ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3989a160-77d6-11dc-8a79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, person 97, work 8, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
1T abar lnnoe
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 1t. června 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 160.
5 article
Na ranní a odpol. Histy přodplání sea v Praze v admlnistrael za měsíc . . . . . 2K Ba čtvrt leta . . e.. 6 K — h s dvoji donak 2 K 50 na měsl n čtvst lata . . . . 7 K 50 ve filialkácki Ba měsle . . . . . . 9 K 30h P'ošton: na měníe na čtvrt lela . . . . 9 K 80 s dvojí zlallkou Ba něsíc . . . . n dtvrt ta . . . . 11 K e0 Řeč Pradova a — zákon Kvíčalův. Letošní valné shromáždění německého »Schulvereinu«, konané v Celovci, vy znamenáno opět starozvyklou přítomnost hodnostů státních, a sice zemského pre- sidenta bar. Heina, zemského hejtmana hr Goessa a — německého ministra kra- jana p. Jindřicha Prada. — Rozumíse samo sebou, že nescházel tu ani plzeňský dr. Schreiner, který vyřizoval pozdrav z německých Čech, »z oněch krajův, kde národní boj od desítilefí bouří a kde mu- sejí Němci sebrati všechny síly své, aby ochránili zděděnou ně meckou hroudu předslovanskou povodní.« »Nemůžeme svého postavení národníhö jinak uhájiti,« končil, »než spojíme-li se, severní i jižní Němci ke spo- lečnému boji, ke společné práci. Německé souručenství budiž prvním slovem našeho národního vyznání víry.« — Neméně dojemně dovolával se pomoci jižních Němců zástupce
Kvíčalův Jindřich Prado Rozumís doktor Schreiner Němec Praha Celovec Heino Goessa Čechy
6 article
»Bundu der Deutschen in Böhmen« dr. Perko z Nýřan: »S Němectvem v Čechách,« volal k nim, »stojí a padá Němectvo v. Rakousku. Bude-li nám Němcům českým jedenkrát vnuceno če- ské státní právo, pak bude Slovanstvo také s Němci v alpských zemích časem ho- tovo. Váš boj jest bojem za platnost Něme- ctva v celém Rakousku, proto napomínám vás slovy plamennými: Pomahejte nám.« Ubozí Němci zdejší, v jakém hrozném nebezpečí zde tonou! Aby ani oka ne- zamhouřili před tou hrozící povodní slovan skou a před tím zdřímnuvším drakem, jenž slove: české státní právo. Stále jsou zde chudáci v těžkém obran- ném postavení, my je všude tísníme, všude pronásledujeme, nikde jich nestrpíme, nikde jim pardonu nedáváme a tak oni, aby se jen pořád a pořád bránili a hájili proti naší úto čivosti! Jako korunní svědek vylíčil tak si- tuaci v Čechách i c. k. ministr pa
doktor Perka Němec Nýřany Čechy Rakousko der Deutschen in Böhmen
7 article
Prade: Naše národní spolky německé, pravil doslovně, »nejsou zádnými s pol ky bojovnými, nýbrž jen spolky ku o chraně .. . My Němci nech ceme útočit, my nepostupujeme vý- bojně, nýbrž my chceme pouze to, coz německého zachovat a udržet. Němci nejsou živlem výbejným, všude nalezáme se v obraně proti nájezdům, kteréž se dějí se všech stran na državu našeho národa. Tuto udržet, a uhájit, toť nám příkazem svatým! (Bouřná pochvala.) Především pak jest nám jed noho skvostu hájiti proti všem útokům, pocházejtež si odkudkoli, to jest něme c ká škola, a nade vše jest nám hájiti to nej- lepší a nejušlechtilejší co národ má: naše německé děti před odnárodně- ním. Nedopusťme, aby i jen jediné dítě bylo národu našemu odcizenol K tomu účelu založili jsme své ochranné spolky a tomu účelu slouží zejména německý Šulverein. Naplňuje mne velikým potěšením, že tak prospívá a sjed- nocuje všechny strany. Německý Šulverein jest nejvznešenějším o ch r an- ným spolkem německého národa.« — Tak znají Němci v politickém zápasu proti nám od jakživa obracet pravdu na ruby hrát si na nevinné, bránící se beránky holoubky v tu chvíli, kdy v nás zatínají svůj vlčí zub neb supí spár. Hájí se ubozí toliko a brání se v Pru- sku proti zlým Polákům, když jim berou rodnou půdu i děti i právo občanské:a německý Šulverein v zemích českých od čtvrt století zakládá své — přelejvárny v českých krajích, v če- ských městech a osadách jen proto, a by uchránil děti Němců před odná- rodněním. Jen k tomu byl založen a jen to koná po čtvrtstoletí! Excelence Prade to praví »a — Brutus zajisté je hodný muž«! Ale co těch — 70.000 českých dětí ve školách toho obranného německého Šulverejnu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku?
Němec Polák Brutus Pr Čechy Morava Slezsko
8 article
Když jsme četli včerejší řeč Pradovu o tom mírumilovném, vždy jen se bránícím a niky útočně nikdy výbojně nevystupujícím živlu německém, tu jsme si bezděčně vzpomněli na historku, udavší se krátce po pádu ně- meckého občanského ministerstva ve sněmu království českého. Vůdce Němců v Čechách exministr dr. Herbst — jenž nás do včíra pronásledoval pověstnou katanskou perse- kucí let 1868—1869, jejíž přečetné oběti dosud držány v žalářích, neostýchal se ve sněmu českém dne 7. dubna 1870 navrhnout adresu, v níž o své straně pravil: »Cílem ústavověrné strany jest: bratr- ské spolupůsobení rovnopráv- ných, rakouských národův, ni- koli však hegemonie jednoho kmene národníhol« Tenkrát jsme to považovali za non plus ultra politického kejklířství a farisejství. avšak dnes po 38 letech neváháme přiznati palmu epigonům Herbstovým a datli z palmy té Jeho Excelenci panu Pradovi. Němci nemají jiných než ochranných spolků a německý Šulverein není také ničím jiným, »nežli nejvznešenějším spolkem ochran ným«, založeným a trvajícím jen proto, aby střežil Němcům jejich nejdražší klenoty. jejich dobré děti před naší zlou Polednicí,. »Maticí školskou«, která vychází do něme ckých krajův jen na lup a na ukořistěn těch německých mláďátek ! — Mohli bychom vyzvati Jeho Excelenci, ctihodného německého ministra krajana pana Prada, aby konstatoval, mnoho-li je po čtvrt- stoletém působení Ústřední Mati ce a německého Šulvereinu něme- ckých dětí ve školách českých a mnoho-li za to českých dětí ve školách německých? Tím pouhým srovnáním statistickým rázem by přesvědčil svět, který z obou národů v Čechách jest výbojný a který trpný, kdo koho tu s ku- tečně ohrožuje v národním by tua v národní državě jeho nájezdy a úsilím odnárodňovacím.
Němec doktor Herbst Herbstův Prad Prado Čechy
9 article
Avšak máme ještě jeden dotaz k Jeho Excelenci. Včera zemřel v Potštýně na slovo vzatý učenec náš a své doby vynika- jící politik staročeský prof. dr. Jan Kví- čala. — Jeho Excelence byl poslancem na sněmu českém, když prof. Kvíčala v letech osmdesátých min. věku podal a skvělou řečí odůvodňoval svůj známý návrh zákona pro národní školy v Čechách, dle něhož mělo býti v národně smíšených krajích a obcích přijato do školy národní jen dítě, jehož ma- teřský jazyk byl totožný s vyučovacím jazy- kem školy, podle hesla: České dítě do české německé dítě do německé školy. — Ale jak se zachoval tehda poslanec pan Jindřich Prade se všemi ostatními německými po- slanci proti této zajisté a paedagogicky nej- rozumnější a národně nejspravedlivější osnově zvané »lex Kvíčala« ? — Ani slyšet o ní nechtěli, na- mítajíce svorně s klerikály a feudály, že prý by to bylo obmezováním svobody rodičů, kteří mají právo poslat si dítě své do jaké školy chtějí. Ten skutek mluví, milí pánové, za celé kroniky. Ten ukazuje, komu šlo o ochranu nejdražšího klenotu každého národa, vlastních to dítek, před odnárodněním a zmrza- čením duševním, zda nám neb panu Pra dovi a spol. Nechť poví, nechť vysvětlí nám ještě dnes Jeho Excelence, proč za mítal se svými komiltony onen poctivě mí- něný zákon Kvíčalův, nešlo-li muo národní výboj, nešlo-li mu o lapání če- ských dětí do německých škol aby byly odcize ny české národ nosti a ukořistěny Němectvem, A proto jen žádné farizejské kejkle — nejsou už nic platny: jako ví dnes všechen vzdělaný svět, co je cílem pruských hakatistů v Poznaňsku, rovněž tak ví co je cílem ně- meckého Šulvereinu v zemích českých a slo vanských říše habsb urské.
profesor doktor Jan Kví Kvíčala Jindřich Kvíčalův Poznaňsko zákon pro národní škola v Čechy Český dítě
10 article
Poslanecká sněmovna. (Schůze 81.) Ve Vídni, 10. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů «.) V poslanecké sněmovně nebyla snad ještě čtena tak dlouhá odpověď na interpelaci, jakou dal dnes ministr obchodu dr. Fiedler na dotaz sociálních demokratů a křesťanských sociálů vi- deňských o katastrofé v továrně na zboží celu loidové ve vídeňském předměstí Ottakringu, kle roužto katastrofou zničeno bylo 18 životů lid- ských. V novější době také žádná odpověď na dotaz poslanců nebyla vyrušována tak častoa tak hlučně, jako dnešní Fiedlerova. Sociálně demokratičtí poslanci Schuhmeier, dr. Adler Reumann, Schrammel a dr. Diamant ustavičně překřikovali ministra obchodu, který četl všechny referáty o této smutné záležitosti. Na konec pro- hlásil, že vláda jest ochotna vyhověti všem po žadavkům, které jsou vysloveny v interpelae sociálně-demokratické, pokud týkají se opatřen pro budouenost a pomoci pro rodiny po obě- tech kalastrofy této, která byla, jako stává se často, ba zpravidla zaviněna bezmeznou leh ko- myslností a trestuhodnou nedba- lostl, spojenými s nevážností ke statku nejcennějšímu: k životu lidskému.
doktor Fiedler Fiedlerův Schuhmeier Adler Reumann Schrammel Vídeň poslanecký sněmovna předměstí Ottakring
11 article
Prof. dr. Redlich je poslanec, který má svoje samostatné a vlastní mínění. Takových politiků je málo; proto jsou vzácni. Nepravíme to proto, že bychom souhlasili se vším,e řekl dnes o poměru universit ke státu. Tento německý svobodomyslník staví stát nad univer- sily, jakoby v některých věcech vysoké školy ty nebyly poslední instanci. Je pro parlamentní vládu a pro koncentraci velkých stran. Malým stranám zůstavuje radikalismus. Proto je také odpůrcem vlád úřadnických, čili — jak se jim řiká — proti vládám odborných chefů. P - zornost vzbudil jeho výklad o všemohoucnosti ministerstva financí, které rozhoduje o věcech vzdělavacích, vyučovacích a osvětových, které určuje, mají-li se vystavěti druhé koleje nějaké dráhy a kudy, zkrátka jest instancí, která má ve všech věcech veškerých resortů slovo nejen rozhodující, nýbrž také poslední. Profesor dr Redlich nalezl též odvahu rozhodně odsoudití stávku studentů, ještě více pak ty, kdo stu denty do této stávky honí a tlačí. Prof. Redlich jest ve sněmovně teprve rok. Ale za krátkou dobu podařilo se mu získatis jméno takové, že dnes shromáždil kolem sebe posluchačstvo velice četné, které nejen pozorně sledovalo jeho výklad, ale také jej přerušovalo jednak souhlasem, jednak odporem. Prof. Josef Londzin, učitel náboženství n polském gymnasiu v Těšíně ve Slezsku, je sta- tečný nástupce nebožtíka prof. Swiežya. Též on jest knězem, bojujícím, ale je bojovníkem z rovné právo jazyka českého a polského s něme- ekým ve školství. Co tento mladý a výmluvný kněz vypravoval o polsko-německém a německ
profesor doktor Redlich Londzin Swiežya Těšín Slezsko
12 article
polském utrakvismu ve vévodství, je důkazem že poměry tam nezměnily a nezlepšily se na pro spěch slovanské většiny, jakkoli vytrvali zápas níci polští jako Londzin, dr. Michejda a Cien cala a četní pracovníci čeští po celá dosetilet usilovali a dosud se snaží, by polskému a če skému jazyku vymohli kus právní půdy. Odpoledne přišlo do velkého vestibulu por lamentního paláce na dvě stě Bregončanů muž ských a ženských. Přišli na slavnostní průvod jubilejní, ve kterém půjdou. Přišli v nároodním svém kroji. Jenom jím upoutali pozornost; jinal niloliv. Nenl mozi nimi ni jediné slušné postavy Ministr Korytowski, stoje poblizku, volal: „Jsou to pěkní lidé!“ Hosté z Předarlberska, slyšiee slova ta, nepostihli, že míněna jsou patrně iro nicky a považovali je za lichotku. Večer o 8. hodině přišli do parlamentu ji účastníci průvodu jubilejního: ze země nejvý chodnější. Byli to Rusově a Poláci haličtí. Při šli si stěžovati poslanců., že ústřední komit průvodu toho zachoval se k nim nešetrně. Po volal a pozval je sem, jeli v hanebných vozech ve kterých nebylo ni jediného záchodu. Dujedše sem, nedostali ničeho k jidlu, nedostali noelehu. Jsou to krásní mužové. Jest jich 450. Poslanee dr. Diamand a prof. dr. Kolesša se jich ujali šli prostředkovati na jejich prospěch. Do poslanecké sněmovny došla včera zpr va, že komitétu pro pořádání jubilejního prů- vodu vídeňskou Okružní třídou vráceno byl 50.000 sedadel neprodaných. Již dnes ceny jejich citelně klesly. Místa, za která bylo před několika dny žádáno ještě 60 K, prodávala se za 25 K, a všeobecně se míní, že zejtra klesnou ještě více.
Londzin doktor Michejda Korytowski Rusův Polák Diamand profesor Kolesša Předarlbersko poslanecký sněmovna
13 article
Dnes dopoledne stihlo sem a zejtra dopo ledne stihne vojsko ze sv. Hypolitu a z Brna. na 1000 mužů dohromady, by stáli špalírem ve slavnostním průvodu, ve kterém bude celkem 10.000 vojínů — malá armáda, nikoli 600.000 jak omylem bylo vytištěno. Komité pro jubilejní průvod vídeňský v dalo spis, obsahující hrubé urážky Chorvatů kteří se tam nazývají lupiči a cikány. Včera sešl se chorvatští a srbští poslanci ve sněmovně. kdež usnesli se podati komitétu protest prot takové publikaci. Komitét zaslal dnes zemskému hejmanu dalmatskému dru. Ivčeviči přípis, ve kterém zkroušeně lituje toho, co se stalo, záro- veň pak oznamuje, že celý náklad spisu vzal z oběhu a nahradil spisem jiným. Chorvatům dostalo se ve Vídni za všechny služby, proká- zané Rakousku, stejné odměny, jaké se nám Čechům tady dostalo bezpočtukráte. O půl deváté hodině večerní udál se v parla- mentní budově výbuch, způsobený přerušením kabelu pro elektrické osvětlování. Všechna světla v paláci parlamentním, vyjma zasedaei síň a sloupoví, zhasla. Plynových světel tam není. Sehnáno na rychlo několik svíček, s nimiž se však nevystačilo, pročež rozhodnuto, schůzi rychle skončiti.
Chorvat Cikán Čecho Brno Vídeň Rakousko
14 title
Říšská rada.
15 article
Z Vídně, 10. června. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahátii schů v 11.35 hod. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslan ců: d' Elverta a sp. pe zřízení poradního sboru živnostenského: — šl. Stranského a sp. po r- formě domovní daně, proč nebyly dodrženy lhůly a bude-li podána předloha ještě před hlasovánímo finančním zákoně? — Schuhmeiera a sp. po výbuchu v celuloidové továrně v Otakringu. Ministr obchodu dr. Fiedler zodpověděl ihned poslední dolaz. Tlumočil nejdříve hluboký smutel vlády nad hroznou kalastrofou, jíž padlo za obět 18 lidských životů. Předběžné vyšetřování nezjistile bezpečně příčinu katastrofy. Předčítá podmínky, za jakých bylo dovoleno provozovali výrobu v továrně. aby dokázal, že žádány byly nejda lekosáhlejší zá- ruky. Plamenem, který vyšlehl ze sklepa, byly za- páleny dílny v zadním traktu budovy, což se ne mohlo předvídati Na konec vyslovil ministr naději, že celuloidový požár, jemuž padlo za oběť tolik drahocenných lid- ských životů, zůstane poslední nešťastnou událost v lomto oboru. Vláda učiní, co je v její moci, aby zamezila opakování takové události. Kdyby vyšlo na jevo, že skutečně lze někomu přičítati vinu tohoto smutného případu, bude výsledek vyšetřování při- kázán zcela jistě úadům, jichž věci jest slihati vin níka anebo vinníky. Vláda bude podporovati vše co by přispělo, aby následky této kalastrofy byly pro nešťastníky pokud možno zmírněny. Posl. Choc volá: Zákon o povinném ručení to je hlavní věcí! Sněmovna pokračovala v zevrubně rozpravě o rozpočlu na rok 1908.
doktor Weiskirchner Schuhmeier Fiedler Posl Choc Vídeň d ' Elvert
16 article
Posl. Jaroš vytýkal pražské obci a zemskému výboru českému, že se nepříznivě chovají k nemo censkému pojišťování personálu u nich zaměstna- ného. Ač je nemocenské pojišťování již na pokraji bankrotu, schvaluje se stále z pouhé protekce zřizo vání nových pokladen. Politické úřady dovolují pod nikatelům nejrůznější průlahy, jen aby nebyli nuceni dostáti svým zákonným závazkům. Odmítá výlku, že sociální demokraté vnesli do nemocenských pokladen strannicko-politické boje. Všeliký pokus vyrvati nem pokladny samosprávě dělnictva narazí na nejprudší odpor. Spojení slarobního a invalidního pojištění děl- nictva s pojíštěním pro samostatné živnoslníky rolníky zmařilo by pouze starobné invalidní pojištění Řečník bude hlasovati proti rozpočtu pro jednání vlády v otázce starokního pojištění. (Hlučná po- chvala.) Posl. dr. Redlich ohražuje se proti komedii, jež se provádí s rozpočtovou debatou. Bude sice hlas- vati pro rozpočet, jest to však pouze vyslovením důvěry systému lidové sněmovny. Dovozuje nutnost parlameniní vlády, která, opřená o velké slrany sně- movní, byla by vládou skutečné reformy. Přeje si by se co nejúžeji semkly jednotlivé strany německé.
Posl Jaroš doktor Redlich lidový sněmovna
17 article
Zabývaie se aférou Wahrmundovou, prohla- šuje, že třeba hájiti svobodu učení a vědy, jakož i samosprávy universit. Ale jsou také hranice samo- správy universit ve svrchované moci státu. (Odpon sociálních demokratů. Apeluje na sněmovnu, aby po druhé nekonala takovou zdánlivou rozpravu, neboť je bezpodmínečně nutno, aby v řádně debatě rozpočtové byly podrobně vytčeny všechny nedostatky administrace a státní správy. Na konec nabádal všechny německé strany aby svorně spolupůsobily v zájmu zachování parla- mentarismu. (Hlučná pochvala.) Posl. Breiter kritisoval ostře polilickou správu haličskou. Dokud nebude zavedena trestně-soudní zodpovědnost za úřadní přehmaly úřadníků, bude
Posl
18 article Halič zemí věčného kvašení. (Pochvala)
Halič zemí věčného kvašení. (Pochvala) Posl. Alfr. Schmid žádal opatření proti kartelům broje zvláště proti železářskému. Rakouské železárny dodávají státu dráž, než jiným odběratelům. Podporuje Steinwendrovy návrhy na zaveden daně z tantiem a z příroslku ceny pro želůzářské společnosti. Vliv Welnmannů, Petschků, Guttmannů Rotschildů, Wallheimů, Friedlándrů musí býti zlo- men jako vliv Kesstrankův, Wiltgenstcinův a Feil- chenfeldův. Konečně nabádi vládu, aby se opíral o obyvatelstvo arijské. (Hlučná pochvala mezi křest sociály.) Posl. Stand stěžoval si do pollačování oposičních slran v Haliči. K vládě nelze míti veliké důvěry. Po- soudiv zákon o podomních obchodnících žádal, by bylo zavedeno obecné volební právo na zemské sně- my i do náboženských obcí. Pro rozpočet nemůže hlasovati ani jako žid, ani jako demokrat. (Pochvala) Posl. Markhl jest pro účelnou reformu jednacíh řádu. Ohražuje se jménem své strany proti všem útokům na sumosprávu universit a proti překrou- ceným zprávám o poslavení německo-pokrokových stran. Třeba prováděti sociálně-politické reformy. Po- kud jde o slovinský požadavek, aby v Lublani byl zřízena slovinská vysoká škola, prohlašuje, žej k tomu třeba určitého slupně universální literatury (Hlučná pochvala.) Posl. Skaret pojednal o poměru politické správy k dělalkům. Právo dělníků může býti deptáno, kdežl nejepatrnější národní olázka vzbudí nejživější roz- ruch.
Posl Schmid Steinwendrův Welnmann Petschek Guttmann Rotschild Wallheim Friedlándr Kesstrankův Wiltgenstcinův Feil Stand Halič Lublaň
19 article
Posl. Zach přímlouval se za 2letou vojenskou službu, za podporu nuzným rodinám záložníků, zn všeobecné starobní a invalidní pojišťování, za sprave dlivější rozdělení berní a za ochranu drobných rol- níků a živnostníků. Náboženství nesmí býti z vojsk a ze školy odstraněno. Jsme přáteli každého pokroku a svobodné vědy — praví — avšak víra a nábožen- ství nesmějí býti uráženy, nýbrž musí býti pěsto vány v zájmu národu a státu. (Pochvala mezi křest sociály) Posl. Welss dovozoval nutnost hospodářskýc reforem ve prospěch rolníků a malož vnostníků. Posl. Pagnini naléhal na zřízení university v Terstu. Posl. Londzin stěžoval si do utiskování Polák ve Slezsku. Němci považojí celé Slezsko za svou državu. Zvláště ve školství jsou Poláci i Češi o- strkováni. Řečník žádá za úpravu otázky vyučova- cího jazyka a druhého zemského jazyka a protestuje proti nařízení slezské zem. škol. rady, v němž sta noví se protizákonně vyučování v německém jazyku Utrakvistickým školám sluší odporovati z výchovných důvodů. V soudnictví je polština ve styku se stra nami vyloučena. Donfaje, že vláda přestane s Poláky macešsky zacházeti, bude hlasovati pro rozpočel. (Pochvala) Potom bylo rokování přerušeno. Posl. Šabata a sp. podali pilné návrhy v zá ležifostech nouzových okresu čáslavského a posl Prohop a sp. okresu hlinského. Příští schůze bude zejtra.
Posl Zach Pagnini Londzin Němec Polák Čech Šabata Terst Slezsko
20 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 10. června. (K. k) Želerniční výbor rokoval dál o postátněn české seveřní dráhy Posl. Kaftan prohlásil, že úmluvu lze schvá- liti, avšak předpokládá, že vláda vyšetřila zevrubně stavební slav a vystrojení dráhy, aby nebylo třeb očekávati takových překvapení, jako u severní dráhy Ferdinandovy. V odborných kruzích stanovena jes hranice stáří jednollivých vagonů na 35 let. Ale 50 vagonů české severní dráhy překročilo již hranici stáří Totéž platí o lokomotivách. Ovšem máme n investice zálohu 21/4 mil., ale jest otázka, stačí-li. Česká severní dráha se kupuje, aby se v rukou státu udržela důležitá místa na hranicích a abychom tím získali volnou ruku ke tvoření tarifů pro svůj v ývoz Ovšem by si býval přál, by začátek udělal se s rak severo-západní drahou. Trvá na převzelí jiho-severo- německé spojovací dráhy. Českou severní drahou zl- skáme důležité připojení k Sasku, jiho-severo-něme- ckou spojovací drahou k Prusku. Tím se nám olevfe volná cesta ve směru naší hlavní dopravy. Musíme vyúžiti všech prostředků, abychom dostali do rukou také dvě velké obchodně politické trati rakouské se verozápadní dráhy a Společnosti stát. dráhy. Tako- vým prostředkem je peažování trati Zellerndorf-Sie mundsherberg. Řečník plá se ministra, proč se pře- stalo s peažováním, jež již bylo blízko uskutečnění Pokud jde o personální otázku úfadníků a sluhů če- ské severní dráhy, předpokládá, že budou poslaven na roveň úřadníkům slátních drah a jejich spravedli- vé nároky nebudou nijak zkráceny.
Posl Kaftan Ferdinandův Vídeň Sasko Prusko
21 article
Posl. Neumann považuje postátňovací před- lohu za počátek nové akce postátněním ostatních soukromých drah. Na slanice a trati, jmenovitě n doplnění a rozšíření staveb následkem silnější dopra- vy a zavedení rychlíků o větší rychlosti bude třeb hned v prvých letech značných investicí. Přestavby nádraží v Ml. Boleslavi a v Turnově pokládají se z neodkladné, zvláště v Ml. Boleslavi. Doporučuje personál České severní dráhy mini- strově blahovůli a žádá, aby nebyl poškozen pozděj ším zařaděním do statu stát. drah. Žádá ministra by prohlásil, zda-li a pokud je mu znám investiční program Čoské severní dráhy, dále, jak hodlá Českou severní dráhu nadále spravovati, míní-li ponechat dosavadní ředitelství, nebo hodlá-li je připojiti k ředi- telství stál. drah v Praze, jehožlo obvod by se takt zvětšil o 2500 km. Reorganisaci slát. drah považuje nyní za oporiunní.
Posl Neumann Boleslav Turnov Praha km
22 article
Posl. Maštálka prohlásil, že postátnění se- verní dráhy je velmi důležitým prostředkkem, jenž může přispěti ku postátnění Společnosti stát. dráhy a dráhy severo-západní. Třeba osvědčiti totiž pevnou vůli, jíti až do krajnosti a zahájiti a prověsti tarifní boj, klade-li druhá strana lakové požadvky, jež ne- srovnávaly by se se spravedlností. Je sice pravdn, že soutěživost České severní dráhy je do jisté míry oslabena, poněvadž má jen jednu kolej. Přes to na- bude stát touto drahou přímé průvozní trati Vídeň— Praha—německé hranice a úpravou sazeb bude mu polom umožněno zasaditi oběma velkým soukromým vedlejším železničním sitím (Spol. st. dráhy a dráhy sev-záp.) citelné rány. Význam nabytí České severn dráhy tkví zvláště v tomto dalším důsledku. Česká severní dráha musí se z konkurenčních divodů po mnohé stránce uskrovniti a na úkor oby- vatelstva činiti mnohá opatření, takže její průvozní ráz nemohl se plně uplatniti. Po sestátnění bude to- mu však jinak a po zřízení druhé koleje, již bude třeba položiti na trati Georgswalde—Praha, nabude konečně Česká severní dráha svého plného významu a trať přes Prahu—Ebersbach bude moci sloužiti me- zinárodní dopravě. Třeba rozšířiti stanice v Ml. Bo- leslavi a Turnově a postarati se o přímé vústění míst- ních drah do těchto nádraží. Soudí, že příšli správa dráhy měla by býti až do doby velké reorganisace st drah zařaděna do obvodu pražského ředitelství, jež must býti nedvislejším a spravováno odb. přednoslou s právomecí náležitě rozšířenou. Příští schůze bude z ejtra
Posl Maštálek Vídeň Praha Georgswalde Ebersbach Turnov
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. června. (Ke slovanským koníerencím.) „Sl. Pol.“ obdrželo auten- tickou zprávu posl. R. Dmowského o průběhu prvé důvěrné konference rakouských delegátů s ruskými a polskými politiky v Petrohradě. Po- radu zahájil dr. Krumář delší řečí, v níž vylíči V drobném prodejti ranní číalo o sobě . . . ra § odpolední . . . . . . . za 2h Ve fillalkách na vankově ranní čisla. . . odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty plati se hotově napřea. Předplacení a inserty přijímá sdlmnlní- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se táž rodakce Biskirna a szpedice „ Národnich Listů“ Rukopisy se nevracsji
Pol R Dmowský Krumář Praha Petrohrad
24 article
nynější situnci slovanských národů v poměru k situaci mezinárodní, a odtud vyvodil nové po- žadavky a nové snahy hnutí slovanského. Vy- tknuv důrazně, že rakouští Slované stojí ve své politice bezpodmínečně na půdě státu rakou- ského a jeho zájmů, vylíčil nové snahy slovan- ské, zejména snahu každého slovanského ná- roda po samostatném, širokém rozvoji v opaku s dřívějším panslavismem, který chtěl všechny Slovany sjednotiti v jeden společný celek. Úko- lem nového slovanského ruchu má býti společná práce na poli kulturním a hospodářském, aby každý slovanský národ co nejvíc možná sesílil a byl schopen čeliti cizím vlivům. Řečník přešel pak na význam národa polského pro celé Slo- vanstvo. Národ polský, žijící na hranicích světa německého a vydaný nejsilnějším jeho útokům, stal se předbojníkem všeho Slovanstva a proto všichni Slované mají zájem v tom, aby nepod- lehl ve svém zápase, což bude možno, když bude s to postaviti proti návalu německému nej- větší vlastní sílu národní. S tohoto stanoviska jeví se nejpilnější slovanskou otázkou úprava otázky polsko-ruské, neboť útisk Poláků v říši ruské překáží nejvíce rozvoji národních sil pol- ských. Poláci druhdy spoléhali, že západní státy jim pomohou znovu vybudovati stát polský. Po- zději za trojspolku doufali, že trojspolek dopo- může jim k obnově aspoň malého státečku pol- ského, který by se stal nárazníkem mezi Ruskem a státy spolčenými. Dnes jest už každémua
Slovan Polák Rusko poloský
25 article
tedy i Polákům jasno, že taková kombinace není možna, ba že by byla nebezpečna samým Polá- kům. Poláci potřebují dnes silného, mocného Ruska. Ale i Rusko, hledí-li do dalšího budoucna a chápo-li hrozící mu nebez- pečí, potřebuje silného národa polského, klerý by na své půdě rozvil takovou kulturu a takový hospodářský blahobyt, aby mohl čeliti vysoké kultuře dorážejícího naň Západu. Ty síly může národ polský rozvinouti jen sám, svou vlastní prací, svou organisací, na půdě svého samostat- ného národního vývoje. Proto otázka rusko- polská dá se rozřešiti jen tehdy, když se Polá- kům přizná právo, aby si své potřeby opatřovali sami, aby byli svými hospodáři, když se jim po- skytne dosti široká samospráva na vlastní půdě, když se polský ja zyk uzná v úřadě, soudecha ve školách od nejnižších až do university. Říše má právo podržeti pro sebe, čeho nezbytně potřebuje na zachování své moci a jednoty, tedy vojsko, finance, tarify, pošty a telegrafy atd. ostatek má odevzdati zemi, má se ponechati n starosti národa polského. Kdyby se věci takto upravily, říše ruská zabezpečila by svou mocn národ polský mohl by se všestranně rozvíjeti kulturně i národně, což jest požadavkem budou- cnosti Slovanstva. Po této řeči ujal se slova post. Dmowski; obsah jeho řeči, která vyzněla v prohlášení, že Poláci věc slovanskou pokládají nyní za věe svoji, přinesli jsme již dle textu, otištěného v „Dzion. Wilonsk.
Polák Polá Rusko západ
26 title
Politické zprávy zahraničně.
27 article V Praze, 10. června.
V Praze, 10. června. Marokko
Praha Maroko
28 article
»Matin« oznamuje z Madridu, že španěl ský ministr zahraničních věcí měl v poslední době několik porad s francouzským vyslancem o konfliklech mezi francouzskými a španělskými vojáky v Casablance, dále o odvolání španěl- ského vojska z Casablanky a o situaci, nastalé po úspěších Muleje Hafida. Tyto porady ne- jsou známkou nijakých růzností názorů obou zemí. Naopak vyniká z nich, že mezi Francila Španělskem vládne úplná shoda v marocké olázce. Z Tangeru se oznamuje, že Mulej Hafid hodlá ostali ve Fezu jeden neb dva měsíce, načež prý se odebere do Eikharu Tangeru.
Madrid Casablanca Španělsko Tanger Eikhar Tanger
29 article
»Tempse věnoval úvodní článek přízni- vému stanovisku, jež vůči Nulejoví Hafidovi za- ujala část německého tisku. »Temps« pouku- zuje na to, že Německo, jako jině státy pode- psavší algecirasskou smlouvu, uznalo Abdula Aziza jako legitimního sultána marockého. Kdyby se jednalo o uznání nového sultána, mohlo by se státi jen za společného souhlasu evropských států. Když budou německé listy pokračovati ve své akci pro Muleje Hafida, bude nutno dovolávati se proti Německu ustanovení algecirasské smlouvy. Od rozhodného, Abdulu Azizovi příznivého tonu »Tempsu« liší se hlasy jiných francouzských listů, z nichž mnohé, jako »Messidor«, jsou vládě blízké a jež se přimlou- vají, aby se vláda nestavěla proti Mulejovi Ha- fidovi a počítají s možností, že Mulej Hafid bude uznán státy evropskými. Berlinské listy polemisují s článkem »Tempsu«. Ujišťují, že Německo nemá nijakého úmyslu jednati proti úmluvě algecirasské a pozastavují se nad ostrostl článku »Tempsu«, jenž prý neměl býti vůbec napsán v zájmu klidného vývoje marocké politiky- Ministr, který odmítá úvěry vojenské Celá italská sněmovna nabízí vládě 190 milionů lir na opevnění hranic, zvláště proti Ra- kousku — a to nevyjímaje ani krajní levici. Ministr to odmítá a navrhuje pouze 118 mil. »Corriere della Sera« kárá za to ministra praví, že odpůrci nechráněné Italie mají dnes veškeru příčinu smáti se od plic. Volba presidenta Spojených států Již v úterý sestoupí se v Caicagu sjezd republikánské strany, aby za stranu tu jmenoval kandidáta pro volbu předsednickou. Mysli se, že hned při první volbě obdrží ministr války Taft
Abdul Aziza Aziz Messidor Taft Německo spojený stát Mulea Hafida Corriere della Ser