2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. června 1908. Císlo 158.
5
article
(Pochvala.) Jost žádoucno pro budouenost, slo-
vutni pánové, aby styky, naše přenesly se
z theoretiekých úvah na pole činnosti praktické
a aby zejmena v průmyslových a obchodních
věcech navázáno bylo nejčilejší spojení obou
našich národů, kteří by tím emancipovati se
mohli od vlívu našich protivníků, bojujícíeh
proti nejsvětějším našim právům, ale začasté
ještě při tom hmotně z nás těžících a kořistí
cích. (Souhlas)
V naději, že výprava vaše, velectění pánové,
ponese jak nám tak i vám nojlepší ovoce a že
výsledky její v době nejblíže příští ukáží, jak
vlastně národ náš blízek jest národu polskému
a jak mohli bychom u vzájemném sbratření do-
moci se vlivu, který Slovanstvu v naší říš
plným právem náleží, vílám vás, slovutní pá-
nové, ještě jednou co nejsrdečněji a provolávám
vám upřímně: Nechť žije bratrský národ polský
a jeho zástupcové ! Na zdar ! (Hlučná pochvala
a potlesk)
Pan Leitgeber z Poznaně koná milou
povinnost jménem rodáků za tak vřelé uvítání
poděkovati. Již po cestě, jakmile přijeli do krá-
lovství českého, dostalo se jim srdečného při
jetí. Uvádí, že český národ zjednal sí v cele
Evropě důležité postavení a stal se tak příkla-
dem celému Slovanstvu, jakou cestou má po-
stupovati. Jménem Poláků, kteří nejvíce jsou
utiskováni, přicházíme poděkovati za přijetí.
Jost
Leitgeber
Polák
Poznaň
Evropa
6
article
Sláva Čechům! (Hlučná pochvala. Čechové ro-
lají: »Nechť žije Polska !« Poláci provolávají
»Nechť žijí Čechové !«)
Pan Sierakowski z Varšavy uvedl,
že se Poláci v Praze mnohému mohou naučie
a že zde mohou navázati obchodní styky. Vaše
práce bude nám vždy příkladem! (Pochvala.)
Pan Olzewski, předseda Ligy pro ob-
chod a průmysl ve Lvově, praví, že přítomnost
tak čelných obchodníků a průmyslníků v Praze
může míti velký význam pro obchodní styky.
Řečník sděluje, že representuje instituci, která
má za účel povznásti obchod a průmysl v Ha
liči. Za ty dva dny svého pobylu v Praze mo-
hou zasít semeno, které v budoucnosti bohdá
ponese mnohé ovoce. Přestati již musí jednou.
aby slovanské národy podporovaly své nepřátele.
Řečník vzpomenuv toho, že mnohé české vý
robky mohou nalézti výhodný odbyt do Haliče.
opětuje dík za uvítání.
Ke konci starosta p. dr. Groš provola
»Na zdar !« bratřím Polákům, což bylo hlučně
aklamováno.
Z řad hostů vyslovena tužba, aby Čechove
zúčastnili se výstavy v Čenstochově.
Hosté z Haliče, jimž v zastoupení zem
ského svazu pro povznesení návštěvy cizinců p
cís. r. Reinvart věnoval nového Průvodce po
Praze, odebrali se z radnice do domu obchod-
nického spolku »Merkur« v Mikulášské třídě.
Vin d'honneur v »Merkuru«.
Čecho
Polák
Sierakowski
Olzewski
doktor
Groš
Čechov
Reinvart
Polsko
Varšava
Praha
Lvov
Halič
7
article
Mezitím, co polští hosté byli přijímáni
starostou drem. Grošem v radnici staroměstské,
shromažďovali se již ve velkém sále spolkového
domu »Merkuru« čelní representanti českého
světa obchodního, finančního a průmyslnického,
aby v pyšném sídle předního a nejstaršího ob-
chodnického střediska pozdravili milé slovanské
hosty a přátele. Byli tu přítomni zejména pro-
tektor »Merkuru« p. ministr m. sl. dr. Fořt.
starosta jeho p. Artur Häusler se všemi
členy výboru, zástupcové předních peněžních
ústavů, tak za Živnostenskou banku p. cís. rada
Otto, za Českou průmyslovou banku ředitel
Novotný, za Obchodní a živnostenskou ko-
moru vicepresident posl. Němec, za Nové
obch. gremium kom. rada Placek, za literární
odbor »Merkuru« dr. Třebický, za České
obch. museum komerč. rada Rosenkra nz
za Klub průmyslníků a obchodníků cís. rada
Reinwart, dále cís. radové Formánek,
Stadlman a m.j.
Krátce po 11. hodině přibyla sem značn
část výpravy polské — v počtu asi 100 účast-
níků — zatím co jiná čásť volila prohlídku
města, a někteří odebrali se přímo do výstavy.
Vzácné hosty do dvorany »Merkuru« doprovo-
dili starosta dr. Groš a oba náměstkové dr.
Groš
doktor
Fořt
Häusler
Otta
Novotná
Němec
Třebický
Reinwart
Formánek
Stadlman
Český průmyslový banka
rada Placek
8
article
Štych i Jirousek s četnými jinými členy
sboru. Tady uvílal je nejdřive srdečným pro-
slovem starosta »Merkuru« p. Artur Häusler,
vjišťuje je, jak opravdově a vysoce váží si
obchodnické a průmyslné kruhy české návštěvy
tak dalekých a milých hosti, kteří zavílali do
Prahy a především mezi nás, aby seznali náš
pokrok a vývin národohospodářský a navázal
další styky pospolitosti obou národů na poli ob-
chodním a průmyslovém. (Výborně!) Vyslovuje
jim za to upřímný dík a tlumočí radost všech
přítomných, slibuje, že se přičiní, aby s potě-
šením vzpomínali na svůj pobyt v královské
Praze. Neboť vzájemnost českopolská
také na poli styků obchodních jest
zárukou, ale zároveň i nezbytným pod-
kladem dalšího vývinu a hospodářské
samostatnosti všeho Slo vanstval
nl a vone
(Bouřlivá pochvala.)
Bývalý ministr obchodu dr. Fořt zahájil
plynnou polštinou svůj pozdravný projev, hlučně
akklamovaný. Zdůrazňuje, že spolek obchodni-
ctva českého slaví svátek velmi radostný v den,
kdy vitá ve svých síních milé bratry polské.
Sympatie obou těchto národů prýští nejenom
z upomínek a vzájemných styků historických, ze
styků v různých dobách minulých, radostných
i trudných, zájmy naše také v dobách přítom-
ných často se střetají, máme často společné zá-
jmy a bohužel i společné bolesti. Pokračuje če-
sky, upozorňuje řečník, že v přitomnosti srdečné
styky českopolské budou jen pobídkou a pro-
středkem k zabezpečení lepší bohdá budoucnosti.
Pronáší přání, aby nynější pobyt polské výpravy
mozi přáteli českými stal se východištěm dalal
Štych
Jirousek
Häusler
doktor
Fořt
Praha
9
article
práce na poli společných styků za hospo-
dářským povznesením obou — ne-
boť to je ta pravá cesta — na zabezpe-
čení budoucnosti naší i vašíl
Na časké pozdravy odpověděl nejdřive cls.
rada pan Podebski z Krakova, děkuje ně-
kolika ohnivými slovy panu ministru Josefu
Fořtovi, velebě jej jako znamenitého bývalého
minisíra obchodu, zastávavšího vždycky horlivě
zájmy slovanské a obraceje se pak ke starostovi
»Merkuru«, děkuje mu upřímně za srdečné
a kolegiální uvítání. Ujišťuje o vřelých eitech,
které přivedly polské hosty do Prahy a dává vý-
raz nadějím, že povedou k trvalému navázání
vzájemně prospěšných styků hospodářských a oh-
chodních.
Milým hostům polským nabídnuto potom
roztomilým způsobem občerstvení u bobatě vy
pravených bufetů ve dvoraně »Merkuru« a ně-
kolika přiléhajících sálech, kde nastalo vzájemné
seznamování a rozproudila se brzy živá a přá-
telská zábava. Mezitím dostavila se do společ
nosti depulace zvlášť milých a drahých host
zástupci českého ostrůvku z okoli Husinee
a Poděbrad, dvou českých obcí z Pruského
Slezska, které přes všechen příval germánské
záplavy se všech stran uchovávají si houževnatě
svoji mateřštinu.
Podebski
Fořt
Krakov
Praha
Poděbrady
Slezsko
10
article
Vítané bratry české uvítal několika srdeč
nými slovy starosta pražský pan dr. Groš,
vyslovuje povděk, že v těchto slavnostních
dnech, kdy zlatá Praha tolik vzácných a milýeh
hostí slovanských ve svých zdech vidí, také
oni přišli shlédnout zase svoji starou vlast,a
přeje jim, aby dojmy, které si odtud odnesou,
llumočili svým spoluobčanům, kteří tak příkladně
uchovávají si příslušnost svoji národní, i aby
jim byly vzpruhou k dalšímu setrvání.
Ve zřejmém dojeti odpověděl na spontánn
projevy uvítání mluvčí osmičlenně deputace pan
Bedřich Flega: Velectěný pane sťarosto
Přijměte náš srdečný dik za tak veliké vyzna-
menání, jehož se nám dnešního dne dostalo.
Vaše krásná slova zůstanou nám do smrti v pa
měti a budeme o tomto památném pro nás
okamžiku doma svým dětem a vnukům často
vypravovati. Přicházíme jako potomci našich
předků, kteří pro svou víru a národnost musili
se z této krásné vlasti odstěhovati. Nevzali sse-
bou nie, než smutnou upomínku na slavné
kdysi doby staré vlasti. V cizině však pracovali.
mohutněli a stali se příkladem svých nových
sousedů. Dnes k vám přicházíme jako bratři
vaši a potomci oněch vystěhovalců. V ciziné
jsme hospodářsky zmohutněli a svou drahou
českou řeč jako nejdražší poklad zachovali.
doktor
Groš
Flego
Praha
11
article
Tuto drahou mateřskou řeč chceme i dále dít-
kám svým zachovati, zvláště když vidíme, jak
krásná jest země česká, jak krásná je matička
Praha. Jsem příliš rozechvěn, nemohu veškeré
své city vám vylíčiti. Ke konci volám: Necht
žije drahý národ náš a jeho matička, zlatá
Praha! (Bouřlivý potlesk.)
V dalším srdečném průběhu skvělé snídaně
došlo ještě k několika nadšeným přípitkům. Pan
Olszewski z Varšavy, ředitel Ligy ku pod-
poře průmyslu a obchodu, dal ohnivý výraz
vděčnosti těm, jak pravil, »kdož ukazují nám
svoje srdce. Vitáte nás tak, že poznáváme
z toho horoucí a zlatá srdce česká a nate
dráze se jistě setkáme. Těmto srdeím a české
pohostinnosti připljím!« Pan Leitgebe
z Poznaně pronesl žoviální a temperamentn
připitek mělnickým šampaňským, kterému polšti
hosté s pravou polskou galantností vzdávali na-
dšenou chválu, na zdraví a sličnost českých paní
a dívek. Jeho pozornost splatil místopředseda
Merkuru p. komerční rada Řivnáč toastem
na přítomné dámy polské. Řadu přípitků uza-
vřela jménem přítomných polských paní za
bouřlivého potlesku ladná paní Kempfová
choť obchodníka z Tarnova.
Olszewski
Leitgeb
Řivnáč
Kempfová
Praha
Varšava
Poznaň
Tarnov
12
article
Po jedně hodině odjeli účastníci výpravy
polské, doprovázeni pražskými přáteli, jednal
do svých hotelů, jednak ke společnému obědu
na Žofln.
Valná hromada Zemské jednoty
českých obchodních gremií v král.
českém.
Že snahy o společný postup slovanského
obchodnietva narážely posud na velké obtíže,
bylo zvláště následkem nedostatečné organisace.
U Rusů haličských organisace obchodnictva do-
sud v život nevešla; Poláci a Jihoslované pak
mají jen nečetné obchodnické spolky. Naprot
tomu organisace česká, zbudovaná na podkladě
živnostensko právním, jest dnes největší obchod
nickou organisaní v celém Rakousku a organi-
sace moravského kupectva staví se jí důstojne
po bok.
Zemská jednota českých obchodních gremi
v král. českém konala v neděli dne 7. červn
o 9. hod. dopol. valnou hromadu v místnostech
obchodní a živnostenské komory pražské za při-
tomnosti více než 200 zástupců gremil. Zaháji
ji náměstek předsedy posl. p. Krejči sděle
ním, že předseda p. cís, rada Tichý vzda
se své funkce pro stáří a chorobu. Promluvi
pak o nynějších poměrech stavu živnostenského
pokroku, jaký způsobila novela k živnostenské
mu řádu, potřebě úpravy průkazu způsobilosti
práci organisační a přál zdaru svorné činnost
kterou vybuduje se z jednoty mohutná a vlivná
korporace.
Polák
Jihoslovan
Krejča
Rakousko
13
article
Pan Brzobohatý věnoval vřelou vzpo
mínku odstupujícímu předsedovi p. c. r. Ti
chému a navrhl, aby se výbor korporalivně
k němu odebral a projevil mu díky za činnes
na prospěch jednoty. lse a
Koncipista jednoty p. dr. Samek přečet
protokol předešlé valné hromady, jenž by
schválen. Rovněž schválena zpráva jednatelská.
která předložena tištěná, zpráva revisorů účtůa
rozpočet. V debatě promluvili p. Kostele-
cký v záležitosti snížení cukerní daně a proti
jednání poslanecké sněmovny v této otázce, p
Roudnický o nufnosti zvýšení členského
příspěvku, p. Živný o svorném postupu
obchodnietva a p. dr. Samek sdělil bilanci »Ob-
chodních Listů«, orgánu organisace.
Volby výboru vykonány aklamací a zvoleni
za členy výboru pp.: Adler Eustach
ze Smichova, Brzobohatý Bedřich z Tur-
nova, Břichá ček František z Blatné.
Bůžek Dom. z Písku, Čech Ladislav, říšský
poslanec, z Prahy, Drobný Václav z Vršovie,
Engelmann J. z Karlína, Franc Josel
z Pardubic, Grossmann Arnošt, cís. a kom
rada, člen obchodní komory, z Prahy, Gubii
Karel z Král. Vinohradů, Krejčí Petr .
zemský poslanec, člen obchodní komory, ze
Smíchova, Lokay Ad., c. r., z Karlína, Pa-
pež Josef, člen komory, z Prahy, Place
Em., člen komory, z Prahy, Kalfus Josef r
Žel. Brodu, Řezníček B. z Kolína, S ch ön-
baum z Benešova, Saroch Ad. z Loun,
Špaček Alfr., člen komory, z Plzně, Š pa-
lek J. V., c. r., z Hradee Králové, Špírek
Jan z Král. Vinohradů, Toman Ant., člen ko-
mory, z Čes. Budějovic, Tožička Václav ze
Žižkova, Tutter E., c. r., z Ml. Boleslavi.
Náhradníky: Bydžovský J. z Nůsle,
Černý P. z Příbrami, Havránek
z Roudnice, Heřman J. z Nov. Bydžova,
Hotěk Fr. z Prahy, Janko H. z N. Brodu,
J. Klička z Klatov, Sýkora Emil, člen
obchodní komory, z Karlína, Šetka Rudeli,
člen komory, z Jindř. Hradce.
Brzobohatá
doktor
Samek
Roudnická
Živná
Adler Eustach
Bedřich
František
Bůžek
Čo
Ladislav
Václav
Engelmann
Franc Josel
Grossmann
Arnošt
Karel
Král
Petr
Josef
em
Špírek
Jan
Toman
Tožička
Havránek
Heřman
Janko H
J Klička
Sýkora
Emil
Šetek
Ob
Smichov
Tura
Blatná
Písek
Praha
Vršovie
Karlín
Pardubice
Lokay Ada
Brod
Kolín
Benešov
Louny
Plzeň
Š pa
Hradee Králové
Čes . Budějovice
Žižkov
Boleslav
Nůsle
Příbram
Roudnice
Bydžov
N . Brod
Klatovy
Jindřichův
Hradec
poslanecký sněmovna
obchodní komora
Řezníček B
Sarochy Ada
Tutter E
Bydžovský J
14
article
Referení p. dr. Samek pojednal pak ob-
šírně o otázce starobního a invalidního pojištění
živnostnictva, kterou zhoršení, stavu posunulo
do popředí. Průmyslová rada vyslovila se, aby
se napřed provedlo pojištění dělnictva, což se
shoduje se stanoviskom sociální demokracie
klerá jest proti slučování obou otázek. Jine
strany však vyslovily se pre to, aby se poji
štění živnostnictva a dělnictva provedlo sou-
časně. Uvádí návrhy jednoty, jakým způsobem
by se mělo pojištění provésti a doporučuje pro
král. české pojišťovnu zemskou, jež by se spo-
jila se zemským pojišťovacím fondem císaře
Františka Josefa. Pojištění budiž nucené, nej-
menší renta 600 K. Obchodnictvo shodujese
v tom, že imvalidní pojištění jest nutné a ma
býti provedeno současně s pojištěním dělnictva
mínění rozeházejí se jen v tom, mají-li býti pro
pujíštění žávnostnictva i dělnictva zřízeny ústavy
společné. Výbor jednoty je pro vybudování po-
jištění na základě ústavu již trvajícího a osvěd-
čeného.
Předem podané volné návrhy, týkající se
české obchodní korespondence, akce pro snížení
cukorní daně, provádění dražeb, dispense od
průkazu způsobilosti, zřízení živnostenské rady
se sekcemi pro živnosti a obchody, respektive
zřízení samostatné obchodní rady, upuštění od
štědrovéčerních a novoročních dárků, akce proti
chystané reorganisaci nákupních a hospodář-
ských družstev a rozšíření průkazu způsobilosti
přikázány výboru. Přijat také návrh p. Roud-
nického na zvýšení členských příspěvků na
1 K ročnč.
Pan Spirek promluvil ještě o nutném
postupu proti konsumům a pan dr. Samek
podal vysvětloní, co je známo o projektovaném
zřízoní obchodní banky, k němuž zaujme výbor
stanovisko teprve po společné poradě s projek-
tanty, nacež valná hromada po poledni skon-
(Dokončení.)
čena.
doktor
Samek
František Josef
Roud
Spirek
obchodní banka
15
article
IV. sjezd Českoslovanské obchod-
nické besedy.
IV. sjezd Českoslovanské obchod-
nické besedy.
Součastníci spolkového hnutí českého z le
osmdesátých a probouzení se českého života k čino
rodé práci, podniceného a podporovaného zvěčnělým
publicistou Jos. Barákem, pozorovali včera s radost-
ným zájmem a nikoliv bez hlubokého pohnutí one
veliký kontrast, jaký se jevil mezi prvním sjezdem
obchodního pomocnictva českoslovanského r. 188
a sjezdem letošním. Již pouhé oznámení o pořádaní
velikého sjezdu českého obchodního pomocnictva
považováno bylo tehdy všeobecně za nesmírnou
troufalost, plakáty sjezd ohlašující byly policii
strhány, funkcionářům hrozilo vyšetřování pro po-
buřování a jenom obětavá neöhroženost slavného
tribuna českého dra. Ed. Grégra, jenž se postavil
v čelo sjezdu, dovedla tento první počin zachrániti.
Kdož ví, zda nynější organisační hnutí českého po
mocnictva obchodního bylo by jinak vyrostlo do
těch rozměrů, v jakých jsme je viděli dnes . .
Co na prvém sjezdu sbromáždila účastníky spo-
lečná myšlenka, společný pocit křivdy a žhavá snaha
po sociálním a kulturaím vyvýšení stavu do t
doby velice zanedbaného, na sjezdu letošním obco-
vali již zkušení pracovníci organisační, aby s četnými
zástupci venkovských organisací pobočných poradil
se o směru, jakým programová prace má se v bu-
doucnu ubírat.
Sjezd tento byl pracovní, proto nebyly
k němu zvány ani korporace, ani jiní činitelé ve-
řejní. Zahájen byl o 9. hod. ranní v neděli 7. června
starostou Č. O. B. p. V. Karbusem v sále Plodi-
nové bursy za veliké účasti členstva mužského
i ženského z Prahy a téměř 100 delegátů odborů
jednatelství Č. O. B. z Čech, Moravy a Slezska.
Jos
Barák
Grégr
V Karbus
Č . O
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Plodi
16
article
Hlučně aklamováni byli delegáti nového odboru
vídeňského.
O změnách a doplnění programu referoval star
nám., obecní starší p. Fr. Soukup. V obsáhlem
referátě podal přehled a výsledky ideového snažení
obchodníbo pomocnictva českého. Původní pracovní
program organisace byl tak všestranný, důkladný
založený na zdravých základech, že zásadních změn
nevyžaduje. Vypuštěny z programu pouze cíle již
dosáhnuté a požadavky organisační činností vydo
bylé, jiné znovu formulovány dle nově utvářených
potřeb doby. Příslušné návrhy v ohledu záležitostí
kulturních, sociálně-ekonomických, zákonného upra-
vení doby pracovní, otázky učednické, lhůty výpo
vědní, starobního, invalidního a úrazového pojištění
a hromad pomocníckých jednomyslně přijaty. Po
ukončení sjezdu následovala valná hromada otgani-
sace, kde jednáno o důležitých vnitkních záležito-
stech celé organisace a zabezpečen další zdárný
vývoj pro budoucno. Ač jednalo se o věcech velm
závažných a ve uskulečnění obtížných, neslo se celé
jednání způsobem tak důstojným a věcným, jak
málo kde lze spatřiti a jen u korporací skutečně vy-
spělých. A proto i s této stránky representuje se orga
nisované obchodní pomocnictvo české jako vynikající
složka našeho českého života. Vedle jiných projevů
došel sjezdu pozdravný telegram kroužku člen
Č. O. B. z Paříže.
Za neutuchajícího potlesku zvolen byl jeden
z nejstarších a nejzasloužilejších pracovníků, pan
Luděk Dux čestným členem Besedy. Týž, hluboc
dojat, děkoval za nejvyšší vyznamenání spolkové.
jehož si cení více než každého vyznamenání
druhého
Odpoledne navštívili účastníci bromadně výstavu
kdež stanovena schůzka o 4. hod. odpol. v sále Pro
cházkovy restaurace (Pražského měšť. pivovaru)
K uvítání jich dostavil se za výkonný výbor vý
stavní starostův náměstek král. hlav. města Prahy p.
Soukup
Luděk dux
Č . O
Paříž
Praha
17
article
Jirousek, dále byli přítomni p. m. r. J. Šulc a ob.
st. F. Soukup.
Pan náměstek starostův promluvil vřele k shro-
mážděným a vyslovil zvláště upřímné potěšení nad
tím, že může uvítati korporaci tak čilou a význam-
nou, která pro všechny zjevy našeho českého života
projevuje vždy pravé porozumění, jež také s výsled-
kem v praxi sleduje. Pozoroval se zvláštním zájmem,
jak Beseda pochopila správně význam výstavy a jak
od prvních počátků na její prospěch pracuje. Dovo-
zuje, že výslava jest krásným obrazem naší hospo-
dářské a kulturní vyspělosti a zdatnosti české práce
a doporučuje shromáždění, aby setrvalo na cestě,
kterou jest organisace ke zdaru českého obchodu
dosavade vedena.
Starosta Č. O. B. p. Karbus poděkoval p. ná-
městku za krásná slova uznání besední práce, jež
jsou tím milějšími a cennějšími, že pocházejí z úst
muže, jenž sám dlouhá leta působí jako organisátor.
pracovník a rádce mezi širokými vrstvami živnost-
nictva a jenž zná potřeby našeho života z prakti
ckého poznání. Poučnými slovy promlouvá k čien-
stvu, aby význam výstavy dobře chápalo, věnovalo
jí největší a opětující se pozornost, učilo se z po
znatků zde získaných a dle těchto dále pracovalo
pilně ve svých domovech na prospěch hospodářské
zdatnosti a kulturní vyspělosti našeho národa.
Na to odebrali se účastníci k besedním exposi-
cím na výstavě, jež jsou tři: exposice Ústředního
umísťovacího odboru ve střední síni průmyslového
paláce, souborná výstavka všech směrů organisační
činnosti v oddělení spolkovém (pavilon venkovských
měst) a exposice obchodní školy Č. O. B. v pavilone
školstvl. Všechny bobaté exposíce obdivovány člen-
stvem s radostným nadšením
Jirousek
J Šulc
F Soukup
Karbus
Č . O
obchodní škola Č . O
18
article
Pátý sjezd pěstounek českých ško
mateřských.
Pátý sjezd pěstounek českých ško
mateřských.
Osmnácie let mínulo od té doby, co opět s
tyto učitelky nejútlejší mládeže shromá ždily v král
hlav. městě Praze, aby zde si postěžovaly české ve-
řejnosti na neblahé neudržitelné své poměry hmolné
právní i spůlečenské, aby porokovaly si o nejnutněj-
ších oprávách na prospěch pokroku škol mateřských
Již v sobotu dne 6. června uvítaly pražské pě-
stounky své kolegyně v úlulných místnostech Zen-
ského klubu českého. V neděli dne 7. června
navštívily venkovské účastnice výstavku pomůcek
pražských škol mateřských. Výklad podala sl. A
Gabrielova, řídicí pěstounka z Prahy. Odtud
odebraly se v průvodu pražských kolegyň ku pro-
hlídce mateřské školy „u Studánky“, jež vyzna-
menána byla na londýnské výstavě r. 1907. Vysvě-
tlení podaly sl. F. Bartlova a J. Jarník o vn.
Gabrielův
Bartlův
J Jarník
Praha
19
article
Korporativně pak navštívily též Jubilejní výslavu ob-
chodní a živnostenské komory pražské. Na cestě té
provázely je sl. Bártlova a A. Šulcova.
Na počest účastníků sjezdu pořádán byl téhož
dne representační večirek v místnostech
Ženského klubu českého s bohatým programem umě-
leckým. Zahájen byl příležitostním básnickým pro-
slovem, sepsaným sl. Suchomelovou a před-
neseným sl. M. Balonovou, řidící pěstounkou
z Libně. Nadšený potlesk přednášející a někelikeré
vyvolání autorky bylo důkazem, jak živě, z hloubi
srdce proslovem tímto promluveno bylo ke všem
přítomným. Živý zájem, neutuchající potlesk, věno-
vaný uměleckým výkonům sl. E. Hegenbartovy
konc. pěvkyně, sl. M. Novotných. rocitátorky, sl
K. Pešinovy, sl. A. Schöntagovy, virtuosky
na housle, J. Beneše, konc. pěvce, p. Rado
tinského, byl věrným obrazem nadšení účipku
jících umělců a správného pochopení a ocenění vděč
ného posluchačstva.
V ponděli dne 8. června o 9. hod. dopol. koná
hlavní děj sjezdový ve dvoraně Ženského klubu če-
ského. Místnost vyzdobení poprsím Jana Amosa Ko-
menského, čerstvou zelení a květinami byla přeplně-
na. Mnoho přípisů a telegramů pozdravných, blaho-
prejných bylo zajisté milou útěchou učitelkám těm-
to, neboť tím podán důkaz ocenění jejich práce, dů-
kaz sympatie širší veřejnosti české, což oboje jest
důležito v životním jejich zápase.
Bártlův
A Šulcův
Suchomelův
M Balonová
E Hegenbartův
M Novotná
K Pešinův
A Schöntagův
J Beneš
Jan
Ámos
ko
Libeň
20
article
Králce po 9. hod. uvítala shromáždění sl. M
Brožova z Prahy jako starostka Spolku pr
zájmy škol mateřských v zemích v říš-
ské radě zastoupených, který je svolavate-
lem tohoto sjezdu. Jest pro nás velikou clí a radosti
že ve středu svém spatřujeme řadu vzácných hostí
již vyznamenali nás svojí milou návštěvou. Vás
milé družky, jež jste prvními vychovatelkami nej-
útlejší mládeže, naděje budoucnosti národa, vítám
s nadšením. Kéž dnešní rokování přispěje plněk
uskutečnění cílů, jež nám všem tolik na srdci ležl
kéž námi toužené nápravy jsou výsledkem jeho pů-
sobení. Sláva tvůrci škol mateřských, našomu veli-
kánu Janu Amosu Komenskému! Zdar všem
kdož přičiňují se o rozvoj, pokrok tohoto školství!
Po řečí této vykonána volba předsednictva a sic
dle návrhu sl. A. Suchomelovy zvoleny: za před-
sedkyni sjezdu sl. M. Brožova z Prahy, místopřed-
sedkyní sl. J. Ježkova z Moravy, zapisovatelkam
sl. B. Horlova ze Slaného a sl. M. Burkova z Prahy.
Předsedkyně sjezdu sl. M. Brožova zahájila
sjezd a učinila projev k zaslání holdovacího telegramu
panovníkovi.
Brožův
Jan
Ámos
Komenský
A Suchomelův
M Brožův
J Ježkův
B Horlův
M Burkův
Praha
Morava
Slaný
21
article
V další řeči svě podala předsedkyně historický
přehled činnosti všech předcházejících sjezdů a vý-
znam a úkol nynějšího sjezdu, načež přikročeno ku
programu, jejž podáváme v tomto stručném obsahu
Sl. J. Králova z Prahy referuje „O vý-
znamu a důležitosti škol materských.
Školy mateřské jsou důležity nejen pro třídu dělni-
ckou, ale i pro živnostníky obchodníky a pro střední
třídu úřadnickou. Školy mateřské sbližují dítky růz-
ných tříd, učí je poznávati život a pracují ke zmírnění
sociálních protiv, kladouce základy v nejútlejším vě-
ku pro zdárnou budoucnost národa. Vzbuzují v zá-
rodku nejen touhu po sebevzdělání, jež děje se po-
mocí slušných her, zábav a zaměstnání věku tomute
přiměřených, ale i chuť k návštěvě školy obecně.
V našich poměrech veřejných organisovaná pěče
dítky do šesti let jest a bude zajisté velmi dlouho
nutným požadavkem sociálním. Pouhá existence
ohromné řady chudých činí školu mateřskou ústavem
nezbytným. Z důvodů sociálních a výchovných jsou
školy materské nutnou a nezbytnou složkou v sou-
stavě veřejného školství vůbec. 21 škol mateřských
o 80 odd., jež královské hlav. město Praha vydržuje
pro nejútlejší mládež svoji, je nejlepším důkazer
důležitosti škol těchto. Význam škol mateřských pro
národnost zobrazuje se nejlépe Moravou se strany
německé, která vyvinuje v jich zakládání zvláštní
horlivost. Jest prospěchem národa, celého lidstva.
by školami těmito zchraňovány byly davy dětí, pří-
štích našich lidí před úpadkem duševním i tělesným.
J Králův
Morava
Praha
22
article
(Pochvala.)
Slečna M. Brožova z Prahy: Právní, s po-
lečenské a hmotné poměry pěstounek ma-
teřských škol jsou neutěšené, zoufalé. Nemožno ani
věřiti, že existuje třída společenská, veledůležit
svým působením pro celek v době, humannímni ideam
přeplněné, která vháněna je do nejkrajnějších posi
strádání a nedůstojného živoření. Z přebledu 59 měsl
zřejmo, jak bídně jsou hmotné poměry pěstounek
Jsou města, jež poskytují vychovatelkám příštího do-
roslu národního 500 K služného bez pense, bez vše-
likých přídavků po celý jejich život. Jsou školy ma-
teřské, na kterých sily vychovatelské dostávají za
svoji namáhavou, zodpovědnou práci vychovatelskou
50 K roční remunerace ne po 1 rok, ale po více let
Tak šelří se v době vzdělanosti, pokroku, takový
je rub nynější doby humanní. Nejvyšší platy má
Praha—Plzeň. V Plzní kategorie pěstounek I. tř. má
o 200 K vyšší služné než Praha. Nejvíce míst je
s platy 800 K, t. j. 66 K 66 h měsíčně, z nichž nutno
zapraviti stravu, byt, šatstvo, obuv, prádle, pa l iv
svílivo, lékaře, lékárnu a při tom pamatovati, by
zbyla ještě řástka na opatření prostředků k dalšímu
vzdělání. S dekrelem 800 K dostává se přijímatelc
úřadně povinné přijmutí života bohatého na strádání
M Brožův
Praha
Plzeň
23
article
Venkov jest to, který úpí pod těmito tísnivými po-
měry platovými, které spojeny jsou bez nároku na
pensi. Oslavy 60letého jubilea panování mají zrcadliti
se ve skutcích, prospívajících nejútlejší mládeži. V za-
mýšlených projektech není ani jediného, který b
vzpomněl si na školy mateřské, zlepšení a zdoko-
nalení nynějších ústavů a upravení služeliních platů
i pensijních poměrů pěstounek. Opomíjením slav
tohoto utlačují se vycbovatelky — mohou pak vy-
chovávati děti ke zdruvé síle duševní, k lásce pr
práci, když stále musí zatajovati zoufalé postavení
v nejnutnějších poměrech existenčních? Moheu vy-
chovati mládež k síle obětování se pro vyšší zájmy
celku, když celek ten nemá ani porozumění pro nej-
nutnější potřeby jejich vychovatelů? Jest nepocho-
pitelno, jak země, stát zapominati mohou na ústavy
tyto, které základním kamenem jsou pro jeho exi-
stenci. Voláme ke všem rozhodujícím činitelům, k ce
lé české veřejnosti: Zlepšete naše služební platy
zabezpečte naše stáří! (Souhlas)
Sl. J. Ježkova starostka Jednoty mo-
ravských pěstounek, jako delegátka za Mo-
ravu, promluvila o těchto poměrech pro Moravu.
J Ježkův
Morava
24
article
Sl. E. Kollmanova z Karlína referovala
„O vzdělání pěstounek“. Vzdělání pěstounek
jež z ústavu si přinášejí, jest pro praktický život v
škole mateřské nedostatečné. Nutno tedy ústav
ke vzdělání pěstounek přiměřeně opraviti a rozšířiti
aby vyhovoval plně účelu vytknutému. Pěstounka
chce-li dosíci pravého vzdělání pro povolání své
musí se dále všestranně dle pokroku časového vzdě-
lávati. Pilně dětskou duší sťudovati, stále jasným vy
tříbeným zrakem do ní nahlížeti. Láskyplnou něhou
skláněti se k malým těmlo bytostem, urovnávali mla-
dé tyto stromky k dalšímu vzrůstu, toť obsah ideál-
niho vzdělání pro povolání pěstounek. (Pochvaln.)
Sl. J. Jarníkova podává zprávu „O ref er
mě škol mateřských“. Školství toto, ač poe
měrně mladé, v novější době se zrodivší, potřebuje
ovšem také reformy. Účelem školy mateřské, jeslí
a opatroven je poskytnoufi náhrady řádné rodinné
výchovy a zaměstnání od nejůtlejšího mládí. Jest
třeba míti na zřeteli stránku paedagogickou, hu-
manitní a hygienickou. Jest však třeba úplně vymýtit
všecko školské učení a nahradili je pouhou zábavou
dětí. Bavit přiměřeně, éž účelně, budiž heslem těch-
to škol a proto nutno zavésti na všech školách směr
čistě výchovný a humanní. Zřetel vzat budiž k za-
městnání dělskému i hračkám, jichž důložitost ve vý-
chově je prokázáňa. Dolace buďltež zvětšeny, aby
pěstounky nemusily ze svých skromných prostředků
si je zakupovati. Ve čtvrtích, kde je tovární lid, hud-
tež kliniky dětské pod stálým dozorem lékařo neb
tékafky, pěstounky zkušené a ženy. Klinika takto
zřízená byla by průprávou k sebovzdělání pěstounek
v oboru hygienickém. — V další řeči podává řadu
důležitých návrhů, k reformě školství toholo smě-
řujících, jež uvedeny jsou v resolucí
E Kollmanův
J Jarníkův
Karlín
25
article
Rlef. J. Škrábalova z Rokycan: „Práz-
niny na školách mateřských“ buďlež sou-
hlasné s prázdninami na školách obecných z tuho
důvodu, že prázdniny hlavní působí i na dílky škol
mateřských blahodárně jak se stanoviska zdravotního
tak i vychovalelského Pro dítky, jichž rodiče nemají
příbuzných na venkově neb postrádají potřebných
peněz, zavedeny buďte feriál. kolonie. Možno dítky
pracovních tříd zbavili již v nejútlejším mládí té
krásné svobody prázdninové, když většinou údělem
jejich celého života bude uzavření v pracovních míst-
nostech i po 10 hodin denně? I pro pěstounky je
doba prázdnin, doba osvěžení sil, nejvýše nutnou.
Při celoroční práci, jež vyžaduje 36—40 hod. týdně,
je potřebí pookřání, voleného ve vhodný čas, nebot
přispěje k lepšímu plnění těžkých jejich povinností
jak ve prospěch školy, tak ve prospěch vydržovatelů.
(Souhlas.)
Ref. M. Seldlova z Prahy: „Zpěvu na
školách mateřských“, jakožto nejčastěji uží-
vanému předmětu na školách mateřských, nevěnuje
se jak na ústavě ke vzdělání pěstounek, tak v prakti-
ckém provádkní, náležitá pěče. Jest ledy první pod-
mínkou tohoto zlepšení — ústav ke vzdělá ní
pěstounek. Povinností jeho bude upraviti a vy-
hledati materiál zpěvný, hlasu a věku dětskému při-
měřený a vypraviti vychovatelky do živola s nále-
žitou vědomostí o použití té které písně se zřetelem
k věku a hlasu dětskému. Dlouhé texty, dvoj-
hlasý zpěv, podložené texty národních
písní buďtež ze škol mateřských odstraněny. Rov-
něž hraní na harmoniku, jež nikterak nepřispívá
k umělecké výchově dílka, budiž nahraženo hraním
na piano. Nebudiž zpíváno při pochodech, v době
odpolední, kdy v učebnách nahromaděn prach, aniž
buďte děti i pěstounky ke zpěvu nuceny. (Souhlas.)
J Škrábalův
M Seldlův
Rokycany
Práz
Praha
26
article
Sl. M. Brožova z Prahy odůvodňuje založení
vlaslního časopisu, na který by měly pěstounky plný
vliv a který by hájil zájmy škol mateřských i jejich
učitelek. Žádá, aby převzal výbor pražského spolku
prozkoumání finanční stránky tohoto návrhu
Sl. Olga Janatova z Král. Vinohradů na-
vrhuje resoluci:
„My pěstounky českých škol mateřských a opa-
troven z král. českého, shromážděné na V. sjezduv
Praze dne 8 června 1908, poukázavše na důležitost
škol mateřských, na jich zlepšení, na neutěšené hmot-
né a právní poměry naše, prohlašujeme, že domá-
hati se budeme zákonnými prostředky následujících
nejnutnějších požadavků:
1. Dvouletého kursu přípravného pro pěstounky.
kde by zdravověda, literatura, zpěv, historie, modelo-
vání, moderní kreslení, nauka o vývoji a výchevě
duše dětské mohly se více probírali, než tomu jest
nyní.
2. Upravení přirozeně cvičně školy při ústav
ke vzdělání pěstounek.
3. Zřízení kursů doplňovacích a pořádání odbor-
ných přednášek paedagogických a psychologických
při ústavě učitelek nebo při paedagogickém semináři
universitním.
4. Zařizování škol mafeřských v místech, kde by
se důležitost jejich uplalňovala a žádati obce za je-
jich převzetí do správy a pokud prostředky dovolují,
učiniti je všude veřejnými, neboť veřejná, organiso-
vaná péče o dítky do šesti let jest a bude dlouho nut-
ným požadavkem sociálním.
M Brožův
Janatův
Král
Praha
27
article
5 Zlepšení mateřských škol, opatroven a jeslí
dle návrhů, přednesených na tomto sjezdě a v době
nejbližší uskutečnitelných;
a) Vymýtční všeho školského učení a nahražení
jeho pouhou zábavou dětí, zábavou účelnou a dě-
tem přiměřenou.
b) Zavedení směru čistě vychovalelského a hu-
manitního
c) Zřízení ferlálních kolonií a Útulku pro dítky
továrních čtvrtí pod dozorem zvlášť honorované pě-
stounky.
d) Počet dětí snížen budiž na 20 pro jednu sílu.
e) V každě škole buď zařízena knihovna s mo-
derními paedagogickými a odbornými spisy.
Zavedení stipendií cestovných ku prohlídce
školství v cizině.
z) Každá škola mateřská buď samostatná a od
škcl obecných oddělena z důvodů hygienických.
h) Mějž prostranné hříště s pískem, trávníkem,
záhony pro pěstění květin a zeleniny dítkami
ch) V budově budiž herna, šatna, sborovna, kde
továr čtvrt, koupelna
k) V každé škole buď hojnost hraček, důklad-
ných, rozebíracích a výhradně pro děti určených
) Nová zaměstnání pro dítky zaváděna buďtež
na všech školách.
m) Lavice vyměněny buďte za slolky a židličky.
n) Pro obor tohoto školství voleny buďte inspek-
terky, zkušené v oboru tomto, nestranné, po-
krokové a obeznámené se všemi reformními sna-
hami našeho školství
6. Zřízení vzorných moderních škol mateřských
v král. hlav. městě Praze.
7. Zařízení dětské klíniky ve čtvrtích, kde to-
vární lid, pod stálým dozorem dělského lékaře neb
lékařky — zkušené pěstounky a ženy: — tyto kli-
niky přijímaly by dílky náhle ochuravělé ve škole
mateřské, opatrovně a jeslích po dobu denní, kdy do-
mov těmto zůstává uzavřen. Klinika takto zřízená
byla by průpravnou školou k dalšímu vzdělání pě-
stounek v oboru hygienickém.
Praha
28
article
8. Jesle buďle oddělovány od škol mateřskýcha
vedení jich svěřeno buď zvláštní řídící
9. Upravení hmotného, právního a společenského
postavení pěstounek:
a) Základní služné pro pěstounku II. tř. 1000 K.
základní služné pro pěstounku I. tř. 1200 K, základní
služné pro řídíeí 1400 K. k tomu pětileté přídavky
a upravení příbytečného dle místních poměrů
b) Zajištění pense pěslounkám, které ji dosuu
postrádají, přijetím do fondu císaře Františka Josefa
I. s příspěvkem 3 9%.
c) Doba dosažení plně pense 35 let.
d) Zpětné působení zákona.
e) V případě dřívější neschopnosti budíž udělena
renta nižší se zřetelem na počet služebních let.
f) Plná pense rovnej se poslednímu služnému
10. Obsazování míst řídících osvědčenými za-
sloužilými pěstounkami dle § 7. minist, nařízení ze
dne 3. června 1881 č. 5901
11. Název pěslounka budíž zaměněn titulem
učitelka mateřských škol.
12. Zavedení prázdnin hlavních, souhlasných
s prázdninami škol obecných, kde to není možno.
uslamovena buď síla výpomocná. Zavedení 2 půldnů
prázdných bez újmy vyučování.
13. Výměna místa ze školy na školu buď volná.
14. Upravení moderního řádu školního a disci-
plinárního.
15. Po způsobě konferencí učitelstva škol obec-
ných zavedeny buďtež konference pro pěstounky
všech kategorií v městech, kde je více než 10 opa-
troven.
Očekáváme, že rozhodující činitelé Budou snahy
naše podporovati v přesvědčení, že řádné upravení
hmotných i právních poměrů pěstounek jest ve ve-
řejném životě první podmínkou k dosazení zdoko-
nalení školství tohoto odvětví.
František Josef I
op