ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 392b9ce0-70c5-11dc-aba9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 55, person 73, org 16
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 1. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 208.
4 article
Na ranní a odpol. listy pledelásí sel v Praze v administrnel a měsí n čtvrt lta . . . . 6 K — s dvojí denáške na měsle na čtnit kita ve mslkách: a Kl n0 na něske. Pošton: na mesne řai Ba čtvrí keja . . . s drojí zielltoe a veční na čtvrt leta . . . . 1I K s0
Praha
5 article Chvilkové uklidnění v Uhrách.
Chvilkové uklidnění v Uhrách. Včerejší schůze sněmovny uherské měla neméně bouřlivý a rozčilující průběh, než stře- deční se sensačním odhalením podplácen poslanců opposičních, ale přece jen se podobá, že byla přechodem — ke zjednání pra- videlnější akce. Přispělo k tomu několik důležitých nových okolnosti a událostí jak ve sněmovně tak mimo ni. Sem náleží především sensační přiznání rěckého guvernéra hr. Ladislava Szapara, že on byl původcem pokusu zakoupiti poslance Papa 12.000 K jakožto prozatímní splátkou, při čemž byl prostředníkem správce jeho statk Emerich Rilter. Hr. Szapary zároveň tvrdí, že jednal bez vědomi předsedy ministerstva br. Khuena Hědervára, ale tento výklad asi již nezachrání tohoto a neprospěje mu, prolože jest všeobecně znám důvěrný poměr obou ještěz doby, kdy předseda ministerstva byl bánem chorvatským. Jest již nyní prokázáno, že do akce pod- placovací bylo zasvěceno více osob, mimo jié i hr. Jiří Bánífy, a že konaly se porady, k nimž hr. Szapary zvláště z Rěky do Pešti přibyl. Opposice praví, že hr. Szapary nestal se obět politiekých dobrodruhů, ani že nebyla jeho po- hnutkou pouhá vlastenecká snaha, umožniti činnost sněmovny, ale že prostě převzal na sebe všecku zodpovědnost, kdyby akce podplacovací vyšla na jevo. Utvořilo se prý zvláštní druž- stvo, jež sestávalo z pěti osob, a rovněž bylo několik osob pověřených podplácením, kteréž zatím z Pešti uprchly. Úřadní postavení hr. Szapara a jeho blízké, přátelské styky s předsedou ministerstva, jakož i známý z doby bánování téhož v Chorvatsku systém vládní jsou nepřekonatelnou překážkou, aby na dále zůstal v čele vlády uherské.
Szapar Rilter Khuen Hědervár Bánífa Uhry Hradec Szapara Rěky Pešť Chorvatsko
6 article
Proto nemá jeho vítězství ve středeční schůzi sněmovny, kdy po odchodu opposice přijat byl jeho návrh, aby se přerušilo jednání o programovém prohlášení, jež učinil při svém nastoupení, a aby se dal na pořad jednací pro- zatímní rozpočet, nijské ceny. Ve včerejší schůzi selhaly sice pokusy opposice, aby toto usnesení bylo uznáno za ne- platné, za to však dosáhla opposice jiných veli- kých úspěchů. Především změnou pořadu jednacího umož něno bylo předsedovi sněmovny hr. Apponylovi aby se ujal opět předsednictví, což nebylo možno po řeči, již minulého týdne proslovil v debate programové. Hr. Apponyi uklidnil rozvžsněnou opposici prohlášením, v němž slíbil, že podá svým časem výklad k událostem-posledních dnů, ale že to nyní proto nečiní, aby sněmovna se dostala k volbě patnáctičlenného výboru, jenž má provésti vyšetřování podplacovací akce. Slíbil dále, že zůstane i na přiště věren zása- dám, jimiž se jako předseda sněmovny dosud řídila že nedá svého souhlasu k žád nému násilnickému opatření. Jes přesvědčen, že sněmovna nemůže si v tomto okamžiku nic přátí nalehavěji, než aby se pro vedla volba vyšetřovacího výboru. Když hr. Apponyi takovýmto způsobem uklidnil rozbouřenou sněmovnu, přihlásil, se ke slovu František Košut, jenž se dostavil opět do sněmovny a přestal si hráti na uraženého Achilla. Košuta vyburcovala z venkovského zátiší zpráva o akci podplacovaci, jak sám doznal. Padlo totiž v posledních třech dnech několik domně- nek v časopisech, jakoby i stoupenci Košula, kteří učinili úmluvu s hr. Khuenem- Hédervárem, byli podlehli jiným vlivům, než pouhému svému přesvědčení.
Apponyl Košut Achilles Košula Khuen Hédervár Hradec sněmovna
7 article
Košut tedy přišel, aby toto podezření nejen odmitl, ale sby za změněné situ a ce postavil se opět do řad bojující opposice. Vy- zýval každého, kdo má podezření proti kterému- koli poslanci, aby to veřejně vyslovil, on sám pak že činí totéž ohledně hr. Szapara a před- sedy ministerstva, žádaje, aby se dostavili pře vyšetřovací výbor sněmovny. Nevěří sice, že jest oprávněné podezření proti předsedovi mini- sterstva, ale »uherský předseda mini- sterstva musí státi před světem čist«. Má proto za to, že jest povinen i sobě i hodnosti ministerské, aby neprodleně ná- sledoval příkladu guvernéra rěského. Ani jako soukromá osoba nemůže to předseda minister- stva lhostejně snášeti, aby se o něm zcela ve- řejně mluvilo v souvislosti s oněmi věemi. Necho tedy přinese tuto oběť a odstoupí. Na toto vyzvání Košutovo odpověděl před- seda ministerstva nápadně umírněně, že se dostaví před vyšetřující výbor že by však bylo proti jeho přesvědčení a zájmu vlasti, aby své místo »v tomto okamži kue opustil. Bylo by to ovšem velmi podivné, kdyby byl hr. Khuen-Héderváry neprodleně vy- zvání Košutovu vyhověl, ale neméně nápadné jest, že mluvil jen »o tomto okamžiku«. To zni jako vědomí, že dny jeho na křesl předsedy ministerstva jsou sečteny.
Košut Košutův Khuen Héderváry výbor sněmovna
8 article
Další úspěch opposice mimo návrat hr- Apponyie v řízení sněmovny, mimo návrat stou- penců Košutových do řad bojovné opposice mímo doznání akce úplatkové hr. Szaparem jest provedená volba 15členného výboru vyše- třovacího, a odročení sněmovny na dobu, než výbor tento úkol svůj ukončí; a kdyby nebyl se svým úkolem do 10. srpna hotov, tedy do tohoto dne, kdy se sněmovna opět sejde. Srovnají-li se tyto výsledky akce opposiční s „vítězstvím“ hr. Khuena-Hédervára ve schůzi středeční, jest patrno, že získala opposice nejen odročením sněmovny vzácného času, jejž by byla jinak musila namáhavě vyplniti další de- batou, ale že ji zároveň přibyl posledními udá- lostmi obrovský materiál do její zbrojnice. Vý- sledek výboru vyšetřovacího, ať již jest jaký- koliv, sám nahromadí takové množství látky, že s ním opposice vystačí až do konce září, do které doby by musil pravidelný odvod býti pro- veden. Teprve potom, po vyřízení zprávy výboru vyšetřovacího, by se mohlo přikročiti ku pro- jednání prozatímního rozpočtu, a rozpravu o něm mohla by opposice dále věsti do nekonečna, ze- jmena když předseda sněmovny prohlásil všecka násilnická opatření za vyloučená.
Košutův
9 article
Ale máme za to, že na to vše nedojde; jak se oznamuje uherským listům, dal si podati panovník o posledních událostech podrobn zprávy do Išlu a jest tudíž pravděpodobné, že z Išlu stane se rozhodnutí ještě než se sněmovna opět sejde. To bude ovšem „okamžik“, na nějž čeká hr. Khuen-Hléderváry. Pozoruhodno jest, že již i v klerikálních kruzích cislajtánských se počínají spřátelovati s myšlěnkou, že budou učiněny ústupky Mada- rům ve smyslu jejich požadavků. Styrsko-hra- decký „Volksblatt“, jeden z jejich orgánů, při- náší totiž v čele listu prohlášení podobného sroyslu od „vynikajíčího člena partamentu“. Hlásá pro případ, že budou učiněny ústupkyv Uhrách, aby říšská rada sama provedla roz- luku a dovolává se tu i pomoci poselstva českého. Upozorňujeme již nyní dotýčnéh vynikajícího parlamentníka, že zájmy české vy- žadují pro ten případ, že „nynější státo- právníforma“ poměru obou polovin říše s rozlomi, aby se rozlomila i posavadní forma útvaru „zemí, na radě říšské zastoupených“. Zemím koruny české v takovémto případě jest vrátiti jejich formu státoprávní, jejich vlastní státní individualitu. Za doby ny- nějších zápasů v Uhrách opětně jsme upozorňo- vali odpovědné, aktivní politiky domácí, že nad- chází okamžik, pro nějž jest nutno vykonati potřebné přípravy, a zjednati nový, akční pro- gram, kolem něhož by se mohly seskupiti v še- eky naše síly v zemích koruny české. Okamžik takový nesmí nás zastihnouti po liticky nehotové.
Khuen Hlédervára Išlu Mada Uhry
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Hraběti Khuenu Hedervarskému stržena škraboška. Na bývalého všemocného bana chorvatského přikvačila Nemesis za skutky, kterými se pro- vinil na veřejném životě v Chorvatsku. Po při- znání hr. Szaparya, švakra Khuenova, nemůže býti nikomu více hádankou, kdo stojí za po- kusem podpláceti opposici ve sněmovně. Pocho- pitelno, že afféra posl. Papa zachvátila nejen celou uherskou sněmovnu, nýbrž i veškeru uher- skou veřejnost. Očekáváme však, že do věci promluví také národní tisk chorvatský a bez- ohledně odhali, jak bylo možno, že Khuen Heder- varský, jenž jako uherský předseda ministerstva učinil se nemožným téměř v několika dnech, mohl v Chorvatsku celkem pohodlně vládnout
Nemesis Khuenův Chorvatsko Papa Khuen Hedervarský Khuen Heder
11 article
dvacet roků. Dnes už není nikoho tajno, že t bylo možno jen pomocí neslýchané korrupee. která se stala druhou přirozeností Khuenovou. Nikoho není tajno, že vládní strana chorvatská jež si dávala přezdivati »národní« a jež i nyní je prvou stranou, na kterou se nový ban obráti nepomáhala Khuenovi ani z nadšení pro jeho osobu, ani z přesvědčení, že hr. Khuenovi jde o prospěch chorvatského království a národa. Avšak je třeba, aby Chorvaté nyní se vším ma teriálem o tom vystoupili na veřejnost a pomohl Maďarům odstraniti tohoto »stálnika«, jenž by i pro Turecko byl špatný. Sněmovna uherská opět se dnes zabývale pokusy o podplacení. Již časně dopoledne bylo v ní velmi živo. Na chodbách poslanci rokoval o událostech včerejšího dne a demissi hr. Sza parya. Rozneslo se, že mnoho poslanců svobodo myslné strany oznámilo, že ze strany vystupují avšak dosud vystoupil pouze posl. Fernbach »Pesti Napló« přinesl zprávu, že císař dal do Išlu referovati o odhalení Papově. Poslane ovšem i o tom živě rozprávěli. Ve 1 na 10. byla schůze zahájena místo předsedou Tallianem. Sněmovna byla plna. Z mi nistrů scházel pouze ministr obchodu. Hned jak hr. Eszlerházy počal čísti proloko včerejší schůze, poslanci Polonyi, Lengyel a Nesst jej obstoupili a dávali pozor na každé slovo. Mezi čtením protokolu přišel posl. K ossuth a nejkrajnější levice jej uvitala bouřlivým »Eljen!« Po přečtení protokolu ujal se slova posl.
Khuen Chorvat Maďar Polonyi Lengyel Nesst Turecko Išlu Pest Napló
12 article
Barabas, aby o něm promluvil. Pravil, žeje sestaven libovolně a události líčí falešně. Co se nepřihodilo, v protokolu jest, a co se přihodilo, je vynecháno. (Velké pohnutí.) Protokol je věr- ným obrazem nynější vláďy. Proli tomu mus býti důrazně prolestováno. Tak stojí v proto- kole, že předseda ministerstva učinil návrh na přerušení debaty o programu. To však není pravda. Předseda ministerstva nebyl s to návrh učiniti, protože mu sněmovna nedovolila mluviti Bezpochyby ten návrh strčil tajně do kapsy předsedovi sněmu. Místopředseda Tallian (ironicky): Ano, ano (Všeobecný povyk.) Poslanec Barabas (pokračuje): Návrh je do prolokolu bez příčiny vlepen. Musí býti vy- tržen. Také není zmínky, že schůze ze dne 29. července byla skončena teprve 30. čer- vence. Jako je pravda, že v jednom dni nebylo dvou schůzí, tak není možno, aby jedna schůze trvala dva dni. (Hluk. — Krajní levice volá Chcete nás všecký podplatitl) Posl. Lengyel: Rjecký žralok tu byl. Posl. Barabas končí prohlášením, že předloha indemnitná nemůže býti projednána, protože ji podal Szell, ale hr. Khuen ji nepro hlásil za svou. Strana neodvislosti nedopustí aby o ni bylo rokováno. V protokole ostalně schází také prohlášení Polonyiovo, že schůze je nezákonitá. Obstrukce užije všech prostředků. aby zabránila další páchání nešvarů, které měly počátek předevčírem večer. Posl. Polonyi protestuje, aby bylo r kováno o immunitné předloze. Již to je ne- zákonné, že se sestoupil immunitný výbor. V tomtéž smyslu mluvili posl. Hollo a Lengyel. Posl. Kubik volá: Předseda mi ni sťerstva pracuje podplácením podvody! Nota bene, návrh, který Khuen sepsal a do prolokolu vlepil, je sepsá špatným pravopisem.
Barabas Posl Polonyiův Hollo Lengyel Kubik Noto Khuen
13 article
Mistopředseda praví, že dá o návrhu Bara basově o prolokole hlasovat, třeba že nebyl podár písemně. Prolokol bude probírán bod za bodem Prvý bod zní: Většina hlasuje proti korrektuře. Posl. Lengyel chce k tomu promluviti, místo- předseda mu připomíná, že nemá slova. Pravice volá na Lengyela jako jeden muž: Sedněte si Mistopředseda zaklíná Lengyela i jeho druhy aby dbali důstojnosti sněmovny a chovalis slušně. Posl. Kubik: Vy jste již dávno porušil důstojnosť sněmovny! Posl. Polonyi běží k Lengyelovi a do mlouvá mu, aby si sedl. Lengyel jejž prudce odstrči a chce mermomocí mluviti. Zalím pravice uspořádala proti ob strukci. Bušila pěstmi i sešity na pulty, aby Lengyel nemoh! mluviti. Ten konečně se zdvihne běží do prostřed sálu k tribuně referentově volá na místopředsedu: Pane předsedo, chci mluviti k věcil Místopředseda: Není možná. (Pravice křičí Dolů s ním, ven s ním ) Lengyel vrací se na své místo a znova se pokouší mluvit. Místopředseda prohlašuje, že přerušuje schůzi O 31. se pokračuje. Předsedá hr. A p po- nyi. Návrhy Barabasovy v protokolu jsou bod za bodem zamítnuty a protokol většinou hlasů schválen. Když byl Apponyi sněmovnu ujistil, že nesvolí k žádnému násilnému opatření, ujal se slova Kossuth, jenž učinil následujíeí prohlášení: Každý ve sněmovně ví, proč jsem se v po- sledních dnech nezúčastnil rokování. Ve ven- kovském zátiší překvapila mne zpráva o pokusu podplatit jednoho z poslanců. Proslýchalo s že nejeden poslanec úplatek přijal. Protože každý Maďar musí si přáti a žádati, aby mu- žové veřejného života byli úplně čisti, prohlašuji, že každý, kdo by některého poslance v pouhém podezření úplatnosti měl, je po- vinen veřejně s tím vystoupiti.
Posl Lengyel Mistopředseda Barabasův Apponyi Kossuth Maďar Bara
14 article
Prosím nejprve bývalého guvernéra rjeckého hr. Szaparya, aby ihned předstou- pil před komisi a pověděl, jeli ještě více poslanců, které pod platiti se pokusil. Na to vyzývám pře- sedu ministerstva, . .. Posl. Barabas: Dosud proti tomu an slovem neprolestoval! Kossuth: ... aby též on se otevřeně prohlásil před komisí a odmítl od sebe strašné podezření, které se o něm začíná rozšiřovati. (Levice: Docela právem! Pravice odporuje.) Konstatuji pouze skutečnost. Předseda uherského ministerstva mu s státi před světem čist! (Všeobecný potlesk.) Rjecký guvernér se přiznal a již uči- nil, co na něm bylo. Tážu se p. před- sedy ministerstva, zdaž nemy sli že by jednal čestně, důstojně a ve vlastním prospěchu, kdyby učini po příkladě Szaparyově. (Dlouhý po- tlask strany neodvislosti.) Co se stalo, nemůže se již odestáti a ne- může se změniti fakt, že věc tak hanebná udála se za nynějšího ministerského předsedy (Všeobecný rámus.) Daleko jest ode mne, abyeh jej podezíral, ale tážu se hr. Khuen Hedervarského ne jako předsed ministerstva, nýbrž jako člo věka, může-li strpěti, aby byl veřejně uváděn v souvislost s těmito ne- kalými věcmi? (Velký povyk na levici.) Lituji tohoto případu nejhlouběji, on stvořil docela nové položení. (Krajní levice dlouho tleská.) Považuji za svou povinnost prohlásiti, že věc nemůže býti napravena jinak, než poděkuje-li se ministerský předseda. (Hlučná pochvala na krajní levici.)
Posl Dlouhý Kossuth
15 article
Prosím ho tedy důtklivě, aby tuto oběť neváhal přinésti, je-li to vůbec oběť. Mně by bylo mukou na jeho místě setrvati. Neučinil-li by toho, prohlašuji, že se postavím k těm, kterí tuto vládu učiní nemožnou! (Bouřlivá pochvala strany neodvislosti. Opposice Kossuthovi gra- tuluje.) Na to povstal hr. Khuen a prohlásil Postavím se před komissi, ale po- dotýkám naproti posl. Kossutho vi. že by to bylo proti mému pře- svědčení a proti zájmům vla sti, kdybych v tomto okamžiku tot místo opustil. Veliké rozčilení. Předseda prohlašuje schůzi za skončenou, když se sněmovna byla usnesla, aby přiští schůze byla až 10. srpna. Prohlášení Khuenovo někteři snaží se vy ložiti ve smyslu neviny. Nám se naopak zdá, že je v něm přímě přiznání viny. Dne 10. srpna podle všeho bude proti Khuenovi nakupen tolik důkazů, že se již sotva ve sněmovně objeví. Listy opposice píšou, že bylo podpláceno ve větších rozměrech. Práci tu prý konal zvláštní pětičlenný komitét. Protože Dienes z Pešti zmizel a jest obava, že by utekl, listy nalehají na ministra spravedlnosti, aby jej dal zatknouti. V orobném prodejtt ranni čtsle o sobě . . sh odpolední Ve flialkách sa venkově: ranní číslo. . . . . . od polední- . . . . . . . Sh nserát platí se hotově zapřeš Předplacení a inserty přijimá sěmini- strace v Marianské ulici č. a Tam nachézejí se těž redakce tlskárna a ezpedice „ Národnich Listě“. Rukopisy se nevracaji.
Kossuth Khuen Khuenův Pešť
16 article
Někteří zaplétají do afféry také hr. Mikuláše Banffya
Banffya
17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. července. Varšava. Povolení ruské vlády městu Varšavě, aby smělo uzavříti půjčku 33 mill. rublů na roz- manité svoje potřeby, jest jedním z nejdůleži- tějších skutků, které Rusko dosud učinilo ve prospěch Poláků. Varšava roste jako po droždí. V posledním 30letí obyvatelstvo její se zdvojnásobilo. Mezitím podmínky hygieny, institucí městských, osvětlení a vůbec účelného pohodlí velkoměstského nešly stejným krokem se vzrůstem počtu obyvatelstva hlavního města polského. Před 25 lety, kdy ještě byla městem půlmillionovým, Varšava byla bez kanalisace. Měla i jiné nedostatky a byla v stavu žalostném. Znenáhla vykonalo se ne- jedno, ano mnoho. Kanalisace jest pořízena, třebe nebyla bezvadnou. Varšava v letě ne- páchne. Mraky kouře ji nezahalují. O kanalisaci, čistotu a hygienu města dobyl si nehynoucích zásluh president města gen. Starynkevič, loni zesnulý. Varšava rostla dále počelně i territori- alně, a rostla tak rychle, že nyní už má 800.000 obyv., tak že je co do velikosti devátým městem v Evropě. Před ní jsou: Londýn, Paříž, Berlín, Vídeň, Petrohrad, Moskva, Ceřihrad a Glasgow; nejblíže za ní Hamburk a Pešť. Se vzrůstem vel- kého města, zvláště tak rychlým, vznikají nové potřeby i nedostatky, jež třeba neustále odstraňo- vati. Za tim účelem uzavřena nynější půjčka, z níž pořízeny budou všecky instituce, kterými se pyšní nejmodernější velká města evropská.
Polák Starynkevič Praha Varšava Rusko Evropa Londýn Paříž Berlín Vídeň Petrohrad Moskva Ceřihrad Glasgow Hamburk Pešť
18 article
Pravda o Kyšiněvě. Německý státník, ruských poměrů znalý, píše v „Hamburger Nachrichten“ o protižidov- ských bouřích kyšiněvských: Pravda je, že kyšiněvské pobití Židů bylo kruté, že nemá rovně v dějinách Ruska, že po- škozených bylo velice mnoho, že krvežíznivost davu byla neobyčejná. Avšak nebylo by spra- vedlivo svalovati všechnu vinu na křesťanské obyvatelstvo města a na úřady. Ruská vláda byla kyšiněvskými událostmi nejvýš překvapena. Také je pravda, že gubernator Raben bezmála hlavu ztratil nad židovským krveprolitím, jež vzniklo z poměrně malé příčiny. V pondělí velko- noční jistá matka s dítětem na ruce vozila se na kolotoči, jehož majitelem byl jistý Žid. Židji s kolotoče shodil dítě si zlomilo vaz, žena utr- pěla těžké zranění. Křesťanští sedláci a řemesl- níci se zhlukli a Žida spráskali. Když pak Židé chtěli křesťanům odpláceti stejným za stejné, došlo k řežím, které jsou sice politování hodny, ale musejí především Židům samým za vinu býti přičteny.
Žid Rusko
19 article
Srocení bylo silným výbuchem hněvu, jenž se v duši lidu nahromadil následkem strašného vykořisťování, kterým dělníci, řemeslnícia sedláci od kyšiněvských Židů dávno strádali a jež je prostě nevyličitelno. Půda v Bessarabii je tak požehnaná, tak úrodná, že by každý, kdo provozuje rolnictví a chov dobytka, musel býti boháčem. Přes to křesťanské obyvatelstvo nejen žije v chudobě, nýbrž hladoví. V žádné zemi na světě, ano ani v Uhrách Židé nemají tak ohrom- nou moc, jako v Bessarabii. Soustavným kupová- ním půdy a spekulacemi pozemkovými bes- sarabští Židé stali se buď pány celé země, nebo ji přivedli pod svou kontrolu, tak že mohou ceny půdy zvyšovati až do závratna. Rolníku je za těch poměrů téměř nemožno půdy nabývati. Ne- zbývá mu, než půdu najímati. Hotových nemá, potřebuje židovského úvěru, a jak pozemkovému lichváři podá prst, je ztracen, stane se jeho bílým otrokem, bez milosti ztraceným na celý život. Ani nejbohatší žeň neni mu úlevou v trap- ném osudu. Podobné poměry panují ve vinařství, jež je v Bessarabii hlavní živností obyvatelstva, avšak vinný obchod je veskrze v rukou Židů. Jest otázka, co tomu říká ruská vláda a proč takové poměry trpí? Odpověď je prostá: Zá- kony sice zapovídají Židům půdu najímati, ale co je to platno? Židé si nastrčí křesťana, od sebe hospodářsky závislého, a za jeho zády jakoby zákonů proti nim nebylo. Nastrčený křesťan dostává 50 kopějek honoráru od desjatiny půdy.
Žid Uhry
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mezi Sokoly v Berlíně. »Oslavíme deset let trvání!« — oznamoval berlínský »Sokol«. Doba desiti let není sice ještě úetyhodná perioda, ale u spolku zahrani- čného přece jen zajímavá dost, aby slákala k účasti. Nechal jsem ledy Moskvu Moskvou vsedl na »kurjerskij«, jenž mne o svatodušní sobotě záhy po poledni šťastně vyklopil v Ber- líné se schodů nádražních přimo na »Fridrich strasse«. Za stolem jedně z četných pivnie ne- konečné té ulice hledal jsem honem v červeném Baedeekru informace o berlinském »Sokolu« Kde asi má sídlo? »Margrafenstrasse«, ozna- muje Baedeckr. Od posledního několika- denního pobytu před několika lety jsem se už dávno zapomněl orientovat. Po nějském blou- dění stál jsem před domem, kde má »Turaverein Sokol« svoje místnusti — ale Sokolíci prý se až večer sleti. Tak! Prágrův Sborník jsem ne- chal v Moskvě, co teď? Do večera se mi ne chtělo čekat. Heureka! Na stěně zarámovaně visely adresy činovníků »Sokola«. Tož na »Hasen- heide« ke starostovi. Elektrika zavezla mne na »Hasenheide!« O »něco« déle než z »Kochstrasse« do Behren- strasse byli jsme na konci Sehützenstr, která ústi do Hasenheidy. Dům, v němž měl starosta bydleti, jsem našel. U dveři stál asi desítiletý hošík. »Kde tu bydli pan Šantroch« ? Ani jsom si nepovšiml, že jsem nějak zaměnil jména. »Nevím«. Nevěděl domovník ani zástup děti, jež se seběhly z domu. Zpropadeně! A přece to tady musí býti — číslo domu správné. Znovu plám se hocha — ovšem v »samospasitelné«.
strass Turaverein Sokol Sokolík Prágrův Šantroch Berlín Moskva Hasenheide Behren Sokol Heureka
21 article
»Ich weiss nicht. Herr Šantroch wohnt hien nicht — — er, er — —, er . . . ale bydlí tu tatínek« — vymodrehá se konečně z němčiny český chlapec. Byl to starostův synek. Utřel jsem si pot! »Jak se ledy jmenuje tatínek ?a »Stanislav !e Trochu dlouho to trvalo, než jsem našel prvého Sokola berlínského a nahoře na útulném balkonku zasedl proti bratru starostovi Stanislavu. »Právě mi přinesli zase povolení slavnosti,« ukazoval žlutavý blanket úřadní. »Zase ?« »Třikráte nám ji zakázali, konečně zase po třeli povolují. Musil jsem ještě dnes na policii protokolárně se zaručiti za pokoj. Z Čech sem poslali nějaké noviny, že prý pořádáme demon- straci . . .« V »Deutsche Volks-Zeitung« vskutku stálo o sokolských slavnostech, že mají z nich být »panslawistisehe Manifestationen«, jež také »im Deutschen Reiche« chtějí vynutiti si »Aehtung vor der rot-weiss-blanen Trikoloce« . . . Proto tedy se zakazovalo a proto také na slavnostním večeru policejnímu funkcionáři nebylo ledaco vhod. Podle německých zpráv z Čech byl skromná slavnost desítiletého trvání Sokola v Ber- lIně »panslavistickou orgil před zrakoma císař- ského zámku Hohenzollerů«. Dosáhly aspon toho, že o slavnosti Sokolové nesměli býti v kroji a slavnostní večer odbýval se za přitomnost »piklhauben«. Než přes to slavnost se vydařila.
Herr Šantroch Stanislav Musil Sokol Čechy Deutsche Volk Zeitung Deutschen Reiche Sokol
22 article
Byla srdečná. Přiletěly vzácné pozdravy z Čeeh iod bratří jinozemských, byly návštěvy z Moskvý na Rusi, z Liberce, Prahy, král. Vyšehradu, Českého Brodu, Králové Hradce, Jičína, k těm pojily se hostě z Drážďan, Hamburku, Lipska, Halberstadtu, Poláci berlínšti, studenti srbští aj- Nálada za přítomnosti četných krajanů ze všec krajin českých byla srdečná a nenucená. Nijak nevadily šišáky, jichž bodce leskly se před zra- koma přitomných na stole předsednickém. Český hudební kroužek a pěvecký odbor Sokola (na po- řadu byly skladby Smetany, Bendla, Kmocha a Záhorského) dělily se bratrsky o úspěchy umě- lecké. Den na to časně z rána byly tělocvičné závody zahraničních jednot, o palmu zápasili to berlínští, drážďanšti a lipští. Vítězy zůstaly jednak Berlin, jednak Drážďany. Na odpoledne neděln sesunula se hlavní pozornost. Bylo veřejné cvi čení jednot z Německa. Rejovitý nástup, prosto cviky, cviky nářaďové, pořadové, s kužely a hry Vše velmi precisně. »Sokol« v Berlíně, v němž nyní sdružen nejčilejší živel, má své místnosti na — Mar- grafenstr. 83 — útulný sál, kde pořádá své
Polák Sokol Smetan Bendl Kmoch Záhorský Liberec Praha Vyšehrad Český Brod Jičín Drážďany Hamburk Lipsko Halberstadt Berlín Německo Mar Králové Hradec Sokol
23 article
večírky, rozhovory a přednášky a menši kom natu, kde je knihovna. Zatím nemá ještě »Sokol« místnosti vlastní, nýbrž sdílí se o prostor sji nými německými spolky, což ostatně vnitřní čin- nosti nevadí. Mimo své odborné časopisy (»So- kol«, »Věstník Sokol«, »Americký Sokol«) ode- birá spolek »Zlatou Prahu«, »Národní Listy«, »Českou Demokracii«, »Volné směry«, »Výchovu tělesnou«, »Blaho lidu«, »Epochu« a j. Mezi členstvem jsou pilní čtenáři, v minulém roce připadaly skoro dvě knihy na den. Do nedávna cvičil »Sokol« berlínský pouze jednou za lýden, nyní dvakráte. Těloevičnu svojí má ve škole na Tempelhofer Ufer 20. Byli jsme přítomni na cvičení po slavnosti, a překvapil nás ruch, který zde vládne. Cvičilo členstva ku padesáti. Cifra velice slušná, povážíme-li, že spolek má něco málo přes sto členů. Druhé české sdružení berlinské »Českoslo- vanský spolek« (založen 1861, sídli na Wil- helmstr. 118) má na 70 členů. Čechů v Berlině počítá se okolo půl třetiho tisíce duší. Počet 200 sespolčených arci neodpovidá lepší uvědo- mělosti. Bylo by záhodno, kdo nemůže být činným členem, aby aspoň za přispívajícího s přihlásil a tím způsobem mravně i hmotně po- depřel dobrou snahu českého spolku. V cizině ještě více váží každá poskytnutá grešle. Praví se, pobyt za hranicemi, že utužuje vlastenecké vědomí. A to právě jeviti se musí porozuměním pro význam organisace.
Sokol Blaha Čecho Praha Berlín Sokol Wil
24 article
Jinak život mezi berlínskými Čechy je družný. Poznali jsme to o společenském výleté do »Lichtenrade«, kde divčí i jinošší, manžel- ský i svobodný svět pospolitě oddal se jarému veselí. Šťastnou náladu nepokazil ani dešť, který se náhle snesl. Mladá chasa odběhla k tanci, starší dali se do kuželek, Sokolíci si zacvičilí a někteří šli se broditi za vodními růžemi pro »české růže berlinské«. V ulicích berlínských nezřidka potkáš Čecha. V museích, u císařského zámku, v obrazárnách, v zoologické zahradě zavadí ti v sluch české slovo přibylého českého párku nebo celé české společnosti krajanské. Na promenádě »Pod li- pami« i ve Friedrichstrasse mimochodem často ucitite potřebu ohlédnouti se za cípkem českého hovoru, který vám šlehl přes ucho. Na nároží v kavárně u Baura najdete v létě vždycky če- skou společnost, ať turistů a návštěv přechod- ných, ať jednotlivců, kteří zde déle prodlévají za svým interessem. Chodí sem pro pražské zprávy. Za velkým formátem »Národních Listů« krajané čtenáři brzo se rozeznají. Na Friedrich- strasse u Čecha obchodníka koupíte si doutníky a v Schülzenstrasse švarná prodavačka od Ma- lého ze Spálené ulice nakrájí vám pražské šunky. Také o plzeňské není v Berlině, rozumi se, žádná nouze.
Sokolík Čecho Baur Friedrich Ma Berlín
25 title
F. K. Šnepp
K Šnepp