstraněno. Jsme přáteli každého pokroku
a svobodné vědy — praví — avšak víra a nábožen-
ství nesmějí býti uráženy, nýbrž musí býti pěsto
vány v zájmu národu a státu. (Pochvala mezi křest
sociály)
Posl. Welss dovozoval nutnost hospodářskýc
reforem ve prospěch rolníků a malož vnostníků.
Posl. Pagnini naléhal na zřízení university
v Terstu.
Posl. Londzin stěžoval si do utiskování Polák
ve Slezsku. Němci považojí celé Slezsko za svou
državu. Zvláště ve školství jsou Poláci i Češi o-
strkováni. Řečník žádá za úpravu otázky vyučova-
cího jazyka a druhého zemského jazyka a protestuje
proti nařízení slezské zem. škol. rady, v němž sta
noví se protizákonně vyučování v německém jazyku
Utrakvistickým školám sluší odporovati z výchovných
důvodů. V soudnictví je polština ve styku se stra
nami vyloučena. Donfaje, že vláda přestane s Poláky
macešsky zacházeti, bude hlasovati pro rozpočel.
(Pochvala)
Potom bylo rokování přerušeno.
Posl. Šabata a sp. podali pilné návrhy v zá
ležifostech nouzových okresu čáslavského a posl
Prohop a sp. okresu hlinského.
Příští schůze bude zejtra.
Posl
Zach
Pagnini
Londzin
Němec
Polák
Čech
Šabata
Terst
Slezsko
20
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 10. června. (K. k)
Želerniční výbor rokoval dál o postátněn
české seveřní dráhy
Posl. Kaftan prohlásil, že úmluvu lze schvá-
liti, avšak předpokládá, že vláda vyšetřila zevrubně
stavební slav a vystrojení dráhy, aby nebylo třeb
očekávati takových překvapení, jako u severní dráhy
Ferdinandovy. V odborných kruzích stanovena jes
hranice stáří jednollivých vagonů na 35 let. Ale 50
vagonů české severní dráhy překročilo již hranici
stáří Totéž platí o lokomotivách. Ovšem máme n
investice zálohu 21/4 mil., ale jest otázka, stačí-li.
Česká severní dráha se kupuje, aby se v rukou státu
udržela důležitá místa na hranicích a abychom tím
získali volnou ruku ke tvoření tarifů pro svůj v ývoz
Ovšem by si býval přál, by začátek udělal se s rak
severo-západní drahou. Trvá na převzelí jiho-severo-
německé spojovací dráhy. Českou severní drahou zl-
skáme důležité připojení k Sasku, jiho-severo-něme-
ckou spojovací drahou k Prusku. Tím se nám olevfe
volná cesta ve směru naší hlavní dopravy. Musíme
vyúžiti všech prostředků, abychom dostali do rukou
také dvě velké obchodně politické trati rakouské se
verozápadní dráhy a Společnosti stát. dráhy. Tako-
vým prostředkem je peažování trati Zellerndorf-Sie
mundsherberg. Řečník plá se ministra, proč se pře-
stalo s peažováním, jež již bylo blízko uskutečnění
Pokud jde o personální otázku úfadníků a sluhů če-
ské severní dráhy, předpokládá, že budou poslaven
na roveň úřadníkům slátních drah a jejich spravedli-
vé nároky nebudou nijak zkráceny.
Posl
Kaftan
Ferdinandův
Vídeň
Sasko
Prusko
21
article
Posl. Neumann považuje postátňovací před-
lohu za počátek nové akce postátněním ostatních
soukromých drah. Na slanice a trati, jmenovitě n
doplnění a rozšíření staveb následkem silnější dopra-
vy a zavedení rychlíků o větší rychlosti bude třeb
hned v prvých letech značných investicí. Přestavby
nádraží v Ml. Boleslavi a v Turnově pokládají se z
neodkladné, zvláště v Ml. Boleslavi.
Doporučuje personál České severní dráhy mini-
strově blahovůli a žádá, aby nebyl poškozen pozděj
ším zařaděním do statu stát. drah. Žádá ministra
by prohlásil, zda-li a pokud je mu znám investiční
program Čoské severní dráhy, dále, jak hodlá Českou
severní dráhu nadále spravovati, míní-li ponechat
dosavadní ředitelství, nebo hodlá-li je připojiti k ředi-
telství stál. drah v Praze, jehožlo obvod by se takt
zvětšil o 2500 km. Reorganisaci slát. drah považuje
nyní za oporiunní.
Posl
Neumann
Boleslav
Turnov
Praha
km
22
article
Posl. Maštálka prohlásil, že postátnění se-
verní dráhy je velmi důležitým prostředkkem, jenž
může přispěti ku postátnění Společnosti stát. dráhy
a dráhy severo-západní. Třeba osvědčiti totiž pevnou
vůli, jíti až do krajnosti a zahájiti a prověsti tarifní
boj, klade-li druhá strana lakové požadvky, jež ne-
srovnávaly by se se spravedlností. Je sice pravdn,
že soutěživost České severní dráhy je do jisté míry
oslabena, poněvadž má jen jednu kolej. Přes to na-
bude stát touto drahou přímé průvozní trati Vídeň—
Praha—německé hranice a úpravou sazeb bude mu
polom umožněno zasaditi oběma velkým soukromým
vedlejším železničním sitím (Spol. st. dráhy a dráhy
sev-záp.) citelné rány. Význam nabytí České severn
dráhy tkví zvláště v tomto dalším důsledku.
Česká severní dráha musí se z konkurenčních
divodů po mnohé stránce uskrovniti a na úkor oby-
vatelstva činiti mnohá opatření, takže její průvozní
ráz nemohl se plně uplatniti. Po sestátnění bude to-
mu však jinak a po zřízení druhé koleje, již bude
třeba položiti na trati Georgswalde—Praha, nabude
konečně Česká severní dráha svého plného významu
a trať přes Prahu—Ebersbach bude moci sloužiti me-
zinárodní dopravě. Třeba rozšířiti stanice v Ml. Bo-
leslavi a Turnově a postarati se o přímé vústění míst-
ních drah do těchto nádraží. Soudí, že příšli správa
dráhy měla by býti až do doby velké reorganisace st
drah zařaděna do obvodu pražského ředitelství, jež
must býti nedvislejším a spravováno odb. přednoslou
s právomecí náležitě rozšířenou.
Příští schůze bude z ejtra
Posl
Maštálek
Vídeň
Praha
Georgswalde
Ebersbach
Turnov
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. června. (Ke slovanským
koníerencím.) „Sl. Pol.“ obdrželo auten-
tickou zprávu posl. R. Dmowského o průběhu
prvé důvěrné konference rakouských delegátů
s ruskými a polskými politiky v Petrohradě. Po-
radu zahájil dr. Krumář delší řečí, v níž vylíči
V drobném prodejti
ranní číalo o sobě . . . ra §
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve fillalkách na vankově
ranní čisla. . .
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
plati se hotově napřea.
Předplacení a inserty přijímá sdlmnlní-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se táž rodakce
Biskirna a szpedice „ Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsji
Pol
R Dmowský
Krumář
Praha
Petrohrad
24
article
nynější situnci slovanských národů v poměru
k situaci mezinárodní, a odtud vyvodil nové po-
žadavky a nové snahy hnutí slovanského. Vy-
tknuv důrazně, že rakouští Slované stojí ve své
politice bezpodmínečně na půdě státu rakou-
ského a jeho zájmů, vylíčil nové snahy slovan-
ské, zejména snahu každého slovanského ná-
roda po samostatném, širokém rozvoji v opaku
s dřívějším panslavismem, který chtěl všechny
Slovany sjednotiti v jeden společný celek. Úko-
lem nového slovanského ruchu má býti společná
práce na poli kulturním a hospodářském, aby
každý slovanský národ co nejvíc možná sesílil
a byl schopen čeliti cizím vlivům. Řečník přešel
pak na význam národa polského pro celé Slo-
vanstvo. Národ polský, žijící na hranicích světa
německého a vydaný nejsilnějším jeho útokům,
stal se předbojníkem všeho Slovanstva a proto
všichni Slované mají zájem v tom, aby nepod-
lehl ve svém zápase, což bude možno, když
bude s to postaviti proti návalu německému nej-
větší vlastní sílu národní. S tohoto stanoviska
jeví se nejpilnější slovanskou otázkou úprava
otázky polsko-ruské, neboť útisk Poláků v říši
ruské překáží nejvíce rozvoji národních sil pol-
ských. Poláci druhdy spoléhali, že západní státy
jim pomohou znovu vybudovati stát polský. Po-
zději za trojspolku doufali, že trojspolek dopo-
může jim k obnově aspoň malého státečku pol-
ského, který by se stal nárazníkem mezi Ruskem
a státy spolčenými. Dnes jest už každémua
Slovan
Polák
Rusko
poloský
25
article
tedy i Polákům jasno, že taková kombinace není
možna, ba že by byla nebezpečna samým Polá-
kům. Poláci potřebují dnes silného,
mocného Ruska. Ale i Rusko, hledí-li do
dalšího budoucna a chápo-li hrozící mu nebez-
pečí, potřebuje silného národa polského, klerý
by na své půdě rozvil takovou kulturu a takový
hospodářský blahobyt, aby mohl čeliti vysoké
kultuře dorážejícího naň Západu. Ty síly může
národ polský rozvinouti jen sám, svou vlastní
prací, svou organisací, na půdě svého samostat-
ného národního vývoje. Proto otázka rusko-
polská dá se rozřešiti jen tehdy, když se Polá-
kům přizná právo, aby si své potřeby opatřovali
sami, aby byli svými hospodáři, když se jim po-
skytne dosti široká samospráva na
vlastní půdě, když se polský ja zyk
uzná v úřadě, soudecha ve školách
od nejnižších až do university.
Říše má právo podržeti pro sebe, čeho nezbytně
potřebuje na zachování své moci a jednoty, tedy
vojsko, finance, tarify, pošty a telegrafy atd.
ostatek má odevzdati zemi, má se ponechati n
starosti národa polského. Kdyby se věci takto
upravily, říše ruská zabezpečila by svou mocn
národ polský mohl by se všestranně rozvíjeti
kulturně i národně, což jest požadavkem budou-
cnosti Slovanstva.
Po této řeči ujal se slova post. Dmowski;
obsah jeho řeči, která vyzněla v prohlášení, že
Poláci věc slovanskou pokládají nyní za věe
svoji, přinesli jsme již dle textu, otištěného
v „Dzion. Wilonsk.
Polák
Polá
Rusko
západ
26
title
Politické zprávy zahraničně.
27
article
V Praze, 10. června.
V Praze, 10. června.
Marokko
Praha
Maroko
28
article
»Matin« oznamuje z Madridu, že španěl
ský ministr zahraničních věcí měl v poslední
době několik porad s francouzským vyslancem
o konfliklech mezi francouzskými a španělskými
vojáky v Casablance, dále o odvolání španěl-
ského vojska z Casablanky a o situaci, nastalé
po úspěších Muleje Hafida. Tyto porady ne-
jsou známkou nijakých růzností názorů obou
zemí. Naopak vyniká z nich, že mezi Francila
Španělskem vládne úplná shoda v marocké
olázce.
Z Tangeru se oznamuje, že Mulej
Hafid hodlá ostali ve Fezu jeden neb dva
měsíce, načež prý se odebere do Eikharu
Tangeru.
Madrid
Casablanca
Španělsko
Tanger
Eikhar Tanger
29
article
»Tempse věnoval úvodní článek přízni-
vému stanovisku, jež vůči Nulejoví Hafidovi za-
ujala část německého tisku. »Temps« pouku-
zuje na to, že Německo, jako jině státy pode-
psavší algecirasskou smlouvu, uznalo Abdula
Aziza jako legitimního sultána marockého. Kdyby
se jednalo o uznání nového sultána,
mohlo by se státi jen za společného souhlasu
evropských států. Když budou německé listy
pokračovati ve své akci pro Muleje Hafida, bude
nutno dovolávati se proti Německu ustanovení
algecirasské smlouvy. Od rozhodného, Abdulu
Azizovi příznivého tonu »Tempsu« liší se hlasy
jiných francouzských listů, z nichž mnohé, jako
»Messidor«, jsou vládě blízké a jež se přimlou-
vají, aby se vláda nestavěla proti Mulejovi Ha-
fidovi a počítají s možností, že Mulej Hafid
bude uznán státy evropskými. Berlinské listy
polemisují s článkem »Tempsu«. Ujišťují, že
Německo nemá nijakého úmyslu jednati proti
úmluvě algecirasské a pozastavují se nad ostrostl
článku »Tempsu«, jenž prý neměl býti vůbec
napsán v zájmu klidného vývoje marocké
politiky-
Ministr, který odmítá úvěry vojenské
Celá italská sněmovna nabízí vládě 190
milionů lir na opevnění hranic, zvláště proti Ra-
kousku — a to nevyjímaje ani krajní levici.
Ministr to odmítá a navrhuje pouze 118 mil.
»Corriere della Sera« kárá za to ministra
praví, že odpůrci nechráněné Italie mají dnes
veškeru příčinu smáti se od plic.
Volba presidenta Spojených států
Již v úterý sestoupí se v Caicagu sjezd
republikánské strany, aby za stranu tu jmenoval
kandidáta pro volbu předsednickou. Mysli se, že
hned při první volbě obdrží ministr války Taft
Abdul Aziza
Aziz
Messidor
Taft
Německo
spojený stát
Mulea Hafida
Corriere della Ser