ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3916a520-7632-11dc-9525-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 99, person 81, org 17, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
M Se mlaolnt lalo
3 masthead
V Praze, v pátek ti. prosince 1908.
Praha
4 masthead
monol otpta pot rssc nos6 p
5 masthead
dáee a
6 masthead
Číslo 34.
7 article
Ma ranní a večerní lfety předpládí se V Praze v administraci na měsle. . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —p s dvojí donáškout na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve filiálkách: na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . B K na čtvrt ieta : . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou Ba měsle. na štvrt leta . :
Praha
8 article Stanně právo a buršácký buml!
Stanně právo a buršácký buml! Němečtí profesoři vrátili se ke své svznešené máteři« s nepořízenou, jejich urputná žádost, aby stůj co stůj zákaz spol- kových odznaků byl zrušen, ať stanné právo padne či zůstane, došel nejen vlídného sluchu u pana barona Bienertha, ale neméně vlíd ného odmítnutí! Rozchod jejich s vlá- Jou byl prý tak určitý, že páni dvorní ra- dové německé university dali prohlásiti ně meckými korespondencemi, že všechno další vyjednávání jest přerušeno, že demise aka- demického senátu německé university byla prozatímně vzata na vědomí a že ne- pochybně budeni přijata.
Bienerth
9 article
Tak totiž věci stály včera ráno, ale ve- černíky německého kasina přinesly už docela jiné »oficiální« vyličení situace od samých německých akademických senatorů. Zprávy listů o nepořízení německých profesorů u vlády neshodují prý se se skutečností a vy- jednávání vůbec nebylo ještě skončeno. Od- jezd resignovaných akademických hodnostářů udál prý se zvláště z těch důvodů, že jednak byl již zpředu na středu ustanoven a jednak že nezamýšleno ve Vídni nic víc než roz- mluva s ministerským předsedou a že po této rozmluvě jest nutna rozmluva pánů dě- kanů německé university s ostatními členy senátu . .. A k tomu neoficiální dodatek v týchž orgánech kasina o bumlu: Pokud zprávy, že stanné právo již dnes v pátek zrušeno býti má, skutečnosti odpovídají, není prý podle »zvláštních německých pramenů« jisto. Otázka tato — a to prý jest pamětihodno — nesouvisí se situací pražskou a také ne s tím, zdali »práva Němců v Praze budou chráněna.« Taktika vlády směřuje prý k tomu, aby zajistila pře- především prozatímný rozpočet. Vláda ma sice pro něj většinu pilnosti, křesťanští so- ciálové, sociální demokraté, Poláci a menší strany budou prý hlasovat jako jeden muž, ale vláda hodlá sehnati většinu co největší a ježto uvažuje již o osudech anekční před- lohy, vychází Čechům vstříc, k teř prohlásili, že nebudou dotud pro pilnost rozpočtu hlasovati, dokud trvá v Praze stanné právo.
Němec Polák Čecho Vídeň Praha senát
10 article
»A tak má býti, aniž by se bral zřetel k po- žádavkům německým, učiněno zas jed- nou po vůli Čechům a pražšt Němci mají jim býti vydáni.« Těmi slovy končí zmíněná nejnovějš situační zpráva německá, jejíž pozoru nej- hodnější obrat zvláště vytýkáme: »Zru- šení stanného práva, jehož od volání němečtí poslanci z Čech nekladli oposici se žádoucím ostřím, jest otázkou jenom nejbližšíc hodin.« Máme li dobře rozuměti tomuto něme ckému výkladu, nastávalo by odvolání stan- ného práva v Praze a přilehlých okresích bezprostředně bez současného od volání zákazu spolkových od znaků. A druhý »rozum«, vysvítající ze včerejších večerních zpráv »Prager Tag blattu«, chce tomu, že požadavek německý nezněl jinak, leč zrušení zákazu od znaků a povolení bumlů s pone cháním stanného práva — vytýká-i »Prager Tagblatte německým poslancům nrslel pionto btzoa lidob olshi ,0er s na doni pob ar tavmá olžsi zslvdů olnsl lěbadbo d soura pl leli js mi l alá
Čecho Němec Prager Čechy Praha
11 article
z Čech, že nekladli odvolání stanného práva oposici dost ostrou ! Toto neslýchané šílenství, tato všechny představy o možnostech zakončení nynějšího stavu v Praze přesahující, tato až omračující opovážlivost byla do opravdy požadavkem deputace děkanů německé university praž- ské k vládě vyslané?. Naji s to! Nebot podle včerejších ranních zpráv zněla na- bídka vlády německým profesorům takto; Buď zrušení stanného práva se současným odvoláním zákazu barevných odznaků, ale zastavení bumlů německého stu dentstva — anebo zrušení stanného práva a povolení bumlu se zá ka- zem barevných odznaků. Tato for můle vládní byla prohlášena za ne přija telnou, jak potvrzuje orgán senátu něm university, kasina, dra. Eppingera a dra Schreinera — »Prager Tagblatt«. Zbývá tedy formule jenom jedině kombinace německé buml v barvách se stanným prá veml Přežili jsme již s našimi Němci bezed nosti a nebetyčnosti kolosálních rozměrů, ale něco tak nekonečně a bezmezně drzého, jako tato kasiňácko-profesorská spekulace šibenicí, toho jsme se přece jenom nena dáli. To už jsou čiře středověké associace pojmů a věcí, jež senát nejstarší domněle německé university dohromady svedl: tri- kolora německého studenta a oprátka vídeňského kata! Něco podobného bylo by snad bývalo a také bylo vyloučeno před rovnými 499 lety, v dobách kutnohorského dekretu, jímžse národu českému na pražské universitě poji- šťovalo právo čtyř hlasů proti jednomu hlasu ostatních národů, na kterýž historický doku- ment té německosti pražské university 16 maje 1409 mistři i studenti němečtí Prahu 0 z n eon j opustili.
Schreiner Prager Němec Čechy Praha univerzita 16
12 article
Příšernost tohoto plánu pražského Ně- mectva a jeho vůdcovstva lze pochopiti jenom pod zorným úhlem, obepínajícím ně mecký úklad proti Praze v celé jeho potmě šilosti a rozsáhlosti My jsme na karakteri- stické příznaky jeho již několikráte v posled- ních dnech upozornili a povahu německé pomsty za rozhodný již a neléčitelný úpadek německé slávy v Praze a její definitivnýa jasně dohledný konec uvedli do pravého světla. Němci pracovali k nejhroznější persekuci české a slovanské Prahy pro- středky, jichž ozvuk slyšeli jsme zcela zřejme z předvčerejší řeči předsedy ministerstva bar. Bienertha, když mluvil o nutnosti stan- ného práva v Praze a prohlásil, že stanné právo není naměřeno ani proti národnosti ani proti straně, nýbrž proti oněm, kdož ná- rodnostní zaslepenost a vášeň rozdmýchali ve zřejmém úmyslu, právě v ny nějším vážném okamžiku akčn sílu Rakouska seslabiti podní- cením vnitřních nepokojů, a kdyz prohlásil, že bouře pražské jsou pod zemní podkopnou prací jistých nepřátel statu, kteří by rád před celou Evropou mdlobu naš veřejné moci prokáza li. Netřeba se šířiti o věcech, na jaké před- seda ministerstva naráží. Stačí upozorniti jenom na nejposlednější pražské výhonky bezpříkladně prolhané soustavy onoho oso čení Prahy a českého lidu té nejpodlejší faktury, jakou jsme se v našem boji za če- skou pravdu s německou nepočestností kdy setkali.
Němec Bienerth Praha Rakousko Evropa
13 article
Ve dvou z posledních čísel našeho listu uvedli jsme na pravou míru pokusy »Prager Tagblattu«, vylíčiti pražské události jakožto výsledek zahraničných snah. První z těchto pokusů, zpráva o desíti tisících dinarech, za- slaných z Bělehradu od »slovinského revo- lučního komitětu« do Prahy, skončil hanebn pro orgán páně Mercyův už svou vlastn stupidností a ignorancí, druhý, provedený celým úvodníkem téhož neslušného listu, na- depsaným »Panslavské dobytí, Rakousko Uherska«, popraven byl u nás včera. Nemotornost zvláště tohoto druhého članku Mercyovy oficiny volá o smilování a mus vzbuditi mezi všemi i nejpovrchnějšími znale věcí slovanských jenom výbuch smíchu a hnusu. Ale je příznakem systé mu. Krajinské listy německé včera do Prahy do- šlé rozvinují heslo, vydaně německým vede ním, už docela čile. Abýchom citovali jen dva, uvádíme především tělesný orgán něme. ckého ministra krajana »Pilsner Tagblatt« který v článku »Pohled na zeď« (prý »od říšského Němce«) dovozuje: »Nad míru ná- padno jest, že různé slovanské peněžní ústavy právě nyní vyvíjejí rozsáhlou činnost a rozšíření svých obchodů, zejména ve Vídni, Terstu a Dalmacii s veškerou rozhodnost a překvapujícím množstvím kapitálu«, Rakouské Slovanstvo, o tom už nemůže býti nejmenší po chyby, postavilo se v žoldo ci- busě svo ziny.« A druhý, »Aüssiger Tagblatt«, píše »Po celé dlouhé týdny provezovaně roz hořčení musilo býti zaplaceno, re- vertenti a jiní pražští excedenti nemají zpra vidla tolik soukromého jmění, aby si mohl záplatiti loxus a potěšení pouličních demon- strací po celé týdny. Stále nezahaleněji vy- stupuje verse, že pražské výtržuosti jsou zabraničními penézi zapla- ceny«
Prager Němec Bělehrad Praha Rakousko Uhersko Vídeň Terst Dalmacie Aüssiger Tagblatt Pilsner Tagblatt
14 article
Přeje sl někdoještě více dokladů o bí- dáctví této průhledné a stejně hanebné ně- mecké intriky?! Mame se snad těchto ne stydatých šrifdlajtrů ptáti, co bylo zaplacenc na pražských bouřích? Vytloukala se snac okna malachity, jaspisy a chalcedony? Kde jsou ti cizimi penězi zaplacení výtržníci, podzemní podkopníci a prokazovatelé státn bezmocil —Prazská policie na calých desítkách za- týkala a odvádela výtržníky nejrůznějšího druhu, počínaje provinilcem, který se na buršáka ušklíb, až po výrostka, který křikl Čapky dolů ! Kde pak má policie ty pražské podzemní podrývače velmocenské autority říše? Aspoň ukázku, aspoň typ takového vele zrádce? Kam se poděli vsichni? Zdali pak by jich bezestopé zmízení nebylo látkou k pře- mýšlení a úvaze o penězích, jimiž byli za placeni?! Z celého toho velezrádného hnut ulovila policie a to už za trvání stanného práva 18leté služebné děvče a zatklaje s obviněním, že provolávalo před německou agrární tiskárnou »Ať žije Srbsko!« To je jediná ilustrace k řeči barona Bienerth tato »nesvědomitá nepřítelka šťatu, podrýva jící akční moc Rakouska před tváři Evropy« Takovými pomůckami, takovými pro- středky tedy ospravedlňuje se stanné právo v Praze, týmiž důvody má býti vymoženo jeho další trvání a zrušení zákazu buršáckýe barev a bumlů! Křečovitě svíjejí se obža lobci Prahy z podkopávání státní moci její zdatnosti v Evropě před efektem, který nevyhnutelně se musí dostaviti zrušením stanného práva za delšího zákazu bumlu na Příkopě. Efekt tento bude klid na důkaz že nic jiného nebylo příčinou pražské bouře než násilí, jakým Praha nucena byla ke sná šení hanby posledního německého uni versitního hnízda, Praha, půlmilionové slo vanské město, dávaná na pospas pražským Němcům, tvořícím osm procent jejích oby vatelstva.
Čapek Bienerth Němec Srbsko Rakousko Evropa Praha
15 article Ceské věcl v rozpočtu na r. 1909
Ceské věcl v rozpočtu na r. 1909 (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) mi ,loqze
16 article
Z Vídně, 10. prosince. Správce minist. financi sv. p. Jorka s ch- Kech předložil dnes, dříve nežli čekalo se. poslanecké sněmovně řádný rozpočet na rok 1909. Novinkou je v něm budžel nového re- sortu: ministerstva pro veřejné práce. Rozpočet ministeria vyučování je rozděle- nější, přehlednější, dle jednotlivých částí roz- vržený. Hudební konservatoři v Praze zvyšuje s podpora ze 40.000 na 50.000 K, hudební (skole Ústř. Matice v Budějovicích z 5000 na 6000 K- filh, spolku „Besedy“ v Brně ze 3000 Kna 3500 K, spolku „Pěvců učitelů moravských“ ze 600 K na 1500 K. Na restauraci kostela sv. Václava v Praz 1. spl. 9000 K, děkan. chrámu v Čáslavi 1. spl 6000 K, na restaurací starých pevností v Nym- burce 1. spl. 3000 K, na zachování staré věže v polic. ředitelství v Praze 2. spl. 3000 K, n restauraci býv. chrámu sv. Václava v MIl. Bole- slavi 2. spl. 3000 K, na výstavbu pražského dómu 50.000 K, na restauraci městských bra v Rakovníce 6. spl. 2000 K, na restauraci K menného domu v Kutné Hoře 4. spl. 1000 Na nový kostel v Čermné 14.803 K, n restauraci kostela sv. Klimenta u semináře v Praze 12.500 K, na nové lavice kostela v Bu bovicích 2095 K. Na nové varhany v kostele ZvěstováníP Marie v Pardubieích 2000 K, na klášt. budov a kostel kapucínského konventu u sv. Josel v Praze 8000 K, na restauraci ehrámu sv.
Jorka svatý . Václav Bol Klimenta Vídeň Praha Budějovice Brno Čáslav Ny Praha 2 Rakovník Kutná hoře Čermná Matica spolek „ pěvec učitel moravský ZvěstováníP Marie
17 article
Barbory v Kolině 15.100 K, na farní chrám na Zižkově 8000 K, na kostol v Holešovicích Bubnech 10.000 K, na nový kostel v Žirkovicíeh 5000 K, na věž farního chrámu v Jiřicíeh 1000 K, na krytbu Prantiškánského klá šter v Plzni 4000 K. Na českou universitu povoluje s mimořádně: na stavby 800.000 K (1. spl. 350.000 na ústav pathologicko anatomický a soudního lé- kařství), 200.000 K na stolice zoologie, mathe matiky, math. fysiky a meteorologie a 250.000 korun na stolice mineralogie, geologie a paleon- tologie. Na adaptace, zařízení a učivo 96.305K Na annuity 38.000 K, náhradu za kolejno lsl ntor lodoi dbolapvi 11.802 K. Na českou techniku v Praze povoluje se: mimořádně na stavbu a koupi realit 205.000 korun, na adaptace, na zařízení a na učiv 101.228 K, na annuity a vedlejší poplatky 34.760 K; na odškodnění království českého za zrušení požitkového práva na bývalém chrá mě sv. Petra a Pavla 1000 K; paušál pro zří- zení mechanické tkaleovny při stolici mecha- nické technologie 8000 K; na českou technik v Brně povoluje se: na stavby a na koupi realio
Barbora Petro Pavel Holešovice Plzeň Praha Brno Žirkovicíeh 5000 K
18 article
drobném prodejle ranní číslo o sobiě . večernl . . . . a 4 Ve nilálkách na venkove ranní zlslo . . . . vočerní inseráty plati se hotové napřed Předplageni a Inasrty přijimá administrnce v Marianské sle, Tam nacbázejí se tá redakce, tlskárna s sapedige „Národnich Llstů“ Rukopity ss nevraenyl
Národnich Llstus Rukopita
19 article
400.000 K, na adaptace, zařízení a učivo 38.670 K, paušál na zařízení oddělení elektro- technického 23.000 K. Na pedagogia česká po- voluje se: na kutnohorské 4. splátka 90.000 K, na poličské 5000 K, na české pražské 1571 K, na budějovické 1000 K, na novojičínské 1700 kerun, na příbramské 3435 K, na soběslavské 2000 K, na české ženské pedagogium v Praze 4370 K. Na stavby politické správy v království českém se povoluje: na úřadní budovu v Zam- berce 4548 K, v Plzni 12.854 K, v Chrudimi 7518 K, na Smíchově 8868 K, na koupi bu- dovy pro místodržitelské oddělení 42.665, na koupi budovy pro místodržitelský archiv a malostranskou policii 31.233 K. Na uníversitní extense české povoluje se státní subvence 10.000 K. Na obchodní akademie: v Chrudimi 16.000 K, v Králové Hradci 18.000 K, v Plzni 18.000 K, v Praze 19.000 K, v Prostějově 18.000 K; na obchodní školy: v Budějovicich 9000 K, dívčí v Chrudimi 2500, chlapeckou divčí v Hořicích 10.000 K, s divčím kursem, v Kolíně 9000 K, s pokračovací školou v Měl- níce 8000 K, chlapeckou a dívčí, zřízenou No- vým obchodním gremiem v Praze, 10.000 K, českého výrobního spolku ženského v Praze 5000 K, jednoroční Českoslevanské obchodnické besedy v Praze 3500 K, na obchodní kurs pro dívky spolku „Světlá“ ve Velkém Meziříčí 1200 K, na obchodní školu při Pöttingeu v Olo- mouci 4500 K, v Přerově 8000 K, chlapeckou a dívči v Třebíči 7000 K, ve Vyškově 7000 K.
Praha Zama Plzeň Chrudim Smíchov Prostějov Hořice Ola Přerov Třebíč Vyškov Kolín 9000 K K , v Král Hradec K , v Plzeň K , v Praga
20 article
Ve středním školství povoluje se: soukrom. gymnasiu ve Vyškově na 1/4 r. sub- vence 6666 K, ob. reálce v Nymburce 6000 K na zem. reálku v Bučovicích 4000 K, na zem. reálku v Uh. Brodě 7000 K, na zem. reálku v Jevíčku 8000 K, na zemskou reálku v Hoda- níně 6000 K, na zemskou reálku v Kroměříži 2000 K, na zemskou reálku ve Vel. Meziřičí 6000 K, na zem. reálku v Holešově 5000 K, na zemskou roálku v Lipníku 7000 K, na zemskou reálku v Litovli 5000 K, na zemskou reálku v M. Ostravě 3000 K, na zemskou reálku v Pro- stějově 8000 K, na zemskou reálku“ v Telči 7600 K. Vyšší dívčí škole v Praze 16.000 K, dívčí- mu lyceu v Budějovicích 16.000 K, dívčímu ly ceu v Chrudimi 5000 K, v Král. Hradei 2000 korun a v Brně 22.000 K. Postátňuje se německé ob. gymnasium v Chomůtově 1. zářím r. 1909, německé ob gymnasium v Břeclavě a české soukr. gymna- sium ve Vyškově, v tutéž dobu zřizuje se nová německá reálka v Ústí a nová česká reálka České Třebové 1. září 1909.
Král Vyškov Nymburk Bučovice Jevíčko Hoda Kroměříž Vela Holešov Litovel Ostrava Telč Budějovice Chrudim Brno Chomůtov Břeclava Ústí Český Třebová Lipník 7000 K vysoký dívčit škola v Praga
21 article
Postátňuje se v týž čas čosk á ob. roálka ne v Nymburce. V novém ministerstvu pro veřejné práce povoluje se na zvelebení cizinecké návštěvy 650..000 K, na loveckou výstavu ve Vídni r. 1910 1 splátka 50.000 K V příčině průmyslového školství žádá se: pre Buděje vice na zřízení průmyslové školy 7000 K, pro Prahu na systemisování učilelského místa IX. třidy o 1. září r. 1908 1253 K, pro řemeslnickou školu sta- vební v Jaroměři na postátnění svítiva 1300 K, pre tralcovskou školu v Humpolci na systemisování uři- telského místa X. uídy od 1. září 1909 893 K, tetéž pro Ústí n. O, pro dřevařskou školu v Chrudimi n zystemisování místa správce dílny 667 K od 1. zátl 1909, pro sochařskou školu v Hořicích na kurs štu- katérský 4237 K, pro školu ke zpracování drahokamo v Turnově na delinitivního sluhu 347 K (od 1. zář 1909) a na třetinovou tangenlu příspěvku obci 400K Mimořádně se povoluje: Na českou stát. prům školu v Plzni (na novoslavbu) 150.000 (celkový ná- klad činí 900.000 K), na učivo 2250 K, na dlazbu
Nymburk Vídeň Praha Jaroměř Humpolec Chrudim Hořice Turnov Plzeň zřízený průmyslový škola 7000 K pre tralcovska škola 347 K
22 title
FEUILLETON.
23 article Literatura.
Literatura. Nejmenší česká encyklopaedie vše- obecných vědomostí. Není tomu dávno, co dokončeno bylo mo numentální dílo »Ottův Slovník Naučný« kleré vyrovná se obsabem i výpravou všem encyklopaedíím cizojazyčným a mnohé z nieh daleko předčí. Na to vyšel u téhož nakladatele »Malý Ottův Slovník Naučný« o dvou dílech a dnes máme na stole dílo třetí: »Ottův kapesní Slovník Naučný«. Láce, příruční, v pravdě kapesní formá (kniha má rozměry: 164 12 x 51% cm.). neobyčejná všestrannost a elegantní úprava — to vše jsou podmínky, jež zaručují tomuto no- vému dílu rozšíření co největší. Touha po vzdělání u nás, bohudík, vzrůstá v rozměry nelušené, olézky živolní rozšiřují se v daleké obzory a zápasy existenční vnucuji každému interes o pojmech nejvzdálenějších a protilehlých, k nimž nesahá jednostranné nebo nedoslatečné školské vzdělání. I jednotlivec není s to obsáhnouti všechno, neboť všecka odvětví vědění, umění i řemesel čím dále, tím vlce se specialisují, každé odvětví má spoustu výrazů a slov, jimž rozumí jen zasvěcenec, a přece mnoho těchto neznámých termínů útoči denně na naše ucho; — tu je třeba informovati se, poučiti se a to rychle a sprá v něl Ve skole, v písárně či kanceláři, zrovna jako doma, při četbě jakékoliv publikace nebo za hovoru v denních stycích — všude pln nových (alespoň pro nás nových !) výrazů, cizích slov a neznámých jmen! K tomu cíli, řekne se nám, poslouží jistě a správně Ottův Slovník Naučný. — Ano, právem, ale toto veliké drahé dílo, nent jednak každému přístupno, jednak jsou mnozl, kdo mají na př. doma slovnik velký, ale v kan- celáři nebo písárně atd. by potřebovali slovník druhý. Kdo se však k tomu odhodlá, aby koupil dva exempláře velkého toho díla?
Ottův
24 article
Zde bude tedy na místě laciný k apesn Ottův Slovník Naučný, který vybov buď těm, kdož nemohou zakoupiti ani Velkého ani Malého Slovníku, buď oněm, kteří potřebuji slovníky dva Přihlédneme-li k novému slovníku blíže podivíme se jeho bohatému a všestrannému ob- sahu a oceníme úmysl nakladatelství Ottova, vynověti za mírný peníz všem potřebám. Nakla- datelství sděluje, že publikování tohoto díla bylo možno jen použitím zvláštního druhu papiru věříme, neboť kniha nesměla býti při 1600 stranách příliš objemnou. Zkoušíme-li nový slovník s hledisek nej- rozmanitějších, docilujeme vždy uspokojujícíel výsledků, neboť prozíravá redakce jeho nevyne- chala nie důležitého, aby kniha uspokojila kaž- dého, ať je jeho povolání jakékoliv. Slovník je uspořádán hlavně s hledisk slovanského, najmě českého, což mu dodává ceny tím větší a ceny trvalé. Podobná publi- kace neexistuje nikde a bude každému vítanou a nezbytnou pomůckou. Další výhodou slovníku je, že redakce s vyhnula všemu slovnímu krácení v textu, nebot zkušenosti dokázaly, že právě tyto zkratky způ- sobily, že třídy méně vzdělané použivaly nauč- ných slovníků jiných — nerady, neboť jim ne- byly dosti srozumitelny.
Ottův
25 article
Kniha poučuje ve všech otázkách siee krátce, ale nejvýš srozumitelně a rychle, všecko zbytečné je vynecháno a redakce hleděla zřejmě také k tomu, aby všecky nejnovější události výzkumy a vynálezy byly pojaty v text slovníku Timto způsobem doclleno obro ského počtu hesel, jež provázeny jsou sedmi přílohami a 3000 obrázky, doplňujícími texlovou část Hesla tištěna jsou velmi význačnými zře telnými typy. Text sázen je sice písmem drob nějším, ale nejvýs ostrým a lehce čitelným. Nebude u nás snad nikoho, kdo by v urči tých případech naučně encyklopaedie nepotře boval, a kdo opatří si Ottův slovník kapesní bude jistě dokonale uspokojen. Ještě jedné okolnosti dlužno se dotknouti Není u nás ustáleného pravopisu cizích slov zejména z kořenů latinských a řeckých, jež po sledními léty jaksi zdomácněla v našem spisov- ném jazyku a ten, kdo nemá za sebou právě studia gymnasijní, neví si často rady, jak to ono psáti. I ve všech těchto případech poslouží nám jistě a správně Ottův kapesní slovník, a nebude více třeba chápati se děl cizojazyčných, jež jednak mají pravopis často odehylný, jednak jsou pochybné literární ceny. Proto doporučujeme vřele Outův kapesní slovník každému a doufáme pevně, že kniha tato dojde rozšíření co největšího, že vnikne do každého města i dédiny, že nebude domu ani školy, kde by chyběla, že vykoná své po- slání rozšiřovati vědění po všech vlastech česko- slovanských, neboť — ve vědění stl a! Karel Weinfurter.
Hesl Ottův Outův Weinfurter
26 article Slovanské apisy.
Slovanské apisy. * Živo hrvatsko pravo na Bosnu Hercegovinu. Napisno Stjepan Radid, narodni za stopnik na brvatskom državnom saboru. U Z grebu 1908. Spis, určený širším kruhům jihoslovanské inteli gence, poslouží dobře i u nás pro informaci v otázce časové. Věci Bosny a Hercegoviny, právě připojene k říši, živě jsou přetřásány. Jaký bude příští státo právní poměr obou zemí ? Budou přivtěleny k jedno či druhé polovině mocnářství? Anebo utvoři nějaké území samostatně? Aulor vysvětluje, jak se mají věci s hlediska chorvatského. Zkoumá otázku po stránce národního práva přírozeného, kulturného historického. Na konci let sedmdesátých propukly na Jihu známé nepokoje. V sousedních státech ucl- těna potřeba, branně zakročiti. Evropské mocnosti na kongresu r. 1878 rozhodly, aby učiněn byl konee »asijským poměrům«, které tu zavládly, a mocí za- veden byl »evropský řád« v územi tureckého sul tána Evropě nejbližším. Úkolem pověřeny Rakousko Uhry jako mocnost nejblíže interesovaná. — A jako nemohla Evropa přivléci obě země d sféry svého přímého zájmu bez pomoci mocnářství habsburského, míní spisovatel, tak nemůže mocnář ství pomýšleti, aby země udrželo mimo Chor vatsko. Historické právo dnešního Chorvatska na Bosnu a Hercegovinu vyvozuje se z poměru území k ně kdejší Kraljevině, »da je baš Bosna bila jezgrom (jádrem) staroj hrvatskoj državí«, dále z textu úmluvy z r. 1527 mezi chorvatskými stavy a Ferdi- nandem I., z pragmatické sankce chorvatské z roku 1712 i z královské trůnní přísahy z r. 1867, jež přiznává Hrvatsko-Slavonsku-Dalmacii nejen formálné
Stjepan Radid Uher Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Evropa Rakousko Chorvatsko Bosna Hercegovina Slavonsko Dalmacie
27 article
právo na všecky »kraje a končiny . . . jež s pomo boží budou nazpět dobyty«, leč i opravdové, sku tečné právo se zvláštním zřetelem na obě sesterské země. Nemělo by zajisté právní logiky »vysvobozo- vat« zemi z pod jatma tureckého a uvrhovat ji po jatmo — maďarské . .. Národně tvoří obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny jediný národopisný celek s ostatními kmeny jiho slovanskými, se Slovinci, Chorvaty a Srby. Co do svých tužeb a snah osobilých rozpadá se obyvatel stvo ve tři skupiny. Jedni svým politickým smýšle ním kloní se na stranu velkého Srbska, druzí n stranu Chorvatska, třetí pak jsou nerozhodni, kloní se dle okolností tu sem, tu tam, nejčastěji pak nikam Chorvatská strana je sice ze tří naznačených nej- méně početna, ne vždy však rozhoduje o výsledku množství. Za to pokládá se strana za nejlépe organi sovanou, představuje sama uvědomělý celek, vyka zuje zástupce všech národních vrstev, počítá ke svým největší počet samostatných hospodářů, obchodníků. řemeslníků i dělníků, nejvíce úřadníků i občano akademicky vzdělaných, strana udržuje nejživější styky se zástupci ostatních slovanských národů. Př spěním »Hrvatske Narodne Zajednice« (Jednoty ná rodní chorvatské), která si zřídila v území své o bočky, je dnes Bosna i Hercegovina národně org nicky přičleněna Chorvalsku. Zbývá jen zachovat v řadách pravého ducha, vystříhati se strannickýcl rozmišek, které oslabují národní postup v banovině zaujmout pevnou posici vůči záměrům maďarským vyzvednout ideu slovansky národní, zdokonalit orga nisaci hospodářskou a spisovatel je přesvědčen,že vílězslví věci slovanské tou cestou bude v územ zabezpečeng-
Chorvat Srba Hrvatske Bosna Hercegovina Srbsko Chorvatsko Jednota
29 article
* VIII. sjezd slovanských novlnářů v Lublan r. 1908. Uspořádal J. Vejvara. Nákladem Svaz slovanských novinářů. — M. Dirlam: Staveh ní trublářství pro odborné, řemeslni cké a pokračovací školy. Se 214 obrázky. Nákladem »Unie« v Praze. — Jubilejní se znam Topičova závodu za čtvrt stolet 1883—1908. Nakladatel F. Topič v Praze. — Petn Dejmek: Baltazarův kvas. Hra o jednom dějství. Nákladem spisovatelovým. — Mistr Kozi- buch jako Faust. Syivestrovská půlnoční scéna od J. X. Imbra. Nákladem J. X. Imbra v Peruci. * Scény z předjubilejní neděle vylíčeny jsou opětně od Jaroslava Hasiny v 10. čísle týdenníku »Máj« s obrazy: Jeviště bouřlivých výjevů 1. pro since a Sala terrena v býv. paláci Vrtbovském. * Sny štědrého večera, fantastická hra o 3 snech předehře a dohře od Rudy Maříka vydána byla na kladatelstvím F. Šimáčka v Praze. Ve Švandově di vadle na Smíchově byla několikráte provozována Technických ani scěnických obtíží nemá, provozovae právo zadá autor na Smíchově, ve Farní ulici č. 1154
J Vejvar M Dirlam Topičův Petn Dejmek Baltazarův Faust X Imbr Jaroslav Hasina Ruda Mařík Šimáček Praha Peruc Sala Švandův di vadle Smíchov
30 article
A. P. Kalina: Chvile přemítání. Feuilletony a glossy. Nákladem vlastním. — A. P. Kalina: Divadelní a členářské návštěvy. Ntada I. Nákladem vlastním. — Filatelistické rozpravy. Čís. 1.: O sbí- rání poštovských známok: Napsal Jaroslav Lešetický Nákladem „Českého Filatelisty“. — Studentský alma- nach 1908. Studentské knihovny sv. 5. Nákladem Svazu českoslovanského studenistva. S přílohiou: Data a dokumenty studentského života v revolučním roce 1848 od Ješka Hofmana. — Vítězsla v Va- lenta Roštínský: Za pravdou... HIra o 2 jedn. a 5 obrazech. Lze obdržeti u spolku „Komenský? ve Vídní IX., Pramergasse 12. — Jakub HIr an Důležilost kořenů slovných v řeči lidské a duch teči lidské. Nákladem vlastním. V komisi K. Mikcty na Král. Vinohradech. — Moravska knihovna: J v. Hrubý: Tatar na vlastence, novináře a j. Nakla- dem V. Brumovského v Brně. Veveři ul. 10. — Ži- voty svatých: VIII. Svatý Václav. Veršem napssl Frant. Žák. Nákladem V. Kotrby v Praze. — František Taufer: Kvěly. Náklad. „Knihovny mladých autorů“, Praba III., 240. — Památky ar- chaeolonické a místopisné. Dílu XXIII. sešt IIl. 1908. Nákladem archaeolog, komise při České akademii pro vědy, slovesnost a umění. V komisi F'r. Řivnáče v. Praze. — Dr. Leo Wittmayer: Slasts. und vělkerrechllicha Růckblicko auí don Ausglsích. Mlan- zovo knihkupectví ve Vidni. — Emil Zola: Roz- vrat. (La déběcle) Přeložil Bedřich Prída. Se 117 ilustracemi a podobiznou E. Zoly. Nákl. Jos. R. Vi- IImka v Praze.
Jaroslav lešetický Hofman Vítězslo HIr Král Hrubá Tatar V Brumovský Václav František V Kotrba Taufer Květ F Řivnáč doktor Wittmayer Zola Roza Príd E Zola R IImek Virginie Vídeň Moravsko Brno Vever ulice Praha svaz českoslovanský studenistva spolek „ Komenský Prab III
31 article
* Alois Erhart: Praklická mluvnice ruského jazyka a čílanka. V Praze. Tuček. Mluvnici Frharto- vou přibyla k četným pomůckám k osvojení ruského jazyka nová, veskrze praklická, určená pro ony Čechy, kteří se chtějí bez zbytečných oblíží grama- tických naučiti rusky tolik, aby mohli čísti ryské spisy a dohovořili se s Rusem o běžných věcech. Část gramatická všímá si proto hlavních pravidel ruského jazyka, z odchýlek uvádí jen nejnutnější a aby se snáze vštípily v paměť, vysvělluje je četnými příkla- dy v lektuže. Zvláště cennou částí Erhartovy mluv- nice je připojená čílanka, pro niž vybrány vhedně ukázky z tvorby hr. Lva Tolstého, Puškina, Někra- sova, Krylova, Kolcova, Lermontova a Gogola. Cena K 3.— * Dnešní slovanský ruch dochází ozvěny v bro- žuře „Slovanské úvahy“ od Sily Samsonyče, která vyjde během týdne. Probírá nynější stav slovanství od prvních počátků návrhů na slovanský sjezd, praž- skou konferenci, annexi Bosny a Hercegoviny a dneš- ní postavení. Zvláště zabývá se slavjanofilstvím novoslovanstvím a austroslavismem. Je věnována vůdci novoslovanství a horlivému austroslavistu dru- Kramářovi. Předběžné objednávky možno uěiniti v ti- skárně nár. sociální aneb u aulora Kr. Vinohrady. Korunní tř. 55, č. dveří 9.
Erhart Praklická Tuček Čecho Ruse Erhartův Tolstý Puškin Něker Krylův Kolcův Lermontov Gogol Sila Samsonyč Praha Bosna a Hercegovina národní . sociální aneb u aulor Králové