1
masthead
1. srpna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Na další dotazy předsedajícího posl.
Rohonye odpíra hrabě Szapáry odpověd.
K dotazu, naznačilli osobu, jíž nutno
peníze doručiti, prohlašuje, že po té
stránce skutečně dal poky ny.
Jaké, zdráhal se pověděti, dódal však, že
byly to vlastní jeho peníze, ktere
Dienes vydal a že jednal o vlastní
újmě, bez číkoli rozkazu.
Nepokoje v Chorvatsku.
ša. Ze Záhřeba, 31. července. Ch o
vati američtí, kteří, jak známo, ne-
dávno zaslali rakouskému císaři telegrafickou
adresu, ve které ho žádají za ochran
pronásledovaného chorvatskéh
lidu v Chorvatsku, podali — jak chor-
vatské listy sdělují — prostřednictvím ru-
ského knížete, jehož jméno se neuvádí, ve
stejné záležitosti adresu caru ruské-
mu. Adresa jest opatřena několika tisíci pod-
pisy; vyličují se v ní poměry v Cho
vatsku a praví se, že obyvatelstvo tam-
nější hyne hladem a že se proti chorvatským
sedlákům používá bodáků a pušek.
Chorvaté američtí prosí cara, by aspoň slovy
se ujal slovanských bratří. Ruský kníže, jak
se dále z Petrohradu sděluje, odevzdal tuto
adresu carovi, který prý ji přijal velmi pří-
větivě.
Návstěva krále Eduarda ve Vídni.
w. Z Londýna, 31. července. Pro-
slýchá se zde, že král Eduard přibude
asi koncem srpna do Vídně, navštíviti
císaře. Chce prý delší dobu stráviti v Ma-
rianských Lázních a zajeti pak do Vídně.
Zdravotní stav králův jest prý výborný.
Hr. Deym.
w. Z Londýna, 31. července. Na
zdejším rakousko uherském vyslanectví není
o odstoupení hr. Deyma ničeho známo,
naopak se proslýchá, že hr. Deymovi, který
ze zdravotních ohledů nastoupil letos dříve
dovolenou, daří se dobře.
Szapára
Chorvat
Eduard
Deym
Chorvatsko
Záhřeb
Petrohrad
Vídeň
Londýn
Ma
Hradec
Návstěva král Eduard
6
article
Císař Vilém pro poškozené živelnt
pohromou.
n. Z Berlína, 31. července. Z P
znaně se oznamuje, že císař Vilém zasla
vrchnímu presidentu provincie poznaňské
telegram: »Těší mne, že ze zpráv seznávám
že nebyly způsobeny velké škody. Pro oby
vatelstvo poškozené mokrem poukázal jsem
ministra financí, by zaslal 270.000 marek.
Zároveň vám osobně zašlu obnos.« Vrchní
president ve vyhlášce tohoto telegramu sdě-
luje, že císař věnoval poškozeným 5000
marek.
Francie a Španělsko.
n. Z Berlína, 31. července. »Berl.
Tagblatt« oznamuje z Madridu: Dne 31.
července odjede ministerský předseda V il
laverde do San Sebastianu, kam přibyl
dne 30. t. m. V San Sebastianu dlí již
Cambon, francouzský vyslanec v Madridě.
Myslí se zde, přes veškeré oficiosní popírání.
že schůzka těchto tří státníků nemá jiného
účelu, nežli španělsko francouz
ského spolku.
Chamberlainova celní politika,
w. Z Londýna, 31. července. Pro
hlášení Chamberlainovo, že chce, aby kromě
obilí zdaněny byly i máslo, vejce, sýra
sádlo, způsobilo krajní rozhořčení mezi při
vrženci svobodného obchodu s potravinami
Vilém
Berl
Cambon
Chamberlainův
Berlín
Francie
Španělsko
Madrid
San Sebastian
Londýn
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 31. července. (C.-B.) M p
dr. Körber odjel odpoledne k císařskému
dvoru do Išlu.
Finanční ministr dr. Böhm-B awerk
přijede tam zejtra.
Z Išlu, 31. července. (C.-B.) Uherský
ministr financí Lukacs o 10. hodině do-
polední měl audienci u císaře, která trvaln
hodinu. Odpoledne byl pozván k císařské
tabuli.
Události v Srbsku.
Z Bělehradu, 31. července. (C.- B)
Úřadní noviny uveřejňují vyhlášku kabinetn
kanceláře, jež domácí i zahraničné obecen-
stvo upozorňuje, aby se králi nepo
sýlaly příště žádné dary a jina
věnování, proto, že nebudou se přijímati.
O svém nastolení dostal totiž král mnoho
takých zásylek z tuzemska i ciziny.
doktor
Körber
Böhm
Vídeň
Išlu
Srbsko
Bělehrad
8
article
Bulharský kníže.
Z Vídně, 31. července. (C.-B.) Bul-
harský kníže Ferdinand jel tudy včera večer
se svou matkou, princeznou Sasko-Koburskou,
do Muráně v Úhrách.
Nové diplomatické agencie bulhar-
ské.
Ze Sofle, 31. července. (C.-B) Vláda
zřídí, resp. obnoví diplomatická jednatelstv
v Římě, Londýně a Athénách.
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 31. července. (C.- B.
V posledních 10 dnech došlo v kraji mona-
stýrském k šesti srážkám mezi bulhar-
skými četami a tureckým vojskem, při nichž
zabito bylo 14 Bulharů a 7 tureckých vo-
jáků. Mimo to v stejné době spáchali prý
komiti 15 vražd, mezi nimi 10 na oso-
bách, které zradily účastníky některé čely.
Revisfonistické hnutí v Řecku.
Z Athén, 31. července. (»Havas«.
Ve veřejném mínění pozoruje se poslední
dobou hnutí ve prospěch revise ústavy. Za-
loženo několik spolků, jež snaží se dosáh-
nouti onoho cíle. Jeden z nich žádal prý
krále, by svolal konstituantu, avšak on to
odepřel s podotknutím, že nynější ústava
zakazuje mu takové opatření a doložil, že
revisi smí žádat jen lid.
Revisionistické spolky rozeslaly potom
po krajích manifest ve způsobě prose bního
listu ke králi, v němž líčí se poměry šerými
barvami a revise ústavy prohlašuje za nevy
hnutelně potřebnou.
Tento prosebný list se čile podporuje
Revisionistické hnutí vychází zvláště
z měšťanstva a možná že za nynější obecné
nespokojenosti bude se rychle rozšiřovat.
Ferdinand
Bulhar
Havas
Vídeň
Sasko
Muráň
Úhra
Řím
Londýn
Atény
Balkán
Cařihrad
Řecko
9
article
Kulturní boj ve Francil.
Z Paříže, 31. července. (C.-B.) V Ren
nesu, Lillu a Toulonu udály se projevy př
odjezdu řeholníků, ale nestalo se nic váz
nějšího. Několik lidí bylo zatčeno.
Santos-Dumontovy balony.
Z Paříže, 31. července. (C. B) Ministr
vojenství generál André přijal nabídku
SantosaDumonta, jenž dal své balony pro
případ vojny k disposici Francii. Santos
Dumont dopraví prý co nejdříve v doroz
umění s vojenským oddělením vzducho-
plavců svůj nejnovější velký balon po želez
nici do Nancy nebo Belfortu a bude v ní
maněvrovati nad některým z těchto měst.
Řecký král ve Francii.
Z Aix les Bains, 30. červenc
(C.-B.) Řecký král Jiří přibyl sem dnes do
poledne.
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 31. července. (C.-B.) V
včerejší schůzi dolní sněmovny za rokování
o rozpočtu konsulátův a diplomatických za-
stoupení konservativec Rollit upozorňoval
na obchodní poměry Anglie k Rumun-
sku a nabádal vládu, aby věnovala zvláštní
pozornost vyjednávání mezi Něme-
ckem a Rumunskem.
Parlamentní podtajemník Cranborne
odpověděl, že ta věc se pečlivě uváží a ve
zme se na potaz bukureštský vyslanec, jenz
nyní dlí v Londýně.
Lill
Dumontův
André
Santos Dumont
Jiří
Rollit
Rumun
Cranborne
Paříž
Toulon
Santos
Francie
Nancy
Belfort
Aix le Bains
Londýn
Anglie
Rumunsko
kulturní boj v Francil
anglický sněmovna
dolní sněmovna
10
article
Z asijského Východu.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.
Telegrafická zpráva »Standardu« ozna-
muje, že pečilský místokrál konal řadu vo-
jenských porad, v nichž nejspíše roz-
hodovalo se o politice, jež měla by se
provozovati, kdyby Rusko, jak Čína se obává
žadalo její služby pro případ nesnází s Ja-
ponskem.
Z Kolína n. R., 31. července. (C -B.
»Köln. Zeitung« oznamuje z Petrohradu
Dle čínských zpráv pekinská vláda dostala
sdělení v Tibetu, že Rusové po tajném vy
jednávání a dovolení ke geologickým výzku-
mům poslali nyní několik set kozáků do
Tibetu, tvrdíce, že mají dovolení Číny
projíti zemí. Čínská vláda oznámila svému
zástupci v Tibetu, že nedala Rusům nija-
kého dovolení; čínský zástupce má jejich
pohyby bedlivě pozorovati, ale zdržeti se
všelikého násilí nebo opatření prot
ni m.
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 31. července. (Zvl. tlgr. »Nar
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. cenlů
o 5 hal. dráže. Platila: pšenice nová tisská
82 kg K 7.974, 81 kg K 7.85, 80 kg K 7.80
79 kg K 7.75, 77 kg K 7574g, stolno-běle
hradská 79 kg K 7 60, peštská 80 5 kg K 7 75
79 kg K 7.65, bačská 77 kg K 7 65, horná
cká 79 kg K 6.70; stará tisská 82 kg K 8.—
peštská 80 kg K 7 921%, bačská 77.5 kg K 7.75
pančevská 76 5 kg K 7.424, s přeměsí, skladní
76 8 kg K 7 674: žito nové K 6.05; ječ
men nový K 5.66—5.70.
Terminový obchod byl pevný na
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.27, na duben K 7.49, žito na říjen k
613, na duben K 6.35, o ves na říjen K 5.27.
na duben K 5.50, kukuřice na srpen
6 13, na září K 6.15, na květen 1904 K 4 87,
řepka na srpen K 11 35.
Sádlo třídilné po K 56.—; jiné zbožt
beze změny.
dešt.
Köln
Rus
Platil
Sádlo
Londýn
Rusko
Čína
Kolín
Petrohrad
Pešť
kg
11
article
Cukerní otázka.
Ze Simly, 31. července. (Reuter.) Indická
vláda usnesla se podržeti kompensační clo
cukerní, jak bude 31. srpna t. r. v před-
večer platnosti brusselské smlouvy, až do 31.
března 1904. Rozhodnutí zakládá se na úvaze,
že většina cukru ze zemí platících prémie, jež
může se vyvésti do 31. března 1904, bude
cukr prémiový. Po 31 březnu 1904 nebude se
vybírati kompensační clo z cukru, jenž byl vy
roben a vyvezen ze země, jež před 31. srpnem
t. r. zrušila všecky prémie. Vláda vyhražuje si
dle svého uznání zachovati differenční cla nebo
obnoviti je naproti zemím, jež obnoví přímé
nebo nepřímé cukerní prémie.
Simla
Reuter
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nucená společenstva zemědélská.
(Pokračování.)
Složení zemědělské rady. Sbor ústředkní.
§ 35. Sbor ústřední skládá se: 1. z předsedy země
dělské rady, jejž jmenuje císať ze členů společenstev
2. z místopředsedy zemědělské rady, jejž léž jmenuje
císař ze členů společenstev: 3. z obou předsedů od-
borových a jejich náměstků; 4. ze zástupce vlády
místodržitelem ustanoveného; 5. z přísedícího výboru
zemského, ustanoveného výborem zemským: 6. ze
šesti členů, z nichž volí po třech každý z obou vý-
borů odboroých. Členové sboru ústředního, pod č. 1.
2., 4. a 5. uvedení, mají býti znalí obou jazyků zem-
ských
§ 36. Předsedati ve sboru ústředním a ve schůzích
společných (§ 56:) náleží předsedovi zemědělské rady
Zašlo-li by ho něco, zastupuje jej místopředseda
zemědělské rady
Náhradníci zástupců vlády a zemského výboru.
§ 37. Zašla-li zástupce vlády a výboru zemského
překážka, mohou je jak ve shromáždění delegátů, tal
i ve výborech odborových a ve sboru ústředním za-
stupovati náhradníci, které místodržitel, pokud se týče
zemský výbor, k tomu ustanoví, trvale neb od pří
padu k případu.
Odbory.
13
article
§ 38. Každý odbor skládá se ze společenstev
oněch okresů soudních, které s národností dotyčného
odboru se srovnávají. Společenstva v okresech smí
šených náležejí k tomu odboru, který souhlasí s ná-
rodností společenstva
§ 39. Každý odbor vykonává úkoly své dle usta
novení tohoto zákona a řádu jednacího svými orgány
a sice: 1. výborem odborovým; 2. valným shromáždě
ním společenstev
§ 40. Výbor odborový každého odboru skládá s
1. z předsedy zemědělské rady; 2. z místopředsed
zemědělské rady: 3. ze zástupce vlády, místodržitelen
ustanoveného; 4. z přísedicího výboru zemského, usta
noveného výborem zemským; 5. ze dvou odborníků
povolaných ministrem orby; 6. ze dvou odborníků po
volaných výborem zemským a 7. ze 24 členů výboru
jejž delegáti společenstev náležejících k dotyčnému od
boru zvolí: 8. případně z dalšího počtu členů dle
§ 42, povolaných, kteří mají hlas poradní,
14
article
§ 41. Kvolběčlenů výboru v § 40., 7, jme
novaných oprávněni jsou všichni delegáti vyslaní spo
lečenstvy do valného shromáždění společenstev. Zvo
len býti může za člena výboru ten, kdo jest způse
bilým býti zvolen za člena výboru společenstva (§ 16.)
Stran volby nečlenů společenstev platí výhrada v témže
§ 16., odst. 2. stanovená. Jedna šestína volených čle
nů výboru musí však zvolena býti výhradně z řady
velkých hospodářů, kteří jsou členy některého
společenstva v obvodu dotyčného odboru Za velké ho-
spodáře v tomto smyslu pokládáni buďtež oni, kteř
v obvodu zemědělské rady drží pozemky dani pozem
kevé podrobené v rozloze celkem nejméně 400 hektarů
při čemž půda lesní čítána budiž pouze polovicí své
rozlohy. Ke zvolení třeba jest nadpoloviční většiny
hlasů. Kdo zvolen byv, pozbyl způsobilosti býti vo-
lenu za člena výboru, pozbývá tím své funkce. Bližší
předpisy o provedení volby obsahovati bude řád jed-
nací. (§ 65).
ha
15
article
Zvláštní zastoupení v zemědělské radě.
§ 42. Výbor odborový může přibrati za členy vý-
boru na dobu dotyčného období volebního osvědčené
odborníky, kteří nemusí býti ani členy některého spo
lečenstva (§ 16., odst. 2.). Členů takto povolaných ne
budiž však celkem více než čtvrtina členů delegáty
společenstev zvolených (§ 40., 7.). Členové tito účastn
se jednání s hlasem poradním. Spolkům, jež dle sta
nov povolány jsou k zvelebování některého zvláštního
odvětví zemědělského, neb hospodářského průmyslu
aneb některého odvětví jeho, jichž působnost vztahuje
se na celý obvod království neb na značnější část jeho
a které trvale rozvinují prospěšnou činnost, může vý-
bor zemský v souhlasu se zemským úřadem politi-
ckým slyšev příslušný výbor odborový neb oba, pro
půjčiti právo, vyslati odborníka s hlasem poradním do
toho kterého výboru odborového aneb do obou výboro
odborových. Právo toto udělí se až do odvolání, nej-
méně však na dobu volebního období zemědělské rady
§ 43. Členové výboru odborového, kteří od dele
gátů společenstev byli zvoleni (§ 40., 7.) volí se svéhe
středu absolutní většinou hlasů předsedu odborua
dva náměstky. Zvolenému předsedovi jest potřebí po
tvrzení císařova.
16
article
Období volební. Doha úřadování nevolených člent
zemědělské rady.
§ 44. Volby, které ve smyslu tohoto zákona vy
konati se mají do výborů odborových a do sbor
ústředního, dále volby předsedů odborových a jieh
náměstků, platí vždy na jedno období volební; první
období trvá do konce šestého kalendárního roku po
ustavení zemědělské rady, každé další pak po 6 let. Pe
stejnou dobu úřadují též předseda a místopředseda
zemědělské rady, pak odborníci, které povolali ministn
orby a výbor zemský. Předseda a místopředseda
zemědělské rady úřadují i po projití volebního období
zatímně dále potud, pokud jmenování na další obdob
nebylo provedeno, předseda a místopředseda odboru
pak až do provedení a potvrzení nové volby předsedy
Zástupcové vlády a výboru zemského v zemědělské
radě, jakož i náhradníci jejich, byli-li ustanoveni trvale
úřadují polud, pokud úřadu svého nebyli sproštěn
místodržitelem, pokud se týče výborem zemským. Zá
stupcové jednotlivých spolků, vyslaní na základě § 49.
úřadují po stejnou dobu jako ostatní zvolení členové
nepřestane-li dříve trvati spolek, jenž je vyslal. V pří
padě potřeby provedou se volby doplňovací během ob
dobí volebního, kteréž platí pro zbývající ještě čás
obdob.
17
article
Úřadování v případě rozpuštění rady zemědělské.
§ 45. V případě rozpuštění zemědělské rady ne
některého z odborů jejích buďtež do 3 měsíců novi
zvoleni členové výboru odborového, jakož i povolán
a jmenováni druzí členové rady zemědělské, pokudse
týče odboru, na celé šestileté období volební neb úřa-
dovací. Byla-li rada zemědělská rozpuštěna, úřaduje
sbor ústřední dále dotud, až se ustaví nový sbor
ústřední; byl-li rozpuštěn toliko některý odbor, zase
dají na dále ve sboru ústředním členové tomuto sboru
dle § 35. č. 3. příslušející a členové dle § 35. č.
rozpuštěným odborem do sboru ústředního zvolení a
do nového ustanovení odboru, pokud se týče, do pro-
vedení nových voleh dle § 35. č. 6 a obstarávají spo-
lečně s předsedou a místopředsedou zemědělské rady
záležitosti rozpuštěného odboru až do nového usla
vení jeho.
rada zemědělský
18
article
Působnost shoru ústředního.
§ 46. Sboru ústřednímu náleží obstarávati zá
ležitosti společně, což se děje dle podrobných usta
novení jednacího řádu (§ 65.) buď poradou a usne
sením ve sboru anebo předsednictvím rady země
dělské. Schůze sboru ústředního svolává dle potřeby
předseda rady zemědělské. Aby sbor ústřední mohl se
usnášeti, potřebí jest, aby mimo předsedajícího při-
tomna byla nejméně polovice členů. K usnesení potřeh
jest nadpoloviční většiny hlasů členů sboru ve schůz
zůčastněných; při rovnosti hlasů stane se usnesením
onen návrh, k němuž byl přistoupil předsedající. Před-
seda má na vůli, pozvati k poradám ve sboru ústřed-
ním odborníky, aby podávali vysvětlení a dohrá zdání
jakož i přiděliti těmto referáty k vypracování. Sbot
ústřední má vlastní kancelář, jmenuje úřadníky jej
a vykonává nad nimi moc disciplinární. Kancelář jest
podřízena předsedovi zemědělské rady.
rada zemědělský
zemědělský rada
19
article
§ 47. Záležitosti, jež patří k působnosti sbor
ústředního jsou: 1. zastupovati radu zemědělskou na
venek; 2. ustanoviti rozpočet pro ústřední sbor a kan.
celář jeho, jakož i pro ústavy jemu podřízeně: 3. roz-
dělovati subvence říšské a zemské mezi oba odbory
což díti se má v poměru počtu členů ve společenstvech
v obou odborech rady zemědělské zastoupených a
poměru daně pozemkové těmto členům předepsané
pakliže by se zřetelem na zvláštní potřeby v obvodu
toho kterého odboru jevilo se býti potřebným učinit
v některém odvětví subveněním odchylku v onom po
měru, který pro rozdílení subvencí mezi oběma odbory
byl stanoven, buďlež odchylky tyto vždy alespoňv
období 6 let v součtu veškerých subvencí navzájem
vyrovnány: 4. spravovati společnou pokladnu rady
zemědělské a věsti účty o finančním hospodářstv
ústředního sboru; 5. říditi a spravovati ústavy, jel
ústřednímu sboru již přiděleny jsou, neb přiděleny
budou, a to zvláště zemědělsko-technickou kancelář
knihovnu zemědělské rady, stanici zkušebiní rolnicko-
lučební a semenářskou a jiné ústavy, které a pokud
snad jako společné pro oba odbory budou zřízeny:6
sprostředkovati styky v jednání s c. k. vládou a zem-
ským výborem s jedné a s oběma odbory se strany
druhé s výhradou záležitostí naléhavé nutnosti, ve
kterých odbory smějí výjimečně s jmenovanými orgány
v přímý styk vstoupiti, musí však ústřednímu sbor
o tom dodatečně oznámení učiniti; 7. podporovati mi-
nisterstvo orby v záležitostech zemského chovu koní
8. podávati dobrá zdání a návrhy iniciativní, jež se
týkají zemědělství; 9. jmenovati delegáty a zástupce
zelmena ve všech případech, kde zemědělská rada jako
taková pouze jediným zástupcem zastoupena jest.
(Pokračování)
technický kancelář knihovna zemědělský rada
20
article
Stav prámyslu juty. O stavu průmyslu juty se
Stav prámyslu juty. O stavu průmyslu juty se
sděluje: Těsněji a úžeji než jiné průmysly spojen
jest průmysl juty se všeobecným stavem obchodním
Nepřízeň hospodářských poměrů této říše těžce do-
lehla proto na uvedený průmysl, jeho poměry odby-
tové horšily se den ode dne. Mimo odbytovou stagnaci
působila i řada jiných nepříznivých momentů, že
se jevila stále menší spotřeba než výroba. Již 15. břez
na m. r. provedeno všeobecné obmezení výrobnív
průmyslu juty a sice tím způsobem, že továrny ne
pracovaly buď po jeden všední den v týdnu anebo
zastavily práci 15% strojů. Přes mimořádnou pšeniční
sklizeň uherskou v prošlém roce a přes podporován
vývozu jutového zboží ukázalo se, že výrobní obme
zení nedostačuje, následkem čehož zvýšeno obmezen
1. červencem o dalších 10%, takže se dnes využív
jen 75% výrobnosti všech továren. Jest přirozeno
že tento stav, zvyšující značně náklady výrobní, zne
možňuje výnosnou práci. Dnešní cukerní kartel pod-
nikl akci ke zvýšení vývozu, klerá nebyla neúspěšnou
Dobré vyhlídky sklizňové opravňují k naději, že bude
možno snížiti obmezení výrobní koncem tohoto roku
na 15%; naděje v plnou práci posunuta nepřízní po
měrů v daleké budoucno. Výsledek jutové sk lizně od-
haduje bengálskát vláda na 75% nornální sklizně
tedy velmi nepříznivě. Třeba byl tento odhad pessi
mistním, vzbudil přece jen stoupání cen suroviny
Proto také nebude možno podnititi zvýšení spotřební
lácí produktů z juty
Zajímavé doznání. Pan Al. Matlekovics, Bývalý
uherský státní tajemník, rozepisuje se obšírně o da-
ném stavu obchodní politiky, speciálně pak vzhledem
k jednání rusko-německému. Třeba nelze plně sou-
hlasiti s jeho závěrem, že Německo vykoná novou
obchodní smlouvou s Ruskem důležitou přípravnou
práci pro nejbližší budoueno a také v náš prospěc
a že nám předá z části obdělané pole k dalšímu zpra
Al
Matlekovics
Německo
Rusko
21
article
cování, prolože není zde rakouské a německé stejnosti
interessové na trzích ruských, nulno přece jen uznat
správnost jeho diagnosy o dnešním hospodářsko poli
tickém postavení Rakouska. Praví: „Skutečně zahá
jena také jednání (německá) s Ruskem a Švýcarskem
Důležitost smluvních (politicky) států byla by vyžado
vala vlastně, aby v prvé řadě bylo vyjednáváno s Ra-
kousko-Uherskem, úzký politický vztah a stará tra-
dice, že Německo od r. 1850 v prvé řadě sjednávale
smlouvy s Rakousko-Uherskem a dle výsledku jich
teprve jednalo s ostatními státy, byly by opravňovaly
také tentokráte, aby byla dána přednost Rakeusko-
Uhersku. Leč tentokráte jsme svoji obchodně politickou
váhu do jisté míry promarnili. Utvořili jsme zákony
po případě (v Předlitavsku) nařízeními situaci pro jed-
nání v obchodních smlouvách téměř nemožnou. Jsme
jednolným obchodním územím bez vnitřní právní pá-
sky. Naše zákony vyžadují smluvní celní jednotu
my dekretovali jednostrannými nařízeními dočasně
volný status quo jednotného celního území, existují
Rakousko
Rusko
Švýcarsko
kouskoUhersko
Německo
Uhersko
Předlitavsko
RakeuskýUhersko
22
article
cího od r. 1850. Naše veřejné mínění žádá a naše
zákony ulehčují vypovězení platných obchodníc
smluv; následkem usnesení obou parlamentů byla lake
obchodní smlouva s Italií vypovězena; všestranně
volá se po nových smlouvách. Zákonně předpisujeme
chod jednání o nových smlouvách; především musí
býti zákonem učiněn nový autonomní tarif; leč ta-
kového zákona nelze následkem rozvratu parlament-
ních poměrů dosíci. A tak stojí Rakousko v kampani
smluvních jednání nehotovo nedostatečně vyzbrojeno
svým vlastním zákonem spouláno, nepočítá tedy s ním
vlastně nikdo, protože není naprosto s to, aby hrálo
v nastávajících bojích jednu z hlavních úloh: bude
ignorováno, ponecháno osudu a nebude tedy moc
upraviti svoji obchodní politiku dle svých potřeb
nýbrž bude vydáno v šanc náhodě poměrů.“ Dodá-
váme: není možno jinak tam, kde není prvého zá
kladu moci a síly, sprav edlnosti a řádných po-
měrů doma. O této souvislosti obchodně-politické sily
a spravedlivé politiky domáca přesvědčí se Rakousko
ještě hodně citelně. Jen aby nebylo pozdě!
Rakousko
23
article
Změna jizdl. řádu na trati Röwersdori—Hotzen
plota. Pro dobu, kdy nejezdí na trati Jägerndorl-
Ziegenhals žádné rychlovlaky, bude smíšený vlak
čís. 2153 na trati Rowersdorf—Hotzenplotz míti při
pojení na osobní vlak čís. 1815. Následkem toho posu
nuty jsou i jizdní doby vlaku čís. 2156, jenž jede opa
čným směrem
Nový belgický cukerní zákom. Ze všech státo
vázaných brusselskou dohodou, upravila Belgie po-
slední své cukerní zákonodárství v souhlasu s novým
poměry. Nový zákon ukončuje prémiové hospodářství
které vyneslo cukrovarníkům ročně 14 mill. Ir.,
činí základem zdaňování váhu (nikoli jako dosud vý
těžnost). Spotřební daň stanovena jednotně na 20 fr
pro rafinádu i surovinu (dosud 61.13 Ir. rafináda
50.56 surovina). clo stanoveno na rafinádu i surovinu
jednotně 5.5 fr. Průmyslníci vytýkají finančnímu mi-
nistru, že nedostál slovu a nesnížil daň na 15 fr., jal
prý slíbil. Stěžují si také do nemírné kontroly zda-
ňovací.
Ir
Röwersdori
Pearl
Ziegenhals
Rowersdorf
Belgie
24
article
Rakousko uherské železnice. Dle vydaných právě
předběžných výkazů činily hrubé dupravní příjmy
železnic říše v květnu t. r. 73,893.437 K (proti
72,294.918 K ve slejném měsíci lonském). V prvých
pěti měsících tohoto roku přijato za dopravu n
třech tratích této říše a sice: v Předlitavsku korun
238,532.779 (roku 1902 235,372.082 K), v Uhrách
105,915.867 K (loni 102,191.820 K), dohromady
344,448.646 K, loní 337,563.907 K. Přijato tedy
Předlilavsku o 3,160.097 K více. Kilometrové příjmy
činily v Předlitavsku 11.845 K (— 0.79%), v Úhrách
5948 K (+ 2 7%)
Veliké investice stavobní v Iialii. Z Říma se ozna-
muje: Důležitá otázka zásobování Apulie pitnou vodou
bude nyní po dlouhých poradách rozřešena. Projekt
i rozpočet jsou hotovy. Finanční svět interessuje se
nemálo o tuto záležitost. Jedná se o to, aby značné
množství vody, asi 4 m' za vteřinu, bylo vedenoz
provincie avellinské do Apulie. Kanál hlavní bude
měřiti s vedlejšími kanály 1600 km. Náklad činí 136
mill. fr. Práce budou skončeny za 10 let. Vodovo
půjde průkopem Appeninami do Foggie. Za účelem
pojištění stavby vodovodu tvoří se veliký italský syn-
dikát. Protože si však italská vláda přeje, aby docílila
nejlepších podmínek, budou k stavební soutěži připu-
štěny i cizí firmy. Za tím účelem postoupeny patřičné
spisy a doklady italským vyslanectvím v cizině. Mimo
to nařizuje nový zákon stavbu několika železnic, mezi
nimi přímé trati, elektricky hnané, mezi Řiímema
Vodův
Appeniny
Rakousko
Předlitavsko
Uhry
Řím
Apulie
Foggia
Úhra 5948 K
km
25
article
Neapolí
Různé zprávy. V odborných kruzích vzbuzuje
značnou pozornost zpráva, že v Bulovayo, obvodu
rhodesské společnosti, konána porada odborníků o ne-
obyčejně mohutných ložiskách rudy že-
lezné, jež objeveny u Victorie. Porady této zúčastnil
se i Evans, člen Carneggiova ocelářského trustu. Roz-
bor rudy přinesl skvělé výsledky, a protože jsou
okolí výdatné doly uhelné, chce rhodesská společnost
zříditi tam veliké železárny a ocelárny. — Ve včerejší
schůzi dozorčí rady duchcovské porculárny
sdělilo předsednictvo, že jsou obchody stále živé
že počet zákazek jest o 25% vyšší než loni. —O
stavu dolnorakouských sladoven se
oznamuje, že se do té míry zhoršil, že z osmi sladoven
tamních zastavily tři výrobu (v celém Předlitavsku 9).
Evans
Neapol
26
article
Důvodem toho jest jednak zmenšení spotřeby sladu.
plynoucí z obmezení výroby pivní, jednak silná soulě
moravských a slezských sladoven. — Vléčná drá-
ha z Nýřan k Heřmanově Huti bude sestál
něna. Aby bylo lze dráhu provozovati i před parla-
mentním schválením, nabídla se Pražská železářsk
společnost, že přenechá bez úplaty provozování tét
dráhy až do parlamentního vyřízení. Tato ochota jes
vzhledem k dohrému obchodu, který tím způsoben
společnost učiní, zcela pochopitelna. — Iron Monger
oznamuje o americkém trhu železářském-
Vyhlídky jsou ještě nejisty, ceny slabší. Není známek
zlepšení. Výrobou poplávka převýšena. Nové objed-
návky holových produklů jsou menší než dané zásoby
Znovuzahájení dopravy osob na trafi Jägerndorí—
Ziegenhala a dopravy zboží na trati Jäigernderí—
Hennersdorí. Vlakem čís. 1812 byla dne 19. červenc
1903 na celé trati Jágerndorf—Ziegenhals znovu za-
hájena v obmezené míře doprava osob, zavazadel
rychlozboží a bude až na dálší udržována přecháze
ním cestujících, pokud se týče přenášením zavazadel
a rychlozboží přes místo, kde jest trať přerušena
km 284 mezi stanicemi Hennersdorf—Ziegenhals.
Dokud nebude trať talo úplně do pořádku uvedena.
budou osoby a zavazadla vypravovány pouze v místní
dopravě. Cestovní zavazadla přijímaji se pouze do
50 kg. snížené rychlozboží jen do 25 kg každý kus.
Heřmanův
Monger
Nýřany
Jäigernderí
Hennersdorf
Ziegenhals
kg
27
article
Obyčejné, jakož i snížené rychlozboží — pokud váží
jednotlivé kusy přes 25 kg — jest vyloučeno z dopravy
přes místo, na němž trať jest přerušena. Přenášení
ručních zavazadel povinni jsou cestující obstarati si
sami. Rychlovlaky na trati Jňgerndorf—Ziegenhals
prozatím nebudou jezditi. Přechodní cestující z rychlo
vlaku čís. 1501 (Olomouc—Jägerndorf) dopravování
budou na trati Jägerndorf—Ziegenhais z Jágerndorfu
dále osobním vlakem čís. 1815. Doprava zboží na trat
Jägerndorf—Hennersdorí upravena jest zavedením no-
vé dvojice nákladních vlaků
Mozinárední obchodní komora v Egyptě. V Ka
hýře založena byla mezinárodní obchodní komora
Roční příspěvek pro cizozemské členy stanoven na
12 K. (Sdělení vývozní kanceláře pražské obchodní
a živnostenské komory.)
Banky, záložny a spořitelny.
Měslská spořitelna pražská. V měslei
červenci 1903 bylo od 15.094 stran vloženo
K 3,747.897 99 a od 10.601 stran vybráno
K 3,136.468.89; bylo tedy o K 611.429.10 více
vloženo. — Zůstalek vkladů koncem červenee
1903 K 148,015.205.11.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky
a vkladní knížky obnášel koncem července 1903
K 43,533.462 09.
Za měsíc červene c 1903 vykazují
vklady výplaty
korun
Ziegenhais
Jňgerndorf
Olomouc
Jägerndorf
Egypt
Čechy
Morava
Praha
živnostenský komora
Měslský spořitelna
živnostenský banka
kg
28
article
Obě. zál. na Smlehově . .
Měst. spořit. na Král. Vino-
hradech
Malostranská zál. v Praze
Záložna vinohra dská
Obe. zál. na Malé st r an ě .
Pražská Úvěrní banka. Vklady na vkladní knížky
a na pokladniční poukázky činily K 8,223.214.47
proti předešlému měsíci méně o K 16.480.42, vklady
na běžný účet K 9.903.155 42, proti před. měs. víc
o K 107.935.55, celkem K 18,126.369 89, protí před
měs. více o K 91.455.13
Král
Praha
Ob
úvěrní banka
29
article
Trhy peněžní
Trhy peněžní
V Praze, 31. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Na dnešní burse nejevil se žádný zájem pro některý
z našich papírů a podáváno pouze za akcie Živno-
stenské banky K 251.—, České banky »Uninn
K 245.—, strojírny Daňkovy K 363.—, Akciové to-
várny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 325.—
peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ofliciální záznamy zněji-
psnkn
Daňkův
Praha
Kolín
Český banka
31
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886 . .
» Teplice r. 188
» » Smichova r. 1888.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
»» . » mel. úpiy
» » » » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy by-
poteční listy důchodkové
Buštěhradská dráha . . . .
dlo.
„ 1872
96.75
96.65
97.40
105.—
100.—
Smichův
Č . Budějovice
Teplice
Čechy
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
34
article
Místní dráha Německý Brod-
Humpolee. . . . . . ..
Česká monlanní Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . ..
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy.
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha-
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . . .
Akc tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cemenlárna.
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. bank
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
I. čes. ake. spol. továrna na orient.
cukroviky a čokoládu . ..
Daněk
Ruston
německý Brod
Čechy
Morava
Vltava
Kolín
Č . Budějovice
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
stroj . společenský
podmokelský dráha
45
article
Z Vidně, 31. července. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 100 20 lvovskočernovická 577.—
spol. st. dr. rako uh. 666.—
100. 25
květnová . .
80.75
100 15
jižní dráha ..
červenc. ».
říjnová
100. 65
štyrsko hr.-köfl.
severní dráha . 5390.—
rakouská » zlatá
120.85
, » kor.
rak. severozáp. dr. 431.—
100 60
120 10
pardubická dráha
uherská » zlatá
polabská dráha . 424 50
» kor.
98. 80
rak. invest. renia
česká sev. dráha
uher. ,
buštěhradská A.
doktor
47
article
983.—
40 zást. listy Hyp.
200.—
pražsko - duchcov.
banky král. č. .
duchcov.- podmok. 468.—
312o zást. 1. Hyp.
ústecko tepl. dr.-
banky král č. -
dunaj. paroplaveb. 873.—
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
turecká tabák. rež. 360.——
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 350.—
Zem. banky kr.č.
Rudolfova huť . 265.—
státní losy 1854
alpská montan. sp. 363.50
» » 1860
rým.-muráň, spol. 454—
po 500 zl.
252 —
po 100 zl.
Poldina huť .
246 —
praž. želez. sp. . 1610.—
státní losy 1864
432 —
česká montan. sp. 1047.—
losy úvěrního úst.
454 —
365.—
vídeň l. komun.
doktor
Lloyd
Poldin
48
article
Daněk . . . .
156.—
západočeská uhl. —.—
tisské losy . . .
122 25
severočeská ubl.
turecké losy . .
1588 —
645.—
rak. ub. banka .
mostecká uhl. sp.
658 25
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
273 —
b. anglo-rakouská
706.—
Schodnica . . .
vídeňská unionka
524 —
peštská vagonka
409 —
b. pro země rak.
devisa německá . 117.3
727 —
uh. úvěrní banka
» pařížská . 95. 15
bank. jednota..
478 50
» curyšská . 95 10
914 —
„ loudýnská 239 2
r. úst. pro úv. poz
dvacetifrank . . 19.05
česká b. Union.
—.— marka papírová . 117.40
Živnost. banka
roln. úvěr. banka 320. —/ rubl
» . 252 75
Daněk
úvěrní banka
49
article
Eskontní sazby 3—33/4 procent
Zprávy peštské a chabé záznamy zahraniční Hia-
nily. Uherská korunová renta chabá. Dodatečná
bursa: kreditky 659 —, alpinky 364 50.
z. Z Vídně, 31. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Oenní bursa. Udalosti uherské působily nepří
znivě na celý trh, zejmena na papíry uherské
Všecky uberské renty značně zlaciněly. Zárovei
oznámeno z Berlína chabé smýšlení a z Londýna
značné zlacinění zlatodolných papírů, takže napo-
sledy bylo smýšlení velice chabé. Na bankovním
trhu byly značně poškozeny obě kreditky. Uninni
byla lacinější. Příznivé výjimečné postavení zaujale
bodenkreditky, které po úpadku minulých dnů s
podstatně zotavily. Akcie stální, jižní a severo-
západní dráhy lacinější. Paroplavební utrpěly věti
ztráty. Alpinky rovněž chabější. Obě petrulejovéa
české báňské klesly. Na trhu ukládacím uberské
renty a některé uherské ukládací hodnoty ochable,
Devisy a valuty dražšl. Na trhu eskontním 3 /n
x. Z Vídně, 31. července. (Telfgrm »Nár. Listů-
(Večerní bursa.) Kruditky 659.25 (po —. )
uherské kreditky 727.50, anglobanka 273.50, bankovní
jednota 479.—, unionka 524 50, länderbanka 409 25.
stální dráha 666 50, jižní dráha 81.—, polabská dr
425.—, severozápadní dráha 431 50, turecké ta bákové
360.50, rýmavsko muráňské 455 —, alpinky 369. 50.
květnová renta 100.25, uherská korunová 98. 80
turecké losy 122 75, marky za hotové 117.37, n
ultimo 117.40. Smýšlení lepší.
Vídeň
Berlín
Londýn
Kruditka 659.25
50
article
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožíy
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.32 n,
198.50, Ansterodam na delší lhůty —.—, —.—-
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—,
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šek
krátké lh. za 100 mk. 117.30, 117..50, Německo nn
delší lhůty 117 371/2. 117.70. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 20. 239.40, Londýn na delší lh
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké lbůty za 100 lir 95.15,
95 25, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.20, 95 321/2, Paříž delší fh.
—.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lhůiy
95.15, 95.25, na delší lh. —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95 15, 95.25, na delší ihůty —. —
Berlinská bursa, 31 července. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Nový ústupek cen železa v Americe
včerejší slabá bursa novoyorská, jakož i dnesní
nizké záznamy londýnské daly podnět k slabému
smýšlení pro hodnoty železářské. Vedle toho půso-
bily tísnivé zprávy z krajů průmyslových a kontre-
mina podnikala v dalším průběbu i biankové prodeje
hodnol uhlářských a sics provo, že uniaseno 5pi
snížení výroby rýnsko wesifálským koksovým syndi-
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Berlinský burza
Amerika
Italia šek