Ročník XXXXIX

V Praze, v sobotu 13. března 1909.

Číslo 72.

Va ranní avečerní lety předplácí se V Praze v administraci: na něslc. . . . . na čtvrt lcta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsie na čert leta . . . . 7 K eck ve filiálkách na měsic.... 2 K 90 n nažle Poštou: na tvrtieta: ! . . K soh s dvoji zásílkou na m ěsi K 80 h na ctvrt ieta . . . . 11 K d9)

eerni daní V drobném prodeji: ranní čislo o sobě . . za Sh večerní . . . . za 4 h Ve fliálkách na vankově ranní člslo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotové napřed Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marisnské ul., Tam nacházeji se těi redakce, tiskárna a expodice „Národních Listů- Rukopisy se nevraceji

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Konference bar. Aehrenthala se členy panské sněmovny. Z Vídně, 13. března. Ministr zahraničníeh záležitosti bar. Aehrenthal pozval na sobotu 20 t. m. k sobě četné členy panské a poslanecké sndmovny, kteří nenáležejí k delegacím, aby s ni mi pohovořil o zahraniční politice a situaci Bude to jakýsi neoffieielní parlament. Pokladní poukázky ve vojenském výboru. Z Vídně, 13. března. Jest úmyslem uvést vydání pokladních poukázek n přetřes ve výboru — vojenském Kdo by se nad tím pozastavoval, tomu budiž uvedeno na paměť, že podobný pokus před 5 lety stal se v delegacích. Do výboru rozpočto- vého, kde projednával se budget společného mi- nisterstva vojenství, povolán byl rakouský mi- ministr financi Böhm-Bawerk, aby podal výklady o tak zvané refundaci. Dr. Böhm-Bawerk se také dostavil. Protože vydání pokladních poukázek ministrem financf ryt. Biliňským se u v ád v souvislost s výdaji způsobený- mi konfliktem rakousko-arbský m. tudíž s výdaji vojenskými, byl pojat plán, po- zvati dra Biliňského do první sehů- ze výboru vojenského poslaneck sněmovny a tam žádati od něho vy- světleni.

Parlamentní disposice. Z Vídně, 13. března. Dnes večer koná se ministerská rada, která se zabývati bude disposicemi pro budoucí týden. Nová skupina v polském kole Z Vídně, 13. března. V kole polském se- stoupila se nová skupina. Jmenuje se »kon- servativní«. Náležejí k ní ryt. Biliňski. hr. Dzieduszveki, dr. Starzyňski, dr. Czaykow- ski, kníže Lubomirski, Moysa-Rosochatski a dr. Korylowski. V kole polském jest to čtvrtá skupina. Přes to však jest jednotně kolo polské možným. Nevíme žádného dů- vodu rozumného, proč by nemohlo býti toliké u Čechů. Delegační banket Z Vídně, 13. března. Na dnes večer zván jsou k bur. Aehrenthalovi, ministru za- hraničních záležitostí, na hostinu členové ra- kouské delegace obou sněmoven. Audience. Z Vídně, 13. března. (K. k.) Císař přija dopoledne ve zvláštním slyšení italského námoř- ního allaché Ciro- Cancianiho. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. března. (K. k.) »Wiener Zlg. uveřejňuje nařízení ministerstva financí ze dne 2. března r. 1909 o závěrečných jed- notkách cenných, na tuzemskýeh bursách ve Vídni, Praze a v Terstu zname- naných papírů, jako základu k vyměřování daně z obchodu cennými paplry- Císař Vilém u kanoléře Büilowa. Z Berlína, 12. března. (K. k) »Norddeut sche Allg. Zig.« sděluje, že císař Vilém stol val dnes večer u říšského kaneléře knížete Bülowa. Odsouzený bývalý rektor a prorektor universily v Oděsse. Z Petrohradu, 12. března. (K. k.) P. t.a sděluje: Po jedenácti dnech bylo dnes skon- čeno přeličení s bývalým rektorem university v Oděsse, Sandžev ským a bývalým prorektorem V az kovský m, kteří byli obžalováni, že zneužívali své úřadní moci a způsobili takto vážné poruchy v a ka demickém životě. Sandževaky

byl mimo to obžalován, že zaslal ministru li- dové osvěty úmyslně nepravdivé zprávy o po měrech na universitě. Senát odsoudi oba ke ztrátě služby. Mimo to by Sandževský odsouzen k doživotní ztrátě práva k zastávání veřejných úřadů, Vazkovský byl pak zbaven tohoto práva na tři roky. voi j Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 13. března. (K. k.) Poslanecká sněmovna. Osnova zákona o vymábán dani schvaluje se ve třetím čtení. Tím jest vyčerpán jednací pořádek. Předseda navrhuje, aby poslanecká sněmovna se zřotelem na ná- rodní svátek dne 15. t. m. konala příští schůz teprve ve čtvrtek 18. t. m. (Všeobeený souhlas). Agrární fronda v Uhrách. Z Pešti, 13. března. (K. k.) »Neues. Pester Journal« rozepisuje se o vlivu, jaký má agrární fronda na zahraniční politiku a praví: Nevěří- me, že na Mičovém náměsti u mičovny dají se ovládati touto nevhodnou diversi. Situnei ona arci neusnadní nikterak. Rakous ko- Uhersko může své velmocenské postavení uhájiti jenom jako stá průmyslový, aby pak bylo na Balkáně ob chodně politickým činitelem. Nynější agrár- ni směr musí býti přechodní, poně- vadž by jinak musil poškoditi nejen zájmy Uber ska, nýbrž také zájmy celého mocnářství.

Námořní rozpočet anglický. Z Londýna, 12. března. (K. k.) Námořn rozpočet na účetní rok 1909—10 obnáší 35,142.700 liber oproti 32,319.500 lib. v roz- počtovém roce 1908—09. Obnos, určený n stavbu nových válečných lodi v tomto roce. páčí se na 2,285.770 lib. Budou se stavěti4 obrněné lodi typu Dreadnought, 6 obrněných křižníků, 20 minonosek a řada ponorných člunů, na něž určen jest obnos půl milionu liber První lord admirality prohlásil, že vláda mohla by v běžném finančním roce uznati nutným aby učiněny byly přípravy k rychlému vybudo vání dalšich 4 obrněných lodí. Žádá tudíž par lament o zmocnění, aby směl uděliti potřebné rozkazy tak, aby stavba těchto lodí mohta být 1. dubna r. 1910 zahájena a v březnu r. 1912 skončena. V pamětním spise, připojeném k námořnímu rozpočtu, prohlašuje se, že dlouhé námezdní spory v soukromých loděnicích zdržely vážně stavbu většiny rozestavených lodi. Dále se ve spise tom uvádí, že vláda uvažuje se zřetelem na vážný nedostatek doků pro zcela velké lodi na východním pobřeží a se zřetelem na dlouhou dobu, již vyžaduje stavba stálých pevných doků. doporučovalo-li by se zříditi v jistých přístavech plovoucí doky.

President francouzské lodní ligy. Z Paříže, 13. března. (K. k.) Místoadmirá Gervais složil z důvodů zdravotních hodnost presidenta francouzské lodní ligy. Výbor navrhne přístí valné hromadě pro tuto hodnost senátora a bývalého ministra Baudina. Námořní rozpočet irancouzský. Z Paříže, 13. března. (K. k.) V kruzíeh poslanecké sněmovny se proslýchá, že ministr financí a ministr námořnictví se pokusil za včerejší rozpravy, aby se do rozuměli. Praví se také, že odhalení o po- měrech v námořnietvu, jakož i rozpočtové obliže pohnuly prý ministerskou radu, ab y učinila jisté ústupky finančnímu ministrovi Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 12. března. (K. k.) Ministerský předseda Clemenceau sdélil ve dnešní sněmovní sehůzi, že rokování o předlo- ze stran dráhy do Uenzy bylo na žá- dost ministra námořaiciva odročeno. Vláda prj

souhlasí sice s guvernérem alžírským o zás- dách konvence, činí však se zřetelem n otázku obrany jasné jisté výhrady ve příčině železniční trati. Sněmovna usnesla se dle ná- vrhu ministerského předsedy 417 hlasy prot 90 projednávati v pondělí předlohu o refor- mě vojenských soudů, potom usnesla se 405 hlasy proti 154 dáti na jednací pořa volební reťormu a konečně zahájiti první pondělní schůzi po velkonočních svátcích rokování o celní reformě. Z Pařiže, 12. března. (K. k.) Rozpočlová komise jest k návrhu minislra financí svolána na zejtřejší odpoledne. Caillaux podá ve schůzi komise této pilnou zprávu o rozpočtové před loze na rok 1910. Z Paříže, 13 března. (K. k.) Sněmovna skončila včera rokování o dotazech po ohrani- čení vinařského územi v Champagni; ministn orby Ruau prohlásil, že uznal loyálně veškerá nesporná práva. Jednací pořad, navrhovaný mi nistrem, byl na to schválen 412 hlasy proti 92

Válka ve střední Americe. Z Mexika, 12. března. (K. k.) Proslýchá se, že mezi Nicaraguou a El Salva dorem vypukla válka. Mezi salva dorskou dělovou lodic! »Presi- dente« a nicaragujskou dělovou lodic! »Momotombo« došlo prý ke srá ž e. z Washingtonu, 12. března. (K. k.) Státní departement odvolal náhle diplomatického zástupe Nicarague. z Washingtonu, 12. března. (K. k.) K od volání diplomatického zástupce Spojených států v Nicarague došlo pro výstřední rejdy v Nica- rague a pro netečnost presidenta Zelaye. Mexi cký velvyslanec měl dnes ve státním departe- mentu poradu o situaci ve střední Americe- Bylo usneseno, aby byly podnik- nuty rázné kroky k zabezpečen míru ve středni Americe. Neučiní- americké válečné lodi v nicaraguajských vodách náležitého dojmu na presidenta, po případě dojde k intervencí, Bylo výslovně pro hlášeno, že mezi Spojenými státy a Mexikem jest úplný soublas o polilice, již třeba vůč Nicarague prováděti.

Z Washingtonu, 12. března. (K. k Z úřadního pramene se proslýchá, že namořní departement nařidii telegraficky, aby obrné n křižák Spojených států kot vi u západního pobřeži nicaragu aj- ského až do přljezdu americké dě lové lodice »Yorktown« a aby »York- town« tam potom zůstal, kdežto dělová lodíce „Dubuque« a křižák »Taeoma« křižovaly by u atlantického pobřeží nedaleko Hondurasu. Otázka reformy tarifů v Anglii. Z Londýna, 12. března. (K. k.) Balfoun prohlásil v řeči, pronesené v úslavním klubu. že relorma tarifů jest prvním poža- davkem unionistického programu, na nějž mus bráti každá unionistická vláda zřetel. Bouřlivé manifestace francouzských úřadníků poštovní ambulance. Z Paříže, 12. března. (K. k.) Úradníci po- štovní ambulance na trati Pařiž—Lyon—Středo- zemní moře konali schůzi, na níž rokovali o ji stých požadaveích. Po schůzi odebrali se do Rue de Grenelle, hodlajíce uspořádati projev před ústřední knuceláří. Státní podta- jemnik pošt a telegrafů, Simysn a policejní prefekt Lépine byl potupeni, když zakročili. Manife- stanti vnikli do kanceláří, z ni ch byli policil zapuzeni. Několik osob bylo zatčeno: Z Pařiže, 13. března. (K. k.) Za včerejších demonstraci před ústředním po- štovním úřadem hyly četné o so b

poraněny. Tské policejní prefekt Lepin utržil lehkou ránu. Poštovní zřízenci žádají, aby státní podsekretář Simyan podal demisi. Služb se následkem demonstrací značně zpozdila. Hostina na povznesení vážnosti mladotureckého výboru. Z Cařihradu, 13. března. (K. k.) Mladotu- recký výbor uspořádaí včera hostinu za tim účelem, aby povznesl svoji vážnost. Na tétc hostině pronesli Ferid paša, švagr sultánův. dále velký vezír, president poslanecké sněmovny a senátu, ministr vojenství a mladoturecký po- slanec Juzuf Kemal pozoruhodné řeči, z nichž vyplývá, že mladoturecký duch a mladoturecká eíla jsou ještě mohulné.

Krise na Balkáně. Kompenzace pro Srbsko a Černou Horu v sandžaku Z Pešti, 12. března. Bělehradský zástupee časopisu »Neues Pester Abdbltt.« měl rozmluvu s osobnosti z okolí srbského korunníko prince a z této rozmluvy prý se dověděl, že che Rusko přiměti tureckou vládu, aby Srbsku pro- dala za milion tureckých liber pruh země, 30 kilometrů široký, v severním sandžaku novopa- zarském. Tímto pro Srbsko získa- ným územím byla by Rakousku zatarasena cesta na Solun. Jiným. německým časopisům telegrafuje se z Bělehradu Všem klubům srbských stran bylo sděleno, že dle ujištění ruské vlády Srbsko a Černá Hora dostanou náhrady v novopazarském sandžaku. Také telegrafuje se z Petrohradu, že mi nistr Izvolský tureckému ministrovi zahraničníeh záležitostí Rifaatu pasovi v přičině náhrad pre Srbsko a Černou Horu již příslušný návrh uěi- nil a že Rafaat paša, neznaje smýšlení cel vlády o věci té, návrh prozatím vzal jenom vědomí.

O projektu sandžacké teritoriální náhrady pronáší se rakouská vládní »Wiener Allg. Z g. lakto: »Srbsko přeje si nyní, aby mu Turecko »po dobrém« postoupilo sandžak novopazarský Tam že bude státi na stráži prot Rakousko-Uhersku. Netřeba asi teprv ani vykládati, že by takováto změna državy narazila na rozhodný, ne- překonatelný odpor Rakousko U herska i v tom připadě, kdyby Turecko sib skému přání po dobrém vyhovělo. Rakousko Uhersko vrátilo sandžak Turecku, jsouc přesvěd- čeno, že je turecká armáda dosti silna, aby mezi Albánci v sandžaku a bosenskými Srby jakýsi mír udržela, tak že by klid v oné kraji ně na srbské hranici byl zajištěn. A však př - tomnost Srbska na řečeném územ obydleném vášnivým obyvatelstvem, spů so bi la by až příliš brzy veliké krve prolití, ba onaby jím vůbec jist u ž začala. Srbsku, jež se nikterak nelaji svým nepřátelstvím k naší říši, nepřenech Rakousko-Uhersko nikdy novopa- zarský sandžak, kterýmž vede velmi dů- ležitá dopravní cesta do Makedonis. Poku sy Srbska, aby Rakousko Uhersko na Balkáně bylo nepřátelsky zakrouženo čili sevřeno, r oz- bijou se bdělost naší řiše a o jeje odhodlání, že bude hájiti svéh mocenského postavení na Balkáně proti každému. Srbsko trvajíe na této po- litice spůsobí jenom obecné přesvědčení, že je samo chorobným státním útvarem, jehož exi- stence na evropské mapě zaviňuje obecný a stálý nepokoj na jihovýchodě evropském.- Kdo měl by dříve odzbrojit? Z Vídně, 13. března. Londýnský »Daily Telegraph« pojednávaje o záležitosti odzbrojení pronesl včera mínění, že by Rakousko- Uhersko,

jakožto pariner mnohem mocnější a silnější mělo učiniti dobrý začátek a odvolati své vojsko od srbské a černohorské hranice dříve, než se k tomu odhodlá Srbsko. »Tuto radu« — odpo- vídá vídeňský oficiosní »Fremdbltt.« — musíma prohlásiti za prostomyslnou ne-li dětinskou. Vždyť začalo Srbsko svými horečně prová- děnými válečnými připravami a donutilo tím naši říší, aby provedla vojenská ochranná opa- tření z pouhé opatrnosti. Musl tedy dřive od- zbrojiti Srbsko.e Povstalecké čely pro sandžak a Boanu. Z Bělehradu oznamuje se »Diplomatické korrespondenci« vídeňské: »Srbská vláda sdělila tiskovou kanceláří zástupcům evropského tisku nepokrytě, že je vyzbrojení a rozmnožení čet státním nákladem již ukončeno a že sbor 12 000 mužů se chystá vtrhnouti do Bosnya Hercegoviny jakož i do novopazarského sand- žaku. V Bělehradě pověření diplomaté o tom dobře vědl a oznámili také svým vládám, že byly učiněny tajné úmluvy mezi vůdci v Makedonii částečně již vyzkoušených čet a srbskou vo- jenskou správou, dle kteréžto úmlu- vy čety dne 27. března do sand- žaku vtrhnou. Zároveň vtrhnou prý jiné srbskou vládou vyz bro- jené čety přes Drinu. Není potřeb teprve dovozovati, že by takovéto vpády se rovnaly hotovému vypovězení války a že by je Rakousko-Uhersko jinak ani posouditi ne- mohlo. Rakouskému vyslanci nedovolen přístup ku přehlidce srbského vojska. Z Bělehradu, 13. března. »Kölnische Zlg.e oznamuje: Při předvčerejší přehlldee třetí výzvy v Panici, ke které se do- stavil také rakouský vyslanec Forgach, provázen vyslancem ruským a italským, nebyl Forgachovi přístup dovolen.

Francouzské hlasy o rakonsko-zrbském sporu. Z Paříže, 13. března. (K. k.) »Figaro« píše: Rakousko-uherská diplomacie vytýká srbské nótě nedostatek jasnosti. Rádi přiznáváme, že srbská nóta halí se do jistého temna, Srbsko velice chybilo, když změnilo jasnější, zřetelnější a stručnější formule, k nimž mu Rusko radilo. V pod- statě učinilo však Srbsko všech na prohlášení, která Evropa a Rakou- sko-Uhersko mohly od něho oče- kávatj. Zdá se však, že Rakousko-Uhersko chce Srbsko také donutiti k tomu, aby ote- vřeně prohlásilo, že uznává anne- xi Bosny. To by bylo skutečnou provokací. Svob. pán Aehrenthal pravil, když Srbové se rozčilovali, že annexe naprosto se netýká Srbska, Jak možno nyní Srby nutiti, aby kategoricky se vyslovili o této zále- žitosti? »Patit Parisien« praví: Rakousko- Uhersko velice by usnadnilo běh záležitostí, kdyby přijalo zásadu konference. Ničeho by neztratilo, kdyby otevřeně vyrozumělo Evropu o svém souhlasu se schůzí diplomatů, která se stala ne- zbytnou následkem porušoní ber- lInské smlouvy. Srbské zbrojení. Z Kolína n./R, 12. března. »Kölnische Ztg.« oznamuje, že tamější továrna firmy Unter- möhlen a spol. na lékařské chirurgické potřeby obdržela před šesti týdny z Bělehradu telegra- fiekou zakázku na dodávku 500 000 k usu svých patentovaných aseptický ch obvazů pro rychlou obsluhu ve válce. Dodávka byla před dvěma týdny ode- Ze Sarajeva, 13. března. Dle zvláštní zprávy, došlé od srbských hránic, so u s t re- slána

Z kulturní ciziny. lon ln Mor detektivní literatury. Ruský bibliografický časopis »Kniž naj Lětopise věnuje již delší dobu pozorno slatistice dobrodružných a detektiv nich románů, jichž edice se na Rus množí již po dvě leta každým měsícem. Na zá kladě spolehlivých dat dospěl časopis k číslicfm vskutku překvapujícím. Beroue za měřítko čtrná- etidenní období (poněvadž všecka větší naklada- telství a vydavatelstva ruské edice svoje pe- riodicky střídají vždycky ve čtrnácti dnech) vypočitává »Knižnaja Létopis«, že průměrně v posledních šesti měsících každých 14. dní bylo vydáno kolem 240.000 exemplářů různých bibliotek, fantastických, dobrodružných, detektiv- ních a jinak sensačních. Z toho počtu vyloučena jest literatura pouze pornografická, jejiž stati- stiku uspořádá časopis později. V tomto případě jedná se mu pouze o zjištění toho, jak hlíza »detektivní literatury« jakožto zvláštní species sensačního četiva se úžasným způsobem rozple- meňuje. Jsou paedsgogové i literáti, kteří v úchylce čtenářského vkusu od literatury »krvavě« kl- teratuře »detektivní« spatřují přece jenom jakýs takýs pokrok. Poukazuje se na lepší část to- holo druhu literatury, na její dobré a originální začátky, na Conana Doyle, na některé smerické novelisty delektivní (na př. »Přihody Nick Car- tera«), kteří mají aspoň s fantasil také kus ta lentu, a při tom nejsou bez vkusu a vtipu. Ale v záplavě stupidní, fádní a řemeslně vyrá- běné detektivní literatury se tyto vzácné literárn výjimky pomalu již bezmocně utápějí. Literatura tohoto druhu řádí nyní arci ve všech literatu- lejně povážlivě, nepřirozeně a na úkor

dobrého vkusu literárního, na Rusi však byl spotřeba jeho tak abnormální, že během lon- ského roku (1908) jenom v prvních dvou mě- sících (v lednu a v únoru) a v prvních dvou městech ruských (v Petrohradě a v Moskvě) vzniklo 23 různých knihoven a zvláštních edieí nakladatelských (z nich 19 čistě překladových !). vydávajících výhradně literární brak detektivni a jemu podobné sensační literatury 1 ! Z těchlo 23 podníků jich sice do konce roku (do pro- since 1908) 11 zase zaniklo, za to však, jak dokazuje nezvratně odborná knihkupecká stati- stika eitovaného listu, se zbývajícím 12 podni kům — vedlo a vede tím líp. Na štěstí konstatují statistiky, že v posled- ních měsicích odbyt této litoratury přece jer citelně klesá a pokud lze stopovati všechny při- činy toho, zvláště z důvodu, že obor je příla vyčerpán a nových věcí se pramálo objevuje Úvahy ruského listu konči výpočty, jdoucím do mílionů — »neboť dojista na miliony mla dých studentských duší bylo rozniceno a pople- teno, po připadě i oblouzeno a ohlupeno ne- smyslnými fantasiemi nevážného a nezdravého jádra.

Učitelský svaz v Basileji (ve Švýea rech) oslavil min. měsíce 40letí první lekce. kterou měl na universitě basilejské zesnulý filo- sof Friedrich Nistzsche. Oslava zahá jena byla slavnostní přednáškou prof. K. Ber- nulliho, jež sloučila bohatou charakterisliku filosofovou s řadou osobních vzpomínek. V Mnichově zemřel 9. března něme- cký profesor dějin umění a umělecký historik i kritik dr. Alwin Schultz. Byl rodilý z Lužice a působil dlouhá leta na universitě ve Vratislavi, v Berlíně, také na pražské německé université. Mnohé jeho spisv věnovány jsou historii umění ve Slezsku ve stol. 13. až 18. Zemřel v Mnichově na odpočinku, stár 71 rok. Jeho syn, známý pod jménem Wagh, žije v Pařiží jako oblíbený dramatik a feuilletonista. Ve Vitěbsku, sídle záp. gubernie bělo- roské, městská správa při sděláváuí smlouvys nájemcem městského divadla vřadila tam zvláštní uslanovení, jímž zavázán jest ředitel divadla poskytnouti volné redakéní sedadlo pro divadel- ního referenta m'stalho listu. Město čitá na 80 000 obyvatel, a má pěkné, nové divadlo. Opatrnost městské správy vznikla ze zkušenosti a dřivějším nájemcem, který odňsl redakci » Vi- těbského Věstníku« volný listek di- vadelní za to, že referent soudil nepříznivě repertoira i výkonech hereckých. Podobných připadů se stalo v poslední době několik v rů- zných velkých městech gubernských, proto ruský tisk glossuje příznivě opatření města, jež se takovým způsohem stará o chránění volného práva kritiky, a doporučuje podobné zařízen i jinde.

Ve Franeii mnoho pozornosti vzbudi nedávno vyšlá kniha pěšího důstojníka skrýva jicího se za pseudonym Roland, s názven »Patriotismus a armáda«, Autor knihy několik let za sebou vždycky po podzumním na rukování nováčků zkoumal jejich všecbecné vě- domosti, klada jim otázky především z oboru domácí historie a zeměpisu, zkoušeje jejich ná- rodní uvědomění, Výsledsy, kterých při tom nabyl, jsou žalostné. V cilované nahoře knize sebral odpovědi nejvíce karakteristické, glosuje je poznámkami o zkušenostech získaných z če- stého styku s vojáky, a není divu, že konečný úsudek jeho dopadá hodně pesimisticky. Tak na otázku, kdo to byla Jeanne d'Arc, dostal od novobtanců takovéto odpovědi: Jesnne d'Are byla francouzská královna. — Pověstná loupežnico. — Náčelnice rytirů. — Byla obě šena. — Na otázku, kde leží Alžír, zněla od pověď: Alžir je říše, kde žijí černoši; hlavní město její je Cařihrad. — Kdo byl V ic to Hugo? Odpovědi: Victor Hugo byl slavný hudebník. — President republiky. — Vynalez serum. — Na otázku, co je to Elsas y Lotrinsko, odpovidáno: Velké město ve Francii. — Říše, jejíž hlavní město je Berlfn. Atd. — V závěrech svojí publikace důstojník vylýká nedostatečnost nacionálni výchovy ve školách, jmenovitě v domácích dějinách.

Různé zprávy. = Slabomyslní odvedeni k vojsku. V posledn schůzi vědeckého spolku vojenských lékařů vídeňské posádky varovali někteři plukovní lékaři před tím aby se ve všem nevětřilo simulování při odvodech a uváděli, že v některých případech byli úplně slabo- myslní a hluší vojáci pokládáni za simulanty. Štábn lékař dr. Draslich pedslnvil pěšáka, jenž na podzim roku 1907 nastoupil aklivní službu, ale teprve v lednu r. 1909 byl dopraven do nemocnice ke konslatován a sice pro podezfení, že je simulantem, ačkoli byl skutečně slabomyslný, jak se dokázalo vyšetřováním v jeho demovině i vyšelrením lékafským. Jiný pěšák jenž byl pak představen, nastoupil aktivní službu únoru 1909 a byl v prvních dnech vojenského vý- cviku uznán slabomyslným ve vysokém stupni. To- mulo muži dali jeho přibuzní s sebou dokonce seší- tek, v němž byly jeho generalie a pozná mka, ž je slabomyslný. Přednášejíci poukázal na první pří- pad jako zřejmý důkaz, že se i zjevná sla- bomyslnost u vojska vždycky v čas ne- uzná, což, nehledě k jiným věcem, za- vdává snadno podněl k sebevrazdám a týrání vojínů. Proto se naléhavě doporučuje, aby při odvodech starostově nebo jiní důvěrníci upozornil na brance, kteri jsou známi v obci jako slabomyslní Vyšetřováním hned zahájeným mohly by se takověto případy zjistili ještě před nastoupením služby a sla- bomyslní, byli-li již odvedení, mohou býli vyloučeni Plukovní lékař doc. dr. Biehl představil dva vojiny kteří jsou úplně hluší, ačkoli objektivním ohledáním na jejich s'učhových orgánech nic nenalezeno. Plu- kovní léksl dr. Míatoušek dovozoval nulnost největi

opatrnosti v takových případech, aby se předešlo ne- odůvodněným domněnkám o simulování, pročež má v podobných případech dojíti k neuralogicko-psycholo- gickému vyšetřemí a lékařskému pozorování v ne- mocnici. — Tiináctiletá matka. Z Paříže, 12. března V Laigle porodila Valerie Visayova, které není ješlě třináct let, dítě. Děvče bylo znásilněno milencem své matky, jenž nyní zmízel. = Odmítnutý řád. Velkoobchodník Niels Hansen v Randersu, člen svobodomyslné strany dánské, zjed- nal si jako člen městské rady velké zásluhy o rozši- ření přístavu a proto byl úřadem navržen k vyzna- menání danebrozským řádem. Když Hansenovi bylo oficiálně sděleno, že byl jmenován rytířem řádu dane- brogského, zaslal hned králi žádost, aby byl rytíř- ského kříže sproštěn. Takový případ je ovšem vzácný — i v demokratickém Dánsku = Ka katastrofe v dole Radbodu. Z Berlína. 12. března. Na dole Radbodu byly vytaženy dvě další mrtvoly. Protože mrtvoly nelze poznati a nelze zji- stiti jejich nábozenství, byli přibrání ku pohřou kněži katoličtí a evangeličtí zároveň. Pohled na mrtvoly jest dovolen toliko v přilomnosti zástupce dělnictva a Jékarů.

= Kněz zastfelen v kostele. Z Nového Yor- ku, 11. března. Když včera katolický farář v kostele sv. Slanislava v Newarku po mši odešel do sakristie, byl přepaden několika muži a zastřelen. Jeho hospo- dyně, jež zaslechnuvši výstřely, přiběhla do sakri- slie, byla rovněž těžce zraněna, ale jest naděje, že vyvázne životem. Zavražděný kněz byl zasažen šesti ranami, vesměs smrtelnými. Policie soudí, že vraždu spáchalo několik faráři nepřátelských členů kostelni rady a zatkla již několik osob. = Roosevelt žurnalistou. Z Londýna, 11. března. Odstoupivší president Spojených států Roose- velt nastoupil včera službu jako redaktor „Outlooku“ Přibyl ze svého venkovského sídla u Oysterbay ráno do Nového Yorku a použil jako obyčejný smrtelník od Long Islandu tramwaye. Odebral se nejprve ke svému švakru Douglasu Robinsonovi, kdež zastai chéfredaktora „Oullooku“, s nímž pak odejel do re- dakce. Tlupě reporlérů pravil bývalý president, že je nyní zcela proslým soukromníkem a nemá veřei nosti vůnec co sděliti. Pouze jako redaktor buce k veřejnosti mluviti ve svém listě.