1
masthead
Ročník XXXXVIL.
2
masthead
V Praze, v úterý 9. června 1909.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. list,
předr lácí se
v Praze v alministraei
a mlsí
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvolí dionáškou
50h
na ma řalc
sa čtvt lta . . . . 7 K 50k
ve Hiliatkáich
. 2 Ks0
na mě síe a
Peštout
Zsj
a čtvrt leis . . . . 9 K o0h
s dvojí zásilkou
Praha
5
article
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Zahájení praci v sekcich.
Hned v sobotu, v první den sjezdový.
o 3. hod. odpol. zahájena činnost pracovní ve
většině sekci, jichž je celkem sedmnáct, jak
jsme již minule uvedli. Pracovní aparát seke
pracuje tím způsobem, že má každá dva před
sedy a sekretáře, jehož rukama musí prochá-
zeti všecka themata ohlášených přednášek
referátá.
Sekce první (anatomická, zoologická
a antropologická) zasedá v posluchárně histo-
lokieko-embriologického ústavu české fakulty lé
kařské za čelného účastenství. V předsednictvu
první schůze zasedali jako předseda prof. dr
Mrázek, sekretář prof. dr. Srdink o. Schůz
sekce zahájil proslovem prof. dr. A. Mrázek,
jenž vyslovil potěšení nad četností themat, při-
hlášených ku prvé sekci a nastinil vzájemnou
souvislost všech odvětví věd biologických. Uvitae
řeč prof. dra. Mrázka, končici přáním zdaru
pracím této sekce, přijata byla hlučným po-
tleskem shromáždění. Po zahájení přikročeno
ihned ku programu schůze, na němž se nale-
zalo šest přednášek.
profesor
Mrázek
doktor
Srdink
A Mrázek
Praha
ústav český fakulta
6
article
Sekce čtvrtá a pátá (patholegie
soudní lékařství, vnitřní lékařství, nervové
kožní) sloučena v jednu, pro ochuravění obou
předsedce sekce IV. Následkem toho program
obou sekcí a přirozeně i počet účastníků v nich
jest nejbohatší, neboť zahrnuje v sobě nejdůle-
žitější obory vědy medicínské, a také přednášky
v ni pronešené budou míti asi největší zájem
veřejnosti. Velmi četně navštivenou (asi 110
přítomných) sobotní schůzi úvodní zahájil pro
dr. Thomayer jako předseda tímto vřelým
proslovem:
Vitám srdečně všecky pány účastníky
S obzvláštním však povděkem vítám přítomno
vzácné hosty slovanské. Považuji jejich účas
na sjezdu našem za vážný projev, který uka-
zuje, že my Čechové, jakožto přední stráž slo
vanská na západě, nemáme v těžkém existenč
ním zápasu svém kolem sebe jen nepřátele,
ale také přátele, kteří se sympatiemi rozvoj náš
sledují.
Thomayer
Čecho
7
article
Četné účastenství v naší sekci považují zn
svěllý důkaz, že vnitřní lékařství neztratilo na
své vědecké prestiži v kruzích lékařských, ale
že své pevné stanovisko ve vědě lékařské šťastně
obhájilo, nechť si vlna časová tu i tam stano
visko to se pokoušela zviklati. Považují za nej
přednější dobrou vlastnost naší doktriny, že ne
ztrácíme kontakts celým organismem, že nevi-
dime tam jako mnohá specialita jen nemocní
úd anebo nemocné ústrojí, ale v prvé řadě ne
mocného člověka. Proto myslím, že i nadále zu
stane doktrina naše stěžejným bodem praktické
mediciny.
Na to přivílal přítomně slovanské hosty
dv. radu Wichierkiewicze, prof. Gluziňského
(Lvov). Bujwida (Krakov), Petrova (Petrohrad)
primáře Pjska (Lvov), dra. Ziembičkého, Nowi
ckého a Brodzkého. Oznámiv chorobu p. prol
Janovského, navrhl za hlučného souhlasu při
tomných zaslati prof. Janovskému pozdravný te-
legram.
Za čestné předsedy schůze zvoleni: prof
Gluziňski (Lvov) a prof. Petrov (Petrohrad), z
čestného sekretáře primář dr. Vanýsek (Brno).
Prof Gluziňski převzav předsednictví děkoval za
poctu, jež mu prokázána a přeje zdaru pracím
sekce a udilí slovo ku přednáškám.
První přednáška vyhražena byla prof. dru.
Thomayerovi, který vzbudil velikou po-
zornost svými výklady doloženými z bohaté
praxe klinické o vnitřním léčen! zánětu
slepého střeva. Jeho zkušenost odporuje
naprosto mínění chirurgů, že při zánětu slepěho
střeva nutno zakročovati především operaci.
profesor
Gluziňský
Janovský
doktor
Vanýsek
Gluziňski
Thomayer
Lvov
Krakov
Petrov
Petrohrad
Pjsko
Brno
profesor Gluziňski
8
article
Přednášející neviděl při svém dřivějším vnitřním
lěčení zánětu slepého střeva nikdy smrt. Leč
přesným pozorováním mínění o oprávněnosti lé-
čení slepého střeva bylo mu možno dokázati
teprve v životě klinickém. Za prvých pět roků
jeho klinické působnosti léčeno přednášejícím
jeho lékaři celkem 119 případů. Z téch zemřel
všeho všudy jeden u sice nemocná, která trpěla
tuberkulosou plic. Ostalní připady (118) byly
namnoze velice těžké, většinou horečnaté. Nie
méně vždy nastal příznivý výsledek.
S resultáty takovými může se měřiti sotva
která statistika operativní. Za dalši rok — šestý
— neztratil přednášející opětně nekomplikova
ným zánětem slepého střeva ani jediného ne-
mocného. Přednášející svůj výklad vydal tiskem
a brožura účastníkům sekce rozdávána.
Následovaly ještě přednášky prof. dra.
Maixnera, dvou polských vynikajieích učeneů
prof. Gluzinského (ze Lvova) a prof. Buj
wida (z Krakova) a mnohé jiné.
Sekce zemědělská, jíž předseda
prof. dr. Stoklasa, vykazovala ve svém pro
gramu také řadu zajímavých themat. Účastníky
schůze, kteří sešli se v počtu velmi pozoruhod
ném, uvítal prof. Stoklasa velmi vřele. Zaslou
ženou pozornost vzbudila přednáška prof. Ro
sama (z Plzně), který probral prakticky i theo
ralicky obor mlékařství a sýrařství, objasňuje
výrobu sýrů ruských a různých cizích, klerá
u nás dosud byla neznámá.
profesor
doktor
Maixner
Gluzinský
Stoklasa
ro
Lvov
Krakov
Plzeň
Ostalní připady
9
article
Prof. dr. Němec přednášel o umělém
výběru rostlin a theoriích dědičnosti. Schůz
sekčních zúčastnil se také prof. Wojeick
z Varšavy, jenž zvolen byl spolu s prof. N ěm
cem čestným předsedou jejím. Prof. Woj
cicki děkoval za poctu jemu prokázanou delst
řečí, v níž vyslovil svůj obdiv nad úspěchy
české práce odborné na poli vědeckém i národo-
hospodářském, ujišťuje, že zvlášť tato soustavná
práce národohospodářská může býti vzorem Po-
lákům i Rusům.
Včera v ponděli dopoledne konána také
společná schůze sekee zoologick
a geologicko-palaeontologické, v nia
zvláštní, přímo sensační zájem vzbudila před
náška chorvatského delegála prof. dra. Gorja-
noviče-Krambergra (Zahřeb). Vykláda
o svých nálezech diluviálního člověka v Kra-
pině, nejbohatším dnes známém nalezišti z doby
diluviální. Svými studiemi prof. Kramberger
zjistil, že diluviální člověk byl kanibal na
velmi nízkém stupni vývoje, v přechodném stavu
od zvířete k člověku. Jeho kanibalatví bylo zceln
pravidelné, neboť živil se soustavně lidským
masem, jak o tom svědčí hojné nálezy roztlou-
kaných lidských kostí, jejichž morek vybíral
i kosti opálené Kantbalství diluviálního člověka
líší se tedy od kanibalství známého z nové doby
u některých kmenů divošských, kde jest ono
zjevem pouze občasným, při různých přiležito-
stech slavnostních, na oslavu vítězství nad jiným
kmenem či podobně.
profesor
doktor
Němec
Wojeick
Woj
Rus
Vyklád
Kramberger
Varšava
Krambergra
10
article
Sekce chirurgická (VI.) má takový
pečet členů a přihlášených themat tak velike
množství, že se její schůze musí prodlužoval
přes lhůtu dříve slanovenou. Prvou schůzi za-
hájil prof. dr. Deyl několika pozdravnými slovy
a navrhl za předsedy pro tuto i následujíeí
schůze ze slovanských hostů přítomných pro
Weherkiewicze (Krakov), prof. Rydy
giera (Lvov), prof. Otta (Petrohrad), prof
Chlumského (Krakov), primáře Šlaj
mera (Lublaň), dra. Subbotice (Bělehrad)
za české chirurgy primáře: dra. Miehala (Kr
Vinohrady), za spolek českých lékařů nemocni
čních dra. Zahradnického (Něm. Brod)
za městské lékaře posl. dra. Maška (Klatovy)
První přednášku proslovil prof. dr. Ryd
gier o chirurgické therapii žlázy předstojně.
Po kritických úvahách popisuje svou vlastn
methodu operativní cestou perinealní a udává
příznivé výsledky. Operace ovšem vyžaduje
značnou zručnost. — Dvorní rada profesor
Pawlík přednáší o opouzdřených exsudátech
v malé pánvi dosud nepopsaných, které jím
prof. Piťhou ve pravé podstatě poznány byly.
a na základě toho správná cesta operativn
mohla býti nastoupena.
profesor
doktor
Deyl
gier
Ott
Šlaj
Mašek
Ryd
Pawlík
Piťha
Krakov
Lvov
Petrohrad
Lublaň
Bělehrad
Německo . Brod
Klatovy
Králové Vinohrady
spolek český lékař
profesor Chlumský
Miehal
Zahradnický
11
article
Prof. Deyl přednáší ve velmi zajímav
přednášce o svých zcela nových, po léta sledc-
vaných oftalmoskopických pozorováních, jimiž
lze poznati mnoho let před vystoupením těžkých
celkových příznaků prvé počátky arteriosklerosy
(zkornatění cév) a tak účinné nemoci této včas
ným nařízením příslušné therapie čeliti. — Pro
fesor Rubeška rozhoduje ve sporné otázee
mezi předčasným porodem a operacemi rozšiřu
jícími páney ve prospěch porodu předčasného
resp. císařského řezu z relativní indikace. Každý
referát doprovázen byl živou debatou. Z dalšíel
přednášejících v prvním sezení uvésti třeba dra
Subbotiče, dra. Petřivalského, prof. Kukulu.
prof. Pithu, dry. Zahradnického, Niederla, Šlaj
nora, Gregora, Černického, Gutímana.
Schůze Slovanského komitětu.
profesor
Deyl
Rubeška
Subbotič
Petřivalský
Kukula
Pithu
Zahradnický
Niederle
Šlaj
Gregor
Černický
Gutíman
12
article
Důležitá instituce národně-vědecká, »Slo
vanský komitét lékařský«, založena byla šťastné
v roce 1900 u příležitosti tehdejšího mezinárod-
ního sjezdu lékařského přičiněním českých jeho
účastníků, zvláště prof. dra. Hlavy, prof. dra
Pešiny, prof. dra. Veselého a dra. Se
meráda. Při příležitosti čtvrlého českého sjezdu
lékařského a přírodo-vědeckého ovšem nemohla
býti opomenula příležitost, aby se komitét seše
a promluvil o tom, jak se dosud instituce tato
osvědčila i co podniknouti, aby její idea pro
budouenost byla posílena a ku platnosti přivá
děna, především při velkých sjezdech mezi
národních.
V neděli o 11. hodině soustředili se v míst
nostech českého děkanátu lěkařského členové
národního komitélu, členové českého odbor
jeho, lékařšti žurnalisté, přitomní na sjezdu
slovanští representanti, přední pracovníci vše
slovanské myšlenky v lékařstvu k svědomité, lz
řici, poctivé a horlivé, ale všeho národního par
tikularismu a šovinismu prosté schůzi přípravné
jíž se bylo uraditi o některých závažných bo
dech programu, připravených českými člen
národního komitétu, zvláště pro příští mezi
národní sjezd v Pešti.
Přítomni byli z kruhů ruských Exc. prof. dr
šl. Ott, prof. dr. Petrov, z kruhů polských
prof. dr. Rydygier, prof. dr. Wicherkie
wicz, prof. Zaleski, prof. dr. Bujwi d, dr
Bielanski, Pisek, Malinowski, Jani
szewski, Nowicki, Hornowski, Kwa
šnicki, za Srby dr. Vojsl. Subotič, za Slo-
vince dr. Šlajmer, za Slováky dr. Š tefanik
z českých kruhů prof. dr. Chodounský
prof. dr. Pašina, prof. dr. Veselý, dr-
Semerád, dr. Panýrek, dr. Vaný sek.
doc. dr. Švehla, prof. dr. Kabrhe l, doc. dr.
doktor
profesor
Pešina
Veselý
Ott
Rydygier
wicz
Zaleski
Bujw d
Bielanski
Malinowský
Janiec szewski
Nowicki
Hornowski
Kwa
Srba
Vojsl
Šlajmer
Slovák
Š tefanik
Chodounská
Pašin
Veselá
Semerád
Panýrek
Vaný
docent
Švehla
Kabrh
Pešť
Petrov
Pisko
13
article
Pelnář, aby porokovali o národních a věde
ekých zájmech slovanskému lékařstvu společ-
ných. Myšlenka má netušený, nesmírný dosah
dle průběhu projednávání jejiho důkladně a vše-
stranně probíraného programu kyne jí asi šťastné
brzké uskutečnění.
Za nepřílomného předsedu prof. Oita za-
hájil jednání místopředseda dvorní rada prof
dr. B. Wicherkiewiez, načež uvital přílomné
krátkou francouzskou promluvou prof. Kabrhel
za děkanství lékařské fakulty české university
Jadnáno z prvu franepuzsky — dle tradiee
z Pařiže — pak všemi slovanskými jazyky.
jimž, ježlo mluveno, ač někteří přitomní Sl-
vané jsou výmluvní, ohniví řečníci, zvolna.
všichni navzájem rozuměli. Generální sekretái
slovanského komitétu, prof. dr. Pošina, poda
referát o dosavadní práci a dalších úkolech, jež
za účasti čelných řečníků přetřásány.
Mezilím dostavíl se do schůze předsed
komitétu prof. dr. Oit, kterého podařilo s
získati, aby ještě nějský čas v čele komitélu
setrval. Ježto však přibližila se doba slavnostní
hostiny, ke které předseda sjezdu prof. Maixnen
pozval slovanské hosty sjezdu a některé domáci
notability, usneseno, jelikož pre didium schůze
a valná část přitomných musí odejíti, pořádat-
v pondělí o 11. hod. na dékanátu české lékařské
fakulty další schůzi, ke kleré téměť všichn
jmenovaní se opět dostavili.
Na programu bylo pokračování v projedná-
vaném programu a výsledky společných úrad
jsou vskutku slibně. Obtíže, jež se dřive v cestu
stavěly, jsou odklizeny — nic není na překážku
rozřešení tohoto velkého problému, který pro
uplatnění národní stránky při přištích velkýeh
kongresech vědeckých bude mít dvoji značnou
důležitost.
Pelnář
profesor
Oita
Kabrhel
doktor
Pošin
oit
Maixnen
děkanství lékařský fakulta český univerzita Jadnat
český lékařský
14
article
Prohlídka Prahy.
Prohlídka Prahy.
Generální tajemník sjezdu prof. dr. Heve-
roch pozval účastníky sjezdové, především
ovšem slovanské hosty a sice ty, kteři Prahy
dosud neznali a jejich dámy, na včerejší —
pondělní — odpoledne na 4. hod. do radnice
staroměstské, aby odtud nastoupena byla spo
lečná prohlidka pražských historických, umě-
leckých a stavebních památek.
Za krásné a vlahé pohody dostavili s
velmi mnozl, zvláště dámy slovanských hosti,a
prohlédli si nejprvé radnici staroměstskou, odtud
pak povozy odjeli na starý židovský hřbitov
na Hradčany a letohrádek královny Anny.
Přátelská schůzka na výstavě.
Včera večer o 8 hod. shromáždila se
valná část účastníků sjezdových v koncertni
síni na výstavišti ku přálelské schůzce. Ke
schůzce dostavili se zvláště ti z kongresisto
kteří použili již odpoledne přiležitosti, aby na
vštivili jubilejní výstavu, mnozí přijeli úmyslně
k vůli schůzce večer, aby pobosedovali v přá-
telských kroužeích s přáteli a shledli zároveř
večerní osvětlení výstaviště. Část účastníků
jmenovitě českých lékařů a profesorů z ven-
kova, kteří zejtra musí již rozjeti se do svých
domovů, použili příležitosti přátelského večera
k rozloučení. Mezi přitomnými byli také uni-
versitní raktor dv. rada prof. dr. Gol! a před-
seda výkonného výboru výstavního efs. rad
Bondy. Slovanšti hosté přítomni byli témé
do jednoho.
profesor
doktor
Heve
Anna
Golo
Bond
Praha
Hradčany
15
article
Dojmy slovauských hostí
Pokud jsme měli příležitost s jednotlivým
rozmlouvati, byli nadšeni Prahou, přijetím, ja-
kého se jim zde dostalo, a svrchovaně uspoko-
jeni také průběhem sjezdu, jeho pracovitostia
celkovou úrovní vědeckou. Také výstava se
jim velmi libila a ti z nich, kteří mohou s
ještě nějaký den pro pobyt v Praze přidati
učinili tak bez rozmyšlení a hodlají ještě v př
štich všedních dnech speciálně návštěvě výslavy
několik hodin věnovati. Neboť veliký nával
šumný život, jaký tam panoval v minulých dvou
dnech svátečních, stěžoval pochopitelně klidné
a zevrubné prohlednutí těch exposicí, které je
pře devším zajímaly.
Všichni slovanští hosté letošní, jak Rusova
a Poláci, tak i Jihoslované, jsou ve výborné
náladě a svorni v přesvědčení, že na utužen
vzájemných styků vědeckých i národních letosní
čtvrtý sjezd bude míti veliký a pronikavý vliv
Mezi dolegáty chorvatskými vznikla teprve zdo
myšlenka, aby se pokusili také o podobný sjezo
vlastní a hodlají k němu sezvati ovšem i slo-
vanskou cizinu. Jak vyprávějí milí hosté z Pe
trohradu, chystá se na Rusi veliký sje z
přírodovědecký, k jehož uskutečněn
dojde pravděpodobně již napřesrok. Ke sjezdu
pozvány budou široce i české kruhy přírodo
vědecké a lékařské.
Rusov
Polák
Jihoslovan
Praha
16
article
Slovanský obchodnický sjezd
v Praze.
Slovanský obchodnický sjezd
v Praze.
V době, kdy snahy o vzájemnost slovan
skou nalézají na všech stranách radostný ohla
a kdy namnoze zbylečně se diskutuje otázka
mají-li naše styky s ostatním Slovanstvem mí
pouze ráz kulturní nebo i politický, učinili zá-
stupci českého obchodnictva svoláním slovan-
ského obchodnického sjezdu velkolepý pokus
převésti slovanskou vzájemnost na pole hospo
dářské a dáti ji takto nejreálnější podklad. Jako
u jednotlivých národů jest hospodářský rozvo
základem politické moci, tak i solidarita slovan
ská na poli hospodářském vytvoří novou mo
hutnou silu a sama o sobé bude miti daleko-
sáhlý význam politický.
Z celého průběhu sjezdu má me radostn
dojem, že nezůstane tentokráte při pouhé mani
festaci, nýbrž že sjezd přinese praktické výsledky.
Zárukou toho jsou vážná usnesení sjezdová,o
jichž provedení bude se starati stálý s j ez-
dový komitét, neobyčejné účastenství bratř
Poláků ze všech tři záborů i přítomnost zá
stupeů polského tisku, zvláště listů »Dziennik
Poznaňski«, »Swiat«, »Kupiec Polski« v Kra-
kově a »Dzwignia« ve Lvově. Výstava pak
která podává obraz průmyslového rozvoje v nej-
důležitějším obvodě království českého, poskytuje
znamenitou příležitost k navázání praktických
styků se slovanským obchodnictvem, kter
právě jest prostředníkem mezi průmyslem
led
konsumenty.
Polák
Dziennik Poznaňski
Swiat
Kupiec Polski
Praha
Lvov
17
article
Nadšené uvítání velké výpravy
polských obchodníků
Dny slovanského obchodnictva v Praze n
byly velkolepého významu znamenitým účasten
stvím Poláků, kteři zvláštním vlakem v impo
santním počtu 560 osob v neděli svatodušn
ráno zavilali do stověžaté slovanské Prahy
Účastenství tak veliké a z kruhů zvláště pro
zíravých vzbuzuje oprávněnou naději, že slo-
vanské vzájemnosti v těchto oborech nejlépe
nejtrvaleji bude porozuměno. V srdečných
vroucích proslovech uvitacích byl kladen zvlástní
důraz na slovanskou pospolitost, která po vzá-
jemném poznání sebe nemusl vybledávati ně-
meckého prostředníka. A hosté — obchodníei
prozíraví, důvtipní lidé, dobři počtáři, jakmile
seznají nové nové zdroje hospodářských styků
dle prohlášení svých vůdců s nadšením přimknou
se ke svým slovanským bratřím. Sjezd slovan
ského kupecíva v Praze 1908 znamenati můz
Polák
Praha
18
article
V drobném prodejit
raani číslo o sobě . . . za 9
vdpolední . . . . . . . za 2b
Ve šlialkách na venkovs-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4b
Inserát
platí se hotově napřed.
Přečplacení a inserty přijímá zdmsini
strscs v Marianské ulici č.z.
Tam nacházejí se též redakce
Giskárna n eapedice „ Nárednich Lista“
Eukopisy se nevracuji.
Nárednich List
Eukopisa
19
article
opravdu epochální obrat k lepšímu ve slovanské
vzájemnosti.
Zpráva o hromadném příchodu polského
kupectva přivábila v neděli ráno na nádraží
v Hybernské ulici veliké množství obecenstva,
které chtělo milé a vzácné hosty pozdravit.
Peron nádražní byl velmi hustě naplněn. Zde
shromáždili se k uvitání Poláků zejména: z
městskou radu král. hlav. města Prahy pp. ob.
st. Broft a adj. Mattuš, v zastoupení No-
věho obchodního gremia pp. Vítek a Biňovec,
za obchodnický spolek »Merkur« pp. Urban,
Ř vnáč a Trejbal, za Spolek obchodních cestu-
jieích pp. Ketiner a Jíra, za Slružení pokroko-
vého obchodnictva pp. Skrčený, Kubrycht, Jonáš.
Švestka, Dvořák a Mora, za Klub samostatných
obchodníků a průmyslníků p. Novotný, za Zem-
skou jednotu obchodních gremil p. Špírek, z
Vinohradské obchodní gremium p. Brodecký, za
Ústřední spolek českých kupců pp. Královec,
Vízek a Otom. Knižek, za gremium karlinské
pp. Engelmann, Vaněk a Drnek, za ubytovael
odbor pp. Čadil a Jindř. Knižek, za Vývozní
spolek velkoobchodník p. Vojta, za Obchodní
jednotu pro Moravu a Slezsko v Brně p. Bu
rian, za Českoslovanskou obchodnickou besedu
pp Wagner a Tymich aj.
Peron
Broft
Mattuš
Vítek
Biňovec
Urban
Ř vnáč
Trejbal
Ketiner
Jíra
Slružení
Kubrycht
Jonáš
Švestka
Dvořák
Mor
Novotná
Špírek
Vízek
Otom
Engelmann
Vaněk
Jindřichův
Vojta
Wagner
Tymich
hybernský ulice
Praha
Královec
Morava
Slezsko
Brno
20
article
Zvláštní, přímý vlak přijel z Haliče do
pražského nádraží o 9. hod. dopol. a přivezl
560 osob. najmě z Krakova a ze Lvova. Jak-
mile milí hosté za stálého provolávání » Na
zdar!«, »Sláva !« a »Czolem !« vystoupili na
peron, byli uvitání jednatelem sjezdového vý-
boru p. kom. radou Urbanem, klerý proslo-
vení přednesl v řeči české a polské. Kladl
důraz na veliký význam a dosah této hromadné
návštěvy, přál milým kolegům příjemný pobyt
v Praze a toužil, aby zkušeností a informaeí
zde získaných vhodně a trvale využitkovali k slo-
vanské vzáje mnosti. (Pochvala)
Jménem král. hlav. města Prahy uvílal
velkolepou výpravu p. ob. st. adj. M a tt uš.
Pravil zejmena: Loni litovali jsme, že na ne-
zapomenutelný sjezd všesokolský do Prahy je-
diní bratři Poláci nezavítali a letos naplnění
jsme opravdovým potěšením, že Poláci jsou
prvými, kteří v tak velikém počtu přijeli na naše
jubilejní výstavu. Vyslovuje očekávání, že budou
zde jak náleží spokojeni a že pobytem v Praze
ziskují počátky k novému, upřímnému a trva-
lému bratrství a opravdové slovanské vzájem-
nosti. (Pochvala.)
Jinénem výpravy Poláků poděkoval za vřelé
uvítání městský a ctsařský rada p. Poremb-
ský z Krakova a ujistil, že vřelého tohoto při-
jetí nobude zapomenuto. Ujistíl, že výprava
přijsla do Prahy s láskou a očekává, že dů-
sledky této návštěvy budou dalekosáhlé. (Hlučná
pochvala)
Nadšené projevy, vrcholící v ubezpačení
upřimného přátelství, pronesl p. řed. To ma-
s zewski a za Ognisko Polské uvltal výpravu
p. Bu. j al s kti.
Urban
Polák
Halič
Krakov
Lvov
Praha
21
article
Za provolávání »Na zdar!« a »Czolem!-
účastníci výpravy opustili nádraží. V Havličkové
ulici byli četným obecenstvem pozdraveni
Starosta dr Groš vítá polské
kupectvo na radnici.
Ve velké zasedací síni sturoměstské rad-
nice shromáždili se v neděli o 11 hodině do-
polední polští representanti kupuckého stavu ze
všech tři řiší, aby vyslechli srdačné pozdravení,
které jim učinil primator dr. Groš jménem slo-
vanské Prahy. K uvítání hostů dostavili se čle-
nové presidja, četní členové rady městské
sboru obečních starších a j. v.
Pan Porembski z Krakova oslovil pana
starostu dra, Groše a dal výraz pocitům bratr-
ství, které budou míti v zápěti utužení obehod-
nlch styků. Téší se, že Poláci v Praze nalezli
tak vřelě uvitání a vyslovuje Praze všeho
zdaru.
Pan starosta dr. Groš pro dlovil k hostům
toto uvilání: Slovutní pánové l Jménem král.
hlav. města Prahy dovoluji si vás na této staro-
slavné radnici naši nejupřímněji uvitati a pozdra-
viti. Přiali jste jsko zástupeové bratrského ná-
roda polského, jako representanti hlavních měst
Krakova, Lvova, Poznaně, Varšavy a zároveň
jako zástupcové obchodních a průmyslových
korporací polských k nám do královstvi česká-
ho, abyste navštivili velkolepý podnik naši ob-
chodní a živnoslenské komory, kterým táž
oslavuje letušní jubileum vznešeného našeho
mocnáře, abyste seznali pokrok a rozvoj naše-
ho průmyslu a obchodu a abyste navá zali čilé
Groš
doktor
Porembski
Polák
Havličková ulice
Praha
Krakov
Lvov
Poznaň
Varšava
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
TEREZA TURNEROVÁ
Květy Prahy.
Kdy není Praha krásná? Kdy postrádá
kouzla a půvabu, kdy přestává lákat a pouta
oko krásou nikdy nenasycené?
Snad právě v brzku nastane doba trochu
ztrnulá, kdy zahalí se Praha v šedavý a nežá-
daně sdílný plášť prachu, kdy pozorovaná
s vrehu, ze zahrady Kinské nebo s Petřína
bude vypadat jako v mlhavé siti, jejíž dotel
zakalí krásychtivé oko.
Jinak ale už od časného, šálivého měsíce
března koná přírody pravé divy, odivajíc
svlékajíc Prahu z jednoho květnatého hávu do
druhého.
Pomalu, pomalu, velmi zvolna zelená nej-
dříve terasovitá zahrada fürstenbergská, naska-
kují pupence, rozvijí se hedvábné, krásně ze-
lené, kouzelně měkké listky, ve Stromovce za
čínají nádherné vrby rozpinat své větve jako
paže, chystající se ke gestu prorockému a ja-
koby rozlévaly proudy a prameny čisté, zele-
navé, ve slunci hrající vody. Při cestách kolem
Prahy a i v zahradšch v Praze samotné vy
rostlo zatím moře bílých, červených květů ovoe
ných stromů, aleje zazářily jako mléčná dráha
na večerní obloze a místy růžové květy jabloně
mezi čistou, nedotknutou běli ostatních květo
hlásí se jako první erotické záchvaty v dosud
klidném, nevzbouřeném věku mládl.
Turnerová
Květa
Kinská
Praha
Petřín
23
article
Až srdce zabolelo, když po kratinké řade
dnů zaprášené, málo svlažované cesty v okol
Prahy byly náhle pokryty miliony bilých, jem-
ných lupínků, buď samovolně spadalých, anebo
větrem nelitostně shozených.
Viděla jsem malé holčičky se širáky na
hlavách a s bosýma, nejistě šlapajícíma nož-
kama, jak dosud neuvědoměle, jen instinktivně
pociťují ten odchod první kapitoly jara, Sbíraly
horlivě a opatrně do malých košičků a kabelek
spadalé lupínky. Zeptala jsem se jedné takové
malinké černooké poetky, co sbírá a ona, aniz
by ustala v práci, řekla prostě: »Lupínky, aby
jich vítr neodnesl.«
Pak i rozkvětlé magnolie, krásné, hrdé na
vysokých stonkách opadaly, nastlaly si bílé lože
na měkkých záhonech a v jejich blízkosti vy-
rostlé macešky nejrůznějších barev s pitvornou
Lupínek
Praha
24
article
kočičí visaží se radují, že jejich mnohem tenčí
jemnější květy přetrvají pýchu kalichových hla
viček magnolii.
A modravá, fialová i bílá, na sta a sta
tonů odstíněná záplava bezu zaskvěla se tisíe
krát intensivněji a působivěji než obloha sama
Modrošedavé květy, bohaté jako hrozny a zase
silně modré a rudě fialové s drobnými i větším
kališky vydechují silnou, podmanivou vůní
nedají odtrhnouti nejen zraku, ale celé duši.
stržené tou snivou, měkkou, skromnou krásou.
A bezy nekvetou jen v nádherných zahradách.
i při zdech zcela prostých se modrají.
Právě ve dnech sv.-janských, kdy u oltáře
na mostě Karlově na podiv dnešní době klečelo
v extási několik lidí s tupými výrazy v tvářií ch
krásněly dole pod mostem od hodiny k hodině
dva pěkně rozrostlé, bohatě květem obalene
stromy . ..
Karlov
25
article
Nyní, když bezy už dozpívaly své triumfy
rozkvelly a zase už opadávají tam dva pře-
krásné kaštany velikých větví s tisíci bllých,
vzdorně vzhůru se tyčicích květů. Myslím,že
do takového hustého, tvrdého, silného kašlanu
ani vítr nezaduje a že nic nepohne rovnou.
všemu čelicí linií jeho květu. Jen růžová barva
kaštanů láme charakteristickou tvrdost bllýeh
svíčiček
Také hlohy — vlídné růžové kytičky —
se zasmály už, levandule, vanilky, konvaliny
pyšné, beználadové pivoňky vyplnily záhony za
hrad a překrásné, hnědé a ruděfialové a modre
kosatce, naše domáci orchidee, zakývaly se
na keřich.
A nyní akát se ujal žezla. — Ztělesněná
krása, snivost, čistota, něha ! — Jeho vláčné
větve mají cosi blizkého větvím vrbovým a je-
jich bílé, jemné, těžkou a omamnou vůní od-
dychující hroznové květy visí jako bohaté ky
tice slzí volně kanoucích. Nevím, co znamené
akát v květomluvě — míním ovšem v prav
estelické a výstižné kvělomluvé třeba subjektivní
ale soudím, že právě akát má býti stromem
květem milenců, proto že každý jeho záchvěv
každé sebe tišší zaševelení je záchvěvem
srdce . .
26
article
Letenská stráň porostlá akáty a promíšená
čilimníky, působí úchvatným dojmem; člověk
stoupá a stoupá zcela ponořen v krásu a vůn
toho kouzelného květu, jenž splývá po celé
stráni jako kvetoucí vodopád . . .
Opravdovou čaromoci působí všechny
měkké bílé květy jako akát, bllý bez i jasmln.
Teď už jen lipy čekají na svůj rozkvět,
snad místy i kvetou už a pak záhony zaplaví
růže nesčíslnýcb odstínů barev a různých
forem.
Stromy dosud čisté, neoblížené prachem,
šumí a šumí, fascinují duši, chce se usednout
někde daleko mimo lidský svět, mimo to hemžící
se mraveniště a jen poslouchat jejich ševel, na-
slouchat jejich věčně krásné, melodické hudbě,
jež dovede nervy ztišit a také vzrušit . ..
A jen pro tu krásu květů, pro nesčetnost
jejich barev a tvaru, pro všecko kouzlo jejich
snivosti a němé touhy, jen pro ten stále v duši
znící ševel stromů, pro ten tichý i bouřlivý,
vášnivý jejich šumot stojí život za to, aby
člověk se vzlyčenou hlavou prošel jeho úskalím,
když cestou rok jak rok se rozvijí táž nádhera.
A Praha je tak krásná, tak bohatá na
všecku poesii jara, tak harmonicky splývají její
staré, těžce zachované štíty a fae idy a rudé
prejzové střechy s tou věčně starou a pořá
novou krásou jarní přírody.
A život stojí za to protrpěti jeho rány pro
trochu té krásy . ..
V červnu 1908.
Praha