ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 37f56750-71f8-11dc-bb34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 46 celkem · entity: person 67, place 113, org 34, work 22
1 masthead
3. prosince 1904.
2 masthead
Přiloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 334.
4 masthead
Strana o.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. prosince. (Alpšti Něm e a vlašská universita.) Názory značně odehylné od mínění Němců ze severních korun- ních zemí pronáší jakýsi německý „poslanec z alpských zemí“ v „N. W. Tagbl.“, mluvěo otázce vlašské university. Za hlavní chybu ra- kouské politiky pokládá jednak, že vláda snaži se narážeti všechny politické otázky na jedno kopyto, jednak pak, že se trvá příliš houžev- natě na zastaralých (?) útvarech zeměpisných. Co je na př. možné a dobré v Čechách, může se jinde ukázati neproveditelným a špatným. Zvláště se v poslední době jeví snaha prohlásiti jednotu Tyrolska za nedotknutelnou. Nejen vláda, nýbrž i tyrolští Němci nechtějí ani vě- děti o reformách, nutných následkem nynějšího národního hnutí. A přec, i když se na vyžado- vanou samosprávu Tridentska pohlíží se stano- víska čistě německého, může se ukázati pro Němce výhodnou. Jinak nutno prý se zachovati k vlašskému území Tyrolska, jinak k Terstu a jinak k vlašským zájmům v Dalmacii. Terst s okolím musí dle mínění pisatele, v němž možno spatřovati posl. Lemische, zůstati na vždy v oblasti zájmů všeho Němectva. Proto Němci podporují rakouskou vládu, vystupující proti irredentě a pozdravují vzrůst Němců, usa- zených v Terstě. „V Dalmacii — čteme dále — může nám však vlašský živel býti příjemnější, než novodobé, slovansky smýšlející Chorvatsko.
N W Tagbl Němec Praha Německo e Čechy Tyrolsko Terst Dalmacie Chorvatsko vlašský univerzita
6 article
Ve vlašském jižním Tyrolsku, nechceme-li pro- vozovati velkorakouskou Jomácí politiku, ne- máme my Němci čeho hledati.“ Pisatel dovozuje, že odloučí-li se správa jižního Tyrolska od části německé, získá více německé obyvatelstvo než vlašské. Jeť známo, že na jazykovém rozhraní v Tyrolsku Němci ustupují Vlachům; hospodářsky jižní Tyrolsko Němcům neposkytuje ničeho; politicky jsou si obě části země úplně cizí. Pisatel jest tedy pro administrační rozdělení Tyrolska a spokojil by se, kdyby se jen zabezpečilo několik německých enklav, ležících ve vlašském území. „Poskyt- neme-li — praví pisatel dále — jižnímu Tyrol- sku vyžadovanou samosprávu, můžeme pak žá- dati, aby se vlašská fakulta odkázala do télo části země. Vlachové mohou si pak sami rozhod- nouti, přejí-li si míti tuto školu v Roveredě nebo v Tridentě. Rozumi se, že bude pak nutno vziti opět v úvahu návrh, aby si každá národnost své školy vydržovala sama (!). Podobně jest samo- zřejmo, že nemůžeme státi na tom, aby se po- sluchačům vlašské fakulty vnucovala znalost německého jazyka, která by je činila způsobi- lými ke službě i v ostatním Rakousku. Úřadník, který nemůže úřadovati německy, nebude nám národně nikdy škoditi.
Němec Vlach Tyrolsko jižní Tyroly Rakousko
7 article
Z těchto úvah pisatel vyvozuje následující důsledky: Němci musejí býti proti zřízení vlaš- ské fakulty a tim více proti zřízení celé vlašské university v Terstě, už také proto, že by po- volení vlašské vysoké školy v Terstě bylo jižním Slovanům pobídkou, aby se domáhali university také pro sebe. Terst nesmí býti ani vlašsky- irredentistický ani slovanský; Terst mus býti německým přístavem a pa- třiti jen Němcům. Také Gorice nemůže býti sidlem vlašské vysoké školy, ježto by Slo- vinci žádali hned také náhradu pro sebe a vzdělaný Slovinec byl by Němcům ještě méně vítaný konkurent v úřadech, než Vlach. Proto — končí pisatel — vlašská fakulta může býti zřízena jen na čistě vlašské půdě, a takovou je v Rakousku jen jižní Tyrolsko.
Němec Vlach Terst Rakousko Tyrolsko
8 article
Ze Zadru, 29. listopadu. (Zelezn. ční spojení. — Paroplavební společ- nosti.) Dávná otázka železničního spojení Dal- macie s ostatními zeměmi rakouskými vstupuje v novou fási. Nedávno měl ve Vídni za předsed- nictví hr. Harracha schůzi železniční odbor spolku pro povznesení Dalmacie, jíž se zúčastnil též del. želez. oddílu ministerstva vojenství a p. Gjurkovič, člen peštského konsorcia, jež chce financovati železniční trať z Ogulína do Bihače. Vojenská správa si přeje rozhodně, aby se tato trať prodloužila údolím řeky Uny až na hranice dalmatské a připojila se k dalmatským tratím v Knině. Gjurkovič vyjednával v téže věci také již s ministrem pro Bosnu a Hercego- vinu, bar. Burianem a s dalmatskými poslanci na říšské radě. Dalmacii bylo by sice výhodnější spojení z Knina na Novi na chorvatsko-bosen- ských hranicích, ale poněvadž je patrno, že tohoto spojení pro odpor Maďarů na ten čas do- síci nelze, Dalmatinci rádi by se zatím spoko- jili spojením na Ogulín. Je-li pravda, že vojen- ské správě na této trati záleží, byla by naděje. že bude také v brzku uskutečněna.
Harrach Gjurkovič Burian Maďar Zadr Vídeň Ogulín Bihač Una Bosna Dalmacie Novi spolek pro povznesený Dalmacie
9 article
Druhá, pro Dalmacii vážná otázka jest re- organisace paroplavebního spojení dalmatských měst s ostatní říší a s přistavy jižními. Na po- čátku tohoto roku čilý starosta města Lublani a předseda tamní Úvěrní banky, Iv. Hribar, cho- pil se myšlenky, spojiti za pomoci některých slo- vanských finančních ústavů (Živnostenské ban- ky, lublaňské Úvěrní banky a dubrovnické Úvěrní banky) všechny nynější dalmatské paro- plavební společnosti v jednu velkou společnost. Ve Splitu měl Iv. Hribar poradu se zástupci paroplavebních společností a ty ho zmocnily aby jich jménem vyjednával s vládou. Když jednání skončeno, p. Hribar pozval zástupee společnosti do Lublaně na den 26. října t. r. ale zástupci nepřišli, poněvadž společnosti ně- kolik dní před tím podepsaly úmluvu s Lloydem, dle niž Lloydu vyhražena rychlá plavba na lin Terst-Kotor-Albanie, začež Lloyd ustoupil dal- matským společnostem výhradnou plavbu na po břeží Dalmacie i připadající na ni státní sub- venci. Jest pro Dalmacii veliká škoda, že se úmysl Hribarův nezdařil; Dalmacic byla by zí skala několik nových, stálých spojení dalmat- ských přístavů a nová společnost měla v úmyslu vystavěti také několik hotelů, jako ve Splitu, Erceg-Novém a v Kotoru. Prozatím naděje ty jsou zmařeny, ač neshledá-li sama vláda,že plán Hribarův jest i pro ni výhodnější, než smlouva s Lloydem.
Iva Hribar Lloyd Hribarův Dalmacie Lublaň Split Terst Kotor Albánie úvěrní banka dubrovnický úvěrní banka Erceg živnostenský banka
10 title
Politické zprávy zahraničně.
11 title
V Praze, 2. prosince.
Praha
12 article K sjezdu ruských zemslev.
K sjezdu ruských zemslev. Petrohradský dopisovatel »Berliner »Tage- blattu« neprorokuje »ústavným snům« zemstev mnoho zdaru. Resoluci jejich vytýká, že vyhra- žuje carovi příliš malá práva a nezmiňuje se ani slovem o carském rodě. Ale prvý sjezd semstev bude mít aspoň ten výsledek, že brzy bude následovati druhý, sjezd »předvoditelů šlechty« v Moskvě. Dopisovatel praví, že jednou mluvil s ne- božilkem ministrem Plevem o zavedení ústavý v Rusku. Pleve nebyl přímým odpůrcem ústavy. Pleve ještě nedlouho před svou smrti odevzdal carovi brožuru Tichomisova o možnosti zavedení ústavy, a v ní zaškrtl některá místa. Dále do- pisovatel zaznamenává výrok jistého ruského státníka: »Musíme s tou otázkou vážně počítati, ale já nemyslím, že zemstva chopila se věci za pravý konec. Zastupitelstvo, zemstvy obmýslené, nedosáhlo by svého cíle a nikoho by neuspoko- jilo. Zemstva jsou k řešení těchto otázek ne- zralá a národ po ústavě vůbec netouží, přeje si pouze, aby se mu otevřela cest k trůnu, aby mezi národem a carem nestáli neznali a sobečtí úřadníci.
Tage Plev Moskva Rusko
13 article
Budouenost Irska. V anglické revui »Cosmopolitan« uveřejni T. P. O'Connor článek »The immediate Future of Ireland«. Porovnává nynější poměry země s poměry před politickým obrozením, nastalým za Parnella. »Representace Irska«, píše O ' Connor, sbyla vždy v rukou nepatrné menšiny národa. Když Parnell pozvedl prapor nového hnutí ve sněmovně, našel pouze třicet poslanců ze sta irských, kleří byli hotovi jej následovati. Místní vláda byla vždy v rukou statkářské, landlordské menšiny. Soudy a všechno v zemi záviselo o moci této třídy nepřátelské lidu irskému, jehož bída fysická i morální byla nesmírná. Avšak za posledních dvacet let mnoho se změnilo. Nové volby vysílaly vždy více zástupeů lidu irského do parlamentu a nyní ze 101 zástupce Irska jest jich více než osmdesát odhodláno bojovati pro velkou věc Home Rule. Landlord nemá dřívější nadvlády, nemůže více s takovou zvůli jako dříve vystupovati proti lidu. Landlordi ovládli při posledních volbách pouze dva kraje v severozápadním Irsku. Avšak siťuace v Irsku není proto lepší. »Land act« neuskutečnil oče- kávání v něj kladené. Reformy ministra pro Irsko, Wyndhama, třeba dobře miněné, nestačí. A O'Connor soudí velmi pessimisticky o Irsku, jehož národ je v úpadku a trpí chudobou. O'Connor nevěří, že liberální strana provede Home Rule, až se opět dostane k moci. Je to sice v její programu, ale její nadšení pro velkou myšlenku ochladlo. Není více doba Gladstonova a Parnellova.
Budouenost Parnell Land Wyndham Home Gladstonův Parnellův Irsko severozápadní Irsko Cosmopolitan Connor the immediate Future of Ireland
14 article
Nová afféra v Marokku. Dopisovatel londýnských »Timesů« v Tan geru pan Harris, jenž mimo město byl v noci na včerejšek v domě svém napaden příslušníky kmene beni-saverského, kteří učinili velmi roz- hodný pokus zmocniti se osoby jeho nepochybně tak, aby žádati mohli za propuštění jeho značné výkupné. Ozbrojenci obklopili tiše dům, přemohli stráže, aniž vůbec vystřelili a probodli jednoho ze strážců, jenž byl začal křičeti. Stráže pro- hlásily úločníkům, že Harris jest v městě. Útoč- níci čekali nějakou dobu a odtáhli pak, když byli strážím odňali pušky i oděv. Anglický vyslanec podal ostrý protest marockému zástupci pro vnější zá- ležitosti a žádal, aby Harris, dokud se v domě svém nalezá, byl chráněn před všelikým ne- bezpečím. Harris sám zdráhá se ve měste spáti a žádá na vládě marocké silnou stráž ke své ochraně. Mysli se ostatně přímo,ž Angličané afféry tyto sami vyvolávají, aby měli záminku, jako již minule v affěře býv. maro- ckého ministra vojenství, do tamních poměrůse vměšovati a přítomnosť lodí svých válečných před Tangerem odůvodniti. Za takých okolnost zdá se ovšem, že nedávná anglo-francouzská smlouva, ve kteréž Francie abdikovala na Egype za ujištění Anglií, vyhraditi Maroko výhradne jen vlivu francouzskému, má aspoň, pokud s Marokka týče, význam jen platonický.
Harris Angličan Maroko Tana Francie Anglie Timesy
15 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Německo-rakouská obchodní smlouva. Jest pocho- pilelno, že přerušení vídeňských jednání stojí stále v popředí zájmů. Dozvuky tyto, které se pohybují celkem v rámci dosavadních úsudků, z nichž hlavní jsme včera uvedli, jsou ale potud zajímavy, že se v Německu počíná čím dále tím více zdůrazňovati že agrární ochrana německá nebyla je- diným kamenem úrazu. Citovali jsme včera již podobný hlas („Tágl. Rundschau“), dnes uvádíme druhý. „Voss. Ztg.“ totiž sděluje: Německá vláda nomá obav, že by došlo k celní válce mezi Něme- ckem a Rakouskem. Věří, že Rakousko bude hledat a nalezne cestu k dohodě s Německem. Německá vládo bude vždy připravena pokračovati v jednání cestou diplomatickou nebo jinou. Jednání nebylo zmařeno jedině agrárními požadavky. Byť trvalo Německo na ustanoveních dohody velerinálské za účelem zajištěn německého dobytkátství, byly kamenem úrazu ne- splnitelné požadavky rakouského tarifu co do hl av- ních německých tovarů průmyslových. Německá vláda věří ve smírné vyřízení a nepodlehne vlivu nikoho, ani většiny sněmovní, aby odbočila z nastoupené cesty. Třeba poměry donutily německou vládu k výpovědi smlouvy, věří se přece, že bud lze nalézti cesty a prostředky, jak opět zahájiti jed- nání, protože německá vláda učiní vše, aby nedošlo k celní válce.“ Hlas tento je zajímavý. Buď byla zvýšená cla průmyslová nověho tarifu rakouského (vlastně osnovy jeho) skulečně ka- menem úrazu, a pak byly dosavadní informace kusy.
Rundschau Voss Německo Nout Rakousko
16 article
anebo — a to zdá se správnějším — bude Německo ochotno k jistě povolnosti co do dobytčích cel a zdravotnické konvence dobytčí, ale jen za cenu značných ústupků průmyslových se strany Rakouska. V tomto druhém případu zhorší se situace pro Rakousko tím, že počnou po- sobiti zájmové rozpory obou polovin říšských. Otázky nové úpravy vývozních podmínek dobytčích jsouv podstatě olázkami uherských zájmů — léto polovině říšské musí nutně na tom záležeti, aby snížením celní ochrany nebyl poškozen — bez toho opozděný — její vývoj průmyslový. Právě tak jako doba auto- nomní celní politiky měla v tomte směru znamenité výsledky, právě tak měla již dnešní smlouva v celé řadě průmyslů v zápětí značné zhoršení v tomto směru. Další zhoršení bylo by počátkem těžkých úhon, jichž důsledky byly by nedozírny. Proto nutno s plnou pozorností sledovati tento vývoj. —
Německo Rakousko
17 article
Situaci při zmaru jednání dosavadního charakterisuje berlnský „Lokalamz.“ lakto: „Naše úřadní kruhy z- chovávají na rozdíl od rakouského fisku o zmaru jed- nání o nové rakousko-německé smlouvy úplné mlčení Ze soukromé strany se však dovídáme, že německo- rakouská obchodní smlouva zmařena pouze odporem uherské vlády. Ač něme- cká vláda nepomýšlela na opětné sjednání dohody o dobytčím moru, bylo by je lze přece jen usku- tečniti, kdyby nebyla uherská vláda či- nila, co do dlouholetého uzavření hra- nic proti uherskému vepřovému do- bytku požadavky, které jsou se stra ny německé nepřijalelny. S rakouskou vládou bylo by bývalo lze dohody dosíci i v jiném směru Přes to nelřeba pokládati za vyloučeno, že dojde v krátké době cestou diplomatickou k dohodě.“ Názor poslední souhlasí celkem s naším slanoviskem. Z pražského trhu obilního. Smýšlení o pšenicia žitě bylo také na včerejší burse udržené, kdežlo všal v Pešti ceny dále stouply, neučinil vzstupný směru nás dalších postupů, ale ceny z úterka plně dodržely.
Pešť
18 article
Pšenice znamenala z Prahy K 10.95 až K 11.40 z 50 kg, 83 kg těžká prodávána byla K 11.50 ze smí- chovského nádraží. Ceny žita dodržely, nabídka není valná. Z Prahy znamenalo K 8.05—8.35. Žito po- znaňské bylo prodáváno nevyclené na dodání z Li- berce za 110 říšských marek, což odpovídá našim K 8.25 za 50 kg. Ječmen všechdruhů byl jen mírně nabízen, obchod měl při dodržených kursech uspo kojivý průběh. Dobré prostřední druhy jdou na odbyt do Bavor. Z Prahy znamenal vybíraný K 9.35 az 9.50, prima K 9.— až 9.30, prostřední K 8.65 až 8.95 merkantilní K 8.45 až 8.60. Také pro oves bylo smýšlení příznivě, ale následkem nodostatečně na- bídky byly obraty nepatrně. Záznam K 7.10 až 7.25 z Prahy zůstal nezměněn. Za kukuřici z La Platy platí se ochotně K 7.25 až 7.35 z Ústí n. L. Odbyt řepky jest oblížný. Továrníci nabízejí K 12.25 až 12.50, kdežto officiální záznam zní K 12.60 až 12.90.
Ječmen Bavor Praha kg az prostřední K 8.65
19 article
Luštěniny jsou chabé. Na trhu jsou velké zásoby ruského zboží, jež stěžují odbyt. Mák je rovněž chabý Ruský byl prodáván za K 27.50 z Prahy. O červeném jeleli bylo při čilé koupěchtivosti smýšlení pevné. Pla- cen byl K 57 až 85. Bílý jetel byl zanedbáván a šel těžko na odbyt za K 46 až 61 z Prahy Mesdnárodní kartel kolejnicový. Z Vídně se ozna- muje: Jak již oznámeno, dokončeno jednání o mezi- národním kartelu kolejnicovém, které vedeno již po delší dobu. K sdružení náležejí kolejnicové továrny anglické, americké, německé, francouzské a belgické Účelem kartelu jest vésti výrobu kolejnic dle jednot- ných zásad a urovnati zvláště odbytové poměry vý- vozní. Rakouské závody ke kartelu dosud nepři- stoupily, nepokládá se ale za vyloučeno, že se stanou s rakouské strany pokusy o sblížení, protože by vzrostla vývozní schopnost rakouských továren v tom případu, že by ceny kartelu byly značny. — Polud zpráva. Na prvý pohled patrno, že jest lendenění Jak jsme totiž uvedli, odmítla vláda přepjaté cenové požadavky rakouského kartelu kolejnicového při no- vém zadávání dodávky kolejí pro stát. „Berl. Tzbl“ oznamoval zároveň, že jest rakouská vláda odhodlána hraditi pro případ neústupnosti kartelu potřebu v cizině.
Pla Berl Praha Vídeň
20 article
Kdyby ovšem rakouské závody kolejnicové příslu- šely ke kartelu, byla by tato eventualita pro vládu zmařena, A odtud touha zprávy, která jen vyslovuje monopolistní touhy kolejnicových továren, Mono- polisté, kteří by diktovali i státu ceny — jaké to vyhlídky pro vedení rakou ského železářského kartelu! Není již mo- ment tento sám dostatečným ppodnětem k energickému zakročení proti němu? Dopravná vývozní výhody pro slad. „Eisenbahn- blatt“ oznamuje: Dnem 31. prosince končí období, pro které povoleny domácímu průmyslu sladařskému ra- kouskými dráhami dosavadní vývozní výhody do pravní. Vzhledem k lomuto momentu, nutno s na- pjetím očekávali stanovisko vlády co do obnovení výhod těchto. V kruzích interessentů se nepochybuje o tom, že vláda nezměněně prodlouží tato ustanovení, protože se ani v nejmenším nezměnily okolnosti, které vedly své doby ke skytnutí výhod uvedených a je zdůvodnily. Od toholo postupu, který téměř odpovídá jejímu přesvědčení, nebude odvrácena ani tím, že po- sledně prodlouženy výhody tyto jen na tři měsíce (před tím vždy o jeden rok); krátká doba posledníhe prodloužení souvisí s jednáními o obchodní smlouvy. Jest známo, že speciálně v rakousko-německém smluv- ním jednání, hrály otázky cla ječmenného a sla- dového značnou roli, a nelřeba teprve zdůrazňovati, že jest způsob vyřízení olázky této velmi významný pro větší nebo menší vývoznost našeho sladařského průmyslu.
21 article
Různě zprávy. Dnes bude se konati v Pešti schůze ředitelské rady Uherské úvěrní banky. Není vyloučeno, že bude se na ní jednati o zvý šení akciového kapitálu této banky. — Výkaz ně- mecké banky říšské sděluje jen malý pok les kovového pokladu oproti loňsku, což nutno vyložiti značnými přívozy zlata z Anglie, které do té chvíle nepřestaly. Vykládá se to lím, že ruská vlád.- řídí příliv zlata do Němocka, aby zde posílila své požadavky. — Dle úřadní zprávy důsseldoríské báňské bursy zlepšuje se stav trhu železářského i uhelného stále. — Iron Monger oznamuje z amerického trhu železářského: surové železo pevno, snad o něco málo dražší. Záznamy nezměněny. Dějí se přípravy k zvětšení výroby. Ač jest na trhu smýšlení výhledné, zmenšila se přece jen o něco poplávka. Po- měry jsou ale rozhodně příznivy, protože není pochyby o tom, že bude stav obchodů 1905 značný Ruské bavlněné zboží v Srbsku. Konsulát běle- hradský oznamuje: Veliké rusko-polské bavlnářské tkalcovny, jichž odbyt v Rusku následkem války na Dálném Východě se obmezil, rozšířily své vývozní snahy, které v poslední době značně se rozpjaly i na Srbsko. Nabízejí nyní na jaro 1905 zvláště bavl- něné hrubé látky kalhotové, které mohou následkem veliké vývozní prémie (12—14 r. za 1 pud) a ná- sledkem levné dopravy po Dunaji do balkánských států mnohem levněji dodávati než jich soutěžníci. zvláště rakoušt.
Monger Pešť Anglie Srbsko Rusko dálný východ Dunaj uherský úvěrní banka
22 article
Bavlna. Americký dozorčí úřad zemědělný vydal právě závěrečnou zprávu o postupu odsemeňiování bavlny až do 14. listopadu. Dle ní zbaveno byl semen v 29.611 ústavech (loni v 29..506), které zod- pověděly dotazník, 9,786.646 bal. proti 6,815.162 bal bavlny loni v tomže období. Dle zprávy této činí tedy nová sklizeň značné pokroky a možno z po- stupu prací odsemeňovacích soudili na značnou úrodu. Moment tento vyjádřila přirozeně ochotně i bursa novoyorská dalším sestupem cen. Činilyí záznamy bavlnyi bavlna listopad pohotová na listonad na leden na březen 28. 9.70 9.24 9.38 9.51 29. 9.50 9.20 9.34 9.16 30. 9.30 893 8.86 9.01 prosinee prosinec únor duben 9.00 8 59 8.76 Konec zápasu námořních spelečnoslí dopravních. Psali jsme na tomto místě již o ukončení zápasu trustu dopravního s Cunardskou linil, která sjednala s uherskou vládou úmluvu o výhradní dopravě uher- ských vystěhovalců z Rěky do zámoří. Jak se nyní oznamuje, byla otázka budoucí úpravy této smlouvy rozšířena tím způsobem, že Cunardská linie přepu- stila německým dvěma interessovaným společnostem (Hambursko-americké a Severoněmeckému Lloydu) přiměřenou čásť dopravy této za souhlasu uherské vlády. Za to ale nebudou německé úfady činiti pře- kážek ruským vystěhovalcům s průvodními listy zně- jícími na Cunardskou linii. Během zápasu snížené sazby dopravní do Ameriky budou zvýšeny na úroveň před zápasem, budou tedy mezipalubové dopravní sazby britské činiti opět 20 doll. (nyní 15) a sazby pevninových společností 33—40 (nyní 17—25) doll Hospodářský spolek okresu žamberského koná valnou schuzi dne 4. prosince 1904 o 1/42. hod. odpol.
Amerika prosinea prosinec
23 article
v hostinci starosty pana Václava Vítka v Dlouhoňo- vicích č. 1. Pořad: „O krmení hospodářského zvířectva vzhledem k letošní nouzi o píci“ pojedná p. Erich Firbas, nájemce dvora na Popluží. Volba místo- předsedy spolku. Přijímání členů a příspěvků. Voln návrhy. Z Obchodnické jednoly pro Moravu a Slezsko v Brně. V měsíci listopadu uspořádány byly čtyři veřejné organisační schůze a to: v neděli 6. listopadu v Kyjově, v neděli 13. listopadu v Třebíči, v neděli 20. listopadu v Mor. Krumlově a v neděli 27. listopadu v Hodoníně. Účasť na všech těchto schůzích byla po- těšující. V měsíci lednu a únoru 1905 konali se budou organisační schůze v Novém Městě, v Telči, v Mor. Třebové, a ve Znojmě. Obvod Obchodní komory brněnské bude tak zorganisován, načež přikročíme k positivní práci. O taktice, jakou domáhati by se mělo kupectvo svých požadavků, jednati bude sjezd morav- ského a slezského kupectva, kterýž za přispění Jednoly přerovské bude pořádán usprostřed příštího roku Brně. Touže asi dobou uspořádána bude výstavka osadnického zboží. Při spolkové kanceláři zřizuje se sbírka zboži původu nerostného i původu ústrojného.
Vítko Firbas Dlouhoňa Morava Slezsko Brno Kyjov Třebíč Krumlov Hodonín Nový město Telč Třebová Znojmo
24 article
Sbírka tato opatřena bude všemožnými pomůckamia jejím účelem bude, aby návštěvníci jednotlivé druhy zboží poznávali v původní jakosti a v původním tvaru. V měsíci lednu 1905 (v neděli 8. ledna) zahá jeny budou na obchodním učilišti prof. Získala v Brně kursy pro zbožíznalství. Dle počtu přihlášek a dle přání přihlášených rozděleny budou kursy buď na dva nebo více oddílů. Nejprve probeře se zboží střiž- né, kůže, papír a pod., na to zboží koloniální, barvy a jiné. Navšlěvovatelé těchto kursů přinášeti si budou s sebou zboží, o němž se buď hned neb příští hodinu rozpřede rozmluva, zkoušena bude jeho jakosť, je-li snad padělané a pod. Kursy konati se budou vždy v neděli a to buď od 11 do 12 hodin v poledne, aneb odpoledne. Školné ani jině poplatky se neplatí, toliko zápisné. Toto do kursu střižného obnáší K 2.— do kursu koloniálního K 4.—, do obou kursů jest zá- pisné K 5.— Banka pro země rakouské svolává na den4. ledna 1905 mimořádnou valnou hromadu, jež bude jednati o rozhodnutí v příčině zvýšení akciového ka- pitálu z 80 míllionů na 100 millionů korun a c změně stanov tím podmíněné.
profesor Získal Brno K 2
25 article
Spolek zakouských velkoobchodníků s umělými hnojivy, krmivy a semeny. Třetí řádná valná hro- mada spolku bude 11. prosince t. r. v 10 hodin dopol. ve Vídní v nově vyslaveném domě vídeňských velko- obchodníků. Při této schůzi přednášeti bude mezi ji- nými spolkem pozvaný říšský poslanec cís. rada dr. Josef Fořt „O problému rakouských železničních sazeb“. V předvečer valné hromady bude nenucená schůze členů spolku ve sklepě radnice a v den valné hromady odpoledne o 2. hodině slavnostní banket Insolvence. Bratří Kasztlové prot. firma ve Velké Kaniži. — S. Vajda, obchodník v Pětikostelí. — A. Sinigoj, obchodník v Gorici. — Jiří Flegler, továrník železného nábytku v Debrecíně. — M. Schwartzová, obchod s modním zbožím v Košici. — T. Macale, ob- chod s kožešinami v Terslu. — Fr. Fichtaner, výkroj koží ve Vídni, III. — Lutzer a Marketan, obchod s vínem a lahůdkami v Teplicích. — Josef Brosch ve Floridsdorfu.
doktor Fořt Kasztlová S Vajda A Sinigoj Flegler M Schwartzová T Macale Marketan Brosch Vídeň Pětikostelí Gorica Debrecín Francie Teplice železný nábytek
26 article
Banly, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého. Výkaz za listopad. Základní fond závodní 10,000.000 K. Vklady: a) na běžný účet K 32,939.970 08, b) na pokl. poukázky K 8,450.200.—, c) na vkladní knížky K 9,345.203 09 (= K 50,735.373.17). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 52,682.379.57 Komunální dlužní úpisy v oběhu 317,493. 600K Meliorační úpisy v oběhu K 11,409.400.— Železniční úpisy v oběhu K 121,304.400.— Komunální zápůjčky K 318,857.197.95. Melio- rační zápůjčky K 13,743.630.01. Železniční zápůjčky K 124,129 617.74. Hypoteční zápůjčky K 8,534 831.69. Slavební úvěry K 251.800.— Zásoba směnek K 54,421.172.78. Záloha na cenné papíry K 174.000.—. Uhražený konto- korrent K 17,172.118.38. Zásoba cenných pa- pírů K 26,584.506.28. Deposita v uschování ve správě K 148,866.932.79. Stav rakousko-uherského banku ze dne 30. listopadu t. r. Oběh bankovek 1,673,592.000K (+ 27,746.000 K), poklad kovový 1.519,639.000 K (— 4,062.000 K), portef. směn. 439,516.000 K (+ 27,986.000 K), lombard 45,276.000K (+ 977.000 K), záloha bankovek prostých daní 243,313.000 K (— 31,805.000 K). Za měsíc listopad 1904 vykazují: vklady výplaty korun 85.821 91.593 74.781 23.289 28.055 49. 413. 321.268 156.807 678.292 559.700 5.915 7.856
zemský banka uherský banka 977.000 K
27 article
Rolnická záložna pod- řipská v Roudnici . . Spoř. města v N. Strašecí Ústř. zál. učitelstva česko- slovanského v Praze . . . Okr. zál. hosp. na Smíchově Spořitelna kr. města Plzně Měst. spoř. v Bakově n. J.. Záložna řemeslnicko - živnosten- ská v Žižkově . . . . . Obč. záložna ve Slaném . Spořitelna v Domažlicích. Spořitelna v Příbrami. .. Obchodní zál. v Praze .. Obč. záložna v Náchodě .. Chrudimská spořitelna Spořitelna královéd vo r ská
Roudnice Praha Smíchov Plzeň Bakov Žižkov Domažlice Příbram Náchod
28 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Z Vídně, 2. prosince. (Závěrečné úřadní kursy.) 581.— Onorová renta . 100.25/ Ivovskočernovická 654.50 spol. st. dr. rak. uh. 100.05 květnová » . 89 25 jižní dráha 99 95 červenc.. říjnová . 100.25 štyrskoc hr.-köll. 5490. — rakouská » zlatá 119 90 severní dráha 421.— » kor 100 25 rak. severozáp. dr 408.— 118 95 pardubická dráha uherská » zlatá 418.— » kor. 98 15 polabská dráha 91.45 česká sev. dráha rak. invest. renta buštěhradská A uber. » 4% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č. duchcov.« podmok 497.— 312% zást. 1. Hyp. ústecko-tepl. dr. - banky král č. dunaj, paroplaveb. 884.—— 4e kom. dluhop. rakouský Lloyd . 718.—— Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 330.— 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 540.— Zem. banky kr.č. Rudolfova huť . státní losy 1860 alpská montan. sp. 494.— po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 513 85 po 100 zl.. Poldina huť . . 468.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 2360.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1417 — vídeň. l. komun.
doktor Lloyd Vídeň Ivovskočernovická 654.50 společenský . st Poldin huť
29 article
Daněk . . . . 374.— 161 85 tisské losy . . . západočeská uhl, —.—— 133 30 turecké losy .. 1634. — severočeská ubl. rak.-uh. banka mostocká uhl. sp. 657.— 677. 75 rak. úvěrní ústav vídeň. stavební sp. 160 — b. anglo-rakouská 284 60 700.— 557.50 Schodnica . . vídeňská unionka 453.4 haličsko-karpatské 1126.— b. pro země rak. 801.— peštská vagonka uh. úvěrní banka devisa německa . 117.55 548.— bank. jednota. 971.— » pařížská . 95.22 r. úst. pro úv. poz » curyšská . 95 05 Česká průmyslová 412.— » londýnská 239.4 banka . . . . 394 50 dvacelifrank . . 19.07 roln. úvěr. banka česká b. Union . —.— marka papírová . 117.55 234.— Živnost. banka . —.— rub Na lepší posuzování vnitro-politiché siluace bylo smýšlení upevněno. Lomdardky na koupě arbitrázní vyšší. Konec klidný a udržený. Eskontní sazby 33/6—33/4 procenta. N. Z Vídně, 2 prosince. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Dnes nastala nálada poněkud lepš ale obchod byl přece omezen. Zlepšení parlamentn situace v Rakousku prospělo příznivému smýšlení. Po ptávka, která panovala na průmyslovém trhu. Výsle
Daněk Vídeň Rakousko úvěrní banka 239.4 banka roln
30 article
138.907 180.396 137.425 217.756 92.904 100.886 261.954 149.193
31 article
10040 93.9 99.85 99.85 156.25 186.— 268 — 478.— 523.—
32 article
dek kursů byl převážně positivní. Kreditky, akcie ban- kovního spolku, akcie länderbanky a Unionky měly lepší úroveň. Uherským kreditkám prospěly pešťské koupě. Akcie státní dráhy se zlepšily. Akcie železár- ských hodnot, kterým prospěly zprávy ohledně usku- tečnění mezinárodního kartelu a příznivý odhad čtvrt- letní bilance, vesměs stouply. Trh rentový dobře upevněn. Devisy a valuty stouply. Na eskomptním trhu stav peněz: 31/a procent. x. Z Vídně, 2. prosince. Tellgr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 679..25, po —.—, —.- uherské kreditky 804.—, angiobanka 285.25, bankovní jednota 548.50, unionka 557 75. länderbanka 454.—, státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 89.75, polab. dr. 418.50, severozápadní dráha 421.50, turecké tabákové 330.—, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 494 50, květnová renta 100.05, uherská korunová 98. 15, turecké losy 133.75, marky za hotové 117.55, ultimo 117 52. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 2. prosince. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 70, 198.90. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.— — Německo šek kr. lh. za 100 mk. 117.471/2, 117.671/2, Německo na delší lhůty 117.50, 117.80. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.471/2, 239.70, Londýn na delší lh. —.— —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké lbůty za 100 lir 95.20, 95.35, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, .—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.221/8, 95.321/2. Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych a Basilej sek a krátké lhůty —, —.—, na delší lhůty 95.07 /a, 95.171/2, Švýcary šek a kr. lh. —.—, —.—, na delší lhůty 95.071/2, 95 171.
Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Unionka Petrohrada ruský město šek Italia šek Italia
33 article
V Praze, 2. prosince. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Na dnešní burse stály v popředí ukládací hodnotya došlo k závěrkám zlaté rakouské renty za K 119.971/7, 4proc. zástavních listů české hyp. banky za K 100.50, železničních a mel. úpisů české zemské banky za K 99.95 a zástavních listů I. moravské spořitelny za K 99.90 a K 99.921. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.50, české banky Union za K 249.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 192.— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly. Offciální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 590 „ » » » 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% , ,, (v K) 4 9 % Mel. úpisy » . » (ve zl.) 4% » » . » (v K) 4 % Žel. » . „ , Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4% Želez, úpiny , » , 4 % Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 „» hal. zem. banky 4 1/2 Kom. dl. úpisy » » . 4% Železnič. , » » » 4v Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41/, „ » Rak. -uherské banky 490 » » Dolnorak. byp. ústavu 49% » „ 31/2 Kom. dl. úp. „ » „ 4% » » 31/2 Zástavní listy Rak. byp. banky 49%. Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3% Únorová spol. renta (v pap.) 4. 200 (ve stř.) 4.29%
Mel Hal Prior Praha Union Český průmyslový
34 article
Dubnová »» Květnová » » (v pap) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 49 %. Rakouská zlatá renta . . . . 490 » korunová renta . . 4% „ investiční » . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Ceská báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina but Pražská železářská společnost První česká rall. v Modřanech » tov. orient. cukrov. 118 839 104.874 113.059 195.536 44.795 80.115 150.728
Dubnová Daňkův Rustonův Rakousko Zala Hradec Králové C . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Poldin but pražský železářský společnost
35 article
Berlinská bursa, 2. prosince. (Zvl. telef zpráva »Nár. Listů«.) Americké hodnoty na Nový York, ruské bankovní na Petrohrad slabší, naproti tomu drážďan- ské o 1.5 procent vyšší. Také schaaffbausenské stouply na vyhlídky předlohy o »Hibernii«. Dále byly pla- vební akcie vyšší na zlepšení dopravních sazeb obil- ních, zvláště Packet, na něž měly vliv také odbady dividendové. Rakouské dráhy, zvláště lombardky, byly rovněž lepší. Dynamitové a všeobecné elektrářské se také zlepšíly. Soukromý diskont 33% procen. První citry znamenaji začáteční, druhé konečne kursy: Rakonské kredilky 212.87. 213.37. Diskonto 193.50, 193 37, Německá banka 235.50, 235.50. Ob- chodní společnost 165.10, 165.25, Drážďanská banva 157.60, 158.75, Bochumské ocelárny 231.50, 231.— Lauřina huť 259 75. 25925, Dortmund. Union lit. C. 86.50, 86.25, Harpenská uhl. spol. 216.80. 216.50. Hibernia —.—, —.—, Consolidace 438.75, 439 —, Severoněmecký Lloyd 108 —, 108.62. Packet 127. 60, 126.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 90, 130.50, Španělské exterieury —.—, —.— Z kasovních papirů: Concordia 289.—, Esch- weilské 253.—, Geisweidské 171.50, Hochdahl 123.—, Katovické 217.—, Wilhelm 285.—, Phönik 171.50, Rh. Stahl 196.50, Schalker Gr. 562. — Westfalia 176 50, Orenstein 170.—, Rn. Metali 99.60, Hasper 199.—, Donnersmark 269.60, Hul- schinský 142.75, Vulean 297.25, Bismnark 300.— Caro 117.—, Hoesch 241.—, Georg Marie 112.25, Königsb. 154.—, Nordstern 288.—. Z Berlina, 2. prosince. (0 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 213.—, statní dráha 140.50, lombardy 18. 19.
Packet Lauřin Lloyd Esch Wilhelm 285 Stahl Cara Georg Marie 112.25 Nová York Petrohrad Ob Dortmund Consolidace Kanada Geisweidský Donnersmark Hoesch Berlín 165.10 Hibernia Schalker Gr . 562 Concordia 289 Hochdahl 123 Westfalia 176 50 Orenstein 170 Rn Hasper 199 Vulean 297.25 Bismnark 300
36 article
Smýšlení klidné. Z Bozlína, 2. prosince. (C.-B.) Kreditky 213. 60, státní dráha 141.40, jižní dráha 18.20, diskonto 193.40, německá banka 235 70, obchodní b. 165.40, dráž- danská b. 158.70, darmštadtská banka 144.—, ná- rodní banka 129.75, dráha Henri 113.10, Transvaal —.—, Kanada 133.40, Gotthard 193.—, Lloyd 108 90. Packet 128.50. — Za hotové: Lauřina huť 259 21, dortmundské —.—, bochumské 231.—, gelsenl. ir- chenské 232.25, Hibernia —.—, harpenské 216. 40,. Consolidace 439.—. Smýšlení pevné. Z Franklurtu, 2. prosince. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 212.70, akcie společnosti státní dráhy 140.70, lombardy 1810, papirová renta —.—, stří- brná renta 100.20, zlatá renta 101.75, uherská zlatá renta 100.—, uh. korunova renta 98 20, 4% rak. korun. renta 100.20. Smýšlení pevné. Z Frankturtu, 2. prosince. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 213.20, státní dráha 140 80, lombardy 18.20. Z Paříže, 2. prosince. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 98.82, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 2. prosince. (Telegr. zavěrečne kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98 80, 109. 514
Henri 113.10 Lloyd Transvaal Kanada Gotthard 193 Paříž darmštadtský banka rodný banka Hibernia Lauřin huť 259 21
38 title
Pražská bursa.
39 article
Peníze Zboží 105. 2
40 article
104.25 101.— 100.20 93.7 101.2b 99.85 99.85
41 article
94.70 102 25 100.35 100.35 100 35 100.35
42 article
99 85 99.85 99. 85 99 80 99.50 99 75 101.25 99.40 101.50 98.70 98.90 101.40 98.80 100.25 99.90 93.75 99.80 99 80 81 60 100.25 100 25 100.05 99 95 119 92 100.25 91.45
43 article
100.35 101.75
44 article
100.75 100.40 100.50 100.— 102.25 100 40 99.80 99.70 99..90 102. 40 99 80 100. 75 100.90 94.75 100.80 94.75 100.80 82. 55 102.— 93.75 100.45 100 45 100.25 100 15 120.10 100.45 91.65 249.— 250.— 414.— 412.— 546. — 547 50 395.—
45 article
394 50 565.— 575.— 249..50 525.— 1417 192 — 575.— 335.— 192 - 469.— 2360
46 article
250.50 540.— 1427 196.— 375.— 196.— 475.— 2370 224.—