2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. prosince 1908.
5
article
a odvolávání se německých badatelů k původ-
ním českým pracem nejsou již žádnou vzáe-
ností v odborně německého literatuře mimopraž-
ského původu. — Němci píší v ohromné většině
jen německy, Češi při nejmenším česky a něme-
cky, mnohdy francouzsky, anglicky a rusky
Veřejnost nechť rozváží, kdo se podrobuje větší
kenérole vlastní vědecké práce na kolbišti mezi
národním!
Proti jednomu tvrzení profesora Sauera
nutno se důrazně v dvojím směra ohraditi. Týž
uvádí proti zřízení druhé české university n-
mitku, že poplatnost daňová českého národa
není taková, aby mohl požadovati od státu zří-
zení nových kulturních institucí. Proti tomu
dlužno pronésti předně toto: Universitní profe-
sor nemá činiti kulturu předmětem obchodu
Kultura se neprodává. Zde neplati: kdovdá tolik
dostane tolik, kdo zaplatí více, dostane více
kultury. Na kulturu má právo veškoré lidstv
celého světa. Kdo s kulturou kramaří
a chce ji popřáti pouze bohatý m,
jedná barbarsky, byť měl hodnos
rektora university. A dále: již sam
práce, kterou koná 16 milionů rakouských Slo-
vanů pro stát, stačí, aby jim bylo poskytnuto
více universit, než tři, které nyní mají, když
9 milionů Němců rakouských má universit pět!
Němec
Čech
Sauer
6
article
Dále nochťvezme veřejnost k vědomosti následu-
jící: Poslední úřadní výkaz udává, že králov-
ství české odvádí ze všech daní, jež za rok
v eislajtánské polovině říše se vyberou, 25.59
(240 milionů K), tedy více než jednu čtvrüinu
veškorých daní říše. Obnos tento složen jest ze
70 mil. korun přimých daní (30), 170 mili-
onů korun dávek nepřímých (70%). Morava, od-
vádi 9 daní celé říše (84.6 mil. K), stej-
nou měrou na přímé a nepřímé daně rozděle-
ných. Neni-li spoleblivého měřítka národnostního
o povinnosti k daním přímým (ač i tu německá
fikce a větší německé poplatnosti není nikým
dokázaná), jest jisto, že zdaněním nepřímým
jsou široké vrstvy lidově nejvíce a stejně po-
stiženy. A uvážíme-li, že v Čechách tvoří 639
a na Moravě 71% všeho obyvatelstva Čechové,
nopotřebujame dokazovati, že již nepřímé daně
českého národa vyhovují jinak ovšem nemístné
podmánce profeserem Saucrem kladené.
O tom ovšem nezdá se míti prof. Suuer zdání,
nebo vědomky to přehlíží. Jodno neb druhé
před kontrolou spravedlivé veřejnosti způsobí
zasloužený soud o „otevřeném boji“ pro-
fesora Sauer a.
Čecho
Morava
Čechy
Sauer
7
article
Poslední odstavec Sauerovy stati týká
se té věty universitní resoluce, která praví, že
nochceme moravskou universitu, abychom po-
češťovali. K tomu píše prof. Sauer: „Kde
chtějí studenti brněnské university nalézti po-
stavení, nozaberou-li místa, která byla dosud
obsazen příslušníky jiných národních kmenů
převážně kmeně německého? „Nechceme un-
versitu, abychom počešťovali.“ Znamená-li po-
češťovali: z Němců Čechy dělati, pak jest ona
věta zcela správnou... Avšak znamená-li po-
češťovati to, co dnes znamená: Němce zatlačo-
vati, Němce ovládati. Němce utlačovati, pak
nesmí tato pyšná fráse obranná zdobiti jako
heslo budovu druhé české univorsity, aniž by-
chom hlasitě neprotestovali proti této nepravdě?
K této části Sauerova článku prones
věd-
proresvmcké fakulty dr. L. Heyrov-
ský, na studentské universitní schůzi v listopadu
t. r. konané. Hlavní myšlenkou projevu rektora
Heyrovského bylo toto: Morava, která jest
ze tři čivrtin obydlena Čechy, má přirozené prá-
vo na české úřadniky. Stav dosavadní, kde če-
ská země jest spravována německou byrokracií,
jest ze základu nespravedlivý, nesprávný, ne-
přirozený a neudržitelný. Německá byrokrucie
má obsazenu Moravu neprávem a dříve nebo
později musí s míst, která drží proti přírozenosti
a právu českého národa ustoupiti. Čechové ne-
chtějí ani o jedno místo více, než kolik jim př-
sluší dle početnosti českého národa na Moravě
a nazývá-li tento český požadavek prof. Sauer
pečešťováním, ovládáním a utlačováním Němců,
snaží se marně touto nesprávnou cestou důvody
pro druhou českou universitu seslabiti.“
K tomu budiž dovoleno dodati: Proti kul-
turnímu požadavku českého národa staví prof.
Sauerův
Sauer
Němec
doktor
L Heyrov
Heyrovský
Morava
Čecho
profesor
Čechy
Morava
uno
8
article
Sauer otázku chlebařskou německých kompe-
tentů na úřadnieká místa na Moravě. Kam prý
ti půjdou — čteme mezi řádky — když místa
budou obsazena v české zomi Čechy?
Odpověděti možno prof. Sauerevi otáz
kou: Proč starají se Němci o osud nových če-
ských absolventů a proč současně usilují o roz-
množení německých absolventů novou žádunou
německou universitou na Moravě?
My chceme druhou českou universitu
v Brně, jakožto nové ohnisko vzdělanosti pro
českou Moravu a celý český národ a jakožto se-
meniště české inteligence, potřebné pro tuto
českou zemi. Současně protestujeme proti tomu,
aby snaha po dosažení našich práv národnost-
ních v zemi ze tří čtvrtin české, dosavade však
německou byrokracií ovládané, byla prohlášo-
vána za násilí na německém kmeni.
My Čechové nemáme zapotřebí před evrop-
skou veřejností předstírati jiné eíle, než jako
skutečně máme, protože náš požadavek jest kaž-
dému nepředpojatému Evropanu samozřejmým
a spravedlivým. Málo rytířským však jest ten
boj, který vedou Němci s Čechy zbraněmi tohe
druhu, jakých upotřebil německý rektor univer-
sity Sauer a které byly v této stati dostatečně
osvětleny. K podobným zbraním český profesor
universitní níkdy se nesníží. Pravý kněz a vy-
znuvač vědy hlodá, píše a hlásá pravdu a pouze
pravdu, ať se jedná o otázku jakoukoliv.
My Čechové bojujeme za siv
právo pravdou.
profesor
Sauerevi
Němec
Čecho
Evropan
Sauer
Morava
Čechy
český univerzita v Brno
český Morava
9
article
Prof. dr. Otakar Srdínko.
profesor
doktor
Srdínko
10
article
Rozmluva s p. Berezovským
Rozmluva s p. Berezovským
o konfliktu rakousko-srhském.
(Názory ruského žurnalisty a slovan
ského vlastence. Nálada v Srbsku. —
Krajní rozvášněnost a vlastenecká od-
bodlanost srbského lidu. — Osudnos
války srbskorakouské, jež by byla nej-
broznějším krveprolitím naší doby. —
Válka Slovanů a Něme d.)
V Praze, 10. prosince.
Mladý ruský žurnalista p. Antonín Antono
vič Berezovský, dopisovatel »Nového Vre-
mene«, zajel ze Srbska, kde pozoroval poslední
pohnuté události a odkud zaslal známý inter-
view zahraničního ministra Milovanoviče.
na několik dnů do Prahy. Ruský publicista,
který je v každém směru zajímavým zjevem,
jenž bojoval jako dobrovolník v řadách Burů
proti Angličanům, jako důstojník zúčastnil se
války rusko-čínské a jako zpravodaj »Nového
Vremene« zúčastnil se války rusko japonské,
přišel seznámiti se s poměry, jež nastaly v Praze
po bouřích proti pangermanismu. Zástupce vel-
kého žurnálu ruského přesvědčil se, jaké lži
šíři o Češích německý tisk za hranicemi a se-
znal pravý obraz »pražské revoluce«. Pan Bere-
zovský, prodchnutý vědomím slovanským, bude
zajisté upřímným a výmluvným tlumočníkem
české věci a českých snah před ruskou ve-
řejností.
Pan Berezovský poznal důkladně poměry
království srbského. Bylo zajímavo zvěděti jebo
náhledy o zemi, k níž je upřena pozornost celé
Evropy a proto jsem vyhledal ruského žurna-
listu, abych s ním promluvil o záležitostech
srbských. Pan Berezovský, muž sympatické
energické tváře, pravý typ slovanský, s velikou
ochotou odpovídal na kladené mu otázky a po-
dal velmi zajímavý, ano překvapující výklad
o poměrech srbských.
Berezovský
Antonín Antono
Milovanovič
Angličan
Ruska
Čech
Srbsko
Praha
Nový Vremen
Evropa
Slovan
Nout
11
article
»Jaká je nálada v Sebsku ?-
»Krajně roztrpčená proti Rakousku a boje-
chlivá«, zněla odpověď. »V tom ohledu jsou
Srbové jednomyslni.«
»Jsou však jisté rozdíly ve smýšlení?«
»Ano. Srbsko je rozdéleno na dvě strany.
na lidovou a politiekou. Srbský lid chápe, že
jeho siluace je neblahá a trudná, že jeho
hospodářský život je ohrožen a vl, že jeho další
život je závislý za nynějších poměrů od Ra-
kouska. Říše rakousko uherská může způsobi
pohromu srhskému obchodu a hospodáťství.
Kapsa lidu srbského pociťuje zle tyto okolnosti.
Lid srbský je však nanejvýša vlaste-
necký. Nenajdete lid tak vášnivě nacionali-
stický jako jsou. Srbové. Srb vězí zcela ve
tradicích slavné minulosti svého národa, je vy-
ehován ve vzpomínkách na boje svých předků
za svobodu a náboženství. Cítí, že svazky hlu-
boké a nepřekonatelné pojí Srba z království
se Srbem z Bosny.. Srbský lid vyrostl ve vědomí,
že Rakousko jej ohrožuje a tísní. V jeho mysli
bylo nakupeno nesmírné nepřátelství, jež potře-
bovalo jediný náraz, aby vybuchlo. Tim ná-
razem je annexe Bosny a Hercego-
viny, po níž následoval hned výbucho divoké
nenávistí srbské proti Rakousku.«
»Jaká je povaha srbského lidu ?«
»Teď se jeví v eelé své prudkosti. Seb
sice má slovanskou velkomyslnost, ale v boji
je divoký a kde hájí svá práva, tam
je dravcem. Veškerý lid srbský se
chystá do boje. Viděl jsem sedmdesá tí-
leté starce, kteří se hlásili do řad dobro-
volníků. Přicházeli i 12. a 15letí hoši,
kteří dokazovali, že mohou již unésti puškua
hlásili se o své místo pod národním praporem.
Srba
Srb
Rakousko
Srbsko
Bosna
12
article
V některých vesnicích byly dokonce zřízeny
sbory ozbrojených žen. Kdyby došlo
k válce s Rakouskem, povstalo by celé
Srbsko. Nebylo by jediného muže, který by
nevyláhl do boje. A ali by svorně všichni,
sedláci, inteligenti, měšťáci, úřadníci. Srbové
čekají válku. Tuší, že budou k ní donuceni
rvpon
dářských. Každý lid má ve své historii chvíli
kdy jeho národní cit nabude převahy nad vším
ostatním. Tato chvile nastala nyní v Srbsků.«
Ohledně politických stran srbských
vyslovil se na další dotaz pan Berezovský
takto:
»V popředí stojí velká strana staroradikálo,
strana Pašíčova, strana nacionální, jež se sto-
tožňuje se smýšlením lidu. Taťo strana touží
po osvobození Bosny. Jiný je postup politik
strany Ljuba Stojaleviče, bývalého ministerského
předsedy, t. zv. mladoradikálů čili samostálců.
kteří nynější zlou siluaci srbskou nechtějí ře-
šiti politikou srdce, ale politikou rozumu. Tato
strana usiluje všemožně o smírné vyřízení kon-
Iliktu s Rakouskem a varuje před dobrodruž-
stvím válečným. Očekává od konference splnění
spravedlivých požadavků srbských. Strana těchto
oportunistů srbských odpovidá názorům ministra
zahraničních věcí Milovanoviče. Je však neméně
vlasteneckého smýšlení nežli staroradikální strana
a ve chvíli nebezpečí poslaví se v boji odhod-
laně k ochraně vlasti.«
»Válka s Rakouskem,« pokračuje p. Be-
rezovský, bude zoufalým bojem ce-
lého srbského národa. Rakousko do-
pouští se chyby, když vyvolává tuto válku, jež
mu může býti osudnou. Rakousko nemělo by
dráždít srbský lid. Rakouský vyslanec Forgáč
popuzuje Srby svým chováním v Bělehradě.
Srba
Berezovský
Pašíčův
Stojalevič
Milovanovič
Be
Forgáč
Rakousko
Srbsko
Srbsk
Bosna
Bělehrad
13
article
Každou chvíli se stane něco s rakouské strany,
čimž je dráždlěn srbský lid. —
Válka srbsko rakouská byla by strašná
a tak divoká krvavá a zoufalá, ž e by
celý svět nad jejími brůzami usitr-
nul. Vídél jsem třiválky, čínsko ruskou, jupon-
skou a burskou. Žádná však neby la
tak děsná, jako by byla válka srb-
skorakouská. Srb je v boji zuřivcem a zou-
faleem ke všemu odhodlaným. Našel by mnoho
pomocníků. ZRuska by příšly celé legie dobro-
volníků. Italie neustává zahrnovati
Srbsko projevy přátediství. Ilalšti
důstojníci a Ganbaldiáni nabízejí srbské vládě
své služby «
»Jaký význam můze mit válka ta pro ostaln
národy?«
»Nesmírný! Tato válka může vyvola
evropský konflikt. Bude začátkem roz-
hodující války meziGermány a Slo-
vany. V Srbsku by se jednalo o budoucnost
Slovanstva. Bude též rozhodnuto, zda-li Rusko
ostane vůdčím státem slovanským, nebo zda-l
povoli vlivům cizím. Celý ruský lid je nadšeně
oddán. Srbsku.-
Pan Berezovský zakončil opělným ujištěním.
že celý srbský národ s nadšením půjde do války-
»To nebude pravidelná válka, jak se studuje ve
vojenských akademiích a na manevrech. To bude
levée en masse. Srbové budou bojovati zdivočile
a strašně, jako Burové, jako Španělové r. 1807
proti Francouzům. Rakousko bude mít úžasně
těžkou práci. Nebude moci postupovati jak by
to vyžadovala jeho převalía. Dobude ovšem Běle-
bradu, ale Napoleon též dobyl Mloskvy . . «
Válek
Srb
Berezovský
Srba
Burová
Španěl
Francouz
Napoleon
Srbsko
Rusko
Rakousko
14
article
Říšská rada
Říšská rada
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 115.)
Ve Vídni, 9. prosince.
(Zvláštní telef, zpráva »Nár. Listů«.)
Dnešní schůze byla velmi zajímavou. Ni-
koli proslovem ministerského předsedy barona
Bienertha, který minul se účinkem, dozná-
vaje souhlasu jen u křesťansko-sociálních po-
slanců, nýbrž zvláště řečmi poslanců dra.
Mahlera a prof. dra. Masaryka. Sionisti-
cký mluvčí nalezl rozhodné akcenty proti ně-
mecko-nacionální nesnášenlivosti a brutálnosti,
neobávaje se nazvati ji pravým jménem a ne-
dada se rušiti výkřiky německých radikálů.
Prol. Masaryk pak založil své výklady zvláště
na defensivě. Odmíti vměšování se profesorů
berlinské university do vnitřních poměrů cislaj-
tánských a odsoudil pruský hakatismus, vzná-
šeje na bar. Bienertha důvodnou žalobu, že za-
sahování Pruska do rakouské politiky podle
povinnosti své neodmitl.
Předseda Kola polského prof. dr. G ls-
biňski mluvil velmi vřele pro autonomii
správy a pro národní rovnoprávnost. Jeme mu
za jeho plaidoyer po té stránce povděční. Jemu,
politiku ve věcech národních uspokojenému
nasycenému snadno se mluví. Kdyby byl v si-
tuaci našl, v situaci lidí strádajících a bojují-
cích ješté za rovné právo, nehleděl by na
národní zápasy tak s vysoka, jako činil dnes.
Kromě toho dopustil se vůdce haličsko - polsk
delegace vážná chyby. Zapomněl, že na lvov-
ské universitě byly srážky mezi Poláky a Rusy
mnohem prudčí, nežli jaké byly v Praze;
zapomněl, že zápas mezi oběma národnoslmi
Halič obývajíeími nejen se nezmírnil, nýbrž
nabyl povážlivých forem.
Proto byl apel, který vznesl na Čechy
Němce v království, by se smířili, víc než
nemistný.
Bienerth
Mahler
profesor
doktor
Masaryk
Polák
Rus
Čecho
Němec
Vídeň
Prusko
Praha
Halič
poslanecký sněmovna
15
article
Proti dru. Adlerovi vyslala strana křesťansko-
sociální vůdce antisemitského dělnictva K un-
sehaka. Nevíme, je-li tento poslanec pravo-
věrným Germánem, pochyhujeme však o tom
velice. Jsme mu ale povděční za upřímnost,
s kterou pravil: »My jsme ve Vídni po-
němčilitisíce a tislce Čechů a pře-
vedli jsme je k Němců m.«
To jsme dávno věděli a několikráte v těchto
listech pověděli, že strana dra. Luegra mnohem
více lidí našich odnárodnila, nežli režim libe-
rální, avšak s takovou neomaleností a nepokry-
tosti nepřiznal se k tomu nikdo ještě tak, jako
dnes p. Kunschak, kterýž angažoval svou stranu
také pro výhradně německý jazyk v parlamentě
a pro výhradný jazyk státní.
Zejtra jest první na řadě posl. dr. Per-
gelt, posledním řečníkem možná bude starosta
Lublaně Hribar.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k. )
(Začátek schůze ve večerníku.)
Když poslanec Masaryk v průběhu své řeči
pravil: »Vídeň nesmí se přece považovati pouze za
hlavní město Dolních Rakous, nýbrž celé říše. Jsme
nuceni odmitnouti tvrzení, jako bychom zde byli
peníze sem právě fak jako vý m kanlatíme sná
slovné srážce,
když posl. Prade zvolal: Právě tak, jako my
v Praze! (Výkřiky mezí Čechy.)
Posl. Neumann: V. Exc. se přece zcela nic
nestalo.
Posl. Prade: Praha musí býti dvojjazyčnou.
Jako hlavní zemské město musí, předcházeli dobrým
příkladem
Posl. Tomášek: A říšské hlavní město ne-
musí předcházeti dobrým příkladem
Posl. Prade: Praha musí býti také hlavním
městem pro Němce v Čechách.
Posl. Neumann: Byla to vaše strana, která
prohlásila druhou zemskou řeč na středních školách
za nepovinnou. —
Posl. Masaryk (pokračuje): Další stálou a mocně
působíci příčinou vzrušení v Čechách je způsob, jak
se jedná v Prusku proti Polákům a Slovanům.
Adler
Germán
Čecho
Němec
Kunschak
Hribar
Masaryk
Posl
Neumann
Tomášek
Polák
uno
Vídeň
Dolní Rakousy
Praha
Čechy
Slovan
16
article
Našimi poměry je vinna vláda.
Do správy vniklaanarchie, která ovšem
musí zanášet anarchii do nejširších kruhů. Mlinister-
ský předseda poukazoval na obtlžnou zahraniční
situaci, ale nezmínil se ani slovem o událo-
stech v Berlíně, kde shromáždění stu-
dentů a prolesorů vyslovilo se prot
našemu lidu a Slovanům způsob e m,
klerý mobl mu uložiti za povinnos
náležitý odpor. Rečník uvádí řečí jednotlivých
profesorů na oné schůzi. Mluvil li profesor Roethe
busitech a jesuilech, přál by si řečník, abychom byli
husily, neboť Hus jest jednou ze skvělých postav
českého lidu, takový charakter, takový velikán, který
sám dostačí za důkaz, že jsme národem kul-
turním. (Pochvala.)
Myslil-li profesor Rosthe, že netřeba mluvit
hloupých
pražských studentech, kteří nasazují
život.
že miluje lakové heroické hlouposti, jsou-li jen he-
roismem, pak prohlašuje řečník, že takového beroismu
nemituje. Kdo smýšlí pokrokově a demokraticky.
do poručí studentu a každému prác
a jen práci. Žádný národ nežádá nyní od svých
příslušníků obětování života. To jest překonaným
slanoviskem. Každý národ požaduje od svých pří-
slušníků, aby proň pracovali, Moderní stu
dent má dědati politiku, ale sluší od
něho žádati, aby se pro politickou
prácí připravoval vědecky, aby mohl dě-
lali poliliku, která by nebyla polilikou demagogiea
ulice. (Pochvala.) Naproti prof. Wagnerovi, který se
opovážil tvrditi, že Stované v dějinách světa a kul-
tury nevytvořili dosud ničeho, a který na otázku dra.
Rečník
Hus
profesor
Wagner
Berlín
Slovan způsob e
profesor Rosthe
17
article
Kramáře, zda by se s polskými studenty z Haliče.
kteří by přišli do Berlína podporovati své soudruhy
proti pruskě vládě, jednalo také tak, jako s říšsko-
německými studenty v Praze, odpověděl: »To je
něco jiného,« prohlašuje řečník: To jest právě
smutným na chauvinismu, že sám
o sobě jest bezeharakterním a bez-
zásadovým.
Žádá se stále a stále čistota plemene, čistota
smýšlení. Ale přijme se darebák nemající naprosto
žádného přesvědčení, spáchá-li zradu na svém lidu.
Zde nejde o otázku kultury, nýbrž o otázku práva.
Každá vláda v Rakousku má ústavou zsručená
práva.
Naproti prof. Lisztovi zdůrazňuje řečník, hlásá-li
se plemenná záší, děje se tak mnohem více s ně-
mecké strany. S citem národním má se věc jako
s každým citovým směrem. Z národnostl je
živo již velmi mnoho obchodníků. U nás i u vás.
(Hlučná pochvala.)
Vytýká-li se s německé strany Slovanům
barbarství a chauvinismus,
poukazuje řečník na debatu, která byla v posledních
dnech v říšském sněmu německém o důlní katastrole
v »Radboda«. Tam bylo zjištěno, že polští děl-
níci ve svých organisacíeh ve Vest-
fálsku se zřetelem na spolkový zá kon
nesmějí mluviti polsky a dále konstato-
váno, že toto důlní neštěstí bylo do
jisté míry nepochybně zavině no
tímto spolkovým zákone m. Je-li něco bar-
barského, je barbarským hakatismu s a zpu-
sob, jak se jedná v Prusku se Slovany.
Ani Německo, ani německý národ není vinen, tímto
neuvěřitelným barbarstvím vinnou je pru ská
vláda, proti které se staví i nejlepší Němci. Také
Bülow vyslovil politování nad pražskými výtržnostmi.
profesor
Liszt
Němec
Bülow
Halič
Berlín
Praha
Rakousko
Vesta
Německo
Slovan
18
article
Řečník poukazuje na řeč posl. Lattmanna v něme-
ckém říšském sněmu, který pravil, že by si byl přál
kdyby se byl Bülow vyslovil jasněji, že
Německo přátelsky působilo na rakou-
skou vládu.
aby byla aspoň německá universita v Praze udržena.
Řečník se táže ministerského předsedy výslovně, je-li
mu o takovémto přátelském působení cizího státu na
náš stát něco známo? Je tomu tak? Proč leda
dnes zde neprohlásil ihned energick
veto proti tomuto zasahování cirí
vlá dy?
Mluví li Němci o potlačování, jsou na omylu.
Pociťují skutečnost, že nejsou sami v Rakousku
pány. Uniká jim ovšem současně se sílením Slovanů
a ostalních národů dřívější
centralistické němectví.
Ale německý národ a německá kultura dotčeny
tím nejsou. Naopak je pro ně výhodou, vzdají-li s
tohoto centralistického, de facto stále ješlě poněkud
germanisujícího němectví.
Německé měšťáctvo nechápe, že čeští dělníci
chtějí míti
školy pro své děti.
To je vlastní předmět sporu mez
Němei a námi. A přece: Proč má býti dítě če-
ského dělníka germanisováno? Pracuje přece pouze
svým mozkem a svými svaly a ne ústy a jazykem.
Proč by se mu nemělo dostati školy, aby bylo po-
kud možno nejdřive vyzbrojeno do boje o životz
To není boj muže proti muži, nýbrž boj muž
s dítětem. Tato hromadná potlačování našich
menšin byla školními úřady v Praze uznána za ne-
zákonná. Rekursy dostaly se k ministru Marchetovi
a ten je nechať klidně ležeti ve své pověstné zá-
suvce.
Národní boj Čechů s Němci jo
zvláště hospodařskou a sociální otáz-
kou, což vysvíta již z toho, že vlastní boj se vede
v městech a ne na venkově. Je to německý ka
pitalismus, který stojí proti českým dělníkům
resp. proti hospodářsky slabším Čechům.
Posl. Wolí deklamoval ve své poslední řeči
z Nietsche a mluvil
o plavé bestii.
Bülow
Němec
Marchet
Čecho
Posl
Německo
Praha
Rakousko
Slovan
19
article
Tato plavá bestie není jistě lev a tygr, není ani
vík, je de facto tele a to zlaté tele a p. Wolfa
jeho soudruzi j ou jeho kněžími. Wolí nenahlíží, že
roztržením země, kterému chce, bude dosaženo pouze
tolik, že potom teprve nastane česká mnvase do tak
zv. čistě německého území. Němečtí kapitalisté po-
užívají českých dělníků, poněvadž jsou dobří a la-
ciní a především proto, že se dají ve své neznalosti
poměrů a jazyka využitkovati jako stávkokazi. Poku
německočeský národní boj je také otázkou politi-
ckou, musí býli vina svalena na úpadek liberalismu
u nás i u vás. Sůpadkem tohoto libera-
lismu objevila se neobyčejná zbabě-
lost a politicky nejpovážlivější zjevy a především
se ukázalo, že se ve Vídni a v Čechách provozuje
dvojí politika.
Wolf
Pok
Vídeň
Čechy
německočeský národní boj
20
article
Klasickým důkazem této politiky byl uklidňující
telegram, který byl ve Vídni stylisován a odeslán
ještě dřive než přišel do Prahy, bylo konstatováno,
že bílé není bllým, nýbrž černým. Povstala v ny-
nější době jakási anonymuí politika, jakýsi
quasi-demokratismus a quasi-radika-
lismus. A tím se vysvětluje nejasnost situace.
Právě proto, že rozhořčení nabylo takových rozměrů,
musí se dospěti a musí dojíti mezi Němci a Čechy
v Čechách
k mužné dohodě
a že nebude v Rakousku dříve pokoje, dokud se oba
tyto narody nedohodnou,
Požadavky Čechů jsou jlstě nej-
spravedlivější. Žádají především a stále
druhou universitu v Brně, stojí na stano-
vku, zu k uonode muze aoj s blediska svobod-
myslného a demokratického, od národa k národu, o
muže k muži, t. j., že obecné hlasovae
právo bude třeba zavésti netolik
v parlamentě, nýbrži vzemském sněmu
a v obelch. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Kdybychom chtěli demokraticky poctivě přistou-
pili k dílu, musili bychom dále požadovati, a by
se konečně také zahraniční politi k
zdemokratisovala. Zjevy při jubilejní annex
každému nutně a zřejmě ukázaly, že
Němec
Čecho
Vídeň
Praha
Čechy
Rakousko
Brno
21
article
absolutismus v zahraniční politice
ohrožuje vnitřní život říše. Je třeba toliko viděti
jakou žalostnou úlohu braje nyní Rakousko v řadách
národů a jak jest i naproti malým ststům bezmocné
V Německu vyslovili se nejen sociální demokraté
nýbrž i liberálové a stoupenci Podbielského pro
absolutismu falešného monarchismu. Monarch
ckým diletantismem a Kruppový m
děly nelze národům nadále vládnouti
(Hlučná pochvala.)
Působí též žalostným dojmem, dáváme-li si zde
nyní překolkovati náš patriotismus. Žádáme, praví
řečník, by české země byly spravovány
svobodomyslně a demokraticky.
Nechceme již toto staré rakušanství. Nemáme již
citu pro to, co vy nazýváte rakouským, pro toto
staré rakouské hospodářství Ovšem by musila
především vláda v české otázce sledovali jině my-
šlenky, cíle a směry, abychom dospěli k dohodě. T
ovšem předpoklidá, aby vláda o české otáze
vůbec měla ponětí. V nynější době llačí se do
popředí křesťansko-sociální strana a chee
se státi stranou říšskou, Připoušlím, že bychom v Ra-
kousku měli miti také slušnou stranu konservativní.
avšak co křesťansko-sociální strana až dosud vyko-
nala, dokazuje pouze, že není schopna stáli se stranou
v pravdů konservalivní. S byzantumismem, kterého p.
Kruppová
Rakousko
Německo
křesťanskýsociální strana
22
article
Bielohlawek nyní tak užívá, neda se v Rakousku jit
ničeho poříditi. Nejen Čechové a jiní Slované, také
Němci jsou již syti tohoto monarehisti-
ckého, legitimistického byzantimismu.
Politika zpropitného, která se zde
nyní provozuje, korrumpovala tuto sně
movnu a proti této korrupci. která se
nám nyní hledi upraviti ve jménu ju-
bilea, jsme nuceni zaujati stanovisko.
Řečník konečně prohlašuje, že dle jeho náhledu
žádný Čech nemůže hlasovati pro pilnost nebo me
ritum návrhu, o němž se právě jedná. (H'učná po-
chvala a potlesk.)
Posl. Globiňski: Povinností parlamentu mělo by
býti se zřetelem na četná n přátelství proti moc-
nářství a na jeho ohrožování z venčí odmilnouti
jednomyslně a rozhodně nejnesmyslnější výtky, avšak
vnitiní národnostní spory a nepokoje nemají konce-
Zkušenosti z posledních desítiletí dokazují, že
Bielohlawek
Čecho
Slovan
Němec
Čo
Posl
Rakousko
23
article
obrození Rakouska
přeměnou jeho ústavních základů v duchu samo
správy po stránce administrativní, hospodářské a f-
nanční, v duchu národní a politické rovnoprávnosti
všech národů je jediným prostředkem, aby odstra-
něny byly události z poslední doby, ochromující sílu
télo říše a jich zhoubné následky. (Hlučný souhlas.)
Uměle zavedený centralismus plodl odstředivé síly
a vede k rušení státní jednoty, kdežto zachovávání
zemské samosprávy a práv království a zemí zavádí
předpoklady pro národnostní sblíženi a je s to vzbu-
zovati potřebu silného jednotného státu. (Souhlae
u Poláků.)
Tvůrci autonomistického říjnového diplomu ne-
obělovali, jak se jim pozdě autory únorové ústavy
vytýkalo, zásadu státní jednoty federalismu, nýbrh
vystihti správně pšychologii a náchylnost rakouských
národů a státní ústavu snažili se jim přizpůsobiti.
My Poláci byli jsme vždy přesvědčeni, a trváme na
přesvědčení, že posunutí ústavních základů říjnového
diplomu mělo pro Rakousko neblahé následky. V cíle-
vědomém návratu k základům řljnového
diplomu spatřujeme tudíž také jediný
prostředek, jímž dá se čeliti proudům
a událostem sílu této říše ochromujl
cím. (Souhlas Poláků.)
Je skutečně pro Rakousko zahanbujícím a tra
ným, mohlo- li se za příčinou
Polák
Rakousko
24
article
připojení Bosny a Hercegoviny
k říši v evropském tisku ujmouti nařčení, že aunexe
jest úkladem proti autonomii a přirozeným právům
bosenského lidu. My, státní občaně rakouští, považu-
jeme naopak annexi za nutný politický přechod, aby
bosenskému lidu dostalo se ústavních práv, byla
tem zavedena úplná samospráva a bosensko herce-
govskému lidu bylo zabezpečeno provádění sebeurčo-
vacího práva. (Pochvala Poláků) My Poláci jsme.
pevně odhodlání uplatniti po té stránce svůj poli-
tický vliv a litujeme pouze, že bosenský lid musil
postrádati následkem své tísnivé politické situace
dobrodiní a výhod samosprávy a života ústavního,
a spoléháme na to, že tento parlament schválí jen
takovou ústavu v Bosně, jež zbudována je na usku-
tečnění sebeurčovacího práva lidu v rámci tohoto
mocnářství. (Hlučný souhlas Poláků.) Zdánlivá
samospráva, jíž požívají nynírakouské
země, je nevyčerpatelným zdrojem ne-
spokojenosti a stížnostía nemůže pro-
spívati zásadě státní jednoty. (Hlučná
pochvala Poláků.)
Mluvě o otázce
národní autonomie
prohlašuje řečník, že nové rozdělení Rakouska na
nové territoriální skupiny by bylo spíše příčinou
války všech proti všem, než základem národního
míru. Stěžuje si do ullačování Poláků ve Slezsku
a v Bukovině, odmítá výtky o potlačování Rusu
v Haliči a prohlašuje, že postavení ruského obyva-
telstva vybovuje dokonale zásadám rovnoprávnosti.
Přál by si jen, aby krajané ve Slezsku a Bukovině
měli obdobné postavení, jako ruský lid v Haliči.
Polák
Rus
Bosna
Hercegovina
Boseň
Rakousko
Slezsko
Bukovina
Halič
25
article
Poukazuje na veliké úkoly, které mají býti vy-
řízeny a brojí proti poslancům, kleří zatarasují
cestu k vyřízení těchto předloh pilnými n á-
vrhy. Takový postup je způsobilým k tomu, aby
tato lidová sněmovna byla lidu odcizena a nutno
ho co nejrozhodněji odsouditi. (Pochvala meri
Poláky.)
Zvláštní
rakouské národní problémy
nelze zdárně řešiti teoretickou šablonou, nýbyž se.
zřetelem na všechny individná ní poměry. Musíme
hledati prostředky a cesty, abychom zjednali základy
národního sblížení. K tomu jsou v prvé řadě povo-
láni zástupcí zemského sněmu, v neposlední řadě
jsou k tomu zavázání zástupci lidu v parlamentěa
ústřední vláda. Nemůžeme připustiti, aby výtrž-
nostmi jednotlivých národních ztřeštěnců a vzbou-
řenými národními vášněmi byly ohrožovány a obě-
továny největší statky pokroku. Řečník vyzývá ko-
nečně jménem polského klubu zástupce stran v
sporu: Neopomeňme hledati prostředky, abychom
zjednali základ pro sblížení národů a zří zení parla-
mentní vlády. Snažme se a zanechme všeho, co by
nás mohlo odlučovati a držme se toho, co jest
všem společno a draho. (Hlučná pochvala a putlesk
mezi Poláky.)
Polák
26
article
Posl. Kunschak vytýkal sociálním demokratům,
že zdrželi rychlé vyřízení sociálního pojištění. Kře-
sťanští sociálové jsou si plně vědomi své
příslušnosti k německému nirodo; germani so-
vali ve Vídni a Dolních Rakousích ve
mnohých případech. K řešení národnostní
otázky musí se národnosti umět dorozumívati, k tomu
prý třeba dorozumivací řeči a to můž
býti pouze německá. Křesťanští sociálové mají
v sobě dosti síly, nechtějí však hájiti právo něme-
ckého lidu v Rakousku proti jistým Němcům. (Hlučná
pochvala křesťanských sociálů.)
Posl. Marckhl svaloval vinu za event. zpoždění
sociálního pojištění na původce událostí v Praze
Lublani. Velkoslovanské hnutí nachází n
severu i na jihu nadšené stoupence. Vysvětluje se t
váhavou vládní politíkou. Kdyby byla vláda včas
zasáhla, nebylo by došlo ani k osudným obětemv
Lublani, ani k vyhlášení stanného práva v Praze.
O uskotečnění koalice pochybuje. Němečtí po-
krokovci mohli by se zúčastniti vlády jen, bude-li
jim dána pevná a bezpečná záruka, že nebude uči-
něn pokus poškodití svobodomyslné Němce v jejich
svobodomyslných a národních právech.
Posl. Cenei tázal se se zřetelem k tomu, že ná-
rodní ministr-krajan vystoupit jednostranně proti
Vlacbům o událoctech na vídeňnké univernilč, ne-
bylo-li by dobře zrušit instituci ministrů-krajano.
Posl
Němec
Cenei
Kře
Vídeň
Dolní Rakousy
Rakousko
Praha Lublaň
Lublaň
Praha
27
article
Troufá, že bude proveden ve prospěch vlašských
krajů stanovený program a min. předseda splní svou
dnešní přípověď. Pokud jde o sídlo university, jest
na biledni, že vlašská vysoká škola m ůž
býti zřízena jen na vlašské půdě a t
v Terstu.
Rečník stěžoval si dál do odstrkování Vlach
ve státní službě a přimlouval se za jmenování vlaš-
ského náměstka místodržitelova v Tyrolsku. Vláda je
povinna zasazovati se všemi silami, aby všem
národnostem děto se po právu. Ná-
rodní doboda nesmí se omeziti na
Němce a Čechy.
Rokování bylo potom přerušeno a schůze po
přečtení došlých spisů v 6 hodin skončena.
Prvním odstavcem jednacího pořadu zejtřejšt
schůze bude volba 4 místopředsedů a 4 za-
pisovateld.
Mezi došlými spisy byly návrhy posranců: Nen-
manna a sp. o systemisování místa soudního ad-
junkta u okres. soudu smíchovského; Čecha a sp.
na povolení kvoty k udržování budov předměstím
pražským při reformě domovní daně.
Dolazy podali mezi jinými poslanci: Fresl
sp. o vypuzení českých trhovců z různých výročních
trhů v Čechách; — dr. Masaryk a sp. po něme-
ckých výtržnostech v Nov. Jičině; — Čech a sp.
po udělení mimořádného st. příspěvku kuratoriu
dvoutřídní obchodní školy nového obchodního gremia
v Praze; Bernt a sp. po utiskováni českých men-
šin v německé části Čech.
Vlach
Němec
Čecho
Masaryk
Bernt
Terst
Tyrolsko
Čechy
Praha
Nen
28
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. prosince. (Doplnění če-
ské techniky brněnské.) Ve vídeňských
úřadních novinách se ohlašuje, že nejvyšším
rozhodnutím ze dne 27. listopadu schvaluje se,
aby se při české technice v Brně zřídilo nové,
čtyřleté oddělení pro kulturní tech-
niku, a sice již ve studijním roce 1908—9.
Současně mění se na německé technice brněn-
ské dosavadní tříletý kulturně-technicky kurs ve
čtyřlelý.
V Praze, 8. prosince. (Postup germa-
nisace na Drávě.) „Slov. Narod“ otiskuje
pozoruhodnou studii o tom, jak germanisace po-
stupuje po celém jazykovém pomezí v Koruta-
nech a jižním Štyrsku, takže němectví blíží se
již ke břehům řeky Drávy, jež do nedávna byly
ještě ryze slovinské. Vedle všeněmeckého „šul-
ferajnu“, který poněmčováním loupí ve školách
slovinskému národu mládež, jeví se pro Slo-
vince zvláště nebezpečnou činnost „Südmarky“,
jež si obrala za úkol expropriaci slovinské půdy.
Není tomu dávno, co obešla slovinskými časo-
pisy truchlivá zpráva, že Němci pomocí „Süd-
marky“ dostali do svých rukou obec Šent Ilj
u Mariboru; nyní se sděluje, že jiná obec v témž
okrese Kršnica, ve které bylo r. 1900 vedle
52 Němců ještě 227 Slovinců, je dnes už téměř
celá německá. „Südmarka“ skoupila tam v po-
slední době šest velkých, sedm středních a pět
malých usedlostí, celkem se 700 jitry pozemků
a osadila je Němci. O další prodeje slovinské
půdy se vyjednává. Maribor ležel uprostřed úze-
mí ryze slovinského; dnes severní část okresu
je již tak poněmčena, že německá půda sáhá té-
měř k zamému městu a tedy k řece Drávě.
Podobný postup germanisace na levém bře-
hu Drávy možno v posledních letech sledovati
od západních Korutan až k uherským hranicím
ve Štyrsku. R. 1890 bylo na levém břehu
Drávy od západu až po Maribor ještě 37 čistě
Němec
Praha
Brno
Dráva
Korut
Štyrsko
Maribor
Korutany
oddělený pro kulturní technickýnika