ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38ed9480-8f51-11dd-885e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 89, place 88, org 5, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. března 1913. Číslo 64.
4 article
byl poměr mezi ním a ostatními Slovany. Rusko vědomě, hrdě slovanské, spravedli- vé k vlastním, neruským Slovanům a spia- té se všemi Slovany nerozlučnými svaz- ky duševní jednoty, vědomím společných zájmů, bylo by nejpřednější zárukou míru nejen vnějšího, nýbrž i vnitřního, lepších poměrů mezi národy slovanskými samými. i odstranění nelidských útisků národů slo- vanských se strany cizí. Jubileum Romanových připadá v do- bu dokončení osvobození balkánských Slovanů. Tradiční ruská politika slovan- ská je dokončena — nastává doba nové politiky slovanské, širší a větší, neživené jen soucitem k utiskovaným slovanským bratřím — doba velké, ideové politiky vnitřního, kulturního sblížení všeho Slo- vanstva, a v té Rusko musí opět hráti přední úlohu, chce-li vykonati cele a plně své historické poslání. Velké úkoly čekají na Rusko ve čtvr- tém století panování Romanových. V zájmu Ruska i Slovanstva, v zájmu míru, pokroku a civilisace přejeme mu. aby dovedlo je vyplníti.
Romanův Rusko Slovan Slovan nerozlučný svaz
5 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. března,
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. března, Odbor berního výboru pro reformu daně činžovní pokračoval dnes v zevrubné rozpravě o návrhu dra. Friedmanna. Posl. dr. Rašín probíral tento návrh, ukazu- je při tom, že nesprávné jsou výtky posl. Niedrista a jiných poslanců agrárních, jako by mělo být dáváno největším boháčům. Majitelé domů nena- lézají se v postavení závidění hodném, zvláště když úroková míra byla zvýšena, takže při zadluženosti domů postavení majitelů jejich stalo se prekérním Řečník chce počítat s tím, že provedení návrhu dra. Friedmanna vyžadovalo by velkých obětí f- nančních, které vláda za nynějšího stavu financí státních poskytnout nechce v tak rozsáhlé míře Naprosto nemůže však souhlasit, že by nebyla možna aspoň částečná reforma. A tu považuje z nemožno, aby nadále nebyl činěn rozdíl mezi Vídní a městy ostatními, podrobenými tarifua (26.2 proc. daně a 15 proc. udržovacích nákladů) Udržovací srážka ve svém odstupňování máo- všem za účel stihnout vzrůstání pozemkové renty. Činí tak způsobem však vskutku hrubým a ne- spravedlivým. že pozemková renta ve Vídni mno- hem rychleji roste než v hlavních městech zem- ských, nemůže být vážně popřeno. Politický hospodářský centralismus působí jednak tím, že skutečně zámožné vrstvy, na kterých stoupán činže závisí, ve Vídni sídli (zámožní průmyslníci šlechta vysoká, úřadníci, důstojníci atd.), jednak tím, že Vídeň odssává bohatství celé říše av daních podniků k veřejnému účtování povinných v dani důchodové dostává velikou základnu pro přirážky, takže výše přirážek jest mnohem nížší než v jiných, odssávaných městech a tím se opět vzrůst pozemkové renty podporuje.
Friedmann Posl doktor Rašín Vídeň
6 article
Jedná-li se tudíž o postižení pozemkové ren- ty a jejího vzrůstání, dlužno percento odstupňo- vati lépe a účelněji., A tu z tarifu A — mysl řečník — lze provést aspoň potud reformu, že by percento udržovací u všech měst mimo Vídei bylo ponenáhlu na 25 proc. zvýšeno. Tím zůstal by ještě rozdíl mezi městy tarifu F, která mají 30 proc. a současně mezi Vídní a ostatními městy. která nazývají se „provinnčími“ a nemají takové- ho stoupání renty, jako „sídelní a hlavní město ř- še“. Finanční oběť není tak veliká, neboť by při plném percentu (tedy r. 1924) činil úbytek 4 mil. korun na dani, ale při současné slevě přirážel poskytnuta by byla náležitá pomoc právě těmto nejpotřebnějším městům. Tím však ulehčilo by se současně utvoření Velké Prahy, Velkého Liberce a vůbec sloučení předměstí s hlavními městy stát nalezl by oběť, kterou by přinesl, zase v roz- šíření zvýšení sazeb na větší okruh. Druhá reforma, která je veledůležitá, jest u- ní silou samostatnosti (spojivši zatím r. 1885 i Východní Rumelii se svým územím), přispělo k tomu do značné míry i Rusko. Také po- slední akt osvobozovacího dramatu, který se právě nyní odehrává na Balkánském polo- ostrově, jasně ukazuje, jak nezištnou roli hraje v něm severní veliký stát slovanský a jeho dynastie.
Vídei Vídeň Praha Liberec východní Rumelie Rusko
7 article
Zcela jinak vyvinuly se naproti tomu po- měry Ruska k Polákům. Na západních svých hranicích zbavil se Ruský stát mocného svého konkurenta, říše Polsko-Litevské. Vyvrátiti Polsku nebylo nic těžkého. Šlechtická tato re- publika klesala již ve stol. XVII., a projekt rozdělení Polsky opětoval se od samého po- čátku XVIII. stol. Jen setrvačnost poměrůa slabost sousedů udržovala živořící Polskou říší až do druhé poloviny stol. XVIII. Došlo ke třem rozdělením Polsky a konečně r. 1815 ke zřízení t. zv. kongresového království Pol- ského. Vinou jedné i druhé strany zmařeno bylo slušné soužití obou velikých slovanskych národů. Co Polákům zůstalo z někdejší samo- statnosti ještě po první revoluci r. 1830, o to přišli úplně po revoluci druhé z r. 1863. Pro- past, která se mezi oběma národy rozevřela. těžko se dá překlenouti, a bude to zajisté ještě dlouho trvati, než bude nalezen slušný způsob soužití. Obrovsky vzrostla říše Romanovců za mi- nulých právě tři sta let. Vedle značné části Polska dobyto v 1. 1808—1809 ve válce se Švédskem Finska, a na jihu získáno území mezi mořem Černým a Kaspickým. V XIx- století připojena k Rusku definitivně Gruzíe, Imeretinsko a jiné země v Zákavkazí. Úplně dobyto Kavkazu za Aleksandra II. r. 1864, rok potom Turkistánu atd. Dlouho trvalo, než Rusové počali pronikati do střední Asie, ale i té se zmocnili, získavše zatím celou Sibíř jakož i ostrov Sachalin. Velikých zásluh dobyla si dynastie Ro- manovců i o vnitřní vývoj ruské říše. Eman- cipace sedláků z r. 1861 je hlavně dílem je- jím, podobně i veliké reformy šedesátých le XIX. stol. Četné úkoly jsou sice ještě nesplně- ny, ale nevyčerpatelné prostředky osobní věcné, jimiž obrovská říše disponuje, jsou ne- klamnou zárukou skvělé budoucnosti ruskéh státu i národa
Polák Pol ský Aleksandra II Turkistán Rus Eman Rusko Polsko Švédsko Finsko Kavkaz Asie Sachalin
8 article
stanovení přechodní doby při přechodu míst, po- drobených dosud třídní dani domovní, do činžovn daně, poněvadž náhlý přechod rovná se přím konfiskaci majetku. Třetí reformu mohli bychom provésti úpravou zastaralého řízení ukládacího, při čemž by zákla- dem mohl být návrh posl. Krause a který v hlav- ních ustanoveních přímyká se k osnově bývalého ministra dra. Korytovského. Při této práci ne- může proti nám vláda vznésti námitku, že z fi- nančních důvodů nelze úpravu provésti. Současně podal posl. dr. Rašín návrh, abyu- držovací náklady odpočítaly se v městech tarifu A (mimo Vídeň) r. 1913/14 151/2 proc., 1915/16 17 proc., 1917/18 193/4 proc., 1919/20 21 proc. 1921/22 221/2 proc. a r. 1923/24 25 proc. V odpolední schůzi prohlásil se posl. Povše pro návrh dra. Rašina jako spravedlivý a účelný. Posl. dr. Renner vítal v zásadě návrh dra Rašína na lepší odstupňování udržovacího percen- ta, přál si však, aby odstupňování bylo provedeno v jednotlivých městech dle center, kde pozemko- vá renta rychleji roste, a periferií, kde roste pomalejí. V rozpravě potom přijat návrh dra. Rašína aby komitét referentů, ve kterém zasedají posl Kraus, Lössl, dr. Friedmann, dr. O ber- leitner, dr. Rašín, dr. Renner a dr. Gross, sestavil, pojednav s vládou, společný návrh.
Kraus doktor Rašín Posl Renner Lössl Friedmann Gross Vídeň 21
9 article
Z Vídně, 5. března. (K.k.) V dnešní schůzi finančního výboru posl. dr Diamand navrhl, aby v zejtřejší, resp. v pozejtřejší plenární schůzi byly předloženy zprávy o změně kořalečního zákona a zákona o osobní dani, aby poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohli obe- známiti se s celou látkou. Předseda dr. Urban opřel se tomu z techni ckých důvodů; mezi všemi zákony, které se pro- jednávají ve výboru, je věcná souvislost. Posl. Kuranda navrhl, aby zprávy o berních zákonech byly jednotlivě s nejmožnějším urychle- ním předkládány poslanecké sněmovně dle toho jak budou vyhotoveny. Po krátké rozpravě byly oba návrhy zamít- nuty a pokračováno v rokování o příkaznosti údělů. Posl. dr. Diamand usiloval o projednání pivní daně, aby byla upravena jednotně v celé říši Nechce, aby před zavedením obecného práv hlasovacího do zemských snémů byly zemím při- kazovány úděly. Jestliže však tyto úděly se přece poskytnou, má se to díti v plné výměře skutečně zaplacených daní. Posl. Winarsky vyčítal stranám většiny, ž udělaly ze sanace zemských financí příštipkářskou práci jako z reformy říšských financí t. zv. malým plánem finančním. Po zavedení údělů bude v zem- ských rozpočtech taková finanční bída, jako do- posud. Při přikazování údělů třeba dbát, aby pří- slušných peněz použilo se jen na školní potřeby Sociální demokraté by neradi, aby dalekosáhlá re- forma zemských financí provedla se na vrub stát- ních daní, dokud není zavedeno všeobecné, rovné a přímé právo hlasovací do zemských sněmů. Z rozpravy navrhnou přechod přes návrhy zpravo- dajovy k pořadu a dále, aby polovina skutečného celkového vydání jednotlivých zemí na platy uči- telů byla hražena státem.
Diamand doktor Urban Posl Kuranda Vídeň
10 article
V odpolední schůzi posl. hr. Rey opřel se navrženému rozdělovacímu klíči, protože by škodí Haliči. Polská strana lidová poskytne berní pro- středky jen modernímu zemskému sněmu haličské- Posl. Modráček prohlásil sanaci zemskýc financí státními úděly za zřejmé zasáhnutí do zem- ské autonomie; dále mluvíl o třídním panství na sněmech a brojil proti subveněnímu hospodářstv agrárnímu. Proti státním dotacím na školské účel- nelze ničeho namítati, avšak třeba rozděliti je mez obě národnosti. Pro země třeba samostatného ber- ního systému. Volební oprava v Čechách zanedbá- vá se při vyrovnávacích vyjednáváních a prote české dělnictvo bude nuceno vnésti ji do sněmovny a chopiti se zbraní, jakých poměry budou vyža dovati. Posl. Holubowicz navrhl přes vládní před lohu a novou úpravu údělů přechod k dennímu pořádku.
Rey Posl Modráček Halič Čechy
11 article
Posl. dr. Licht přidal se k vývodům poslaneů Staňka a Hrubana o moravských poměrech. Při čá- stečné sanací zemských financí malým finančním plánem jedná se pouze o přechodné opatření. Pře- devším však třeba pronikavé a systematické bern reformy. Také obecní finanční hospodářství mus býti napraveno. Posl. Bechyně prohlašuje, že jeho klub bude za jistých předpokladů hlasovati pro zákon o údě- lech. Proto však nevzdají se čeští sociální demo- kraté svého boje za demokratisaci volebního řádu zemského. Řečník probral podrobně důvody, proč hlasuje pro předlohu, bude-li v určitých směrech změněna. Vyslovil se proti návrhu Waldner-Pache- rovu a v otázce kliče trvá na údělech dle spo- třeby. Posl, Budzinovský vyslovuje se proti kaž- dému údělu pro Halič, protože zemských fondů tét země používá se výhradně pro podporu národnost- ních, kulturních a hospodářských zájmů polských a na potlačování Rusínů. V zevrubném rokován navrhne, aby úleva reálních daní byla rozdělena tak, aby nejchudším dostalo se větší úlevy, nej- bohatším pak naprosto žádné. Další rokování odročeno na zítřejší dopoledne
Posl doktor Licht Staněk Hruban Waldner Pache Budzinovský Rusín Bechyně Halič
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Volby do zemského sněmu moravského. Podle zpráv olomouckého »Pozora« vy- psány jsou volby do zemského sněmu mo- ravského na měsíc červen i budou se konati v tomto pořadí: Všeobecná kurie 8. června užší volba 15. června. Kurie obcí venkov- ských 17. června, užší volba 24. června Města dne 26. června, užší volba 5. čer- vence. Obchodní komory 4. července. Velko- statek 8. července.
15 article
Bezvýslednost pražské schůze německých okresních starostů natropila v německé ve- řejnosti v Čechách mnoho zlé krve, první jejt stopa ukázala se v trpkém článku »Reichenb. D. Volksztg.«, který pod zá- hlavím »Selhalo« se prudce vyslovuje o po- litickém vedení německém: Zdá se vůbec, jakoby politické vedení ně- meckého lidu v Čechách nebylo už vůbe schopno politiky velkých rysů a žirokých roz- hledů. Vesměs schází mu zmužilá odhodlanost ve všech odvětvích jeví se nejistě tápavým prozrazuje příliš úzkostlivou snahu, aby vyho- vělo všem stavům a povoláním, aniž by koh na konec uspokojiti dovedlo. Co jen bylo uči- něno návrhů průběhem obstrukce jenom aby Češi a vláda byli přinucen přikloniti se přáním Němeůl Článek připomíná marnost pokusu o ústřednu, do níž by Němci odváděli do- brovolně placenou pivní dávku na účely německonacionální po- litiky, všeobecné odepření dan
D Volksztg Čech Němec Čechy
16 article
mezi Němci a konečně táže se německých poslanců, jak hodlají dostáti svým závazkům převzatým vůči učitelům, vytýká, že roz- hodující osobnosti německého klubu do schůze starostů se nedostavily a posmívá se, že právě onen muž, který druhdy činíval a odůvodňoval nejradikálnější návrhy, posl. Lodgman na konferenci hájil stanovisko ústředny německých okresů, ústeckému ná- vrhu nepřející. Takovým způsobem hromadí prý se jenom podnět roztrpčování učitelstva (které, jak známo, ústeckou úpravu svých platů jednosvorně odmítalo!). Komu prý bude pomoženo osudným usnesením německých starostů, ukazuje prý uspokojení, s jakým český tisk je přijal na vědomí. Kdyby se nacházeli Češi v dnešním postavení Němeů — praví list — jejich okresní starostové by byli jistě učinili jiné usnesení a ne- byli by Němcům poskytli příle- žitosti, aby se z něho radovali.
Němec Čech
17 article
Závěrek článku jest tak pamětihodný, že jej dáváme doslovně: »Následky této taktiky odnesou vůdcové klubu německých zemských poslanců, neboť v otázee učitelské posadili se na dvě židle. Napřed slíbili německému lidu-v Čechách, že povedou boj až ke splnění oprávněných německých po- žadavků, potom slíbili Němcům uskuteč- nění jich naprosto oprávněných přání. Jak tyto sliby na obě strany splněny býti mají, na to budou musit odpověděti poslanci. Pro dneš k možno však zjistiti, že je to vinou poslanců, či správněji vinou vůdčích poslanců, že se po- měry Němců v Čechách stávají den ze dne zmatenějšími. Snad pro- pukne nevoleněmeckého voličstva v Čechách proti těmto poslancům právě tak živelné jako za vyrovnacího jed- nání roku 1911, kdy požadavky němeské proti Čechům nebyly tak rozhodným způso- bem hájeny, jak to přímo programaticky přislí- beno. Takovým způsobem to dále nejde, sic kára propadne do bahna ještě hlubšího.« Jak patrno, začíná to ve veřejném mí- nění německého lidu v Čechách a sice ni- koli tom nejradikálnějším, vříti do opravdy
Němec Čecho Čechy
18 article Soumrak »Samostatnosti«.
Soumrak »Samostatnosti«. Ke zprávě pod uvedeným záhlavím včera v této rubrice uveřejněné nutno dodati opravu nesprávného údaje, vzniklého nemilým nedoroz- uměním při informaci. Schůze státoprávněpokro- kové strany, o níž je řeč, konala se dopoledne nikoli večer a takž odpadají všechny poznámky z této okolnosti ve zprávě se vyskytující. Píser ke královně nebeské zpívána ve vedlejší místnosti při řeči posl. dra. Sobotky.
Sobotka
19 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 4. března 1913. (Tajemná historie s dodávkovým klí- čem. — Volebnl) Naši čtenáři pamatují se ještě, že jsme psal o dodávkovém klíči pro zemské dodávky na Mo- ravě. Nebudeme se k věci vraceti znovu a můžeme jen zaznamenati zajímavé faktum, že národnostní klíč ten byl změněn a to v náš neprospěch „Moravsky Živnostník“ přinesl o tom zprávu, kde označoval spoluvinniky a s tou zprávou není spo- kojen orgán úřadní živnostenské rady naší a ozna- čuje ji za pravdě neodpovídající. Ve zprávě „Mor. Živ.“ stálo, že klíč je změněn ze 681/4 :31 1/2 na 64:36 se souhlasem živnostenského odboru sněmovního. Orgán úřadní vykládá věc takto: „O různých po- litických a hospodářských otázkách mezi oběma národnostmi sporných se radil a dohodoval sbor 7 zástupců obou stran a to v době, kdy zemský sněm nezasedal. Mezi témito otázkami byla také otázka změny dodávkového klíče. V otázce této, jakož i v jiných otázkách jednal zmíněný sedmi- členný sbor docela samostatně, netázav se ani zemského výboru, ani živnostenské rady, ani živ- nostenského odboru sněmovního, ba ani jednotli- vých jeho členů. Jednání vedlo se tak přísně důvěrně, že kromě členů onoho sboru sedmi nikdo nebyl informován, oč se jedná. Dohodav otázkách, o kterých sbor tento jednal, byla pod- mínkou svolání zemského sněmu za účelem schvá- lení rozpočtového provisoria na rok 1913, jakož i stanovení dodávkového klíče provisorně na rok
Volebnl Mor Živa Morava Moravsko
20 article
1913. Když došlo k jednání sněmovnímu, byli ostat- ní členové sněmu a tudíž i členové živnostenského odboru sněmovního jako v jiných věcech, také ve věci dodávkového klíče postaveni před hotovou, ujednanou věc, na jejíž formaci neměli a nemohli míti vlivu, a tudíž ani viny.“ Úřadní orgán živno- stenské rady více toho zamlčuje nežli povídá Potvrzuje nepřímo faktum, že klíč dodávkový byl zhoršen pro českou věc. Není úplně správno, že jednání sedmičky bylo tak důvěrné, že o tom nikdo nevěděl. Naopak vědělo se velmi mnoho a vědělo se také, jaké nebezpečí hrozí dodávkovému klíči. „Národní Listy“ o věci velmi záhy referovaly, dávno před zasedáním sně- mu. Je podivno, proč se nepovídá, kdo v t sedmičce byl a kdo tedy měl za povinnost proti zhoršení klíče se postaviti. To se ovšem nesmí dnes do listu živnostenské rady dáti, protože oba pání presidenti jsou kandidáty, kteří nesmějí uká- zati na svého stranníka. V sedmičce byly zastou- peny všechny české strany a přirozené bylo po- vinností těch stran, které živnostenské voličstvo mají, aby nedovolily poškození je- ho zájmů. Je věcí živnostnictva, aby si zjednalo ve věci té jasno, nedalo se všelijakými okolky o jádra věci odvraceti a chytlo pravého vinníka spoluvinníka při volbách do zemského sněmu. Další kandidatury zemské jsou: kaplan P. Ka- van na Val. Meziříčsku (dosud posl. agr. Kratzl) dr. Dolanský, venkov Brno (dosud dr. Koudela) red. Heinrich, všeobecná kurie brněnská (dosu posl. Hybeš), agrár. Martinec, venkov Hodonín (dosud lidový dr. Hess). Klerikálové ve všeobecn Brno postaví si typografa Bezděka.
Dolanský Koudela Heinrich Hybeš Martinec doktor Hess Bezděk Val Meziříčsko Brno Hodonín všeobecný kurie
21 article
Ze Slezska. Posledními školskými stávkami na Slezsku rozhodnutím správního soudu, kterým bylo vy- hověno rekursu, jenž byl podán obcemi Petřvaldem a Dětmarovicemi proti nařízení zemské školní ra- dy v příčině zveřejnění zdejších polských škol. vehnány byly nadřízené úřady školské do velmí nepříznivé situace, a to tím spíše, že jako vyhověno bylo rekursu výše jmenovaných obcí, stejně tak že bude vyhověno rekursu Polské Ostra- vy, kdež školské úřady o veřejnou polskou školu projevily stejně velikou péči. Pokud se týče Pol- ské Ostravy, jest pak postavení nadřízených škol- ských úřadů o to nesnadnější, že již poslední zápis na výslovný rozkaz předsedy okresní školní rady frýdecké, okresního hejtmana Jelena, proveden by jako bý se jednalo o školu již veřejnou. e Za takové situace lze snadno pochopiti, jestli- že zejména zemský výbur slezský hledá úsilovně cesty, jimiž by se dostal spolu se zemskou školní radou z kličky, v níž uvázl v bezmezné své sta- rosti o to, aby neudržitelnému školskému stavu na Slezsku učiněn byl konec, ale jinou cestou, než školským menšinovým zákonem, z něhož bychom těžili také pro své soukromé školy v celé radě německých míst. A tak přichází zemský výbork usnesení, že bude platiti služné učitelstvu dvou nejspornějších míst, totiž polskému učitelstvuv Ostravě a českému v Rychvaldě, ze zemské po- kladny dotud, pokud nedojde ke konečné úpravě zdejších školských otázek. Ačkoliv uvedené již rozhodnutí znamená ne- popíratelný krok ku zlepšení poměrů, v nichž se soukromé naše i polské školství na Slezsku na- lézá, přece jen nutno konstatovati, že toto řešení otázky menšinového školství na Slezsku jest na- prosto neuspokojivé, poněvadž jím opětovně dá- no bylo na jevo, že se Němcům do žádné úpravy
Pol Jelen Němec Slezsko Petřvald Dětmarovice Ostra Ostrava Rychvald
22 article
školských otázek nechce za žádnou cenu. Polská Ostrava a Rychvald ve školském ohledu pro nad- řízené úřady až dosud znamenaly překážku, přes jakou naprosto nebylo možno dospěti ku snesitel- ným školským poměrům v této korunní zemia námi uvedené již rozhodnutí neznamenná nic jině- ho, leč snahu po odstranění překážky té, a sice za tím účelem, aby řádná úprava školských věci mohla býti odsunuta do nekonečna. Jedno na celé věci zaráží, a sice jest to okol- nost, že zemský výbor Slovanům slezským tak ne- přátelské rozhodnutí činí v přímém souhlasu s je- jich zástupcem v zemském výboru drem. Michej- dou. Chápeme, že Poláci mají zájem na tom, aby „Macierz szkolna“ byla již jednou zbavena starost o polskoostravskou školu, ale rozhodně se nám ne- zdá, že by tento jejich zájem šel tak dáleko, aby za těch několik tisicovek, jež se jim zde uvolní dávali v šanc otázku menšinových škol vůbec, ne- boť fakt jest, že i po příznivém vyřízení školské otázky v Polské Ostravě, zůstanou zde nezveřel- něné naše i jejich školy v obcích ostatních, že zů- stanou nezveřejněny ještě dlouhou řadu let a že náklad na ně náklad školy polskoostravské ne- sčetněkráte převýší.
doktor Polák Ostrava Rychvald Slovan slezský
23 article
Vždyť stačí přece podívati se na ostatní obce. kde máme my soukromé školy (Bohumín, Frýdek. Hrušov, Karvín. Opava, Rychvald, Dolní Tošono- vice. Volovec, Vrbici, Držkovice) a kde mají je Poláci (Malé Kunčice, Heřmanice, Radvanice. Dětmarovice, Horní Tošonovice, Těšín) k poznání. že politika, kterou sleduje dr. Michejda a Poláci slezští vůbec, není a nemůže býti nikterak spáso- nosnou, poněvadž neulehčuje ani Polákům, ani nám, ale že ulehčuje Němcům a nikomu jinému než Němcům. Menšinový školský zákon, po kterém voláme my, by podstatně také ulehčil Polákům, že tudíž v zájmu společné nám věci by bylo, kdy- bychom docílili jeho vydání. Ovšem dovedeme pochopiti že Poláci pro zá- kon tento se nemohou tak nadchnouti, jako právě my. Pro ně také věc je spojena s tím velíkým ne- bezpečím, že by rázem jim vzniklo v celé řadě jejich obcí množství veřejných německých škol proti nimž až dosud, pokud síly jim stačí, se brání.
Vrbica Polák Michejda Němec Bohumín Frýdek Hrušov Karvína Opava Rychvald Dolní Tošono Volovec Držkovice Malá Kunčice Heřmanice Radvanice Dětmarovice Horní Tošonovice Těšín
24 article
Leč přes to zdá se nám, že zákon o menšinovém školství by pro ně byl výhodnější, než dosavadní způsob řešení otázky jejich veřejných škol na Ostravsku, poněvadž především by je odpoutal ú- plně od německého vlivu a pak, nač klademe nej- větší váhu, zajistil by jim řádné školství ve slez- ských městech. Dnes nemají Poláci vůbec národ- ních škol v následujících slezských městech: Frý- štát (1704 Němců, 2878 Poláků). Bohumín (2959 N 2072 P.). Skočov (1863 N., 1794 P.). Strumeň (824 N., 681 P.) a Jablunkov (538 N., 3221 P.). Soukromé školy mají toliko v Těšíně a Bílsku. I zdá se nám, že by zřízením veřejných polských škol v těchto městech zdejší polský živel dostal takovou vzpru- hu, že obavy před germanisací polského venkov staly by se rázem bezpředmětnými. Němci měly by ohroženy jak sněmovní tak říšské mandáty starost o ně dozajista by je tak zaujala, že by na výboj ve venkovských obcích sotva mohli po- mýšleti. K této okolnosti přispívá ještě další u- volnění polských sil na česko-polském rozhraní kterých s výhodou by mohlo býti použito proti Němcům. Bohužel tohoto uvolnění sil se Polácí právě nejvíce bojí, neboť se domnívají, že bychom se my pak plnou silou vrhli na ně. Svole síly uvol- niti by chtěli, uvolnění sil našich však se bojía proto bojí se také dohody s námi, jejíž konečným cílem by bylo rozřešení školských sporů, jako čert kříže. Myslíme, že obavy před námi jsou zbytečné. Dohodou ve školských otázkách snadno bychom dospěli k dohodě celkové a mají-li Poláci zájem na tom, aby Slezsko bylo slovanským a v jeho slovanském rámci aby mohli žíti plným svým ná- rodním životem, pak jest k tomu zapotřebí jen jednoho: ustat v paktování s Němci a dělati vůči naším lidem ve Slezsku poctivou politiku a ne to. co tam dělají dnes.
Polák Němec Ostravsko Bohumín Skočov Strumeň Jablunkov Těšín Bílsko Slezsko Frýštát
25 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Po uherské komedii. Spojené maďarské oposiční strany sehrály nový akt své volebnoprávní komedie, v němž potahaly za nos nejen vládu a její stranu, ný brž i sociální demokraty. Vyhlašovaly do svě ta, jak energicky vtáhnou zase do sněmovny aby tam zmařily vládní plán nedůstojné vo- lební opravy, takže jim uvěřila i sociální de- mokracie, která se chystala přispěti oposic na pomoc všeobecnou stávkou, proti níž vláda učinila v Pešti tak rázná opatření, že Pešt se octla na den ve stavu vojenského obležení A zatím veškera oposiční energie se vybila ostýchavou řečí hr. Apponyiho, v níž mluvi stále jen o násilí ze dne 4. června m. r. a vo- lební opravě vytknul vlastně jen jediný nedo- statek, příliš vysoké stáří požadované o voličů (30 let). Jinak, rozumí se, i Apponyi s celou koaliční oposicí souhlasí od duše s Ti- szovou reformou a poskytne vládní straně klidu, aby reformu tu mohla v několika dnec odhlasovat. Zklamaní socialisté hned po Ap- ponyově řeči odvolali stávku, policejní pre- sident Boda poslal 10.000 vojáků z ulic nazpěi do kasáren a policejní strážníci vrazili šavle do pochvy rozmrzelí, že jim byla vzata při- ležitost osvědčiti nanovo svou chrabrost.
jítmokracie Pešt Boda RakouskoUhersko Pešť voják
26 article
A co tomu říká národ, nikoli ten, c sedí ve sněmovně, nýbrž skutečný, uherský lid všech národností? Na to odpovídá „Budap Tagbl.“: Lid uviděl nyní, jak vyhlížejí ony modly všech možných stranických barev, nac nímiž se nezbytně setmí, jakmile se poznalo co jsou. Lid poznal je nyní všechny, sedmaše- desátníky i osmačtyřicátníky, Tísky, Appony i Andrasse. Hr. Tiszovi patří zásluha, že jin všem strhl masku s tváří. Když jsme na n patřili, jak sedí pohromadě, vládní strana hor livě zažívající svou sytost, oposice hladova po vládní moci, ale všichni svorní v myšlence jak zbaviti lid práva, tu sama sebou se na skytla myšlenka, že slepý dosud uhersk Samson-lid může moderní Uhersko vybudo vati jen na troskách tohoto parlamentarismu
Tagbl Tísek Hradec moderní Uhersko Lido
27 article Doplňovací volba v Kraňsku.
Doplňovací volba v Kraňsku. Dne 4. března konala se v městské sku pině kamnicko-radovlické v Kraňsku dopl- ňovací sněmovní volba, nutná následken úmrtí býv. posl. dra. Vilfana. Okres byl dosu liberální a volil do sněmu vždy liberálního po slance. I nyní kandídoval liberální notář Ma rinček z Tržíče, ale propadl proti klerikál nímu kandidátu dru. Gregoriči, který obdržel 362 hlasy proti 200 hlasům liberálnícl voličů. Okres je i nyní většinou liberální; ví- tězství klerikálního kandidáta dosaženo no- vým úskokem klerikální strany, jež nyní roz hoduje v zemském výboru. Do seznamu měst- ských volíčů zapsáni totiž také všichni sedlá- ci z okolních vesnic, vesměs klerikálové, kteř ve městech platí nějakou daň. Tak nadělán na 300 nových voličů, jichž hlasy poprvé této městské skupině zvolen klerikálný kan didát. Proti volbě bude podána stížnost říš skému soudu, poněvadž i v Kraňsku každ- občan smí vykonávati volební právo jen jed nou, rolníci, o něž jde, volili již ve svém ven kovském okrese a nemohou tedy býti zárove také voliči ve skupině městské.
ma Gregorič Kraňsko
28 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rusko „kolonií“ Německa. Blíží se jednání o novou obchodní smlou- vu mezi Německem a Ruskem. Zdá se, že tentokráte budou Rusi lépe připraveni než posledně, kdy se ukázalo, že němečtí delegáti jsou lépe zpravení o poměrech ruského prů- myslu a obchodu než oficiální zástupci ruští. V posledním čísle „Zukunft“ sám Harden upo- zorňuje německou veřejnost na to, že kupe- cké organisace ruské sbírají materiál o ně- meckém účastenství v ruském obchodě průmyslu, aby mohli zařídit patřičná opatření proti německé záplavě. Harden se obává, že taková opatření mohou býti citelnými pro Němce a proto radí jim, aby se příliš neroz- ohňovali při nastávajícím jubileu Romanovců. Hardenovi krajané sotva poslechnou jeho rad, poněvadž jako vždy se budou snažit upev- nit u „vyšších pánů“ petrohradských důvěru v oddanost německých kupčíků, která dosud se jim tak skvěle vyplácela. Roční kontribu- ce, kterou Rusi platí Němcům za jich tovary. dosahuje výše mnoha set milionů a stoupá ustavičně. Němci velmi rádi se vyhřívají na výsluní ruské přízně; pod její ochranou vy- rostli v nejnebezpečnější evropskou velmoc. Při tom obratně si zařídili věci v Rusku tak, že Rusko jim činí největší ústupky v celních a železničních sazbách. Rakousko hraje hlou- pou úlohu německého berana, který všude pro Němce vybírá kaštany z ohně a ovšem při tom se vždy jen popálí. Na Balkáně ztrácí Rakousko tržiště, která přebírá věrný Niebe- lung německý, do Ruska může náš obchodník nebo průmyslník vyvážet jen prostřednictvím vývozníka v Německu, tak jsou celní sazby ruské pro Rakousko nevýhodny Německo ovládá ruský vývoz i dovoz.
Rus Harden Němec Romanovec Rusko Německo Rakousko Balkán
29 article
Dnes ruští národní hospodáři vážně si kladou otázku: není Rusko vlastně jen koloniální ze- mí Německa? Ve čtyřletí 1907—1910 48 všeho vývozu z Ruska šlo do Německa a 40 všeho ruského dovozu přišlo z Německa; tak je závislý ruský vývoz a dovoz na německém tržišti. Naopak Německo vůči Rusku je da- leko volnější, poněvadž jeho největší vývoz — 16% — šel do Anglie a největší dovoz — jen 14% — přicházel z Ruska. Za hospodář- ské nebo jiné krise mohla by nynější závislost Ruska na Německu býti velmi nepříjemnou Rusku. Proto známý moskevský národoho- spodář J. M. Goldstein doporučuje, aby Ru- sko se staralo dostati se i na jiná světová tržiště. Ukazuje, že roční vývoz ruský do Švédska, Norska, Dánska, Nizozemí a Belgie sotva dostihuje 200 milionů rublů, kdežto ty země nakupují ročně za 700—300 míl. rublů takového zboží, které ve větším množství se vyváží z Ruska. Do Anglie vyváží Rusko asi za 350 mil., kdežto Anglie dováží ročně asi za 21/2 miliardy zemědělských a lesních výrobků. Jest tudíž emancipace Ruska od Německ docela možná, nehledě na to, že obchod s jiný- mi zeměmi jde většinou po moři. Tomu by ovšem musíl předcházet vývoj ruského lod- stva a zařízení přístavů pro zámořské veliká- ny. Za dnešních poměrů Německo využívá ta- rifní politiky k tomu, aby většínu nákladů do- stalo do německých přístavů a odtud teprv převáželo je po moři. „Čím spíše Rusko zů- stane být německou obchodní „kolonií“, tím více to prospěje jeho neodvislosti a politické prestiži.
Goldstein Ruska Rusko Německo Anglie Švédsko Norsko Dánsko Nizozemí Belgie
30 article Policejní prohlídky u polských velkostat- kářů v Rusku.
Policejní prohlídky u polských velkostat- kářů v Rusku. V poslední době žandarmerie vykonává pro- hlídky největších polských velkostatkářů volynské gubernie, jejichž statky leží v 50verstovém pohra- ničném s Rakouskem rayoně. Kromě u hr. Josef Potockého byla prohlídka u pana Gutov- ského, pana Skařevského na Podzámčí, pa- na Křemeneckého a hrab. Ledocho v- ského na jejich sídlech v dubenském újezdě. Prohlídky jsou velmi přísné a podrobné a prostírajt se i na všecky osoby, které jsou ve službách jme- novaných polských pánů. Bylo zabaveno mnoho podezřelých listin. Polští statkáři v jihozápadních guberniích majo znamenitý chov koní. Jmenovaný hr. Jos. Potočký, syn bývalého rakouského ministra, má dva velké závody pro chov koní. Loni v létě, po ohlášení známé zakopanské resoluce, ruským úřadům bylo nápadno, že hr. Jos. Potocký ze svých závodů proti obyčeji neprodal ani jediného koně, ale naproti to- mu na podzim minulého roku dal ve vnitřních gu- berniích skoupiti množství koní, sobě nepotřeb- ných, jež ve svých hřebčincích umístil. Totéž dě- lali ostatní velkostatkáři polští. Kromě toho hro- madili na svých statcích množství píce, větší, než pro své koňstvo potřebovali. To vše přimělo žan- darmerii k tomu, že u nich vykonala prohlídku. Podotýkáme, že tato zpráva, aspoň pokud se týče hr. Josefa Potockého, byla demento- vána.
Potocki Gutov Skařevský Potocká Rusko Rakousko
31 article
O rusko-polských poměrech. V neděli přednášel v Petrohradě ve „Spolku slovanského naučného sjednocení“ známý publicista A. A. Stachovič o nynější mezinárodní krisi poměru rusko-polském. Stachovič tvrdí, že slovan- ská věc žádá v prvé řadě rozřešení sporu rusko- polskéhoj v mezinárodních komplikacích třeba pa- matoval, že Rakousko má velký vliv na osudy Slo- vanů a v Rakousku vůdčí úlohu hrají Poláci. Svů referát označil p. Stachovič jako začátek předná- šek, věnovaných objasnění polské otázky. Polský člen státní rady, kn. Olizar, pozna- menal, že Poláci jsou ochotní účastnit se vzájem- ného jednání, ale nemohou přijat ten názor, že pol- skou otázku v Rusku možno řešit pouze za součas- ného vyřízení polsko-rusínského sporu v Rakousku, jak toho žádá hr. Bobrinskij a nacionalisté. Na- proti tomu prof. Čubinskij byl toho mínění, že polsko-ruský spor třeba řešit „v celé jeho šířce.
Stachovič Polák Čubinskij Petrohrad Rakousko Rusko
32 article
Osud buddhistického chrámu v Petrohradě. Moderní Petrohrad v jednom směru nabývá podobného rázu jako starý Řím: ve svých zdech slučuje lidi přerozmanitých vyznání, křesťanských, mohamedánských, židovských (židů západních i krymských Karainů). v poslední době přibude k to- mu ještě chrám buddhistický, v němž poprvé bude sloužit bohoslužby vrchní lama s 12 buddhistický- mi duchovními v den jubilea domu Romanovců. Město Petrovo od počátku projevavalo krajní sná- šelivost k různým vírám, tak jak toho žádá mnoho- tvárnost náboženských vyznání poddaných rozlehlé říše bílého cara O proslulém Něvském prospektu se řiká, že by se měl jmenovat „rue de Tolerance“, poněvadž na něm jsou chrámy pravoslavné, polský katolický, protestantský, arménský. V řadách pra- vověrných Rusů projevuje se nespokojenost, že by- lo dovoleno budovat buddhistický, prý pohanský chrám a známý buddhistický mnich Agvan Džord- žiev, který tolik vykonal pro sblížení buddhistické- ho Tibetu a Mongolska s Ruskem, dostal pro to od jakési černosotěnské organisace „Černého pal- ce“ několik vyhrůžek.
Romanovec Petrův Rus Agvan Džord Černý Petrohrad Řím Mongolsko Rusko