ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38fa1c70-7632-11dc-a364-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 52, person 81, org 14, work 7
1 masthead
s0r nonieme o
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. prosince 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 340.
4 article Roník XXVIII.
Roník XXVIII. la ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administrani za měsle za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou za měsie. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K 50 vo filiálkách 2K 30 na měslo. Poštou na měsle. . . . . . B na čtvrt leta : . . . 9 k e0 s dvoji zásilkou. na měsle ik e na čtvrt leta
Praha
5 title
Dnsžní číslo pro Prahu je s 10 stranácb.
Praha
6 article Nutno odpovědět k řeči páně Bienerthově!
Nutno odpovědět k řeči páně Bienerthově! zn e Ministerský předseda prozatímné úřad nické vlády svob. p. Bienerth místo aby konečně již zodpovídal důtklivé dota zy českých poslanců ze dne 26 listo- padu t. r. »o soustavném znepokojovánía poškozování Prahy schválně inscenovanými politickými bumly německých kulerových stu- dentů po nejživější třídě pražské« — pro- mluvil včera jen jaksi mimochodem o vy- tržnostech pražských, vyhýbaje se z daleka otázce, kdo byl pů- vodem a příčinou všeho? . . . Po- chopujeme . . . Jeho Excellenci nejde té doby o nic jiného, než o sehnání dvou- třetinové většiny pro pilné výřízení prozatímního rozpočtu státního a tu by ovšem každé sáhnutí na kořen zánětu bolestného mohlo zle pohněvati německé pány obstruk- čníky z českého sněmu i všecky ostatní po- vodce a strůjce soustavných oněch provokaci devadesáti dvou procent českého obyvatel stva naší ubohé Prahy. Obmezil se tudíž bar- Bienerth na obhajování vlády své proti výtce ze vyhlásila na Prahu a na okolních šestero soudních okresů (v nichž panoval úplný klid slanné právo. Váhal prý s tímto smut ným prostředkem dosti dlouho, ale když několikanedělní zkušenost ukázala, že nor mální prostředky státní moci, byť se jich užívalo důrazně a rozsáhlou měrou — ne- vystačovaly, když prý v celém bnutí projevo valo se dokonce sotevřeně smýšlen proti stálu« a chtějící způsobováním vnitřních zmatků oslabiti akční sílu Rakouska a podzemní krtčí prací před celou Evropou dokázat malomoc naší veřejné moci, tu prý nezbývalo než zmařiti tyto pokusy anarchi- stického hnutí silným prostředkem stanného práva. »Vyhlášené stanné právo nečelí an proti některému národu,« volá pan Bienerth, »ani proti některé straně, nýbrž jen proti oněm živlům, kteří jsou nepřítelem vše ch.
Bienerthův Bienerth Praha Rakousko Evropa
7 article
Jsou v životě každého státu okamžiky, kde všechny ostatní ohledy musí ustoupiti stranou, kdy plati jenom jediné vodítko, předepsané kategorickým imperativem povin- nosti. Tato naše povinnost zá- leží stejně dnes jako kdykoliv jindy v tom, aby zmařeny byly pokusy kazdého anarchistického hnutí, aby občanský život města byl vybaven z tlaku nejistoty, aby zjednána byla autorita práva a konečně, aby uhá- jena byla dobrá pověst Prahy, Čech a ce- lého Rakouska proti zlomyslným pomluvám a ještě zlomyslnějším zmatkům. Vznáším proto na vysokou sněmovnu prosbu: Ocente úmysl vlády, zákonný pořádek všude obnoviti. « — A tempo, podal jménem poslanců če- ských dvorní rada univ. prof. dr. J. Čela- kovský dotaz, čeho učinila vláda ke zjed- nání zákonného pořádku v — Česke Lípě, kde ohrožováni zcela pokojní češt občané na svém majetku i zdraví beze vš ochrany a pomoci rozkacencu německou luzou co nejukrutněji. Avšak při vší kau- stické přiléhavosti tohoto dotazu měla přece jen delegace česká na všechny ty ostřice nepravd a křivd, obsažené v řeči ministra presidenta a ukazující zřejmě, jak nic ne dbal poctivých informací věro hodných českých zástupcův, ale za to zcela podlehl prolhaným ličhám našich škůdcův a nepřátel — odpovědět na ručest širohlasým a nejdůraz- nějším protestem v zájmu pravdy práva; tak by v podobné situaci za jisté učinilo parlamentní zastupitelstv ailtzimoaáel n svoli s vtnud v žnhel aa s soi sn toě ca i
profesor doktor Praha Čechy Rakousko Česke lípa
8 article
každého křivdou trpícího národa. Celá česká Praha jest svědkem, že není pravdou. co tvrdí ministerský předseda, jakoby »v ce- lém hnutí bylo se dokonce otevřeně projevovale smýšlení proti státue — že nebylo v tom protestním hnutí české Prahy proti demonstracím buršů prozpěvujících po Praze »Wach am Rhein«, naprosto úmyslu »oslabiti akční sílu Rakouska na venek způsobováním vnitřních zmatkův«, jakož není po dnes prokázáno a zjištěno, odkud po- cházely ty sporadické protirakouské výkřiky, kdesi prý zaslechnuté. Nemohly to býti výkřiky — agentů provokatérů, jako tak zbusta se děje? — S veškerou rozhodnost slušelo tedy ohraditi se proti tomu ukvape- nému a nedokázanému tvrzení páně Bie- nerthovu a to hned na místě a co nej- rozhodněji. Pohříchu opomenuto toho a tak smí se nám dnes »Nene Freie Presse« takto pošklebovati: »Milisterský předseda povéděl Čechům o stanném právu, co jim dle stanoviska vlády říci musil. Mluvil umír- něně, ale nedaroval Čechům ni- čeho. Vyčetl jim, kterak ve chvili zabra- ničných těžkých zápletek v prážském hňuti objevily se snahy přímo státu nebezpečné. On vylíčil nad míru jemnými výrazy ony bezpříkladné hrubosti a trapné skandály pražské, kde se demonstrovalo pro Srbsk a potupoval se říšský prapor, zatím co po praporem tím právě nyní v zimě musejí ra- kouští vojáci na nehostinné půdě Jihu státi na stráži. Ministerský předseda směl vše to říci Čechům do očí aniž by byl býval v tu chvíli s ministerské lavice smeten, jak mu kolikráte předpovídáno. On ovšem nalil v ránu ihned zase mírnicího oleje, an znpvu ohlásil, že po rozkazu císařově bude pokra- čovati ve vyjednávání o koalici a pokus se, aby v konkretních otázkách sporných do- cílil mězi Němci a Čechy opět sblížení. « —
Bie Frei Čecho Němec Praha český Praha Rakousko Srbsko Wach be Rhein
9 article
Tak perfidně zná zavilá zloba »Neue Freie Presse« kořistit z opomenutí okamži- tého, způsobeného asi jen překvapením na šich delegatův. Nuže, po včerejšku přijde vzdy ještě den a tak doufejme, že nazejtř bude chyba žádoucně napravena; že odpoví delegace česká patřičně nejen k vytčeným svrchu křivdám paně Bienerthovým, ale i k tomu jeho dalšímu prazbytečnemu napo- menutí nás, abychom Němcům pražským nečinili žádného příkoří, nýbrž uvážili,že »nic tak nemůže ohrožovati jed- notu království českého, než kdyby Němci prazští, tento hospo dářsky a kulturně zajisté významný činite v životě země i státu, musili přestat cítiti se doma na půdě hlavníh města království.« — Nedělo se Němcům pražským před 37 lety (za Hohenwartova vyrovnaní) věru nej- menšího příkoří, ale jich »Deutscher Vereine v Praze již telda vydal vlastizrádné heslo po roztržení jednoty království českého v odpověď na naš národnostní zákon, zaru- čující Němcům v Čechach totéž právo, tutéz ochranu jich národnosti, jaké my pro sebe žádali. A poubé nevinné nařizení Taaffovoa Stremayrovo z 19 dubna 1880 o rovno- právnosti obou zemských jazyků u soudův a politických úřadů v Čechach stačilo, aby vůdcové němečtí znovu vyhrabali a v lid německý vrhli to paličské heslo o rozdělení Čech, kterým odtud po léta za úplne netečnosti a lhostejnosti vlád rakouských provozují své rejdy. které prohlásili letos v letě — zatím co naši lidé v Praze pořadali jubilejní českoněmeckou výstavu, znovu na sjezdu 50 německých měst v Liberci, k vůli němuž rozkotali nám obstrukci niu ovtnsnle
Bienerthův Němec Neděla Hohenwartův Taaffovo Stremayrův Praha Čechy Liberec Neue Frei Presse Deutschry Vereine
10 article
říjnový český sněm a nastrojili v listopadu v Praze buršácké bumly. Tehda jste měl, Excellenci, jakožto ministr vnitra příležitost a příčinu, abyste zakročil ve prospěch obro- žené jednoty království českého ale kde bylo o sebe slabším zakročení proti libereckému »Städtetagu« potuchy?. Ano, bohužel — po celá desítiletí necháno bez odporu, bez námitky se strany vlád té kokotici vlastizrádných trhacích rej- dův rozmáhati se v Čechách; mohli jsme stokráte volat státníky vídeňské, aby konal svou povinnost k říši a nestrpěli tyto aten- táty na samu pragmatickou sankci — vše marno, neviděli, neslyšeli. Jediný ministn Gautsch troufal si ve sněmu českém 17 ledna 1898 ústy hr. Coudenhova prohlásiti »Vlada vychází z náhledu, že v králov- ství českém oba jazyky zemské v úřadě úplně rovnoprávny jsou. Z toho plyne, že každý obyvatel království če- ského uvnitř hranic jeho oprávněn jest, aby právo své u všech zeměpanskýeh úřadů buď v jazyku českém neb německém vyhledával a nalezl. A jako zásady tyto pro vládu nezvratně platny jsou, trvati bude vláda bez výminky také na jednotě země a na jednot správy a úřadnictva« — Nuže, chceli bar. Bienerth dle své povinností uhájiti jednotu království če- ského — ať opakuje slavně tot prohlášeníGautschovo dnes vůč Němcům, když nás zve do koalice s nimi: toho jest zapotřebí a ne napomínání nás, abychom s Němci v Praze zacházeli jak s máslem, chceme li uhajiti ohroženou jednotu kralovství českého Je-li ohroženo, pak jest první povinností vlády ra- kouské, aby ji ubránila proti nepřátelům státu. My ji bájíme seč jsme a to již hodné dlouhol
Gautsch Coudenhove Vlad Bienerth Němec Praha Čechy
11 title
„Zhýčkaná česká universita“.
12 article (Odpověď prof. A. Sauerovi.
(Odpověď prof. A. Sauerovi. Profesor a loňský rokter pražské německé university 4. Sauor, odpovídaje v německém městčníka „Deutsche Arbeit“ na reso luci „IV. sjezdu českých přík odo- vesro srrajoa druhé české universily, zařadil mozi své „osvět levací prostřodky (článek Sauerův má tol názov „Ein tschechischos Kultur dokument in rchtiger Beleuchtung také následující větu: „Co tudíž ně- mecká umiversita dnes koná, kon z vlnstní síly, daleko víee z vlastn síly, než dobře chovaná a opatro- vaná, dnes skoro zhýčkaná česká sestrn.“ Tónem této věty psán jest celý článok, ne pravdami přepněný, a bylo by chybou nechat jej boz obšírné odpovědi jak vzhledem k ve řejnosti čoské, tak i rakouské a evropské. Blí žlcí se předložení nového státního rozpačtu n . 1909 jest vhodnou příležitostí posvititi na vy plod němockého roktora, uveřejněný v časopisu „pro duševní život Němců v Če chách“ a vyvrátiti tvrzení jeho o zhýčkané ča ské universitě důkazy z let minulýeh i ze stál nílo rozpočtu pro rok budoucí. Resoluce „IV. sjezdu českých přírodozpyt cův a lékařů“ — sepsaná v jazyce francouz ském, ve kterém i tento článok bude uveřejněr — praví, že ústavy čoské university jsou rela tivně špatněji dotovány, než ústavy německ pražské university, kromě toho že má němicck. universita větší počet ústavů. Smělá odpověd Sauerova k této větě zni doslovně takto: „Ru- lativement pris“, z této částky větné stříká jed ptoti nám. Statistické výpočty by se nebyly ho- mbtanlisr mýsv oel v ei trs s v lataodb odel lavoled a
profesor A Sauer Sauor Sauerův Eina Němec německý univerzita 4 Deutsche Arbeit
13 article
dily k pathosu slavnostního shromáždění. Upu štěno od nich; neboť by z nich vyplynulo, že česká universita v tomto směru daleko předsti- huje německou. Každý nový ústav, který česk universita dostane, jest větší, jest nádhernější jest — přirozeně — moderněji zařízen, než ústavy německé, vělšinou před dlouhou dobou zřízené. Pravidelné dotace dotyčných úslaví jsou jakž takž („ziemlich“) tytéž; jest všal veřejným tajemstvím, že mimořádné dotace če- ských ústavů dostupují často značné výše. Jes trpkou zkušeností, které vždy poznovu profosor ské sbory německé univorsity nabývají, že sko rem ničeho nedosáhnou z toho, oč u minister stva žádají, není-li totéž povoleno současně též české universitě boz ohledu na to, je-lí tam též skůtečně tatáž potřoba, jako u nás; většinou však dosálmou všeho po dlouhém nátlaku te prve tenkráte, jestliže to již dlouho české uni vorsitě příslušelo. Byla-li při dělení německá universita před nově založenou českou o něci napřed, předstihl nás sesterský ústav dávno ve všech věcoch, jichž udělení záleželo na moci státní správy Přoto se praví: poměrně.
14 article
„Ziemlich dieselben“ praví pro Sauer o řádných dolacích české univorgity o „značné výši“ mluví při mimořídných dola- cích. Kéž by měl pravdu! Kéž by nebylo třeba veřejně jej usvědčovati buď z povrchnosti neb z nepravdomluvnosti! Zde skutečnost, vzatá z fakuliy, která má — jako její německá sestra — nejvíce ústavů, nejdrastičtěji dosvědčuje. že statistické výpočty bohužel příliš podporují tvrzení slavnostního shromáždění českých léka řův a přírodozpytců! a mr V roce 1902 bylo rozpočteno řádné vydán na německou lékařskou fnkuliu o 30.351 K mimořádné o 85.970 K větší než na českou V roce 1903 činil rozdil v neprospěch české fa kully v řádném vydání 35.830 K, v mimořá ném 62.148 K. V roce 1904 poskytnuto více německé fakultě v řádném vydání o 55.482 K v mimořádném o 138.854 K. Pro r. 1905 čini řádný rozpočet německé fakulty o 64.711K a mimořádný o 84.865 K více než fnkulty če ské. V roce 1906 byla v rozpočtu česká fa- kulta zkrácena v řádném vydání o 59.870K v mimořádněm o 51.218 K proti fukultě něme- cké. Pro rok 1907 činilo řádné vydání na če- skou lékařskou fakultu o 11.920 K méně než na německou, mimořádné vydání výjimečně byle o 41.850 K větší, nož na němeekou. Pro rok 1908 rozpočteno řádné vydání nn němoekou fakultu o 31.640 K více a mimořádné (aby vý- bvla ilnod kompensována) o 129.000 K více než na českou 1akuHtu.
ska lékařský fakulta NN němoeka
15 article
Jak se k těmto foktům hodí Souerovo ozna čení „ziemlich dieselben“ o řádných dotneích a „bedeutend hoch“ o mimořád- ných dotacích českých ústavů? Čísla hořejší vzata přímo ze státních rozpočtů a vyvracejí nej jasněji Sauerova tvrzení, dříve uredená. Opnl jest pravda: státní správa bere zřetel pouze n německou universitu a té dává přodnost v roz počtu i v zřizování nových ústavů. Pro příkla jmenuji ústavy německé, kterých na české lé kařské fakultě není: samostatné oddělení pro všeobecnou a srovnávací fysiologii, ústav pre srov. anatomii a embryologii, zvláštní ústav far makognostický, propaedeutická klinika a ústav zvěrolékařský. V jednom má prof. Sauer pravvdu. tvrdí-li, že na německé universitě se stane, e na české dlouho již existovalo; míním zrušován ústavů, jak nejnověji s ústavem zvěrolékařský se stalo, jenž u nás zrušen, ale na německé existuje dále. A všecko toto troufá s profesor Sauer nazvati hýčkáním české university? A o nadržování české universitě vládou troufá si mluvii, uznávaje sám, že počet posluchačů čoské university jest „mnohem větší“, než university německé? V . jak „mnohem větší“ jest onen počet? Pro ji- stotu budiž uvedeno, že v doseliloti 1893 nž 1903 bylo průměrně ročně na německé univer sitě 1290 posluchačů, na české 2806, či o 1516 ročně více, jinými slovy více než dvoj násobný počet. A přece roční řádné i mimo korn
Sauerův Sauer
16 article
1 olo ola V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 9h večerní . . . . . . . za t k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 6k lnsnráte platí se hotově napřed Přodplaceni a inserty přijíma administrnoe v Marianské ul., e Tam nachásejí se táš redakce. tiskárna a expedlee „Národních Listů Rukopisy se nevracejl
17 article
řádné vydání bylo v onom desetiletí pro něme- ckou universitu průměrem 1,022.897 K, pro českou pouze 982.824 K. Tedy pro německou absolutně více! Poměr posluchačů i v pětileuí 1903—1908 se nezměnil (v zimním semestru 1906—7 měla česká universita 4025 poslu- chačů, německá 1617, v letním semestru česká univorsita 3557, německá 1428), spíše na če- ské universitě proti německé vzrostl, a přece vidíme vydání řádně i mimořádné pro německou universitu ještě v r. 1905 absolutně větší (cel- kém o 63.311 K) a teprve v r. 1906 nastupuje párita v rozpočtu. Aby seslabil důvod větší vědecké výkon- nosti čoské university, který částečně připouštl označuje prof. Sauer universitu českou z „universitu dvojítou“ (Doppeluniver sitát) a píše: „Mohl by pak někdo její vědecké výsledky s výsledky naší (rozuměj německá!) jednoduché univorsity srovnávati?“ A dále: „Če- ská universita jako jediné ohnisko vědeckého života pro snaživý národ, ve skutečném hlavním městě své země položená, jest zajisté shromaž- diště nejlepštch mužů z celého národa .. Německá universila v Praze nemůže se ve všech těchto věcech české vyrovnati.“ „Jen jednu přednost máme proti naší sousední a konkurenění universitě: vše, co konáme, ko- náme pod vědeckou kontrolou velké německo veřejnosti . ..
profesor Sauer Praha
18 article
Třeba blíže přihlédnouti jednak jak se to má s tou dvojitostí české university, jed- nak s tím domnělým nedostatkem cizí kontroly české vědecké práce, aby i tyto dokumenty Saucrovy v náležitém světle se octly. Vzhledem ku první otázce sáhneme opět po úřadních pramenech. Rozpočet na r. 1908 uvádí při německé theologické fakultě 8 řádných profesur, při české fakultě rovněž 8.—. Při právnické fakultě německé shledáme 12 řádných profesur a 3 mimořáádné, při české fakultě 15 řádných profesur a 5 mimořádných. S radostí bychom uznali, že česká fakulta právnická má o 5 profesur více, ale není možno: osobní stav vykazuje pouze 10 řádných profesorů, pět řád- ných oxisluje pouze na papíře v rozpočtu; jme- nováni nebyli. Při lékařské fakultě něme- cké jest v rozpočlu 16 řádných a 10 mimo- řádných profosur, při české fakultě rovněž 16 řádných a 10 mimořádných (počet mimořádných se zmenšil odchodem dvou členů během roku na osm, aniž noví byli jmenováni.) Pro fakultu filosofickou německou uvádí rozpočet 31 řídných a 10 mimořádných pro- fesur o českou 32 řádných a 15 mimořád- . Radnyvll iovzvovka vřak jest při české fakultě pouze 30 a pouze jest plný.
Saucrův
19 article
Nuže, kde je to dvojité obsazení stolic n české universitě, odkud vzal prof. Sauer če- skou „dvojitou universitu“, kterou chtěl vysvět- liti vělší vědeckou výkonnost české university? Nesvědomilá povrehnost neb úmyslná nepravdo- mluvnost jen mohly napsati to, co napsal pro. Sauer, rektor něm. universily. Ano, je dvojitost při české universitě, avšak pouze v počtu poslu- chačů a s tím souvisící dvojité práci profe- sorů, spojené s intensitou vědeckého bádání! Co se veřejné kontroly české vědecké prá týče, píše o ní jmenovaný profesor německé řeči a literatury způsobem podezřelým Mohl by snad aspoň tak dalece se informovati aby věděl, že všichni čeští badatelé mají dvoj- násobnou práci se svými publikacemi: jednou. když své výsledky ukládají v českém spracování. aby tak jazyk svůj a odbornou literaturu českou současně vzdělávali, po druhé, když publikují totéž v jazyku cizím, francouzském, anglickém a nejčastějí německém a to jednak v archivech a odborných listech vlastní silou v cizím jazyk vydávaných, jednek v německých vědeckých časopisech rakouských, jednak v říšsko-něme- ckých. Budiž mi dovoleno sděliti panu profe- sorovi něm. literatury v Praze, že práce českých badatelů jsou stále častěji předmětem odb. něm- literatury a nalézají čestného ocenění u nepřed pojatých badatelů i německých a j.; i odkazy
Sauer Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanské kolonie v jižní Italii. Je dosti známo, že ve Furlansku na hra- nicích rakousko-italských bydlí asi 35.000 Slo- vanů, o nichž obšírně psal Ad. Černý. Tito Slo- vané sídlí v krajinách těchto již od pradávnýeh dob, přišli sem nějspíš s ostatními Slovinci jako poslední jejich výběžek do Italie, jazyk jejich je podivnou smíšenou chorvatštiny a slovinštiny někdo se kloní více ke slovinštině. Dialekten tímto se obíral zvláště Polák Bandouin de Cour tenay. Mimo to byli již koncem 14. stoleti v An- coně (Jakině) četní slovanští osadníci, kteří tam byli nosiči a dělníky, ba tvořili r. 1439 zvláštní korporaci (universitas). Tito Jihoslované přistě- hovali se do Ancony a blízkého okoli Jakina ještě před vpádem Turků do Dalmacie. Avšak brzy se povlaštili. Proud vystěhovalecký posílen, když se Turci zmoenili Bosny a Hercegoviny. Tehdy se vystěhovalo do střední Italie a na Sicilii několik set tisíc Albanců, kteří po dnes podrželi svůj kroj, řeč a obyčeje. Před několika lety zařídila vláda italská v Nenpoli stolici albanského ja- zyka, ač tento kulturní zjev má jistě polatické pozadí. Také Slované na pobřeží Adrie opouštěli svou vlast. Usazovali se v Markách a v Apulii ale mnozí se opět do své domoviny vrátili. Také v Abruzzách ve střední Italii za- ložili Srbochorvaté několik kolonií. Prof. Troile v článku svém „Gli Slavi nell' Abruzzo chie- tino“ vypravuje, že ještě nyní nazývají sousedé obyvatelstvo osad Vesto, Lanciano a Chieti „Schjavune“, touiž Slované, r. 1638 rozbourali
Černá Polák Bandouin Jihoslovan Jakin Turek Slovan Adrie profesor Troil Gt Slav Vesta Ancon Dalmacie Turec Bosna a Hercegovina Sicílie Marek Apulie Abruzzi Abrozzo Lanciano Chieti Schjavune Stvan
21 article
ve Vesto kostel, kterému říkali „S. Nicola desl Schiavoni“. Ještě koncem 16. stoleti mluvili zde slovansky, jak dotvrzuje dominikan fra Se- rnfino Razzi, od něhož máme první tištěné dě- jiny republiky Dubrovnické z r. 1595. Avšal i tyto vesnice se již dávno povlaštily. Až dosud se zachovaly v jižní Italii tr o sady slovanské: Aequaviva-Collocroce (slov. Kruč), San Felice Slavo (slov. Stifili č) Montemitro (slov. Mundimitar), které lez v bývalém království neapolském, v provinci Molise čili Campobasso, jak nazývají hlavní mě- sto této provincie. V dřívějších dobách byly také ještě jiné osady slovanské, jako Palata, Tavenn a Mafalda (přezvala se podle královské prin- cezny, kdežto dřive se nazývala ves ta Ripalta) Castelmauro, pak San Giacomo degli Schiavoni S. Biase a Montelongo, všechny v okolí Ter moli. Nyní jsou tyto osady již italské — Slované se všude dovedou vládnoucím kruhům přizpů sobiti; ještě před 30 lety mluvilo v Palatě ně kolik starců srbochorvatsky. Je to týž proces jaký vidíme v českých obcích dolnorakouských na př. v IIlohovci. Ač jsou obce ony již italské řikají jim sousedé ještě „Schiavune“; podobno ve Vídni říkají Slovákům Kroboten; dřívet byla docela Krobotendorf. To jsou tedy slovanské hrbitovy. Srbochorvatské osady Kruč, Stifili ča Mundimitar se však zachovaly dodnes a v době poslední vzbuzovaly mnohonásobný zá- jem filologů, zvláště slovanských. Loni podnikl do Kruče vědecký výlet prof. Milan Rešeta a vydal předběžný reforát o těchto srbsko- ehorvatských koloniích v zprávách „Balkanské komise“ a mimo to v dubrovnickém časopise „Srdj“: „Slávenske kolonije u Italiji“, kde p dal také ukázku povídky o svaté Karmentině
Schiavon Slavo Palata Tavenn Mafald Montelongo Slovan Slovák Kroboten profesor Rešet Molis Campobasso San Giacomo degle Schiavon S . Bias Vídeň Srdj AequavivaCollocroc Ter mol
22 article Osady tyto takřka objevil Medo (Orsatto
Osady tyto takřka objevil Medo (Orsatto Pucič (Pozza). Pucič byl nadšeným ctitelem na šeho Kollára, jemuž věnoval pozdravnou básena rovněž Miccklewiczem byl nadšen. Psal o něm u nás profesor Konstaníin Jireček; mimo to vi úvod k měmu vydání Kollárových „Dobrozdání Conte Medo uslyšel v Noapoli roku 185 u krejčího, jak mluvil s několika lidmi srbo chorvatsky.*) Od nich se dověděl o srbsko-chor vatských osadách u Molise; Pucič seznámil se s prof. a básníkem De Rubertis, který pocházel z Kruče. Rubertis přeložil do italštiny některé basně conta Meda a nazýval se brdě „Ilalo- Slavo“. (Zemřel v Kruči r. 1889). R. 1856 vy s prof. a básníkem De Rubertisem, který pocháze to jihostalských Slovanech, o něž se od té doby interesovali různí učenci, na př. Ascoli, ze Slo- vanů Baudonin de Courtenay, Makušev, Drinov Kovačič, Hanusz, v době poslodní Dr. Smodlak v „Hrvatska Misao“ 1904 a kalendáři „Sva čic“ 1906. Osady tyto jsou exotický zjev asi jako chor vatské u Mikulova, ktoré se uchránily jen proto že jsou oklopeny Němci, nebo české v Nové Vs u Berlína, Lipované v Bukovině, a cheete-li ko lonie Brunšvická v Ilietzingu; jsou to Němci přišlí sem s Cumberlandem. Také v Uhrách jsou časté ostrovy jinojazyčné a rovněž v Rusku. Do italských osad těch přísluší asi 4800 duší; ale skoro 1000 jich (zvláště mužů) je v Americe. Když si v Americe nahospodařili pe- níze, vraceji se domů a zařídi si nový dům. Tal se stává, že stará Kruč se posunuje s kopce n příhodnější terraln. Největší z osad těchio jest Kruč 2212, zva- ný též „Malý Neapol“. Ale ani tam není ani jedinébo hostince ani alberga. Lidé jsou tan sice ještě po slovansku pohostinští, ale na dels *) viz také „Slavischie Blatter““ 1800
Meda Pozzo Kollár Konstaníin Jireček Kollárův Pucič Rubertis Courtenay Makušev Drinov Kovačič Hanusz Smodlak Hrvatska Misao Němec Blatter Molis Mikulov Berlín Bukovina Cumberland Uhry Rusko Amerika Tal Neapol Slovan Pucič dobrozdání Conte Meda Ascoli
23 article
pobyt cizinců nepřipravení. Prof. Rešetar zů slával s chotí měsíc v prázdném bytě, který te prve pro něho domácí inteligence a starosta za řídili. Tito srho-chorvatstí kolonisté přistěhoval se do okoli Molise v druhé polovici 15. stoleti Řeč jejich vykazuje jíž „omladěnou“ fasi ja zykovou; prof. Rešetar uvádí také důvody z nu mismatiky a dějepisu (nápisy) a dokazuje pravdě podobně, že vystěhovalci tito pocházejí z okrest dalmatských: Makarska a Metkovič. Jsou pro to důkazy filologické. Dialekt patř k ikavské skupině štokavců, tedy nikoliv ko ča- kavštině. Ale jednotlivé výrazy, jako crikva hiža, z němčiny přijaté škare (Schere) a rehta (Richter) a masc. partie. praet. act. reka, dija (z rekal, vidil) ukazují na to, že to by dialekt, sousedicí s čakavským. A ještě něco. V údolí Narenty (Neretvy) se udržuje po věst, že u Bačiny jsou rozvaliny dvorů Mirko- vých. Kněz Mirko prý prchl s lidem svýmza moře. Je to zvláštní shoda, že u Kruči (Acqua- viva) je nejhojnější jméno rodinné Mirko. Je tedy pravděpodobno, že tito Slované se vystěhovali z údolí Nerotvy do Htalie po pádu království bosenského, tedy po r. 1463. Prof. Rešelar podává o zprávě své krátký rozbor jazyka těchto obci. Vliv italštiny jes patrný také v tom, že počínají mizeti už jed- netlivé pády. Na př.: rec moju sestru (řekn mé sestře). Jindy se zachovaly staré formy de- klinace na př. růk, volov, gusak, nebo stará slo- va; most, desa (dáseň), jelitica, naše jelito. Vliv italštiny na slovník je ohromný. Jeto podobné, jako na Malém Lošinji, jak jsem s stěžoval ve svém „Vorberichtu“ ve Vídeňske Akademii.
Rešetar Molis profesor Richter Mirka Slovan Makarská Metkovič Neretva Lošinj Bačina Kruč Acqua Vídeňske akademie údolí Narent
24 article
Za to zachovali tito Jihoslované starý svů. akcent a co je podivuhodné (patrně zas vliv ital štiny): imperfektum v takové hojnosti, že prof Rošetar prý za celá desetiletí doma (pochází z Dubrovníka) neslyšel tolikráte imperfektum, jako zde za měsíe. Aorist zmizel naprosto Jednollivé výrazy mají nový význam: la- stavica (vlaštovka) je zde motýl; a ženská když rodí, tedy .. . sa teli! O stránce jazykové bude prof. Rešetar ješti obšírně psáti. Toto jest pouze „Vorbericht“ Pro národopis byla tu malá žeň. Lid ne- zná slovanských přísloví, skoro žádné písně ani modlitby (jako v Italii se modlí s knězem ital- sky nebo latinsky), ani žádných zvyků, vyjme o vánocích badnjak. Ale na sv. Michala je tu pout a tři dni při muzice veselo. Lidé na jibu jsou vždy poeticky a umělecky nadáni. Z pů- vodního kroje již mnoho nezbylo, ač se zde nosí lidé odlišně od sousedův O národním slovanském uvědomění není arci řeči; ale náměstí v Kruči se nazývá přecs „piazza Italo-slava“. Jazyku literárnímu neroz- umějí; jen ojedinělé čtou chorvatské knihy. J to něco podobného, jako Kucovlaši nerozumějí rumunsky. Ale také rozenému Chorvatovi nebo Srbovi, i když umí dobře italsky, dělá dialekt tento obtíže, poněvadž nepřízvučné hlásky ke konci napolo pohlcují nebo vynechávají. Povídačky jejich přejaty jsou veskrz z ital- štiny; z bohaté poesie jihoslovanské si nic ne- zapamatovali. Zajímavo je, že srbochorvatsky vypravují při povídkách (fiabe) nebo legendách pouze děj. Když však mluví osoby zvláště vznešenější jako král, princezna, svatí, tedy vždy tak činí italsky. To se ví, velcí páni no- umějí srbsky nebo chorvatsky Dr. J. Karásek.
Jihoslovan Rešetar Michalus Chorvat Srba doktor J Karásek Dubrovník O národní slovanský