ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3969a250-8f51-11dd-ba1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 121, place 104, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROVNÍ LISTY.
3 masthead
14. března 1913. číslo 72.
4 article
Němci, obstrukce a úděly. Tisk německo-nacionálního Verbandu m tou dobou plné ruce práce s „prohřešky“ „výstřelky“ německých schůzí voličských pro- ti taktice Verbandu v otázkách obstrukce údělů. Posl. Ansorge a bodří jeho němečte Orličané dostali svůj díl za známou resoluce v Rybné proti obstrukci, jakožto zhoubě všech vrstev německého obyvatelstva a nyní při- stupuje se k vyškrabování neméně šeredné kaňky, kterou na zářivý svůj obstrukční pra- por utrousilí liberečtí voličové posl. Hartla minulé soboty, zakázavše svému poslanci, aby hlasoval proti zemským údělům z nových daní. Tato trefa přímo do černa obstrukce byla takovým překvapením pro německou ve- řejnost v Čechách, že se až odmlčela a „Rei- chenberger Ztg.“, orgán pro německo-nacio- nální stranu v Čechách, teprve včerejšího dne jal se opatrně omakávati zející ránu, kterou strana v samém sídle jeho utrpěla. Praví, že tomuto usnesení Hartlových voličů nepřikládá žádné váhy, poněvadž prý dobře ví, že mě- šťanstvo liberecké stojí na jiném stanovisku. než jaké projeveno bylo na schůzi, navětívení asi prý 200 voliči, z největší části úřadníky a učiteli. Poněvadž prý však usnesení to vy- kládá se v českém tisku a snad i v místodrží- telství tak, jako by voličstvo liberecké chtělo vpadnout německým poslancům v týl a chová přání, aby německá obstrukce beze splnění německo-nacionálních požadavků německých byla zastavena, ujišťuje čacký německo-nacio- nální orgán liberecký, že jest zmocněn od směrodalných politických osobností v městě ku prohlášení, že s usnesením Hartlovy schá- ze pro úděly nejsou srozuměny a naopak stoj na stanovisku, že se má v obstrukci pokra- čovati ještě s větším důrazem a všechny síly upjaty mají býti k tomu, aby požadavky ně- mecké, vládou a Čechy tvrdošíjně odpírané. byly vynuceny.
Němec Posl Ansorge Hartl Hartlův Čecho Čechy Rei
5 article
Orgán dra. Turnwalda domnívá se, že ucpe trhlinu obstrukčního korábu konopím velkých slov, i prohlásiv vyrovnání za mrtvo, o čemž prý zbytečno ztráceti slov, rukuje zase jednou s provinci „Deutschböhmen“. Při tom mu uklouzlo zajímavé doznání. Škodu, kterou Němci utrpěli obstrukcí, oceňuje na nesčetné miliony a táže se, zdali Němci nyní pro několik milionů, jež země má od státu na údělech obdržeti, chtějí plachty shrnouti vzdáti se protivníku na milost i nemilost. Fráze, že se nyní musí všichni Němci v Če- chách pozdvihnouti jako jeden muž a žesi musí nikoli slovy, ale činy vybojovati své prá- vo, že Němci potřebují muže, nikoli diplo- maty, v bojí, který nyní nastane, nevylákaji ani kočku od kamen, jak Němci říkají. Neza- kryje se jimi jeden positivní fakt, že široké vrstvy německého lidu i inteligence vzkazuj svůj odsudek obstrukce Verbandu slovy i roz hořčenými i konečně už posměšnými.
Němec
6 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Demobílisnce.
RakouskoUhersko
7 article
Stejně znějící prohlášení rakouské a ru- ské vlády o nastávající demobilisací na rusko- rakouských hranicích příjato veškerou veřej- ností nejen u nás, nýbrž i v celé západní Evro- pě s povděkem, poněvadž v něm spatřován důkaz, že mír v těchto místech porušen ne- bude. Ale v rakouském ministerstvě vnějšícl věcí jsou rozmrzelí, že ruská tisková kancelái kromě úřadního prohlášení o demobilisaci rozeslala ještě vysvětlující zprávičku, dle níž ruská vláda byla rakouským kabinetem ubez- pečena, že rakousko-uherská mon- archie nechová nijakých útočný ch úmyslů proti svým jižním souse- dům. Z dnešního, zahraničním ministerstvem inspirovaného výkladu vídeňské „Reichspost vysvítá, že ruská vláda si přála, aby ona v- světlivka (že Rakousko nemá útočných úmy- slů na jihu) byla pojata do společného pro- hlášení obou vlád, že hr. Berchtold se prot- tomu vzpíral a proto publikování oné vyhlášky
Berchtold Rakousko
8 article
se zdrželo o celé dvě neděle. Teprve. když p. Sazonov upustil od svého přání, bylo možno prohlášení vydati. Jestliže ruská ti- sková kancelář vysvětlení to přece rozeslala, spatřuje prý v něm hr. Berchtold nepřístoj- nost. „Reichspost“ hledá pak příčiny, které mohly p. Sazonova vésti k tomu, aby vysvět- livku uveřejnil i proti vůli rakouského kabí- netu. Byly to jednak ohledy na Srbsko a Černou Horu, které by v ruské demo- bilisaci mohly spatřovati známku, že Rusko je opouští, ač na jižních hranicích rakouských demobilisace ještě nařízena nebyla; jednal ohledy na veřejné mínění ruské. které by si rozhodnutí ruské vlády mohlo vy- kládati také nepříznivě pro jižní Slovany. Domněnka „Reichspostu“ bude asi správ- ná. Rusko neshromáždilo své vojsko na ra- kouských hranicích proto, že by se chystalo k válce s Rakouskem, nýbrž jen proto, že hned po vypuknutí války na Balkáně Rakou- sko počalo stahovati své vojsko k hranicím srbským a černohorským, v tu dobu úplně bezbranným, poněvadž všechno srbské a čer- nohorské vojsko bylo na tureckých bojištích V tu dobu Rusko uznalo za nutné mobilisaei na rakouských hranicích dáti monarchii v čas výstrahu, co by mohlo následovatí, kdyby Ra- kousko poružilo mír na jihu.
Sazonov Berchtold Srbsko Černá Hora Rusko Rakousko Balkán Slovan
9 article
Výstraha nebyla marná; na jihu rakouské říše máír skntečně porušen nebyl a patrně již nebude. Ale pak nastává jiná otázka, kterou se zabývají dnes na př. „Arb. Ztg.“ a „Zeit“ proč totíž Rakousko stahovalo své vojsko n jižní hranice. Nemělo-li nijakých útočných plánů, nebylo tam vojska třeba, poněvadž o jihu Rakousku nikdo nehrozil. „Arb. Ztg.“ za- vírá svou úvahu přesvědčením, že hr. Berch- told se notně blamoval a „Zeit“ vidí v demo- bilisaci porážku rakouské díplomacie. V Haliči konservativné kruhy jsou demo- bilisací potěšeny, ony kruhy však, které tou- žebně očekávaly válku s Ruskem a anner- kongresovky, mluví o demobilisaci také roz mrzele a shledávají v ní nekrvavou porážku Rakouska. „Nov. Ref.“ píše, že je to pro Ra- kousko nová Sadová. Jako r. 1866 u Sadové za hluku děl skončilo jeho historické poslán v německé říši, v západní Evropě a v Italii tak nyní za šelestění diplomatických not škrt- nutno bylo poslání Rakouska na východč Evropy a na Balkáně. Sto let úsilí, výdajňa obětí, přinesených tomuto poslání, zredukoval nyní hr. Berchtold na otázku Skadru, jebož se na konec také vzdá, poněvadž Skader do- stanou Černohorci pomocí Srbů. Ale Vídeů se raduje, poněvadž Vídeň vždycky měla ra- ději balkánské operetky, než balkánské poli- tické myšlenky. Dnes má již ne operetku, ný- brž celou komickou operu balkánskou. Truch- livo jest — končí „Nov. Ref.“ — viděti lidi kopoucí sobě hrob v domnění, že kopou zá- klady památníku své slávy. Nu tak zle nebude. Jest rozhodně slav- nější, zjednati, třebas pozdě, průchod rozumn politice, než se pouštěti do dobrodružství, n pohled sebe vábnějšího.
Berchtold Srba Rakousko Berch Halič Rusko Evropa Balkán Vídeň Truch
10 article Za hranicemi.
Za hranicemi. K rumunsko-bulharskému sporu. Jestlíže Bulharsko svolilo, aby spor, kte- rý s ním vyvolalo Rumunsko, byl vznesen na evropské rozhodčí, to ještě nikterak nezna- mená, že by uznávalo nároky rumunské za trochu spravedlivé. Dr. Danev vyložil panu Berbenkovi, so- fijskému dopisovateli „Nového Vremene“, oě jde. Pravil: Rumunsko žádá od Bulharska území nej- prve z toho důvodu, že prý podle berlínské smlouvy má právo na Silistrii (Derster), ale jakousí zvláštní procedurou bylo toho práva zbaveno. Ale tak se věc nemá. Berlínská smlouva jest jasná. Ona dala Bulharsku víc, než skutečně obdrželo; oč Bulharsko zkráce- no, toho se dostalo Rumunsku přes protest představitele Ruska, plukovníka Bogomolová. jenž byl pobouřen, že hranice rumunská pro- vedena od Silistrie pouze na 700 metrů kdežto tatáž hranice od města Mangalie na jih provedena na vzdálenost 7 kilometrů. Dále Rumunsko tvrdí, že potřebuje bul- harského území, abymohlo vystavěti mosl přes Dunaj. I tento argument jest jalový, pro- tože Rumuni mohou si vystavěfi takový most jinde, jako již učinili u města Černovody. Kromě toho Rumuni říkají, že mají právo na kompensace. Tento důvod jest planý už proto, že Rumuni před balkánskou válkou dvakrát byli od nás vyzváni, aby se s námi dohodli, a oni pokaždé odmítli. Ještě po vy- povězení vojny nemělí smělosti úřadně pro- hlásiti svou neutralítu a skutečně Jejich neu- tralita byla velmí přízniva Turecku. Žádaji-l nyní kompensace, je to, nejméně řečeno drzost a neslušnost. Vždyť i jiné státy byly neutralné, a kdyby všecky žádaly od Bulhar- ska kompensace, musilo by rozdati celou svou zemi.
doktor Danev Berbenk Bogomolová Rumun Bulhar Bulharsko Rumunsko Nový Vremen Silistrie Rusko Mangalia Dunaj Černovoda Turecko
11 article
Nehledíme-li k tomu všemu, Rumunske patří ke trojspolku a po vypovězení války jeho patroni prohlásili lokalisaci vojny a prin- cip bezzájemnosti. To se musí prostírat na jejich trabanta. Konečně Rumuní říkají, že se chtějí za bezpečití proti Bulharsku, s nímž potom, až jim dá své území, budou udržovati široké přá- telství. Na to jest odpověď, že Bulharsko Ra- munsku nikdy nebezpečno nebylo a domníva- lo se, že bude s Rumunskem věčně žíti v do- bré vůli. Vážní Rumuní sami se tomuto dů- vodu smějí. Ale kdyby skutečně takové ne- bezpečí pro Rumuny bylo — proč čekali, až Bulharsko zůstane bez jediného vojína, aby se vrhli na naše území pod záminkou, že mu- sejí své zájmy hájit od nás? Přes to přese všecko Bulharsko, zaměst- nané válkou s Tureckem, jest ochotno, třeb s krvácejícím srdcem, nárokům Rumunska po- dle možnosti vyhověti. Za tím účelem jsme mu nabídli, že sboříme všecka opevnění na bul- harské straně a nad to ustoupiti Rumunsku část území při Černém moři, aby mohlo z Mangalie učinit přístavní město. Také Kuco- vlachům v Makedonii nabízíme církevnía školskou samosprávu. Ale Rumunům je toho málo: žádají větší část bulharského územl, což se již nedá ospravedlniti žádnou potřebou a je makavým důkazem, že Rumuni chtějí v krušné pro Bulharsko chvíli vydřít od něho pokud možná největší kus země. Za těch okolností Bulhaři nemohou jinak. než trvati na svém rozhodnutí, že Rumun- sku nesmí být odstoupena ani pí bulharské země.
Rumun Kuca Bulhar Bulharsko Rumunsko Turecko Mangalia Makedonie
12 article
Albanci nechtějí autonomie. Zaznamenáváme již třetí protest Al- banců protí tomu, aby zřízena byla anto- pomná Albanie. Tento třetí protest pochází z okresu kavajského a byl posláni konfe- renci velevyslanců v Londýně, min. Sazo- novu v Petrohradě, min. Greyovi v Londýne a Reuterově kanceláři k vůli publikaci v an- glických listech. Protast má toto znění: My předsedové, muktarové a předáci 48 vsí okresu kavajského v krají dračském prohlašujeme, že neuznáváme tak zv. albán- skou vládu lsmail-Kemala bega ve Valoné prolo že nemá ani od jedinéh albánského plemena plné moci, aby to, čemu říká »prozatímná vláda«, utvořil a řídil. Cizí agent Ismail-Ke- mal tak zv. svoje »ministry« a »národní delegáty« sebral po valonských ulicích nemá práva miuviti jmenem al- banského hároda. Prosíme vás, abyste zamezili utvoření tak zv. »antonomné Al- banie«, neboť my Albanci katolici, mohame- dáni i pravoslavní, nikdy bychom se necítilí svobodnými v takovém státě. Autonomná Albanie byla by jevištěm věčných krve- prolití. Dáváme přednosť srbske zeměsprávě, jež nám přinesla svobodu a je spravedlivá a kulturná. Připojujeme se ve všem k protestům, které vám už poslali tisícové občanů z Tyrany, Kroje, Drače, Albasanu atd.
Al Grey Reuterův Kemal Ismail Albánie Londýn Petrohrad Drač
13 article Rusko a Japonsko.
Rusko a Japonsko. Čína, připravujíc se k válce s Ruskem, po- čítá podle německých informací na spojenství Japonska. Onehdy jsme nčiníli na tomto místě výklad o položení na dálném Východě a do- vodili jsme, že takové naděje Číny i Němců jsou marné. Správnost našeho nazírání potvrzuje dopis z Tokia v „Golosu Moskvy“. Dopisovatel oznamuje, že v Tokiu jest roz- hodnuto poslati knížete Kacuru opět do Petro- hradu s týmž posláním, které bylo přerušeno smrtí mikadovou. Japonsko v tomto oka- mžikujistě více potřebuje spolku s Ruskem, protože v časové mezeře mezi oběma návštěvami kn. Kacury staly se na dál- ném Východě ohromné změny. Japonsko jest uvnitř zmitáno politickými rozbroji a strádá finančními nesnázemí. Kromě toho jeho po- zornost vícek sobě obrací panam- ský průplav, než chut Číny utkat se s Ruskem. Kromě toho protektorát Ru- ska nad severní Mongolií zavazuje Japonsko k některým opatřením v jižní Mongolii, o kte- rémžto rozhraničení siér už loni Sazonov mlu- vil v hosudarstvenné dumě. Kníže Kacura pojede do Petrohradu, aby se dohodl ještě o některých podrobnostecl vzájemné smlouvy. To znamená, že Japonsko potřebuje přátelství Ruska aspeň tolik, jako Rusko Japonska.
Němec Kacura Rusko Japonsko Čína dálný východ Tokio Petra Mongolie Petrohrad Golos Moskva
14 article
Plémě pravdy.
15 article
Nový ruský časopis „Slavjanin“, vycházejíe dvakráte týdně, nazývá slovanské plémě pleme- nem pravdy. Jestliže přehlédneme celou dráhu na- ší kultury, od té doby, co jsme my, Slované, vstou- pili na arénu letopisné historie, uvídíme, že všich- ni naši geniové vedli boj ve jménu pravdy. Již prví naši učitelé. Cyrill a Method, kteří dali nám základy naší kulturní a historické svéráznosti, za- čali bojem proti staré heresi, oni ukázali, žek Bohu možno se modliti nejen latinským, řeckým nebo hebrejským jazykem, ale i slovanským. Pře- vrat, který oni zpúsobili v křesťanské církvi, do- vršil Polák Koperník, který geocentrismus za- měnil heliocentrismem, dokázav, že zemně se točt kolem sluace. Čech Jan Hna totéž vykonnl v obla- stí cthiky; rozrušiv „papocentrismus“, trpěl na hra- nici za pravdu. Čech Komenský učiníl v oblasti pedagegiky totéž, co Cyrill a Method v oblastí cír- kevní: v zápase s latinskou scholastikou dokázal, že vevěta má být podávána lidem jich rodným ja- nykem a že takové vzdělání urychlí snahy lid- ských skupin ke zdokonalování. Rus Lobačev- skij, rozrušiv základy geometrie Euklidovské, způ- sobil v geometrii takový převrat, jako Koperníkv astronomii. Základy moderní chemic pocházejí o Rusa Mendělejeva a v jeho stopách sla Polka Sktedovská, která překvapila svět svým objevem radia. Srb Tesla udělal převrat v oblasti elektřiny. Takové zásluhy má Slovanstvo ve vědě; v uměn slovesném kdo může peminout Dostojevskéhoa Tolstého, kteží mají opravdu světový význam. Věichni tito slovanští geniové prahli po jednom — po panství pravdy na zemi, po odstranění bludů. Oni byli bojovníky za opravdovou svobodu člově- ka, plnou ve všech směrech. Podle těchto geniů můžeme soudit o další úloze Slovanů v člověčen- stvu.
Slovan bůh Polák Koperník Čo Hn Komenský Cyrill Rus Lobačev Koperníkv Mendělejev Polk Sktedovská Srb Dostojevského Tolstý Tesla
16 title
Rusko, Rakousko a balkánský
Rusko Rakousko
18 article
Proslulý srbský diplomat a puhlicista Čed Mijatovič, býv. ministr a vyslhnec v Londýně, uve- řejňuje v „Daíly Teledraph“ ze dne 12. t. m. člá- nek o nynější krisi v Evropě, v němž podává přímo sensační odhalení o vzniku balkánského svazu jako výsledku ruské politiky proti postupu Rakouskc na Balkáně. Počátek nynějšího zmiatku, píše Mijatovič, vy- chází zanexe Bosny a Hercegoviny Rakousko- Uherskem r. 1903. Samovolný čin hr. Aehrenthal byl by tebdy málem způsobil všeobecnou evrop- skou válku. Rusko však nebylo ještě pohotovo, ale počalo se ibned přípravovátí k akci za vhodnějši příležitosti, nejen aby smylo ponížení, kterému je rakousko-uherská diplomacie vydala, nýbrž z dů- vodů mnohem vážnějších. Anexe Bosny a Hercego- viny byla všeobecně pokládána jen za první krok na postupu dualistické monarchie k Solunu. Rusko bylo odhodláno předejití takové eventualitě každým možným zpěsobem. Nejpřirozenějčím a snad nej- snadnějším plánem bylo zříditi srbskou a bulhar- skou přehradu mezi Rakouskem a Solunem. Byl t starý plán, který se prvně ohlásil ve smlouvě ujednané v San Stefanu, jejž však podařilo se Ra- kousku, podporovanému Veškou Britanií, zmařiti na berlinském kongresu r. 1878.
Mijatovič Londýn Evropa Balkán Bosna Hercegovina RakouskoUhersko Rusko Rakousko San Stefan Británie Daíl Teledraph
19 article
Chance byly mnohem lepší r. 1912, kdy Fran- cie byla spojencem Ruska a Velká Britanie příte- lem, oba státy pak byly ochotny k součinnosti Ruskem. Ruský velevydanec v Turecku Čarykov počal r. 1911 pracovati pro zřízení aliance mezi slo- vanskými balkánskými národy v první řadě a mezi balkánskými Slovany a Řeky v druhé řadě. Ale jeho činnost a její výslovně protirakouská tendence byla tak málo zastřena, že Rakousko sl stěžovalo v Petrohradě a Čarykov upadl zdánlivě v nemilost a přestal býtí velevyslancem v Cařihradě. Odešl z Cařihradu, ale nevrátil se do Petrohradu. Zvoli si k pobytu rumunské město Konstanci na Černém moři, odkudž, jak se nyni věří, pracoval dále pro slianci mezi čtyřmi balkánskými státy. Jeho nej- horlivějším spolupracovníkem byl ruský ministrv Bělehradě Hartwig. Je ovšem nemožno, že by tito dva díplomuté byli mohli pracovati nezávisie na ruském mínistru zahraničných záležitostí a bez jeho instrukcí. Je nyní dobře známým faktem v diplomati- ckém světě, že spolek. Bulharů. Srbů a Řeků byl utvořen na podnět a za součinnosti Ruska. Je dále dobře známo, že první článek tajné smlouvy se tý- ká akce spojenců v připadě, že by rakouská armá- da vírhla do sandžaku, a že druhý článek slanoví společnou akci proti Turecku. Schůzka cara s ně- meckým cásařem na jaře minulého roku, návštěvy bulharského krále ve Vídni a v Berlíně počátkem června, stejně jako cesta krále černohorského do Vídně v téže době souvisely vesměs s chystanou válkou proti Turecku.
Chanka Fran Řek Hartwig Bulhar Srba Rusko Velká Británie Turecko Rakousko Petrohrad Cařihrad Zvol Konstanc Vídeň Berlín
20 article
Návštěva Poincaréa v Petrohradě v srpnui návštěva Sazonova v Balmoralu i jeho dlouhá vy- jednávání se sírem Edvardem Greyem měly za účel zajistiti souhlas Francie a Velké Britaniea ruskou politikou na Balkáně. Pozoruhodným faktem jest, že 24 hodiny po tom, kdy Sazonov skončil své poslání v Balmo- ralu. Bulharsko, Srbsko a Černá Hora zahájily svou mobilisaci. Soudí se, že Velká Britanie slíbila Rusku toliko svou diplomatickou podporu na Balkáněa nic jiného. Je však sptva možno, aby se v Balmo- ralu bylo neuvažovalo o vžech možných vývojích a důsledcích ruské politiky na Balkáně. Že tam byla asi učiněna velmi vážná rozhodnutí, vysvítá z okolnosti, že sir Edvard Grey pokládal za vhod- né pozvati vůdce oposice Bonara Lawa, aby příšel do Balmoralu, by byl podrobně seznámen se sku- tečnostmi situace. Musím se ještě zmíniti o známém faktu, že Ru- sko skoro současně s mobilisací balkánských států nařídilo částečnou mobilisaci svého vlastního voj- ska v Polsku na hranicích Rakouska. To se stalo na základě formálního závazku vůči slovanským státům na Balkáně, protože se soudilo, že Rakou- sko, seznajíc poslední cíl balkánské války, snad se pokusí předejíti mu vojenským zakročením. Kdya by se Rakousko bylo hnulo tímto směrem, bylo by ruské vojsko vtrhlo do Haliče.
Sazonov Grey Law Petrohrad Francie Balkán Balmo Bulharsko Srbsko Černá Hora Velká Británie Rusko Polsko Rakousko Halič Edvard Grey
21 article
Tento přehled je pouze historií iniciativy. organisace a cíle balkánské války. Ukazuje, že tato válka byla ve skutečnosti dílem Ruska. Na- značuje, že Rusko je skutečnou hybnou a inspiru- jící silou za slovanskými trůny na Balkáně. Z toho lze snadno vyvoditi, kdyby si Rusko přálo za- staviti válku, že válka bude zastavena zejtra. Ani nepřekvapuje, panuje všeobecné domnění, že k obnovení války došlo na pokyn Ruska, které v tom nalézalo nejlepší možnost zmařiti diplomatický úspěch Rakouska v Albanii. Rakousko nalézá se nyní ve vážném dilemmatu. Může ve své tísni býtl denuceno buď vzdáti se úplně utvoření Albanie. schopné delší ezistence, a ve skutečnosti kapitu- lovati před Ruskem, nebo se odvážiti války. A kdežto balkánský konílikt byl posud lokalisován, válka mezi Rakouskem a Ruskem by nebyla míst- ní záležitosti. Proto soudím, že v nejbližších čtrná- eti dnech se rozhodne, budeme-li miti všeobecný evropský výbuch nebo ne. Potud Mijatovič. Článek tento byl psán před uveřejněním úřadních zpráv o částečné demobilí- saci na hranicích rusko-rakouských, čímž byla dána odpověď na jeho poslední dilemma.
Mijatovič Rusko Balkán Rakousko Albánie
22 title
Z pomezí kladského. V Náchodě, 10. března 1913.
Náchod
23 article
Hanuš Schwaiger. Jindřichohradecké vzpomínky. Napsal L. Domečk II- Z Horní Pěné Schwaiger často zašel do Jindř. Hradce. V r. 1881 naskyfla se mu tu náhodou také práce v zámku. V Červené věži objevil totiž ředitel panství dr. Karel Jičínský fresku, představující český sněm z doby pano- vání Vladislava II. Kopii fresky té dal prové- sti malíři Petru Maixnerovi a druhou kopii podle kopie Maixnerovy Schwaigrovi. Část oné fresky ještě sám Schwaiger odkryl a při- maloval ji ke své kopii. Jindy zase pro ruko- pis německého životopisu Heřmana hr. Čer- nína, který sepsal archivář Frant. Tischer, na- maloval dle originálu v zámku jindřichohrade- ckého chovaného podobiznu Heřmana hr. Čer- nína a pro knížete Liechtensteina provedl ko- pie gotických fresek v jindřichohradeckém kostele sv. Jana Křtitele. Při tom náhodou všiml si dřevěné sošky Panny Marie, stojící na postranním oltáři v prvé lodi, v níž poznal uměleckou práci značné ceny ze 16. století. Soška ta byla na to z kostela svatojanského přenesena do kostela proboštského, kde na- lézá se v sakristii.
Schwaiger L Domečk Jindřichův doktor Jičínský Maixner Maixnerův Schwaigr Heřman František Tischer Liechtenstein svatý . Jan Křtitel Marie Hradec vání Vladislav II
24 article
Obyčejné cesty z Horní Pěné do Jindř Hradce Schwaiger podnikal, aby si tu nakou- pil různé potřeby životní nebo aby vybavíl se ze své samoty a pobavil se a osvěžil po prácí v zájezdním hostinci „U vola“, zvaném ob vykle „U volů“, na Novém městě. Na cestách těch provázíval ho někdy sluha jeho Toni, je- muž svěřoval i svou tobolku. Hostinské míst- nosti „U vola“ byly dvě, větší, kde zvláště živo bylo o trzích a večer před nimi a menší. jež od větší místnosti byla oddělena pilířem a v níž Schwaiger sedával se svou společno- stí. Byla to veselá společnost dobrých přátel. Ve společnosti té se Schwaigrem osobně jsem se seznámil. Schwaiger před sebou měl na stole státi vlastní cinový džbánek, z něhož „U volů“ vždy pivo píval. Nejmilejším druhen ze společnosti „U volů“ byl Schwaigrovi foto- graf a malíř Bohdan Liška, který má na ně mnoho zajímavých vzpomínek a s nímž Schwai- ger přátelství udržoval a dopisoval si až do své smrti. Teprve pozdě v noci Schwaiger ubí
Schwaiger Schwaigr Liška Jindřichův Hradec
25 article Viz „N. L.“ ze dne 12. března č. 70.
Viz „N. L.“ ze dne 12. března č. 70. ral se od „Volů“ do svého pěnenského zátiší. doprovázen někdy kus cesty přítelem svým Liškou. Ve veselé společnosti „U volů“ r. 1881 vznikla a uskutečněna byla myšlenka, vydá- vati psaný satírický list s názvem „šiška“. T bylo ovšem něco pro Schwaigra, který nená- viděl všecko maloměstské šosáctví. A šosáctv to a jeho představitelé byli v listě tom nemí- losrdně bičováni. Ani sám starosta města ne- byl v něm ušetřen. I o jiné vtipy, někdy vskut- ku dobré, nebyla nouze. „šiška“ byla po ce- lém městě půjčována a s dychtivostí čtena, o čemž nejlépe svědčily její roztrhané a uma- zané listy. V témž roce 1881 společnost „Ú volů“ vydala dokonce zvláštní bohatě ilustro- vané číslo, nazvané „šiška sobě“. Pamatuji se, že na titulním listě byla ilustrace. Boh.
Liška Schwaigr Ú vůl
26 article
Lišky, představující hospodu „U volů“, k nít po novoměstském náměstí ubíralo se několik ligurek z její večerní, vlastně noční společno- sti. Mezi nimi dobře poznati bylo možno i sa- mého Schwaigra. Ten do „šíška sobě“ přispěl celostranným obrazem, jenž je ryze schwai- grovským. Před domem, z něhož na obraze vidětí jsou však jen krákorce arkýře, stojí za- milovaný jinoch v renaisančním úboru. Právě dopěl za tiché noci píseň lásky své milé dívce. při níž doprovázel se sám na kytaru. V tom otevřelo se v arkýři okno. Odložil ihned ky- taru a nastavil klobouk, do něbož padá mi- lostný lístek. Pro lásku obou milenců a jich roztoužení nemá však pražádného smyslu malý psík, který zastavil se u kytary a ji po zvyku všech psů zneuctívá. „šiška“ způsobila v Jindř. Hradci mnoh rozruchu a rozmrzelosti i zlosti u těch, kdo její satírou a vtipy byli potrefeni. I nebylo di- vu, že učiněno bylo na jeji vydavatele udání u okresního hejtmanství, které zavedlo i vy- šetřování. Následek byl, že koncem r. 1881 vydávání „šišky“ k radosti mnohých v ní po- trefených bylo zastaveno.
Jindřichův Hradec
27 article
Když Schwaiger někdy ve dne přišel do Jindř. Hradce, zastavil se obyčejně u přítele Lišky v domě Steffalově v Kmentové ulici. Ú něho si poseděl, popovídal a pokouřil z malé dýmky. Tu jsem se s ním někdy též sešel a tu jsem poprvé spatřil jeho pěnenské „Novo- křtěnce“, které mu Liška fotografoval. Jed- nou, bylo to v letě r. 1885, požádal jsem Lišku aby vykreslil zámek v Dírném a zámek v Čer- vené Lhotě pro list, který měl jsem vydati k výletu, pořádanému některými spolky jin- dřichohradeckými do Červené Lhoty a Dírně- ho. Liška byl ochoten žádosti mé vyhověti, ale pak mu napadlo, že cennějšími byly by kresby od Schwaigra a uvolil se, že ho o ně požádá. Za nějaký den přišel jsem k Liškovi. který mne jaksi s ostychem kresby Schwai- grovy předložil. Byly to pouhé, hrubými čara- mi nakreslené silhouety. Liška i já jsme sice uznali, že jsou umělecky provedeny, ale obá- vali jsme se, že široké obecenstvo, jež výletu se zúčastní, neučinilo by si pravou představu o obou zámcích, zvláště o zámku červeno- lhoteckém, malebně položeném na skále upro- siřed rybníka, a že by se tudíž jimi reklamy pro výlet nedocílilo. Liška proto rozhodl se. že oba zámky sám nakreslí, cež se i stalo,a Schwaigrovi již nějak vymluvil, proč jeho kresby v listě výletním se neobjevily. Schwaiger pobyl v Horní Pěné do 15. pro- since 1885. Z Horní Pěné odebral se do Prahy.
Schwaiger Jindřichův Liška Schwaigr Hradec Kment ulice Červený Lhota Praha dům Steffalov Červená Lhota
28 article
Od té doby, co Pěnou opustil, až do své smrti několikráte Jindř. Hradec navštívil, ale vždy jen na krátko. Rokem 1900 počínaje, kdykoliv do Jindř. Hradce přišel, vždy zastavil se JUDra. Jana Slavíka, advokáta a býv. zem- ského a říšského poslance, a rád u něho po- byl. Dr. Slavík totiž v kritické pro Schwaigra době zachránil ho a za to byl mu Schwaiger vděčen do jeho smrti a choti jeho až do své smrti. Hanuš Schwaiger byl r. 1900 jmenován ministerstvem kultu a vyučování profesorem české techniky v Brně. Že místa tohoto dosáhl za to měl nejvíce co děkovati svému rodáku ministru dru. Ant. Rezkovi. Ale než se tak stalo, bylo nutno překonati velkou jednu pře- kážku. Musili dříve nějak uspokojeni býti vě- řitelé Schwaigrovi, kteří by mu jinak byli. jakmile byl by se stal profesorem, služné až do existenčního minima zabavili. V této trap- né situaci Schwaiger vzpomněl si, že by mu mohl pomocí známý jeho dr. Slavík v Jindř. Hradci, o němž asi také věděl, že má nejen lásku, nýbrž i opravdové porozumění pro umění, zvláště pro umění malířské. Sám však ostýchal se přímo na dra. Slavíka se obrátiti Proto poslal z Vídně do Jindř. Hradce za sebe vyjednávati přítele svého, básníka Machiara,
Jindřichův Slavík Schwaiger Rezek Schwaigr Machiar Hradec Jindřichův Brno Vídeň
29 article
který úlohu svou. s plným, zdarem provedl. D Slavík přiměl věřitele Schwaigrovy, že při- stoupili na narovnání a uspokojil je, načež Schwaiger mohl přijati místo profesora n české technice v Brně, aniž musil míti obavy. že ze služného mnoho mu nezbude. Z vděčnosti Schwaiger choti dra. Slavik věnoval k Ježíšku r. 1900 vějíř, jehož jedno- tlivé listy ozdobil malovanými ligurkami ze svých obrazů. V dopise, kterým dar tento do- provázel, píše: „Milostivá panil Konečně do- voluji si zaslati Vám slíbený vějíř. Chtel jsem mermomocí také Hynaise a Pirnera na tom mět, ale nebylo to k dosáhnutí. Posílám tedy jen reminiscence svých vlastních prací.
Slavík Schwaigrův Schwaiger Hynais Pirner Brno
30 article
Dru. Slavíkovi a rodině jeho Schwaigen věnoval též rodinný oltářík trojdílný, který vymaloval r. 1902; uprostřed pod obrazem Marie je věnování: „Familiae. Doktoris. Joan nis Slavík. Pietatis. Ergo. H. S.“ Na zadn straně oltářiku Schwaiger načrtl obrysy oltá- říku a napsal: „Na levém křídle dr. Jan Sla- vík, advokát v Jindř. Hradci, a oba synové jeho. Na pravém křídle oltáře zobrazena cho a dcera dra. Slavíka se zetěm drem. (Nová- kem). Tento trojdílný oltářík jest věnován ro- dině dra. Jana Slavíka v Jindř. Hradci na pa- mátku, že mne tento z rukou lichvářských vysvobodil. Uprostřed jest Panna Maria jindři- chohradecká, kteréžto já, Hanuš Schwaiger malíř z Jindř. Hradce, oltářík tento obětuji. za podobiznou mou vlastní nalézá se v pravo podobizna mé ženy Josefiny Schwaigrové. kdežto v levo sv. Lukáž (patron malířů) mne uvádí v popředí, v levo štítonoš s erbem mě- sta Jindř. Hradce, v pozadí město. Tento obraz jsem dne 17. srpna 1902 dohotovil, za tož buď Pán Bůh pochválení Hanuš Schwaiger. Na pasekách u Bystřice pod Hostýnem na Mo- ravě.“ Ku podpisu Schwaiger připojil ještě svou pečet. Mimo to Schwaiger zaslal jednou dru Slavikovi pohledníci, na níž namaloval zvů obraz „Polapený skřítek“ a jindy zase útržky papíru s různými svýmí skízzami. Fr. Táborský v životopise Schwaigrově praví, že na českém jihu rodí se dosud origi nální lidé. Hanuš Schwaiger, rodák jindřicho hradecký, patřil k ním nejen svým životem nýbrž i celým svým uměleckým dílem.
Slavík Joana Schwaiger doktor Sl Jindřichův Marius Schwaigr Lukáž bůh pohledník František Táborský Schwaigrův Jindřichův Hradec Bystřice pod Hostýn Marie
31 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“) (Usilování Němců o česká města na pomezí Kladském. — Universitní exe tense v Náchodě. — Živnostenský kurs. — Sjezd důvěrníků.) Známá německá elektrárenská společnost trut- novská „Union“ v poslední době všemi prostředky snaží se dostati ve své područí česká města při pomezí Kladském a želí už přijala nabídku její radikální Police a ohrožen je v poslední době i Hronov, kde soukromá elektrárna je v jisté krisi.
Němec Náchod Hronov
32 article
Rozpětí velkopodniku německého v našem kraji dlužno lilovati. Němci trutnovští slibují nám sice všecko — ličí nám růžovými barvami nesporný ho- spodářský zisk zavedením lacinější energie, pro při- pojení Náchoda jsou všecky velké podniky textilní — ředitel rakouských textilních podniků Stern chytře povolán dokonce do správní rady podniku — ale i přes to, že město Náchod nemůže zatím svému občanstvu dáti ze své elektrárny těch vý- hod, přece z ohledu národnostních musí dáti své veto. Pravda: zlaciněním proudu elektrického Ná- chod by velmi získal a získala by i Česká Skalice, Červený Kostelec atd. — ale je také jisto, že při- stoupením Náchoda k německé elektrárenské spo- lečnosti trutnovské by zavedena byla nad český náš kraj německá kuratela a třebaže dnes Němci ze společnosti té jsou k nám úlisní — jistě by zuby své ukázali, až by nás pevně měll. Zalím potřebují Náchod a okolní česká města k zúrekování svých velkých kapilálů, investovaných do velkopodniku trutnovského — a proto jsou klidní. Přistoupení Police neschvalujeme a je to na výsost charakteri- stické, že k německému podniku trutnovskému přistoupilo nejdřiv město, kde daří se planému ra- dikalismu, a kde okresním starostou je předseda místní organisace strany státoprávně-pokrokovél Proto snad také „Samostatnost“ — mlčíl Universitní extense zahájeny bylyv Náchodě mlnulé neděle přednáškou Phil. a JUDra.
Němec Stern Phil Náchod Český Skalica Červená Kostelec
33 article
Maršana o roku 1848 v sále u Krouských. Tut neděli přednášel p. MUDr. Jos. Šebor o sociální hygieně. Živnostenský kurs pořádá místní or- ganlsace národní strany svobodomyslné (pořadí druhé). Náchodské živnostnictvo má horkou půdu — strany děl ické mají tu své tři konsumy a děl- nické pekárny, své hostince — proto jeho hmotná postavení není nejlepším a je div, že jsou ještě jed- notlivci, kteří jsou vedeni jako členové u sociali- stických stran. Jsou to ovšem zbytky z minula — poměry se krystalisují — ale živnostnictvo samo ve svém zájmu mělo by si počínat rozhodněji. Za- hajovací přednášku v živnostenském kursu měl pan J. Kamelský. V neděli 9. března přednášelv Náchodě pan JUDr. L. Mollenda. Sjezd důvěrníků národní strany svobo- domyslné z 23. a 24. vel. okresu usnesen byl ve schůzí organisace králové-hradecké na měsíc kvě- fen do Nového Města n. Met. Rozhodnutí to ví- řáme — ač nepadá tím usnesení místní organisace náchodské, která rozhodla se letos uspořádati sjend stoupenců národní strany svobodomyslné v Ná- chodě, spojený s veřejnou politickou schůzí, na které účast přislibili posl. dr. Kramář a dr. Jar. Preiss. F. K. Z.
Maršan Krouská MUDr Jos Šebor J Kamelský JUDr L Mollenda doktor Kramář Jar Preiss Náchod Nový město Ná organizace král
34 article Ze strany.
Ze strany. Organísace na Král. Vínohradech. Důvěrnický sbor bude konati s živnostenským odborem schůzi v ponděli dne 17. t. m. o 8. hod. več. v síni č. 3 Národního domu. Na programu je přednáška p. red. Kamelského a rozhovor o další činnosti důvěrnických sborů v jednotlivých volebních o- kresích. Každý člen důvěrnického sboru obdržel písemné oznámení, že byl zvolen důvěrníkem, aby určitě věděl o svém zvolení. — V dubnu bude sií č. 3 vždy v pondělí volná, proto začnou pravidelná pondělní schůzky organisace a živnostenského od- boru. Členové nechť neodkládají složních listků, které obdrží současně s legitimacemi, ale ať jich užijí k zaslání příspěvku organisačního,
Král Kamelský národní dom