2
masthead
V Praze, v sobotu dne 1. srpna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
pledelásí sel
v Praze v administrnel
a měsí
n čtvrt lta . . . . 6 K —
s dvojí denáške
na měsle
na čtnit kita
ve mslkách: a Kl n0
na něske.
Pošton:
na mesne
řai
Ba čtvrí keja . . .
s drojí zielltoe
a veční
na čtvrt leta . . . . 1I K s0
Praha
5
article
Chvilkové uklidnění v Uhrách.
Chvilkové uklidnění v Uhrách.
Včerejší schůze sněmovny uherské měla
neméně bouřlivý a rozčilující průběh, než stře-
deční se sensačním odhalením podplácen
poslanců opposičních, ale přece jen se podobá,
že byla přechodem — ke zjednání pra-
videlnější akce. Přispělo k tomu několik
důležitých nových okolnosti a událostí jak ve
sněmovně tak mimo ni.
Sem náleží především sensační přiznání
rěckého guvernéra hr. Ladislava Szapara, že
on byl původcem pokusu zakoupiti poslance
Papa 12.000 K jakožto prozatímní splátkou,
při čemž byl prostředníkem správce jeho statk
Emerich Rilter. Hr. Szapary zároveň tvrdí, že
jednal bez vědomi předsedy ministerstva br.
Khuena Hědervára, ale tento výklad asi již
nezachrání tohoto a neprospěje mu, prolože jest
všeobecně znám důvěrný poměr obou ještěz
doby, kdy předseda ministerstva byl bánem
chorvatským.
Jest již nyní prokázáno, že do akce pod-
placovací bylo zasvěceno více osob, mimo jié
i hr. Jiří Bánífy, a že konaly se porady, k nimž
hr. Szapary zvláště z Rěky do Pešti přibyl.
Opposice praví, že hr. Szapary nestal se obět
politiekých dobrodruhů, ani že nebyla jeho po-
hnutkou pouhá vlastenecká snaha, umožniti
činnost sněmovny, ale že prostě převzal na sebe
všecku zodpovědnost, kdyby akce podplacovací
vyšla na jevo. Utvořilo se prý zvláštní druž-
stvo, jež sestávalo z pěti osob, a rovněž bylo
několik osob pověřených podplácením, kteréž
zatím z Pešti uprchly.
Úřadní postavení hr. Szapara a jeho blízké,
přátelské styky s předsedou ministerstva, jakož
i známý z doby bánování téhož v Chorvatsku
systém vládní jsou nepřekonatelnou překážkou,
aby na dále zůstal v čele vlády uherské.
Szapar
Rilter
Khuen Hědervár
Bánífa
Uhry
Hradec
Szapara
Rěky
Pešť
Chorvatsko
6
article
Proto nemá jeho vítězství ve středeční
schůzi sněmovny, kdy po odchodu opposice
přijat byl jeho návrh, aby se přerušilo jednání
o programovém prohlášení, jež učinil při svém
nastoupení, a aby se dal na pořad jednací pro-
zatímní rozpočet, nijské ceny.
Ve včerejší schůzi selhaly sice pokusy
opposice, aby toto usnesení bylo uznáno za ne-
platné, za to však dosáhla opposice jiných veli-
kých úspěchů.
Především změnou pořadu jednacího umož
něno bylo předsedovi sněmovny hr. Apponylovi
aby se ujal opět předsednictví, což nebylo možno
po řeči, již minulého týdne proslovil v debate
programové. Hr. Apponyi uklidnil rozvžsněnou
opposici prohlášením, v němž slíbil, že podá
svým časem výklad k událostem-posledních dnů,
ale že to nyní proto nečiní, aby sněmovna se
dostala k volbě patnáctičlenného výboru, jenž
má provésti vyšetřování podplacovací akce.
Slíbil dále, že zůstane i na přiště věren zása-
dám, jimiž se jako předseda sněmovny dosud
řídila že nedá svého souhlasu k žád
nému násilnickému opatření. Jes
přesvědčen, že sněmovna nemůže si v tomto
okamžiku nic přátí nalehavěji, než aby se pro
vedla volba vyšetřovacího výboru.
Když hr. Apponyi takovýmto způsobem
uklidnil rozbouřenou sněmovnu, přihlásil, se ke
slovu František Košut, jenž se dostavil opět do
sněmovny a přestal si hráti na uraženého Achilla.
Košuta vyburcovala z venkovského zátiší zpráva
o akci podplacovaci, jak sám doznal. Padlo
totiž v posledních třech dnech několik domně-
nek v časopisech, jakoby i stoupenci Košula,
kteří učinili úmluvu s hr. Khuenem- Hédervárem,
byli podlehli jiným vlivům, než pouhému svému
přesvědčení.
Apponyl
Košut
Achilles
Košula
Khuen
Hédervár
Hradec
sněmovna
7
article
Košut tedy přišel, aby toto podezření
nejen odmitl, ale sby za změněné situ a ce
postavil se opět do řad bojující opposice. Vy-
zýval každého, kdo má podezření proti kterému-
koli poslanci, aby to veřejně vyslovil, on sám
pak že činí totéž ohledně hr. Szapara a před-
sedy ministerstva, žádaje, aby se dostavili pře
vyšetřovací výbor sněmovny. Nevěří sice, že
jest oprávněné podezření proti předsedovi mini-
sterstva, ale »uherský předseda mini-
sterstva musí státi před světem
čist«. Má proto za to, že jest povinen i sobě
i hodnosti ministerské, aby neprodleně ná-
sledoval příkladu guvernéra rěského. Ani jako
soukromá osoba nemůže to předseda minister-
stva lhostejně snášeti, aby se o něm zcela ve-
řejně mluvilo v souvislosti s oněmi věemi. Necho
tedy přinese tuto oběť a odstoupí.
Na toto vyzvání Košutovo odpověděl před-
seda ministerstva nápadně umírněně, že se
dostaví před vyšetřující výbor
že by však bylo proti jeho přesvědčení a zájmu
vlasti, aby své místo »v tomto okamži kue
opustil.
Bylo by to ovšem velmi podivné, kdyby
byl hr. Khuen-Héderváry neprodleně vy-
zvání Košutovu vyhověl, ale neméně nápadné
jest, že mluvil jen »o tomto okamžiku«.
To zni jako vědomí, že dny jeho na křesl
předsedy ministerstva jsou sečteny.
Košut
Košutův
Khuen
Héderváry
výbor sněmovna
8
article
Další úspěch opposice mimo návrat hr-
Apponyie v řízení sněmovny, mimo návrat stou-
penců Košutových do řad bojovné opposice
mímo doznání akce úplatkové hr. Szaparem
jest provedená volba 15členného výboru vyše-
třovacího, a odročení sněmovny na dobu, než
výbor tento úkol svůj ukončí; a kdyby nebyl
se svým úkolem do 10. srpna hotov, tedy do
tohoto dne, kdy se sněmovna opět sejde.
Srovnají-li se tyto výsledky akce opposiční
s „vítězstvím“ hr. Khuena-Hédervára ve schůzi
středeční, jest patrno, že získala opposice nejen
odročením sněmovny vzácného času, jejž by
byla jinak musila namáhavě vyplniti další de-
batou, ale že ji zároveň přibyl posledními udá-
lostmi obrovský materiál do její zbrojnice. Vý-
sledek výboru vyšetřovacího, ať již jest jaký-
koliv, sám nahromadí takové množství látky, že
s ním opposice vystačí až do konce září, do
které doby by musil pravidelný odvod býti pro-
veden. Teprve potom, po vyřízení zprávy výboru
vyšetřovacího, by se mohlo přikročiti ku pro-
jednání prozatímního rozpočtu, a rozpravu o něm
mohla by opposice dále věsti do nekonečna, ze-
jmena když předseda sněmovny prohlásil všecka
násilnická opatření za vyloučená.
Košutův
9
article
Ale máme za to, že na to vše nedojde; jak
se oznamuje uherským listům, dal si podati
panovník o posledních událostech podrobn
zprávy do Išlu a jest tudíž pravděpodobné, že
z Išlu stane se rozhodnutí ještě než se sněmovna
opět sejde. To bude ovšem „okamžik“, na nějž
čeká hr. Khuen-Hléderváry.
Pozoruhodno jest, že již i v klerikálních
kruzích cislajtánských se počínají spřátelovati
s myšlěnkou, že budou učiněny ústupky Mada-
rům ve smyslu jejich požadavků. Styrsko-hra-
decký „Volksblatt“, jeden z jejich orgánů, při-
náší totiž v čele listu prohlášení podobného
sroyslu od „vynikajíčího člena partamentu“.
Hlásá pro případ, že budou učiněny ústupkyv
Uhrách, aby říšská rada sama provedla roz-
luku a dovolává se tu i pomoci poselstva
českého. Upozorňujeme již nyní dotýčnéh
vynikajícího parlamentníka, že zájmy české vy-
žadují pro ten případ, že „nynější státo-
právníforma“ poměru obou polovin říše s
rozlomi, aby se rozlomila i posavadní forma
útvaru „zemí, na radě říšské zastoupených“.
Zemím koruny české v takovémto případě jest
vrátiti jejich formu státoprávní,
jejich vlastní státní individualitu. Za doby ny-
nějších zápasů v Uhrách opětně jsme upozorňo-
vali odpovědné, aktivní politiky domácí, že nad-
chází okamžik, pro nějž jest nutno vykonati
potřebné přípravy, a zjednati nový, akční pro-
gram, kolem něhož by se mohly seskupiti v še-
eky naše síly v zemích koruny české.
Okamžik takový nesmí nás zastihnouti po
liticky nehotové.
Khuen
Hlédervára
Išlu
Mada
Uhry
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Hraběti Khuenu Hedervarskému stržena
škraboška.
Na bývalého všemocného bana chorvatského
přikvačila Nemesis za skutky, kterými se pro-
vinil na veřejném životě v Chorvatsku. Po při-
znání hr. Szaparya, švakra Khuenova, nemůže
býti nikomu více hádankou, kdo stojí za po-
kusem podpláceti opposici ve sněmovně. Pocho-
pitelno, že afféra posl. Papa zachvátila nejen
celou uherskou sněmovnu, nýbrž i veškeru uher-
skou veřejnost. Očekáváme však, že do věci
promluví také národní tisk chorvatský a bez-
ohledně odhali, jak bylo možno, že Khuen Heder-
varský, jenž jako uherský předseda ministerstva
učinil se nemožným téměř v několika dnech,
mohl v Chorvatsku celkem pohodlně vládnout
Nemesis
Khuenův
Chorvatsko
Papa
Khuen Hedervarský
Khuen Heder
11
article
dvacet roků. Dnes už není nikoho tajno, že t
bylo možno jen pomocí neslýchané korrupee.
která se stala druhou přirozeností Khuenovou.
Nikoho není tajno, že vládní strana chorvatská
jež si dávala přezdivati »národní« a jež i nyní
je prvou stranou, na kterou se nový ban obráti
nepomáhala Khuenovi ani z nadšení pro jeho
osobu, ani z přesvědčení, že hr. Khuenovi jde
o prospěch chorvatského království a národa.
Avšak je třeba, aby Chorvaté nyní se vším ma
teriálem o tom vystoupili na veřejnost a pomohl
Maďarům odstraniti tohoto »stálnika«, jenž by
i pro Turecko byl špatný.
Sněmovna uherská opět se dnes zabývale
pokusy o podplacení. Již časně dopoledne bylo
v ní velmi živo. Na chodbách poslanci rokoval
o událostech včerejšího dne a demissi hr. Sza
parya. Rozneslo se, že mnoho poslanců svobodo
myslné strany oznámilo, že ze strany vystupují
avšak dosud vystoupil pouze posl. Fernbach
»Pesti Napló« přinesl zprávu, že císař dal
do Išlu referovati o odhalení Papově. Poslane
ovšem i o tom živě rozprávěli.
Ve 1 na 10. byla schůze zahájena místo
předsedou Tallianem. Sněmovna byla plna. Z mi
nistrů scházel pouze ministr obchodu.
Hned jak hr. Eszlerházy počal čísti proloko
včerejší schůze, poslanci Polonyi, Lengyel a Nesst
jej obstoupili a dávali pozor na každé slovo.
Mezi čtením protokolu přišel posl. K ossuth
a nejkrajnější levice jej uvitala bouřlivým
»Eljen!«
Po přečtení protokolu ujal se slova posl.
Khuen
Chorvat
Maďar
Polonyi
Lengyel
Nesst
Turecko
Išlu
Pest Napló
12
article
Barabas, aby o něm promluvil. Pravil, žeje
sestaven libovolně a události líčí falešně. Co se
nepřihodilo, v protokolu jest, a co se přihodilo,
je vynecháno. (Velké pohnutí.) Protokol je věr-
ným obrazem nynější vláďy. Proli tomu mus
býti důrazně prolestováno. Tak stojí v proto-
kole, že předseda ministerstva učinil návrh na
přerušení debaty o programu. To však není
pravda. Předseda ministerstva nebyl s to návrh
učiniti, protože mu sněmovna nedovolila mluviti
Bezpochyby ten návrh strčil tajně do kapsy
předsedovi sněmu.
Místopředseda Tallian (ironicky): Ano, ano
(Všeobecný povyk.)
Poslanec Barabas (pokračuje): Návrh je
do prolokolu bez příčiny vlepen. Musí býti vy-
tržen. Také není zmínky, že schůze ze dne
29. července byla skončena teprve 30. čer-
vence. Jako je pravda, že v jednom dni nebylo
dvou schůzí, tak není možno, aby jedna schůze
trvala dva dni. (Hluk. — Krajní levice volá
Chcete nás všecký podplatitl)
Posl. Lengyel: Rjecký žralok tu byl.
Posl. Barabas končí prohlášením, že
předloha indemnitná nemůže býti projednána,
protože ji podal Szell, ale hr. Khuen ji nepro
hlásil za svou. Strana neodvislosti nedopustí
aby o ni bylo rokováno. V protokole ostalně
schází také prohlášení Polonyiovo, že schůze je
nezákonitá. Obstrukce užije všech prostředků.
aby zabránila další páchání nešvarů, které měly
počátek předevčírem večer.
Posl. Polonyi protestuje, aby bylo r
kováno o immunitné předloze. Již to je ne-
zákonné, že se sestoupil immunitný výbor.
V tomtéž smyslu mluvili posl. Hollo a
Lengyel.
Posl. Kubik volá: Předseda mi ni
sťerstva pracuje podplácením
podvody! Nota bene, návrh, který Khuen
sepsal a do prolokolu vlepil, je sepsá
špatným pravopisem.
Barabas
Posl
Polonyiův
Hollo
Lengyel
Kubik
Noto
Khuen
13
article
Mistopředseda praví, že dá o návrhu Bara
basově o prolokole hlasovat, třeba že nebyl podár
písemně. Prolokol bude probírán bod za bodem
Prvý bod zní: Většina hlasuje proti korrektuře.
Posl. Lengyel chce k tomu promluviti, místo-
předseda mu připomíná, že nemá slova. Pravice
volá na Lengyela jako jeden muž: Sedněte si
Mistopředseda zaklíná Lengyela i jeho druhy
aby dbali důstojnosti sněmovny a chovalis
slušně.
Posl. Kubik: Vy jste již dávno porušil
důstojnosť sněmovny!
Posl. Polonyi běží k Lengyelovi a do
mlouvá mu, aby si sedl. Lengyel jejž prudce
odstrči a chce mermomocí mluviti.
Zalím pravice uspořádala proti ob
strukci. Bušila pěstmi i sešity na pulty, aby
Lengyel nemoh! mluviti. Ten konečně se zdvihne
běží do prostřed sálu k tribuně referentově
volá na místopředsedu: Pane předsedo, chci
mluviti k věcil
Místopředseda: Není možná. (Pravice křičí
Dolů s ním, ven s ním )
Lengyel vrací se na své místo a znova
se pokouší mluvit.
Místopředseda prohlašuje, že přerušuje
schůzi
O 31. se pokračuje. Předsedá hr. A p po-
nyi. Návrhy Barabasovy v protokolu jsou bod
za bodem zamítnuty a protokol většinou hlasů
schválen. Když byl Apponyi sněmovnu ujistil,
že nesvolí k žádnému násilnému opatření, ujal
se slova Kossuth, jenž učinil následujíeí
prohlášení:
Každý ve sněmovně ví, proč jsem se v po-
sledních dnech nezúčastnil rokování. Ve ven-
kovském zátiší překvapila mne zpráva o pokusu
podplatit jednoho z poslanců. Proslýchalo s
že nejeden poslanec úplatek přijal. Protože
každý Maďar musí si přáti a žádati, aby mu-
žové veřejného života byli úplně
čisti, prohlašuji, že každý, kdo
by některého poslance v pouhém
podezření úplatnosti měl, je po-
vinen veřejně s tím vystoupiti.
Posl
Lengyel
Mistopředseda
Barabasův
Apponyi
Kossuth
Maďar
Bara
14
article
Prosím nejprve bývalého guvernéra rjeckého
hr. Szaparya, aby ihned předstou-
pil před komisi a pověděl, jeli
ještě více poslanců, které pod
platiti se pokusil. Na to vyzývám pře-
sedu ministerstva, . ..
Posl. Barabas: Dosud proti tomu an
slovem neprolestoval!
Kossuth: ... aby též on se otevřeně
prohlásil před komisí a odmítl od sebe strašné
podezření, které se o něm začíná rozšiřovati.
(Levice: Docela právem! Pravice odporuje.)
Konstatuji pouze skutečnost. Předseda
uherského ministerstva mu s
státi před světem čist! (Všeobecný
potlesk.) Rjecký guvernér se přiznal a již uči-
nil, co na něm bylo. Tážu se p. před-
sedy ministerstva, zdaž nemy sli
že by jednal čestně, důstojně a ve
vlastním prospěchu, kdyby učini
po příkladě Szaparyově. (Dlouhý po-
tlask strany neodvislosti.)
Co se stalo, nemůže se již odestáti a ne-
může se změniti fakt, že věc tak hanebná
udála se za nynějšího ministerského předsedy
(Všeobecný rámus.) Daleko jest ode mne, abyeh
jej podezíral, ale tážu se hr. Khuen
Hedervarského ne jako předsed
ministerstva, nýbrž jako člo věka,
může-li strpěti, aby byl veřejně
uváděn v souvislost s těmito ne-
kalými věcmi? (Velký povyk na levici.)
Lituji tohoto případu nejhlouběji, on stvořil
docela nové položení. (Krajní levice dlouho
tleská.)
Považuji za svou povinnost prohlásiti, že
věc nemůže býti napravena jinak,
než poděkuje-li se ministerský
předseda. (Hlučná pochvala na krajní levici.)
Posl
Dlouhý
Kossuth
15
article
Prosím ho tedy důtklivě, aby tuto oběť neváhal
přinésti, je-li to vůbec oběť. Mně by bylo
mukou na jeho místě setrvati. Neučinil-li by
toho, prohlašuji, že se postavím k těm, kterí
tuto vládu učiní nemožnou! (Bouřlivá pochvala
strany neodvislosti. Opposice Kossuthovi gra-
tuluje.)
Na to povstal hr. Khuen a prohlásil
Postavím se před komissi, ale po-
dotýkám naproti posl. Kossutho vi.
že by to bylo proti mému pře-
svědčení a proti zájmům vla sti,
kdybych v tomto okamžiku tot
místo opustil.
Veliké rozčilení. Předseda prohlašuje schůzi
za skončenou, když se sněmovna byla usnesla,
aby přiští schůze byla až 10. srpna.
Prohlášení Khuenovo někteři snaží se vy
ložiti ve smyslu neviny. Nám se naopak zdá,
že je v něm přímě přiznání viny. Dne 10. srpna
podle všeho bude proti Khuenovi nakupen
tolik důkazů, že se již sotva ve sněmovně
objeví. Listy opposice píšou, že bylo podpláceno
ve větších rozměrech. Práci tu prý konal zvláštní
pětičlenný komitét. Protože Dienes z Pešti
zmizel a jest obava, že by utekl, listy nalehají
na ministra spravedlnosti, aby jej dal zatknouti.
V orobném prodejtt
ranni čtsle o sobě . . sh
odpolední
Ve flialkách sa venkově:
ranní číslo. . . . . .
od polední-
. . . . . . . Sh
nserát
platí se hotově zapřeš
Předplacení a inserty přijimá sěmini-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nachézejí se těž redakce
tlskárna a ezpedice „ Národnich Listě“.
Rukopisy se nevracaji.
Kossuth
Khuen
Khuenův
Pešť
16
article
Někteří zaplétají do afféry také hr. Mikuláše
Banffya
Banffya
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. července.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. července.
Varšava.
Povolení ruské vlády městu Varšavě, aby
smělo uzavříti půjčku 33 mill. rublů na roz-
manité svoje potřeby, jest jedním z nejdůleži-
tějších skutků, které Rusko dosud učinilo ve
prospěch Poláků.
Varšava roste jako po droždí. V posledním
30letí obyvatelstvo její se zdvojnásobilo. Mezitím
podmínky hygieny, institucí městských, osvětlení
a vůbec účelného pohodlí velkoměstského nešly
stejným krokem se vzrůstem počtu obyvatelstva
hlavního města polského. Před 25 lety, kdy
ještě byla městem půlmillionovým, Varšava byla
bez kanalisace. Měla i jiné nedostatky a byla
v stavu žalostném. Znenáhla vykonalo se ne-
jedno, ano mnoho. Kanalisace jest pořízena,
třebe nebyla bezvadnou. Varšava v letě ne-
páchne. Mraky kouře ji nezahalují. O kanalisaci,
čistotu a hygienu města dobyl si nehynoucích
zásluh president města gen. Starynkevič, loni
zesnulý. Varšava rostla dále počelně i territori-
alně, a rostla tak rychle, že nyní už má 800.000
obyv., tak že je co do velikosti devátým městem
v Evropě. Před ní jsou: Londýn, Paříž, Berlín,
Vídeň, Petrohrad, Moskva, Ceřihrad a Glasgow;
nejblíže za ní Hamburk a Pešť. Se vzrůstem vel-
kého města, zvláště tak rychlým, vznikají nové
potřeby i nedostatky, jež třeba neustále odstraňo-
vati. Za tim účelem uzavřena nynější půjčka,
z níž pořízeny budou všecky instituce, kterými
se pyšní nejmodernější velká města evropská.
Polák
Starynkevič
Praha
Varšava
Rusko
Evropa
Londýn
Paříž
Berlín
Vídeň
Petrohrad
Moskva
Ceřihrad
Glasgow
Hamburk
Pešť
18
article
Pravda o Kyšiněvě.
Německý státník, ruských poměrů znalý,
píše v „Hamburger Nachrichten“ o protižidov-
ských bouřích kyšiněvských:
Pravda je, že kyšiněvské pobití Židů bylo
kruté, že nemá rovně v dějinách Ruska, že po-
škozených bylo velice mnoho, že krvežíznivost
davu byla neobyčejná. Avšak nebylo by spra-
vedlivo svalovati všechnu vinu na křesťanské
obyvatelstvo města a na úřady. Ruská vláda
byla kyšiněvskými událostmi nejvýš překvapena.
Také je pravda, že gubernator Raben bezmála
hlavu ztratil nad židovským krveprolitím, jež
vzniklo z poměrně malé příčiny. V pondělí velko-
noční jistá matka s dítětem na ruce vozila se na
kolotoči, jehož majitelem byl jistý Žid. Židji
s kolotoče shodil dítě si zlomilo vaz, žena utr-
pěla těžké zranění. Křesťanští sedláci a řemesl-
níci se zhlukli a Žida spráskali. Když pak Židé
chtěli křesťanům odpláceti stejným za stejné,
došlo k řežím, které jsou sice politování hodny,
ale musejí především Židům samým za vinu
býti přičteny.
Žid
Rusko
19
article
Srocení bylo silným výbuchem hněvu, jenž
se v duši lidu nahromadil následkem strašného
vykořisťování, kterým dělníci, řemeslnícia
sedláci od kyšiněvských Židů dávno strádali a
jež je prostě nevyličitelno. Půda v Bessarabii je
tak požehnaná, tak úrodná, že by každý, kdo
provozuje rolnictví a chov dobytka, musel býti
boháčem. Přes to křesťanské obyvatelstvo nejen
žije v chudobě, nýbrž hladoví. V žádné zemi na
světě, ano ani v Uhrách Židé nemají tak ohrom-
nou moc, jako v Bessarabii. Soustavným kupová-
ním půdy a spekulacemi pozemkovými bes-
sarabští Židé stali se buď pány celé země, nebo
ji přivedli pod svou kontrolu, tak že mohou ceny
půdy zvyšovati až do závratna. Rolníku je za
těch poměrů téměř nemožno půdy nabývati. Ne-
zbývá mu, než půdu najímati. Hotových nemá,
potřebuje židovského úvěru, a jak pozemkovému
lichváři podá prst, je ztracen, stane se jeho
bílým otrokem, bez milosti ztraceným na celý
život. Ani nejbohatší žeň neni mu úlevou v trap-
ném osudu.
Podobné poměry panují ve vinařství, jež je
v Bessarabii hlavní živností obyvatelstva, avšak
vinný obchod je veskrze v rukou Židů.
Jest otázka, co tomu říká ruská vláda a proč
takové poměry trpí? Odpověď je prostá: Zá-
kony sice zapovídají Židům půdu najímati, ale
co je to platno? Židé si nastrčí křesťana, od sebe
hospodářsky závislého, a za jeho zády jakoby
zákonů proti nim nebylo. Nastrčený křesťan
dostává 50 kopějek honoráru od desjatiny půdy.
Žid
Uhry
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Mezi Sokoly v Berlíně.
»Oslavíme deset let trvání!« — oznamoval
berlínský »Sokol«. Doba desiti let není sice
ještě úetyhodná perioda, ale u spolku zahrani-
čného přece jen zajímavá dost, aby slákala
k účasti. Nechal jsem ledy Moskvu Moskvou
vsedl na »kurjerskij«, jenž mne o svatodušní
sobotě záhy po poledni šťastně vyklopil v Ber-
líné se schodů nádražních přimo na »Fridrich
strasse«. Za stolem jedně z četných pivnie ne-
konečné té ulice hledal jsem honem v červeném
Baedeekru informace o berlinském »Sokolu«
Kde asi má sídlo? »Margrafenstrasse«, ozna-
muje Baedeckr. Od posledního několika-
denního pobytu před několika lety jsem se už
dávno zapomněl orientovat. Po nějském blou-
dění stál jsem před domem, kde má »Turaverein
Sokol« svoje místnusti — ale Sokolíci prý se
až večer sleti. Tak! Prágrův Sborník jsem ne-
chal v Moskvě, co teď? Do večera se mi ne
chtělo čekat. Heureka! Na stěně zarámovaně
visely adresy činovníků »Sokola«. Tož na »Hasen-
heide« ke starostovi.
Elektrika zavezla mne na »Hasenheide!«
O »něco« déle než z »Kochstrasse« do Behren-
strasse byli jsme na konci Sehützenstr, která
ústi do Hasenheidy. Dům, v němž měl starosta
bydleti, jsem našel. U dveři stál asi desítiletý
hošík. »Kde tu bydli pan Šantroch« ? Ani jsom
si nepovšiml, že jsem nějak zaměnil jména.
»Nevím«. Nevěděl domovník ani zástup děti,
jež se seběhly z domu. Zpropadeně! A přece
to tady musí býti — číslo domu správné. Znovu
plám se hocha — ovšem v »samospasitelné«.
strass
Turaverein Sokol
Sokolík
Prágrův
Šantroch
Berlín
Moskva
Hasenheide
Behren
Sokol
Heureka
21
article
»Ich weiss nicht. Herr Šantroch wohnt hien
nicht — — er, er — —, er . . . ale bydlí tu
tatínek« — vymodrehá se konečně z němčiny
český chlapec. Byl to starostův synek. Utřel
jsem si pot! »Jak se ledy jmenuje tatínek ?a
»Stanislav !e
Trochu dlouho to trvalo, než jsem našel
prvého Sokola berlínského a nahoře na útulném
balkonku zasedl proti bratru starostovi Stanislavu.
»Právě mi přinesli zase povolení slavnosti,«
ukazoval žlutavý blanket úřadní.
»Zase ?«
»Třikráte nám ji zakázali, konečně zase po
třeli povolují. Musil jsem ještě dnes na policii
protokolárně se zaručiti za pokoj. Z Čech sem
poslali nějaké noviny, že prý pořádáme demon-
straci . . .«
V »Deutsche Volks-Zeitung« vskutku stálo
o sokolských slavnostech, že mají z nich být
»panslawistisehe Manifestationen«, jež také »im
Deutschen Reiche« chtějí vynutiti si »Aehtung
vor der rot-weiss-blanen Trikoloce« . . . Proto
tedy se zakazovalo a proto také na slavnostním
večeru policejnímu funkcionáři nebylo ledaco
vhod. Podle německých zpráv z Čech byl
skromná slavnost desítiletého trvání Sokola v Ber-
lIně »panslavistickou orgil před zrakoma císař-
ského zámku Hohenzollerů«. Dosáhly aspon
toho, že o slavnosti Sokolové nesměli býti v kroji
a slavnostní večer odbýval se za přitomnost
»piklhauben«. Než přes to slavnost se vydařila.
Herr Šantroch
Stanislav
Musil
Sokol
Čechy
Deutsche Volk
Zeitung
Deutschen Reiche
Sokol
22
article
Byla srdečná. Přiletěly vzácné pozdravy z Čeeh
iod bratří jinozemských, byly návštěvy z Moskvý
na Rusi, z Liberce, Prahy, král. Vyšehradu,
Českého Brodu, Králové Hradce, Jičína, k těm
pojily se hostě z Drážďan, Hamburku, Lipska,
Halberstadtu, Poláci berlínšti, studenti srbští aj-
Nálada za přítomnosti četných krajanů ze všec
krajin českých byla srdečná a nenucená. Nijak
nevadily šišáky, jichž bodce leskly se před zra-
koma přitomných na stole předsednickém. Český
hudební kroužek a pěvecký odbor Sokola (na po-
řadu byly skladby Smetany, Bendla, Kmocha
a Záhorského) dělily se bratrsky o úspěchy umě-
lecké. Den na to časně z rána byly tělocvičné
závody zahraničních jednot, o palmu zápasili to
berlínští, drážďanšti a lipští. Vítězy zůstaly jednak
Berlin, jednak Drážďany. Na odpoledne neděln
sesunula se hlavní pozornost. Bylo veřejné cvi
čení jednot z Německa. Rejovitý nástup, prosto
cviky, cviky nářaďové, pořadové, s kužely a hry
Vše velmi precisně.
»Sokol« v Berlíně, v němž nyní sdružen
nejčilejší živel, má své místnosti na — Mar-
grafenstr. 83 — útulný sál, kde pořádá své
Polák
Sokol
Smetan
Bendl
Kmoch
Záhorský
Liberec
Praha
Vyšehrad
Český Brod
Jičín
Drážďany
Hamburk
Lipsko
Halberstadt
Berlín
Německo
Mar
Králové Hradec
Sokol
23
article
večírky, rozhovory a přednášky a menši kom
natu, kde je knihovna. Zatím nemá ještě »Sokol«
místnosti vlastní, nýbrž sdílí se o prostor sji
nými německými spolky, což ostatně vnitřní čin-
nosti nevadí. Mimo své odborné časopisy (»So-
kol«, »Věstník Sokol«, »Americký Sokol«) ode-
birá spolek »Zlatou Prahu«, »Národní Listy«,
»Českou Demokracii«, »Volné směry«, »Výchovu
tělesnou«, »Blaho lidu«, »Epochu« a j. Mezi
členstvem jsou pilní čtenáři, v minulém roce
připadaly skoro dvě knihy na den. Do nedávna
cvičil »Sokol« berlínský pouze jednou za lýden,
nyní dvakráte. Těloevičnu svojí má ve škole
na Tempelhofer Ufer 20. Byli jsme přítomni na
cvičení po slavnosti, a překvapil nás ruch, který
zde vládne. Cvičilo členstva ku padesáti. Cifra
velice slušná, povážíme-li, že spolek má něco
málo přes sto členů.
Druhé české sdružení berlinské »Českoslo-
vanský spolek« (založen 1861, sídli na Wil-
helmstr. 118) má na 70 členů. Čechů v Berlině
počítá se okolo půl třetiho tisíce duší. Počet
200 sespolčených arci neodpovidá lepší uvědo-
mělosti. Bylo by záhodno, kdo nemůže být
činným členem, aby aspoň za přispívajícího s
přihlásil a tím způsobem mravně i hmotně po-
depřel dobrou snahu českého spolku. V cizině
ještě více váží každá poskytnutá grešle. Praví
se, pobyt za hranicemi, že utužuje vlastenecké
vědomí. A to právě jeviti se musí porozuměním
pro význam organisace.
Sokol
Blaha
Čecho
Praha
Berlín
Sokol
Wil
24
article
Jinak život mezi berlínskými Čechy je
družný. Poznali jsme to o společenském výleté
do »Lichtenrade«, kde divčí i jinošší, manžel-
ský i svobodný svět pospolitě oddal se jarému
veselí.
Šťastnou náladu nepokazil ani dešť, který
se náhle snesl. Mladá chasa odběhla k tanci,
starší dali se do kuželek, Sokolíci si zacvičilí a
někteří šli se broditi za vodními růžemi pro
»české růže berlinské«.
V ulicích berlínských nezřidka potkáš Čecha.
V museích, u císařského zámku, v obrazárnách,
v zoologické zahradě zavadí ti v sluch české
slovo přibylého českého párku nebo celé české
společnosti krajanské. Na promenádě »Pod li-
pami« i ve Friedrichstrasse mimochodem často
ucitite potřebu ohlédnouti se za cípkem českého
hovoru, který vám šlehl přes ucho. Na nároží
v kavárně u Baura najdete v létě vždycky če-
skou společnost, ať turistů a návštěv přechod-
ných, ať jednotlivců, kteří zde déle prodlévají
za svým interessem. Chodí sem pro pražské
zprávy. Za velkým formátem »Národních Listů«
krajané čtenáři brzo se rozeznají. Na Friedrich-
strasse u Čecha obchodníka koupíte si doutníky
a v Schülzenstrasse švarná prodavačka od Ma-
lého ze Spálené ulice nakrájí vám pražské šunky.
Také o plzeňské není v Berlině, rozumi se,
žádná nouze.
Sokolík
Čecho
Baur
Friedrich
Ma
Berlín
25
title
F. K. Šnepp
K Šnepp