1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
M Se mlaolnt
lalo
3
masthead
V Praze, v pátek ti. prosince 1908.
Praha
4
masthead
monol otpta pot rssc nos6 p
7
article
Ma ranní a večerní lfety
předpládí se
V Praze v administraci
na měsle. . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —p
s dvojí donáškout
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve filiálkách:
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . . B K
na čtvrt ieta : . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
Ba měsle.
na štvrt leta . :
Praha
8
article
Stanně právo a buršácký
buml!
Stanně právo a buršácký
buml!
Němečtí profesoři vrátili se ke své
svznešené máteři« s nepořízenou, jejich
urputná žádost, aby stůj co stůj zákaz spol-
kových odznaků byl zrušen, ať stanné právo
padne či zůstane, došel nejen vlídného sluchu
u pana barona Bienertha, ale neméně vlíd
ného odmítnutí! Rozchod jejich s vlá-
Jou byl prý tak určitý, že páni dvorní ra-
dové německé university dali prohlásiti ně
meckými korespondencemi, že všechno další
vyjednávání jest přerušeno, že demise aka-
demického senátu německé university byla
prozatímně vzata na vědomí a že ne-
pochybně budeni přijata.
Bienerth
9
article
Tak totiž věci stály včera ráno, ale ve-
černíky německého kasina přinesly už docela
jiné »oficiální« vyličení situace od samých
německých akademických senatorů. Zprávy
listů o nepořízení německých profesorů u
vlády neshodují prý se se skutečností a vy-
jednávání vůbec nebylo ještě skončeno. Od-
jezd resignovaných akademických hodnostářů
udál prý se zvláště z těch důvodů, že jednak
byl již zpředu na středu ustanoven a jednak
že nezamýšleno ve Vídni nic víc než roz-
mluva s ministerským předsedou a že po
této rozmluvě jest nutna rozmluva pánů dě-
kanů německé university s ostatními členy
senátu . ..
A k tomu neoficiální dodatek v týchž
orgánech kasina o bumlu: Pokud zprávy, že
stanné právo již dnes v pátek
zrušeno býti má, skutečnosti
odpovídají, není prý podle »zvláštních
německých pramenů« jisto. Otázka tato —
a to prý jest pamětihodno — nesouvisí se
situací pražskou a také ne s tím, zdali »práva
Němců v Praze budou chráněna.« Taktika
vlády směřuje prý k tomu, aby zajistila pře-
především prozatímný rozpočet. Vláda ma
sice pro něj většinu pilnosti, křesťanští so-
ciálové, sociální demokraté, Poláci a menší
strany budou prý hlasovat jako jeden muž,
ale vláda hodlá sehnati většinu co největší
a ježto uvažuje již o osudech anekční před-
lohy, vychází Čechům vstříc, k teř
prohlásili, že nebudou dotud
pro pilnost rozpočtu hlasovati,
dokud trvá v Praze stanné právo.
Němec
Polák
Čecho
Vídeň
Praha
senát
10
article
»A tak má býti, aniž by se bral zřetel k po-
žádavkům německým, učiněno zas jed-
nou po vůli Čechům a pražšt
Němci mají jim býti vydáni.«
Těmi slovy končí zmíněná nejnovějš
situační zpráva německá, jejíž pozoru nej-
hodnější obrat zvláště vytýkáme: »Zru-
šení stanného práva, jehož od
volání němečtí poslanci z Čech
nekladli oposici se žádoucím ostřím,
jest otázkou jenom nejbližšíc
hodin.«
Máme li dobře rozuměti tomuto něme
ckému výkladu, nastávalo by odvolání stan-
ného práva v Praze a přilehlých okresích
bezprostředně bez současného od
volání zákazu spolkových od
znaků. A druhý »rozum«, vysvítající ze
včerejších večerních zpráv »Prager Tag
blattu«, chce tomu, že požadavek německý
nezněl jinak, leč zrušení zákazu od
znaků a povolení bumlů s pone
cháním stanného práva — vytýká-i
»Prager Tagblatte německým poslancům
nrslel pionto btzoa lidob olshi ,0er s na doni pob ar
tavmá
olžsi zslvdů olnsl lěbadbo
d soura pl leli js
mi l
alá
Čecho
Němec
Prager
Čechy
Praha
11
article
z Čech, že nekladli odvolání stanného práva
oposici dost ostrou !
Toto neslýchané šílenství, tato všechny
představy o možnostech zakončení nynějšího
stavu v Praze přesahující, tato až omračující
opovážlivost byla do opravdy požadavkem
deputace děkanů německé university praž-
ské k vládě vyslané?. Naji s to! Nebot
podle včerejších ranních zpráv zněla na-
bídka vlády německým profesorům takto;
Buď zrušení stanného práva se současným
odvoláním zákazu barevných odznaků, ale
zastavení bumlů německého stu
dentstva — anebo zrušení stanného
práva a povolení bumlu se zá ka-
zem barevných odznaků. Tato for
můle vládní byla prohlášena za ne přija
telnou, jak potvrzuje orgán senátu něm
university, kasina, dra. Eppingera a dra
Schreinera — »Prager Tagblatt«. Zbývá tedy
formule jenom jedině kombinace německé
buml v barvách se stanným prá
veml
Přežili jsme již s našimi Němci bezed
nosti a nebetyčnosti kolosálních rozměrů,
ale něco tak nekonečně a bezmezně drzého,
jako tato kasiňácko-profesorská spekulace
šibenicí, toho jsme se přece jenom nena
dáli. To už jsou čiře středověké associace
pojmů a věcí, jež senát nejstarší domněle
německé university dohromady svedl: tri-
kolora německého studenta a
oprátka vídeňského kata! Něco
podobného bylo by snad bývalo a také bylo
vyloučeno před rovnými 499 lety, v dobách
kutnohorského dekretu, jímžse
národu českému na pražské universitě poji-
šťovalo právo čtyř hlasů proti jednomu hlasu
ostatních národů, na kterýž historický doku-
ment té německosti pražské university 16
maje 1409 mistři i studenti němečtí Prahu
0 z n eon j
opustili.
Schreiner
Prager
Němec
Čechy
Praha
univerzita 16
12
article
Příšernost tohoto plánu pražského Ně-
mectva a jeho vůdcovstva lze pochopiti
jenom pod zorným úhlem, obepínajícím ně
mecký úklad proti Praze v celé jeho potmě
šilosti a rozsáhlosti My jsme na karakteri-
stické příznaky jeho již několikráte v posled-
ních dnech upozornili a povahu německé
pomsty za rozhodný již a neléčitelný úpadek
německé slávy v Praze a její definitivnýa
jasně dohledný konec uvedli do pravého
světla. Němci pracovali k nejhroznější
persekuci české a slovanské Prahy pro-
středky, jichž ozvuk slyšeli jsme zcela zřejme
z předvčerejší řeči předsedy ministerstva
bar. Bienertha, když mluvil o nutnosti stan-
ného práva v Praze a prohlásil, že stanné
právo není naměřeno ani proti národnosti
ani proti straně, nýbrž proti oněm, kdož ná-
rodnostní zaslepenost a vášeň rozdmýchali
ve zřejmém úmyslu, právě v ny
nějším vážném okamžiku akčn
sílu Rakouska seslabiti podní-
cením vnitřních nepokojů, a kdyz
prohlásil, že bouře pražské jsou pod
zemní podkopnou prací jistých
nepřátel statu, kteří by rád
před celou Evropou mdlobu naš
veřejné moci prokáza li.
Netřeba se šířiti o věcech, na jaké před-
seda ministerstva naráží. Stačí upozorniti
jenom na nejposlednější pražské výhonky
bezpříkladně prolhané soustavy onoho oso
čení Prahy a českého lidu té nejpodlejší
faktury, jakou jsme se v našem boji za če-
skou pravdu s německou nepočestností kdy
setkali.
Němec
Bienerth
Praha
Rakousko
Evropa
13
article
Ve dvou z posledních čísel našeho listu
uvedli jsme na pravou míru pokusy »Prager
Tagblattu«, vylíčiti pražské události jakožto
výsledek zahraničných snah. První z těchto
pokusů, zpráva o desíti tisících dinarech, za-
slaných z Bělehradu od »slovinského revo-
lučního komitětu« do Prahy, skončil hanebn
pro orgán páně Mercyův už svou vlastn
stupidností a ignorancí, druhý, provedený
celým úvodníkem téhož neslušného listu, na-
depsaným »Panslavské dobytí, Rakousko
Uherska«, popraven byl u nás včera.
Nemotornost zvláště tohoto druhého članku
Mercyovy oficiny volá o smilování a mus
vzbuditi mezi všemi i nejpovrchnějšími znale
věcí slovanských jenom výbuch smíchu a
hnusu. Ale je příznakem systé mu.
Krajinské listy německé včera do Prahy do-
šlé rozvinují heslo, vydaně německým vede
ním, už docela čile. Abýchom citovali jen
dva, uvádíme především tělesný orgán něme.
ckého ministra krajana »Pilsner Tagblatt«
který v článku »Pohled na zeď« (prý »od
říšského Němce«) dovozuje: »Nad míru ná-
padno jest, že různé slovanské peněžní
ústavy právě nyní vyvíjejí rozsáhlou činnost
a rozšíření svých obchodů, zejména ve Vídni,
Terstu a Dalmacii s veškerou rozhodnost
a překvapujícím množstvím kapitálu«,
Rakouské Slovanstvo, o tom
už nemůže býti nejmenší po
chyby, postavilo se v žoldo ci-
busě svo
ziny.«
A druhý, »Aüssiger Tagblatt«, píše
»Po celé dlouhé týdny provezovaně roz
hořčení musilo býti zaplaceno, re-
vertenti a jiní pražští excedenti nemají zpra
vidla tolik soukromého jmění, aby si mohl
záplatiti loxus a potěšení pouličních demon-
strací po celé týdny. Stále nezahaleněji vy-
stupuje verse, že pražské výtržuosti
jsou zabraničními penézi zapla-
ceny«
Prager
Němec
Bělehrad
Praha
Rakousko Uhersko
Vídeň
Terst
Dalmacie
Aüssiger Tagblatt
Pilsner Tagblatt
14
article
Přeje sl někdoještě více dokladů o bí-
dáctví této průhledné a stejně hanebné ně-
mecké intriky?! Mame se snad těchto ne
stydatých šrifdlajtrů ptáti, co bylo zaplacenc
na pražských bouřích? Vytloukala se snac
okna malachity, jaspisy a chalcedony? Kde
jsou ti cizimi penězi zaplacení výtržníci,
podzemní podkopníci a prokazovatelé státn
bezmocil
—Prazská policie na calých desítkách za-
týkala a odvádela výtržníky nejrůznějšího
druhu, počínaje provinilcem, který se na
buršáka ušklíb, až po výrostka, který křikl
Čapky dolů ! Kde pak má policie ty pražské
podzemní podrývače velmocenské autority
říše?
Aspoň ukázku, aspoň typ takového vele
zrádce? Kam se poděli vsichni? Zdali pak
by jich bezestopé zmízení nebylo látkou k pře-
mýšlení a úvaze o penězích, jimiž byli za
placeni?! Z celého toho velezrádného hnut
ulovila policie a to už za trvání stanného
práva 18leté služebné děvče a zatklaje
s obviněním, že provolávalo před německou
agrární tiskárnou »Ať žije Srbsko!« To je
jediná ilustrace k řeči barona Bienerth
tato »nesvědomitá nepřítelka šťatu, podrýva
jící akční moc Rakouska před tváři Evropy«
Takovými pomůckami, takovými pro-
středky tedy ospravedlňuje se stanné právo
v Praze, týmiž důvody má býti vymoženo
jeho další trvání a zrušení zákazu buršáckýe
barev a bumlů! Křečovitě svíjejí se obža
lobci Prahy z podkopávání státní moci
její zdatnosti v Evropě před efektem, který
nevyhnutelně se musí dostaviti zrušením
stanného práva za delšího zákazu bumlu na
Příkopě. Efekt tento bude klid na důkaz
že nic jiného nebylo příčinou pražské bouře
než násilí, jakým Praha nucena byla ke sná
šení hanby posledního německého uni
versitního hnízda, Praha, půlmilionové slo
vanské město, dávaná na pospas pražským
Němcům, tvořícím osm procent jejích oby
vatelstva.
Čapek
Bienerth
Němec
Srbsko
Rakousko
Evropa
Praha
15
article
Ceské věcl v rozpočtu na r. 1909
Ceské věcl v rozpočtu na r. 1909
(Zvl. tel. »Nár. Listů«.)
mi ,loqze
16
article
Z Vídně, 10. prosince.
Správce minist. financi sv. p. Jorka s ch-
Kech předložil dnes, dříve nežli čekalo se.
poslanecké sněmovně řádný rozpočet na rok
1909. Novinkou je v něm budžel nového re-
sortu: ministerstva pro veřejné práce.
Rozpočet ministeria vyučování je rozděle-
nější, přehlednější, dle jednotlivých částí roz-
vržený.
Hudební konservatoři v Praze zvyšuje s
podpora ze 40.000 na 50.000 K, hudební (skole
Ústř. Matice v Budějovicích z 5000 na 6000 K-
filh, spolku „Besedy“ v Brně ze 3000 Kna
3500 K, spolku „Pěvců učitelů moravských“ ze
600 K na 1500 K.
Na restauraci kostela sv. Václava v Praz
1. spl. 9000 K, děkan. chrámu v Čáslavi 1. spl
6000 K, na restaurací starých pevností v Nym-
burce 1. spl. 3000 K, na zachování staré věže
v polic. ředitelství v Praze 2. spl. 3000 K, n
restauraci býv. chrámu sv. Václava v MIl. Bole-
slavi 2. spl. 3000 K, na výstavbu pražského
dómu 50.000 K, na restauraci městských bra
v Rakovníce 6. spl. 2000 K, na restauraci K
menného domu v Kutné Hoře 4. spl. 1000
Na nový kostel v Čermné 14.803 K, n
restauraci kostela sv. Klimenta u semináře
v Praze 12.500 K, na nové lavice kostela v Bu
bovicích 2095 K.
Na nové varhany v kostele ZvěstováníP
Marie v Pardubieích 2000 K, na klášt. budov
a kostel kapucínského konventu u sv. Josel
v Praze 8000 K, na restauraci ehrámu sv.
Jorka
svatý . Václav
Bol
Klimenta
Vídeň
Praha
Budějovice
Brno
Čáslav
Ny
Praha 2
Rakovník
Kutná hoře
Čermná
Matica
spolek „ pěvec učitel moravský
ZvěstováníP Marie
17
article
Barbory v Kolině 15.100 K, na farní chrám na
Zižkově 8000 K, na kostol v Holešovicích
Bubnech 10.000 K, na nový kostel v Žirkovicíeh
5000 K, na věž farního chrámu v Jiřicíeh
1000 K, na krytbu Prantiškánského klá šter
v Plzni 4000 K.
Na českou universitu povoluje s
mimořádně:
na stavby 800.000 K (1. spl. 350.000
na ústav pathologicko anatomický a soudního lé-
kařství), 200.000 K na stolice zoologie, mathe
matiky, math. fysiky a meteorologie a 250.000
korun na stolice mineralogie, geologie a paleon-
tologie.
Na adaptace, zařízení a učivo 96.305K
Na annuity 38.000 K, náhradu za kolejno
lsl ntor lodoi dbolapvi
11.802 K.
Na českou techniku v Praze povoluje
se: mimořádně na stavbu a koupi realit 205.000
korun, na adaptace, na zařízení a na učiv
101.228 K, na annuity a vedlejší poplatky
34.760 K; na odškodnění království českého
za zrušení požitkového práva na bývalém chrá
mě sv. Petra a Pavla 1000 K; paušál pro zří-
zení mechanické tkaleovny při stolici mecha-
nické technologie 8000 K; na českou technik
v Brně povoluje se: na stavby a na koupi realio
Barbora
Petro
Pavel
Holešovice
Plzeň
Praha
Brno
Žirkovicíeh 5000 K
18
article
drobném prodejle
ranní číslo o sobiě .
večernl
. . . . a 4
Ve nilálkách na venkove
ranní zlslo . . . .
vočerní
inseráty
plati se hotové napřed
Předplageni a Inasrty přijimá
administrnce v Marianské sle,
Tam nacbázejí se tá
redakce, tlskárna s sapedige
„Národnich Llstů“
Rukopity ss nevraenyl
Národnich Llstus
Rukopita
19
article
400.000 K, na adaptace, zařízení a učivo
38.670 K, paušál na zařízení oddělení elektro-
technického 23.000 K. Na pedagogia česká po-
voluje se: na kutnohorské 4. splátka 90.000 K,
na poličské 5000 K, na české pražské 1571 K,
na budějovické 1000 K, na novojičínské 1700
kerun, na příbramské 3435 K, na soběslavské
2000 K, na české ženské pedagogium v Praze
4370 K. Na stavby politické správy v království
českém se povoluje: na úřadní budovu v Zam-
berce 4548 K, v Plzni 12.854 K, v Chrudimi
7518 K, na Smíchově 8868 K, na koupi bu-
dovy pro místodržitelské oddělení 42.665, na
koupi budovy pro místodržitelský archiv a
malostranskou policii 31.233 K. Na uníversitní
extense české povoluje se státní subvence
10.000 K. Na obchodní akademie: v Chrudimi
16.000 K, v Králové Hradci 18.000 K, v Plzni
18.000 K, v Praze 19.000 K, v Prostějově
18.000 K; na obchodní školy: v Budějovicich
9000 K, dívčí v Chrudimi 2500, chlapeckou
divčí v Hořicích 10.000 K, s divčím kursem,
v Kolíně 9000 K, s pokračovací školou v Měl-
níce 8000 K, chlapeckou a dívčí, zřízenou No-
vým obchodním gremiem v Praze, 10.000 K,
českého výrobního spolku ženského v Praze
5000 K, jednoroční Českoslevanské obchodnické
besedy v Praze 3500 K, na obchodní kurs pro
dívky spolku „Světlá“ ve Velkém Meziříčí
1200 K, na obchodní školu při Pöttingeu v Olo-
mouci 4500 K, v Přerově 8000 K, chlapeckou
a dívči v Třebíči 7000 K, ve Vyškově 7000 K.
Praha
Zama
Plzeň
Chrudim
Smíchov
Prostějov
Hořice
Ola
Přerov
Třebíč
Vyškov
Kolín 9000 K
K , v Král Hradec
K , v Plzeň
K , v Praga
20
article
Ve středním školství povoluje se:
soukrom. gymnasiu ve Vyškově na 1/4 r. sub-
vence 6666 K, ob. reálce v Nymburce 6000 K
na zem. reálku v Bučovicích 4000 K, na zem.
reálku v Uh. Brodě 7000 K, na zem. reálku
v Jevíčku 8000 K, na zemskou reálku v Hoda-
níně 6000 K, na zemskou reálku v Kroměříži
2000 K, na zemskou reálku ve Vel. Meziřičí
6000 K, na zem. reálku v Holešově 5000 K, na
zemskou roálku v Lipníku 7000 K, na zemskou
reálku v Litovli 5000 K, na zemskou reálku
v M. Ostravě 3000 K, na zemskou reálku v Pro-
stějově 8000 K, na zemskou reálku“ v Telči
7600 K.
Vyšší dívčí škole v Praze 16.000 K, dívčí-
mu lyceu v Budějovicích 16.000 K, dívčímu ly
ceu v Chrudimi 5000 K, v Král. Hradei 2000
korun a v Brně 22.000 K.
Postátňuje se německé ob. gymnasium
v Chomůtově 1. zářím r. 1909, německé ob
gymnasium v Břeclavě a české soukr. gymna-
sium ve Vyškově, v tutéž dobu zřizuje se nová
německá reálka v Ústí a nová česká reálka
České Třebové 1. září 1909.
Král
Vyškov
Nymburk
Bučovice
Jevíčko
Hoda
Kroměříž
Vela
Holešov
Litovel
Ostrava
Telč
Budějovice
Chrudim
Brno
Chomůtov
Břeclava
Ústí
Český Třebová
Lipník 7000 K
vysoký dívčit škola v Praga
21
article
Postátňuje se v týž čas čosk á ob. roálka
ne
v Nymburce.
V novém ministerstvu pro veřejné práce
povoluje se na zvelebení cizinecké návštěvy
650..000 K, na loveckou výstavu ve Vídni r. 1910 1
splátka 50.000 K
V příčině průmyslového školství žádá se: pre
Buděje vice na zřízení průmyslové školy 7000 K, pro
Prahu na systemisování učilelského místa IX. třidy o
1. září r. 1908 1253 K, pro řemeslnickou školu sta-
vební v Jaroměři na postátnění svítiva 1300 K, pre
tralcovskou školu v Humpolci na systemisování uři-
telského místa X. uídy od 1. září 1909 893 K, tetéž
pro Ústí n. O, pro dřevařskou školu v Chrudimi n
zystemisování místa správce dílny 667 K od 1. zátl
1909, pro sochařskou školu v Hořicích na kurs štu-
katérský 4237 K, pro školu ke zpracování drahokamo
v Turnově na delinitivního sluhu 347 K (od 1. zář
1909) a na třetinovou tangenlu příspěvku obci 400K
Mimořádně se povoluje: Na českou stát. prům
školu v Plzni (na novoslavbu) 150.000 (celkový ná-
klad činí 900.000 K), na učivo 2250 K, na dlazbu
Nymburk
Vídeň
Praha
Jaroměř
Humpolec
Chrudim
Hořice
Turnov
Plzeň
zřízený průmyslový škola 7000 K
pre tralcovska škola
347 K
23
article
Literatura.
Literatura.
Nejmenší česká encyklopaedie vše-
obecných vědomostí.
Není tomu dávno, co dokončeno bylo mo
numentální dílo »Ottův Slovník Naučný«
kleré vyrovná se obsabem i výpravou všem
encyklopaedíím cizojazyčným a mnohé z nieh
daleko předčí. Na to vyšel u téhož nakladatele
»Malý Ottův Slovník Naučný« o dvou
dílech a dnes máme na stole dílo třetí: »Ottův
kapesní Slovník Naučný«.
Láce, příruční, v pravdě kapesní formá
(kniha má rozměry: 164 12 x 51% cm.).
neobyčejná všestrannost a elegantní úprava —
to vše jsou podmínky, jež zaručují tomuto no-
vému dílu rozšíření co největší.
Touha po vzdělání u nás, bohudík, vzrůstá
v rozměry nelušené, olézky živolní rozšiřují se
v daleké obzory a zápasy existenční vnucuji
každému interes o pojmech nejvzdálenějších a
protilehlých, k nimž nesahá jednostranné nebo
nedoslatečné školské vzdělání. I jednotlivec není
s to obsáhnouti všechno, neboť všecka odvětví
vědění, umění i řemesel čím dále, tím vlce se
specialisují, každé odvětví má spoustu výrazů
a slov, jimž rozumí jen zasvěcenec, a přece
mnoho těchto neznámých termínů útoči denně
na naše ucho; — tu je třeba informovati se,
poučiti se a to rychle a sprá v něl
Ve skole, v písárně či kanceláři, zrovna
jako doma, při četbě jakékoliv publikace nebo
za hovoru v denních stycích — všude pln
nových (alespoň pro nás nových !) výrazů,
cizích slov a neznámých jmen!
K tomu cíli, řekne se nám, poslouží jistě
a správně Ottův Slovník Naučný. —
Ano, právem, ale toto veliké drahé dílo, nent
jednak každému přístupno, jednak jsou mnozl,
kdo mají na př. doma slovnik velký, ale v kan-
celáři nebo písárně atd. by potřebovali slovník
druhý. Kdo se však k tomu odhodlá, aby
koupil dva exempláře velkého toho díla?
Ottův
24
article
Zde bude tedy na místě laciný k apesn
Ottův Slovník Naučný, který vybov
buď těm, kdož nemohou zakoupiti ani Velkého
ani Malého Slovníku, buď oněm, kteří potřebuji
slovníky dva
Přihlédneme-li k novému slovníku blíže
podivíme se jeho bohatému a všestrannému ob-
sahu a oceníme úmysl nakladatelství Ottova,
vynověti za mírný peníz všem potřebám. Nakla-
datelství sděluje, že publikování tohoto díla bylo
možno jen použitím zvláštního druhu papiru
věříme, neboť kniha nesměla býti při 1600
stranách příliš objemnou.
Zkoušíme-li nový slovník s hledisek nej-
rozmanitějších, docilujeme vždy uspokojujícíel
výsledků, neboť prozíravá redakce jeho nevyne-
chala nie důležitého, aby kniha uspokojila kaž-
dého, ať je jeho povolání jakékoliv.
Slovník je uspořádán hlavně s hledisk
slovanského, najmě českého, což mu dodává
ceny tím větší a ceny trvalé. Podobná publi-
kace neexistuje nikde a bude každému vítanou
a nezbytnou pomůckou.
Další výhodou slovníku je, že redakce s
vyhnula všemu slovnímu krácení v textu, nebot
zkušenosti dokázaly, že právě tyto zkratky způ-
sobily, že třídy méně vzdělané použivaly nauč-
ných slovníků jiných — nerady, neboť jim ne-
byly dosti srozumitelny.
Ottův
25
article
Kniha poučuje ve všech otázkách siee
krátce, ale nejvýš srozumitelně a rychle, všecko
zbytečné je vynecháno a redakce hleděla zřejmě
také k tomu, aby všecky nejnovější události
výzkumy a vynálezy byly pojaty v text slovníku
Timto způsobem doclleno obro
ského počtu hesel, jež provázeny jsou
sedmi přílohami a 3000 obrázky, doplňujícími
texlovou část
Hesla tištěna jsou velmi význačnými zře
telnými typy. Text sázen je sice písmem drob
nějším, ale nejvýs ostrým a lehce čitelným.
Nebude u nás snad nikoho, kdo by v urči
tých případech naučně encyklopaedie nepotře
boval, a kdo opatří si Ottův slovník kapesní
bude jistě dokonale uspokojen.
Ještě jedné okolnosti dlužno se dotknouti
Není u nás ustáleného pravopisu cizích slov
zejména z kořenů latinských a řeckých, jež po
sledními léty jaksi zdomácněla v našem spisov-
ném jazyku a ten, kdo nemá za sebou právě
studia gymnasijní, neví si často rady, jak to
ono psáti.
I ve všech těchto případech poslouží nám
jistě a správně Ottův kapesní slovník, a nebude
více třeba chápati se děl cizojazyčných, jež
jednak mají pravopis často odehylný, jednak
jsou pochybné literární ceny.
Proto doporučujeme vřele Outův kapesní
slovník každému a doufáme pevně, že kniha
tato dojde rozšíření co největšího, že vnikne
do každého města i dédiny, že nebude domu
ani školy, kde by chyběla, že vykoná své po-
slání rozšiřovati vědění po všech vlastech česko-
slovanských, neboť — ve vědění stl a!
Karel Weinfurter.
Hesl
Ottův
Outův
Weinfurter
26
article
Slovanské apisy.
Slovanské apisy.
* Živo hrvatsko pravo na Bosnu
Hercegovinu. Napisno Stjepan Radid, narodni za
stopnik na brvatskom državnom saboru. U Z
grebu 1908.
Spis, určený širším kruhům jihoslovanské inteli
gence, poslouží dobře i u nás pro informaci v otázce
časové. Věci Bosny a Hercegoviny, právě připojene
k říši, živě jsou přetřásány. Jaký bude příští státo
právní poměr obou zemí ? Budou přivtěleny k jedno
či druhé polovině mocnářství? Anebo utvoři nějaké
území samostatně? Aulor vysvětluje, jak se mají
věci s hlediska chorvatského. Zkoumá otázku po
stránce národního práva přírozeného, kulturného
historického. Na konci let sedmdesátých propukly
na Jihu známé nepokoje. V sousedních státech ucl-
těna potřeba, branně zakročiti. Evropské mocnosti na
kongresu r. 1878 rozhodly, aby učiněn byl konee
»asijským poměrům«, které tu zavládly, a mocí za-
veden byl »evropský řád« v územi tureckého sul
tána Evropě nejbližším. Úkolem pověřeny Rakousko
Uhry jako mocnost nejblíže interesovaná.
— A jako nemohla Evropa přivléci obě země d
sféry svého přímého zájmu bez pomoci mocnářství
habsburského, míní spisovatel, tak nemůže mocnář
ství pomýšleti, aby země udrželo mimo Chor
vatsko.
Historické právo dnešního Chorvatska na Bosnu
a Hercegovinu vyvozuje se z poměru území k ně
kdejší Kraljevině, »da je baš Bosna bila jezgrom
(jádrem) staroj hrvatskoj državí«, dále z textu
úmluvy z r. 1527 mezi chorvatskými stavy a Ferdi-
nandem I., z pragmatické sankce chorvatské z roku
1712 i z královské trůnní přísahy z r. 1867, jež
přiznává Hrvatsko-Slavonsku-Dalmacii nejen formálné
Stjepan Radid
Uher
Bosna Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Evropa
Rakousko
Chorvatsko
Bosna
Hercegovina
Slavonsko
Dalmacie
27
article
právo na všecky »kraje a končiny . . . jež s pomo
boží budou nazpět dobyty«, leč i opravdové, sku
tečné právo se zvláštním zřetelem na obě sesterské
země. Nemělo by zajisté právní logiky »vysvobozo-
vat« zemi z pod jatma tureckého a uvrhovat ji po
jatmo — maďarské . ..
Národně tvoří obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny
jediný národopisný celek s ostatními kmeny jiho
slovanskými, se Slovinci, Chorvaty a Srby. Co do
svých tužeb a snah osobilých rozpadá se obyvatel
stvo ve tři skupiny. Jedni svým politickým smýšle
ním kloní se na stranu velkého Srbska, druzí n
stranu Chorvatska, třetí pak jsou nerozhodni, kloní
se dle okolností tu sem, tu tam, nejčastěji pak nikam
Chorvatská strana je sice ze tří naznačených nej-
méně početna, ne vždy však rozhoduje o výsledku
množství. Za to pokládá se strana za nejlépe organi
sovanou, představuje sama uvědomělý celek, vyka
zuje zástupce všech národních vrstev, počítá ke svým
největší počet samostatných hospodářů, obchodníků.
řemeslníků i dělníků, nejvíce úřadníků i občano
akademicky vzdělaných, strana udržuje nejživější
styky se zástupci ostatních slovanských národů. Př
spěním »Hrvatske Narodne Zajednice« (Jednoty ná
rodní chorvatské), která si zřídila v území své o
bočky, je dnes Bosna i Hercegovina národně org
nicky přičleněna Chorvalsku. Zbývá jen zachovat
v řadách pravého ducha, vystříhati se strannickýcl
rozmišek, které oslabují národní postup v banovině
zaujmout pevnou posici vůči záměrům maďarským
vyzvednout ideu slovansky národní, zdokonalit orga
nisaci hospodářskou a spisovatel je přesvědčen,že
vílězslví věci slovanské tou cestou bude v územ
zabezpečeng-
Chorvat
Srba
Hrvatske
Bosna
Hercegovina
Srbsko
Chorvatsko
Jednota
29
article
* VIII. sjezd slovanských novlnářů v Lublan
r. 1908. Uspořádal J. Vejvara. Nákladem Svaz
slovanských novinářů. — M. Dirlam: Staveh
ní trublářství pro odborné, řemeslni
cké a pokračovací školy. Se 214 obrázky.
Nákladem »Unie« v Praze. — Jubilejní se
znam Topičova závodu za čtvrt stolet
1883—1908. Nakladatel F. Topič v Praze. — Petn
Dejmek: Baltazarův kvas. Hra o jednom
dějství. Nákladem spisovatelovým. — Mistr Kozi-
buch jako Faust. Syivestrovská půlnoční scéna
od J. X. Imbra. Nákladem J. X. Imbra v Peruci.
* Scény z předjubilejní neděle vylíčeny jsou
opětně od Jaroslava Hasiny v 10. čísle týdenníku
»Máj« s obrazy: Jeviště bouřlivých výjevů 1. pro
since a Sala terrena v býv. paláci Vrtbovském.
* Sny štědrého večera, fantastická hra o 3 snech
předehře a dohře od Rudy Maříka vydána byla na
kladatelstvím F. Šimáčka v Praze. Ve Švandově di
vadle na Smíchově byla několikráte provozována
Technických ani scěnických obtíží nemá, provozovae
právo zadá autor na Smíchově, ve Farní ulici č. 1154
J Vejvar
M Dirlam
Topičův
Petn Dejmek
Baltazarův
Faust
X Imbr
Jaroslav Hasina
Ruda Mařík
Šimáček
Praha
Peruc
Sala
Švandův di vadle
Smíchov
30
article
A. P. Kalina: Chvile přemítání. Feuilletony
a glossy. Nákladem vlastním. — A. P. Kalina:
Divadelní a členářské návštěvy. Ntada I. Nákladem
vlastním. — Filatelistické rozpravy. Čís. 1.: O sbí-
rání poštovských známok: Napsal Jaroslav Lešetický
Nákladem „Českého Filatelisty“. — Studentský alma-
nach 1908. Studentské knihovny sv. 5. Nákladem
Svazu českoslovanského studenistva. S přílohiou:
Data a dokumenty studentského života v revolučním
roce 1848 od Ješka Hofmana. — Vítězsla v Va-
lenta Roštínský: Za pravdou... HIra o 2 jedn.
a 5 obrazech. Lze obdržeti u spolku „Komenský?
ve Vídní IX., Pramergasse 12. — Jakub HIr an
Důležilost kořenů slovných v řeči lidské a duch teči
lidské. Nákladem vlastním. V komisi K. Mikcty na
Král. Vinohradech. — Moravska knihovna: J v.
Hrubý: Tatar na vlastence, novináře a j. Nakla-
dem V. Brumovského v Brně. Veveři ul. 10. — Ži-
voty svatých: VIII. Svatý Václav. Veršem napssl
Frant. Žák. Nákladem V. Kotrby v Praze. —
František Taufer: Kvěly. Náklad. „Knihovny
mladých autorů“, Praba III., 240. — Památky ar-
chaeolonické a místopisné. Dílu XXIII. sešt IIl. 1908.
Nákladem archaeolog, komise při České akademii
pro vědy, slovesnost a umění. V komisi F'r. Řivnáče
v. Praze. — Dr. Leo Wittmayer: Slasts. und
vělkerrechllicha Růckblicko auí don Ausglsích. Mlan-
zovo knihkupectví ve Vidni. — Emil Zola: Roz-
vrat. (La déběcle) Přeložil Bedřich Prída. Se 117
ilustracemi a podobiznou E. Zoly. Nákl. Jos. R. Vi-
IImka v Praze.
Jaroslav lešetický
Hofman
Vítězslo
HIr
Král
Hrubá
Tatar
V Brumovský
Václav
František
V Kotrba
Taufer
Květ
F Řivnáč
doktor
Wittmayer
Zola
Roza
Príd
E Zola
R IImek
Virginie
Vídeň
Moravsko
Brno
Vever ulice
Praha
svaz českoslovanský studenistva
spolek „ Komenský
Prab III
31
article
* Alois Erhart: Praklická mluvnice ruského
jazyka a čílanka. V Praze. Tuček. Mluvnici Frharto-
vou přibyla k četným pomůckám k osvojení ruského
jazyka nová, veskrze praklická, určená pro ony
Čechy, kteří se chtějí bez zbytečných oblíží grama-
tických naučiti rusky tolik, aby mohli čísti ryské
spisy a dohovořili se s Rusem o běžných věcech. Část
gramatická všímá si proto hlavních pravidel ruského
jazyka, z odchýlek uvádí jen nejnutnější a aby se
snáze vštípily v paměť, vysvělluje je četnými příkla-
dy v lektuže. Zvláště cennou částí Erhartovy mluv-
nice je připojená čílanka, pro niž vybrány vhedně
ukázky z tvorby hr. Lva Tolstého, Puškina, Někra-
sova, Krylova, Kolcova, Lermontova a Gogola. Cena
K 3.—
* Dnešní slovanský ruch dochází ozvěny v bro-
žuře „Slovanské úvahy“ od Sily Samsonyče, která
vyjde během týdne. Probírá nynější stav slovanství
od prvních počátků návrhů na slovanský sjezd, praž-
skou konferenci, annexi Bosny a Hercegoviny a dneš-
ní postavení. Zvláště zabývá se slavjanofilstvím
novoslovanstvím a austroslavismem. Je věnována
vůdci novoslovanství a horlivému austroslavistu dru-
Kramářovi. Předběžné objednávky možno uěiniti v ti-
skárně nár. sociální aneb u aulora Kr. Vinohrady.
Korunní tř. 55, č. dveří 9.
Erhart
Praklická
Tuček
Čecho
Ruse
Erhartův
Tolstý
Puškin
Něker
Krylův
Kolcův
Lermontov
Gogol
Sila Samsonyč
Praha
Bosna a Hercegovina
národní . sociální aneb u aulor Králové