3
masthead
11. prosince 1908. Číslo 341.
4
article
kanalisaci slát. prům, školy v Praze 6900 K, na stát
prům. školu na Smichově 1500 k.
Na stavební školu v Jaroměři 7100 K, na (kl
covskou školu v Jilemnici 500 K, na dřevařskou ško
lu v Chrudími 2000 K, na keramickou školu v Be
chyni 2000 K, na sochařskou školu v Hořicích 700
korun-
Městu Jilemnici povoluje se subvence 9000
na 2. patro školy tkalcovské.
České prům. škole v Budějovicích povoluje se
paušá! 3000 K.
Na regulaci Vllavy 220.000 K, na regulaci Labe
260.000 K, na služební budovu pro poříčného v Týně
n. Vltavou 1. splátka 15.400 K, na telefon podél splav-
něné Vltavy od Troje do Hořína 43.200 K, 13. splátka
na kanalisaci Vltavy a Lahe, trať Praha— Úst
2.225. 000 K.
Na regulaci Odry 4000 K, na regulaci Moravy
12.000 K.
Praha 6900
Jaroměř
Jilemnice
Hořice
Vltava
Trója
Hořín
Praha
Odra
Morava
Český průmyslový . škola v Budějovice
5
article
Na regulaci řek slezských 110.400
Na stavby silniční povoluje se: na dlažbu silnice
českobrodsko-jihlavské mezi Pražským a Kutnohor
ským předměstím v Kclíně 6000 K. Na slavbu okr
silnice Podolí — Radomyšl — Leskovice — Kraštovice
4000 K, na rekonstrukci silnice Litomyšl—Jičín—
Rumburk v Mnich. Hradišti 5300 K, na stavbu mostu
přes pelok Losnický 1000 K, na dlazbu silnice z P -
děbrad do Náchoda 10.000 K, na dlažbu silnice z Kr
Hradce do Čechtic 20.000 K, na most u Obříství přes
Labe 1. spl. 44.662 K, na přeslavbu býv. splavidlo-
vého mostu přes Lahe v Král. Hradci 100.000 K, n
dlažhu silnice Litomyšl—Jičín—Rumburk v Hořicích
1. spl. 15.000 K, na rekonstrukci Chotkovy třídy v
Praze 1. spl. 25.000 K, na okr. silnici v Semilech 1
spl. 5000 K, na přeložení okr. silnice Nov. Zámek—
Preseč a Nov. Zámek—Zderaz 1. spl. 7000 K, n
most přes Radbuzu v Plzni 1. spl. 40.000 K (celkový
náklad 1,250.000 K), na dlažbu silnice českobrodsko-
jihlavské 2. spl. 4000 K, na dlažbu silnice poděbrad-
sko-náchodské v Poděbradech 2. spl. 6500 K, na dlaž
bu silnice z Litomyšle na Jičín do Rumburka 2. spl.
Král
Chotkův
Podolí
Radomyšl
Leskovice
Litomyšl
Jičín
Rumburk
Náchod
Králové Hradec
Čechtice
Obříství
Labe
Hradec
Hořice
Praha 1
Semily
Zderaz
Radbuza
Plzeň
Poděbrady
Kraštovice 4000 K
Hradiště 5300 K
6
article
7500 K, na dlažbu budějovické silnice v Nuslich 2
spl. 20.000 K, na stavbu mostu přes Labe v Roudnici
2 spl. 50.000 K, na rekonstrukci strmé trati silnice
Litomyšl—Jičin—Rumburk u Hořic 2. spl. 8000 K
na dlažbu silnice Lifomyšl—Jičín—Rumburk a Podě-
brady—Náchod v obvodu Král. Hradce a Pružského
předměstí 3. spl. 20.000 K, na silnici Čachrov—Ne-
mělkov 4. spl. 5000 K, na dlažbu silnice liberecké
ve Vysočanech 4. spl. 20.000 K, na dlažbu sílnice Čes
Brod—Jihlava v Žižkově 4. spl. 20.000 K, na dlažbu
silnice černokosielecké na Kr. Vinohradech 4. spl
16.00C K, na dlažbu silnice českobrodské v Čáslavi
4. spl. 20.000 K, na rekonstrukci silnice Dobruška—
Opočno—Mezříč 5. spl. 2000 K, na dlažbu silnic
v okrese smíchovském 10. spl. 10.000 k.
V rozppětu ministerstva justice se povoluje
na dozorčí budovy trestnice v Praze 2. spl. 60.000
na osvělloní trestnice v Mirově 57.000 K.
Na justiční budovu v Pelhřímově 9023 K, na Sml-
chově 8. spl. 10.000 K, v Žamberce 8900 K, na zař-
zení téže budovy 8000 K, na Mělníce 3. spl. 100. 000
K, v Neveklově 15.000 K, na věznici v Jilemnic
20.000 K (3. spl.), na soudní budovu v Čáslavi 10.000
K, v Sedlčanech 10.000 K (1. spl.).
Povoluje se královské Společnosti věd v Praze
10.000 K, Společnosti musejní 25.000 K, Česl oslo-
vanskému národopisnému museu v Praze 5000 k
Král
Mezříč
Labe
Roudnice
Litomyšl
Rumburk
Hořice
Jičín
Pod
Náchod
Hradec
Čachrov
Čes Brod
Jihlava
Žižkov
Králové . Vinohrady
Čáslav
Dobruška
Opočno
Praha 2
Mirův 57.000
Žamberk
Mělník
Neveklov
Jilemnice
Sedlčany
Praha
Pružský předměstí
královský společnost věda
muzejní 25.000 K
národopisný muzeum
C K
7
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 116.)
Ve Vídni, 10. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Předsednictvo poslanecké sněmovny jes
tedy úplné. Má šest členů; jednoho předsedu,
pět mistopředsedů. Tito budou za týden ješte
o jednoho rozmnoženy. Již koncem kampaně
před velkými prázdninami letními sněmovna se
usnesk rozmnožiti počet místopředsedů, ten
kráte však volba nemohla býti vykonána, poně-
vadž nestala se dohoda v příčině kandidátů.
Také dnešní volba děla se ve znamení boje-
Užší volba mezi Slovanem Pogačníkem a Vla-
chem drem. Concím dopadla na prospěch Slo-
vana. Sociální demokraté do posledního muže
hlasovali pro něj.
Za sociální demokraty sedí nyní po levie
presidenta dra, Weisskirchnera poslanee Engl
bert Pernerstorfer. Jest starším svých soudruhů
po dvojí stránce. Jest nejdéle členem posla-
necké sněmovny a jest nejstarší věkem. Tato
velba jest nade všechny ostatní pozoruhodnou.
Znamená zastoupení sociálních demokratů na
stolci předsednickém, tudíž účastenství v řízení
sněmovny, které sociální demokraté na říšském
sněmu německém odmítli. Pováží-li se kromě
toho, že sociálně-demokratický svaz vyslal sv
delegáty do dvorního hradu k trůnní řečí, stane
se patrným podstatný, hluboký a pronikavý roz-
díl, který jest mezi sociální demokracií rakou-
skou a německou. Ona jest ocbotna ke kom-
promisu s poslanci měšťáckými, není naproste
zemilavou a negativní, tato jest zásadně osa-
mělou, demonstrativně oposiční, odmitajíc ve-
škeré styky se stranami měšťáckými.
Weisskirchner
Engl
Pernerstorfer
Vídeň
poslanecký sněmovna
Slovan Pogačníko
Vl
8
article
Dvě novoty zavedeny při dnešní volbě
Prosident tázal se kandidáta, přijímá-li volbu
a když přisvědčil, mluvil poslanec do předsed-
nietva povolaný nikoli z tribuny presidiální
jako bylo zvykem dosud, nýbrž ze svého míst
poslaneckého. Posl. Pernerstorfer tak učinil
řečí dlouhou, která měla nejhorší vadu. Byla
zbytečnou a neupřímnou. Posl. Pernestorfen
tvrdil o sociálně-demokratickém svazu, že jes
v poslanecké sněmovně jedinou stranou, která
provádí zásadní oposici. To není pravda. Soci-
ální demokraté neprovádějí oposici zásadní a ne
provádějí ji, ač-li vůbec ji provádějí, sami, ne.
boť Slovinci a Chorvaté provádějí zásadní opo-
sici tolikéž a mnohem rozhodněji, nežli sociálně-
demokratický svaz, který projovil ochotu polo
žiti hlasy pro pilnost zatímního rozpočtu, hlasy
které Slovinci a Chorvaté odptrají.
Velice všedním způsobem předložen byo
poslanecké sněmovně řádný rozpočet na rok
1909. Jindy byla to událost, byl to svátek, byla
to mimořádná příhoda, která způsobila ve sně-
mevně a ještě více mime ni veliký rozruch.
o které pealo a mluvilo se několik neděl. Dnet
padl budžet na rok příští do sněmovny jako
vločka sněhová.
Tiše a nehlučně. Sotva 20 poslanců, většinou
Poláků, poslouchulo finanční exposé bar. Jor-
kasche-Kocha a přece tento výklad byl vel-
mi zajímavý. Obepínal velikým obloukem situ-
aci, veškerou zemědělskou a průmyslovou vý-
robu v tomto státě, zvláště v království na-
šem, situaci na trhu peněžním a celé hospodář-
ství státní. Momentů politřckých ovšem postrá-
dal. K těm není pouhý správce nikterak opráv-
Rozpočtová debata, která se pak konala
děla se za naprosté nepozornosti a netečnosti
sněmovní.
něn.
Posl
Slovinec
Chorvat
Polák
Jor
Koch
demokratický svaz
poslanecký sněmovna
9
article
z Vídně, 10. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.15 hod.
Po volbě člyř místopředsedů: dra. Perners
torfera 336, Pogačníka 282. Steinwen-
dera 357 a Zázvorky 363 hlasy zvolení čtyři
zapisovatelé a vykonány doplňovací volb
výborové. Do rozpočtového zvoleni posl. Václav
Kotlář a Avanzini; do živnostenského posl
Kraus; do vinařského posl. Brunner a do ber-
ního posl. Čipera.
doktor
Weiskirchner
Zázvorka
Václav kotlář
Avanzini
Kraus
Brunner
Čipera
Vídeň
Steinwen
Pogačník 282
10
article
Správce ministerstva financí Jorkasch-Koch před
ložil rozpočet na rok 1909 (viz Národní Hospodář)
provázeje jej příslušným
finaněním výkladem.
V úvodu poukázal na krisi z klesání vysoké kon
junktury ve velkých průmyslových a obchodních slá-
tech obou pevnin. Také Rakousko bylo posližene
úpadkem bospodářského živola. Skrovný rozvoj pod-
nikavosti v Rakousku má ten příznsvý výsledek, že
budeme poněkud ušetřeni následků nadobyčejně na-
pjatých produkčních sil a úvěru. Pokud jde o země-
dělství, dostavily se na jihu a severo východu říše
nedostatky, jimž vláda dle možnosti čelila nouzovými
podporami i opatřením pícnin. Kde výsledky žn
byly uspokojivé, byly ztráty poněkud vyrovnány
Avšak nesmí se přehlédnouti, že ceny dobyťka zu
staly i na dále na cenové úrovní, chov dobytka málo
podporující. (Hlasy: Bohužel!) Zdražování masa vy-
světluje se příčinami mimo zemědělství. Avšak t
posuzujeme výsledek tohoto roku jakkoli, znamená
pro konsolidování a rozvoj našeb
zemědělství další pokroky. Nakladem zemí
a státu podniknuty a provedeny značné melio-
race. Také činnost zemědělských společenstev byla
účinně podporována.
V průmyslu a živnostech je situace t-
ková, že textilní průmysl rakouský pociťuje již
plný tlak mezmárodní krise. Zvláště přádelny a tkal-
covny baviny i podniky s nimi spojené jsou na ne-
utrálních trzích postiženy plnou silou mezinárodní
soutěže. A pohřichu toto odvětví průmyslové trp
nyní také neblahými následky odporu, který byl na
Východě proti Rakousko Uhersku vzbuzen. Lnářs ký
průmysl a platenictví mají také nesnadný odbyt
Koch
Rakousko
11
article
rovněž kožní průmysl prožívá dny těžkých
zkoušek.
Situace železářského průmyslu je stále
charakterisována silnou poptávkou. Podmínky jistě
ne nepříznivé a stále větší potřeba státu jsou pří-
činou, že ochabnutí konjunktury, k níž došlo v tomt
oboru v Anglii, Americe a Německu, bylo pocítěno
pouze nepřímo a jen pokud celní ochrana počíná po-
zbývati prohibitivního účinku. V zájmu spotřeby že-
leza nemusíme toho ostatně jistě litovati
Také dosavadní nepatrné snížení cen ne
vyhovuje oprávněným nárokům kon
sumentů. (Hlučný souhlas.)
Produkce uhlí stoupá stejnoměrně s hospo-
dářským rozvojem a jeho ceny mají tendenci jen
nepatrně sestupnou.
Cukerní průmysl má za sebou rok vydatný
a dobrý. Také nynější kampaň opravňuje k příznivé
předpovědi. Tento mocný a pro naší hospodářskou a
obchodní bilanci tak důležitý průmysl přizpůsobil se
úplně novému režimu z bruselské smlouvy.
Těžba petroleje v Haliči dála se laké
letos za velmi nepříznivých podmínek; avšak vládní
opatření za zvýšením konsumu jako topiva, opravňují
k nejlepším nedějím a lze nadíli se ozdravení tohoto
velevýznamného průmyslu.
Stejnoměrně s klesající konjunkturou objevila s
také menší poptávka po pracovních silách a dosta-
vila se v poněkud ostřejší formě nezaměstna-
nost. Loni nedošlo však — jak se zdá — ku pod-
statnému snížení mzdy a k velkým výlukám dělníků.
Anglie
Amerika
Německo
Halič
12
article
Celkem lze říci, že jako v celém mezinárodním ho-
spodářském životě — počaly také v Rakousku v mi-
nulém roku tepny hospodářského proudu sice poněku
chaběji bíti, avšak o skutečném onemocnění orga-
nismu nelze mluviti. (Slyšteí)
S tím souhlasí též v hlavních rysech situace
peněžního trhu a finančních poměrů. Mimo-
řádná opatření, jež loni učinily správy bank, aby
proti nesmírně napjaté potřebě peněžní chránily
vlastní zásoby peněz a zachovaly neotřesený základ
měny, měly po obou stránkách účinek. Správa banky
rakousko-uherské vykonávala svůj úkol se zvlaštní
dovedností a s plným zřetelem na zájmy celku. Také
v Rakousku jeví se neobyčejné zvýšení poža-
davků moderního hospodátství finaně-
ního ve stálě, zemi a obči na trh peněžní. Kapi-
tálová polřeba státních a aulonomních správ bud
míti také v nejbližší době vzestupnou tendenci
zvláště při snaze, stále více hospodářských fünkei
soustřediti v rukou státu, zemí a obeí.
Ústrojí trhu peněžního stalo se rozmnožením pa-
pírů průmyslových mnohostrannější a mnohotvár-
nější. Náš peněžní trh je organismem naprosto zdra
vým. Kolísání kursů nesouvisí s hospodářskými mo-
menty, nýbrž s nadějemi a obavami před zahraniční
situací. Že lyto obavy jsou namnoze bez
důvodny a jsou až příliě silnou reakcí vůčí sku-
tečným událostem, bylo ve vhodné době jměnem
finanční správy na trhu již vysloveno, a mohu též
dnes ještě trvati při tomto úsudku.
Rakousko
13
article
Pojednávaje o rozpočtu na rok 1909 řeční
dovozoval, že skutečné zvýšení nákladů na rok příšti
zmenšilo se ze 154.7 na 140.5 mil. a podotkl, že je
vřaděn náklad na podporu příslušníků záložníků
obnosem asi 3 mil. a obnosy na úpravu gaže země-
brany a četnictva a na zlepšení stravy mužstva.
V rozpočtu kultu a vyučování připadají 3 mil.
na úpravu kongruy. Značně stouply potřeby
na školství. Na rok 1909 navrženo 18 nových
škol střednlch.
Také ministerstvo veřejných prací potřebuje
značně zvýšeného vydání, mezi tim 4 mil. na
živnostenské školství. Ze zvýšeného ná-
kladu 8.1 mil. v resortu orby připadají 4 mil. na
mimořádnou dotaci melioračního fondu
vedle stejně vysoké řádné dotace. Další 11/2 mil.
slouží menším zemědělským melioracím, které z tohoto
Iondu se nepodělují.
Z celkového nákladu min. financí musí se sra-
ziti 23 mil. na provedení zákooa o sluzích
a podůřadnících. 2 mil. připadají na vyšš
úděl z přímých daní zemím. Dle stoupán
státniho dluhu, kterýž koncem čer-
vence 1909 dosáhne téměř 10 milia r
stoupá potřeba na zůročení a umoření a sice vyža-
duje umořování okrouhle 57, úroky přes 348 mil
Zvýšení potřeby o 4.7 mil, vysvětluje se ponejvíce
výdají, způsobenými dluhy u příležitosti postátnění
české severní dráhy. Postupně provedená oprava pla
cení za silnějšího použivání poštovní spořitelny bude
za 2—3 léla ukončena.
14
article
Pokud jde o železniční rozpočel, při
pominá řečník, že pro přiští rok bude dáno státní
železniční správě k disposíci mimo státní preliminál
dalších 85 mil. K (oproti letošním 57.7.)
Promlouvaje o státních příjmech omezil
se na resort finanční a železniční. Finanční elát vy-
kazuje stoupnutí příjmů přes 50 mil. K. V tom jest
velmi značná položka 29 mil., která ve státním
prelimináři na běžný rok není obsažena. Jest to
zisk z ražen! mincí, který dosud nebyl do
rozp čtu pojat. Tato náhodná položka je pro finanční
správu pomůckou z nouze k udržení
rovnováhy státního rozpočt u.
Pokud jde o výnos daní za prvních 10 mě-
síců t. r. vynesly přímé daně asi + 10.8 mil., ne-
přímé dávky + 25 mil, (naproti loňskému soudobí)
a prelimináře t. r. se zajisté dosáhne. Efektivné
zvýšení příjmů správy st. drah vypočí-
tává asi na 67 mil. Je sněmovně známo, že přebytek
st. drah nestačí na úhradu jejich běžných výdajů
že schodek — jenž se musí hraditi z daní — v ho-
spodářství správy st. drah jest ji prelimunován 50.
mil. na rok 1906, 55.5 mil. na 1907 a těměř 14 mi.
15
article
na r. 1908, kdežto dobří znalci rozpočtu železnič
ního odhadují tento úbytek ještě obnosem
vyšším. Jest jisto, že nemůže býti ani řečio
úplném zúročení zakládacího kapitálu. Na konec
pravil řečník, že další zachování státního hospodár-
ství činí stále nutnějším a nalehavějším otevření ne
vých příjmů.
Výklad byl vyslechnut s pochválou, načež sně
movna rokovala dál
o pilném návrhu Liechtensteinově
stran zatímního rozpočtu.
Posl. šl. Baechlé soudí, že otázka vla š sk
university dala by se nejlépe rozřešiti tím
kdyby byla přeložena do Tridentu. Před sestavením
koaličního ministerstva třeba usilovati, aby ně-
mecko-český spor pozbyl akutní příkrosti
Posl. Klofáč nebyl vypuzen z radničního sklepa
pro svou národnost, nýbtž pro jiné události poslední
doby. (Pochvala křesť. socialů).
Posl. Barth ohražoval se jménem německých
sociálních demokratů proti výtce slabého národního
smýšlení. Vysloviliť se několikráte pro rozdělení
Čech. Z národnostního boje dělníci žíti nemohou.
Liechtensteinův
Posl
Klofáč
Barth
Trident
Čechy
16
article
Žádal za uzákonění obchodní smlouvy se Srbskem
a j. a vytýkal ministru bar. Aebřenthalovi, že
způsobil annexí a boykotem anner
vzbuzeným dělnictvu nezměrnou škodu
Němečlí sociální demokraté chtějí, aby němečtí děl-
níci měli práci a německá půda patřila sku-
tečně německým sedlák ům. (Hlučná po-
chvala soc. demokratů.)
Posl. prof. Mayr dovozoval, že na postoupení
Tridentska Ilalii není pomyšlení. Vytkl různá
přání Tyrolska a zasazoval se o požadavky různýeh
kátegoril úřadnictva. Je svrchovaný čas, aby a kade-
mičti občané opět se stali studenty. Uznává
právní nárok Vlachů na právnickou
fakultu, ale tato nemůže míti sídlo své v Tyro-
lích. Buml v Praze považuje za to za úplně
oprávněný, musí proto podporovati Němce v Čechách
a v Praze. Vládou pro Čechy chystané krajské
úřady a krajská zastupitelstva prospěly
by velmi také, pokud jde o poměry v Tyrolsku. Zá-
hubou Rakouska bylo by, kdyby jednotlive
korunní země byly rozkouskovány dle požadavků
národních stran. Potom nepotřebovali bychom ani
instituce ministrů krajanů, jež nepovažuje řečník za
prospěšné, zvláště kdyby jim napadlo používati vlád-
ních peněz na národní účely.
Posl
profesor
Mayr
Vlach
Němec
Srbsko
Tyra
Praha
Čechy
Tyrolsko
Rakousko
právnický fakulta
17
article
Posl. dr. Trylovský pojednával o situsc
ruského lidu v Haliči a konstatoval ve pří-
čině nejvyšší správy zlepšení. Stýskal si, že neko
nají se ještě přípravy ke zřízení ruské univer
sity. Za těchto okolností Rusové muší hlasovat
proti pilnosti i meritu zatímního roz-
počtu. (Pochvala u Rusů)
Rozprava byla potom přerušena.
P.edseda sděluje, že zapisovateli byli zvolení
poslanci: Čech, šl. Mühlwerth, Schlege
a Tomášek a víta je jako členy kanceláře, dou-
faje, že se účinně zúčastní prací předsednictva.
Po doslovném čtení dotazů byla schůze
o 5.30 hod. več. ukončena.
Příští schůze bude zejtra v 11 hod. dop.
Došlé spisy.
Podán výkaz o rozsahu emise obli-
gací, renty zavedené zákonem ze dne 2. srpna
1892, a použití výnosu z účetní doby r. 1907
dále výkaz o rozsahu emise obligací 4oe
rak. kor. renty, provedené na úpravu řek
jakož i o použití výnosu z účetního období r. 1902
a výkaz o pracích za tuto dobu provedených.
Podány vládní předlohy: o smlouvě s Německem
za účelem vzájemně živnostenské ochra-
ny právní ze dne 17. listopadu 1908; o úpravě
vzájemných obchodních a doprav ních
vztahů mezi Rakouskem a Uherskem o udělení
práva použivati veřejných komuníkaci
a cizího majetku pro elektrické vedení a ve příčině
povolení zařízení o silných proudech.
Podán pilný návrh ve příčině nouze-
způsobené neůrodou v severomoravských lnářských
krajích.
Posl
doktor
Trylovský
Rus
Čo
Schlege
Tomášek
Halič
Německo
Rakousko
Uhersko
18
article
Návrhy podali poslanci Neumann a sp. na
poskytnutí nezůročitelné půjčky a pravidelné státnt
subvence společenstvu pro vybudování dělnických
domků na Smichově a okolí.
Dolazy podali mezi jiným poslanci: Forslner
a sp. po poškozování živnostníků a kupců jub. slav-
nostním průvodem ve Vídni; — dr. Hajn a sp. po
uveřejňování českých řečí v poslanecké sněmovne
promluvených; — bar. Pražák a sp. po další
platnosti zákona o drahách nižších řádu; — Buk-
vaj a sp. po postupových poměrech okr. soudeů
v Čechách; — Čech a sp. po zrušení prohlídky
pasů na ruských hranicích; — Bukvaj, dr. Čela-
kovský, dr. Baxa, dr. Soukup a sp
po porušování rovnoprávnosti české
řeči při porotním líčení v Chebu.
V dotazu se praví: Dne 5 t. m. konalo seu
krajského soudu v Chebu porotní líčení, při němž
svědkové české nár dnosti, kteří při výslechu po-
užívali českého jazyka, byli vyslýcháni soudcem,
který nepřináležel k soudnímu dvoru, totiž radou
zem. soudu Freyerem, týmž, který zahájil revolty
německých soudců proti české řeči. Výpovědi zml-
něných svědků byly protokolovány německy. V krá-
lovství českém je neznámou instituce tlumoč-
níka v zemi obvyklého jazyka u státních úřadů.
Tenlo postup příčí se státním základním zákonům
Stremayrovým jazykovým nařízením a uráží co
nejvíce city české většiny. Interpelanti se táží, zdali
správce min, spravedlnosti chce se zasaditi o to.
aby platné zákony a nařizení o používání řečí v krá-
lovství českém byly respeklovány a zachovávány
také soudci v územích jazykově smíšených.
Neumann
Hajn
Bukvaj
doktor
Baxa
Soukup
Freyer
Stremayrův
Vídeň
Pražák
Čechy
Cheb
krajský soud v Cheb
19
article
Antonín Zázvorka, jenž je poslancem
41. volebního okresů v Čechách (Hořice), na-
rodil se 21. ledna 1866 v Podbradci, navště-
voval nižší reálku a potom hospodářskou školu,
načež, vykonav vojenskou povinnost, ujal se
správy svého značného statku v Šlapanicích.
Zde byl delší dobu obecním starostou a roku
1901 zvolen poprvé do říšské rady, v níž byl
členem české agrární skupiny Práškovy. Ant.
Zázvorka je také poslancem sněmu království
českého.
Josef Pogačnik je poslancem 3. kraň-
ského volebního okresu (Radovlice) a je stou-
pencem klerikální strany slovinské. Narodil se
19. října 1866 v Podnartě, v Lublani vystudo-
val gymnasium a odbyv si vojenskou službu
jako jednoroční dobrovolník, usadil se ve svém
rodišti, kde je poštmistrem. V poslanecké sně-
movně je od r. 1897, jsa současně také zem-
ským poslancem kraňským.
Zázvorka
Práškův
Pogačnik
Čechy
Hořice
Podbradce
Šlapanice
Podnarta
Lublaň
20
article
Dr. Otto Steinwender zastupuje n
říšské radě 10. volební okres korutanský
(Spital) Narodil se 17. února 1847 v Celovci,
kdež vysludoval gymnasium, načež od r. 1865
do r. 1869 studoval filosofii na vídeňské uni-
versitě. Od r. 1870 do 1874 byl prefektem
na tereziánské akademii a od r. 1874 profeso-
rem na gymnasiu mariahilfském. R. 1880 za-
ložil s Adlerem, Pernerstorfrem, Krausem a j.
německý »šulfrajn«, a jest od té doby členem
jeho správy. R. 1885 zvolen v Korutanech po-
prvé do říšské rady, od r. 1890 je také po-
slancem korutanského sněmu. Na říšské radě
z počátku členem německého pokrokového klubu,
ale brzy z něho spolu s drem. Derschattou vy-
stoupil a založil německo-nacionální sdružení,
z něhož se r. 1895 vyvinula německá lidová
strana, jež se po volbách r. 1907 sloučila
s německo-agrární stranou v jednu německo-
nacionální stranu. Dr. Steinwender byl r. 1899
odpůrcem obstrukce, provádéně proti kabinelu
Badenovu, a proto vystoupil tehda z klubua
zůstal divokým i po nových volbách r. 1901.
Teprve r. 1907 vstoupil zase do nacionálního
klubu.
Engelbert Pernerstorfer, zástupee
sociálních demokratů v presidiu, je poslancem
40. dolnorakouského volebního okresu (Víd.
Nové město). Narodil se 27. dubna 1850 ve
Vídni, studoval tamtéž gymnasium a filosofickou
universitu, načež se věnoval povolání učitel-
skému. Od r. 1881 věnoval se žurnalistice,
nejprve jako redaktor měsíčníku »Deutsche
Worte«, později přešel do tábora sociálně-demo-
kratického a je členem redakce »Arb. Z'gu.«,
jsa současně jedním z vůdců sociálně-demokra-
tické strany v Rakousku. Poslancem říšské rady
byl od r. 1885 do 1897 a opět od r. 1901.
doktor
Steinwender
Adler
Pernerstorfr
Kraus
Badenův
Engelbert Pernerstorfer
Celovec
Korutany
Nová město
Vídeň
Rakousko
Deutsche Worte
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. prosince.
Předpověď gen. M. D. Skobeleva.
Paní Olga Noviková uveřejňuje slova, pro-
nesená generálem M. D. Skobelevem r. 1882
v Paříži o tom, jaké následky bude míti berlín-
ská smlouva. »Bilý generál« pravil:
Evropě hrozí nebezpečí velké vojny jako
následek berlinské smlouvy. Podmínky smlouvy
télo budou porušeny Rakousko-Uherskem. Rusko
jí nemůže býti uspokojeno; bylať berlinská
smlouva příliš zřejmě namířena naproti zájmům
jeho i jižních Slovanů. Mír může býti zachován
v jediném případě: Zdrží-li Berlín Vídeň od po-
litiky záchvatu a zvolá-li na ni: Ruce k soběl
(Věci se vyvinuly tak, že právě Berlin postrkuje
Videň na Balkán. Red.) Rakousko-Uhersko ob-
drželo od Evropy mandát pouze na okupaci,
k dočasné správě a k upokojení těch provincii;
ale Rakousko-Uhersko již tam převýšilo svou
plnou moc zavedením branné povinnosti a po-
vzbuzováním jezuitské propagandy. Na tom ne-
přestane, totě počátek cesty k úplnému záboru.
Avšak Rusko neosvobodilo jižních Slovanů k vůli
tomu, aby byli podmanění Rakousko-Uherskem.
I pod tureckým jhem Slovanům zůstávala jistá
část nezávislosti, kdežto vídeňský byrokratism
všecka práva zemí a národů soustavně ruší,
jak vidíme na příkladě království českého,
žádných smluv neuznává . . . Rusko jest jediný
stát v Evropě, hotový věsti vojnu za účely ide-
álnými. Ruský národ nelekne se žádných obět
ve jméno víry a národnosti. Střezte se vyzývat
ho do krajnosti
Skobelev
Noviková
Věk
Slovan
Praha
Paříž
Evropa
RakouskoUhersko
Rusko
Berlín
Balkán
Rakousko
Uhersko
Slovan
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů Sla-
boch. Drama o 4 dějstvích. Napsal Lotha
S u chý.
Nemohl jsem býti přitomen premieře no-
vého českého dramatu, v neděli 6. t. m. provo-
zovaného na vinohradském městském divadle.
Právě toho večera vracel jsem se z města, kde
umění a literatura dramatická stojí nejvýše
když ne svou hodnotou, tedy aspoň svým kul
tem, svým rozkvětem. Na přečelných skvělých
i skrovných jevištích pařížských hrají se k -
medie a dramala ed autorů ponejvíce již zná-
mých Skvostně hrané a inscenované práce ty
nevynikají ničím nad prostřednost. Obecenstv
a kritika, podobné jako u nás, marně čeká na
dilo pravého básníka a mocného dramatika.
Loth
+ městský divadlo Královský
S u chý
23
article
Stále se opakují tytéž šablonovité a banální ko-
medie, tytéž pathetické a efektované scény dra-
mat manželských, starodávné frivolity cizoložné,
odvěké kejkle divadelních eskamoteurů. Ale při
veškeré falešnosti a strojenosti neurážejí tyto hry
svou nepravděpodobností a neživojností a jejich
dialog, obyčejně vtipný a svěží, nepřičí se sku-
tečnosti. Obecenstvo by nesneslo hry, které tak
odporují přirozenosti a logice jako nové drama
p. Suchého, které jsem víděl při druhém pro-
vozování. Kritika skoro jednomyslně odsoudila
»Slabocha« a mně bohužel nezbývá nežli j
přizvukovati. Byl bych rád uvítal úspěch mla-
dého autora, od jehož práce, cenou vyzname-
nané, jsem si mnoho sliboval. Ale to »moderní
drama«, v němž tušíte reminiscence na Ibsena
a Sudermanna, je tak žalně zkreslené, zmatené,
konfusní. Hrdinka dramatu měla býti jakýmsi
ženským demonem, okouzlující a uchvacující
plavou bestií, ale autor z ni udělal odpornou
kreaturu, zbrklou svými hysteriekými záchvaty
a svým nechutným žvastem. Chce podmaňovat
všechny muže. Je »eharmeuse d'hommes« jako
paní Steinheilová, hrdinka nejnovější pařižské
kriminální sensace. Mnoho let se toulala po
světě s nějakým vznešeným cizincem, pak se
vrátila k svému sestárlému mänželovi, který
však má srdce vznětlive jako zamilovaný vlá-
senkářský pomocník. Vzdychá, horuje i kleká
Suchý
Ibsen
Sudermann
Steinheilová
24
article
své žené otročl. Dává jí penize, kupuje ji auto
mobily, ruinuje se pro ni. Ona ho mučí svými
»demonickými« rozmary, dráždí jeho stařeckou
žárlivost až k nepřičetnosti, Aby ho úplně zpi-
toměla, prohlásí mu eynicky, že jeho zeť je
do ní zamilován.
Nemluví nepravdu, neboť zeť uvízl též v osi-
dlech svůdnice. Má velkou, splašenou a konfusní
scénu se svým mužem a konečně zvolá: »Budu
toho, kdo mně zaplati!« a práskne svému muži
před nosem dveřmi, jako Nora. Manžel spěchá
za svou ženou ze svého venkovského sídla do
Prahy, kde u ní najde svého zeté. Svůdnice,
které schází jen dvé leta do čtyřieitky, ale která
koketně hopkuje a prozpěvuje jako Carmen, do-
žene svého slabocha muže k šilenému skutku.
Vysměje se mu, když ji dělá výčitky. Zapírá
svůj poměr se zetěm. Hned na to ale vzdorně
a kruté prohlásí, že má milence. Manžel ji pro-
bodne a ona klesá s výkřikem: » Jsem nevinná
Neměla jsem milence. Ale umirám šťastná, milo-
vala jsem té!« Věru, nejpodivuhodnější způso
lásky ten její útěk do eiziny na řadu let, její
urážlivé a cynické dráždění, štvaní a ponižování
slabošského muže. Drama pana Suchého nepů-
sobilo, přes to, že otřásalo se jeviště sopečnými
výbuchy vášnivých a efektních scen, osoby dra-
matu přicházely do paroxismu, sténaly, svíjely
se, křičely, zmitaly se jako posedlé. Nevidě
jsem již dlouho nie tak vzdáleného přirozenosti.
životu a tím i pravému umění, jako je »Sla-
boch«. Provedení hry bylo pečlivé. Paní Hessová
Guthová byla okázalou a brilantní hrdinkou kusu,
hlasem, gestem i toietami dobře vystihovala ne
odolatelnou a neunavnou záletnici. Povahou bez-
barvým byl v roli manžela slabocha pan Dobro
volný. Slečna Šiblova opět zachraňovala
svůj výkon něhyplnosti svého hlasu. Též slečna
Klostermannova a pan Pražský dobře
vyhověli svým úlohám.
Carmen
Věra
Hessová Guthová
Šiblův
Klostermannův
Praha
25
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= »Spolek bibliofilů« v Praze podniká zajímavý
pokus o vydání dvou knih, které budou vedle lite-
rární ceny spolu uměleckým dílem výtvarným, jsouce
vypraveny stylové dvěma známými umělci grafick ými
Ad. Kašparem a V. Preissigem. Prvá kniha
Kašpar
V Preissig
Praha
26
article
je »Kšaft umírajíci matky Jeduot
bratrské« J. A. Komenského, a výzdobou
Kašparovou. Je členskou premií »Spolku bibliofi ů-
a mimo prodej knihkupecký. Jméno Kašparovo,
známé již z krásné výzdoby »Rodinné kroniky«, vyšlé
nakladem Ústřední Matice školské, je nejlepší zá-
rukou, že horoucí láskou k vlasti dýšící poslání Ko-
menského bude vypraveno i výtvarnicky rázovitě
Výzdobou Preissigovou bude opatřeno nádherné b-
bliofilské vydání »Slezských Písní« Bezru-
čových. V. Preissig dosáhl zvláště v barevném
leptu mistrovství a nelze pochybovati, že náladové
verše Bezručovy, podobné zážehům blesku na mrač-
ném nebi, budou vystiženy i výtvarnicky s plným pro-
cítěním. Také tato publikace je mimo prodej knih
kupecký, pouze na subskripci (20 K). Čienský pří-
spěvek spolku bibliofiů na rok 1908 stanoven na
10 K, začež dostane se členům »Ksaftu« jako členské
premie. Interesenti mohou se obrátiti na pokladník
spolku JUDra Jana Náhlovského, Král. Vinohrady
Komenský
Kašparův
Bezr
V Preissig
Bezručův
Náhlovský
Král
spolek bibliofi ů
spolek Judra
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Na městském divadle v Plzni domohla se
pozoruhodného úspěchu sl. Jindra Koubova, no-
vě angažovaný čler téhož divadla, v titulní úloze
Pucciniovy opery „Tosca“, kterou v Plzni vytvořila.
Úkolu vysoce namábavého a vyžadujícího velké do-
vednosti herecké zhostila se nejčestnějším způsobem.
Illas objevil se ve své překvapující šíři a bohatosti
schopen nejjemnějších odstínů ve scénách milostných
i dramaticky vypjatých. Herecké nadáni, živý smys
pro boliatou tvárnost melodie i slova, vkus toilei
i zjev umělkyně, vše v lahodném souladu a úměrnosti
učinily výkon její na dlouho nezapomenutelným
Další úlohou sl. J. Koubovy, ku provedení svěřenou
jest Santuzza v Mascagniově „Sedláku kavalíru“
+ Z České Filharmonie. Osmý a před vánoční
obvyklou pauzou poslední symfonický koncert koná
se pozejltí v neděli dne 13. prosince v sále Plodinové
bursy. Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K n
nečislovaná sedadla a po 60 h na místa k stání pro-
dávají se v kanceláři České Filharmonie na Václav-
ském nám. č. 53.
Koubův
Tosca
J Koubův
Santuzza
Sedlák
Václav
Plzeň
ský já
Na městský divadlo
Pucciniův opera
Český filharmonie
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zemělřesení. Z Říma, 10. prosince. (K. k.
V 7 hod. ráno byl pocítěn otřes v Rezgio di Cala-
bria a Syrakusách.
Švědské Nobelovy ceny byly rozděleny taklo
za chemii prof. E. Hutherfordovi (Manchester).
za fysiku prof. O. Lippmanovi (Paříz), za lé-
kařství prol. Mečnikovu (Paříž) a prof. Ehrli-
chovi (Frankfurt n. Moh.) a za literaturu pro
Eukenovi Gena).
Nobelův
profesor
E Hutherford
Lippman
Paříz
Mečnikov
Euken Gen
Řím
Rezgio di Cal
Syrakusy
Manchester
Paříž
Ehrlich
Frankfurt
Mohan
30
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 10. prosince. (K. k.)
Železniční výbor zvolil ryt. Wittka zpravoda-
jem o vládní předloce stran postátnění spo
lečnosti státní dráhy, dráhy severo-
západní a jihoseveroněmecké spojo-
vací. Zahajuje příslušnou povšechnou rozpravu
doporučil předlohu za podklad rozpravy zevrobné.
Posl. Güntner pojednal o předloze se stano-
viska průmyslu Zvláště vítati sluší nabytí pohra-
ničních stanic, čímž by se posílila ne še posice vůči
Uhrám při event. obnovení obchodní smlouvy. Ko-
nečně dovozoval nutnost nových objednávek pro va-
gonový park, načež rokování bylo přerušeno.
Posl. Choc (v dotaze na předsedu národo-
hospodářského výboru) dovozoval dnes v poslanecké
sněmovně, že schválila dne 10. července pilný návrh
na úpravu kartelů a přikázala výboru, aby
podal v listopadu zprávu o připravách, které v tomt
směru výbor učinil.
Předseda národohospodářského výboru posl. dr.
Ellenbogen odpověděl, že užším výborem zvo-
lený reférent dr. Krek vypracoval už referát, jenž
v nejbližších dnech bude dán do tisku a předložen
užšímu výboru k další poradě. Ku projednání věci
třeba vládní podpory, již ministr obchodu dr. Fledle
také přislibil. Užší výbor zahájí rozhodně v nejbližš
době rokování o tomto předmětu, ač nynější složité
a obtížné parlamentní poměry zaměstnávají všechny
členy užšího výboru jinými věcmi.
Wittek
Posl
Choc
doktor
Ellenbogen
Krek
Fledle
Uhry
ko
poslanecký sněmovna
31
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. prosince. (Noví místo
předsedové poslanecké sněmov-
ny.) Dnes po dlouhém vyjednávání provedeno
konečně usnesení poslanecké sněmovny ze dne
16. července, jimž jednací řád změněn v ten
smysl, aby sněmovna měla místo dvou pět
mistopředsedů. Poněvadž povoláním dra. Jana
Žáčka do ministerstva zbyl pouze jediný misto-
předseda, dr. Starzyňski, bylo nutno zvolit
čtyři místopředsedy a zvoleni jimi za delegaei
českou egrárník Antonín Zázvorka, za ně-
mecké liberály prof. Otlo Steinwender.
za sociální demokraty Engelbert Perner-
s torfer a za Jihoslovany Josef P o g a č n ik
Poplašné zprávy o Vílému II.
»Dresdener Nachrichten«, list, jak známo,
skutečně vážný, nemilující sensačních kachen,
sděluje z dvorních kruhů berlínských, že du-
ševní sklíčenost Viléma II. jest velmi povážli-
vého rázu, slovem, že dotýká se již i jeho
rovnováhy duševní. Císař tráví několik hodin
za den v posteli toliko k vůli tělesné chorobě.
Jarní cesta po moři Středozemním nebude se
konati. Smýšlení eísaře zračí se i v okázalé
pobožnosti, kromobyčejnější ještě, nežli jakou
znám byl. Úřadní kruhy zprávy ty popírají, což
se samo sebou rozumí. Vážný ráz choroby otce
Vilémova popíraly ještě celé týdny potom, když
lékař Mackenzie vydal osvědčení úřadní, že jest
týž předurčen již brzké smrti.
Nový
Žáček
doktor
Starzyňski
Zázvorka
profesor
Steinwender
Engelbert Perner
Jihoslovan
Vilém II
Mackenzie
Praha
poslanecký sněmovna
Vílý II
Dresdener Nachrichten
32
article
Opět protirakouská demonstrace v Římě.
V divadle Adriano řidil Mascagni včera
představení svých skladeb ve prospěch bojovné
národní jednoty italské »Dante Alighieri«. Po
prvním jednání odevzdán mistru věnec vavří-
nový a obecenstvo propuklo v bouřlivé volání
»slávy« Terstu a Tridentu.
Dva miliony vojáků »vydupáno ze země-
ve Spojených státech.
Senator americký Cullom podal na podnět
Rooseveltův návrh, aby vláda byla splnomocněna
v době válečné odváděti ze spolkových států
dle počtu obyvatel muže od 16.—45. roku do
zbraní. Při zastavení nepřátelství mají býti ale
všichni ihned propuštěni domů. Zákonem tim,
který prý bude jisté přijat, bude v pravém
slova smyslu v Unli »ze země vydupáno« dva
miliony vojáků.
Myší boj proti damám.
V londýnském předměstí Maidenheadu ko-
naly včera stoupenkyně ženského práva voleb-
ního v radniční síni schůzí ve prospěch hnut
Mascagni
Dante Alighieri
Rooseveltův
Řím
Terst
Trident
spojený stát
Adriana