ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39129ca0-77d6-11dc-9563-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 50, person 140, org 5, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIL.
2 masthead
V Praze, v úterý 9. června 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 158.
4 article
Na rannt a odpol. list, předr lácí se v Praze v alministraei a mlsí na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvolí dionáškou 50h na ma řalc sa čtvt lta . . . . 7 K 50k ve Hiliatkáich . 2 Ks0 na mě síe a Peštout Zsj a čtvrt leis . . . . 9 K o0h s dvojí zásilkou
Praha
5 article Čtvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze.
Čtvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze. Zahájení praci v sekcich. Hned v sobotu, v první den sjezdový. o 3. hod. odpol. zahájena činnost pracovní ve většině sekci, jichž je celkem sedmnáct, jak jsme již minule uvedli. Pracovní aparát seke pracuje tím způsobem, že má každá dva před sedy a sekretáře, jehož rukama musí prochá- zeti všecka themata ohlášených přednášek referátá. Sekce první (anatomická, zoologická a antropologická) zasedá v posluchárně histo- lokieko-embriologického ústavu české fakulty lé kařské za čelného účastenství. V předsednictvu první schůze zasedali jako předseda prof. dr Mrázek, sekretář prof. dr. Srdink o. Schůz sekce zahájil proslovem prof. dr. A. Mrázek, jenž vyslovil potěšení nad četností themat, při- hlášených ku prvé sekci a nastinil vzájemnou souvislost všech odvětví věd biologických. Uvitae řeč prof. dra. Mrázka, končici přáním zdaru pracím této sekce, přijata byla hlučným po- tleskem shromáždění. Po zahájení přikročeno ihned ku programu schůze, na němž se nale- zalo šest přednášek.
profesor Mrázek doktor Srdink A Mrázek Praha ústav český fakulta
6 article
Sekce čtvrtá a pátá (patholegie soudní lékařství, vnitřní lékařství, nervové kožní) sloučena v jednu, pro ochuravění obou předsedce sekce IV. Následkem toho program obou sekcí a přirozeně i počet účastníků v nich jest nejbohatší, neboť zahrnuje v sobě nejdůle- žitější obory vědy medicínské, a také přednášky v ni pronešené budou míti asi největší zájem veřejnosti. Velmi četně navštivenou (asi 110 přítomných) sobotní schůzi úvodní zahájil pro dr. Thomayer jako předseda tímto vřelým proslovem: Vitám srdečně všecky pány účastníky S obzvláštním však povděkem vítám přítomno vzácné hosty slovanské. Považuji jejich účas na sjezdu našem za vážný projev, který uka- zuje, že my Čechové, jakožto přední stráž slo vanská na západě, nemáme v těžkém existenč ním zápasu svém kolem sebe jen nepřátele, ale také přátele, kteří se sympatiemi rozvoj náš sledují.
Thomayer Čecho
7 article
Četné účastenství v naší sekci považují zn svěllý důkaz, že vnitřní lékařství neztratilo na své vědecké prestiži v kruzích lékařských, ale že své pevné stanovisko ve vědě lékařské šťastně obhájilo, nechť si vlna časová tu i tam stano visko to se pokoušela zviklati. Považují za nej přednější dobrou vlastnost naší doktriny, že ne ztrácíme kontakts celým organismem, že nevi- dime tam jako mnohá specialita jen nemocní úd anebo nemocné ústrojí, ale v prvé řadě ne mocného člověka. Proto myslím, že i nadále zu stane doktrina naše stěžejným bodem praktické mediciny. Na to přivílal přítomně slovanské hosty dv. radu Wichierkiewicze, prof. Gluziňského (Lvov). Bujwida (Krakov), Petrova (Petrohrad) primáře Pjska (Lvov), dra. Ziembičkého, Nowi ckého a Brodzkého. Oznámiv chorobu p. prol Janovského, navrhl za hlučného souhlasu při tomných zaslati prof. Janovskému pozdravný te- legram. Za čestné předsedy schůze zvoleni: prof Gluziňski (Lvov) a prof. Petrov (Petrohrad), z čestného sekretáře primář dr. Vanýsek (Brno). Prof Gluziňski převzav předsednictví děkoval za poctu, jež mu prokázána a přeje zdaru pracím sekce a udilí slovo ku přednáškám. První přednáška vyhražena byla prof. dru. Thomayerovi, který vzbudil velikou po- zornost svými výklady doloženými z bohaté praxe klinické o vnitřním léčen! zánětu slepého střeva. Jeho zkušenost odporuje naprosto mínění chirurgů, že při zánětu slepěho střeva nutno zakročovati především operaci.
profesor Gluziňský Janovský doktor Vanýsek Gluziňski Thomayer Lvov Krakov Petrov Petrohrad Pjsko Brno profesor Gluziňski
8 article
Přednášející neviděl při svém dřivějším vnitřním lěčení zánětu slepého střeva nikdy smrt. Leč přesným pozorováním mínění o oprávněnosti lé- čení slepého střeva bylo mu možno dokázati teprve v životě klinickém. Za prvých pět roků jeho klinické působnosti léčeno přednášejícím jeho lékaři celkem 119 případů. Z téch zemřel všeho všudy jeden u sice nemocná, která trpěla tuberkulosou plic. Ostalní připady (118) byly namnoze velice těžké, většinou horečnaté. Nie méně vždy nastal příznivý výsledek. S resultáty takovými může se měřiti sotva která statistika operativní. Za dalši rok — šestý — neztratil přednášející opětně nekomplikova ným zánětem slepého střeva ani jediného ne- mocného. Přednášející svůj výklad vydal tiskem a brožura účastníkům sekce rozdávána. Následovaly ještě přednášky prof. dra. Maixnera, dvou polských vynikajieích učeneů prof. Gluzinského (ze Lvova) a prof. Buj wida (z Krakova) a mnohé jiné. Sekce zemědělská, jíž předseda prof. dr. Stoklasa, vykazovala ve svém pro gramu také řadu zajímavých themat. Účastníky schůze, kteří sešli se v počtu velmi pozoruhod ném, uvítal prof. Stoklasa velmi vřele. Zaslou ženou pozornost vzbudila přednáška prof. Ro sama (z Plzně), který probral prakticky i theo ralicky obor mlékařství a sýrařství, objasňuje výrobu sýrů ruských a různých cizích, klerá u nás dosud byla neznámá.
profesor doktor Maixner Gluzinský Stoklasa ro Lvov Krakov Plzeň Ostalní připady
9 article
Prof. dr. Němec přednášel o umělém výběru rostlin a theoriích dědičnosti. Schůz sekčních zúčastnil se také prof. Wojeick z Varšavy, jenž zvolen byl spolu s prof. N ěm cem čestným předsedou jejím. Prof. Woj cicki děkoval za poctu jemu prokázanou delst řečí, v níž vyslovil svůj obdiv nad úspěchy české práce odborné na poli vědeckém i národo- hospodářském, ujišťuje, že zvlášť tato soustavná práce národohospodářská může býti vzorem Po- lákům i Rusům. Včera v ponděli dopoledne konána také společná schůze sekee zoologick a geologicko-palaeontologické, v nia zvláštní, přímo sensační zájem vzbudila před náška chorvatského delegála prof. dra. Gorja- noviče-Krambergra (Zahřeb). Vykláda o svých nálezech diluviálního člověka v Kra- pině, nejbohatším dnes známém nalezišti z doby diluviální. Svými studiemi prof. Kramberger zjistil, že diluviální člověk byl kanibal na velmi nízkém stupni vývoje, v přechodném stavu od zvířete k člověku. Jeho kanibalatví bylo zceln pravidelné, neboť živil se soustavně lidským masem, jak o tom svědčí hojné nálezy roztlou- kaných lidských kostí, jejichž morek vybíral i kosti opálené Kantbalství diluviálního člověka líší se tedy od kanibalství známého z nové doby u některých kmenů divošských, kde jest ono zjevem pouze občasným, při různých přiležito- stech slavnostních, na oslavu vítězství nad jiným kmenem či podobně.
profesor doktor Němec Wojeick Woj Rus Vyklád Kramberger Varšava Krambergra
10 article
Sekce chirurgická (VI.) má takový pečet členů a přihlášených themat tak velike množství, že se její schůze musí prodlužoval přes lhůtu dříve slanovenou. Prvou schůzi za- hájil prof. dr. Deyl několika pozdravnými slovy a navrhl za předsedy pro tuto i následujíeí schůze ze slovanských hostů přítomných pro Weherkiewicze (Krakov), prof. Rydy giera (Lvov), prof. Otta (Petrohrad), prof Chlumského (Krakov), primáře Šlaj mera (Lublaň), dra. Subbotice (Bělehrad) za české chirurgy primáře: dra. Miehala (Kr Vinohrady), za spolek českých lékařů nemocni čních dra. Zahradnického (Něm. Brod) za městské lékaře posl. dra. Maška (Klatovy) První přednášku proslovil prof. dr. Ryd gier o chirurgické therapii žlázy předstojně. Po kritických úvahách popisuje svou vlastn methodu operativní cestou perinealní a udává příznivé výsledky. Operace ovšem vyžaduje značnou zručnost. — Dvorní rada profesor Pawlík přednáší o opouzdřených exsudátech v malé pánvi dosud nepopsaných, které jím prof. Piťhou ve pravé podstatě poznány byly. a na základě toho správná cesta operativn mohla býti nastoupena.
profesor doktor Deyl gier Ott Šlaj Mašek Ryd Pawlík Piťha Krakov Lvov Petrohrad Lublaň Bělehrad Německo . Brod Klatovy Králové Vinohrady spolek český lékař profesor Chlumský Miehal Zahradnický
11 article
Prof. Deyl přednáší ve velmi zajímav přednášce o svých zcela nových, po léta sledc- vaných oftalmoskopických pozorováních, jimiž lze poznati mnoho let před vystoupením těžkých celkových příznaků prvé počátky arteriosklerosy (zkornatění cév) a tak účinné nemoci této včas ným nařízením příslušné therapie čeliti. — Pro fesor Rubeška rozhoduje ve sporné otázee mezi předčasným porodem a operacemi rozšiřu jícími páney ve prospěch porodu předčasného resp. císařského řezu z relativní indikace. Každý referát doprovázen byl živou debatou. Z dalšíel přednášejících v prvním sezení uvésti třeba dra Subbotiče, dra. Petřivalského, prof. Kukulu. prof. Pithu, dry. Zahradnického, Niederla, Šlaj nora, Gregora, Černického, Gutímana. Schůze Slovanského komitětu.
profesor Deyl Rubeška Subbotič Petřivalský Kukula Pithu Zahradnický Niederle Šlaj Gregor Černický Gutíman
12 article
Důležitá instituce národně-vědecká, »Slo vanský komitét lékařský«, založena byla šťastné v roce 1900 u příležitosti tehdejšího mezinárod- ního sjezdu lékařského přičiněním českých jeho účastníků, zvláště prof. dra. Hlavy, prof. dra Pešiny, prof. dra. Veselého a dra. Se meráda. Při příležitosti čtvrlého českého sjezdu lékařského a přírodo-vědeckého ovšem nemohla býti opomenula příležitost, aby se komitét seše a promluvil o tom, jak se dosud instituce tato osvědčila i co podniknouti, aby její idea pro budouenost byla posílena a ku platnosti přivá děna, především při velkých sjezdech mezi národních. V neděli o 11. hodině soustředili se v míst nostech českého děkanátu lěkařského členové národního komitélu, členové českého odbor jeho, lékařšti žurnalisté, přitomní na sjezdu slovanští representanti, přední pracovníci vše slovanské myšlenky v lékařstvu k svědomité, lz řici, poctivé a horlivé, ale všeho národního par tikularismu a šovinismu prosté schůzi přípravné jíž se bylo uraditi o některých závažných bo dech programu, připravených českými člen národního komitétu, zvláště pro příští mezi národní sjezd v Pešti. Přítomni byli z kruhů ruských Exc. prof. dr šl. Ott, prof. dr. Petrov, z kruhů polských prof. dr. Rydygier, prof. dr. Wicherkie wicz, prof. Zaleski, prof. dr. Bujwi d, dr Bielanski, Pisek, Malinowski, Jani szewski, Nowicki, Hornowski, Kwa šnicki, za Srby dr. Vojsl. Subotič, za Slo- vince dr. Šlajmer, za Slováky dr. Š tefanik z českých kruhů prof. dr. Chodounský prof. dr. Pašina, prof. dr. Veselý, dr- Semerád, dr. Panýrek, dr. Vaný sek. doc. dr. Švehla, prof. dr. Kabrhe l, doc. dr.
doktor profesor Pešina Veselý Ott Rydygier wicz Zaleski Bujw d Bielanski Malinowský Janiec szewski Nowicki Hornowski Kwa Srba Vojsl Šlajmer Slovák Š tefanik Chodounská Pašin Veselá Semerád Panýrek Vaný docent Švehla Kabrh Pešť Petrov Pisko
13 article
Pelnář, aby porokovali o národních a věde ekých zájmech slovanskému lékařstvu společ- ných. Myšlenka má netušený, nesmírný dosah dle průběhu projednávání jejiho důkladně a vše- stranně probíraného programu kyne jí asi šťastné brzké uskutečnění. Za nepřílomného předsedu prof. Oita za- hájil jednání místopředseda dvorní rada prof dr. B. Wicherkiewiez, načež uvital přílomné krátkou francouzskou promluvou prof. Kabrhel za děkanství lékařské fakulty české university Jadnáno z prvu franepuzsky — dle tradiee z Pařiže — pak všemi slovanskými jazyky. jimž, ježlo mluveno, ač někteří přitomní Sl- vané jsou výmluvní, ohniví řečníci, zvolna. všichni navzájem rozuměli. Generální sekretái slovanského komitétu, prof. dr. Pošina, poda referát o dosavadní práci a dalších úkolech, jež za účasti čelných řečníků přetřásány. Mezilím dostavíl se do schůze předsed komitétu prof. dr. Oit, kterého podařilo s získati, aby ještě nějský čas v čele komitélu setrval. Ježto však přibližila se doba slavnostní hostiny, ke které předseda sjezdu prof. Maixnen pozval slovanské hosty sjezdu a některé domáci notability, usneseno, jelikož pre didium schůze a valná část přitomných musí odejíti, pořádat- v pondělí o 11. hod. na dékanátu české lékařské fakulty další schůzi, ke kleré téměť všichn jmenovaní se opět dostavili. Na programu bylo pokračování v projedná- vaném programu a výsledky společných úrad jsou vskutku slibně. Obtíže, jež se dřive v cestu stavěly, jsou odklizeny — nic není na překážku rozřešení tohoto velkého problému, který pro uplatnění národní stránky při přištích velkýeh kongresech vědeckých bude mít dvoji značnou důležitost.
Pelnář profesor Oita Kabrhel doktor Pošin oit Maixnen děkanství lékařský fakulta český univerzita Jadnat český lékařský
14 article Prohlídka Prahy.
Prohlídka Prahy. Generální tajemník sjezdu prof. dr. Heve- roch pozval účastníky sjezdové, především ovšem slovanské hosty a sice ty, kteři Prahy dosud neznali a jejich dámy, na včerejší — pondělní — odpoledne na 4. hod. do radnice staroměstské, aby odtud nastoupena byla spo lečná prohlidka pražských historických, umě- leckých a stavebních památek. Za krásné a vlahé pohody dostavili s velmi mnozl, zvláště dámy slovanských hosti,a prohlédli si nejprvé radnici staroměstskou, odtud pak povozy odjeli na starý židovský hřbitov na Hradčany a letohrádek královny Anny. Přátelská schůzka na výstavě. Včera večer o 8 hod. shromáždila se valná část účastníků sjezdových v koncertni síni na výstavišti ku přálelské schůzce. Ke schůzce dostavili se zvláště ti z kongresisto kteří použili již odpoledne přiležitosti, aby na vštivili jubilejní výstavu, mnozí přijeli úmyslně k vůli schůzce večer, aby pobosedovali v přá- telských kroužeích s přáteli a shledli zároveř večerní osvětlení výstaviště. Část účastníků jmenovitě českých lékařů a profesorů z ven- kova, kteří zejtra musí již rozjeti se do svých domovů, použili příležitosti přátelského večera k rozloučení. Mezi přitomnými byli také uni- versitní raktor dv. rada prof. dr. Gol! a před- seda výkonného výboru výstavního efs. rad Bondy. Slovanšti hosté přítomni byli témé do jednoho.
profesor doktor Heve Anna Golo Bond Praha Hradčany
15 article
Dojmy slovauských hostí Pokud jsme měli příležitost s jednotlivým rozmlouvati, byli nadšeni Prahou, přijetím, ja- kého se jim zde dostalo, a svrchovaně uspoko- jeni také průběhem sjezdu, jeho pracovitostia celkovou úrovní vědeckou. Také výstava se jim velmi libila a ti z nich, kteří mohou s ještě nějaký den pro pobyt v Praze přidati učinili tak bez rozmyšlení a hodlají ještě v př štich všedních dnech speciálně návštěvě výslavy několik hodin věnovati. Neboť veliký nával šumný život, jaký tam panoval v minulých dvou dnech svátečních, stěžoval pochopitelně klidné a zevrubné prohlednutí těch exposicí, které je pře devším zajímaly. Všichni slovanští hosté letošní, jak Rusova a Poláci, tak i Jihoslované, jsou ve výborné náladě a svorni v přesvědčení, že na utužen vzájemných styků vědeckých i národních letosní čtvrtý sjezd bude míti veliký a pronikavý vliv Mezi dolegáty chorvatskými vznikla teprve zdo myšlenka, aby se pokusili také o podobný sjezo vlastní a hodlají k němu sezvati ovšem i slo- vanskou cizinu. Jak vyprávějí milí hosté z Pe trohradu, chystá se na Rusi veliký sje z přírodovědecký, k jehož uskutečněn dojde pravděpodobně již napřesrok. Ke sjezdu pozvány budou široce i české kruhy přírodo vědecké a lékařské.
Rusov Polák Jihoslovan Praha
16 article Slovanský obchodnický sjezd v Praze.
Slovanský obchodnický sjezd v Praze. V době, kdy snahy o vzájemnost slovan skou nalézají na všech stranách radostný ohla a kdy namnoze zbylečně se diskutuje otázka mají-li naše styky s ostatním Slovanstvem mí pouze ráz kulturní nebo i politický, učinili zá- stupci českého obchodnictva svoláním slovan- ského obchodnického sjezdu velkolepý pokus převésti slovanskou vzájemnost na pole hospo dářské a dáti ji takto nejreálnější podklad. Jako u jednotlivých národů jest hospodářský rozvo základem politické moci, tak i solidarita slovan ská na poli hospodářském vytvoří novou mo hutnou silu a sama o sobé bude miti daleko- sáhlý význam politický. Z celého průběhu sjezdu má me radostn dojem, že nezůstane tentokráte při pouhé mani festaci, nýbrž že sjezd přinese praktické výsledky. Zárukou toho jsou vážná usnesení sjezdová,o jichž provedení bude se starati stálý s j ez- dový komitét, neobyčejné účastenství bratř Poláků ze všech tři záborů i přítomnost zá stupeů polského tisku, zvláště listů »Dziennik Poznaňski«, »Swiat«, »Kupiec Polski« v Kra- kově a »Dzwignia« ve Lvově. Výstava pak která podává obraz průmyslového rozvoje v nej- důležitějším obvodě království českého, poskytuje znamenitou příležitost k navázání praktických styků se slovanským obchodnictvem, kter právě jest prostředníkem mezi průmyslem led konsumenty.
Polák Dziennik Poznaňski Swiat Kupiec Polski Praha Lvov
17 article
Nadšené uvítání velké výpravy polských obchodníků Dny slovanského obchodnictva v Praze n byly velkolepého významu znamenitým účasten stvím Poláků, kteři zvláštním vlakem v impo santním počtu 560 osob v neděli svatodušn ráno zavilali do stověžaté slovanské Prahy Účastenství tak veliké a z kruhů zvláště pro zíravých vzbuzuje oprávněnou naději, že slo- vanské vzájemnosti v těchto oborech nejlépe nejtrvaleji bude porozuměno. V srdečných vroucích proslovech uvitacích byl kladen zvlástní důraz na slovanskou pospolitost, která po vzá- jemném poznání sebe nemusl vybledávati ně- meckého prostředníka. A hosté — obchodníei prozíraví, důvtipní lidé, dobři počtáři, jakmile seznají nové nové zdroje hospodářských styků dle prohlášení svých vůdců s nadšením přimknou se ke svým slovanským bratřím. Sjezd slovan ského kupecíva v Praze 1908 znamenati můz
Polák Praha
18 article
V drobném prodejit raani číslo o sobě . . . za 9 vdpolední . . . . . . . za 2b Ve šlialkách na venkovs- ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4b Inserát platí se hotově napřed. Přečplacení a inserty přijímá zdmsini strscs v Marianské ulici č.z. Tam nacházejí se též redakce Giskárna n eapedice „ Nárednich Lista“ Eukopisy se nevracuji.
Nárednich List Eukopisa
19 article
opravdu epochální obrat k lepšímu ve slovanské vzájemnosti. Zpráva o hromadném příchodu polského kupectva přivábila v neděli ráno na nádraží v Hybernské ulici veliké množství obecenstva, které chtělo milé a vzácné hosty pozdravit. Peron nádražní byl velmi hustě naplněn. Zde shromáždili se k uvitání Poláků zejména: z městskou radu král. hlav. města Prahy pp. ob. st. Broft a adj. Mattuš, v zastoupení No- věho obchodního gremia pp. Vítek a Biňovec, za obchodnický spolek »Merkur« pp. Urban, Ř vnáč a Trejbal, za Spolek obchodních cestu- jieích pp. Ketiner a Jíra, za Slružení pokroko- vého obchodnictva pp. Skrčený, Kubrycht, Jonáš. Švestka, Dvořák a Mora, za Klub samostatných obchodníků a průmyslníků p. Novotný, za Zem- skou jednotu obchodních gremil p. Špírek, z Vinohradské obchodní gremium p. Brodecký, za Ústřední spolek českých kupců pp. Královec, Vízek a Otom. Knižek, za gremium karlinské pp. Engelmann, Vaněk a Drnek, za ubytovael odbor pp. Čadil a Jindř. Knižek, za Vývozní spolek velkoobchodník p. Vojta, za Obchodní jednotu pro Moravu a Slezsko v Brně p. Bu rian, za Českoslovanskou obchodnickou besedu pp Wagner a Tymich aj.
Peron Broft Mattuš Vítek Biňovec Urban Ř vnáč Trejbal Ketiner Jíra Slružení Kubrycht Jonáš Švestka Dvořák Mor Novotná Špírek Vízek Otom Engelmann Vaněk Jindřichův Vojta Wagner Tymich hybernský ulice Praha Královec Morava Slezsko Brno
20 article
Zvláštní, přímý vlak přijel z Haliče do pražského nádraží o 9. hod. dopol. a přivezl 560 osob. najmě z Krakova a ze Lvova. Jak- mile milí hosté za stálého provolávání » Na zdar!«, »Sláva !« a »Czolem !« vystoupili na peron, byli uvitání jednatelem sjezdového vý- boru p. kom. radou Urbanem, klerý proslo- vení přednesl v řeči české a polské. Kladl důraz na veliký význam a dosah této hromadné návštěvy, přál milým kolegům příjemný pobyt v Praze a toužil, aby zkušeností a informaeí zde získaných vhodně a trvale využitkovali k slo- vanské vzáje mnosti. (Pochvala) Jménem král. hlav. města Prahy uvílal velkolepou výpravu p. ob. st. adj. M a tt uš. Pravil zejmena: Loni litovali jsme, že na ne- zapomenutelný sjezd všesokolský do Prahy je- diní bratři Poláci nezavítali a letos naplnění jsme opravdovým potěšením, že Poláci jsou prvými, kteří v tak velikém počtu přijeli na naše jubilejní výstavu. Vyslovuje očekávání, že budou zde jak náleží spokojeni a že pobytem v Praze ziskují počátky k novému, upřímnému a trva- lému bratrství a opravdové slovanské vzájem- nosti. (Pochvala.) Jinénem výpravy Poláků poděkoval za vřelé uvítání městský a ctsařský rada p. Poremb- ský z Krakova a ujistil, že vřelého tohoto při- jetí nobude zapomenuto. Ujistíl, že výprava přijsla do Prahy s láskou a očekává, že dů- sledky této návštěvy budou dalekosáhlé. (Hlučná pochvala) Nadšené projevy, vrcholící v ubezpačení upřimného přátelství, pronesl p. řed. To ma- s zewski a za Ognisko Polské uvltal výpravu p. Bu. j al s kti.
Urban Polák Halič Krakov Lvov Praha
21 article
Za provolávání »Na zdar!« a »Czolem!- účastníci výpravy opustili nádraží. V Havličkové ulici byli četným obecenstvem pozdraveni Starosta dr Groš vítá polské kupectvo na radnici. Ve velké zasedací síni sturoměstské rad- nice shromáždili se v neděli o 11 hodině do- polední polští representanti kupuckého stavu ze všech tři řiší, aby vyslechli srdačné pozdravení, které jim učinil primator dr. Groš jménem slo- vanské Prahy. K uvítání hostů dostavili se čle- nové presidja, četní členové rady městské sboru obečních starších a j. v. Pan Porembski z Krakova oslovil pana starostu dra, Groše a dal výraz pocitům bratr- ství, které budou míti v zápěti utužení obehod- nlch styků. Téší se, že Poláci v Praze nalezli tak vřelě uvitání a vyslovuje Praze všeho zdaru. Pan starosta dr. Groš pro dlovil k hostům toto uvilání: Slovutní pánové l Jménem král. hlav. města Prahy dovoluji si vás na této staro- slavné radnici naši nejupřímněji uvitati a pozdra- viti. Přiali jste jsko zástupeové bratrského ná- roda polského, jako representanti hlavních měst Krakova, Lvova, Poznaně, Varšavy a zároveň jako zástupcové obchodních a průmyslových korporací polských k nám do královstvi česká- ho, abyste navštivili velkolepý podnik naši ob- chodní a živnoslenské komory, kterým táž oslavuje letušní jubileum vznešeného našeho mocnáře, abyste seznali pokrok a rozvoj naše- ho průmyslu a obchodu a abyste navá zali čilé
Groš doktor Porembski Polák Havličková ulice Praha Krakov Lvov Poznaň Varšava
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. TEREZA TURNEROVÁ Květy Prahy. Kdy není Praha krásná? Kdy postrádá kouzla a půvabu, kdy přestává lákat a pouta oko krásou nikdy nenasycené? Snad právě v brzku nastane doba trochu ztrnulá, kdy zahalí se Praha v šedavý a nežá- daně sdílný plášť prachu, kdy pozorovaná s vrehu, ze zahrady Kinské nebo s Petřína bude vypadat jako v mlhavé siti, jejíž dotel zakalí krásychtivé oko. Jinak ale už od časného, šálivého měsíce března koná přírody pravé divy, odivajíc svlékajíc Prahu z jednoho květnatého hávu do druhého. Pomalu, pomalu, velmi zvolna zelená nej- dříve terasovitá zahrada fürstenbergská, naska- kují pupence, rozvijí se hedvábné, krásně ze- lené, kouzelně měkké listky, ve Stromovce za čínají nádherné vrby rozpinat své větve jako paže, chystající se ke gestu prorockému a ja- koby rozlévaly proudy a prameny čisté, zele- navé, ve slunci hrající vody. Při cestách kolem Prahy a i v zahradšch v Praze samotné vy rostlo zatím moře bílých, červených květů ovoe ných stromů, aleje zazářily jako mléčná dráha na večerní obloze a místy růžové květy jabloně mezi čistou, nedotknutou běli ostatních květo hlásí se jako první erotické záchvaty v dosud klidném, nevzbouřeném věku mládl.
Turnerová Květa Kinská Praha Petřín
23 article
Až srdce zabolelo, když po kratinké řade dnů zaprášené, málo svlažované cesty v okol Prahy byly náhle pokryty miliony bilých, jem- ných lupínků, buď samovolně spadalých, anebo větrem nelitostně shozených. Viděla jsem malé holčičky se širáky na hlavách a s bosýma, nejistě šlapajícíma nož- kama, jak dosud neuvědoměle, jen instinktivně pociťují ten odchod první kapitoly jara, Sbíraly horlivě a opatrně do malých košičků a kabelek spadalé lupínky. Zeptala jsem se jedné takové malinké černooké poetky, co sbírá a ona, aniz by ustala v práci, řekla prostě: »Lupínky, aby jich vítr neodnesl.« Pak i rozkvětlé magnolie, krásné, hrdé na vysokých stonkách opadaly, nastlaly si bílé lože na měkkých záhonech a v jejich blízkosti vy- rostlé macešky nejrůznějších barev s pitvornou
Lupínek Praha
24 article
kočičí visaží se radují, že jejich mnohem tenčí jemnější květy přetrvají pýchu kalichových hla viček magnolii. A modravá, fialová i bílá, na sta a sta tonů odstíněná záplava bezu zaskvěla se tisíe krát intensivněji a působivěji než obloha sama Modrošedavé květy, bohaté jako hrozny a zase silně modré a rudě fialové s drobnými i větším kališky vydechují silnou, podmanivou vůní nedají odtrhnouti nejen zraku, ale celé duši. stržené tou snivou, měkkou, skromnou krásou. A bezy nekvetou jen v nádherných zahradách. i při zdech zcela prostých se modrají. Právě ve dnech sv.-janských, kdy u oltáře na mostě Karlově na podiv dnešní době klečelo v extási několik lidí s tupými výrazy v tvářií ch krásněly dole pod mostem od hodiny k hodině dva pěkně rozrostlé, bohatě květem obalene stromy . ..
Karlov
25 article
Nyní, když bezy už dozpívaly své triumfy rozkvelly a zase už opadávají tam dva pře- krásné kaštany velikých větví s tisíci bllých, vzdorně vzhůru se tyčicích květů. Myslím,že do takového hustého, tvrdého, silného kašlanu ani vítr nezaduje a že nic nepohne rovnou. všemu čelicí linií jeho květu. Jen růžová barva kaštanů láme charakteristickou tvrdost bllýeh svíčiček Také hlohy — vlídné růžové kytičky — se zasmály už, levandule, vanilky, konvaliny pyšné, beználadové pivoňky vyplnily záhony za hrad a překrásné, hnědé a ruděfialové a modre kosatce, naše domáci orchidee, zakývaly se na keřich. A nyní akát se ujal žezla. — Ztělesněná krása, snivost, čistota, něha ! — Jeho vláčné větve mají cosi blizkého větvím vrbovým a je- jich bílé, jemné, těžkou a omamnou vůní od- dychující hroznové květy visí jako bohaté ky tice slzí volně kanoucích. Nevím, co znamené akát v květomluvě — míním ovšem v prav estelické a výstižné kvělomluvé třeba subjektivní ale soudím, že právě akát má býti stromem květem milenců, proto že každý jeho záchvěv každé sebe tišší zaševelení je záchvěvem srdce . .
26 article
Letenská stráň porostlá akáty a promíšená čilimníky, působí úchvatným dojmem; člověk stoupá a stoupá zcela ponořen v krásu a vůn toho kouzelného květu, jenž splývá po celé stráni jako kvetoucí vodopád . . . Opravdovou čaromoci působí všechny měkké bílé květy jako akát, bllý bez i jasmln. Teď už jen lipy čekají na svůj rozkvět, snad místy i kvetou už a pak záhony zaplaví růže nesčíslnýcb odstínů barev a různých forem. Stromy dosud čisté, neoblížené prachem, šumí a šumí, fascinují duši, chce se usednout někde daleko mimo lidský svět, mimo to hemžící se mraveniště a jen poslouchat jejich ševel, na- slouchat jejich věčně krásné, melodické hudbě, jež dovede nervy ztišit a také vzrušit . .. A jen pro tu krásu květů, pro nesčetnost jejich barev a tvaru, pro všecko kouzlo jejich snivosti a němé touhy, jen pro ten stále v duši znící ševel stromů, pro ten tichý i bouřlivý, vášnivý jejich šumot stojí život za to, aby člověk se vzlyčenou hlavou prošel jeho úskalím, když cestou rok jak rok se rozvijí táž nádhera. A Praha je tak krásná, tak bohatá na všecku poesii jara, tak harmonicky splývají její staré, těžce zachované štíty a fae idy a rudé prejzové střechy s tou věčně starou a pořá novou krásou jarní přírody. A život stojí za to protrpěti jeho rány pro trochu té krásy . .. V červnu 1908.
Praha