1
masthead
3. prosince 1904.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. prosince. (Alpšti Něm e
a vlašská universita.) Názory značně
odehylné od mínění Němců ze severních korun-
ních zemí pronáší jakýsi německý „poslanec
z alpských zemí“ v „N. W. Tagbl.“, mluvěo
otázce vlašské university. Za hlavní chybu ra-
kouské politiky pokládá jednak, že vláda snaži
se narážeti všechny politické otázky na jedno
kopyto, jednak pak, že se trvá příliš houžev-
natě na zastaralých (?) útvarech zeměpisných.
Co je na př. možné a dobré v Čechách, může se
jinde ukázati neproveditelným a špatným.
Zvláště se v poslední době jeví snaha prohlásiti
jednotu Tyrolska za nedotknutelnou. Nejen
vláda, nýbrž i tyrolští Němci nechtějí ani vě-
děti o reformách, nutných následkem nynějšího
národního hnutí. A přec, i když se na vyžado-
vanou samosprávu Tridentska pohlíží se stano-
víska čistě německého, může se ukázati pro
Němce výhodnou. Jinak nutno prý se zachovati
k vlašskému území Tyrolska, jinak k Terstu a
jinak k vlašským zájmům v Dalmacii. Terst
s okolím musí dle mínění pisatele, v němž
možno spatřovati posl. Lemische, zůstati na
vždy v oblasti zájmů všeho Němectva. Proto
Němci podporují rakouskou vládu, vystupující
proti irredentě a pozdravují vzrůst Němců, usa-
zených v Terstě. „V Dalmacii — čteme dále —
může nám však vlašský živel býti příjemnější,
než novodobé, slovansky smýšlející Chorvatsko.
N W Tagbl
Němec
Praha
Německo e
Čechy
Tyrolsko
Terst
Dalmacie
Chorvatsko
vlašský univerzita
6
article
Ve vlašském jižním Tyrolsku, nechceme-li pro-
vozovati velkorakouskou Jomácí politiku, ne-
máme my Němci čeho hledati.“
Pisatel dovozuje, že odloučí-li se správa
jižního Tyrolska od části německé, získá více
německé obyvatelstvo než vlašské. Jeť známo,
že na jazykovém rozhraní v Tyrolsku Němci
ustupují Vlachům; hospodářsky jižní Tyrolsko
Němcům neposkytuje ničeho; politicky jsou si
obě části země úplně cizí. Pisatel jest tedy pro
administrační rozdělení Tyrolska a spokojil by
se, kdyby se jen zabezpečilo několik německých
enklav, ležících ve vlašském území. „Poskyt-
neme-li — praví pisatel dále — jižnímu Tyrol-
sku vyžadovanou samosprávu, můžeme pak žá-
dati, aby se vlašská fakulta odkázala do télo
části země. Vlachové mohou si pak sami rozhod-
nouti, přejí-li si míti tuto školu v Roveredě nebo
v Tridentě. Rozumi se, že bude pak nutno vziti
opět v úvahu návrh, aby si každá národnost své
školy vydržovala sama (!). Podobně jest samo-
zřejmo, že nemůžeme státi na tom, aby se po-
sluchačům vlašské fakulty vnucovala znalost
německého jazyka, která by je činila způsobi-
lými ke službě i v ostatním Rakousku. Úřadník,
který nemůže úřadovati německy, nebude nám
národně nikdy škoditi.
Němec
Vlach
Tyrolsko
jižní Tyroly
Rakousko
7
article
Z těchto úvah pisatel vyvozuje následující
důsledky: Němci musejí býti proti zřízení vlaš-
ské fakulty a tim více proti zřízení celé vlašské
university v Terstě, už také proto, že by po-
volení vlašské vysoké školy v Terstě bylo jižním
Slovanům pobídkou, aby se domáhali university
také pro sebe. Terst nesmí býti ani vlašsky-
irredentistický ani slovanský; Terst mus
býti německým přístavem a pa-
třiti jen Němcům. Také Gorice nemůže
býti sidlem vlašské vysoké školy, ježto by Slo-
vinci žádali hned také náhradu pro sebe a
vzdělaný Slovinec byl by Němcům ještě méně
vítaný konkurent v úřadech, než Vlach. Proto
— končí pisatel — vlašská fakulta může býti
zřízena jen na čistě vlašské půdě, a takovou
je v Rakousku jen jižní Tyrolsko.
Němec
Vlach
Terst
Rakousko
Tyrolsko
8
article
Ze Zadru, 29. listopadu. (Zelezn. ční
spojení. — Paroplavební společ-
nosti.) Dávná otázka železničního spojení Dal-
macie s ostatními zeměmi rakouskými vstupuje
v novou fási. Nedávno měl ve Vídni za předsed-
nictví hr. Harracha schůzi železniční odbor
spolku pro povznesení Dalmacie, jíž se zúčastnil
též del. želez. oddílu ministerstva vojenství a
p. Gjurkovič, člen peštského konsorcia, jež
chce financovati železniční trať z Ogulína do
Bihače. Vojenská správa si přeje rozhodně, aby
se tato trať prodloužila údolím řeky Uny až na
hranice dalmatské a připojila se k dalmatským
tratím v Knině. Gjurkovič vyjednával v téže
věci také již s ministrem pro Bosnu a Hercego-
vinu, bar. Burianem a s dalmatskými poslanci na
říšské radě. Dalmacii bylo by sice výhodnější
spojení z Knina na Novi na chorvatsko-bosen-
ských hranicích, ale poněvadž je patrno, že
tohoto spojení pro odpor Maďarů na ten čas do-
síci nelze, Dalmatinci rádi by se zatím spoko-
jili spojením na Ogulín. Je-li pravda, že vojen-
ské správě na této trati záleží, byla by naděje.
že bude také v brzku uskutečněna.
Harrach
Gjurkovič
Burian
Maďar
Zadr
Vídeň
Ogulín
Bihač
Una
Bosna
Dalmacie
Novi
spolek pro povznesený Dalmacie
9
article
Druhá, pro Dalmacii vážná otázka jest re-
organisace paroplavebního spojení dalmatských
měst s ostatní říší a s přistavy jižními. Na po-
čátku tohoto roku čilý starosta města Lublani
a předseda tamní Úvěrní banky, Iv. Hribar, cho-
pil se myšlenky, spojiti za pomoci některých slo-
vanských finančních ústavů (Živnostenské ban-
ky, lublaňské Úvěrní banky a dubrovnické
Úvěrní banky) všechny nynější dalmatské paro-
plavební společnosti v jednu velkou společnost.
Ve Splitu měl Iv. Hribar poradu se zástupci
paroplavebních společností a ty ho zmocnily
aby jich jménem vyjednával s vládou. Když
jednání skončeno, p. Hribar pozval zástupee
společnosti do Lublaně na den 26. října t. r.
ale zástupci nepřišli, poněvadž společnosti ně-
kolik dní před tím podepsaly úmluvu s Lloydem,
dle niž Lloydu vyhražena rychlá plavba na lin
Terst-Kotor-Albanie, začež Lloyd ustoupil dal-
matským společnostem výhradnou plavbu na po
břeží Dalmacie i připadající na ni státní sub-
venci. Jest pro Dalmacii veliká škoda, že se
úmysl Hribarův nezdařil; Dalmacic byla by zí
skala několik nových, stálých spojení dalmat-
ských přístavů a nová společnost měla v úmyslu
vystavěti také několik hotelů, jako ve Splitu,
Erceg-Novém a v Kotoru. Prozatím naděje ty
jsou zmařeny, ač neshledá-li sama vláda,že
plán Hribarův jest i pro ni výhodnější, než
smlouva s Lloydem.
Iva
Hribar
Lloyd
Hribarův
Dalmacie
Lublaň
Split
Terst
Kotor
Albánie
úvěrní banka
dubrovnický úvěrní banka
Erceg
živnostenský banka
10
title
Politické zprávy zahraničně.
11
title
V Praze, 2. prosince.
Praha
12
article
K sjezdu ruských zemslev.
K sjezdu ruských zemslev.
Petrohradský dopisovatel »Berliner »Tage-
blattu« neprorokuje »ústavným snům« zemstev
mnoho zdaru. Resoluci jejich vytýká, že vyhra-
žuje carovi příliš malá práva a nezmiňuje se
ani slovem o carském rodě. Ale prvý sjezd
semstev bude mít aspoň ten výsledek, že brzy
bude následovati druhý, sjezd »předvoditelů
šlechty« v Moskvě.
Dopisovatel praví, že jednou mluvil s ne-
božilkem ministrem Plevem o zavedení ústavý
v Rusku. Pleve nebyl přímým odpůrcem ústavy.
Pleve ještě nedlouho před svou smrti odevzdal
carovi brožuru Tichomisova o možnosti zavedení
ústavy, a v ní zaškrtl některá místa. Dále do-
pisovatel zaznamenává výrok jistého ruského
státníka: »Musíme s tou otázkou vážně počítati,
ale já nemyslím, že zemstva chopila se věci za
pravý konec. Zastupitelstvo, zemstvy obmýslené,
nedosáhlo by svého cíle a nikoho by neuspoko-
jilo. Zemstva jsou k řešení těchto otázek ne-
zralá a národ po ústavě vůbec netouží, přeje
si pouze, aby se mu otevřela cest
k trůnu, aby mezi národem a carem nestáli
neznali a sobečtí úřadníci.
Tage
Plev
Moskva
Rusko
13
article
Budouenost Irska.
V anglické revui »Cosmopolitan« uveřejni
T. P. O'Connor článek »The immediate Future
of Ireland«. Porovnává nynější poměry země
s poměry před politickým obrozením, nastalým
za Parnella. »Representace Irska«, píše O ' Connor,
sbyla vždy v rukou nepatrné menšiny národa.
Když Parnell pozvedl prapor nového hnutí ve
sněmovně, našel pouze třicet poslanců ze sta
irských, kleří byli hotovi jej následovati. Místní
vláda byla vždy v rukou statkářské, landlordské
menšiny. Soudy a všechno v zemi záviselo o
moci této třídy nepřátelské lidu irskému, jehož
bída fysická i morální byla nesmírná. Avšak za
posledních dvacet let mnoho se změnilo. Nové
volby vysílaly vždy více zástupeů lidu irského
do parlamentu a nyní ze 101 zástupce Irska
jest jich více než osmdesát odhodláno bojovati
pro velkou věc Home Rule. Landlord nemá
dřívější nadvlády, nemůže více s takovou zvůli
jako dříve vystupovati proti lidu. Landlordi
ovládli při posledních volbách pouze dva kraje
v severozápadním Irsku. Avšak siťuace v Irsku
není proto lepší. »Land act« neuskutečnil oče-
kávání v něj kladené. Reformy ministra pro
Irsko, Wyndhama, třeba dobře miněné, nestačí.
A O'Connor soudí velmi pessimisticky o Irsku,
jehož národ je v úpadku a trpí chudobou.
O'Connor nevěří, že liberální strana provede
Home Rule, až se opět dostane k moci. Je to
sice v její programu, ale její nadšení pro velkou
myšlenku ochladlo. Není více doba Gladstonova
a Parnellova.
Budouenost
Parnell
Land
Wyndham
Home
Gladstonův
Parnellův
Irsko
severozápadní Irsko
Cosmopolitan
Connor
the immediate Future of Ireland
14
article
Nová afféra v Marokku.
Dopisovatel londýnských »Timesů« v Tan
geru pan Harris, jenž mimo město byl v noci
na včerejšek v domě svém napaden příslušníky
kmene beni-saverského, kteří učinili velmi roz-
hodný pokus zmocniti se osoby jeho nepochybně
tak, aby žádati mohli za propuštění jeho značné
výkupné.
Ozbrojenci obklopili tiše dům, přemohli
stráže, aniž vůbec vystřelili a probodli jednoho
ze strážců, jenž byl začal křičeti. Stráže pro-
hlásily úločníkům, že Harris jest v městě. Útoč-
níci čekali nějakou dobu a odtáhli pak, když
byli strážím odňali pušky i oděv.
Anglický vyslanec podal ostrý
protest marockému zástupci pro vnější zá-
ležitosti a žádal, aby Harris, dokud se v domě
svém nalezá, byl chráněn před všelikým ne-
bezpečím.
Harris sám zdráhá se ve měste
spáti a žádá na vládě marocké silnou stráž
ke své ochraně. Mysli se ostatně přímo,ž
Angličané afféry tyto sami vyvolávají, aby měli
záminku, jako již minule v affěře býv. maro-
ckého ministra vojenství, do tamních poměrůse
vměšovati a přítomnosť lodí svých válečných
před Tangerem odůvodniti. Za takých okolnost
zdá se ovšem, že nedávná anglo-francouzská
smlouva, ve kteréž Francie abdikovala na Egype
za ujištění Anglií, vyhraditi Maroko výhradne
jen vlivu francouzskému, má aspoň, pokud s
Marokka týče, význam jen platonický.
Harris
Angličan
Maroko
Tana
Francie
Anglie
Timesy
15
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Německo-rakouská obchodní smlouva. Jest pocho-
pilelno, že přerušení vídeňských jednání stojí stále
v popředí zájmů. Dozvuky tyto, které se pohybují
celkem v rámci dosavadních úsudků, z nichž hlavní
jsme včera uvedli, jsou ale potud zajímavy, že se
v Německu počíná čím dále tím více zdůrazňovati
že agrární ochrana německá nebyla je-
diným kamenem úrazu. Citovali jsme včera
již podobný hlas („Tágl. Rundschau“), dnes uvádíme
druhý. „Voss. Ztg.“ totiž sděluje: Německá vláda
nomá obav, že by došlo k celní válce mezi Něme-
ckem a Rakouskem. Věří, že Rakousko bude hledat
a nalezne cestu k dohodě s Německem. Německá vládo
bude vždy připravena pokračovati v jednání cestou
diplomatickou nebo jinou. Jednání nebylo zmařeno
jedině agrárními požadavky. Byť trvalo Německo na
ustanoveních dohody velerinálské za účelem zajištěn
německého dobytkátství, byly kamenem úrazu ne-
splnitelné požadavky rakouského tarifu co do hl av-
ních německých tovarů průmyslových.
Německá vláda věří ve smírné vyřízení a nepodlehne
vlivu nikoho, ani většiny sněmovní, aby odbočila
z nastoupené cesty. Třeba poměry donutily německou
vládu k výpovědi smlouvy, věří se přece, že bud
lze nalézti cesty a prostředky, jak opět zahájiti jed-
nání, protože německá vláda učiní vše,
aby nedošlo k celní válce.“ Hlas tento je
zajímavý. Buď byla zvýšená cla průmyslová nověho
tarifu rakouského (vlastně osnovy jeho) skulečně ka-
menem úrazu, a pak byly dosavadní informace kusy.
Rundschau
Voss
Německo
Nout
Rakousko
16
article
anebo — a to zdá se správnějším — bude Německo
ochotno k jistě povolnosti co do dobytčích cel a
zdravotnické konvence dobytčí, ale jen za cenu
značných ústupků průmyslových se
strany Rakouska. V tomto druhém případu
zhorší se situace pro Rakousko tím, že počnou po-
sobiti zájmové rozpory obou polovin říšských. Otázky
nové úpravy vývozních podmínek dobytčích jsouv
podstatě olázkami uherských zájmů — léto polovině
říšské musí nutně na tom záležeti, aby snížením
celní ochrany nebyl poškozen — bez toho opozděný
— její vývoj průmyslový. Právě tak jako doba auto-
nomní celní politiky měla v tomte směru znamenité
výsledky, právě tak měla již dnešní smlouva v celé
řadě průmyslů v zápětí značné zhoršení v tomto
směru. Další zhoršení bylo by počátkem těžkých
úhon, jichž důsledky byly by nedozírny. Proto
nutno s plnou pozorností sledovati tento vývoj. —
Německo
Rakousko
17
article
Situaci při zmaru jednání dosavadního charakterisuje
berlnský „Lokalamz.“ lakto: „Naše úřadní kruhy z-
chovávají na rozdíl od rakouského fisku o zmaru jed-
nání o nové rakousko-německé smlouvy úplné mlčení
Ze soukromé strany se však dovídáme, že německo-
rakouská obchodní smlouva zmařena
pouze odporem uherské vlády. Ač něme-
cká vláda nepomýšlela na opětné sjednání dohody
o dobytčím moru, bylo by je lze přece jen usku-
tečniti, kdyby nebyla uherská vláda či-
nila, co do dlouholetého uzavření hra-
nic proti uherskému vepřovému do-
bytku požadavky, které jsou se stra ny
německé nepřijalelny. S rakouskou vládou
bylo by bývalo lze dohody dosíci i v jiném směru
Přes to nelřeba pokládati za vyloučeno, že dojde
v krátké době cestou diplomatickou
k dohodě.“ Názor poslední souhlasí celkem s naším
slanoviskem.
Z pražského trhu obilního. Smýšlení o pšenicia
žitě bylo také na včerejší burse udržené, kdežlo všal
v Pešti ceny dále stouply, neučinil vzstupný směru
nás dalších postupů, ale ceny z úterka plně dodržely.
Pešť
18
article
Pšenice znamenala z Prahy K 10.95 až K 11.40 z
50 kg, 83 kg těžká prodávána byla K 11.50 ze smí-
chovského nádraží. Ceny žita dodržely, nabídka není
valná. Z Prahy znamenalo K 8.05—8.35. Žito po-
znaňské bylo prodáváno nevyclené na dodání z Li-
berce za 110 říšských marek, což odpovídá našim
K 8.25 za 50 kg. Ječmen všechdruhů byl jen mírně
nabízen, obchod měl při dodržených kursech uspo
kojivý průběh. Dobré prostřední druhy jdou na odbyt
do Bavor. Z Prahy znamenal vybíraný K 9.35 az
9.50, prima K 9.— až 9.30, prostřední K 8.65 až
8.95 merkantilní K 8.45 až 8.60. Také pro oves bylo
smýšlení příznivě, ale následkem nodostatečně na-
bídky byly obraty nepatrně. Záznam K 7.10 až 7.25
z Prahy zůstal nezměněn. Za kukuřici z La Platy
platí se ochotně K 7.25 až 7.35 z Ústí n. L. Odbyt
řepky jest oblížný. Továrníci nabízejí K 12.25 až
12.50, kdežto officiální záznam zní K 12.60 až 12.90.
Ječmen
Bavor
Praha
kg
az
prostřední K 8.65
19
article
Luštěniny jsou chabé. Na trhu jsou velké zásoby
ruského zboží, jež stěžují odbyt. Mák je rovněž chabý
Ruský byl prodáván za K 27.50 z Prahy. O červeném
jeleli bylo při čilé koupěchtivosti smýšlení pevné. Pla-
cen byl K 57 až 85. Bílý jetel byl zanedbáván a šel
těžko na odbyt za K 46 až 61 z Prahy
Mesdnárodní kartel kolejnicový. Z Vídně se ozna-
muje: Jak již oznámeno, dokončeno jednání o mezi-
národním kartelu kolejnicovém, které vedeno již po
delší dobu. K sdružení náležejí kolejnicové továrny
anglické, americké, německé, francouzské a belgické
Účelem kartelu jest vésti výrobu kolejnic dle jednot-
ných zásad a urovnati zvláště odbytové poměry vý-
vozní. Rakouské závody ke kartelu dosud nepři-
stoupily, nepokládá se ale za vyloučeno, že se stanou
s rakouské strany pokusy o sblížení, protože by
vzrostla vývozní schopnost rakouských továren v tom
případu, že by ceny kartelu byly značny. — Polud
zpráva. Na prvý pohled patrno, že jest lendenění
Jak jsme totiž uvedli, odmítla vláda přepjaté cenové
požadavky rakouského kartelu kolejnicového při no-
vém zadávání dodávky kolejí pro stát. „Berl. Tzbl“
oznamoval zároveň, že jest rakouská vláda odhodlána
hraditi pro případ neústupnosti kartelu potřebu v cizině.
Pla
Berl
Praha
Vídeň
20
article
Kdyby ovšem rakouské závody kolejnicové příslu-
šely ke kartelu, byla by tato eventualita pro vládu
zmařena, A odtud touha zprávy, která jen vyslovuje
monopolistní touhy kolejnicových továren, Mono-
polisté, kteří by diktovali i státu ceny
— jaké to vyhlídky pro vedení rakou
ského železářského kartelu! Není již mo-
ment tento sám dostatečným ppodnětem k energickému
zakročení proti němu?
Dopravná vývozní výhody pro slad. „Eisenbahn-
blatt“ oznamuje: Dnem 31. prosince končí období, pro
které povoleny domácímu průmyslu sladařskému ra-
kouskými dráhami dosavadní vývozní výhody do
pravní. Vzhledem k lomuto momentu, nutno s na-
pjetím očekávali stanovisko vlády co do obnovení
výhod těchto. V kruzích interessentů se nepochybuje
o tom, že vláda nezměněně prodlouží tato ustanovení,
protože se ani v nejmenším nezměnily okolnosti, které
vedly své doby ke skytnutí výhod uvedených a je
zdůvodnily. Od toholo postupu, který téměř odpovídá
jejímu přesvědčení, nebude odvrácena ani tím, že po-
sledně prodlouženy výhody tyto jen na tři měsíce
(před tím vždy o jeden rok); krátká doba posledníhe
prodloužení souvisí s jednáními o obchodní smlouvy.
Jest známo, že speciálně v rakousko-německém smluv-
ním jednání, hrály otázky cla ječmenného a sla-
dového značnou roli, a nelřeba teprve zdůrazňovati,
že jest způsob vyřízení olázky této velmi významný
pro větší nebo menší vývoznost našeho sladařského
průmyslu.
21
article
Různě zprávy. Dnes bude se konati v Pešti schůze
ředitelské rady Uherské úvěrní banky. Není
vyloučeno, že bude se na ní jednati o zvý šení
akciového kapitálu této banky. — Výkaz ně-
mecké banky říšské sděluje jen malý pok les
kovového pokladu oproti loňsku, což nutno vyložiti
značnými přívozy zlata z Anglie, které do té chvíle
nepřestaly. Vykládá se to lím, že ruská vlád.- řídí příliv
zlata do Němocka, aby zde posílila své požadavky. —
Dle úřadní zprávy důsseldoríské báňské
bursy zlepšuje se stav trhu železářského i uhelného
stále. — Iron Monger oznamuje z amerického
trhu železářského: surové železo pevno, snad
o něco málo dražší. Záznamy nezměněny. Dějí se
přípravy k zvětšení výroby. Ač jest na trhu smýšlení
výhledné, zmenšila se přece jen o něco poplávka. Po-
měry jsou ale rozhodně příznivy, protože není pochyby
o tom, že bude stav obchodů 1905 značný
Ruské bavlněné zboží v Srbsku. Konsulát běle-
hradský oznamuje: Veliké rusko-polské bavlnářské
tkalcovny, jichž odbyt v Rusku následkem války na
Dálném Východě se obmezil, rozšířily své vývozní
snahy, které v poslední době značně se rozpjaly i
na Srbsko. Nabízejí nyní na jaro 1905 zvláště bavl-
něné hrubé látky kalhotové, které mohou následkem
veliké vývozní prémie (12—14 r. za 1 pud) a ná-
sledkem levné dopravy po Dunaji do balkánských
států mnohem levněji dodávati než jich soutěžníci.
zvláště rakoušt.
Monger
Pešť
Anglie
Srbsko
Rusko
dálný východ
Dunaj
uherský úvěrní banka
22
article
Bavlna. Americký dozorčí úřad zemědělný vydal
právě závěrečnou zprávu o postupu odsemeňiování
bavlny až do 14. listopadu. Dle ní zbaveno byl
semen v 29.611 ústavech (loni v 29..506), které zod-
pověděly dotazník, 9,786.646 bal. proti 6,815.162 bal
bavlny loni v tomže období. Dle zprávy této činí
tedy nová sklizeň značné pokroky a možno z po-
stupu prací odsemeňovacích soudili na značnou
úrodu. Moment tento vyjádřila přirozeně ochotně
i bursa novoyorská dalším sestupem cen. Činilyí
záznamy bavlnyi
bavlna
listopad pohotová na listonad na leden na březen
28. 9.70 9.24 9.38
9.51
29. 9.50 9.20
9.34
9.16
30. 9.30
893 8.86 9.01
prosinee
prosinec únor duben
9.00
8 59
8.76
Konec zápasu námořních spelečnoslí dopravních.
Psali jsme na tomto místě již o ukončení zápasu
trustu dopravního s Cunardskou linil, která sjednala
s uherskou vládou úmluvu o výhradní dopravě uher-
ských vystěhovalců z Rěky do zámoří. Jak se nyní
oznamuje, byla otázka budoucí úpravy této smlouvy
rozšířena tím způsobem, že Cunardská linie přepu-
stila německým dvěma interessovaným společnostem
(Hambursko-americké a Severoněmeckému Lloydu)
přiměřenou čásť dopravy této za souhlasu uherské
vlády. Za to ale nebudou německé úfady činiti pře-
kážek ruským vystěhovalcům s průvodními listy zně-
jícími na Cunardskou linii. Během zápasu snížené
sazby dopravní do Ameriky budou zvýšeny na úroveň
před zápasem, budou tedy mezipalubové dopravní
sazby britské činiti opět 20 doll. (nyní 15) a sazby
pevninových společností 33—40 (nyní 17—25) doll
Hospodářský spolek okresu žamberského koná
valnou schuzi dne 4. prosince 1904 o 1/42. hod. odpol.
Amerika
prosinea prosinec
23
article
v hostinci starosty pana Václava Vítka v Dlouhoňo-
vicích č. 1. Pořad: „O krmení hospodářského zvířectva
vzhledem k letošní nouzi o píci“ pojedná p. Erich
Firbas, nájemce dvora na Popluží. Volba místo-
předsedy spolku. Přijímání členů a příspěvků. Voln
návrhy.
Z Obchodnické jednoly pro Moravu a Slezsko
v Brně. V měsíci listopadu uspořádány byly čtyři
veřejné organisační schůze a to: v neděli 6. listopadu
v Kyjově, v neděli 13. listopadu v Třebíči, v neděli
20. listopadu v Mor. Krumlově a v neděli 27. listopadu
v Hodoníně. Účasť na všech těchto schůzích byla po-
těšující. V měsíci lednu a únoru 1905 konali se budou
organisační schůze v Novém Městě, v Telči, v Mor.
Třebové, a ve Znojmě. Obvod Obchodní komory
brněnské bude tak zorganisován, načež přikročíme
k positivní práci. O taktice, jakou domáhati by se mělo
kupectvo svých požadavků, jednati bude sjezd morav-
ského a slezského kupectva, kterýž za přispění Jednoly
přerovské bude pořádán usprostřed příštího roku
Brně. Touže asi dobou uspořádána bude výstavka
osadnického zboží. Při spolkové kanceláři zřizuje se
sbírka zboži původu nerostného i původu ústrojného.
Vítko
Firbas
Dlouhoňa
Morava
Slezsko
Brno
Kyjov
Třebíč
Krumlov
Hodonín
Nový město
Telč
Třebová
Znojmo
24
article
Sbírka tato opatřena bude všemožnými pomůckamia
jejím účelem bude, aby návštěvníci jednotlivé druhy
zboží poznávali v původní jakosti a v původním tvaru.
V měsíci lednu 1905 (v neděli 8. ledna) zahá jeny
budou na obchodním učilišti prof. Získala v Brně
kursy pro zbožíznalství. Dle počtu přihlášek a dle
přání přihlášených rozděleny budou kursy buď na
dva nebo více oddílů. Nejprve probeře se zboží střiž-
né, kůže, papír a pod., na to zboží koloniální, barvy
a jiné. Navšlěvovatelé těchto kursů přinášeti si budou
s sebou zboží, o němž se buď hned neb příští hodinu
rozpřede rozmluva, zkoušena bude jeho jakosť, je-li
snad padělané a pod. Kursy konati se budou vždy
v neděli a to buď od 11 do 12 hodin v poledne, aneb
odpoledne. Školné ani jině poplatky se neplatí, toliko
zápisné. Toto do kursu střižného obnáší K 2.— do
kursu koloniálního K 4.—, do obou kursů jest zá-
pisné K 5.—
Banka pro země rakouské svolává na den4.
ledna 1905 mimořádnou valnou hromadu, jež bude
jednati o rozhodnutí v příčině zvýšení akciového ka-
pitálu z 80 míllionů na 100 millionů korun a c změně
stanov tím podmíněné.
profesor
Získal
Brno
K 2
25
article
Spolek zakouských velkoobchodníků s umělými
hnojivy, krmivy a semeny. Třetí řádná valná hro-
mada spolku bude 11. prosince t. r. v 10 hodin dopol.
ve Vídní v nově vyslaveném domě vídeňských velko-
obchodníků. Při této schůzi přednášeti bude mezi ji-
nými spolkem pozvaný říšský poslanec cís. rada dr.
Josef Fořt „O problému rakouských železničních
sazeb“. V předvečer valné hromady bude nenucená
schůze členů spolku ve sklepě radnice a v den valné
hromady odpoledne o 2. hodině slavnostní banket
Insolvence. Bratří Kasztlové prot. firma ve Velké
Kaniži. — S. Vajda, obchodník v Pětikostelí. — A.
Sinigoj, obchodník v Gorici. — Jiří Flegler, továrník
železného nábytku v Debrecíně. — M. Schwartzová,
obchod s modním zbožím v Košici. — T. Macale, ob-
chod s kožešinami v Terslu. — Fr. Fichtaner, výkroj
koží ve Vídni, III. — Lutzer a Marketan, obchod
s vínem a lahůdkami v Teplicích. — Josef Brosch ve
Floridsdorfu.
doktor
Fořt
Kasztlová
S Vajda
A Sinigoj
Flegler
M Schwartzová
T Macale
Marketan
Brosch
Vídeň
Pětikostelí
Gorica
Debrecín
Francie
Teplice
železný nábytek
26
article
Banly, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého. Výkaz za
listopad. Základní fond závodní 10,000.000 K.
Vklady: a) na běžný účet K 32,939.970 08, b) na
pokl. poukázky K 8,450.200.—, c) na vkladní
knížky K 9,345.203 09 (= K 50,735.373.17).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 52,682.379.57
Komunální dlužní úpisy v oběhu 317,493. 600K
Meliorační úpisy v oběhu K 11,409.400.—
Železniční úpisy v oběhu K 121,304.400.—
Komunální zápůjčky K 318,857.197.95. Melio-
rační zápůjčky K 13,743.630.01. Železniční
zápůjčky K 124,129 617.74. Hypoteční zápůjčky
K 8,534 831.69. Slavební úvěry K 251.800.—
Zásoba směnek K 54,421.172.78. Záloha na
cenné papíry K 174.000.—. Uhražený konto-
korrent K 17,172.118.38. Zásoba cenných pa-
pírů K 26,584.506.28. Deposita v uschování
ve správě K 148,866.932.79.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
30. listopadu t. r. Oběh bankovek 1,673,592.000K
(+ 27,746.000 K), poklad kovový 1.519,639.000
K (— 4,062.000 K), portef. směn. 439,516.000
K (+ 27,986.000 K), lombard 45,276.000K
(+ 977.000 K), záloha bankovek prostých
daní 243,313.000 K (— 31,805.000 K).
Za měsíc listopad 1904 vykazují:
vklady výplaty
korun
85.821 91.593
74.781 23.289
28.055
49. 413.
321.268
156.807
678.292
559.700
5.915
7.856
zemský banka
uherský banka
977.000 K
27
article
Rolnická záložna pod-
řipská v Roudnici . .
Spoř. města v N. Strašecí
Ústř. zál. učitelstva česko-
slovanského v Praze . . .
Okr. zál. hosp. na Smíchově
Spořitelna kr. města Plzně
Měst. spoř. v Bakově n. J..
Záložna řemeslnicko - živnosten-
ská v Žižkově . . . . .
Obč. záložna ve Slaném .
Spořitelna v Domažlicích.
Spořitelna v Příbrami. ..
Obchodní zál. v Praze ..
Obč. záložna v Náchodě ..
Chrudimská spořitelna
Spořitelna královéd vo r ská
Roudnice
Praha
Smíchov
Plzeň
Bakov
Žižkov
Domažlice
Příbram
Náchod
28
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Z Vídně, 2. prosince. (Závěrečné úřadní
kursy.)
581.—
Onorová renta . 100.25/ Ivovskočernovická
654.50
spol. st. dr. rak. uh.
100.05
květnová » .
89 25
jižní dráha
99 95
červenc..
říjnová .
100.25
štyrskoc hr.-köll.
5490. —
rakouská » zlatá
119 90
severní dráha
421.—
» kor
100 25
rak. severozáp. dr
408.—
118 95
pardubická dráha
uherská » zlatá
418.—
» kor.
98 15
polabská dráha
91.45
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A
uber. »
4% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č.
duchcov.« podmok 497.—
312% zást. 1. Hyp.
ústecko-tepl. dr. -
banky král č.
dunaj, paroplaveb. 884.——
4e kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 718.——
Zem. banky kr. č.
turecká tabák. rež. 330.—
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 540.—
Zem. banky kr.č.
Rudolfova huť .
státní losy 1860
alpská montan. sp. 494.—
po 500 zl. .
rým.-muráň. spol. 513 85
po 100 zl..
Poldina huť . . 468.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 2360.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 1417 —
vídeň. l. komun.
doktor
Lloyd
Vídeň
Ivovskočernovická 654.50 společenský . st
Poldin huť
29
article
Daněk . . . . 374.—
161 85
tisské losy . . .
západočeská uhl, —.——
133 30
turecké losy ..
1634. —
severočeská ubl.
rak.-uh. banka
mostocká uhl. sp. 657.—
677. 75
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp. 160 —
b. anglo-rakouská
284 60
700.—
557.50
Schodnica . .
vídeňská unionka
453.4
haličsko-karpatské 1126.—
b. pro země rak.
801.—
peštská vagonka
uh. úvěrní banka
devisa německa . 117.55
548.—
bank. jednota.
971.—
» pařížská . 95.22
r. úst. pro úv. poz
» curyšská . 95 05
Česká průmyslová
412.—
» londýnská 239.4
banka . . . .
394 50 dvacelifrank . . 19.07
roln. úvěr. banka
česká b. Union . —.— marka papírová . 117.55
234.—
Živnost. banka . —.— rub
Na lepší posuzování vnitro-politiché siluace bylo
smýšlení upevněno. Lomdardky na koupě arbitrázní
vyšší. Konec klidný a udržený.
Eskontní sazby 33/6—33/4 procenta.
N. Z Vídně, 2 prosince. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Dnes nastala nálada poněkud lepš
ale obchod byl přece omezen. Zlepšení parlamentn
situace v Rakousku prospělo příznivému smýšlení. Po
ptávka, která panovala na průmyslovém trhu. Výsle
Daněk
Vídeň
Rakousko
úvěrní banka
239.4 banka
roln
30
article
138.907
180.396
137.425
217.756
92.904
100.886
261.954
149.193
31
article
10040
93.9
99.85
99.85
156.25
186.—
268 —
478.—
523.—
32
article
dek kursů byl převážně positivní. Kreditky, akcie ban-
kovního spolku, akcie länderbanky a Unionky měly
lepší úroveň. Uherským kreditkám prospěly pešťské
koupě. Akcie státní dráhy se zlepšily. Akcie železár-
ských hodnot, kterým prospěly zprávy ohledně usku-
tečnění mezinárodního kartelu a příznivý odhad čtvrt-
letní bilance, vesměs stouply. Trh rentový dobře
upevněn. Devisy a valuty stouply.
Na eskomptním trhu stav peněz: 31/a procent.
x. Z Vídně, 2. prosince. Tellgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 679..25, po —.—, —.-
uherské kreditky 804.—, angiobanka 285.25, bankovní
jednota 548.50, unionka 557 75. länderbanka 454.—,
státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 89.75, polab. dr.
418.50, severozápadní dráha 421.50, turecké tabákové
330.—, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 494 50,
květnová renta 100.05, uherská korunová 98. 15,
turecké losy 133.75, marky za hotové 117.55, ultimo
117 52. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 2. prosince. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 70,
198.90. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—
— Německo šek
kr. lh. za 100 mk. 117.471/2, 117.671/2, Německo na
delší lhůty 117.50, 117.80. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239.471/2, 239.70, Londýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké lbůty za 100 lir 95.20,
95.35, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.221/8, 95.321/2. Paříž delší lh.
—.—, —.—. Curych a Basilej sek a krátké lhůty
—, —.—, na delší lhůty 95.07 /a, 95.171/2, Švýcary
šek a kr. lh. —.—, —.—, na delší lhůty 95.071/2,
95 171.
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Unionka
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
Italia
33
article
V Praze, 2. prosince. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Na dnešní burse stály v popředí ukládací hodnotya
došlo k závěrkám zlaté rakouské renty za K 119.971/7,
4proc. zástavních listů české hyp. banky za K
100.50, železničních a mel. úpisů české zemské
banky za K 99.95 a zástavních listů I. moravské
spořitelny za K 99.90 a K 99.921.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.50, české banky Union za K 249.—, České
společnosti pro průmysl cukerní K 192.— peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Offciální záznamy znějl
Zástavní listy české hyp. banky 590
„ » » » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
, ,, (v K) 4 9 %
Mel. úpisy » . » (ve zl.) 4%
» » . » (v K) 4 %
Žel. » . „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4%
Želez, úpiny , » , 4 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
„» hal. zem. banky 4 1/2
Kom. dl. úpisy » » . 4%
Železnič. , » » » 4v
Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41/,
„ » Rak. -uherské banky 490
» » Dolnorak. byp. ústavu 49%
» „ 31/2
Kom. dl. úp. „ » „ 4%
» » 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%.
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 200
(ve stř.) 4.29%
Mel
Hal
Prior
Praha
Union
Český průmyslový
34
article
Dubnová »»
Květnová » » (v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49 %.
Rakouská zlatá renta . . . . 490
» korunová renta . . 4%
„ investiční » . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Ceská báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina but
Pražská železářská společnost
První česká rall. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
118 839
104.874
113.059
195.536
44.795
80.115
150.728
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Zala
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Poldin but pražský železářský společnost
35
article
Berlinská bursa, 2. prosince. (Zvl. telef zpráva
»Nár. Listů«.) Americké hodnoty na Nový York, ruské
bankovní na Petrohrad slabší, naproti tomu drážďan-
ské o 1.5 procent vyšší. Také schaaffbausenské stouply
na vyhlídky předlohy o »Hibernii«. Dále byly pla-
vební akcie vyšší na zlepšení dopravních sazeb obil-
ních, zvláště Packet, na něž měly vliv také odbady
dividendové. Rakouské dráhy, zvláště lombardky, byly
rovněž lepší. Dynamitové a všeobecné elektrářské se
také zlepšíly.
Soukromý diskont 33% procen.
První citry znamenaji začáteční, druhé konečne
kursy: Rakonské kredilky 212.87. 213.37. Diskonto
193.50, 193 37, Německá banka 235.50, 235.50. Ob-
chodní společnost 165.10, 165.25, Drážďanská banva
157.60, 158.75, Bochumské ocelárny 231.50, 231.—
Lauřina huť 259 75. 25925, Dortmund. Union lit. C.
86.50, 86.25, Harpenská uhl. spol. 216.80. 216.50.
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 438.75, 439 —,
Severoněmecký Lloyd 108 —, 108.62. Packet 127. 60,
126.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 90,
130.50, Španělské exterieury —.—, —.—
Z kasovních papirů: Concordia 289.—, Esch-
weilské 253.—, Geisweidské 171.50, Hochdahl
123.—, Katovické 217.—, Wilhelm 285.—, Phönik
171.50, Rh. Stahl 196.50, Schalker Gr. 562. —
Westfalia 176 50, Orenstein 170.—, Rn. Metali
99.60, Hasper 199.—, Donnersmark 269.60, Hul-
schinský 142.75, Vulean 297.25, Bismnark 300.—
Caro 117.—, Hoesch 241.—, Georg Marie 112.25,
Königsb. 154.—, Nordstern 288.—.
Z Berlina, 2. prosince. (0 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 213.—, statní dráha 140.50, lombardy 18. 19.
Packet
Lauřin
Lloyd
Esch
Wilhelm 285
Stahl
Cara
Georg
Marie
112.25
Nová York
Petrohrad
Ob
Dortmund
Consolidace
Kanada
Geisweidský
Donnersmark
Hoesch
Berlín
165.10
Hibernia
Schalker Gr . 562
Concordia 289
Hochdahl 123
Westfalia 176 50
Orenstein 170
Rn
Hasper 199
Vulean 297.25
Bismnark 300
36
article
Smýšlení klidné.
Z Bozlína, 2. prosince. (C.-B.) Kreditky 213. 60,
státní dráha 141.40, jižní dráha 18.20, diskonto 193.40,
německá banka 235 70, obchodní b. 165.40, dráž-
danská b. 158.70, darmštadtská banka 144.—, ná-
rodní banka 129.75, dráha Henri 113.10, Transvaal
—.—, Kanada 133.40, Gotthard 193.—, Lloyd 108 90.
Packet 128.50. — Za hotové: Lauřina huť 259 21,
dortmundské —.—, bochumské 231.—, gelsenl. ir-
chenské 232.25, Hibernia —.—, harpenské 216. 40,.
Consolidace 439.—. Smýšlení pevné.
Z Franklurtu, 2. prosince. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 212.70, akcie společnosti státní dráhy
140.70, lombardy 1810, papirová renta —.—, stří-
brná renta 100.20, zlatá renta 101.75, uherská zlatá
renta 100.—, uh. korunova renta 98 20, 4% rak.
korun. renta 100.20. Smýšlení pevné.
Z Frankturtu, 2. prosince. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 213.20, státní dráha 140 80, lombardy 18.20.
Z Paříže, 2. prosince. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 98.82, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 2. prosince. (Telegr. zavěrečne kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98 80,
109. 514
Henri 113.10
Lloyd
Transvaal
Kanada
Gotthard 193
Paříž
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia
Lauřin huť 259 21
39
article
Peníze Zboží
105. 2
40
article
104.25
101.—
100.20
93.7
101.2b
99.85
99.85
41
article
94.70
102 25
100.35
100.35
100 35
100.35
42
article
99 85
99.85
99. 85
99 80
99.50
99 75
101.25
99.40
101.50
98.70
98.90
101.40
98.80
100.25
99.90
93.75
99.80
99 80
81 60
100.25
100 25
100.05
99 95
119 92
100.25
91.45
44
article
100.75
100.40
100.50
100.—
102.25
100 40
99.80
99.70
99..90
102. 40
99 80
100. 75
100.90
94.75
100.80
94.75
100.80
82. 55
102.—
93.75
100.45
100 45
100.25
100 15
120.10
100.45
91.65
249.—
250.—
414.—
412.—
546. —
547 50
395.—
45
article
394 50
565.—
575.—
249..50
525.—
1417
192 —
575.—
335.—
192 -
469.—
2360
46
article
250.50
540.—
1427
196.—
375.—
196.—
475.—
2370
224.—