2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. března 1913. číslo 63
4
article
Po úpravě učitelských platů by pensijní pří
spěvek zemský stoupal takto:
nai
6,500.000
roku 1914
7.100.000
7.700.000
„ 1916 . . . . . . K
„ 1917 . . . . . . K 8.300.000
8.900.000
„ 1918 . . . . . . K
9,500.000
1919
1920 . . . . . . K 10.000.000
Zahájiv schůzi komitétu, poukázal předseda dr
Pazderka na jeho úkoly, zejména na návrh úhrady
na zvýšené platy učitelské, začínající zvýšeným
výdajem o 231/4 mil. K, který by ročně rosti o 21
mil. K. Dále poukázal na to, že vyhlídky finanční
komise sněmovní lze letos posuzovati příznivěji.
než loni, za to však, že se politické vyhlídky pro
svaz prací finanční komise podstatně zhoršily. Dr
Pazderka měl tu na mysli hlavně německé útoky
proti zvýšeným státním údělům a proti jich včas-
nému přikázání zemi české. Mimo to zdůrazníl dr.
Pazderka, že úprava učitelských platů je možna
jen za plně sanace zemských financí a v rámci
řádného rozpočtu zemského.
Pak promluvil zpravodaj dr. Preiss. Předloživ
komitétu písemné požadavky pražského učítelstva.
žádajícího, aby finanční komise nesnižovala číslice
školská komise pro ně, poukázal dr. Preiss na ne-
jistý osud zvýšených státních údělů zemím, a na
nejistotu v otázce zemské dávky z piva, z čehož
obojího plyne, že finanční komise sněmovní nemá
dosud věcného podkladu pro úpravu zvýšených
učitelských platů, pročež nemůže školské komisi
dáti určitou odpověď. Pak přečetl výklad vlády
o jednotlivých berních projektech finanční komise
sněmovní; vláda se jím vyslovuje proti projektu
zemské dávky pozůstalostní a proti projektu zem-
ské přirážky ku převodním poplatkům nemovitost-
ním, proti ostatním projektům, zejména proti 4ko-
runové dávce pivní nečiníc námitek, a žádajíc
změnu některých předpisů o dávce ze zábav.
Pazderka
doktor
Preiss
5
article
Poslanec hr. Deym vyslovil souhlas s výkla-
dem dra. Prelsse a obnovil své přání, aby bylo žá-
dáno, aby reální daně byly odevzdány zemím, co
také Němec dr. Steinwender doporučuje.
Velmi věcně mluvil německo-liberální posl
dr. Hackel: dovodil, že otázku učitelských platů
dlužno posužovati v rámci celkového řádného roz-
počtu zemského, připomenul, že otázka úhrady jak
dosávadního deficitu zemského, tak žádaných no-
vých výdajů je naprosto nejistá, a ze svých argu-
mentů vytvořil závěr, že dosud není možno, dáti
školské komisi žádanou přesnou odpověd.
Dr. Preiss zdůraznil po tom také nutnost, pře-
devším prostudovati řádný rozpočet zemský na
letošní rok a pak opraviti loňské výpočty finanění
komise, pokud opravy potřebují: až se tak stane.
teprve pak bude možno sestaviti číslice, jichž je
třeba pro odpověď školské komisi.
Hrabě Deym projevil přání, aby brzy došlo ke
spravedlivému dorozumění česko-německému, ježto
je podmínkou dělnosti sněmu, od níž závisí i sa-
nace zemských financi i zlepšení učitelských platu
Ježto něm. radikál Hütter a hr. Deym žádal
různé statistické pomůcky, poukázal dr. Sobotka
na to, že jich není třeba, neboť záleží na tom, od-
straniti zemský schodek a pak učitelstvu dáti, co
možno.
Deym
Němec
doktor
Steinwender
Hackel
Preiss
Hütter
Sobotka
6
article
Ústavověrný velkostatkář dr. Herrmann zdů-
raznil, že finanční komise chce učitelstvu prospěti
ale za nynějších poměrů že nemůže, poněvadž ne-
může převziti zodpovědnost za nové výdaje zem-
ské: statistika přijmů státního úřadnictva a uči-
telstva v jiných zemích tedy neprospěje věci,
jejíž uskutečnění se jedná.
Po debatě, z níž je zřejmo, že ve finanční ko-
misi radikalismus nestači, byla přijata tato odpo-
věď finanční komise pro komisi školskou: subko-
mitét finanční komise sděluje, že přípis komis
školské ze dne 21. února t. r. vzal na vědomí, ž
ve smyslu § 3. permanenčního zákona bude o otáz-
ce úhrady zvýšených učitelských platů jednati
dále, a že o výsledku tohoto jednání podá školské
komisi zprávu.
Pražská sněmovní korespondenice vydala
včerejší schůzi tuto zprávu:
Devítičlenný subkomitét komíse finanční
konal dne 4. března o 3. hod. odpol. schůzi za
předsednictví posl. dra. Pazderky, za přítom-
nosti všech členů subkomitétu, zástupce vlády ryt.
dra. Tersche a zástupců zemského výboru dra
Černého a dra. Masehka.
Předseda posl. dr. Pazderka vítá členy k nové
práci, podává přehled vykonané dosud práce
zmiňuje se o nové situaci v oborů finančním i po-
litickém, uváděje zejměna změněné poměry otázky
státních údělů. Dále oznamuje došlé přípisy, ze-
jména komise školské, výkonného výboru strany
státoprávně-pokrokové a organisací učitelských
Na to uděluje slovo referentu poslanci dru
Prelssoví, který poukazuje na nehotovost a neji-
stolu poměrů, týkajících se tak zv. malého finaně-
ního plánu na radě říšské a z něho plynoucích
údělů, načež podává zprávu o dobrozdání vlády
ve věci usnesených nových dani a dávek zem-
ských.
doktor
Herrmann
Tersch
Černý
Pazderka
Prelssový
7
article
Místopředseda posl. dr. Hackel navrhuje, aby
přípis vlády byl rozmnožen a členům komise dán
k disposici, kterýžto návrh jednomyslně přijat.
Posl. dr. hr. Deym přidává se k vývodům
referentovým a žádá o některá vysvětlení o zvý-
šení učitelských platů v budoucnosti a kritisuje
některé vývody přípisu vládního.
Posl. Hütter je pro rychlejší tempo jednání
odmítá výpočty zemské účtárny pro přiští lét
po úpravě učitelských platů a žádá předložen
statistiky o platech státních úřadníků, zemských
úřadniků i učitelů jiných zemí.
Posl. dr. Hackel obírá se nejistou situnc
údělů a finančního plánu a uznává nemožnost.
aby již nyní byla dána školské komis
přesná odpově d.
Posl. dr. Sobotka přimlouvá se za takový po-
stup, který by učitelstvu, předpokládaj
uspořádání politických poměrů, při-
nesl brzkou pomoc.
Zpravodaj posl. dr. Preiss poukazuje na změnu
ve finančním stavu zemského hospodářství v po-
sledním čase a uvádí příklady zhoršení roz-
počtu proti roku minulému.
Posl. dr. Herrmann promlouvá o přáních posl
Hüttera a kritisuje jeho výroky o výsledcích ma-
lého finančního plánu a prohlašuje ochotu, zvý-
šených údělů upotřebiti pro úpravu platů učl-
telských.
Ke konci navržena a schválena odpo-
věd subkomitétu finanční komise komis
školské. Příšti schůze 13. března o 3. hod. odp
doktor
Hackel
Posl
Deym
Hütter
Sobotka
Preiss
Herrmann
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Soumrak „Samostatností“.
Ze včerejšího úvodníku „Samostatnosti“
nadepsaného „Svítá“, dovídáme se zajímavou
okolnost. Balvan „Národní Politiky“, s nímž
jsme tuto po dvakráte se zabývali, byl vý-
sledkem široce a dalece rozvětveného radi-
kálního spiknutí proti positivným stranám če-
ským, jeho závěrkem a svorníkem. Neodvislý
denník upozorňuje totiž na to, že „svědom
staročeské v „Národní Politice“ ozvalo se prá-
vě v sobotu před nedělí, kdy prý se podařilo
ve vinohradském Národním domě „straně
státoprávně pokrokové sraziti na základnu
jednoho živelního českého pokroku tři strany
kromě jmenované také národně-sociální a re-
alistickou.“ Tím, že vyšla zmíněná úvaha „Ná-
rodní Politiky, která jí v pondělí tak očividně
mrzela, v sobotu, před zmíněnou vinohrad-
skou schůzi, jest prý sevřen kruh kolem „Nár
Listů“, jichž strana prý se svíjí uprostřed ob
národní dům
10
article
klíčení ostatních stran.“ Vzlet rodomontády.
prozrazující péro básnického předsedy nedělní
schůze sražených stran, d'Annunzia strany
státoprávné-pokrokové, činí nedělní aféru
ještě směšnější, než byla sama sebou. Nebot
tato schůze, kterou „Samostatnost“ líčí jako
„schůzi radostnou, plnou vroucnosti a výboj-
nosti, slibnou neděli předjarní“, jako „mohutné
zdvihající se vlnu národního chtění“, málem
by se nebyla pro samou mohutnost, vroucnost
a výbojnost ani sešla.
Annunzio
11
article
O desáté hodině večerní, přes to, že tedy
byla neděle a všechny pokračovací školy měly
večer prázdno, nenacházelo se v zasedací síni
více než 30 lidí, representantů to strany státo-
právně-pokrokové a realistické, a teprve o
1411. hod. přišlo asi 40 národně-sociálních ji-
nochů a „šik všech českých stran, které prý
se „Samostatnosti“ postavily po bok proti
dvěma frontám: proti zpupné Vídní a proti
ubohé poddajnosti vládních stran českých“
jak sama malebně dí, byl hotov, nečítal i se
šikovateli ani osmdesát mužů. Mládí ostatně
poutaly více události v sousední místnosti.
kdež klerikální kterýs spolek měl zkoušku
na povznášející divadelní představení „Pa-
sačka a lord“. To zavdalo podnět k různým
veselým momentům, jichž vlivu neodolal ani
ponurý Cato Choc, když za jeho vrcholného
pathosu spustili klerikálové vedle: „Vzpomeň,
6, královno mílá!“ Jestliže dospělejší účastníci
schůze dali se upoutati vývody pp. řečníků.
bylo to od nich velmi hezké. Podle toho, co
stálo v „Samostatnosti“ (z orgánů fronty obou
ostatních na základně „Samostatnosti“ sraže-
ných stran věnovalo jim „č. Slovo“ půl sloup-
ce petitu před sportem a „Čas“ dosud ani
řádky, tak byly důležité tyto projevyl), bylo
zřídka kdy proneseno na radikální schůzi něco
ploššího a jalovějšího, ovšem co se týče hru-
bosti proti positivním stranám stáli na úrovni
či základně „Samostatnosti“ všichni doko-
nalel
Kato Choc
Vídeň
12
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ukrajinci nebudou míti národního vojska.
Oznámili jsme, že ukrajinský posl. Ce-
glinský předložil ministerstvu ke schválení
stanovy spolku, který se má starati o vojen-
ský výcvik haličských a bukovinských Malo-
rusů, vyznání ukrajinského. V Haliči působí
už dva podobné polské komitéty, jeden př
Národní radě, druhý tajný pod jménem „do-
časné komise“. Oba tyto polské komitéty pra-
cují za vědomí vlády. Ale co je v Haliči do-
voleno Polákům, není dovoleno Ukrajincům
Ministerstvo jim nedovolilo zříditi spolek pro
vojenský výcvik maloruského lidu.
Tento mínisterský zákaz mohl by býti po-
kládán za známku, že ony vídeňské kruhy, jež
do nedávna snily o ukrajinském Piemontě ve
východní Haliči, konečně vystřizlivěly a vzdaly
se naděje, že jest možno pomocí rakouských
Ukrajinců přivábiti k Rakousku skutečnou
Ukrajinu v jižním Rusku a proto vláda nere-
flektuje na vojenskou pomoc ukrajinských če
posl. Ceglinského.
Ukrajinec
Polák
RakouskoUhersko
Halič
Rakousko
Ukrajina
Rusko
13
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Albanská a slovanská tisková kancelář.
Na albanském sjezdě v Terstu bylo usne-
seno také, aby zřízena byla zvláštní albanská
tisková kancelář, jež bude časopisům zadarmo
dodávati zprávy, týkající se „samostatné Alba-
nie“. Pro Albance, kteří žádného časopisu ne-
mají, byla by tísková kancelář zbytačná
Albanskou korrespondenci nebudou vydávati
Albanci, nýbrž páni, které k tomu ustanoví
hr. Berchtold a vybere pan de Kanya, ředitel
tiskové kanceláře vídeňské, již před několika
dni do náležitého světla postavil posl. Langen-
han, svak německého vyslance Tschirského
Náklad na albanskou tiskovou kancelář hra-
diti bude rakouský disposiční fond.
Vedle toho postavme fakt, že slovanšt-
novináři po devět roků marně se u vídeňské
vlády ucházeli o koncesi ke zřízení tiskové
kanceláře slovanské, a to z vlastních pro-
středků. Věc se vlekla tak dlouho, až konečně
bylo žadatelům naznačeno, že koncese od ra-
kouské vlády nikdy neobdrží, a aby se tím
spokojili pamatujíce, že „žádná odpověď také
odpověd“
To si slovanská žurnalistika musí připa-
matovati v okamžiku, kdy rakouská vláda ji
skrze „Albanskou korespondenci“ seznamuje
se svými novými chráněnci, pány Albanci.
Berchtold
Kanya
Albanec
Terst
Langen
vídeňský
14
article
Výsledky agrární reformy v Rusku.
Roku 1906 v listopadu byl vydán úkaz o právu
na přechod ze společného vlastnictví obecního k
soukromému. Od roku 1907 do r. 1911 práva tohoto
se domáhalo 2,635.222 sedláků, z nichž 1,372.32
bylo vyděleno 12,402.925 desjatin půdy jako sou-
kromý majetek, plocha dvakráte větší než králov-
ství České. V „Ruské Mysli“, orgánu národních po-
krokářů, uveřejňuje právě kníže Obolenský
své zkušenosti o výsledcích zákona o soukromém
vlastnictví půdy. Na nových selských statcích není
ještě pozorovat velkého zdokonalení zemědělské
techniky, mnozí osamostatněvší hospodáři vracejí
se ke starému společnému užívání majetku, zvlá-
ště pastvin, ale hlubokou stopu zanechává agrární
reforma v duši selského lidu. Ani za poslední re-
voluce selské mysl nepracovala tak intensivně jak
nyní. Pod vlivem sporů, vznikajících z nových po-
měrů, sedlák zamýšlí se nad mnohým, čeho si dří-
ve nevšímal. Ne každému se podaří zachovatisi
půdu, na samostatný způsob hospodaření ne každý
má dost mravní síly, takže v mnohých místech se
objevili kupci, kteří zakupovali selskou zem, ale
proti tomu obrací se doplněk agrárního zákona.
V „Rěči“ na tyto vývody poznamenává Kaufmann,
že snad ten myšlenkový převrat nebyl úmyslem
Stolypina, který adrární reformu uzákonil. Tato
výtka jest však lichá, poněvadž Stolypin bylsi
právě nutností toho převratu vědom a k němu
svou reformnou směřoval, aby stvořil silný selský
stav, jádro státní budovy.
Rěč
Kaufmann
Stolypin
Rusko
15
article
Národnostní poměry v polských krajích.
Všech Poláků ve třech dílech bývalého Pol-
ska jest něco přes 18 milionů, nepočítáme-li židy
kteří se hlásí k Polákům. Nejvíce jich je v ruské
části — 9.568.000, potom v rakouské — 4.968.000.
v pruské jen 3.567.000. V Uhrách počítají si Po-
láci asi 125.000 příslušníků svého národa. Podle
náboženství v polských krajích převažují ovšem
katolici; v Haliči na 1000 lidí je 465 katolíků,
v král. Polském 760, v západním Prusku 514,
Poznaňsku 678, v pruském Slezsku 559, v rakou-
ském Slezsku 847. Židů nejvíce připadá na král.
Polské, na tisíc obyvatelů 144, v Haliči 108, v Po-
znaňsku jen 15. Procento židů v království Pol-
ském vzrostlo za 100 let z 8 na 14.5. Židů nejvíce
přibývalo mezi oběma polskými povstáními 1831 at
1863 a od r. 1893, kdy se hromadně přístěhovávají
do Polska litevští židé, kteří i v nové vlasti drží
se kultury ruské. V městech království Polského
tvoří židé 77 proc, obyvatelstva, na vesnicích židů
ubývá. Počet Němců v království Polském roste
r. 1897 jich tam bylo 407.000, r. 1905 již 587.000.
Němci tvoří v západních guberniích Polska zá-
možnou buržoasii, kdežto Poláci — proletariát.
Rusů je v království Polském poměrně tak málo
že by neměli zvláštního významu pro místní ná-
rodní poměry, kdyby za nimi nestála celá ohrom-
ná síla ruského státu.
Polák
Pol
Žid
Němec
Rus
Uhry
Halič
Prusko
Poznaňsko
Slezsko
Polsko
Pola
16
article
Válečná kontribuce v Ně-
Válečná kontribuce v Ně-
mecku.
17
article
Po předběžné kampani německého tisku, když
veřejnost byla dostatečně připravena na mimo-
řádné oběti pro armádu, působilo silným dojmem
poloúřadní odhalení „Nordd. Allg. Ztg.“, že říšská
vláda předložila spolkové radě návrh, aby zvláště
závažné náklady vojenské předlohy byly uhraženy
najednou dávkou ze jmění, která bude vybírána
jen jedenkrát. Tímto velkým gestem mělo býti mili-
taristické nadšení vyhnáno na vrchol a zároveň do-
saženo imponujícího účinku na cizinu.
Myšlenka je rozhodně velmi šťastná. Bylo by
bývalo nesnadno získati spolkové státy, aby se
trvale vzdaly ve prospěch říše daně z majetku
která u některých tvoří základ jejich vlastních fi-
nancí, mnohem snadnější je apelovati na národní
cit a žádati oběť jen pro jednou. Jde tudíž o mimo-
řádnou kontrjbuci, která bude vyplacena najednou
jak bývalo v minulosti, když vlast byla v nebezpeči
nebo když po nešťastné válce musila země platiti
válečnou náhradu, a některé listy připomínají rok
1813, kdy ženy obětovaly své skvosty státnímu
pokladu.
18
article
Pokud jde o výši této kontribuce, oznamuje
„Frankf. Ztg.“ a oficiosní „Köln. Ztg.“, že výlohy
jichž bude nový vojenský zákon vyžadovati najed-
nou, budou činiti asi milliardu marek. Tato číslice
dříve popíraná, se nyní přiznává. Daň z majetku
zavedená v Prusku, vynáší při 40 milionech oby-
vatelů a taxe /4 promille asi 60 milionů marek
Kdyby se rozšířila na 65 milionů obyvatelů říše
vynesla by při stejné taxe asi 99 mílionů marek
ale vojenská správa potřebuje sumy desetkrát větší
takže říšská vláda žádá na každém, aby vyplati
najednou nejméně půl procenta svého jmění. Z kaž-
dých 1000 marek majetku bude se tedy musit vy-
platiti nejméně 5 marek. Tím však uhradí se pouze
náklady, které budou učiněny najednou, kromě tohe
bude nový vojenský zákon vyžadovati ještě každý
rok značnou sumu, která není ještě určitě známa.
ale odhaduje se různě od 150 až do 280 mílicnů
marek.
Köln
Prusko
19
article
Zajímavo jest, že listy různých stran komen-
tují sdělení „Nordd. Allg. Ztg.“ s podivuhodným
klidem a přijímají nové velké břemeno namnoze
s nadšením
Radikální „Morgenpost“ píše: Nikdy nebyl
Bethmann Hollweg obratnější. Levice bude jistě
přízniva jeho návrhu. Agrárníci budou nuceni do-
kázati své vlastenectví. Socialisté přes svůj od-
por proti zbrojení nebudou moci než hlasovati pr
takový návrh.
Konservativní „Post“ praví: Vláda se neklame
spoléhá-li, že majetné třídy s radostí přinesou nej-
větší oběti.
Agrární „Deutsche, Tagesztý.“ uvádí: Soudí-l
vláda, že tento návrh je nutný, naše strana za-
jisté se nevyhne této oběti
Orgány centra vyslovují se s větší reservou
poněvadž jejich napiatý poměr k říšskému kancléř
jim nedovoluje úplný souhlas.
Listy levice, ač v zásadě schvalují návrh kan-
cléřův, vyslovují obavu, aby trvalé výlohy zákona
nebyly uhraženy nepřímými daněmi, totiž aby ne-
stihly nejchudší třídy obyvatelstva.
Nordd
Deutsche
Tagesztý
Post
20
article
Při všem národním nadšení se přece uznává.
že obchod a průmysl jistě pocití, odejme-li se po-
platnictvu mimořádně jedna miliarda kapitálu
uvažuje se také, jak bude možno provésti nový
zákon, jehož působnost se vyčerpá jediným výko-
nem, aby nenastaly přílišné poruchy v hospodář-
ském životě Nelze totiž při této válečné kontri-
buci mysliti jen na boháče a kapitalisty, u nichž
znamená nová dávka jen ztrátu asi jedné desetiny
úroků z kapitálu, nýbrž i na střední a malé ma-
jetky, které již nyní nesou těžká břemena, i na
vdovy, které žijí z úroků skrovného kapitálu. v
mnohých případech nebude možno uhraditi dávku
z příjmů samých a bude nutno sáhnouti na ma-
jetek, jenž není vždy volně k disposici a tu hrozí
u jednotlivců těžká obmezení. Očekává se, že vlá-
da a říšský sněm budou k tomu příhlížeti a žev
určitých případech budou poskytnuty úlevy buď po-
volením splátek nebo i prominutím dávky. Celkový
rozpočet rozhodne také, bude-li dávka vybírána dle
stejné procentní sazby, nebo bude-li vzestupná dle
výše majetku.
Praví se, že první podnět, aby zvláštní výlohy
na armádu byly uhraženy najednou dávkou ze jmě-
ní, vyšel od německého císaře, jenž také osobně
přiměl spolkové panovníky, aby v tomto případě
se vzdali svého privilegia, kterým jsou osvobozeni
od daní a rovněž zaplatili dávku ze svého majetku.
21
article
Německý militarismus činí tu skutečně ohromný
rozmach a oficiosní hlasy v říši nešetří velkými slo-
vy. Bavorská „Staatszeitung“ praví o dávce z ma-
jetku, že do nynější poněkud stísněné nálady něme-
ckého lidu přináší národní a velký rys, ale dalek
nad rozsah jediné potřeby povznáší se význam my-
šlenky, na níž se má zakládati její úhrada — jete
čin historické velikosti, k němuž je německý náro
volán, suma, jejíž úhrada z běžných příjmů není
možna a již není radno opatřit půjčkou, má býti
opatřena dávkou, na níž jsou zúčastněny výhradně
majetné třídy.
Dle sdělení „Taegl. Rundschau“ obsahuje
příští vojenská předloha tyto podrobnostin
1. Utvoření šesti nových jízdních pluků.
2. Malé zvýšení formací vozatajstva.
3. Částečné zřízení kadrů pro zálohu.
4. Nové vybudování pevností na východě, které
se stalo nutným, ježto Rusko koupilo ve francouz-
ských závodech v Creusotu velký počet obléhacích
Z Borlína, 4. března. (K. k.) V dnešní schůze
konventu seniorů říšského sněmu, v které stala s
dohoda, aby velkonoční prázdniny začaly koncem
tohoto týdne a skončily 2. dubna, oznámil presi-
dent říšského sněmu, že podle sdělení říšského kan-
cléře budou vojenské předlohy podány
28. března v říšském sněmu. O předlo-
ze začne 7. dubna rokování. Že předloh
o úhradě bude rovněž podána 28. března říšskému
sněmu, říšský kancléř nesdělil presidentovi, ale má
se za to, že tomu tak buda.
děl.
Taegl
Rusko
Borlín
22
article
Inaugurační řeč presidenta
Spojených států amerických
Wilsona.
Inaugurační řeč presidenta
Spojených států amerických
Wilsona.
Z Washingtonu, 4. března. (K. k.)
Změna ve vládě vykonala se za obvyklých
slavností. Když složil úřadní přísahu, pronesl pre-
sident Wilson inaugurační řeč, ve které pravils
„Okolnost, že vláda přešla do rukou demo-
kratů, znamená více než pouhé vítězství strany.
Znamená změnu, která nastala v úmyslech a sta-
novisku národa samotného. Náš vlastní život je v
mnohém směru opravdu veliký, je neporovnatelně
veliký v ohledu materiálním, veliký také ve své
morální síle a veliký v ochraně svobody. Avšak
dobrým přišlo také zlo, s bohatstvím dostavila se
neomluvitelná rozmařilost. Doposud jsme hodnotu
člověka necenili dost vysoko, hodnotu vyhaslého
života lidského, přetížených a shroucených exi-
stenci. Trapné vzdechy z dolů, z továren a měst.
kde zuří vlastní boj o zdebytí, tento vážný, dojí-
mavý, spodní ton našeho života nepronikl k na-
šim uším. Naší povinností jest, abychom vyčisťo-
vali, znovubudovali, abychom zlé odstraňovali, a-
bychom celý veřejný život napravovali a naplňo-
vali humanitou, aniž bychom jej učinili slabým ne-
bo sentimentálním.
Wilson
spojený stát
Washington
23
article
Bylo něco tvrdého a krutého v naši honbě z
úspěchy a velikostí. Naší myšlenkou bylo, že kaž-
dý jednotlivec a každá generace má se starati sa-
ma o sebe. My jsme dospěli ke klidnému uvažo-
K hlavním bodům, které dlužno změniti, patř
náš celní tarif, který nás odpoutává od pří-
slušného podilu na světovém obchodu, který poru-
šuje zásady spravedlivého zdanění a činí vládu
pohodlným nástrojem v rukou soukromých zájmů.
Dále dlužno změniti naši bankovní a valu-
tovou soustavu, která je způsobilá k tomu.
aby soustřeďovala hotové peníze a obmezovala ú-
věr, naši soustavu průmyslovou, která u-
poutává kapitál v řadách vedoucích činitelů, ob-
mezuje svobodu, poškozuje příležitost k výdělku
a vykořisťuje přirozené prameny země bez ohledu
na jejich obnovení a zachování.
Také dlužno změniti naše zemědělství.
které ještě nikdy nevyzkoušelo svoji sílu ve ve-
likých podnicích obchodních, nezužitkovalo ni-
kdy pomocných prostředků vědy a postrádalo při-
měřených úlev úvěrových. Studovali jsme nejlepší
prostředky produkční, ale ne tak, jak to musí či-
niti průmyslovi organisátoři, státníci, nebo jed-
notlivé osobnosti.
24
article
Rovněž tak málo studovali a zdokonaloval
jsme prostředky jak by vláda mohla býti posta-
vena do služeb humanityke blahu národa
a ku podporování jeho práv v boji o zdebytí. Není
to žádná sentimentalita. Pevným základem vlády
jest spravedlnost, nikoli soucit. Rovnopráv-
nost a akční svoboda, vlastní to základ
spravedlnosti v politickém životě, nemohou exi-
stovati, jestliže mužové, ženy a děti nejsou ve
svých nejvlastnějších podmínkách životních chrá-
něni proti následkům velikého průmyslovéhoa
sociálního procesu. Společnost nesmí své vlastní
údy drtiti, oslabovati nebo poškozovati.
Zdravotní zákony, zákony o potra-
vinách a konečně zákony o podmínkách
práce, jsou nejdůležitějšími a nejvlastnějšími ú-
koly spravedlnosti a zákonů. Při tom starodávná
a základní podmínka, totiž ochrana majet-
ku a osobního práva, nesmí býti opomíje-
na, nesmí býti zanedbávána. Je nemyslitelno, že
bychom všechno to mohli vykonati jako stranníci.
Chceme opětně budovati, nikoli ničiti. Spra-
vedlnost a jen spravedlnost má bý-
ti vždy naším heslem. Národ jest silně po-
bouřen hlubokou vášní, poznáním bezpráví, ideál-
ních ztrát a četného zneužívání vlády, která stala
se nástrojem zla.
Dnešní den není dnem vítězství. Zde se ne-
volají k činnosti jen síly jedné strany, nýbrž síly
lidstva. Srdce lidí čekají na nás, životy lidí jsou
v sázce a naděje lidí chce věděti, co hodláme
podniknouti. Volám po svůj bok všechny vlasten-
ce, všechny prozíravé muže. Bůh mi pomáhej! Ne-
nechám je na holičkách, budou-li mi raditi a chtě-
jí-li mi pomáhati.
zákon o potra
26
article
Z Washingtonu, 4. března. (K. k.) O půl 11. ho-
dině dopol. odebral se nový president Wilso
a nový vicepresident Marshali do Bílého domu,
kde president Taft pány přijal a jel s nimi na Ka-
pitol. Od 11. do 12. hod. trvalo poslední úřado-
vání loučícího se presidenta, totiž formální za-
končení 62. kongresu. V zasedací síni senátu slo-
žil vicepresident Marshall úřadní přísahu. Pak byl
odročen 62. kongres, po němž ihned sešel se no-
vý senát, jenž byl zahájen modlitbou duchovního.
O 12.30 hod. odebral se slavnostní průvo
ze senátní sině na terasu na východní straně Ka-
pitolu. Tam složil president Wilson přísahu a pro-
nesl ohlášenou již řeč. Po slavnostním aktu od-
jeli nový a dosavadní president z Kapitolu do Bí-
lého domu. Před Bílým domem rozloučil se Tale
dle zvyku s Wilsonem. Nový president konal pak
přehlídku, při čemž poděkoval za prokázané pocty.
Nový president odebral se pak do Bílého domu
Wilso
Marshat
Taft
Marshall
Wilson
Washington
Bí
bílý dom
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Z Prahy-VII. Mladá generace koná svoji člen-
skou schůzi ve středu 5. t. m. o 8. hod. večerní
v restauraci »u Hošků« (dříve »u Volavky«) Ru-
dolfova tř., na níž promluví kol. JUC. Rud. Pe-
chold »O českém problému státoprávním«. Po
přednášce velice důležité věci organisační, při
nichž účast všech kolegů nejvýš nutna.
Z Přibrami. Organisace svobodomy-
slné mládeže pořádá dne 6. března o 8. hod.
večerní v sále hotelu »Buchar« uměle cko-
zábavní večer. Program: 1. Ph. dr. F. Po-
korný: »Vývoj umění v Benátkách«. 2. E. Griegt
»Sonata C-moll. První věta. Přednese virtuos
Hauser, u klavíru Ph dr. V. Šebesta. 3. B. Sme-
tana: Arie Kaliny z op. »Tajemství«. Přednese
JUDr. V. Hartmann, u klaviru Ph. dr. V. Šebesta
4. Jan Neruda: »Malostranský feuilleton«. Recit.
sl. B. Molkova, 5. Zd. Fibich: »Má dívenka jak
růže je ...« K. Bendl: »Ty má růže ...« V. J.
Novotný: »Poutník«. Přednese JUDr. J. Hartmann.
u klavíru Ph. dr. V. Šehesta. 6. Wieniawski: »Sou-
venir de Moscou«. Přednese virtuos E. Hauser,u
klavíru Pa. dr. V. Šebesta. Po vyčerpání programu
se tančí. Vstupné: rodina 3 K, pán 1 K
Hošek
doktor
Hauser
V Šebesta
Arius Kalina
JUDr
V Hartmann
Neruda
B Molkův
Zdeněk
Fibich
K Bendl
V J Novotná
J Hartmann
Wieniawský
Mosca
E Hauser
Praha
Buchara
Benátky
Cmoll
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zajímavé úkazy. Předseda spolku če-
ských poštovních úřadníků bývá často ve Ví-
dni a neopomene nikdy použíti prázdné chvíle
aby neintervenoval v parlamentě ve prospěch
zájmů úřadnictva poštovního. Tak měl příle-
žitost poznati parlamentarismus hezky z blíz-
ka a dospěl k zdravým náhledům, jež jsou
však často v rozporu s názory politické stra-
ny, k níž se připojil. Časopis českých poštov-
ních úřadníků píše ve smyslu inspirací před-
sedy spolku. Tak v posledním čísle rozepisuje
se o byrokratismu, který je dle jeho názorů
na postupu, cituje Hermanna Bahra a dospívé
k zajímavým důsledkům. „Jest poslanecká
imunita. Co je však tato proti imunitě byro-
kratů. Není byrokratické zodpovědnosti v Ra-
kousku, poněvadž byrokrata kontroluje zase
jen byrokrat. — A tomuto hospodářství, to-
muto panství byrokratů říká se střední linie
ve státní správě, kterou prý si přejí nejvyššt
osobnosti. Vlastně si to přejí byrokraté, aby
v době všeobecného hlasovacího práva doká-
zali, že to bez nich nejde. — Dokud nebude
parlamentárních ministerstev a kontroly stát-
ní správy parlamentem, nebude v Rakousk
pořádku atd.“ — Nezní vám tyto zvuky ně-
jak povědomě? Či nehlásá se zde přímo ka-
ceřovaná Kramářova positivní politika. Kdo
chce parlamentní ministerstvo, musí sobě přáti
logicky i účasti české v něm. A hle, již jev
politickém positivismu.
Hermann Bahr
Kramářův
spolek če
29
article
— Padesát let Umělecké besedy. Uměle-
cká beseda, nejstarší český umělecký spolek,
oslavuje v těchto dnech půlstoletí svého trvá-
ní. Jubileum spolku, který nesčetně trvalých
památníků v kulturní naší historii si postavil,
vzbudí právem pozornost a účast nejšírší
české veřejnosti. Věren svým tradicím, vzdal
se spolek již předem všech vně okázalých
oslav a omezil se na oslavné podniky, které
z jeho vnitřního života a z jeho kulturního
poslání přímo vyplývají. Podniky ty zahájeny
budou v sobotu dne 8. t. m. slavnostním před-
stavením v Národním divadle, pro něž zvolena
„Libuše“ od B. Smetany, který byl jedním
ze zakladatelů Umělecké besedy a dlouho-
letým předsedou jejího Hudebního odboru. Na
neděli 9. března t. r. zve Umělecká beseda
své členy i své přátele k jubilejní valné hro-
madě, která se bude konati v 10 hod. dopol.
v zasedací síni Staroměstské rádnice pražské.
Program valné hromady stanoven: 1. Zahájení
schůze starostou Umělecké besedy. 2. Slav-
nostní proslov (p. vládní rada Frant. Bílý).
Libuše
B Smetan
František
národní divadlo
30
article
3. Blahopřejné projevy. 4. Návrhy na jmeno-
vání čestných členů. 5. Návrh na založení
jubilejního fondu Umělecké besedy. — O další
slavnostní podniky rozdělily se jednotlivé od-
bory Umělecké besedy. Hudební odbor vedle
zmíněného již představení „Libuše“ uspořádá
tři koncertní večery, které mají dokumento-
vati vztahy jeho k moderní hudbě a vydá jako
jubilejní publikaci klavírní výtah Škroupova
„Dráteníka“, první české opery. Literární od-
bor projektuje dva recitační večery, z nichž
jeden má býti retrospektivní. Výtvarný odbor
chystá Jubilejní výstavu, představující minu-
lou práci i přítomné snahy odboru a cyklus
přednášek s heslem: V boji o národ. O všech
těchto podnicích budou dány do veřejnosti
ještě podrobnější zprávy. Dnes upozorňujeme
zatím na sobotní představení „Libuše“, na ne-
dělní Jubilejní valnou hromadu, apelujíce na
českou veřejnost, aby hojnou účastí projevila
svoje sympatie i svoje uznání „Umělecké be-
sedě“, této nejstarší organisaci českého světa
uměleckého.
— O parlamentarismu promluví cís. rada
Josef Penížek, vídeňský redaktor „Národ-
ních Listů“, ve veřejné přednášcev
sobotu 8. března o 8. hod. več. v sále č. IV
hlavní budovy české techniky (Karlovo ná-
městí).
Libuše
Škroupův
Penížek
Karlův ný
31
article
— Nový ředitel záložny česko-budějovické.
Výbor Záložny česko-budějovické se usnesl, že
valné schůzi, která se bude konati v tomto městcl,
učiní návrh, aby uprázdněné místo ředitele bylo
propůjčeno panu Františku Bělohlávkovl,
dosud prokuristovi Zemské banky v Praze.
— Pohřby. Z basiliky sv. Václava na Smíchově
konal se včera o 3. hod. odpolední pohřeb ze-
snulé paní Marie Linhartové rozené Zema-
nové, choti náměstka starosty města a stavitele
p. Linharta. Pohřeb konal se za velikého účasten-
ství smutečních hostí. V hlavní lodi basiliky byla
rakev s tělesnými ostatky zesnulé vystavena na
nádherném katafalku, k němuž položeno množství
drahocenných věnců a palmových kytic. Pohřební
obřady vykonal farář P. Pauly a sbor pěvců zapěl
dojemné smuteční skladby. Po obřadech byla ra-
kev snesena do šestispřežního vozu pohřebního
za ní ubíral se manžel zvěčnělé p. náměstek J.
Linhart se členy rodiny a přáteli, v zastoupení
městské rady smíchovské p. okresní starostaa
člen rady městské cís. r. Eberl, dr. Steiner, cis. r.
Bělohlávkovl
svatý . Václav
Linhart
Zem
J Linhart
Eberl
doktor
Steiner
Praha
Smíchov
32
article
Křížek, m. r. Jeřábek, president trestního soudu
dvor. rada Matouš, rada z. s. Fryc, městský radní
Adler, dr. V. Frič, prof. dr. Chodounský, školní
rada dr. Vlach, stavitel Šimek, továrník Richter,
škol. rada a spisovatel J. Kořenský, dr. Hádek.
předseda Občanské záložny na Smíchově dr. Kli-
ma, ředitel téže záložny Tůma, ředitel První české
vzájemné pojišťovny Hrazánek, řed. Tomsa, velko-
uzenář Thüringer, skad. malíř Jansa, četní sta-
vitelé, úřadníci obce a okresu, členové správního
výboru Občanské záložny na Smíchově, továrnícl
a jiní. Zesnulá paní byla pochována do
rodinné hrobky na posvátném Vyšehradě. —
Pohřeb pana Jana Putíka, maj. závodu krej-
čovského a býv. starosty společenstva krejčích
v Karlíně, konal se v neděli dne 2. t. m. za velké
účasti občanstva karlínského ze smutečně vyzdo-
beného bytu v Karlíně. Ke katafalku položeno
množství věnců a kytic, které kromě příbuzných
a přátel věnovaly korporace a spolky, jichž ze-
snulý byl členem. Po smutečních obřadech a za-
pění smutečních sborů ubíral se dlouhý průvod
k olšanským hřbitovům. V čele průvodu dopro-
vodil Sbor svobodných střelců v Praze svého čest-
ného člena s hudbou a praporem. Kolem rakve
tvořili trojnásobný špalir druhové zesnulého, čle-
nové společenstva krejčích a Bratrstva řemeslníků
a živnostníků a zřízenci Kichlmannova ústavu
Na poslední cestě doprovodily zasloužilého obča-
na veškeré vrstvy občanstva karlínského, zejména
členové městské rady s oběma náměstky starosty.
členové Občanského klubu s předsedou p. m. r
drem. Lokayem v čele, místní organisace národní
strany svobodomyslné s předsedou p. m. r. drem.
Křížek
Jeřábek
Matouš
Adler
doktor
V Frič
profesor
Chodounská
Vlach
Šimek
Richter
J Kořenský
Hádek
Kt
Tůma
Tomsa
Jansa
Putík
Smíchov
Vyšehrad
Karlín
Olšanský
Praha
pojišťovna Hrazánky
občanský záložna
Kichlmannov ústav
organizace národní strana
33
article
J. Vejvarem, společenstva krejčích se starostou
p. m. r. Deportem, Bratrstva řemeslníků a živ-
nostníků. Živnostensko-čtenářské jednoty v Kar-
lině, výbor Učednické besídky s předsedou prof.
drem. Ženklem a jednatelem JUC. Svatkem, úřad-
nictvo karlínského okr. soudu s vrch. radou V.
Paulem, radové Kalfus a Jakubec a nesčetné řady
smutečních hostí. Zesnulý, který se těšil veliké
oblibě a byl v kruzích živnostenských pro své
zásluhy a práci ve prospěch živnostnictva vždy
ctěn a vážen, byl věrným stoupencem nár. strany
svobodomyslné a jako takový účastnil se v orga-
nisaci a spolcích veškerého národního hnutí a prá-
ce. Čest budiž jeho památce!
— Z městské rady pražské. (Schůze 4. března.)
Předsedal star. dr. Groš. Usneseno, aby na do-
bu, než bude upraveno elektrické osvětlení u Ná-
rodního divadla, byly osvětlovány čtyři plynové
kandelábry na rampě u podjezdu a na balustrádě
při schodech do Divadelní ulice. — V nově
vzniklých ulicích v Podskalí a na Král. Vyšehradě
položeno bude plynové potrubí a upraveno ve-
řejné osvětlování nákladem 18.150 K. — Pro-
jednáno bylo 40 žádostí za udělení neb přeložení
koncese hostinské a usneseno nečiniti ve 33 pří-
padech námitek. Rovněž nebudou činěny námitky
proti udělení koncese knihkupecké, kterou pře-
vezme veřejná obchodní společnost pod firmou F.
J Vejvar
profesor
doktor
Ženkl
Svatek
Paul
Kalfus
Jakubec
Groš
Král
Kara
Podskalí
JUC
34
article
Topič se stanovištěm v Praze čp. 1010-I. od pana
F. Topiče. — Uděleno stavební povolení ke stav-
bě 3patrového řemeslnického domu na stav. č. 12
v ulíci Dušní a 4patrového řemeslnického domu
na stav. č. 8 v ulici El. Krásnohorské v Praze-V
Obě stavby projektuje obec pražská. — Stížno-
stí na nedostatečné osvětlení v Ungeltě, v Týnské
ulici a v třídě Vladislavově přikázány správní radě
obec. plynáren. — Ministerstvo veřejných prací
schválilo nové znění organisačního statutu a u-
čebných osnov pro uměleckou průmyslovou školu
divčí a ústavy s ní spojené. Usneseno ohraditi se
důrazně proti současnému rozhodnutí minister-
stva, aby historický, vžitý a jedině správný ná-
zev školy „dívči škola průmyslová“ byl zamě-
něn označením „ženská škola průmyslová“, po-
něvadž škola není pro ženy, nýbrž pro dívkya
název tento jest překladem německého Franen-
Vladislavův
Praha
El
Ungelt
týnský ulice