2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. března 1913. Číslo 64.
4
article
byl poměr mezi ním a ostatními Slovany.
Rusko vědomě, hrdě slovanské, spravedli-
vé k vlastním, neruským Slovanům a spia-
té se všemi Slovany nerozlučnými svaz-
ky duševní jednoty, vědomím společných
zájmů, bylo by nejpřednější zárukou míru
nejen vnějšího, nýbrž i vnitřního, lepších
poměrů mezi národy slovanskými samými.
i odstranění nelidských útisků národů slo-
vanských se strany cizí.
Jubileum Romanových připadá v do-
bu dokončení osvobození balkánských
Slovanů. Tradiční ruská politika slovan-
ská je dokončena — nastává doba nové
politiky slovanské, širší a větší, neživené
jen soucitem k utiskovaným slovanským
bratřím — doba velké, ideové politiky
vnitřního, kulturního sblížení všeho Slo-
vanstva, a v té Rusko musí opět hráti
přední úlohu, chce-li vykonati cele a plně
své historické poslání.
Velké úkoly čekají na Rusko ve čtvr-
tém století panování Romanových.
V zájmu Ruska i Slovanstva, v zájmu
míru, pokroku a civilisace přejeme mu.
aby dovedlo je vyplníti.
Romanův
Rusko
Slovan
Slovan nerozlučný svaz
5
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. března,
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. března,
Odbor berního výboru pro
reformu daně činžovní
pokračoval dnes v zevrubné rozpravě o návrhu
dra. Friedmanna.
Posl. dr. Rašín probíral tento návrh, ukazu-
je při tom, že nesprávné jsou výtky posl. Niedrista
a jiných poslanců agrárních, jako by mělo být
dáváno největším boháčům. Majitelé domů nena-
lézají se v postavení závidění hodném, zvláště když
úroková míra byla zvýšena, takže při zadluženosti
domů postavení majitelů jejich stalo se prekérním
Řečník chce počítat s tím, že provedení návrhu
dra. Friedmanna vyžadovalo by velkých obětí f-
nančních, které vláda za nynějšího stavu financí
státních poskytnout nechce v tak rozsáhlé míře
Naprosto nemůže však souhlasit, že by nebyla
možna aspoň částečná reforma. A tu považuje z
nemožno, aby nadále nebyl činěn rozdíl mezi
Vídní a městy ostatními, podrobenými tarifua
(26.2 proc. daně a 15 proc. udržovacích nákladů)
Udržovací srážka ve svém odstupňování máo-
všem za účel stihnout vzrůstání pozemkové renty.
Činí tak způsobem však vskutku hrubým a ne-
spravedlivým. že pozemková renta ve Vídni mno-
hem rychleji roste než v hlavních městech zem-
ských, nemůže být vážně popřeno. Politický
hospodářský centralismus působí jednak tím, že
skutečně zámožné vrstvy, na kterých stoupán
činže závisí, ve Vídni sídli (zámožní průmyslníci
šlechta vysoká, úřadníci, důstojníci atd.), jednak
tím, že Vídeň odssává bohatství celé říše av
daních podniků k veřejnému účtování povinných
v dani důchodové dostává velikou základnu pro
přirážky, takže výše přirážek jest mnohem nížší
než v jiných, odssávaných městech a tím se opět
vzrůst pozemkové renty podporuje.
Friedmann
Posl
doktor
Rašín
Vídeň
6
article
Jedná-li se tudíž o postižení pozemkové ren-
ty a jejího vzrůstání, dlužno percento odstupňo-
vati lépe a účelněji., A tu z tarifu A — mysl
řečník — lze provést aspoň potud reformu, že by
percento udržovací u všech měst mimo Vídei
bylo ponenáhlu na 25 proc. zvýšeno. Tím zůstal
by ještě rozdíl mezi městy tarifu F, která mají
30 proc. a současně mezi Vídní a ostatními městy.
která nazývají se „provinnčími“ a nemají takové-
ho stoupání renty, jako „sídelní a hlavní město ř-
še“. Finanční oběť není tak veliká, neboť by při
plném percentu (tedy r. 1924) činil úbytek 4
mil. korun na dani, ale při současné slevě přirážel
poskytnuta by byla náležitá pomoc právě těmto
nejpotřebnějším městům. Tím však ulehčilo by se
současně utvoření Velké Prahy, Velkého Liberce
a vůbec sloučení předměstí s hlavními městy
stát nalezl by oběť, kterou by přinesl, zase v roz-
šíření zvýšení sazeb na větší okruh.
Druhá reforma, která je veledůležitá, jest u-
ní silou samostatnosti (spojivši zatím r. 1885
i Východní Rumelii se svým územím), přispělo
k tomu do značné míry i Rusko. Také po-
slední akt osvobozovacího dramatu, který se
právě nyní odehrává na Balkánském polo-
ostrově, jasně ukazuje, jak nezištnou roli hraje
v něm severní veliký stát slovanský a jeho
dynastie.
Vídei
Vídeň
Praha
Liberec
východní Rumelie
Rusko
7
article
Zcela jinak vyvinuly se naproti tomu po-
měry Ruska k Polákům. Na západních svých
hranicích zbavil se Ruský stát mocného svého
konkurenta, říše Polsko-Litevské. Vyvrátiti
Polsku nebylo nic těžkého. Šlechtická tato re-
publika klesala již ve stol. XVII., a projekt
rozdělení Polsky opětoval se od samého po-
čátku XVIII. stol. Jen setrvačnost poměrůa
slabost sousedů udržovala živořící Polskou
říší až do druhé poloviny stol. XVIII. Došlo
ke třem rozdělením Polsky a konečně r. 1815
ke zřízení t. zv. kongresového království Pol-
ského. Vinou jedné i druhé strany zmařeno
bylo slušné soužití obou velikých slovanskych
národů. Co Polákům zůstalo z někdejší samo-
statnosti ještě po první revoluci r. 1830, o to
přišli úplně po revoluci druhé z r. 1863. Pro-
past, která se mezi oběma národy rozevřela.
těžko se dá překlenouti, a bude to zajisté
ještě dlouho trvati, než bude nalezen slušný
způsob soužití.
Obrovsky vzrostla říše Romanovců za mi-
nulých právě tři sta let. Vedle značné části
Polska dobyto v 1. 1808—1809 ve válce se
Švédskem Finska, a na jihu získáno území
mezi mořem Černým a Kaspickým. V XIx-
století připojena k Rusku definitivně Gruzíe,
Imeretinsko a jiné země v Zákavkazí. Úplně
dobyto Kavkazu za Aleksandra II. r. 1864, rok
potom Turkistánu atd. Dlouho trvalo, než
Rusové počali pronikati do střední Asie, ale
i té se zmocnili, získavše zatím celou Sibíř
jakož i ostrov Sachalin.
Velikých zásluh dobyla si dynastie Ro-
manovců i o vnitřní vývoj ruské říše. Eman-
cipace sedláků z r. 1861 je hlavně dílem je-
jím, podobně i veliké reformy šedesátých le
XIX. stol. Četné úkoly jsou sice ještě nesplně-
ny, ale nevyčerpatelné prostředky osobní
věcné, jimiž obrovská říše disponuje, jsou ne-
klamnou zárukou skvělé budoucnosti ruskéh
státu i národa
Polák
Pol ský
Aleksandra II
Turkistán
Rus
Eman
Rusko
Polsko
Švédsko
Finsko
Kavkaz
Asie
Sachalin
8
article
stanovení přechodní doby při přechodu míst, po-
drobených dosud třídní dani domovní, do činžovn
daně, poněvadž náhlý přechod rovná se přím
konfiskaci majetku.
Třetí reformu mohli bychom provésti úpravou
zastaralého řízení ukládacího, při čemž by zákla-
dem mohl být návrh posl. Krause a který v hlav-
ních ustanoveních přímyká se k osnově bývalého
ministra dra. Korytovského. Při této práci ne-
může proti nám vláda vznésti námitku, že z fi-
nančních důvodů nelze úpravu provésti.
Současně podal posl. dr. Rašín návrh, abyu-
držovací náklady odpočítaly se v městech tarifu
A (mimo Vídeň) r. 1913/14 151/2 proc., 1915/16
17 proc., 1917/18 193/4 proc., 1919/20 21 proc.
1921/22 221/2 proc. a r. 1923/24 25 proc.
V odpolední schůzi prohlásil se posl. Povše
pro návrh dra. Rašina jako spravedlivý a účelný.
Posl. dr. Renner vítal v zásadě návrh dra
Rašína na lepší odstupňování udržovacího percen-
ta, přál si však, aby odstupňování bylo provedeno
v jednotlivých městech dle center, kde pozemko-
vá renta rychleji roste, a periferií, kde roste
pomalejí.
V rozpravě potom přijat návrh dra. Rašína
aby komitét referentů, ve kterém zasedají posl
Kraus, Lössl, dr. Friedmann, dr. O ber-
leitner, dr. Rašín, dr. Renner a dr.
Gross, sestavil, pojednav s vládou, společný
návrh.
Kraus
doktor
Rašín
Posl
Renner
Lössl
Friedmann
Gross
Vídeň
21
9
article
Z Vídně, 5. března. (K.k.)
V dnešní schůzi finančního výboru posl. dr
Diamand navrhl, aby v zejtřejší, resp. v pozejtřejší
plenární schůzi byly předloženy zprávy o změně
kořalečního zákona a zákona o osobní dani, aby
poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohli obe-
známiti se s celou látkou.
Předseda dr. Urban opřel se tomu z techni
ckých důvodů; mezi všemi zákony, které se pro-
jednávají ve výboru, je věcná souvislost.
Posl. Kuranda navrhl, aby zprávy o berních
zákonech byly jednotlivě s nejmožnějším urychle-
ním předkládány poslanecké sněmovně dle toho
jak budou vyhotoveny.
Po krátké rozpravě byly oba návrhy zamít-
nuty a pokračováno v rokování o příkaznosti
údělů.
Posl. dr. Diamand usiloval o projednání pivní
daně, aby byla upravena jednotně v celé říši
Nechce, aby před zavedením obecného práv
hlasovacího do zemských snémů byly zemím při-
kazovány úděly. Jestliže však tyto úděly se přece
poskytnou, má se to díti v plné výměře skutečně
zaplacených daní.
Posl. Winarsky vyčítal stranám většiny, ž
udělaly ze sanace zemských financí příštipkářskou
práci jako z reformy říšských financí t. zv. malým
plánem finančním. Po zavedení údělů bude v zem-
ských rozpočtech taková finanční bída, jako do-
posud. Při přikazování údělů třeba dbát, aby pří-
slušných peněz použilo se jen na školní potřeby
Sociální demokraté by neradi, aby dalekosáhlá re-
forma zemských financí provedla se na vrub stát-
ních daní, dokud není zavedeno všeobecné, rovné
a přímé právo hlasovací do zemských sněmů. Z
rozpravy navrhnou přechod přes návrhy zpravo-
dajovy k pořadu a dále, aby polovina skutečného
celkového vydání jednotlivých zemí na platy uči-
telů byla hražena státem.
Diamand
doktor
Urban
Posl
Kuranda
Vídeň
10
article
V odpolední schůzi posl. hr. Rey opřel se
navrženému rozdělovacímu klíči, protože by škodí
Haliči. Polská strana lidová poskytne berní pro-
středky jen modernímu zemskému sněmu haličské-
Posl. Modráček prohlásil sanaci zemskýc
financí státními úděly za zřejmé zasáhnutí do zem-
ské autonomie; dále mluvíl o třídním panství na
sněmech a brojil proti subveněnímu hospodářstv
agrárnímu. Proti státním dotacím na školské účel-
nelze ničeho namítati, avšak třeba rozděliti je mez
obě národnosti. Pro země třeba samostatného ber-
ního systému. Volební oprava v Čechách zanedbá-
vá se při vyrovnávacích vyjednáváních a prote
české dělnictvo bude nuceno vnésti ji do sněmovny
a chopiti se zbraní, jakých poměry budou vyža
dovati.
Posl. Holubowicz navrhl přes vládní před
lohu a novou úpravu údělů přechod k dennímu
pořádku.
Rey
Posl
Modráček
Halič
Čechy
11
article
Posl. dr. Licht přidal se k vývodům poslaneů
Staňka a Hrubana o moravských poměrech. Při čá-
stečné sanací zemských financí malým finančním
plánem jedná se pouze o přechodné opatření. Pře-
devším však třeba pronikavé a systematické bern
reformy. Také obecní finanční hospodářství mus
býti napraveno.
Posl. Bechyně prohlašuje, že jeho klub bude
za jistých předpokladů hlasovati pro zákon o údě-
lech. Proto však nevzdají se čeští sociální demo-
kraté svého boje za demokratisaci volebního řádu
zemského. Řečník probral podrobně důvody, proč
hlasuje pro předlohu, bude-li v určitých směrech
změněna. Vyslovil se proti návrhu Waldner-Pache-
rovu a v otázce kliče trvá na údělech dle spo-
třeby.
Posl, Budzinovský vyslovuje se proti kaž-
dému údělu pro Halič, protože zemských fondů tét
země používá se výhradně pro podporu národnost-
ních, kulturních a hospodářských zájmů polských
a na potlačování Rusínů. V zevrubném rokován
navrhne, aby úleva reálních daní byla rozdělena
tak, aby nejchudším dostalo se větší úlevy, nej-
bohatším pak naprosto žádné.
Další rokování odročeno na zítřejší dopoledne
Posl
doktor
Licht
Staněk
Hruban
Waldner
Pache
Budzinovský
Rusín
Bechyně
Halič
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Volby do zemského sněmu moravského.
Podle zpráv olomouckého »Pozora« vy-
psány jsou volby do zemského sněmu mo-
ravského na měsíc červen i budou se konati
v tomto pořadí: Všeobecná kurie 8. června
užší volba 15. června. Kurie obcí venkov-
ských 17. června, užší volba 24. června
Města dne 26. června, užší volba 5. čer-
vence. Obchodní komory 4. července. Velko-
statek 8. července.
15
article
Bezvýslednost pražské schůze německých
okresních starostů natropila v německé ve-
řejnosti v Čechách mnoho zlé krve, první
jejt stopa ukázala se v trpkém článku
»Reichenb. D. Volksztg.«, který pod zá-
hlavím »Selhalo« se prudce vyslovuje o po-
litickém vedení německém:
Zdá se vůbec, jakoby politické vedení ně-
meckého lidu v Čechách nebylo už vůbe
schopno politiky velkých rysů a žirokých roz-
hledů. Vesměs schází mu zmužilá odhodlanost
ve všech odvětvích jeví se nejistě tápavým
prozrazuje příliš úzkostlivou snahu, aby vyho-
vělo všem stavům a povoláním, aniž by koh
na konec uspokojiti dovedlo. Co jen bylo uči-
něno návrhů průběhem obstrukce
jenom aby Češi a vláda byli přinucen
přikloniti se přáním Němeůl
Článek připomíná marnost pokusu
o ústřednu, do níž by Němci odváděli do-
brovolně placenou pivní dávku
na účely německonacionální po-
litiky, všeobecné odepření dan
D Volksztg
Čech
Němec
Čechy
16
article
mezi Němci a konečně táže se německých
poslanců, jak hodlají dostáti svým závazkům
převzatým vůči učitelům, vytýká, že roz-
hodující osobnosti německého klubu do schůze
starostů se nedostavily a posmívá se, že
právě onen muž, který druhdy činíval a
odůvodňoval nejradikálnější návrhy, posl.
Lodgman na konferenci hájil stanovisko
ústředny německých okresů, ústeckému ná-
vrhu nepřející. Takovým způsobem hromadí
prý se jenom podnět roztrpčování učitelstva
(které, jak známo, ústeckou úpravu svých
platů jednosvorně odmítalo!). Komu prý bude
pomoženo osudným usnesením německých
starostů, ukazuje prý uspokojení, s jakým
český tisk je přijal na vědomí. Kdyby se
nacházeli Češi v dnešním postavení Němeů
— praví list — jejich okresní starostové by
byli jistě učinili jiné usnesení a ne-
byli by Němcům poskytli příle-
žitosti, aby se z něho radovali.
Němec
Čech
17
article
Závěrek článku jest tak pamětihodný, že
jej dáváme doslovně:
»Následky této taktiky odnesou vůdcové klubu
německých zemských poslanců, neboť v otázee
učitelské posadili se na dvě židle. Napřed
slíbili německému lidu-v Čechách, že povedou
boj až ke splnění oprávněných německých po-
žadavků, potom slíbili Němcům uskuteč-
nění jich naprosto oprávněných přání. Jak tyto
sliby na obě strany splněny býti mají, na to
budou musit odpověděti poslanci. Pro dneš k
možno však zjistiti, že je to vinou poslanců, či
správněji vinou vůdčích poslanců, že se po-
měry Němců v Čechách stávají den
ze dne zmatenějšími. Snad pro-
pukne nevoleněmeckého voličstva
v Čechách proti těmto poslancům právě tak
živelné jako za vyrovnacího jed-
nání roku 1911, kdy požadavky němeské
proti Čechům nebyly tak rozhodným způso-
bem hájeny, jak to přímo programaticky přislí-
beno. Takovým způsobem to dále nejde, sic
kára propadne do bahna ještě hlubšího.«
Jak patrno, začíná to ve veřejném mí-
nění německého lidu v Čechách a sice ni-
koli tom nejradikálnějším, vříti do opravdy
Němec
Čecho
Čechy
18
article
Soumrak »Samostatnosti«.
Soumrak »Samostatnosti«.
Ke zprávě pod uvedeným záhlavím včera
v této rubrice uveřejněné nutno dodati opravu
nesprávného údaje, vzniklého nemilým nedoroz-
uměním při informaci. Schůze státoprávněpokro-
kové strany, o níž je řeč, konala se dopoledne
nikoli večer a takž odpadají všechny poznámky
z této okolnosti ve zprávě se vyskytující. Píser
ke královně nebeské zpívána ve vedlejší místnosti
při řeči posl. dra. Sobotky.
Sobotka
19
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 4. března 1913.
(Tajemná historie s dodávkovým klí-
čem. — Volebnl)
Naši čtenáři pamatují se ještě, že jsme psal
o dodávkovém klíči pro zemské dodávky na Mo-
ravě. Nebudeme se k věci vraceti znovu a můžeme
jen zaznamenati zajímavé faktum, že národnostní
klíč ten byl změněn a to v náš neprospěch
„Moravsky Živnostník“ přinesl o tom zprávu, kde
označoval spoluvinniky a s tou zprávou není spo-
kojen orgán úřadní živnostenské rady naší a ozna-
čuje ji za pravdě neodpovídající. Ve zprávě „Mor.
Živ.“ stálo, že klíč je změněn ze 681/4 :31 1/2 na 64:36
se souhlasem živnostenského odboru sněmovního.
Orgán úřadní vykládá věc takto: „O různých po-
litických a hospodářských otázkách mezi oběma
národnostmi sporných se radil a dohodoval sbor
7 zástupců obou stran a to v době, kdy zemský
sněm nezasedal. Mezi témito otázkami byla také
otázka změny dodávkového klíče. V otázce této,
jakož i v jiných otázkách jednal zmíněný sedmi-
členný sbor docela samostatně, netázav se ani
zemského výboru, ani živnostenské rady, ani živ-
nostenského odboru sněmovního, ba ani jednotli-
vých jeho členů. Jednání vedlo se tak přísně
důvěrně, že kromě členů onoho sboru sedmi
nikdo nebyl informován, oč se jedná. Dohodav
otázkách, o kterých sbor tento jednal, byla pod-
mínkou svolání zemského sněmu za účelem schvá-
lení rozpočtového provisoria na rok 1913, jakož
i stanovení dodávkového klíče provisorně na rok
Volebnl
Mor
Živa
Morava
Moravsko
20
article
1913. Když došlo k jednání sněmovnímu, byli ostat-
ní členové sněmu a tudíž i členové živnostenského
odboru sněmovního jako v jiných věcech, také ve
věci dodávkového klíče postaveni před hotovou,
ujednanou věc, na jejíž formaci neměli a nemohli
míti vlivu, a tudíž ani viny.“ Úřadní orgán živno-
stenské rady více toho zamlčuje nežli povídá
Potvrzuje nepřímo faktum, že klíč dodávkový byl
zhoršen pro českou věc. Není úplně
správno, že jednání sedmičky bylo tak důvěrné, že
o tom nikdo nevěděl. Naopak vědělo se
velmi mnoho a vědělo se také, jaké nebezpečí
hrozí dodávkovému klíči. „Národní Listy“ o věci
velmi záhy referovaly, dávno před zasedáním sně-
mu. Je podivno, proč se nepovídá, kdo v t
sedmičce byl a kdo tedy měl za povinnost proti
zhoršení klíče se postaviti. To se ovšem nesmí
dnes do listu živnostenské rady dáti, protože oba
pání presidenti jsou kandidáty, kteří nesmějí uká-
zati na svého stranníka. V sedmičce byly zastou-
peny všechny české strany a přirozené bylo po-
vinností těch stran, které živnostenské
voličstvo mají, aby nedovolily poškození je-
ho zájmů. Je věcí živnostnictva, aby si zjednalo
ve věci té jasno, nedalo se všelijakými okolky o
jádra věci odvraceti a chytlo pravého vinníka
spoluvinníka při volbách do zemského sněmu.
Další kandidatury zemské jsou: kaplan P. Ka-
van na Val. Meziříčsku (dosud posl. agr. Kratzl)
dr. Dolanský, venkov Brno (dosud dr. Koudela)
red. Heinrich, všeobecná kurie brněnská (dosu
posl. Hybeš), agrár. Martinec, venkov Hodonín
(dosud lidový dr. Hess). Klerikálové ve všeobecn
Brno postaví si typografa Bezděka.
Dolanský
Koudela
Heinrich
Hybeš
Martinec
doktor
Hess
Bezděk
Val
Meziříčsko
Brno
Hodonín
všeobecný kurie
21
article
Ze Slezska.
Posledními školskými stávkami na Slezsku
rozhodnutím správního soudu, kterým bylo vy-
hověno rekursu, jenž byl podán obcemi Petřvaldem
a Dětmarovicemi proti nařízení zemské školní ra-
dy v příčině zveřejnění zdejších polských škol.
vehnány byly nadřízené úřady školské do velmí
nepříznivé situace, a to tím spíše, že jako
vyhověno bylo rekursu výše jmenovaných obcí,
stejně tak že bude vyhověno rekursu Polské Ostra-
vy, kdež školské úřady o veřejnou polskou školu
projevily stejně velikou péči. Pokud se týče Pol-
ské Ostravy, jest pak postavení nadřízených škol-
ských úřadů o to nesnadnější, že již poslední zápis
na výslovný rozkaz předsedy okresní školní rady
frýdecké, okresního hejtmana Jelena, proveden by
jako bý se jednalo o školu již veřejnou. e
Za takové situace lze snadno pochopiti, jestli-
že zejména zemský výbur slezský hledá úsilovně
cesty, jimiž by se dostal spolu se zemskou školní
radou z kličky, v níž uvázl v bezmezné své sta-
rosti o to, aby neudržitelnému školskému stavu
na Slezsku učiněn byl konec, ale jinou cestou, než
školským menšinovým zákonem, z něhož bychom
těžili také pro své soukromé školy v celé radě
německých míst. A tak přichází zemský výbork
usnesení, že bude platiti služné učitelstvu dvou
nejspornějších míst, totiž polskému učitelstvuv
Ostravě a českému v Rychvaldě, ze zemské po-
kladny dotud, pokud nedojde ke konečné úpravě
zdejších školských otázek.
Ačkoliv uvedené již rozhodnutí znamená ne-
popíratelný krok ku zlepšení poměrů, v nichž se
soukromé naše i polské školství na Slezsku na-
lézá, přece jen nutno konstatovati, že toto řešení
otázky menšinového školství na Slezsku jest na-
prosto neuspokojivé, poněvadž jím opětovně dá-
no bylo na jevo, že se Němcům do žádné úpravy
Pol
Jelen
Němec
Slezsko
Petřvald
Dětmarovice
Ostra
Ostrava
Rychvald
22
article
školských otázek nechce za žádnou cenu. Polská
Ostrava a Rychvald ve školském ohledu pro nad-
řízené úřady až dosud znamenaly překážku, přes
jakou naprosto nebylo možno dospěti ku snesitel-
ným školským poměrům v této korunní zemia
námi uvedené již rozhodnutí neznamenná nic jině-
ho, leč snahu po odstranění překážky té, a sice
za tím účelem, aby řádná úprava školských věci
mohla býti odsunuta do nekonečna.
Jedno na celé věci zaráží, a sice jest to okol-
nost, že zemský výbor Slovanům slezským tak ne-
přátelské rozhodnutí činí v přímém souhlasu s je-
jich zástupcem v zemském výboru drem. Michej-
dou. Chápeme, že Poláci mají zájem na tom, aby
„Macierz szkolna“ byla již jednou zbavena starost
o polskoostravskou školu, ale rozhodně se nám ne-
zdá, že by tento jejich zájem šel tak dáleko, aby
za těch několik tisicovek, jež se jim zde uvolní
dávali v šanc otázku menšinových škol vůbec, ne-
boť fakt jest, že i po příznivém vyřízení školské
otázky v Polské Ostravě, zůstanou zde nezveřel-
něné naše i jejich školy v obcích ostatních, že zů-
stanou nezveřejněny ještě dlouhou řadu let a že
náklad na ně náklad školy polskoostravské ne-
sčetněkráte převýší.
doktor
Polák
Ostrava
Rychvald
Slovan slezský
23
article
Vždyť stačí přece podívati se na ostatní obce.
kde máme my soukromé školy (Bohumín, Frýdek.
Hrušov, Karvín. Opava, Rychvald, Dolní Tošono-
vice. Volovec, Vrbici, Držkovice) a kde mají je
Poláci (Malé Kunčice, Heřmanice, Radvanice.
Dětmarovice, Horní Tošonovice, Těšín) k poznání.
že politika, kterou sleduje dr. Michejda a Poláci
slezští vůbec, není a nemůže býti nikterak spáso-
nosnou, poněvadž neulehčuje ani Polákům, ani
nám, ale že ulehčuje Němcům a nikomu jinému
než Němcům. Menšinový školský zákon, po kterém
voláme my, by podstatně také ulehčil Polákům,
že tudíž v zájmu společné nám věci by bylo, kdy-
bychom docílili jeho vydání.
Ovšem dovedeme pochopiti že Poláci pro zá-
kon tento se nemohou tak nadchnouti, jako právě
my. Pro ně také věc je spojena s tím velíkým ne-
bezpečím, že by rázem jim vzniklo v celé řadě
jejich obcí množství veřejných německých škol
proti nimž až dosud, pokud síly jim stačí, se brání.
Vrbica
Polák
Michejda
Němec
Bohumín
Frýdek
Hrušov
Karvína
Opava
Rychvald
Dolní Tošono
Volovec
Držkovice
Malá Kunčice
Heřmanice
Radvanice
Dětmarovice
Horní Tošonovice
Těšín
24
article
Leč přes to zdá se nám, že zákon o menšinovém
školství by pro ně byl výhodnější, než dosavadní
způsob řešení otázky jejich veřejných škol na
Ostravsku, poněvadž především by je odpoutal ú-
plně od německého vlivu a pak, nač klademe nej-
větší váhu, zajistil by jim řádné školství ve slez-
ských městech. Dnes nemají Poláci vůbec národ-
ních škol v následujících slezských městech: Frý-
štát (1704 Němců, 2878 Poláků). Bohumín (2959 N
2072 P.). Skočov (1863 N., 1794 P.). Strumeň (824
N., 681 P.) a Jablunkov (538 N., 3221 P.). Soukromé
školy mají toliko v Těšíně a Bílsku. I zdá se nám,
že by zřízením veřejných polských škol v těchto
městech zdejší polský živel dostal takovou vzpru-
hu, že obavy před germanisací polského venkov
staly by se rázem bezpředmětnými. Němci měly
by ohroženy jak sněmovní tak říšské mandáty
starost o ně dozajista by je tak zaujala, že by
na výboj ve venkovských obcích sotva mohli po-
mýšleti. K této okolnosti přispívá ještě další u-
volnění polských sil na česko-polském rozhraní
kterých s výhodou by mohlo býti použito proti
Němcům.
Bohužel tohoto uvolnění sil se Polácí právě
nejvíce bojí, neboť se domnívají, že bychom se
my pak plnou silou vrhli na ně. Svole síly uvol-
niti by chtěli, uvolnění sil našich však se bojía
proto bojí se také dohody s námi, jejíž konečným
cílem by bylo rozřešení školských sporů, jako čert
kříže. Myslíme, že obavy před námi jsou zbytečné.
Dohodou ve školských otázkách snadno bychom
dospěli k dohodě celkové a mají-li Poláci zájem
na tom, aby Slezsko bylo slovanským a v jeho
slovanském rámci aby mohli žíti plným svým ná-
rodním životem, pak jest k tomu zapotřebí jen
jednoho: ustat v paktování s Němci a dělati vůči
naším lidem ve Slezsku poctivou politiku a ne to.
co tam dělají dnes.
Polák
Němec
Ostravsko
Bohumín
Skočov
Strumeň
Jablunkov
Těšín
Bílsko
Slezsko
Frýštát
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Po uherské komedii.
Spojené maďarské oposiční strany sehrály
nový akt své volebnoprávní komedie, v němž
potahaly za nos nejen vládu a její stranu, ný
brž i sociální demokraty. Vyhlašovaly do svě
ta, jak energicky vtáhnou zase do sněmovny
aby tam zmařily vládní plán nedůstojné vo-
lební opravy, takže jim uvěřila i sociální de-
mokracie, která se chystala přispěti oposic
na pomoc všeobecnou stávkou, proti níž vláda
učinila v Pešti tak rázná opatření, že Pešt
se octla na den ve stavu vojenského obležení
A zatím veškera oposiční energie se vybila
ostýchavou řečí hr. Apponyiho, v níž mluvi
stále jen o násilí ze dne 4. června m. r. a vo-
lební opravě vytknul vlastně jen jediný nedo-
statek, příliš vysoké stáří požadované o
voličů (30 let). Jinak, rozumí se, i Apponyi
s celou koaliční oposicí souhlasí od duše s Ti-
szovou reformou a poskytne vládní straně
klidu, aby reformu tu mohla v několika dnec
odhlasovat. Zklamaní socialisté hned po Ap-
ponyově řeči odvolali stávku, policejní pre-
sident Boda poslal 10.000 vojáků z ulic nazpěi
do kasáren a policejní strážníci vrazili šavle
do pochvy rozmrzelí, že jim byla vzata při-
ležitost osvědčiti nanovo svou chrabrost.
jítmokracie
Pešt
Boda
RakouskoUhersko
Pešť
voják
26
article
A co tomu říká národ, nikoli ten, c
sedí ve sněmovně, nýbrž skutečný, uherský
lid všech národností? Na to odpovídá „Budap
Tagbl.“: Lid uviděl nyní, jak vyhlížejí ony
modly všech možných stranických barev, nac
nímiž se nezbytně setmí, jakmile se poznalo
co jsou. Lid poznal je nyní všechny, sedmaše-
desátníky i osmačtyřicátníky, Tísky, Appony
i Andrasse. Hr. Tiszovi patří zásluha, že jin
všem strhl masku s tváří. Když jsme na n
patřili, jak sedí pohromadě, vládní strana hor
livě zažívající svou sytost, oposice hladova
po vládní moci, ale všichni svorní v myšlence
jak zbaviti lid práva, tu sama sebou se na
skytla myšlenka, že slepý dosud uhersk
Samson-lid může moderní Uhersko vybudo
vati jen na troskách tohoto parlamentarismu
Tagbl
Tísek
Hradec
moderní Uhersko
Lido
27
article
Doplňovací volba v Kraňsku.
Doplňovací volba v Kraňsku.
Dne 4. března konala se v městské sku
pině kamnicko-radovlické v Kraňsku dopl-
ňovací sněmovní volba, nutná následken
úmrtí býv. posl. dra. Vilfana. Okres byl dosu
liberální a volil do sněmu vždy liberálního po
slance. I nyní kandídoval liberální notář Ma
rinček z Tržíče, ale propadl proti klerikál
nímu kandidátu dru. Gregoriči, který
obdržel 362 hlasy proti 200 hlasům liberálnícl
voličů. Okres je i nyní většinou liberální; ví-
tězství klerikálního kandidáta dosaženo no-
vým úskokem klerikální strany, jež nyní roz
hoduje v zemském výboru. Do seznamu měst-
ských volíčů zapsáni totiž také všichni sedlá-
ci z okolních vesnic, vesměs klerikálové, kteř
ve městech platí nějakou daň. Tak nadělán
na 300 nových voličů, jichž hlasy poprvé
této městské skupině zvolen klerikálný kan
didát. Proti volbě bude podána stížnost říš
skému soudu, poněvadž i v Kraňsku každ-
občan smí vykonávati volební právo jen jed
nou, rolníci, o něž jde, volili již ve svém ven
kovském okrese a nemohou tedy býti zárove
také voliči ve skupině městské.
ma
Gregorič
Kraňsko
28
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusko „kolonií“ Německa.
Blíží se jednání o novou obchodní smlou-
vu mezi Německem a Ruskem. Zdá se, že
tentokráte budou Rusi lépe připraveni než
posledně, kdy se ukázalo, že němečtí delegáti
jsou lépe zpravení o poměrech ruského prů-
myslu a obchodu než oficiální zástupci ruští.
V posledním čísle „Zukunft“ sám Harden upo-
zorňuje německou veřejnost na to, že kupe-
cké organisace ruské sbírají materiál o ně-
meckém účastenství v ruském obchodě
průmyslu, aby mohli zařídit patřičná opatření
proti německé záplavě. Harden se obává, že
taková opatření mohou býti citelnými pro
Němce a proto radí jim, aby se příliš neroz-
ohňovali při nastávajícím jubileu Romanovců.
Hardenovi krajané sotva poslechnou jeho
rad, poněvadž jako vždy se budou snažit upev-
nit u „vyšších pánů“ petrohradských důvěru
v oddanost německých kupčíků, která dosud
se jim tak skvěle vyplácela. Roční kontribu-
ce, kterou Rusi platí Němcům za jich tovary.
dosahuje výše mnoha set milionů a stoupá
ustavičně. Němci velmi rádi se vyhřívají na
výsluní ruské přízně; pod její ochranou vy-
rostli v nejnebezpečnější evropskou velmoc.
Při tom obratně si zařídili věci v Rusku tak,
že Rusko jim činí největší ústupky v celních
a železničních sazbách. Rakousko hraje hlou-
pou úlohu německého berana, který všude
pro Němce vybírá kaštany z ohně a ovšem
při tom se vždy jen popálí. Na Balkáně ztrácí
Rakousko tržiště, která přebírá věrný Niebe-
lung německý, do Ruska může náš obchodník
nebo průmyslník vyvážet jen prostřednictvím
vývozníka v Německu, tak jsou celní sazby
ruské pro Rakousko nevýhodny
Německo ovládá ruský vývoz i dovoz.
Rus
Harden
Němec
Romanovec
Rusko
Německo
Rakousko
Balkán
29
article
Dnes ruští národní hospodáři vážně si kladou
otázku: není Rusko vlastně jen koloniální ze-
mí Německa? Ve čtyřletí 1907—1910 48
všeho vývozu z Ruska šlo do Německa a 40
všeho ruského dovozu přišlo z Německa; tak
je závislý ruský vývoz a dovoz na německém
tržišti. Naopak Německo vůči Rusku je da-
leko volnější, poněvadž jeho největší vývoz —
16% — šel do Anglie a největší dovoz —
jen 14% — přicházel z Ruska. Za hospodář-
ské nebo jiné krise mohla by nynější závislost
Ruska na Německu býti velmi nepříjemnou
Rusku. Proto známý moskevský národoho-
spodář J. M. Goldstein doporučuje, aby Ru-
sko se staralo dostati se i na jiná světová
tržiště. Ukazuje, že roční vývoz ruský do
Švédska, Norska, Dánska, Nizozemí a Belgie
sotva dostihuje 200 milionů rublů, kdežto ty
země nakupují ročně za 700—300 míl. rublů
takového zboží, které ve větším množství se
vyváží z Ruska. Do Anglie vyváží Rusko asi
za 350 mil., kdežto Anglie dováží ročně asi za
21/2 miliardy zemědělských a lesních výrobků.
Jest tudíž emancipace Ruska od Německ
docela možná, nehledě na to, že obchod s jiný-
mi zeměmi jde většinou po moři. Tomu by
ovšem musíl předcházet vývoj ruského lod-
stva a zařízení přístavů pro zámořské veliká-
ny. Za dnešních poměrů Německo využívá ta-
rifní politiky k tomu, aby většínu nákladů do-
stalo do německých přístavů a odtud teprv
převáželo je po moři. „Čím spíše Rusko zů-
stane být německou obchodní „kolonií“, tím
více to prospěje jeho neodvislosti a politické
prestiži.
Goldstein
Ruska
Rusko
Německo
Anglie
Švédsko
Norsko
Dánsko
Nizozemí
Belgie
30
article
Policejní prohlídky u polských velkostat-
kářů v Rusku.
Policejní prohlídky u polských velkostat-
kářů v Rusku.
V poslední době žandarmerie vykonává pro-
hlídky největších polských velkostatkářů volynské
gubernie, jejichž statky leží v 50verstovém pohra-
ničném s Rakouskem rayoně. Kromě u hr. Josef
Potockého byla prohlídka u pana Gutov-
ského, pana Skařevského na Podzámčí, pa-
na Křemeneckého a hrab. Ledocho v-
ského na jejich sídlech v dubenském újezdě.
Prohlídky jsou velmi přísné a podrobné a prostírajt
se i na všecky osoby, které jsou ve službách jme-
novaných polských pánů. Bylo zabaveno mnoho
podezřelých listin.
Polští statkáři v jihozápadních guberniích majo
znamenitý chov koní. Jmenovaný hr. Jos. Potočký,
syn bývalého rakouského ministra, má dva velké
závody pro chov koní. Loni v létě, po ohlášení
známé zakopanské resoluce, ruským úřadům bylo
nápadno, že hr. Jos. Potocký ze svých závodů proti
obyčeji neprodal ani jediného koně, ale naproti to-
mu na podzim minulého roku dal ve vnitřních gu-
berniích skoupiti množství koní, sobě nepotřeb-
ných, jež ve svých hřebčincích umístil. Totéž dě-
lali ostatní velkostatkáři polští. Kromě toho hro-
madili na svých statcích množství píce, větší, než
pro své koňstvo potřebovali. To vše přimělo žan-
darmerii k tomu, že u nich vykonala prohlídku.
Podotýkáme, že tato zpráva, aspoň pokud se
týče hr. Josefa Potockého, byla demento-
vána.
Potocki
Gutov
Skařevský
Potocká
Rusko
Rakousko
31
article
O rusko-polských poměrech.
V neděli přednášel v Petrohradě ve „Spolku
slovanského naučného sjednocení“ známý publicista
A. A. Stachovič o nynější mezinárodní krisi
poměru rusko-polském. Stachovič tvrdí, že slovan-
ská věc žádá v prvé řadě rozřešení sporu rusko-
polskéhoj v mezinárodních komplikacích třeba pa-
matoval, že Rakousko má velký vliv na osudy Slo-
vanů a v Rakousku vůdčí úlohu hrají Poláci. Svů
referát označil p. Stachovič jako začátek předná-
šek, věnovaných objasnění polské otázky.
Polský člen státní rady, kn. Olizar, pozna-
menal, že Poláci jsou ochotní účastnit se vzájem-
ného jednání, ale nemohou přijat ten názor, že pol-
skou otázku v Rusku možno řešit pouze za součas-
ného vyřízení polsko-rusínského sporu v Rakousku,
jak toho žádá hr. Bobrinskij a nacionalisté. Na-
proti tomu prof. Čubinskij byl toho mínění, že
polsko-ruský spor třeba řešit „v celé jeho šířce.
Stachovič
Polák
Čubinskij
Petrohrad
Rakousko
Rusko
32
article
Osud buddhistického chrámu v Petrohradě.
Moderní Petrohrad v jednom směru nabývá
podobného rázu jako starý Řím: ve svých zdech
slučuje lidi přerozmanitých vyznání, křesťanských,
mohamedánských, židovských (židů západních i
krymských Karainů). v poslední době přibude k to-
mu ještě chrám buddhistický, v němž poprvé bude
sloužit bohoslužby vrchní lama s 12 buddhistický-
mi duchovními v den jubilea domu Romanovců.
Město Petrovo od počátku projevavalo krajní sná-
šelivost k různým vírám, tak jak toho žádá mnoho-
tvárnost náboženských vyznání poddaných rozlehlé
říše bílého cara O proslulém Něvském prospektu
se řiká, že by se měl jmenovat „rue de Tolerance“,
poněvadž na něm jsou chrámy pravoslavné, polský
katolický, protestantský, arménský. V řadách pra-
vověrných Rusů projevuje se nespokojenost, že by-
lo dovoleno budovat buddhistický, prý pohanský
chrám a známý buddhistický mnich Agvan Džord-
žiev, který tolik vykonal pro sblížení buddhistické-
ho Tibetu a Mongolska s Ruskem, dostal pro to
od jakési černosotěnské organisace „Černého pal-
ce“ několik vyhrůžek.
Romanovec
Petrův
Rus
Agvan Džord
Černý
Petrohrad
Řím
Mongolsko
Rusko