ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38ff4c90-7632-11dc-83b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 102, place 77, org 14, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. prosince 1908.
4 masthead
Císlo 340
5 article
a odvolávání se německých badatelů k původ- ním českým pracem nejsou již žádnou vzáe- ností v odborně německého literatuře mimopraž- ského původu. — Němci píší v ohromné většině jen německy, Češi při nejmenším česky a něme- cky, mnohdy francouzsky, anglicky a rusky Veřejnost nechť rozváží, kdo se podrobuje větší kenérole vlastní vědecké práce na kolbišti mezi národním! Proti jednomu tvrzení profesora Sauera nutno se důrazně v dvojím směra ohraditi. Týž uvádí proti zřízení druhé české university n- mitku, že poplatnost daňová českého národa není taková, aby mohl požadovati od státu zří- zení nových kulturních institucí. Proti tomu dlužno pronésti předně toto: Universitní profe- sor nemá činiti kulturu předmětem obchodu Kultura se neprodává. Zde neplati: kdovdá tolik dostane tolik, kdo zaplatí více, dostane více kultury. Na kulturu má právo veškoré lidstv celého světa. Kdo s kulturou kramaří a chce ji popřáti pouze bohatý m, jedná barbarsky, byť měl hodnos rektora university. A dále: již sam práce, kterou koná 16 milionů rakouských Slo- vanů pro stát, stačí, aby jim bylo poskytnuto více universit, než tři, které nyní mají, když 9 milionů Němců rakouských má universit pět!
Němec Čech Sauer
6 article
Dále nochťvezme veřejnost k vědomosti následu- jící: Poslední úřadní výkaz udává, že králov- ství české odvádí ze všech daní, jež za rok v eislajtánské polovině říše se vyberou, 25.59 (240 milionů K), tedy více než jednu čtvrüinu veškorých daní říše. Obnos tento složen jest ze 70 mil. korun přimých daní (30), 170 mili- onů korun dávek nepřímých (70%). Morava, od- vádi 9 daní celé říše (84.6 mil. K), stej- nou měrou na přímé a nepřímé daně rozděle- ných. Neni-li spoleblivého měřítka národnostního o povinnosti k daním přímým (ač i tu německá fikce a větší německé poplatnosti není nikým dokázaná), jest jisto, že zdaněním nepřímým jsou široké vrstvy lidově nejvíce a stejně po- stiženy. A uvážíme-li, že v Čechách tvoří 639 a na Moravě 71% všeho obyvatelstva Čechové, nopotřebujame dokazovati, že již nepřímé daně českého národa vyhovují jinak ovšem nemístné podmánce profeserem Saucrem kladené. O tom ovšem nezdá se míti prof. Suuer zdání, nebo vědomky to přehlíží. Jodno neb druhé před kontrolou spravedlivé veřejnosti způsobí zasloužený soud o „otevřeném boji“ pro- fesora Sauer a.
Čecho Morava Čechy Sauer
7 article
Poslední odstavec Sauerovy stati týká se té věty universitní resoluce, která praví, že nochceme moravskou universitu, abychom po- češťovali. K tomu píše prof. Sauer: „Kde chtějí studenti brněnské university nalézti po- stavení, nozaberou-li místa, která byla dosud obsazen příslušníky jiných národních kmenů převážně kmeně německého? „Nechceme un- versitu, abychom počešťovali.“ Znamená-li po- češťovali: z Němců Čechy dělati, pak jest ona věta zcela správnou... Avšak znamená-li po- češťovati to, co dnes znamená: Němce zatlačo- vati, Němce ovládati. Němce utlačovati, pak nesmí tato pyšná fráse obranná zdobiti jako heslo budovu druhé české univorsity, aniž by- chom hlasitě neprotestovali proti této nepravdě? K této části Sauerova článku prones věd- proresvmcké fakulty dr. L. Heyrov- ský, na studentské universitní schůzi v listopadu t. r. konané. Hlavní myšlenkou projevu rektora Heyrovského bylo toto: Morava, která jest ze tři čivrtin obydlena Čechy, má přirozené prá- vo na české úřadniky. Stav dosavadní, kde če- ská země jest spravována německou byrokracií, jest ze základu nespravedlivý, nesprávný, ne- přirozený a neudržitelný. Německá byrokrucie má obsazenu Moravu neprávem a dříve nebo později musí s míst, která drží proti přírozenosti a právu českého národa ustoupiti. Čechové ne- chtějí ani o jedno místo více, než kolik jim př- sluší dle početnosti českého národa na Moravě a nazývá-li tento český požadavek prof. Sauer pečešťováním, ovládáním a utlačováním Němců, snaží se marně touto nesprávnou cestou důvody pro druhou českou universitu seslabiti.“ K tomu budiž dovoleno dodati: Proti kul- turnímu požadavku českého národa staví prof.
Sauerův Sauer Němec doktor L Heyrov Heyrovský Morava Čecho profesor Čechy Morava uno
8 article
Sauer otázku chlebařskou německých kompe- tentů na úřadnieká místa na Moravě. Kam prý ti půjdou — čteme mezi řádky — když místa budou obsazena v české zomi Čechy? Odpověděti možno prof. Sauerevi otáz kou: Proč starají se Němci o osud nových če- ských absolventů a proč současně usilují o roz- množení německých absolventů novou žádunou německou universitou na Moravě? My chceme druhou českou universitu v Brně, jakožto nové ohnisko vzdělanosti pro českou Moravu a celý český národ a jakožto se- meniště české inteligence, potřebné pro tuto českou zemi. Současně protestujeme proti tomu, aby snaha po dosažení našich práv národnost- ních v zemi ze tří čtvrtin české, dosavade však německou byrokracií ovládané, byla prohlášo- vána za násilí na německém kmeni. My Čechové nemáme zapotřebí před evrop- skou veřejností předstírati jiné eíle, než jako skutečně máme, protože náš požadavek jest kaž- dému nepředpojatému Evropanu samozřejmým a spravedlivým. Málo rytířským však jest ten boj, který vedou Němci s Čechy zbraněmi tohe druhu, jakých upotřebil německý rektor univer- sity Sauer a které byly v této stati dostatečně osvětleny. K podobným zbraním český profesor universitní níkdy se nesníží. Pravý kněz a vy- znuvač vědy hlodá, píše a hlásá pravdu a pouze pravdu, ať se jedná o otázku jakoukoliv. My Čechové bojujeme za siv právo pravdou.
profesor Sauerevi Němec Čecho Evropan Sauer Morava Čechy český univerzita v Brno český Morava
9 article
Prof. dr. Otakar Srdínko.
profesor doktor Srdínko
10 article Rozmluva s p. Berezovským
Rozmluva s p. Berezovským o konfliktu rakousko-srhském. (Názory ruského žurnalisty a slovan ského vlastence. Nálada v Srbsku. — Krajní rozvášněnost a vlastenecká od- bodlanost srbského lidu. — Osudnos války srbskorakouské, jež by byla nej- broznějším krveprolitím naší doby. — Válka Slovanů a Něme d.) V Praze, 10. prosince. Mladý ruský žurnalista p. Antonín Antono vič Berezovský, dopisovatel »Nového Vre- mene«, zajel ze Srbska, kde pozoroval poslední pohnuté události a odkud zaslal známý inter- view zahraničního ministra Milovanoviče. na několik dnů do Prahy. Ruský publicista, který je v každém směru zajímavým zjevem, jenž bojoval jako dobrovolník v řadách Burů proti Angličanům, jako důstojník zúčastnil se války rusko-čínské a jako zpravodaj »Nového Vremene« zúčastnil se války rusko japonské, přišel seznámiti se s poměry, jež nastaly v Praze po bouřích proti pangermanismu. Zástupce vel- kého žurnálu ruského přesvědčil se, jaké lži šíři o Češích německý tisk za hranicemi a se- znal pravý obraz »pražské revoluce«. Pan Bere- zovský, prodchnutý vědomím slovanským, bude zajisté upřímným a výmluvným tlumočníkem české věci a českých snah před ruskou ve- řejností. Pan Berezovský poznal důkladně poměry království srbského. Bylo zajímavo zvěděti jebo náhledy o zemi, k níž je upřena pozornost celé Evropy a proto jsem vyhledal ruského žurna- listu, abych s ním promluvil o záležitostech srbských. Pan Berezovský, muž sympatické energické tváře, pravý typ slovanský, s velikou ochotou odpovídal na kladené mu otázky a po- dal velmi zajímavý, ano překvapující výklad o poměrech srbských.
Berezovský Antonín Antono Milovanovič Angličan Ruska Čech Srbsko Praha Nový Vremen Evropa Slovan Nout
11 article
»Jaká je nálada v Sebsku ?- »Krajně roztrpčená proti Rakousku a boje- chlivá«, zněla odpověď. »V tom ohledu jsou Srbové jednomyslni.« »Jsou však jisté rozdíly ve smýšlení?« »Ano. Srbsko je rozdéleno na dvě strany. na lidovou a politiekou. Srbský lid chápe, že jeho siluace je neblahá a trudná, že jeho hospodářský život je ohrožen a vl, že jeho další život je závislý za nynějších poměrů od Ra- kouska. Říše rakousko uherská může způsobi pohromu srhskému obchodu a hospodáťství. Kapsa lidu srbského pociťuje zle tyto okolnosti. Lid srbský je však nanejvýša vlaste- necký. Nenajdete lid tak vášnivě nacionali- stický jako jsou. Srbové. Srb vězí zcela ve tradicích slavné minulosti svého národa, je vy- ehován ve vzpomínkách na boje svých předků za svobodu a náboženství. Cítí, že svazky hlu- boké a nepřekonatelné pojí Srba z království se Srbem z Bosny.. Srbský lid vyrostl ve vědomí, že Rakousko jej ohrožuje a tísní. V jeho mysli bylo nakupeno nesmírné nepřátelství, jež potře- bovalo jediný náraz, aby vybuchlo. Tim ná- razem je annexe Bosny a Hercego- viny, po níž následoval hned výbucho divoké nenávistí srbské proti Rakousku.« »Jaká je povaha srbského lidu ?« »Teď se jeví v eelé své prudkosti. Seb sice má slovanskou velkomyslnost, ale v boji je divoký a kde hájí svá práva, tam je dravcem. Veškerý lid srbský se chystá do boje. Viděl jsem sedmdesá tí- leté starce, kteří se hlásili do řad dobro- volníků. Přicházeli i 12. a 15letí hoši, kteří dokazovali, že mohou již unésti puškua hlásili se o své místo pod národním praporem.
Srba Srb Rakousko Srbsko Bosna
12 article
V některých vesnicích byly dokonce zřízeny sbory ozbrojených žen. Kdyby došlo k válce s Rakouskem, povstalo by celé Srbsko. Nebylo by jediného muže, který by nevyláhl do boje. A ali by svorně všichni, sedláci, inteligenti, měšťáci, úřadníci. Srbové čekají válku. Tuší, že budou k ní donuceni rvpon dářských. Každý lid má ve své historii chvíli kdy jeho národní cit nabude převahy nad vším ostatním. Tato chvile nastala nyní v Srbsků.« Ohledně politických stran srbských vyslovil se na další dotaz pan Berezovský takto: »V popředí stojí velká strana staroradikálo, strana Pašíčova, strana nacionální, jež se sto- tožňuje se smýšlením lidu. Taťo strana touží po osvobození Bosny. Jiný je postup politik strany Ljuba Stojaleviče, bývalého ministerského předsedy, t. zv. mladoradikálů čili samostálců. kteří nynější zlou siluaci srbskou nechtějí ře- šiti politikou srdce, ale politikou rozumu. Tato strana usiluje všemožně o smírné vyřízení kon- Iliktu s Rakouskem a varuje před dobrodruž- stvím válečným. Očekává od konference splnění spravedlivých požadavků srbských. Strana těchto oportunistů srbských odpovidá názorům ministra zahraničních věcí Milovanoviče. Je však neméně vlasteneckého smýšlení nežli staroradikální strana a ve chvíli nebezpečí poslaví se v boji odhod- laně k ochraně vlasti.« »Válka s Rakouskem,« pokračuje p. Be- rezovský, bude zoufalým bojem ce- lého srbského národa. Rakousko do- pouští se chyby, když vyvolává tuto válku, jež mu může býti osudnou. Rakousko nemělo by dráždít srbský lid. Rakouský vyslanec Forgáč popuzuje Srby svým chováním v Bělehradě.
Srba Berezovský Pašíčův Stojalevič Milovanovič Be Forgáč Rakousko Srbsko Srbsk Bosna Bělehrad
13 article
Každou chvíli se stane něco s rakouské strany, čimž je dráždlěn srbský lid. — Válka srbsko rakouská byla by strašná a tak divoká krvavá a zoufalá, ž e by celý svět nad jejími brůzami usitr- nul. Vídél jsem třiválky, čínsko ruskou, jupon- skou a burskou. Žádná však neby la tak děsná, jako by byla válka srb- skorakouská. Srb je v boji zuřivcem a zou- faleem ke všemu odhodlaným. Našel by mnoho pomocníků. ZRuska by příšly celé legie dobro- volníků. Italie neustává zahrnovati Srbsko projevy přátediství. Ilalšti důstojníci a Ganbaldiáni nabízejí srbské vládě své služby « »Jaký význam můze mit válka ta pro ostaln národy?« »Nesmírný! Tato válka může vyvola evropský konflikt. Bude začátkem roz- hodující války meziGermány a Slo- vany. V Srbsku by se jednalo o budoucnost Slovanstva. Bude též rozhodnuto, zda-li Rusko ostane vůdčím státem slovanským, nebo zda-l povoli vlivům cizím. Celý ruský lid je nadšeně oddán. Srbsku.- Pan Berezovský zakončil opělným ujištěním. že celý srbský národ s nadšením půjde do války- »To nebude pravidelná válka, jak se studuje ve vojenských akademiích a na manevrech. To bude levée en masse. Srbové budou bojovati zdivočile a strašně, jako Burové, jako Španělové r. 1807 proti Francouzům. Rakousko bude mít úžasně těžkou práci. Nebude moci postupovati jak by to vyžadovala jeho převalía. Dobude ovšem Běle- bradu, ale Napoleon též dobyl Mloskvy . . «
Válek Srb Berezovský Srba Burová Španěl Francouz Napoleon Srbsko Rusko Rakousko
14 article Říšská rada
Říšská rada Poslanecká sněmovna. (Schůze 115.) Ve Vídni, 9. prosince. (Zvláštní telef, zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní schůze byla velmi zajímavou. Ni- koli proslovem ministerského předsedy barona Bienertha, který minul se účinkem, dozná- vaje souhlasu jen u křesťansko-sociálních po- slanců, nýbrž zvláště řečmi poslanců dra. Mahlera a prof. dra. Masaryka. Sionisti- cký mluvčí nalezl rozhodné akcenty proti ně- mecko-nacionální nesnášenlivosti a brutálnosti, neobávaje se nazvati ji pravým jménem a ne- dada se rušiti výkřiky německých radikálů. Prol. Masaryk pak založil své výklady zvláště na defensivě. Odmíti vměšování se profesorů berlinské university do vnitřních poměrů cislaj- tánských a odsoudil pruský hakatismus, vzná- šeje na bar. Bienertha důvodnou žalobu, že za- sahování Pruska do rakouské politiky podle povinnosti své neodmitl. Předseda Kola polského prof. dr. G ls- biňski mluvil velmi vřele pro autonomii správy a pro národní rovnoprávnost. Jeme mu za jeho plaidoyer po té stránce povděční. Jemu, politiku ve věcech národních uspokojenému nasycenému snadno se mluví. Kdyby byl v si- tuaci našl, v situaci lidí strádajících a bojují- cích ješté za rovné právo, nehleděl by na národní zápasy tak s vysoka, jako činil dnes. Kromě toho dopustil se vůdce haličsko - polsk delegace vážná chyby. Zapomněl, že na lvov- ské universitě byly srážky mezi Poláky a Rusy mnohem prudčí, nežli jaké byly v Praze; zapomněl, že zápas mezi oběma národnoslmi Halič obývajíeími nejen se nezmírnil, nýbrž nabyl povážlivých forem. Proto byl apel, který vznesl na Čechy Němce v království, by se smířili, víc než nemistný.
Bienerth Mahler profesor doktor Masaryk Polák Rus Čecho Němec Vídeň Prusko Praha Halič poslanecký sněmovna
15 article
Proti dru. Adlerovi vyslala strana křesťansko- sociální vůdce antisemitského dělnictva K un- sehaka. Nevíme, je-li tento poslanec pravo- věrným Germánem, pochyhujeme však o tom velice. Jsme mu ale povděční za upřímnost, s kterou pravil: »My jsme ve Vídni po- němčilitisíce a tislce Čechů a pře- vedli jsme je k Němců m.« To jsme dávno věděli a několikráte v těchto listech pověděli, že strana dra. Luegra mnohem více lidí našich odnárodnila, nežli režim libe- rální, avšak s takovou neomaleností a nepokry- tosti nepřiznal se k tomu nikdo ještě tak, jako dnes p. Kunschak, kterýž angažoval svou stranu také pro výhradně německý jazyk v parlamentě a pro výhradný jazyk státní. Zejtra jest první na řadě posl. dr. Per- gelt, posledním řečníkem možná bude starosta Lublaně Hribar. Z Vídně, 9. prosince. (K. k. ) (Začátek schůze ve večerníku.) Když poslanec Masaryk v průběhu své řeči pravil: »Vídeň nesmí se přece považovati pouze za hlavní město Dolních Rakous, nýbrž celé říše. Jsme nuceni odmitnouti tvrzení, jako bychom zde byli peníze sem právě fak jako vý m kanlatíme sná slovné srážce, když posl. Prade zvolal: Právě tak, jako my v Praze! (Výkřiky mezí Čechy.) Posl. Neumann: V. Exc. se přece zcela nic nestalo. Posl. Prade: Praha musí býti dvojjazyčnou. Jako hlavní zemské město musí, předcházeli dobrým příkladem Posl. Tomášek: A říšské hlavní město ne- musí předcházeti dobrým příkladem Posl. Prade: Praha musí býti také hlavním městem pro Němce v Čechách. Posl. Neumann: Byla to vaše strana, která prohlásila druhou zemskou řeč na středních školách za nepovinnou. — Posl. Masaryk (pokračuje): Další stálou a mocně působíci příčinou vzrušení v Čechách je způsob, jak se jedná v Prusku proti Polákům a Slovanům.
Adler Germán Čecho Němec Kunschak Hribar Masaryk Posl Neumann Tomášek Polák uno Vídeň Dolní Rakousy Praha Čechy Slovan
16 article
Našimi poměry je vinna vláda. Do správy vniklaanarchie, která ovšem musí zanášet anarchii do nejširších kruhů. Mlinister- ský předseda poukazoval na obtlžnou zahraniční situaci, ale nezmínil se ani slovem o událo- stech v Berlíně, kde shromáždění stu- dentů a prolesorů vyslovilo se prot našemu lidu a Slovanům způsob e m, klerý mobl mu uložiti za povinnos náležitý odpor. Rečník uvádí řečí jednotlivých profesorů na oné schůzi. Mluvil li profesor Roethe busitech a jesuilech, přál by si řečník, abychom byli husily, neboť Hus jest jednou ze skvělých postav českého lidu, takový charakter, takový velikán, který sám dostačí za důkaz, že jsme národem kul- turním. (Pochvala.) Myslil-li profesor Rosthe, že netřeba mluvit hloupých pražských studentech, kteří nasazují život. že miluje lakové heroické hlouposti, jsou-li jen he- roismem, pak prohlašuje řečník, že takového beroismu nemituje. Kdo smýšlí pokrokově a demokraticky. do poručí studentu a každému prác a jen práci. Žádný národ nežádá nyní od svých příslušníků obětování života. To jest překonaným slanoviskem. Každý národ požaduje od svých pří- slušníků, aby proň pracovali, Moderní stu dent má dědati politiku, ale sluší od něho žádati, aby se pro politickou prácí připravoval vědecky, aby mohl dě- lali poliliku, která by nebyla polilikou demagogiea ulice. (Pochvala.) Naproti prof. Wagnerovi, který se opovážil tvrditi, že Stované v dějinách světa a kul- tury nevytvořili dosud ničeho, a který na otázku dra.
Rečník Hus profesor Wagner Berlín Slovan způsob e profesor Rosthe
17 article
Kramáře, zda by se s polskými studenty z Haliče. kteří by přišli do Berlína podporovati své soudruhy proti pruskě vládě, jednalo také tak, jako s říšsko- německými studenty v Praze, odpověděl: »To je něco jiného,« prohlašuje řečník: To jest právě smutným na chauvinismu, že sám o sobě jest bezeharakterním a bez- zásadovým. Žádá se stále a stále čistota plemene, čistota smýšlení. Ale přijme se darebák nemající naprosto žádného přesvědčení, spáchá-li zradu na svém lidu. Zde nejde o otázku kultury, nýbrž o otázku práva. Každá vláda v Rakousku má ústavou zsručená práva. Naproti prof. Lisztovi zdůrazňuje řečník, hlásá-li se plemenná záší, děje se tak mnohem více s ně- mecké strany. S citem národním má se věc jako s každým citovým směrem. Z národnostl je živo již velmi mnoho obchodníků. U nás i u vás. (Hlučná pochvala.) Vytýká-li se s německé strany Slovanům barbarství a chauvinismus, poukazuje řečník na debatu, která byla v posledních dnech v říšském sněmu německém o důlní katastrole v »Radboda«. Tam bylo zjištěno, že polští děl- níci ve svých organisacíeh ve Vest- fálsku se zřetelem na spolkový zá kon nesmějí mluviti polsky a dále konstato- váno, že toto důlní neštěstí bylo do jisté míry nepochybně zavině no tímto spolkovým zákone m. Je-li něco bar- barského, je barbarským hakatismu s a zpu- sob, jak se jedná v Prusku se Slovany. Ani Německo, ani německý národ není vinen, tímto neuvěřitelným barbarstvím vinnou je pru ská vláda, proti které se staví i nejlepší Němci. Také Bülow vyslovil politování nad pražskými výtržnostmi.
profesor Liszt Němec Bülow Halič Berlín Praha Rakousko Vesta Německo Slovan
18 article
Řečník poukazuje na řeč posl. Lattmanna v něme- ckém říšském sněmu, který pravil, že by si byl přál kdyby se byl Bülow vyslovil jasněji, že Německo přátelsky působilo na rakou- skou vládu. aby byla aspoň německá universita v Praze udržena. Řečník se táže ministerského předsedy výslovně, je-li mu o takovémto přátelském působení cizího státu na náš stát něco známo? Je tomu tak? Proč leda dnes zde neprohlásil ihned energick veto proti tomuto zasahování cirí vlá dy? Mluví li Němci o potlačování, jsou na omylu. Pociťují skutečnost, že nejsou sami v Rakousku pány. Uniká jim ovšem současně se sílením Slovanů a ostalních národů dřívější centralistické němectví. Ale německý národ a německá kultura dotčeny tím nejsou. Naopak je pro ně výhodou, vzdají-li s tohoto centralistického, de facto stále ješlě poněkud germanisujícího němectví. Německé měšťáctvo nechápe, že čeští dělníci chtějí míti školy pro své děti. To je vlastní předmět sporu mez Němei a námi. A přece: Proč má býti dítě če- ského dělníka germanisováno? Pracuje přece pouze svým mozkem a svými svaly a ne ústy a jazykem. Proč by se mu nemělo dostati školy, aby bylo po- kud možno nejdřive vyzbrojeno do boje o životz To není boj muže proti muži, nýbrž boj muž s dítětem. Tato hromadná potlačování našich menšin byla školními úřady v Praze uznána za ne- zákonná. Rekursy dostaly se k ministru Marchetovi a ten je nechať klidně ležeti ve své pověstné zá- suvce. Národní boj Čechů s Němci jo zvláště hospodařskou a sociální otáz- kou, což vysvíta již z toho, že vlastní boj se vede v městech a ne na venkově. Je to německý ka pitalismus, který stojí proti českým dělníkům resp. proti hospodářsky slabším Čechům. Posl. Wolí deklamoval ve své poslední řeči z Nietsche a mluvil o plavé bestii.
Bülow Němec Marchet Čecho Posl Německo Praha Rakousko Slovan
19 article
Tato plavá bestie není jistě lev a tygr, není ani vík, je de facto tele a to zlaté tele a p. Wolfa jeho soudruzi j ou jeho kněžími. Wolí nenahlíží, že roztržením země, kterému chce, bude dosaženo pouze tolik, že potom teprve nastane česká mnvase do tak zv. čistě německého území. Němečtí kapitalisté po- užívají českých dělníků, poněvadž jsou dobří a la- ciní a především proto, že se dají ve své neznalosti poměrů a jazyka využitkovati jako stávkokazi. Poku německočeský národní boj je také otázkou politi- ckou, musí býli vina svalena na úpadek liberalismu u nás i u vás. Sůpadkem tohoto libera- lismu objevila se neobyčejná zbabě- lost a politicky nejpovážlivější zjevy a především se ukázalo, že se ve Vídni a v Čechách provozuje dvojí politika.
Wolf Pok Vídeň Čechy německočeský národní boj
20 article
Klasickým důkazem této politiky byl uklidňující telegram, který byl ve Vídni stylisován a odeslán ještě dřive než přišel do Prahy, bylo konstatováno, že bílé není bllým, nýbrž černým. Povstala v ny- nější době jakási anonymuí politika, jakýsi quasi-demokratismus a quasi-radika- lismus. A tím se vysvětluje nejasnost situace. Právě proto, že rozhořčení nabylo takových rozměrů, musí se dospěti a musí dojíti mezi Němci a Čechy v Čechách k mužné dohodě a že nebude v Rakousku dříve pokoje, dokud se oba tyto narody nedohodnou, Požadavky Čechů jsou jlstě nej- spravedlivější. Žádají především a stále druhou universitu v Brně, stojí na stano- vku, zu k uonode muze aoj s blediska svobod- myslného a demokratického, od národa k národu, o muže k muži, t. j., že obecné hlasovae právo bude třeba zavésti netolik v parlamentě, nýbrži vzemském sněmu a v obelch. (Hlučná pochvala a potlesk.) Kdybychom chtěli demokraticky poctivě přistou- pili k dílu, musili bychom dále požadovati, a by se konečně také zahraniční politi k zdemokratisovala. Zjevy při jubilejní annex každému nutně a zřejmě ukázaly, že
Němec Čecho Vídeň Praha Čechy Rakousko Brno
21 article
absolutismus v zahraniční politice ohrožuje vnitřní život říše. Je třeba toliko viděti jakou žalostnou úlohu braje nyní Rakousko v řadách národů a jak jest i naproti malým ststům bezmocné V Německu vyslovili se nejen sociální demokraté nýbrž i liberálové a stoupenci Podbielského pro absolutismu falešného monarchismu. Monarch ckým diletantismem a Kruppový m děly nelze národům nadále vládnouti (Hlučná pochvala.) Působí též žalostným dojmem, dáváme-li si zde nyní překolkovati náš patriotismus. Žádáme, praví řečník, by české země byly spravovány svobodomyslně a demokraticky. Nechceme již toto staré rakušanství. Nemáme již citu pro to, co vy nazýváte rakouským, pro toto staré rakouské hospodářství Ovšem by musila především vláda v české otázce sledovali jině my- šlenky, cíle a směry, abychom dospěli k dohodě. T ovšem předpoklidá, aby vláda o české otáze vůbec měla ponětí. V nynější době llačí se do popředí křesťansko-sociální strana a chee se státi stranou říšskou, Připoušlím, že bychom v Ra- kousku měli miti také slušnou stranu konservativní. avšak co křesťansko-sociální strana až dosud vyko- nala, dokazuje pouze, že není schopna stáli se stranou v pravdů konservalivní. S byzantumismem, kterého p.
Kruppová Rakousko Německo křesťanskýsociální strana
22 article
Bielohlawek nyní tak užívá, neda se v Rakousku jit ničeho poříditi. Nejen Čechové a jiní Slované, také Němci jsou již syti tohoto monarehisti- ckého, legitimistického byzantimismu. Politika zpropitného, která se zde nyní provozuje, korrumpovala tuto sně movnu a proti této korrupci. která se nám nyní hledi upraviti ve jménu ju- bilea, jsme nuceni zaujati stanovisko. Řečník konečně prohlašuje, že dle jeho náhledu žádný Čech nemůže hlasovati pro pilnost nebo me ritum návrhu, o němž se právě jedná. (H'učná po- chvala a potlesk.) Posl. Globiňski: Povinností parlamentu mělo by býti se zřetelem na četná n přátelství proti moc- nářství a na jeho ohrožování z venčí odmilnouti jednomyslně a rozhodně nejnesmyslnější výtky, avšak vnitiní národnostní spory a nepokoje nemají konce- Zkušenosti z posledních desítiletí dokazují, že
Bielohlawek Čecho Slovan Němec Čo Posl Rakousko
23 article
obrození Rakouska přeměnou jeho ústavních základů v duchu samo správy po stránce administrativní, hospodářské a f- nanční, v duchu národní a politické rovnoprávnosti všech národů je jediným prostředkem, aby odstra- něny byly události z poslední doby, ochromující sílu télo říše a jich zhoubné následky. (Hlučný souhlas.) Uměle zavedený centralismus plodl odstředivé síly a vede k rušení státní jednoty, kdežto zachovávání zemské samosprávy a práv království a zemí zavádí předpoklady pro národnostní sblíženi a je s to vzbu- zovati potřebu silného jednotného státu. (Souhlae u Poláků.) Tvůrci autonomistického říjnového diplomu ne- obělovali, jak se jim pozdě autory únorové ústavy vytýkalo, zásadu státní jednoty federalismu, nýbrh vystihti správně pšychologii a náchylnost rakouských národů a státní ústavu snažili se jim přizpůsobiti. My Poláci byli jsme vždy přesvědčeni, a trváme na přesvědčení, že posunutí ústavních základů říjnového diplomu mělo pro Rakousko neblahé následky. V cíle- vědomém návratu k základům řljnového diplomu spatřujeme tudíž také jediný prostředek, jímž dá se čeliti proudům a událostem sílu této říše ochromujl cím. (Souhlas Poláků.) Je skutečně pro Rakousko zahanbujícím a tra ným, mohlo- li se za příčinou
Polák Rakousko
24 article
připojení Bosny a Hercegoviny k říši v evropském tisku ujmouti nařčení, že aunexe jest úkladem proti autonomii a přirozeným právům bosenského lidu. My, státní občaně rakouští, považu- jeme naopak annexi za nutný politický přechod, aby bosenskému lidu dostalo se ústavních práv, byla tem zavedena úplná samospráva a bosensko herce- govskému lidu bylo zabezpečeno provádění sebeurčo- vacího práva. (Pochvala Poláků) My Poláci jsme. pevně odhodlání uplatniti po té stránce svůj poli- tický vliv a litujeme pouze, že bosenský lid musil postrádati následkem své tísnivé politické situace dobrodiní a výhod samosprávy a života ústavního, a spoléháme na to, že tento parlament schválí jen takovou ústavu v Bosně, jež zbudována je na usku- tečnění sebeurčovacího práva lidu v rámci tohoto mocnářství. (Hlučný souhlas Poláků.) Zdánlivá samospráva, jíž požívají nynírakouské země, je nevyčerpatelným zdrojem ne- spokojenosti a stížnostía nemůže pro- spívati zásadě státní jednoty. (Hlučná pochvala Poláků.) Mluvě o otázce národní autonomie prohlašuje řečník, že nové rozdělení Rakouska na nové territoriální skupiny by bylo spíše příčinou války všech proti všem, než základem národního míru. Stěžuje si do ullačování Poláků ve Slezsku a v Bukovině, odmítá výtky o potlačování Rusu v Haliči a prohlašuje, že postavení ruského obyva- telstva vybovuje dokonale zásadám rovnoprávnosti. Přál by si jen, aby krajané ve Slezsku a Bukovině měli obdobné postavení, jako ruský lid v Haliči.
Polák Rus Bosna Hercegovina Boseň Rakousko Slezsko Bukovina Halič
25 article
Poukazuje na veliké úkoly, které mají býti vy- řízeny a brojí proti poslancům, kleří zatarasují cestu k vyřízení těchto předloh pilnými n á- vrhy. Takový postup je způsobilým k tomu, aby tato lidová sněmovna byla lidu odcizena a nutno ho co nejrozhodněji odsouditi. (Pochvala meri Poláky.) Zvláštní rakouské národní problémy nelze zdárně řešiti teoretickou šablonou, nýbyž se. zřetelem na všechny individná ní poměry. Musíme hledati prostředky a cesty, abychom zjednali základy národního sblížení. K tomu jsou v prvé řadě povo- láni zástupcí zemského sněmu, v neposlední řadě jsou k tomu zavázání zástupci lidu v parlamentěa ústřední vláda. Nemůžeme připustiti, aby výtrž- nostmi jednotlivých národních ztřeštěnců a vzbou- řenými národními vášněmi byly ohrožovány a obě- továny největší statky pokroku. Řečník vyzývá ko- nečně jménem polského klubu zástupce stran v sporu: Neopomeňme hledati prostředky, abychom zjednali základ pro sblížení národů a zří zení parla- mentní vlády. Snažme se a zanechme všeho, co by nás mohlo odlučovati a držme se toho, co jest všem společno a draho. (Hlučná pochvala a putlesk mezi Poláky.)
Polák
26 article
Posl. Kunschak vytýkal sociálním demokratům, že zdrželi rychlé vyřízení sociálního pojištění. Kře- sťanští sociálové jsou si plně vědomi své příslušnosti k německému nirodo; germani so- vali ve Vídni a Dolních Rakousích ve mnohých případech. K řešení národnostní otázky musí se národnosti umět dorozumívati, k tomu prý třeba dorozumivací řeči a to můž býti pouze německá. Křesťanští sociálové mají v sobě dosti síly, nechtějí však hájiti právo něme- ckého lidu v Rakousku proti jistým Němcům. (Hlučná pochvala křesťanských sociálů.) Posl. Marckhl svaloval vinu za event. zpoždění sociálního pojištění na původce událostí v Praze Lublani. Velkoslovanské hnutí nachází n severu i na jihu nadšené stoupence. Vysvětluje se t váhavou vládní politíkou. Kdyby byla vláda včas zasáhla, nebylo by došlo ani k osudným obětemv Lublani, ani k vyhlášení stanného práva v Praze. O uskotečnění koalice pochybuje. Němečtí po- krokovci mohli by se zúčastniti vlády jen, bude-li jim dána pevná a bezpečná záruka, že nebude uči- něn pokus poškodití svobodomyslné Němce v jejich svobodomyslných a národních právech. Posl. Cenei tázal se se zřetelem k tomu, že ná- rodní ministr-krajan vystoupit jednostranně proti Vlacbům o událoctech na vídeňnké univernilč, ne- bylo-li by dobře zrušit instituci ministrů-krajano.
Posl Němec Cenei Kře Vídeň Dolní Rakousy Rakousko Praha Lublaň Lublaň Praha
27 article
Troufá, že bude proveden ve prospěch vlašských krajů stanovený program a min. předseda splní svou dnešní přípověď. Pokud jde o sídlo university, jest na biledni, že vlašská vysoká škola m ůž býti zřízena jen na vlašské půdě a t v Terstu. Rečník stěžoval si dál do odstrkování Vlach ve státní službě a přimlouval se za jmenování vlaš- ského náměstka místodržitelova v Tyrolsku. Vláda je povinna zasazovati se všemi silami, aby všem národnostem děto se po právu. Ná- rodní doboda nesmí se omeziti na Němce a Čechy. Rokování bylo potom přerušeno a schůze po přečtení došlých spisů v 6 hodin skončena. Prvním odstavcem jednacího pořadu zejtřejšt schůze bude volba 4 místopředsedů a 4 za- pisovateld. Mezi došlými spisy byly návrhy posranců: Nen- manna a sp. o systemisování místa soudního ad- junkta u okres. soudu smíchovského; Čecha a sp. na povolení kvoty k udržování budov předměstím pražským při reformě domovní daně. Dolazy podali mezi jinými poslanci: Fresl sp. o vypuzení českých trhovců z různých výročních trhů v Čechách; — dr. Masaryk a sp. po něme- ckých výtržnostech v Nov. Jičině; — Čech a sp. po udělení mimořádného st. příspěvku kuratoriu dvoutřídní obchodní školy nového obchodního gremia v Praze; Bernt a sp. po utiskováni českých men- šin v německé části Čech.
Vlach Němec Čecho Masaryk Bernt Terst Tyrolsko Čechy Praha Nen
28 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. prosince. (Doplnění če- ské techniky brněnské.) Ve vídeňských úřadních novinách se ohlašuje, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. listopadu schvaluje se, aby se při české technice v Brně zřídilo nové, čtyřleté oddělení pro kulturní tech- niku, a sice již ve studijním roce 1908—9. Současně mění se na německé technice brněn- ské dosavadní tříletý kulturně-technicky kurs ve čtyřlelý. V Praze, 8. prosince. (Postup germa- nisace na Drávě.) „Slov. Narod“ otiskuje pozoruhodnou studii o tom, jak germanisace po- stupuje po celém jazykovém pomezí v Koruta- nech a jižním Štyrsku, takže němectví blíží se již ke břehům řeky Drávy, jež do nedávna byly ještě ryze slovinské. Vedle všeněmeckého „šul- ferajnu“, který poněmčováním loupí ve školách slovinskému národu mládež, jeví se pro Slo- vince zvláště nebezpečnou činnost „Südmarky“, jež si obrala za úkol expropriaci slovinské půdy. Není tomu dávno, co obešla slovinskými časo- pisy truchlivá zpráva, že Němci pomocí „Süd- marky“ dostali do svých rukou obec Šent Ilj u Mariboru; nyní se sděluje, že jiná obec v témž okrese Kršnica, ve které bylo r. 1900 vedle 52 Němců ještě 227 Slovinců, je dnes už téměř celá německá. „Südmarka“ skoupila tam v po- slední době šest velkých, sedm středních a pět malých usedlostí, celkem se 700 jitry pozemků a osadila je Němci. O další prodeje slovinské půdy se vyjednává. Maribor ležel uprostřed úze- mí ryze slovinského; dnes severní část okresu je již tak poněmčena, že německá půda sáhá té- měř k zamému městu a tedy k řece Drávě. Podobný postup germanisace na levém bře- hu Drávy možno v posledních letech sledovati od západních Korutan až k uherským hranicím ve Štyrsku. R. 1890 bylo na levém břehu Drávy od západu až po Maribor ještě 37 čistě
Němec Praha Brno Dráva Korut Štyrsko Maribor Korutany oddělený pro kulturní technickýnika