2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
14. března 1913. číslo 72.
4
article
Němci, obstrukce a úděly.
Tisk německo-nacionálního Verbandu m
tou dobou plné ruce práce s „prohřešky“
„výstřelky“ německých schůzí voličských pro-
ti taktice Verbandu v otázkách obstrukce
údělů. Posl. Ansorge a bodří jeho němečte
Orličané dostali svůj díl za známou resoluce
v Rybné proti obstrukci, jakožto zhoubě všech
vrstev německého obyvatelstva a nyní při-
stupuje se k vyškrabování neméně šeredné
kaňky, kterou na zářivý svůj obstrukční pra-
por utrousilí liberečtí voličové posl. Hartla
minulé soboty, zakázavše svému poslanci, aby
hlasoval proti zemským údělům z nových
daní. Tato trefa přímo do černa obstrukce
byla takovým překvapením pro německou ve-
řejnost v Čechách, že se až odmlčela a „Rei-
chenberger Ztg.“, orgán pro německo-nacio-
nální stranu v Čechách, teprve včerejšího dne
jal se opatrně omakávati zející ránu, kterou
strana v samém sídle jeho utrpěla. Praví, že
tomuto usnesení Hartlových voličů nepřikládá
žádné váhy, poněvadž prý dobře ví, že mě-
šťanstvo liberecké stojí na jiném stanovisku.
než jaké projeveno bylo na schůzi, navětívení
asi prý 200 voliči, z největší části úřadníky
a učiteli. Poněvadž prý však usnesení to vy-
kládá se v českém tisku a snad i v místodrží-
telství tak, jako by voličstvo liberecké chtělo
vpadnout německým poslancům v týl a chová
přání, aby německá obstrukce beze splnění
německo-nacionálních požadavků německých
byla zastavena, ujišťuje čacký německo-nacio-
nální orgán liberecký, že jest zmocněn od
směrodalných politických osobností v městě
ku prohlášení, že s usnesením Hartlovy schá-
ze pro úděly nejsou srozuměny a naopak stoj
na stanovisku, že se má v obstrukci pokra-
čovati ještě s větším důrazem a všechny síly
upjaty mají býti k tomu, aby požadavky ně-
mecké, vládou a Čechy tvrdošíjně odpírané.
byly vynuceny.
Němec
Posl
Ansorge
Hartl
Hartlův
Čecho
Čechy
Rei
5
article
Orgán dra. Turnwalda domnívá se, že
ucpe trhlinu obstrukčního korábu konopím
velkých slov, i prohlásiv vyrovnání za mrtvo,
o čemž prý zbytečno ztráceti slov, rukuje
zase jednou s provinci „Deutschböhmen“. Při
tom mu uklouzlo zajímavé doznání. Škodu,
kterou Němci utrpěli obstrukcí, oceňuje na
nesčetné miliony a táže se, zdali Němci nyní
pro několik milionů, jež země má od státu na
údělech obdržeti, chtějí plachty shrnouti
vzdáti se protivníku na milost i nemilost.
Fráze, že se nyní musí všichni Němci v Če-
chách pozdvihnouti jako jeden muž a žesi
musí nikoli slovy, ale činy vybojovati své prá-
vo, že Němci potřebují muže, nikoli diplo-
maty, v bojí, který nyní nastane, nevylákaji
ani kočku od kamen, jak Němci říkají. Neza-
kryje se jimi jeden positivní fakt, že široké
vrstvy německého lidu i inteligence vzkazuj
svůj odsudek obstrukce Verbandu slovy i roz
hořčenými i konečně už posměšnými.
Němec
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Demobílisnce.
RakouskoUhersko
7
article
Stejně znějící prohlášení rakouské a ru-
ské vlády o nastávající demobilisací na rusko-
rakouských hranicích příjato veškerou veřej-
ností nejen u nás, nýbrž i v celé západní Evro-
pě s povděkem, poněvadž v něm spatřován
důkaz, že mír v těchto místech porušen ne-
bude. Ale v rakouském ministerstvě vnějšícl
věcí jsou rozmrzelí, že ruská tisková kancelái
kromě úřadního prohlášení o demobilisaci
rozeslala ještě vysvětlující zprávičku, dle níž
ruská vláda byla rakouským kabinetem ubez-
pečena, že rakousko-uherská mon-
archie nechová nijakých útočný ch
úmyslů proti svým jižním souse-
dům.
Z dnešního, zahraničním ministerstvem
inspirovaného výkladu vídeňské „Reichspost
vysvítá, že ruská vláda si přála, aby ona v-
světlivka (že Rakousko nemá útočných úmy-
slů na jihu) byla pojata do společného pro-
hlášení obou vlád, že hr. Berchtold se prot-
tomu vzpíral a proto publikování oné vyhlášky
Berchtold
Rakousko
8
article
se zdrželo o celé dvě neděle. Teprve.
když p. Sazonov upustil od svého přání, bylo
možno prohlášení vydati. Jestliže ruská ti-
sková kancelář vysvětlení to přece rozeslala,
spatřuje prý v něm hr. Berchtold nepřístoj-
nost. „Reichspost“ hledá pak příčiny, které
mohly p. Sazonova vésti k tomu, aby vysvět-
livku uveřejnil i proti vůli rakouského kabí-
netu. Byly to jednak ohledy na Srbsko
a Černou Horu, které by v ruské demo-
bilisaci mohly spatřovati známku, že Rusko
je opouští, ač na jižních hranicích rakouských
demobilisace ještě nařízena nebyla; jednal
ohledy na veřejné mínění ruské.
které by si rozhodnutí ruské vlády mohlo vy-
kládati také nepříznivě pro jižní Slovany.
Domněnka „Reichspostu“ bude asi správ-
ná. Rusko neshromáždilo své vojsko na ra-
kouských hranicích proto, že by se chystalo
k válce s Rakouskem, nýbrž jen proto, že
hned po vypuknutí války na Balkáně Rakou-
sko počalo stahovati své vojsko k hranicím
srbským a černohorským, v tu dobu úplně
bezbranným, poněvadž všechno srbské a čer-
nohorské vojsko bylo na tureckých bojištích
V tu dobu Rusko uznalo za nutné mobilisaei
na rakouských hranicích dáti monarchii v čas
výstrahu, co by mohlo následovatí, kdyby Ra-
kousko poružilo mír na jihu.
Sazonov
Berchtold
Srbsko
Černá Hora
Rusko
Rakousko
Balkán
Slovan
9
article
Výstraha nebyla marná; na jihu rakouské
říše máír skntečně porušen nebyl a patrně již
nebude. Ale pak nastává jiná otázka, kterou
se zabývají dnes na př. „Arb. Ztg.“ a „Zeit“
proč totíž Rakousko stahovalo své vojsko n
jižní hranice. Nemělo-li nijakých útočných
plánů, nebylo tam vojska třeba, poněvadž o
jihu Rakousku nikdo nehrozil. „Arb. Ztg.“ za-
vírá svou úvahu přesvědčením, že hr. Berch-
told se notně blamoval a „Zeit“ vidí v demo-
bilisaci porážku rakouské díplomacie.
V Haliči konservativné kruhy jsou demo-
bilisací potěšeny, ony kruhy však, které tou-
žebně očekávaly válku s Ruskem a anner-
kongresovky, mluví o demobilisaci také roz
mrzele a shledávají v ní nekrvavou porážku
Rakouska. „Nov. Ref.“ píše, že je to pro Ra-
kousko nová Sadová. Jako r. 1866 u Sadové
za hluku děl skončilo jeho historické poslán
v německé říši, v západní Evropě a v Italii
tak nyní za šelestění diplomatických not škrt-
nutno bylo poslání Rakouska na východč
Evropy a na Balkáně. Sto let úsilí, výdajňa
obětí, přinesených tomuto poslání, zredukoval
nyní hr. Berchtold na otázku Skadru, jebož
se na konec také vzdá, poněvadž Skader do-
stanou Černohorci pomocí Srbů. Ale Vídeů
se raduje, poněvadž Vídeň vždycky měla ra-
ději balkánské operetky, než balkánské poli-
tické myšlenky. Dnes má již ne operetku, ný-
brž celou komickou operu balkánskou. Truch-
livo jest — končí „Nov. Ref.“ — viděti lidi
kopoucí sobě hrob v domnění, že kopou zá-
klady památníku své slávy.
Nu tak zle nebude. Jest rozhodně slav-
nější, zjednati, třebas pozdě, průchod rozumn
politice, než se pouštěti do dobrodružství, n
pohled sebe vábnějšího.
Berchtold
Srba
Rakousko
Berch
Halič
Rusko
Evropa
Balkán
Vídeň
Truch
10
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
K rumunsko-bulharskému sporu.
Jestlíže Bulharsko svolilo, aby spor, kte-
rý s ním vyvolalo Rumunsko, byl vznesen na
evropské rozhodčí, to ještě nikterak nezna-
mená, že by uznávalo nároky rumunské za
trochu spravedlivé.
Dr. Danev vyložil panu Berbenkovi, so-
fijskému dopisovateli „Nového Vremene“, oě
jde. Pravil:
Rumunsko žádá od Bulharska území nej-
prve z toho důvodu, že prý podle berlínské
smlouvy má právo na Silistrii (Derster), ale
jakousí zvláštní procedurou bylo toho práva
zbaveno. Ale tak se věc nemá. Berlínská
smlouva jest jasná. Ona dala Bulharsku víc,
než skutečně obdrželo; oč Bulharsko zkráce-
no, toho se dostalo Rumunsku přes protest
představitele Ruska, plukovníka Bogomolová.
jenž byl pobouřen, že hranice rumunská pro-
vedena od Silistrie pouze na 700 metrů
kdežto tatáž hranice od města Mangalie na
jih provedena na vzdálenost 7 kilometrů.
Dále Rumunsko tvrdí, že potřebuje bul-
harského území, abymohlo vystavěti mosl
přes Dunaj. I tento argument jest jalový, pro-
tože Rumuni mohou si vystavěfi takový most
jinde, jako již učinili u města Černovody.
Kromě toho Rumuni říkají, že mají právo
na kompensace. Tento důvod jest planý už
proto, že Rumuni před balkánskou válkou
dvakrát byli od nás vyzváni, aby se s námi
dohodli, a oni pokaždé odmítli. Ještě po vy-
povězení vojny nemělí smělosti úřadně pro-
hlásiti svou neutralítu a skutečně Jejich neu-
tralita byla velmí přízniva Turecku. Žádaji-l
nyní kompensace, je to, nejméně řečeno
drzost a neslušnost. Vždyť i jiné státy byly
neutralné, a kdyby všecky žádaly od Bulhar-
ska kompensace, musilo by rozdati celou svou
zemi.
doktor
Danev
Berbenk
Bogomolová
Rumun
Bulhar
Bulharsko
Rumunsko
Nový Vremen
Silistrie
Rusko
Mangalia
Dunaj
Černovoda
Turecko
11
article
Nehledíme-li k tomu všemu, Rumunske
patří ke trojspolku a po vypovězení války
jeho patroni prohlásili lokalisaci vojny a prin-
cip bezzájemnosti. To se musí prostírat
na jejich trabanta.
Konečně Rumuní říkají, že se chtějí za
bezpečití proti Bulharsku, s nímž potom, až
jim dá své území, budou udržovati široké přá-
telství. Na to jest odpověď, že Bulharsko Ra-
munsku nikdy nebezpečno nebylo a domníva-
lo se, že bude s Rumunskem věčně žíti v do-
bré vůli. Vážní Rumuní sami se tomuto dů-
vodu smějí. Ale kdyby skutečně takové ne-
bezpečí pro Rumuny bylo — proč čekali, až
Bulharsko zůstane bez jediného vojína, aby
se vrhli na naše území pod záminkou, že mu-
sejí své zájmy hájit od nás?
Přes to přese všecko Bulharsko, zaměst-
nané válkou s Tureckem, jest ochotno, třeb
s krvácejícím srdcem, nárokům Rumunska po-
dle možnosti vyhověti. Za tím účelem jsme mu
nabídli, že sboříme všecka opevnění na bul-
harské straně a nad to ustoupiti Rumunsku
část území při Černém moři, aby mohlo z
Mangalie učinit přístavní město. Také Kuco-
vlachům v Makedonii nabízíme církevnía
školskou samosprávu. Ale Rumunům je toho
málo: žádají větší část bulharského územl,
což se již nedá ospravedlniti žádnou potřebou
a je makavým důkazem, že Rumuni chtějí v
krušné pro Bulharsko chvíli vydřít od něho
pokud možná největší kus země.
Za těch okolností Bulhaři nemohou jinak.
než trvati na svém rozhodnutí, že Rumun-
sku nesmí být odstoupena ani pí
bulharské země.
Rumun
Kuca
Bulhar
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Mangalia
Makedonie
12
article
Albanci nechtějí autonomie.
Zaznamenáváme již třetí protest Al-
banců protí tomu, aby zřízena byla anto-
pomná Albanie. Tento třetí protest pochází
z okresu kavajského a byl posláni konfe-
renci velevyslanců v Londýně, min. Sazo-
novu v Petrohradě, min. Greyovi v Londýne
a Reuterově kanceláři k vůli publikaci v an-
glických listech. Protast má toto znění:
My předsedové, muktarové a předáci
48 vsí okresu kavajského v krají dračském
prohlašujeme, že neuznáváme tak zv. albán-
skou vládu lsmail-Kemala bega ve Valoné
prolo že nemá ani od jedinéh
albánského plemena plné moci,
aby to, čemu říká »prozatímná vláda«,
utvořil a řídil. Cizí agent Ismail-Ke-
mal tak zv. svoje »ministry« a »národní
delegáty« sebral po valonských ulicích
nemá práva miuviti jmenem al-
banského hároda. Prosíme vás, abyste
zamezili utvoření tak zv. »antonomné Al-
banie«, neboť my Albanci katolici, mohame-
dáni i pravoslavní, nikdy bychom se necítilí
svobodnými v takovém státě. Autonomná
Albanie byla by jevištěm věčných krve-
prolití. Dáváme přednosť srbske
zeměsprávě, jež nám přinesla svobodu
a je spravedlivá a kulturná. Připojujeme se
ve všem k protestům, které vám už poslali
tisícové občanů z Tyrany, Kroje, Drače,
Albasanu atd.
Al
Grey
Reuterův
Kemal
Ismail
Albánie
Londýn
Petrohrad
Drač
13
article
Rusko a Japonsko.
Rusko a Japonsko.
Čína, připravujíc se k válce s Ruskem, po-
čítá podle německých informací na spojenství
Japonska. Onehdy jsme nčiníli na tomto místě
výklad o položení na dálném Východě a do-
vodili jsme, že takové naděje Číny i Němců jsou
marné. Správnost našeho nazírání potvrzuje
dopis z Tokia v „Golosu Moskvy“.
Dopisovatel oznamuje, že v Tokiu jest roz-
hodnuto poslati knížete Kacuru opět do Petro-
hradu s týmž posláním, které bylo přerušeno
smrtí mikadovou. Japonsko v tomto oka-
mžikujistě více potřebuje spolku
s Ruskem, protože v časové mezeře mezi
oběma návštěvami kn. Kacury staly se na dál-
ném Východě ohromné změny. Japonsko jest
uvnitř zmitáno politickými rozbroji a strádá
finančními nesnázemí. Kromě toho jeho po-
zornost vícek sobě obrací panam-
ský průplav, než chut Číny utkat
se s Ruskem. Kromě toho protektorát Ru-
ska nad severní Mongolií zavazuje Japonsko
k některým opatřením v jižní Mongolii, o kte-
rémžto rozhraničení siér už loni Sazonov mlu-
vil v hosudarstvenné dumě.
Kníže Kacura pojede do Petrohradu, aby
se dohodl ještě o některých podrobnostecl
vzájemné smlouvy. To znamená, že Japonsko
potřebuje přátelství Ruska aspeň tolik, jako
Rusko Japonska.
Němec
Kacura
Rusko
Japonsko
Čína
dálný východ
Tokio
Petra
Mongolie
Petrohrad
Golos Moskva
15
article
Nový ruský časopis „Slavjanin“, vycházejíe
dvakráte týdně, nazývá slovanské plémě pleme-
nem pravdy. Jestliže přehlédneme celou dráhu na-
ší kultury, od té doby, co jsme my, Slované, vstou-
pili na arénu letopisné historie, uvídíme, že všich-
ni naši geniové vedli boj ve jménu pravdy. Již
prví naši učitelé. Cyrill a Method, kteří dali nám
základy naší kulturní a historické svéráznosti, za-
čali bojem proti staré heresi, oni ukázali, žek
Bohu možno se modliti nejen latinským, řeckým
nebo hebrejským jazykem, ale i slovanským. Pře-
vrat, který oni zpúsobili v křesťanské církvi, do-
vršil Polák Koperník, který geocentrismus za-
měnil heliocentrismem, dokázav, že zemně se točt
kolem sluace. Čech Jan Hna totéž vykonnl v obla-
stí cthiky; rozrušiv „papocentrismus“, trpěl na hra-
nici za pravdu. Čech Komenský učiníl v oblasti
pedagegiky totéž, co Cyrill a Method v oblastí cír-
kevní: v zápase s latinskou scholastikou dokázal,
že vevěta má být podávána lidem jich rodným ja-
nykem a že takové vzdělání urychlí snahy lid-
ských skupin ke zdokonalování. Rus Lobačev-
skij, rozrušiv základy geometrie Euklidovské, způ-
sobil v geometrii takový převrat, jako Koperníkv
astronomii. Základy moderní chemic pocházejí o
Rusa Mendělejeva a v jeho stopách sla Polka
Sktedovská, která překvapila svět svým objevem
radia. Srb Tesla udělal převrat v oblasti elektřiny.
Takové zásluhy má Slovanstvo ve vědě; v uměn
slovesném kdo může peminout Dostojevskéhoa
Tolstého, kteží mají opravdu světový význam.
Věichni tito slovanští geniové prahli po jednom —
po panství pravdy na zemi, po odstranění bludů.
Oni byli bojovníky za opravdovou svobodu člově-
ka, plnou ve všech směrech. Podle těchto geniů
můžeme soudit o další úloze Slovanů v člověčen-
stvu.
Slovan
bůh
Polák
Koperník
Čo
Hn
Komenský
Cyrill
Rus
Lobačev
Koperníkv
Mendělejev
Polk
Sktedovská
Srb
Dostojevského Tolstý
Tesla
16
title
Rusko, Rakousko a balkánský
Rusko
Rakousko
18
article
Proslulý srbský diplomat a puhlicista Čed
Mijatovič, býv. ministr a vyslhnec v Londýně, uve-
řejňuje v „Daíly Teledraph“ ze dne 12. t. m. člá-
nek o nynější krisi v Evropě, v němž podává přímo
sensační odhalení o vzniku balkánského svazu jako
výsledku ruské politiky proti postupu Rakouskc
na Balkáně.
Počátek nynějšího zmiatku, píše Mijatovič, vy-
chází zanexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-
Uherskem r. 1903. Samovolný čin hr. Aehrenthal
byl by tebdy málem způsobil všeobecnou evrop-
skou válku. Rusko však nebylo ještě pohotovo, ale
počalo se ibned přípravovátí k akci za vhodnějši
příležitosti, nejen aby smylo ponížení, kterému je
rakousko-uherská diplomacie vydala, nýbrž z dů-
vodů mnohem vážnějších. Anexe Bosny a Hercego-
viny byla všeobecně pokládána jen za první krok
na postupu dualistické monarchie k Solunu. Rusko
bylo odhodláno předejití takové eventualitě každým
možným zpěsobem. Nejpřirozenějčím a snad nej-
snadnějším plánem bylo zříditi srbskou a bulhar-
skou přehradu mezi Rakouskem a Solunem. Byl t
starý plán, který se prvně ohlásil ve smlouvě
ujednané v San Stefanu, jejž však podařilo se Ra-
kousku, podporovanému Veškou Britanií, zmařiti
na berlinském kongresu r. 1878.
Mijatovič
Londýn
Evropa
Balkán
Bosna
Hercegovina
RakouskoUhersko
Rusko
Rakousko
San Stefan
Británie
Daíl Teledraph
19
article
Chance byly mnohem lepší r. 1912, kdy Fran-
cie byla spojencem Ruska a Velká Britanie příte-
lem, oba státy pak byly ochotny k součinnosti
Ruskem. Ruský velevydanec v Turecku Čarykov
počal r. 1911 pracovati pro zřízení aliance mezi slo-
vanskými balkánskými národy v první řadě a mezi
balkánskými Slovany a Řeky v druhé řadě. Ale
jeho činnost a její výslovně protirakouská tendence
byla tak málo zastřena, že Rakousko sl stěžovalo
v Petrohradě a Čarykov upadl zdánlivě v nemilost
a přestal býtí velevyslancem v Cařihradě. Odešl
z Cařihradu, ale nevrátil se do Petrohradu. Zvoli
si k pobytu rumunské město Konstanci na Černém
moři, odkudž, jak se nyni věří, pracoval dále pro
slianci mezi čtyřmi balkánskými státy. Jeho nej-
horlivějším spolupracovníkem byl ruský ministrv
Bělehradě Hartwig. Je ovšem nemožno, že by tito
dva díplomuté byli mohli pracovati nezávisie na
ruském mínistru zahraničných záležitostí a bez jeho
instrukcí.
Je nyní dobře známým faktem v diplomati-
ckém světě, že spolek. Bulharů. Srbů a Řeků byl
utvořen na podnět a za součinnosti Ruska. Je dále
dobře známo, že první článek tajné smlouvy se tý-
ká akce spojenců v připadě, že by rakouská armá-
da vírhla do sandžaku, a že druhý článek slanoví
společnou akci proti Turecku. Schůzka cara s ně-
meckým cásařem na jaře minulého roku, návštěvy
bulharského krále ve Vídni a v Berlíně počátkem
června, stejně jako cesta krále černohorského do
Vídně v téže době souvisely vesměs s chystanou
válkou proti Turecku.
Chanka
Fran
Řek
Hartwig
Bulhar
Srba
Rusko
Velká Británie
Turecko
Rakousko
Petrohrad
Cařihrad
Zvol
Konstanc
Vídeň
Berlín
20
article
Návštěva Poincaréa v Petrohradě v srpnui
návštěva Sazonova v Balmoralu i jeho dlouhá vy-
jednávání se sírem Edvardem Greyem měly za
účel zajistiti souhlas Francie a Velké Britaniea
ruskou politikou na Balkáně.
Pozoruhodným faktem jest, že 24 hodiny po
tom, kdy Sazonov skončil své poslání v Balmo-
ralu. Bulharsko, Srbsko a Černá Hora zahájily svou
mobilisaci. Soudí se, že Velká Britanie slíbila Rusku
toliko svou diplomatickou podporu na Balkáněa
nic jiného. Je však sptva možno, aby se v Balmo-
ralu bylo neuvažovalo o vžech možných vývojích
a důsledcích ruské politiky na Balkáně. Že tam
byla asi učiněna velmi vážná rozhodnutí, vysvítá
z okolnosti, že sir Edvard Grey pokládal za vhod-
né pozvati vůdce oposice Bonara Lawa, aby příšel
do Balmoralu, by byl podrobně seznámen se sku-
tečnostmi situace.
Musím se ještě zmíniti o známém faktu, že Ru-
sko skoro současně s mobilisací balkánských států
nařídilo částečnou mobilisaci svého vlastního voj-
ska v Polsku na hranicích Rakouska. To se stalo
na základě formálního závazku vůči slovanským
státům na Balkáně, protože se soudilo, že Rakou-
sko, seznajíc poslední cíl balkánské války, snad
se pokusí předejíti mu vojenským zakročením. Kdya
by se Rakousko bylo hnulo tímto směrem, bylo by
ruské vojsko vtrhlo do Haliče.
Sazonov
Grey
Law
Petrohrad
Francie
Balkán
Balmo
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Velká Británie
Rusko
Polsko
Rakousko
Halič
Edvard Grey
21
article
Tento přehled je pouze historií iniciativy.
organisace a cíle balkánské války. Ukazuje, že
tato válka byla ve skutečnosti dílem Ruska. Na-
značuje, že Rusko je skutečnou hybnou a inspiru-
jící silou za slovanskými trůny na Balkáně. Z toho
lze snadno vyvoditi, kdyby si Rusko přálo za-
staviti válku, že válka bude zastavena zejtra. Ani
nepřekvapuje, panuje všeobecné domnění, že k
obnovení války došlo na pokyn Ruska, které v tom
nalézalo nejlepší možnost zmařiti diplomatický
úspěch Rakouska v Albanii. Rakousko nalézá se
nyní ve vážném dilemmatu. Může ve své tísni býtl
denuceno buď vzdáti se úplně utvoření Albanie.
schopné delší ezistence, a ve skutečnosti kapitu-
lovati před Ruskem, nebo se odvážiti války. A
kdežto balkánský konílikt byl posud lokalisován,
válka mezi Rakouskem a Ruskem by nebyla míst-
ní záležitosti. Proto soudím, že v nejbližších čtrná-
eti dnech se rozhodne, budeme-li miti všeobecný
evropský výbuch nebo ne.
Potud Mijatovič. Článek tento byl psán před
uveřejněním úřadních zpráv o částečné demobilí-
saci na hranicích rusko-rakouských, čímž byla
dána odpověď na jeho poslední dilemma.
Mijatovič
Rusko
Balkán
Rakousko
Albánie
22
title
Z pomezí kladského.
V Náchodě, 10. března 1913.
Náchod
23
article
Hanuš Schwaiger.
Jindřichohradecké vzpomínky. Napsal L. Domečk
II-
Z Horní Pěné Schwaiger často zašel
do Jindř. Hradce. V r. 1881 naskyfla se mu tu
náhodou také práce v zámku. V Červené věži
objevil totiž ředitel panství dr. Karel Jičínský
fresku, představující český sněm z doby pano-
vání Vladislava II. Kopii fresky té dal prové-
sti malíři Petru Maixnerovi a druhou kopii
podle kopie Maixnerovy Schwaigrovi. Část
oné fresky ještě sám Schwaiger odkryl a při-
maloval ji ke své kopii. Jindy zase pro ruko-
pis německého životopisu Heřmana hr. Čer-
nína, který sepsal archivář Frant. Tischer, na-
maloval dle originálu v zámku jindřichohrade-
ckého chovaného podobiznu Heřmana hr. Čer-
nína a pro knížete Liechtensteina provedl ko-
pie gotických fresek v jindřichohradeckém
kostele sv. Jana Křtitele. Při tom náhodou
všiml si dřevěné sošky Panny Marie, stojící
na postranním oltáři v prvé lodi, v níž poznal
uměleckou práci značné ceny ze 16. století.
Soška ta byla na to z kostela svatojanského
přenesena do kostela proboštského, kde na-
lézá se v sakristii.
Schwaiger
L Domečk
Jindřichův
doktor
Jičínský
Maixner
Maixnerův Schwaigr
Heřman
František
Tischer
Liechtenstein
svatý . Jan
Křtitel
Marie
Hradec
vání Vladislav II
24
article
Obyčejné cesty z Horní Pěné do Jindř
Hradce Schwaiger podnikal, aby si tu nakou-
pil různé potřeby životní nebo aby vybavíl se
ze své samoty a pobavil se a osvěžil po prácí
v zájezdním hostinci „U vola“, zvaném ob
vykle „U volů“, na Novém městě. Na cestách
těch provázíval ho někdy sluha jeho Toni, je-
muž svěřoval i svou tobolku. Hostinské míst-
nosti „U vola“ byly dvě, větší, kde zvláště
živo bylo o trzích a večer před nimi a menší.
jež od větší místnosti byla oddělena pilířem
a v níž Schwaiger sedával se svou společno-
stí. Byla to veselá společnost dobrých přátel.
Ve společnosti té se Schwaigrem osobně jsem
se seznámil. Schwaiger před sebou měl na
stole státi vlastní cinový džbánek, z něhož
„U volů“ vždy pivo píval. Nejmilejším druhen
ze společnosti „U volů“ byl Schwaigrovi foto-
graf a malíř Bohdan Liška, který má na ně
mnoho zajímavých vzpomínek a s nímž Schwai-
ger přátelství udržoval a dopisoval si až do
své smrti. Teprve pozdě v noci Schwaiger ubí
Schwaiger
Schwaigr
Liška
Jindřichův Hradec
25
article
Viz „N. L.“ ze dne 12. března č. 70.
Viz „N. L.“ ze dne 12. března č. 70.
ral se od „Volů“ do svého pěnenského zátiší.
doprovázen někdy kus cesty přítelem svým
Liškou.
Ve veselé společnosti „U volů“ r. 1881
vznikla a uskutečněna byla myšlenka, vydá-
vati psaný satírický list s názvem „šiška“. T
bylo ovšem něco pro Schwaigra, který nená-
viděl všecko maloměstské šosáctví. A šosáctv
to a jeho představitelé byli v listě tom nemí-
losrdně bičováni. Ani sám starosta města ne-
byl v něm ušetřen. I o jiné vtipy, někdy vskut-
ku dobré, nebyla nouze. „šiška“ byla po ce-
lém městě půjčována a s dychtivostí čtena, o
čemž nejlépe svědčily její roztrhané a uma-
zané listy. V témž roce 1881 společnost „Ú
volů“ vydala dokonce zvláštní bohatě ilustro-
vané číslo, nazvané „šiška sobě“. Pamatuji
se, že na titulním listě byla ilustrace. Boh.
Liška
Schwaigr
Ú vůl
26
article
Lišky, představující hospodu „U volů“, k nít
po novoměstském náměstí ubíralo se několik
ligurek z její večerní, vlastně noční společno-
sti. Mezi nimi dobře poznati bylo možno i sa-
mého Schwaigra. Ten do „šíška sobě“ přispěl
celostranným obrazem, jenž je ryze schwai-
grovským. Před domem, z něhož na obraze
vidětí jsou však jen krákorce arkýře, stojí za-
milovaný jinoch v renaisančním úboru. Právě
dopěl za tiché noci píseň lásky své milé dívce.
při níž doprovázel se sám na kytaru. V tom
otevřelo se v arkýři okno. Odložil ihned ky-
taru a nastavil klobouk, do něbož padá mi-
lostný lístek. Pro lásku obou milenců a jich
roztoužení nemá však pražádného smyslu malý
psík, který zastavil se u kytary a ji po zvyku
všech psů zneuctívá.
„šiška“ způsobila v Jindř. Hradci mnoh
rozruchu a rozmrzelosti i zlosti u těch, kdo
její satírou a vtipy byli potrefeni. I nebylo di-
vu, že učiněno bylo na jeji vydavatele udání
u okresního hejtmanství, které zavedlo i vy-
šetřování. Následek byl, že koncem r. 1881
vydávání „šišky“ k radosti mnohých v ní po-
trefených bylo zastaveno.
Jindřichův
Hradec
27
article
Když Schwaiger někdy ve dne přišel do
Jindř. Hradce, zastavil se obyčejně u přítele
Lišky v domě Steffalově v Kmentové ulici. Ú
něho si poseděl, popovídal a pokouřil z malé
dýmky. Tu jsem se s ním někdy též sešel a tu
jsem poprvé spatřil jeho pěnenské „Novo-
křtěnce“, které mu Liška fotografoval. Jed-
nou, bylo to v letě r. 1885, požádal jsem Lišku
aby vykreslil zámek v Dírném a zámek v Čer-
vené Lhotě pro list, který měl jsem vydati
k výletu, pořádanému některými spolky jin-
dřichohradeckými do Červené Lhoty a Dírně-
ho. Liška byl ochoten žádosti mé vyhověti,
ale pak mu napadlo, že cennějšími byly by
kresby od Schwaigra a uvolil se, že ho o ně
požádá. Za nějaký den přišel jsem k Liškovi.
který mne jaksi s ostychem kresby Schwai-
grovy předložil. Byly to pouhé, hrubými čara-
mi nakreslené silhouety. Liška i já jsme sice
uznali, že jsou umělecky provedeny, ale obá-
vali jsme se, že široké obecenstvo, jež výletu
se zúčastní, neučinilo by si pravou představu
o obou zámcích, zvláště o zámku červeno-
lhoteckém, malebně položeném na skále upro-
siřed rybníka, a že by se tudíž jimi reklamy
pro výlet nedocílilo. Liška proto rozhodl se.
že oba zámky sám nakreslí, cež se i stalo,a
Schwaigrovi již nějak vymluvil, proč jeho
kresby v listě výletním se neobjevily.
Schwaiger pobyl v Horní Pěné do 15. pro-
since 1885. Z Horní Pěné odebral se do Prahy.
Schwaiger
Jindřichův
Liška
Schwaigr
Hradec
Kment ulice
Červený Lhota
Praha
dům Steffalov
Červená Lhota
28
article
Od té doby, co Pěnou opustil, až do své smrti
několikráte Jindř. Hradec navštívil, ale vždy
jen na krátko. Rokem 1900 počínaje, kdykoliv
do Jindř. Hradce přišel, vždy zastavil se
JUDra. Jana Slavíka, advokáta a býv. zem-
ského a říšského poslance, a rád u něho po-
byl. Dr. Slavík totiž v kritické pro Schwaigra
době zachránil ho a za to byl mu Schwaiger
vděčen do jeho smrti a choti jeho až do své
smrti.
Hanuš Schwaiger byl r. 1900 jmenován
ministerstvem kultu a vyučování profesorem
české techniky v Brně. Že místa tohoto dosáhl
za to měl nejvíce co děkovati svému rodáku
ministru dru. Ant. Rezkovi. Ale než se tak
stalo, bylo nutno překonati velkou jednu pře-
kážku. Musili dříve nějak uspokojeni býti vě-
řitelé Schwaigrovi, kteří by mu jinak byli.
jakmile byl by se stal profesorem, služné až
do existenčního minima zabavili. V této trap-
né situaci Schwaiger vzpomněl si, že by mu
mohl pomocí známý jeho dr. Slavík v Jindř.
Hradci, o němž asi také věděl, že má nejen
lásku, nýbrž i opravdové porozumění pro
umění, zvláště pro umění malířské. Sám však
ostýchal se přímo na dra. Slavíka se obrátiti
Proto poslal z Vídně do Jindř. Hradce za sebe
vyjednávati přítele svého, básníka Machiara,
Jindřichův
Slavík
Schwaiger
Rezek
Schwaigr
Machiar
Hradec
Jindřichův
Brno
Vídeň
29
article
který úlohu svou. s plným, zdarem provedl. D
Slavík přiměl věřitele Schwaigrovy, že při-
stoupili na narovnání a uspokojil je, načež
Schwaiger mohl přijati místo profesora n
české technice v Brně, aniž musil míti obavy.
že ze služného mnoho mu nezbude.
Z vděčnosti Schwaiger choti dra. Slavik
věnoval k Ježíšku r. 1900 vějíř, jehož jedno-
tlivé listy ozdobil malovanými ligurkami ze
svých obrazů. V dopise, kterým dar tento do-
provázel, píše: „Milostivá panil Konečně do-
voluji si zaslati Vám slíbený vějíř. Chtel jsem
mermomocí také Hynaise a Pirnera na tom
mět, ale nebylo to k dosáhnutí. Posílám tedy
jen reminiscence svých vlastních prací.
Slavík
Schwaigrův
Schwaiger
Hynais
Pirner
Brno
30
article
Dru. Slavíkovi a rodině jeho Schwaigen
věnoval též rodinný oltářík trojdílný, který
vymaloval r. 1902; uprostřed pod obrazem
Marie je věnování: „Familiae. Doktoris. Joan
nis Slavík. Pietatis. Ergo. H. S.“ Na zadn
straně oltářiku Schwaiger načrtl obrysy oltá-
říku a napsal: „Na levém křídle dr. Jan Sla-
vík, advokát v Jindř. Hradci, a oba synové
jeho. Na pravém křídle oltáře zobrazena cho
a dcera dra. Slavíka se zetěm drem. (Nová-
kem). Tento trojdílný oltářík jest věnován ro-
dině dra. Jana Slavíka v Jindř. Hradci na pa-
mátku, že mne tento z rukou lichvářských
vysvobodil. Uprostřed jest Panna Maria jindři-
chohradecká, kteréžto já, Hanuš Schwaiger
malíř z Jindř. Hradce, oltářík tento obětuji.
za podobiznou mou vlastní nalézá se v pravo
podobizna mé ženy Josefiny Schwaigrové.
kdežto v levo sv. Lukáž (patron malířů) mne
uvádí v popředí, v levo štítonoš s erbem mě-
sta Jindř. Hradce, v pozadí město. Tento
obraz jsem dne 17. srpna 1902 dohotovil, za
tož buď Pán Bůh pochválení Hanuš Schwaiger.
Na pasekách u Bystřice pod Hostýnem na Mo-
ravě.“ Ku podpisu Schwaiger připojil ještě
svou pečet.
Mimo to Schwaiger zaslal jednou dru
Slavikovi pohledníci, na níž namaloval zvů
obraz „Polapený skřítek“ a jindy zase útržky
papíru s různými svýmí skízzami.
Fr. Táborský v životopise Schwaigrově
praví, že na českém jihu rodí se dosud origi
nální lidé. Hanuš Schwaiger, rodák jindřicho
hradecký, patřil k ním nejen svým životem
nýbrž i celým svým uměleckým dílem.
Slavík
Joana
Schwaiger
doktor
Sl
Jindřichův
Marius
Schwaigr
Lukáž
bůh
pohledník
František
Táborský
Schwaigrův
Jindřichův
Hradec
Bystřice pod Hostýn
Marie
31
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
(Usilování Němců o česká města na
pomezí Kladském. — Universitní exe
tense v Náchodě. — Živnostenský
kurs. — Sjezd důvěrníků.)
Známá německá elektrárenská společnost trut-
novská „Union“ v poslední době všemi prostředky
snaží se dostati ve své područí česká města při
pomezí Kladském a želí už přijala nabídku její
radikální Police a ohrožen je v poslední době i
Hronov, kde soukromá elektrárna je v jisté krisi.
Němec
Náchod
Hronov
32
article
Rozpětí velkopodniku německého v našem kraji
dlužno lilovati. Němci trutnovští slibují nám sice
všecko — ličí nám růžovými barvami nesporný ho-
spodářský zisk zavedením lacinější energie, pro při-
pojení Náchoda jsou všecky velké podniky textilní
— ředitel rakouských textilních podniků Stern
chytře povolán dokonce do správní rady podniku
— ale i přes to, že město Náchod nemůže zatím
svému občanstvu dáti ze své elektrárny těch vý-
hod, přece z ohledu národnostních musí dáti své
veto. Pravda: zlaciněním proudu elektrického Ná-
chod by velmi získal a získala by i Česká Skalice,
Červený Kostelec atd. — ale je také jisto, že při-
stoupením Náchoda k německé elektrárenské spo-
lečnosti trutnovské by zavedena byla nad český náš
kraj německá kuratela a třebaže dnes Němci ze
společnosti té jsou k nám úlisní — jistě by zuby
své ukázali, až by nás pevně měll. Zalím potřebují
Náchod a okolní česká města k zúrekování svých
velkých kapilálů, investovaných do velkopodniku
trutnovského — a proto jsou klidní. Přistoupení
Police neschvalujeme a je to na výsost charakteri-
stické, že k německému podniku trutnovskému
přistoupilo nejdřiv město, kde daří se planému ra-
dikalismu, a kde okresním starostou je předseda
místní organisace strany státoprávně-pokrokovél
Proto snad také „Samostatnost“ — mlčíl
Universitní extense zahájeny bylyv
Náchodě mlnulé neděle přednáškou Phil. a JUDra.
Němec
Stern
Phil
Náchod
Český Skalica
Červená Kostelec
33
article
Maršana o roku 1848 v sále u Krouských. Tut
neděli přednášel p. MUDr. Jos. Šebor o sociální
hygieně.
Živnostenský kurs pořádá místní or-
ganlsace národní strany svobodomyslné (pořadí
druhé). Náchodské živnostnictvo má horkou půdu
— strany děl ické mají tu své tři konsumy a děl-
nické pekárny, své hostince — proto jeho hmotná
postavení není nejlepším a je div, že jsou ještě jed-
notlivci, kteří jsou vedeni jako členové u sociali-
stických stran. Jsou to ovšem zbytky z minula —
poměry se krystalisují — ale živnostnictvo samo
ve svém zájmu mělo by si počínat rozhodněji. Za-
hajovací přednášku v živnostenském kursu měl pan
J. Kamelský. V neděli 9. března přednášelv
Náchodě pan JUDr. L. Mollenda.
Sjezd důvěrníků národní strany svobo-
domyslné z 23. a 24. vel. okresu usnesen byl ve
schůzí organisace králové-hradecké na měsíc kvě-
fen do Nového Města n. Met. Rozhodnutí to ví-
řáme — ač nepadá tím usnesení místní organisace
náchodské, která rozhodla se letos uspořádati sjend
stoupenců národní strany svobodomyslné v Ná-
chodě, spojený s veřejnou politickou schůzí, na
které účast přislibili posl. dr. Kramář a dr. Jar.
Preiss.
F. K. Z.
Maršan
Krouská
MUDr
Jos
Šebor
J Kamelský
JUDr
L Mollenda
doktor
Kramář
Jar
Preiss
Náchod
Nový město
Ná
organizace král
34
article
Ze strany.
Ze strany.
Organísace na Král. Vínohradech. Důvěrnický
sbor bude konati s živnostenským odborem schůzi
v ponděli dne 17. t. m. o 8. hod. več. v síni č. 3
Národního domu. Na programu je přednáška p.
red. Kamelského a rozhovor o další činnosti
důvěrnických sborů v jednotlivých volebních o-
kresích. Každý člen důvěrnického sboru obdržel
písemné oznámení, že byl zvolen důvěrníkem, aby
určitě věděl o svém zvolení. — V dubnu bude sií
č. 3 vždy v pondělí volná, proto začnou pravidelná
pondělní schůzky organisace a živnostenského od-
boru. Členové nechť neodkládají složních listků,
které obdrží současně s legitimacemi, ale ať jich
užijí k zaslání příspěvku organisačního,
Král
Kamelský
národní dom