ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3919c890-77d6-11dc-a63c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 121, place 70, org 12, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. června 1908. Císlo 158.
5 article
(Pochvala.) Jost žádoucno pro budouenost, slo- vutni pánové, aby styky, naše přenesly se z theoretiekých úvah na pole činnosti praktické a aby zejmena v průmyslových a obchodních věcech navázáno bylo nejčilejší spojení obou našich národů, kteří by tím emancipovati se mohli od vlívu našich protivníků, bojujícíeh proti nejsvětějším našim právům, ale začasté ještě při tom hmotně z nás těžících a kořistí cích. (Souhlas) V naději, že výprava vaše, velectění pánové, ponese jak nám tak i vám nojlepší ovoce a že výsledky její v době nejblíže příští ukáží, jak vlastně národ náš blízek jest národu polskému a jak mohli bychom u vzájemném sbratření do- moci se vlivu, který Slovanstvu v naší říš plným právem náleží, vílám vás, slovutní pá- nové, ještě jednou co nejsrdečněji a provolávám vám upřímně: Nechť žije bratrský národ polský a jeho zástupcové ! Na zdar ! (Hlučná pochvala a potlesk) Pan Leitgeber z Poznaně koná milou povinnost jménem rodáků za tak vřelé uvítání poděkovati. Již po cestě, jakmile přijeli do krá- lovství českého, dostalo se jim srdečného při jetí. Uvádí, že český národ zjednal sí v cele Evropě důležité postavení a stal se tak příkla- dem celému Slovanstvu, jakou cestou má po- stupovati. Jménem Poláků, kteří nejvíce jsou utiskováni, přicházíme poděkovati za přijetí.
Jost Leitgeber Polák Poznaň Evropa
6 article
Sláva Čechům! (Hlučná pochvala. Čechové ro- lají: »Nechť žije Polska !« Poláci provolávají »Nechť žijí Čechové !«) Pan Sierakowski z Varšavy uvedl, že se Poláci v Praze mnohému mohou naučie a že zde mohou navázati obchodní styky. Vaše práce bude nám vždy příkladem! (Pochvala.) Pan Olzewski, předseda Ligy pro ob- chod a průmysl ve Lvově, praví, že přítomnost tak čelných obchodníků a průmyslníků v Praze může míti velký význam pro obchodní styky. Řečník sděluje, že representuje instituci, která má za účel povznásti obchod a průmysl v Ha liči. Za ty dva dny svého pobylu v Praze mo- hou zasít semeno, které v budoucnosti bohdá ponese mnohé ovoce. Přestati již musí jednou. aby slovanské národy podporovaly své nepřátele. Řečník vzpomenuv toho, že mnohé české vý robky mohou nalézti výhodný odbyt do Haliče. opětuje dík za uvítání. Ke konci starosta p. dr. Groš provola »Na zdar !« bratřím Polákům, což bylo hlučně aklamováno. Z řad hostů vyslovena tužba, aby Čechove zúčastnili se výstavy v Čenstochově. Hosté z Haliče, jimž v zastoupení zem ského svazu pro povznesení návštěvy cizinců p cís. r. Reinvart věnoval nového Průvodce po Praze, odebrali se z radnice do domu obchod- nického spolku »Merkur« v Mikulášské třídě. Vin d'honneur v »Merkuru«.
Čecho Polák Sierakowski Olzewski doktor Groš Čechov Reinvart Polsko Varšava Praha Lvov Halič
7 article
Mezitím, co polští hosté byli přijímáni starostou drem. Grošem v radnici staroměstské, shromažďovali se již ve velkém sále spolkového domu »Merkuru« čelní representanti českého světa obchodního, finančního a průmyslnického, aby v pyšném sídle předního a nejstaršího ob- chodnického střediska pozdravili milé slovanské hosty a přátele. Byli tu přítomni zejména pro- tektor »Merkuru« p. ministr m. sl. dr. Fořt. starosta jeho p. Artur Häusler se všemi členy výboru, zástupcové předních peněžních ústavů, tak za Živnostenskou banku p. cís. rada Otto, za Českou průmyslovou banku ředitel Novotný, za Obchodní a živnostenskou ko- moru vicepresident posl. Němec, za Nové obch. gremium kom. rada Placek, za literární odbor »Merkuru« dr. Třebický, za České obch. museum komerč. rada Rosenkra nz za Klub průmyslníků a obchodníků cís. rada Reinwart, dále cís. radové Formánek, Stadlman a m.j. Krátce po 11. hodině přibyla sem značn část výpravy polské — v počtu asi 100 účast- níků — zatím co jiná čásť volila prohlídku města, a někteří odebrali se přímo do výstavy. Vzácné hosty do dvorany »Merkuru« doprovo- dili starosta dr. Groš a oba náměstkové dr.
Groš doktor Fořt Häusler Otta Novotná Němec Třebický Reinwart Formánek Stadlman Český průmyslový banka rada Placek
8 article
Štych i Jirousek s četnými jinými členy sboru. Tady uvílal je nejdřive srdečným pro- slovem starosta »Merkuru« p. Artur Häusler, vjišťuje je, jak opravdově a vysoce váží si obchodnické a průmyslné kruhy české návštěvy tak dalekých a milých hosti, kteří zavílali do Prahy a především mezi nás, aby seznali náš pokrok a vývin národohospodářský a navázal další styky pospolitosti obou národů na poli ob- chodním a průmyslovém. (Výborně!) Vyslovuje jim za to upřímný dík a tlumočí radost všech přítomných, slibuje, že se přičiní, aby s potě- šením vzpomínali na svůj pobyt v královské Praze. Neboť vzájemnost českopolská také na poli styků obchodních jest zárukou, ale zároveň i nezbytným pod- kladem dalšího vývinu a hospodářské samostatnosti všeho Slo vanstval nl a vone (Bouřlivá pochvala.) Bývalý ministr obchodu dr. Fořt zahájil plynnou polštinou svůj pozdravný projev, hlučně akklamovaný. Zdůrazňuje, že spolek obchodni- ctva českého slaví svátek velmi radostný v den, kdy vitá ve svých síních milé bratry polské. Sympatie obou těchto národů prýští nejenom z upomínek a vzájemných styků historických, ze styků v různých dobách minulých, radostných i trudných, zájmy naše také v dobách přítom- ných často se střetají, máme často společné zá- jmy a bohužel i společné bolesti. Pokračuje če- sky, upozorňuje řečník, že v přitomnosti srdečné styky českopolské budou jen pobídkou a pro- středkem k zabezpečení lepší bohdá budoucnosti. Pronáší přání, aby nynější pobyt polské výpravy mozi přáteli českými stal se východištěm dalal
Štych Jirousek Häusler doktor Fořt Praha
9 article
práce na poli společných styků za hospo- dářským povznesením obou — ne- boť to je ta pravá cesta — na zabezpe- čení budoucnosti naší i vašíl Na časké pozdravy odpověděl nejdřive cls. rada pan Podebski z Krakova, děkuje ně- kolika ohnivými slovy panu ministru Josefu Fořtovi, velebě jej jako znamenitého bývalého minisíra obchodu, zastávavšího vždycky horlivě zájmy slovanské a obraceje se pak ke starostovi »Merkuru«, děkuje mu upřímně za srdečné a kolegiální uvítání. Ujišťuje o vřelých eitech, které přivedly polské hosty do Prahy a dává vý- raz nadějím, že povedou k trvalému navázání vzájemně prospěšných styků hospodářských a oh- chodních. Milým hostům polským nabídnuto potom roztomilým způsobem občerstvení u bobatě vy pravených bufetů ve dvoraně »Merkuru« a ně- kolika přiléhajících sálech, kde nastalo vzájemné seznamování a rozproudila se brzy živá a přá- telská zábava. Mezitím dostavila se do společ nosti depulace zvlášť milých a drahých host zástupci českého ostrůvku z okoli Husinee a Poděbrad, dvou českých obcí z Pruského Slezska, které přes všechen příval germánské záplavy se všech stran uchovávají si houževnatě svoji mateřštinu.
Podebski Fořt Krakov Praha Poděbrady Slezsko
10 article
Vítané bratry české uvítal několika srdeč nými slovy starosta pražský pan dr. Groš, vyslovuje povděk, že v těchto slavnostních dnech, kdy zlatá Praha tolik vzácných a milýeh hostí slovanských ve svých zdech vidí, také oni přišli shlédnout zase svoji starou vlast,a přeje jim, aby dojmy, které si odtud odnesou, llumočili svým spoluobčanům, kteří tak příkladně uchovávají si příslušnost svoji národní, i aby jim byly vzpruhou k dalšímu setrvání. Ve zřejmém dojeti odpověděl na spontánn projevy uvítání mluvčí osmičlenně deputace pan Bedřich Flega: Velectěný pane sťarosto Přijměte náš srdečný dik za tak veliké vyzna- menání, jehož se nám dnešního dne dostalo. Vaše krásná slova zůstanou nám do smrti v pa měti a budeme o tomto památném pro nás okamžiku doma svým dětem a vnukům často vypravovati. Přicházíme jako potomci našich předků, kteří pro svou víru a národnost musili se z této krásné vlasti odstěhovati. Nevzali sse- bou nie, než smutnou upomínku na slavné kdysi doby staré vlasti. V cizině však pracovali. mohutněli a stali se příkladem svých nových sousedů. Dnes k vám přicházíme jako bratři vaši a potomci oněch vystěhovalců. V ciziné jsme hospodářsky zmohutněli a svou drahou českou řeč jako nejdražší poklad zachovali.
doktor Groš Flego Praha
11 article
Tuto drahou mateřskou řeč chceme i dále dít- kám svým zachovati, zvláště když vidíme, jak krásná jest země česká, jak krásná je matička Praha. Jsem příliš rozechvěn, nemohu veškeré své city vám vylíčiti. Ke konci volám: Necht žije drahý národ náš a jeho matička, zlatá Praha! (Bouřlivý potlesk.) V dalším srdečném průběhu skvělé snídaně došlo ještě k několika nadšeným přípitkům. Pan Olszewski z Varšavy, ředitel Ligy ku pod- poře průmyslu a obchodu, dal ohnivý výraz vděčnosti těm, jak pravil, »kdož ukazují nám svoje srdce. Vitáte nás tak, že poznáváme z toho horoucí a zlatá srdce česká a nate dráze se jistě setkáme. Těmto srdeím a české pohostinnosti připljím!« Pan Leitgebe z Poznaně pronesl žoviální a temperamentn připitek mělnickým šampaňským, kterému polšti hosté s pravou polskou galantností vzdávali na- dšenou chválu, na zdraví a sličnost českých paní a dívek. Jeho pozornost splatil místopředseda Merkuru p. komerční rada Řivnáč toastem na přítomné dámy polské. Řadu přípitků uza- vřela jménem přítomných polských paní za bouřlivého potlesku ladná paní Kempfová choť obchodníka z Tarnova.
Olszewski Leitgeb Řivnáč Kempfová Praha Varšava Poznaň Tarnov
12 article
Po jedně hodině odjeli účastníci výpravy polské, doprovázeni pražskými přáteli, jednal do svých hotelů, jednak ke společnému obědu na Žofln. Valná hromada Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. českém. Že snahy o společný postup slovanského obchodnietva narážely posud na velké obtíže, bylo zvláště následkem nedostatečné organisace. U Rusů haličských organisace obchodnictva do- sud v život nevešla; Poláci a Jihoslované pak mají jen nečetné obchodnické spolky. Naprot tomu organisace česká, zbudovaná na podkladě živnostensko právním, jest dnes největší obchod nickou organisaní v celém Rakousku a organi- sace moravského kupectva staví se jí důstojne po bok. Zemská jednota českých obchodních gremi v král. českém konala v neděli dne 7. červn o 9. hod. dopol. valnou hromadu v místnostech obchodní a živnostenské komory pražské za při- tomnosti více než 200 zástupců gremil. Zaháji ji náměstek předsedy posl. p. Krejči sděle ním, že předseda p. cís, rada Tichý vzda se své funkce pro stáří a chorobu. Promluvi pak o nynějších poměrech stavu živnostenského pokroku, jaký způsobila novela k živnostenské mu řádu, potřebě úpravy průkazu způsobilosti práci organisační a přál zdaru svorné činnost kterou vybuduje se z jednoty mohutná a vlivná korporace.
Polák Jihoslovan Krejča Rakousko
13 article
Pan Brzobohatý věnoval vřelou vzpo mínku odstupujícímu předsedovi p. c. r. Ti chému a navrhl, aby se výbor korporalivně k němu odebral a projevil mu díky za činnes na prospěch jednoty. lse a Koncipista jednoty p. dr. Samek přečet protokol předešlé valné hromady, jenž by schválen. Rovněž schválena zpráva jednatelská. která předložena tištěná, zpráva revisorů účtůa rozpočet. V debatě promluvili p. Kostele- cký v záležitosti snížení cukerní daně a proti jednání poslanecké sněmovny v této otázce, p Roudnický o nufnosti zvýšení členského příspěvku, p. Živný o svorném postupu obchodnietva a p. dr. Samek sdělil bilanci »Ob- chodních Listů«, orgánu organisace. Volby výboru vykonány aklamací a zvoleni za členy výboru pp.: Adler Eustach ze Smichova, Brzobohatý Bedřich z Tur- nova, Břichá ček František z Blatné. Bůžek Dom. z Písku, Čech Ladislav, říšský poslanec, z Prahy, Drobný Václav z Vršovie, Engelmann J. z Karlína, Franc Josel z Pardubic, Grossmann Arnošt, cís. a kom rada, člen obchodní komory, z Prahy, Gubii Karel z Král. Vinohradů, Krejčí Petr . zemský poslanec, člen obchodní komory, ze Smíchova, Lokay Ad., c. r., z Karlína, Pa- pež Josef, člen komory, z Prahy, Place Em., člen komory, z Prahy, Kalfus Josef r Žel. Brodu, Řezníček B. z Kolína, S ch ön- baum z Benešova, Saroch Ad. z Loun, Špaček Alfr., člen komory, z Plzně, Š pa- lek J. V., c. r., z Hradee Králové, Špírek Jan z Král. Vinohradů, Toman Ant., člen ko- mory, z Čes. Budějovic, Tožička Václav ze Žižkova, Tutter E., c. r., z Ml. Boleslavi. Náhradníky: Bydžovský J. z Nůsle, Černý P. z Příbrami, Havránek z Roudnice, Heřman J. z Nov. Bydžova, Hotěk Fr. z Prahy, Janko H. z N. Brodu, J. Klička z Klatov, Sýkora Emil, člen obchodní komory, z Karlína, Šetka Rudeli, člen komory, z Jindř. Hradce.
Brzobohatá doktor Samek Roudnická Živná Adler Eustach Bedřich František Bůžek Čo Ladislav Václav Engelmann Franc Josel Grossmann Arnošt Karel Král Petr Josef em Špírek Jan Toman Tožička Havránek Heřman Janko H J Klička Sýkora Emil Šetek Ob Smichov Tura Blatná Písek Praha Vršovie Karlín Pardubice Lokay Ada Brod Kolín Benešov Louny Plzeň Š pa Hradee Králové Čes . Budějovice Žižkov Boleslav Nůsle Příbram Roudnice Bydžov N . Brod Klatovy Jindřichův Hradec poslanecký sněmovna obchodní komora Řezníček B Sarochy Ada Tutter E Bydžovský J
14 article
Referení p. dr. Samek pojednal pak ob- šírně o otázce starobního a invalidního pojištění živnostnictva, kterou zhoršení, stavu posunulo do popředí. Průmyslová rada vyslovila se, aby se napřed provedlo pojištění dělnictva, což se shoduje se stanoviskom sociální demokracie klerá jest proti slučování obou otázek. Jine strany však vyslovily se pre to, aby se poji štění živnostnictva a dělnictva provedlo sou- časně. Uvádí návrhy jednoty, jakým způsobem by se mělo pojištění provésti a doporučuje pro král. české pojišťovnu zemskou, jež by se spo- jila se zemským pojišťovacím fondem císaře Františka Josefa. Pojištění budiž nucené, nej- menší renta 600 K. Obchodnictvo shodujese v tom, že imvalidní pojištění jest nutné a ma býti provedeno současně s pojištěním dělnictva mínění rozeházejí se jen v tom, mají-li býti pro pujíštění žávnostnictva i dělnictva zřízeny ústavy společné. Výbor jednoty je pro vybudování po- jištění na základě ústavu již trvajícího a osvěd- čeného. Předem podané volné návrhy, týkající se české obchodní korespondence, akce pro snížení cukorní daně, provádění dražeb, dispense od průkazu způsobilosti, zřízení živnostenské rady se sekcemi pro živnosti a obchody, respektive zřízení samostatné obchodní rady, upuštění od štědrovéčerních a novoročních dárků, akce proti chystané reorganisaci nákupních a hospodář- ských družstev a rozšíření průkazu způsobilosti přikázány výboru. Přijat také návrh p. Roud- nického na zvýšení členských příspěvků na 1 K ročnč. Pan Spirek promluvil ještě o nutném postupu proti konsumům a pan dr. Samek podal vysvětloní, co je známo o projektovaném zřízoní obchodní banky, k němuž zaujme výbor stanovisko teprve po společné poradě s projek- tanty, nacež valná hromada po poledni skon- (Dokončení.) čena.
doktor Samek František Josef Roud Spirek obchodní banka
15 article IV. sjezd Českoslovanské obchod- nické besedy.
IV. sjezd Českoslovanské obchod- nické besedy. Součastníci spolkového hnutí českého z le osmdesátých a probouzení se českého života k čino rodé práci, podniceného a podporovaného zvěčnělým publicistou Jos. Barákem, pozorovali včera s radost- ným zájmem a nikoliv bez hlubokého pohnutí one veliký kontrast, jaký se jevil mezi prvním sjezdem obchodního pomocnictva českoslovanského r. 188 a sjezdem letošním. Již pouhé oznámení o pořádaní velikého sjezdu českého obchodního pomocnictva považováno bylo tehdy všeobecně za nesmírnou troufalost, plakáty sjezd ohlašující byly policii strhány, funkcionářům hrozilo vyšetřování pro po- buřování a jenom obětavá neöhroženost slavného tribuna českého dra. Ed. Grégra, jenž se postavil v čelo sjezdu, dovedla tento první počin zachrániti. Kdož ví, zda nynější organisační hnutí českého po mocnictva obchodního bylo by jinak vyrostlo do těch rozměrů, v jakých jsme je viděli dnes . . Co na prvém sjezdu sbromáždila účastníky spo- lečná myšlenka, společný pocit křivdy a žhavá snaha po sociálním a kulturaím vyvýšení stavu do t doby velice zanedbaného, na sjezdu letošním obco- vali již zkušení pracovníci organisační, aby s četnými zástupci venkovských organisací pobočných poradil se o směru, jakým programová prace má se v bu- doucnu ubírat. Sjezd tento byl pracovní, proto nebyly k němu zvány ani korporace, ani jiní činitelé ve- řejní. Zahájen byl o 9. hod. ranní v neděli 7. června starostou Č. O. B. p. V. Karbusem v sále Plodi- nové bursy za veliké účasti členstva mužského i ženského z Prahy a téměř 100 delegátů odborů jednatelství Č. O. B. z Čech, Moravy a Slezska.
Jos Barák Grégr V Karbus Č . O Praha Čechy Morava Slezsko Plodi
16 article
Hlučně aklamováni byli delegáti nového odboru vídeňského. O změnách a doplnění programu referoval star nám., obecní starší p. Fr. Soukup. V obsáhlem referátě podal přehled a výsledky ideového snažení obchodníbo pomocnictva českého. Původní pracovní program organisace byl tak všestranný, důkladný založený na zdravých základech, že zásadních změn nevyžaduje. Vypuštěny z programu pouze cíle již dosáhnuté a požadavky organisační činností vydo bylé, jiné znovu formulovány dle nově utvářených potřeb doby. Příslušné návrhy v ohledu záležitostí kulturních, sociálně-ekonomických, zákonného upra- vení doby pracovní, otázky učednické, lhůty výpo vědní, starobního, invalidního a úrazového pojištění a hromad pomocníckých jednomyslně přijaty. Po ukončení sjezdu následovala valná hromada otgani- sace, kde jednáno o důležitých vnitkních záležito- stech celé organisace a zabezpečen další zdárný vývoj pro budoucno. Ač jednalo se o věcech velm závažných a ve uskulečnění obtížných, neslo se celé jednání způsobem tak důstojným a věcným, jak málo kde lze spatřiti a jen u korporací skutečně vy- spělých. A proto i s této stránky representuje se orga nisované obchodní pomocnictvo české jako vynikající složka našeho českého života. Vedle jiných projevů došel sjezdu pozdravný telegram kroužku člen Č. O. B. z Paříže. Za neutuchajícího potlesku zvolen byl jeden z nejstarších a nejzasloužilejších pracovníků, pan Luděk Dux čestným členem Besedy. Týž, hluboc dojat, děkoval za nejvyšší vyznamenání spolkové. jehož si cení více než každého vyznamenání druhého Odpoledne navštívili účastníci bromadně výstavu kdež stanovena schůzka o 4. hod. odpol. v sále Pro cházkovy restaurace (Pražského měšť. pivovaru) K uvítání jich dostavil se za výkonný výbor vý stavní starostův náměstek král. hlav. města Prahy p.
Soukup Luděk dux Č . O Paříž Praha
17 article
Jirousek, dále byli přítomni p. m. r. J. Šulc a ob. st. F. Soukup. Pan náměstek starostův promluvil vřele k shro- mážděným a vyslovil zvláště upřímné potěšení nad tím, že může uvítati korporaci tak čilou a význam- nou, která pro všechny zjevy našeho českého života projevuje vždy pravé porozumění, jež také s výsled- kem v praxi sleduje. Pozoroval se zvláštním zájmem, jak Beseda pochopila správně význam výstavy a jak od prvních počátků na její prospěch pracuje. Dovo- zuje, že výslava jest krásným obrazem naší hospo- dářské a kulturní vyspělosti a zdatnosti české práce a doporučuje shromáždění, aby setrvalo na cestě, kterou jest organisace ke zdaru českého obchodu dosavade vedena. Starosta Č. O. B. p. Karbus poděkoval p. ná- městku za krásná slova uznání besední práce, jež jsou tím milějšími a cennějšími, že pocházejí z úst muže, jenž sám dlouhá leta působí jako organisátor. pracovník a rádce mezi širokými vrstvami živnost- nictva a jenž zná potřeby našeho života z prakti ckého poznání. Poučnými slovy promlouvá k čien- stvu, aby význam výstavy dobře chápalo, věnovalo jí největší a opětující se pozornost, učilo se z po znatků zde získaných a dle těchto dále pracovalo pilně ve svých domovech na prospěch hospodářské zdatnosti a kulturní vyspělosti našeho národa. Na to odebrali se účastníci k besedním exposi- cím na výstavě, jež jsou tři: exposice Ústředního umísťovacího odboru ve střední síni průmyslového paláce, souborná výstavka všech směrů organisační činnosti v oddělení spolkovém (pavilon venkovských měst) a exposice obchodní školy Č. O. B. v pavilone školstvl. Všechny bobaté exposíce obdivovány člen- stvem s radostným nadšením
Jirousek J Šulc F Soukup Karbus Č . O obchodní škola Č . O
18 article Pátý sjezd pěstounek českých ško mateřských.
Pátý sjezd pěstounek českých ško mateřských. Osmnácie let mínulo od té doby, co opět s tyto učitelky nejútlejší mládeže shromá ždily v král hlav. městě Praze, aby zde si postěžovaly české ve- řejnosti na neblahé neudržitelné své poměry hmolné právní i spůlečenské, aby porokovaly si o nejnutněj- ších oprávách na prospěch pokroku škol mateřských Již v sobotu dne 6. června uvítaly pražské pě- stounky své kolegyně v úlulných místnostech Zen- ského klubu českého. V neděli dne 7. června navštívily venkovské účastnice výstavku pomůcek pražských škol mateřských. Výklad podala sl. A Gabrielova, řídicí pěstounka z Prahy. Odtud odebraly se v průvodu pražských kolegyň ku pro- hlídce mateřské školy „u Studánky“, jež vyzna- menána byla na londýnské výstavě r. 1907. Vysvě- tlení podaly sl. F. Bartlova a J. Jarník o vn.
Gabrielův Bartlův J Jarník Praha
19 article
Korporativně pak navštívily též Jubilejní výslavu ob- chodní a živnostenské komory pražské. Na cestě té provázely je sl. Bártlova a A. Šulcova. Na počest účastníků sjezdu pořádán byl téhož dne representační večirek v místnostech Ženského klubu českého s bohatým programem umě- leckým. Zahájen byl příležitostním básnickým pro- slovem, sepsaným sl. Suchomelovou a před- neseným sl. M. Balonovou, řidící pěstounkou z Libně. Nadšený potlesk přednášející a někelikeré vyvolání autorky bylo důkazem, jak živě, z hloubi srdce proslovem tímto promluveno bylo ke všem přítomným. Živý zájem, neutuchající potlesk, věno- vaný uměleckým výkonům sl. E. Hegenbartovy konc. pěvkyně, sl. M. Novotných. rocitátorky, sl K. Pešinovy, sl. A. Schöntagovy, virtuosky na housle, J. Beneše, konc. pěvce, p. Rado tinského, byl věrným obrazem nadšení účipku jících umělců a správného pochopení a ocenění vděč ného posluchačstva. V ponděli dne 8. června o 9. hod. dopol. koná hlavní děj sjezdový ve dvoraně Ženského klubu če- ského. Místnost vyzdobení poprsím Jana Amosa Ko- menského, čerstvou zelení a květinami byla přeplně- na. Mnoho přípisů a telegramů pozdravných, blaho- prejných bylo zajisté milou útěchou učitelkám těm- to, neboť tím podán důkaz ocenění jejich práce, dů- kaz sympatie širší veřejnosti české, což oboje jest důležito v životním jejich zápase.
Bártlův A Šulcův Suchomelův M Balonová E Hegenbartův M Novotná K Pešinův A Schöntagův J Beneš Jan Ámos ko Libeň
20 article
Králce po 9. hod. uvítala shromáždění sl. M Brožova z Prahy jako starostka Spolku pr zájmy škol mateřských v zemích v říš- ské radě zastoupených, který je svolavate- lem tohoto sjezdu. Jest pro nás velikou clí a radosti že ve středu svém spatřujeme řadu vzácných hostí již vyznamenali nás svojí milou návštěvou. Vás milé družky, jež jste prvními vychovatelkami nej- útlejší mládeže, naděje budoucnosti národa, vítám s nadšením. Kéž dnešní rokování přispěje plněk uskutečnění cílů, jež nám všem tolik na srdci ležl kéž námi toužené nápravy jsou výsledkem jeho pů- sobení. Sláva tvůrci škol mateřských, našomu veli- kánu Janu Amosu Komenskému! Zdar všem kdož přičiňují se o rozvoj, pokrok tohoto školství! Po řečí této vykonána volba předsednictva a sic dle návrhu sl. A. Suchomelovy zvoleny: za před- sedkyni sjezdu sl. M. Brožova z Prahy, místopřed- sedkyní sl. J. Ježkova z Moravy, zapisovatelkam sl. B. Horlova ze Slaného a sl. M. Burkova z Prahy. Předsedkyně sjezdu sl. M. Brožova zahájila sjezd a učinila projev k zaslání holdovacího telegramu panovníkovi.
Brožův Jan Ámos Komenský A Suchomelův M Brožův J Ježkův B Horlův M Burkův Praha Morava Slaný
21 article
V další řeči svě podala předsedkyně historický přehled činnosti všech předcházejících sjezdů a vý- znam a úkol nynějšího sjezdu, načež přikročeno ku programu, jejž podáváme v tomto stručném obsahu Sl. J. Králova z Prahy referuje „O vý- znamu a důležitosti škol materských. Školy mateřské jsou důležity nejen pro třídu dělni- ckou, ale i pro živnostníky obchodníky a pro střední třídu úřadnickou. Školy mateřské sbližují dítky růz- ných tříd, učí je poznávati život a pracují ke zmírnění sociálních protiv, kladouce základy v nejútlejším vě- ku pro zdárnou budoucnost národa. Vzbuzují v zá- rodku nejen touhu po sebevzdělání, jež děje se po- mocí slušných her, zábav a zaměstnání věku tomute přiměřených, ale i chuť k návštěvě školy obecně. V našich poměrech veřejných organisovaná pěče dítky do šesti let jest a bude zajisté velmi dlouho nutným požadavkem sociálním. Pouhá existence ohromné řady chudých činí školu mateřskou ústavem nezbytným. Z důvodů sociálních a výchovných jsou školy materské nutnou a nezbytnou složkou v sou- stavě veřejného školství vůbec. 21 škol mateřských o 80 odd., jež královské hlav. město Praha vydržuje pro nejútlejší mládež svoji, je nejlepším důkazer důležitosti škol těchto. Význam škol mateřských pro národnost zobrazuje se nejlépe Moravou se strany německé, která vyvinuje v jich zakládání zvláštní horlivost. Jest prospěchem národa, celého lidstva. by školami těmito zchraňovány byly davy dětí, pří- štích našich lidí před úpadkem duševním i tělesným.
J Králův Morava Praha
22 article
(Pochvala.) Slečna M. Brožova z Prahy: Právní, s po- lečenské a hmotné poměry pěstounek ma- teřských škol jsou neutěšené, zoufalé. Nemožno ani věřiti, že existuje třída společenská, veledůležit svým působením pro celek v době, humannímni ideam přeplněné, která vháněna je do nejkrajnějších posi strádání a nedůstojného živoření. Z přebledu 59 měsl zřejmo, jak bídně jsou hmotné poměry pěstounek Jsou města, jež poskytují vychovatelkám příštího do- roslu národního 500 K služného bez pense, bez vše- likých přídavků po celý jejich život. Jsou školy ma- teřské, na kterých sily vychovatelské dostávají za svoji namáhavou, zodpovědnou práci vychovatelskou 50 K roční remunerace ne po 1 rok, ale po více let Tak šelří se v době vzdělanosti, pokroku, takový je rub nynější doby humanní. Nejvyšší platy má Praha—Plzeň. V Plzní kategorie pěstounek I. tř. má o 200 K vyšší služné než Praha. Nejvíce míst je s platy 800 K, t. j. 66 K 66 h měsíčně, z nichž nutno zapraviti stravu, byt, šatstvo, obuv, prádle, pa l iv svílivo, lékaře, lékárnu a při tom pamatovati, by zbyla ještě řástka na opatření prostředků k dalšímu vzdělání. S dekrelem 800 K dostává se přijímatelc úřadně povinné přijmutí života bohatého na strádání
M Brožův Praha Plzeň
23 article
Venkov jest to, který úpí pod těmito tísnivými po- měry platovými, které spojeny jsou bez nároku na pensi. Oslavy 60letého jubilea panování mají zrcadliti se ve skutcích, prospívajících nejútlejší mládeži. V za- mýšlených projektech není ani jediného, který b vzpomněl si na školy mateřské, zlepšení a zdoko- nalení nynějších ústavů a upravení služeliních platů i pensijních poměrů pěstounek. Opomíjením slav tohoto utlačují se vycbovatelky — mohou pak vy- chovávati děti ke zdruvé síle duševní, k lásce pr práci, když stále musí zatajovati zoufalé postavení v nejnutnějších poměrech existenčních? Moheu vy- chovati mládež k síle obětování se pro vyšší zájmy celku, když celek ten nemá ani porozumění pro nej- nutnější potřeby jejich vychovatelů? Jest nepocho- pitelno, jak země, stát zapominati mohou na ústavy tyto, které základním kamenem jsou pro jeho exi- stenci. Voláme ke všem rozhodujícím činitelům, k ce lé české veřejnosti: Zlepšete naše služební platy zabezpečte naše stáří! (Souhlas) Sl. J. Ježkova starostka Jednoty mo- ravských pěstounek, jako delegátka za Mo- ravu, promluvila o těchto poměrech pro Moravu.
J Ježkův Morava
24 article
Sl. E. Kollmanova z Karlína referovala „O vzdělání pěstounek“. Vzdělání pěstounek jež z ústavu si přinášejí, jest pro praktický život v škole mateřské nedostatečné. Nutno tedy ústav ke vzdělání pěstounek přiměřeně opraviti a rozšířiti aby vyhovoval plně účelu vytknutému. Pěstounka chce-li dosíci pravého vzdělání pro povolání své musí se dále všestranně dle pokroku časového vzdě- lávati. Pilně dětskou duší sťudovati, stále jasným vy tříbeným zrakem do ní nahlížeti. Láskyplnou něhou skláněti se k malým těmlo bytostem, urovnávali mla- dé tyto stromky k dalšímu vzrůstu, toť obsah ideál- niho vzdělání pro povolání pěstounek. (Pochvaln.) Sl. J. Jarníkova podává zprávu „O ref er mě škol mateřských“. Školství toto, ač poe měrně mladé, v novější době se zrodivší, potřebuje ovšem také reformy. Účelem školy mateřské, jeslí a opatroven je poskytnoufi náhrady řádné rodinné výchovy a zaměstnání od nejůtlejšího mládí. Jest třeba míti na zřeteli stránku paedagogickou, hu- manitní a hygienickou. Jest však třeba úplně vymýtit všecko školské učení a nahradili je pouhou zábavou dětí. Bavit přiměřeně, éž účelně, budiž heslem těch- to škol a proto nutno zavésti na všech školách směr čistě výchovný a humanní. Zřetel vzat budiž k za- městnání dělskému i hračkám, jichž důložitost ve vý- chově je prokázáňa. Dolace buďltež zvětšeny, aby pěstounky nemusily ze svých skromných prostředků si je zakupovati. Ve čtvrtích, kde je tovární lid, hud- tež kliniky dětské pod stálým dozorem lékařo neb tékafky, pěstounky zkušené a ženy. Klinika takto zřízená byla by průprávou k sebovzdělání pěstounek v oboru hygienickém. — V další řeči podává řadu důležitých návrhů, k reformě školství toholo smě- řujících, jež uvedeny jsou v resolucí
E Kollmanův J Jarníkův Karlín
25 article
Rlef. J. Škrábalova z Rokycan: „Práz- niny na školách mateřských“ buďlež sou- hlasné s prázdninami na školách obecných z tuho důvodu, že prázdniny hlavní působí i na dílky škol mateřských blahodárně jak se stanoviska zdravotního tak i vychovalelského Pro dítky, jichž rodiče nemají příbuzných na venkově neb postrádají potřebných peněz, zavedeny buďte feriál. kolonie. Možno dítky pracovních tříd zbavili již v nejútlejším mládí té krásné svobody prázdninové, když většinou údělem jejich celého života bude uzavření v pracovních míst- nostech i po 10 hodin denně? I pro pěstounky je doba prázdnin, doba osvěžení sil, nejvýše nutnou. Při celoroční práci, jež vyžaduje 36—40 hod. týdně, je potřebí pookřání, voleného ve vhodný čas, nebot přispěje k lepšímu plnění těžkých jejich povinností jak ve prospěch školy, tak ve prospěch vydržovatelů. (Souhlas.) Ref. M. Seldlova z Prahy: „Zpěvu na školách mateřských“, jakožto nejčastěji uží- vanému předmětu na školách mateřských, nevěnuje se jak na ústavě ke vzdělání pěstounek, tak v prakti- ckém provádkní, náležitá pěče. Jest ledy první pod- mínkou tohoto zlepšení — ústav ke vzdělá ní pěstounek. Povinností jeho bude upraviti a vy- hledati materiál zpěvný, hlasu a věku dětskému při- měřený a vypraviti vychovatelky do živola s nále- žitou vědomostí o použití té které písně se zřetelem k věku a hlasu dětskému. Dlouhé texty, dvoj- hlasý zpěv, podložené texty národních písní buďtež ze škol mateřských odstraněny. Rov- něž hraní na harmoniku, jež nikterak nepřispívá k umělecké výchově dílka, budiž nahraženo hraním na piano. Nebudiž zpíváno při pochodech, v době odpolední, kdy v učebnách nahromaděn prach, aniž buďte děti i pěstounky ke zpěvu nuceny. (Souhlas.)
J Škrábalův M Seldlův Rokycany Práz Praha
26 article
Sl. M. Brožova z Prahy odůvodňuje založení vlaslního časopisu, na který by měly pěstounky plný vliv a který by hájil zájmy škol mateřských i jejich učitelek. Žádá, aby převzal výbor pražského spolku prozkoumání finanční stránky tohoto návrhu Sl. Olga Janatova z Král. Vinohradů na- vrhuje resoluci: „My pěstounky českých škol mateřských a opa- troven z král. českého, shromážděné na V. sjezduv Praze dne 8 června 1908, poukázavše na důležitost škol mateřských, na jich zlepšení, na neutěšené hmot- né a právní poměry naše, prohlašujeme, že domá- hati se budeme zákonnými prostředky následujících nejnutnějších požadavků: 1. Dvouletého kursu přípravného pro pěstounky. kde by zdravověda, literatura, zpěv, historie, modelo- vání, moderní kreslení, nauka o vývoji a výchevě duše dětské mohly se více probírali, než tomu jest nyní. 2. Upravení přirozeně cvičně školy při ústav ke vzdělání pěstounek. 3. Zřízení kursů doplňovacích a pořádání odbor- ných přednášek paedagogických a psychologických při ústavě učitelek nebo při paedagogickém semináři universitním. 4. Zařizování škol mafeřských v místech, kde by se důležitost jejich uplalňovala a žádati obce za je- jich převzetí do správy a pokud prostředky dovolují, učiniti je všude veřejnými, neboť veřejná, organiso- vaná péče o dítky do šesti let jest a bude dlouho nut- ným požadavkem sociálním.
M Brožův Janatův Král Praha
27 article
5 Zlepšení mateřských škol, opatroven a jeslí dle návrhů, přednesených na tomto sjezdě a v době nejbližší uskutečnitelných; a) Vymýtční všeho školského učení a nahražení jeho pouhou zábavou dětí, zábavou účelnou a dě- tem přiměřenou. b) Zavedení směru čistě vychovalelského a hu- manitního c) Zřízení ferlálních kolonií a Útulku pro dítky továrních čtvrtí pod dozorem zvlášť honorované pě- stounky. d) Počet dětí snížen budiž na 20 pro jednu sílu. e) V každě škole buď zařízena knihovna s mo- derními paedagogickými a odbornými spisy. Zavedení stipendií cestovných ku prohlídce školství v cizině. z) Každá škola mateřská buď samostatná a od škcl obecných oddělena z důvodů hygienických. h) Mějž prostranné hříště s pískem, trávníkem, záhony pro pěstění květin a zeleniny dítkami ch) V budově budiž herna, šatna, sborovna, kde továr čtvrt, koupelna k) V každé škole buď hojnost hraček, důklad- ných, rozebíracích a výhradně pro děti určených ) Nová zaměstnání pro dítky zaváděna buďtež na všech školách. m) Lavice vyměněny buďte za slolky a židličky. n) Pro obor tohoto školství voleny buďte inspek- terky, zkušené v oboru tomto, nestranné, po- krokové a obeznámené se všemi reformními sna- hami našeho školství 6. Zřízení vzorných moderních škol mateřských v král. hlav. městě Praze. 7. Zařízení dětské klíniky ve čtvrtích, kde to- vární lid, pod stálým dozorem dělského lékaře neb lékařky — zkušené pěstounky a ženy: — tyto kli- niky přijímaly by dílky náhle ochuravělé ve škole mateřské, opatrovně a jeslích po dobu denní, kdy do- mov těmto zůstává uzavřen. Klinika takto zřízená byla by průpravnou školou k dalšímu vzdělání pě- stounek v oboru hygienickém.
Praha
28 article
8. Jesle buďle oddělovány od škol mateřskýcha vedení jich svěřeno buď zvláštní řídící 9. Upravení hmotného, právního a společenského postavení pěstounek: a) Základní služné pro pěstounku II. tř. 1000 K. základní služné pro pěstounku I. tř. 1200 K, základní služné pro řídíeí 1400 K. k tomu pětileté přídavky a upravení příbytečného dle místních poměrů b) Zajištění pense pěslounkám, které ji dosuu postrádají, přijetím do fondu císaře Františka Josefa I. s příspěvkem 3 9%. c) Doba dosažení plně pense 35 let. d) Zpětné působení zákona. e) V případě dřívější neschopnosti budíž udělena renta nižší se zřetelem na počet služebních let. f) Plná pense rovnej se poslednímu služnému 10. Obsazování míst řídících osvědčenými za- sloužilými pěstounkami dle § 7. minist, nařízení ze dne 3. června 1881 č. 5901 11. Název pěslounka budíž zaměněn titulem učitelka mateřských škol. 12. Zavedení prázdnin hlavních, souhlasných s prázdninami škol obecných, kde to není možno. uslamovena buď síla výpomocná. Zavedení 2 půldnů prázdných bez újmy vyučování. 13. Výměna místa ze školy na školu buď volná. 14. Upravení moderního řádu školního a disci- plinárního. 15. Po způsobě konferencí učitelstva škol obec- ných zavedeny buďtež konference pro pěstounky všech kategorií v městech, kde je více než 10 opa- troven. Očekáváme, že rozhodující činitelé Budou snahy naše podporovati v přesvědčení, že řádné upravení hmotných i právních poměrů pěstounek jest ve ve- řejném životě první podmínkou k dosazení zdoko- nalení školství tohoto odvětví.
František Josef I op