ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37db76b0-71f8-11dc-b1ef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 74, person 64, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 3. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 334.
4 article
Na rauní a odpol. listy předplásí se: v Praze v zdministraei ni něsíc . . . . . . na čtřrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na nainí ksk zs čtnit lets “ . na něsíe . . . . . . 2 K 30h Foštont nisí nk atnrt leta“ ! ! : s dvojí zásilkou a měst la. . . nKi
Foštont Praha
5 title
Cnešní číslo pro Prahu le o 12 stranáel.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradn, 2. prosince. (Pův telg. zvl. zpr. »N. L.«) Na cestě kolem Rajkalského jezera a v lrkutsku jsou nchystány nemocnice pro 3340 raně- ných. Červený kříž doufá zřídit v nich ale až 4000 míst pro raněné. Dopisovatel »Rusi« sděluje z1. prosince, že na pravém křídle udály se bitky mezi vesnicemi Cantonem a Sinočejcenem. V noci několik setnin japonských s jízdou pokusilo se roz- trhnouti obrannou čáru naši na pra- vém křídle, jež tu vybočuje v dlou- hém úhlu k jihu, aby překážela tak obkličovacím pochodům a aby chrá- nila operace proti pokusům takým. Útok Japonců byl odražen. Z Massavy, 2. prosince. Ruské lod- stvo proplulo v minulé noci mořským průlivem perimským. »Catarina« od- plula 30. listopadu jižním směrem. Z Petrohradu, 2. prosince. (C.- B.) [Úradní zpráva.] Generál Kuropatkin telegrafoval ze včerejška: Kozácké sotně, jež byly vyslány ku proná- sledování nepřítele, hnaly nepřítele vsí Suidnnem až k Taicihu, zničily při tom telegrafní spojení podle údolí a odnesly s sebou dráty telegrafické zdélí asi jednoho kilometru. Za palby z pušek zapá- lili Japonci skladiště zásob ve dvou vesnicích v údolí Taicl. Měli jsme dva zraněné. Od jiného oddílu, vyslaného ke stíhání nepřítele, nemám dosud žád- ných zpráv. Číňané sdělují, že Ja- ponci odvezli na vozech asi 50 mrtvých a 150 raněných. My sami nalezli jsme 23 mrtvol a zajali 7 Japonců. O noci na den 1. t. m. nedostali jsme žád- ných zpráv. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 4.)
Rus Japonec Kuropatkin Číňan Petrohradn Canton Catarina Petrohrad
7 article Světla nepřibývá.
Světla nepřibývá. Podzimní zasedání uherského říšského sněmu bylo náhle uzavřeno po násilném od- hlasování většinou o návrhu na zavedení pro- zatímního jednacího řádu, jimž se měla znemož- niti obstrukce, a zápas, dotud zmítající sně- movnou uherskou, přenesen na širší forum voličstva a veřejnosti. Obě zápasící strany tvrdí o sobě, že chtějí zachrániti ústavu uherskou, obě strany si vytýkají, že obstrukce svým způ- sobem, a hrabě Tisza svým způsobem po- rušili základy ústavy, že učinili do ní průlom. Než tento vnitřní boj v Uhrách uvedl zá roveň do popředí výkvět maďarské politické intelligence, zápasníci obou stran vysílají do středu voličstva, do středu národa nejlepší své řečníky a politiky, kteří slovem i písmem usilují o to, aby získali pro své záměry souhlas národa. Možno říci, že to, co bylo po 18. listopadu takto v Uhrách lidu pověděno, jest nekonečně cen- nější, než bylo náhle ukončené jednání sně- movní; vědomí a dosah ústavních práv vneseny takto do vrstev nejširších, a ať zápas skončí ve prospěch hr. Tiszy, či hr. Andrásse, či barona
Tisza Uhry Tisza
8 article
Szella, kteří vysloupili z vládní většiny, anebo ve prospěch hr. Apponye, kterýž různé skupiny opposice sjednotil, nebo ve prospěch Ference Košuta, kterýž stojí v čele nejsilnější skupiny opposiční, myšlenka ústavnosti uher- ské bude zápasem tímto v národě neoby čejně posílena. Avšak to jest pouze jedna stránka poměr uherských, jež se týká tamní domácnosti, jinak se to má s otázkou, vyjasní-li se tímto vnitřním zápasem a případným jeho rozřešením také po- měr Uher k Vídní a k této polovině soustátí? A na tuto otázku není nijaké spolehlivé odpo vědí, ač jest to právě tento poměr, z něhož ny- nější zápas Tiszův s opposicí vznikl. I v Uhrách panuje všeobecné přesvědčení že to není jednací řád, jenž jest vlastní zárukou svobod ústavních, ale že jest to věené plnění oněch požadavků, jež se činí v rámci platných ústavních zákonů. Dle mínění opposice nejsou všecka ustanovení vyrovnací dosud provedena. protože se tomu činí nepřekonatelné překážk v kruzích, mimo parlament stojících, a protože žádná z posavadních vlád liberální většiny tyto překážky nedovedla překonati. Baron Szell, kte- rýž svým nazíráním na ústavní práva nejblíže stál těmto názorům, padl proto, že nedovedlv čas dostáti úkolům, jež na se převzal jakožto důvěrník králův. Sesílení ústavního vědomí nynějším bojem hr. Tiszy s opposicí povede tudíž i k dalšímu přiostření onoho mimoparlamentního poměru, jenž jest vlastním zdrojem zápasu. Po této stránce nedá se tudíž očekávati, že situacev Uhrách záhy se vyjasní.
Košut Uher Baron Szell Tisza Vídeň Uhry
9 article
Možno-li ještě povážlivější jest situace v této polovině říše. Na radě říšské není tako- vých přesvědčených stoupenců ústavnosti jako v Uhrách, ani v oněch stranách, jež kdysi oso- bovaly si výhradně tuto vlastnost; nejnovější případ barona Offermanna, jenž osmělil se pro- nésti slovo pro upřímnou ústavnost, jest dů- kazem zdrcujícím. Říšská rada vůbec nebyla nikdy sborem, jenž by bral poslání své tak vážně, jako sněm uherský. Pokud Němci mohli používati umělé většiny a majorisovati skuteč- nou neněmeckou většinu národů, tvářili se jakoby byli stoupenci a zastanci ústavních svo- bod. Od té doby však, co přirozenou silou po měrů pozbyli této umělé převahy, odhodili i někdejší ústavní škrabošku, a zaujali posici — terroristů. Do nedávna terrorisovali skutečnou většinu rady říšské a vládu, nyní, jak uvedený případ svědčí, terrorisují již i své vlastní lidi.
Offermann Němec Uhry
10 article
Za těchto okolností musily v řišské radě na- stati poměry nesnesitelné, a to tím spíše, že vládám videňským na tom vždy záleželo, aby národnostní zápasy noutichaly. Za dra. Körbra ačjiž po pět let sedí u kormidla státní lodi a ač se v létě v Haliči prohlásil za kurátora státu, ne- jenom se nic nenapravilo v tom, co za jeho předchůdců bylo zadrhnuto v pravý gordický uzel, ale sporů ještě přibylo. Tak zvané pokusy o zjednání dělnosti parlamentu vyzněly vždy na prázdno, protože ve Vídni si oblibili jediný člá- nek ústavy a to je čl. 14. Řišskou radu sice ještě neposlali na vánoční prázdniny, ale ani o ny- nějším zasedání nelze říci, že by po celé léto hlásané přípravy, konané vládou, aby byla děl- nou, byly někde patrné. Bez opravdového národ- ního smíru nemůže se parlament státi dělným, a smíru takového nemůže Vídeň pro svou houpač- kovou politiku potřebovati, a Němci — hovící si ve svých „vi, clam i praecario“, zabraných državách — zapomínají naprosto, že ještě ničí stromy nedorostly do nebe. Jak má za těchto poměrů se vyvinouti opravdová, života schopná ústavnost, jak dělný parlament, a jak mi nastati vyjasnění? Ve své řeči při zahájení nynějšího zasedán rady říšské vyzýval dr. Körber mimo jiné ve- škeré poslance, aby učinili „stát hospodářsky silným a kvetoucím“. A když tato slova pronášel, vedlo soustát
Němec Körber Halič Vídeň
11 article
rakousko-uherské důležité vyjednávání o ob- chodní smlouvu s ministrem říše německé, stát- ním tajemníkem hr. Posadowským; vyjednávání toho zúčastnili se i oba předsedové minister stev, hr. Tisza za Uhry a dr. Körber za tuto polovinu říše; stav toho vyjednávání tehdy polovině listopadu nebyl tak nadějný jako slova dra. Kórbra k poslancům pronešená, a přece ni- kdo o tom nepochybuje, že dobrými obchodním smlouvami se může mnohem více prospěti ho- spodářským zájmům státu, než to mohou pán poslanci. Vyjednávání s Německem skončilo — říká se, že jen prozatím nezdarem — ale jak mají páni poslanci přispívati k tomu, aby stát hospodářsky rozkvetl, když vlády nejsou s to připraviti pevné základy pro jakoukoliv činnost hospodářskou? A vyjma Italii, nedospělo Rakousko- Uher- sko dosud k žádné obchodní smlouvě, ač posa- vadní uplynuly koncem r. 1902. Uváží-li se, že přípravy k obnově smluv takových bývají ukončeny před uplynutím smluv starých, ztracena jsou tři důležitá léta, plná ne- jistoty hospodářské a není valné naděje, že bu- doucí rok neskončí jinak. Nepřibylo tedy jasnosti ani v oboru hospo dářských styků s ostatními státy. Jsou okamžiky, kdy v osudy států zasahuj nejasné poměry tíhou nepřekonatelných sil; jak dlouho mohou zdejší vlády ještě udržovati tak - véto nejasné poměrr?
doktor Körber Uhry Německo Rakousko Tisza
12 article Konec vyjednávání.
Konec vyjednávání. Ve Vídni, v listopadu. V popředí politických události je té doby ne snad otázka, co bude s vídeňským parla- mentem, nýbrž nezvratné faktum, že vyjedná- vání s Německem o obchodní a celní smlouvu stroskotalo. Ze hlediska hospodářského bude událost ta oceněna dojista v rubrice jiné, na tomto místě stůjtež zde některé poznámky o politickém vý- znamu tohoto nad jiné významného fakta. Když přibyl státní ministr pruský hrabě Posadowsky do Vídně, roztruboval německý tisk, jakoby to byl doklad bůh ví jaké complaisance naproti Rakousku, jakýsi zvláštní důkaz úcty sousedního státu oproti této fíši. Jakkoli šlotu o věc důtežitou, bylo přece nápadno,ž sám ministr opustil své působiště, aby po delší dobu v táboře druhého kompaciscenta urov- nával půdu pro hospodářskou shodu. Dne ovšem je jasno, proč přijel sám místr a proč nesvěřil úkol ten, jako se zpravidla děje, vy- jednavatclům podřízenějším. Dnes je jasno, že osobní infervenče pru- ského ministra nebyla komplimentem pro tuto říši, nýbrž že dostavil se, aby váhou osobnost své vynutil na Rakousku podmínky, o nichž Ně- mecko patrně zpředu bylo přesvědčeno, že ne- budou-li ředitelové této říše chtít ne snad po- škodit, ale v pravém smyslu slova toho ubí zájmy nejdůležitějších v hospodářské organisaci výrobních vrstev, zničit obecný blahobyt, n podmínky německé ztěží přistoupl. Jen proto, že zdál se býti i Německu úkol který si bylo ve vyjednávání s Rakouskem vy- tklo, příliš veliký, vypravil se pan hrabě Posa- dowsky sám do Vídně.
Posa Vídeň Německo Rakousko
13 article
Spekuloval patrně na slepou oddanost roz- hodujících činitelů v télo říši k Německu, n slabost Rakouska následkem rozháraných po- měrů před i za Litavou a spolehal na starou tradici Rakouska, jež zvyklá byla vždy podři- zovati otázky hospodářské domnělým interesům politickým, že přes všechno ve Vídni a u spe- ciálních přátel v Pešti přijetí německých pod- mínek vytlači. Jsme přesvědčeni, že kdyby nebyla zřídl finanční síly v tomto státě i za Litavou až na dno vyčerpána, kdyby v rysech až přiliš ostrých a ve scenerii neodvratné hospodářské zkázy ne- byla se jevila hospodářská situace těm, kteř právě nyní chystají se v zájmu vojenském pod- niknouti nový attentát na kapsy poplatníků, byli by povolili a hrabě Posadowsky byl by se vrátil z Vídně do Berlína jako vítěz, však nebylo k tomu zapotřebí ani zvláštní proziravosti, stát- nické moudrosti, pevnosti a nepoddajnosti odmít- nouti požadavky pruského vyjednavatele. Proto nemají příčiny satellité obou vlád i vlády společné vynášeti nyní do nebe stateč- nost a státnický důmysl svých patronů. Hrozí-l na jedné straně nezdar, na druhé neodvratná zkáza, v takovém případě dle našeho domnění není k rozhodnutí zapotřebí ani zvláštní geniál nosti, ani zvláštní kuráže.
Posadowsky Německo Rakousko Litava Vídeň Pešť Berlín
14 article
Však se asi s krvácejícím srdcem rozlou- čili s německým vyjednavatelem, který ostatně potěšil vídeňské pány projevem naděje, že snad není ještě vše ztraceno. Nám ovšem zdá se, že Německo, nalezající se ve vleku svých agrárníků, kteří jsou tam zcela jiným faktorem než u nás, nebude moci od svých nestydatých podmínek ustoupiti k žalu všech těch, kteří spatřují v negativním výsledku vyjednávání stro- skotání snů o velké středoněmecké celní a ob- chodní unii, jinými slovy o hospodářském a později jak by bylo nezbytno, též politickém připoutání téso říše jako podruha k říši německé. Velmi nemile překvapeni byli zmarem vy- jednávání vůbec všichni ti, kteří spolehali na to, že »vroucí« přátelství Německa bude míti v důsledcích svých ochotu ve vyjednávánío obchodní smlouvu. Fantasti všeněmečtí a ně- mecko-nacionální, kteří zavléci chtějí Rakousko do celní jednoty s Německem, dnes trpce jsou zklamáni. Přesvědčili se, že Německo ze svých hmot ných prospěchů za přátelství k Rakousku nemá chuti obětovati ani sebe menší zájem a že stoj na zcela jiném slanovisku, než pan hrabě Golu chowski, jenž před několika léty prohlásil v delegaeích, že hospodářské prospěchy ustoupit musí před velikým interessem politickým, jaký uložen je ve shodě Německa s Rakouskem .. Přátelství německé osvědčilo se opět zname- nitě a je zajímavo právě v tomto okamžiku připomenouti si, jak rychle projednána byl před rokem obchodní smlouva Německa s Ruskem. Politováno býti musí naše zemědělství, jež zmarem vyjednávání utrpí, však uvážiti sluší že přijetím podminek německých byl by byl zničen rakouský průmysl.
Gola chowski Německo Rakousko Rusko
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 2. prosince. Poslanec Malik, jenž přešel z tábora ně mecko-lidového do všeněmeckého, dnes promlu vil. Hodně dlouho mluvil. Celé dvě hodiny ale bez interessu a pozornosti poslanců. Napínal hlas do krajnosti, ale křičel do prázdna. Ne- upoutal ani bezděkým svým humorem a neroze chvěl nikoho svými útoky na ministerské lavice na německé lidovce, na socialní demokraty i n jiné strany německé. Když socialní demokrate ho upozornili, že žádný člen kabinetu ho nepo- slouchá, zvolal sebevědomě: »Však oni již mou řeč si přečtou !« Poslanec dvorní rada Šuklje náleží ben odporu k nejtalentovanějším mužům slovinskéh národa. Pravíme tak bez ohledu, že po svobodo- myslném jarém a mužném věku přešel ve stáří, kdež odebral se na odpočinek z vrchního státního knihoskladu do tábora, jemuž v Kraňsku říkají »biskupský«. Šuklje pro své národní a liberální přesvědčení zakusil leckterou persekuci. Je mez politiky slovinskými nejstarší a nejrozmyslnější. při tom však rozhodným a rázným. Vyličoval. kterak administrativa nepřátelská rozhoduje prot
Malik Šuklj Vídeň Kraňsko poslanecký sněmovna
16 article
V drobném prodejie ranni číslo o sob5 . . . za 8h . . . . za 2h odpolední . Ve dlialkách na venkově ranní čéslo. . . . . odpolední Inserá t platí se hotově rapřeš Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a sapečice „ Národnich Listu“ Rukoplsy so nevracejí
17 article
jeho soukmenovcům, kteří tlačeni jsou se tř stran: exekutivou z Vídně a doma Vlachy s jihu a Němci se všech stran. Čeliti tudíž odpůrcům na tři fronty jest těžko národu početně a hospodářsky silnějšímu, než jsou Slovinci, jimž krom obrany vlastních statků připadl v této monarchii ještě svízelný úkol, stát na stráži proti vlivům zahraničním. Stojí nejen bedlivě, ale i statečně a vytrvale. Však nejen že nedostávají žádného vděku, jsou ještě odstrkováni. Není rakouštějšího národa nad Slovince, ale Rakousko vůči nim nezacho- vává ani nejprimitivnější příkaz vzájemnosti. Proto jest nevole jejich proti celému systému vládnímu důvodna. A když dnešní jejich mluvči vytýkal vládě, že setrvává v otázce národnostní na stanovisku netečnosti a nečinnosti, byl to soud — umírněný. Kdyby výkonná moc nepra- covala na neprospěch Slovinců, tito leckde by se ubránili, ale v tom sdílejí náš osud, že po celá desítiletí veškerý apparát byrokratický pra- cuje proti nim a nám. Na jihu i severu říše Kde je tu státní raisona nejde nám do hlavy. Také ta chyba se pozná. Jen aby nebylo pak pozdě!
Vlach Němec Vídeň Rakousko
18 article
Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.40 hod. dopol Došlé spisy čtou se do slova. Je tu zpráv imunitního výboru o vydání poslance Herzoga. Fresla, Breitera a Fijaka pro přestoupení tiskového zákona, urážku na cti a pro přestupek proti tělesné bezpečnosti Posl. Pražák, Fiedler, Hruban, Su- steršič a sp. podali známý pilný návrh vládnío nouzové předloze. Jiné návrhy podali posl. Doležal a spol. z povolení 5proc. provise hostinským z prodeje dout- níků a cigaret a Schücker a spol. po změně pra- videl o úpravě aktivního přídavku definitivných stát- ních úřadníků. Posl. Březnovský a sp. podali na ministna vnitra tento dotazi »Jak se v denních listech oznamuje, stává s denně, že následkem rusko-japonské války přechází mnoho vojenskou službou povinných židů z Ruska přes hranice do Haliče. Počet ttěcho vojenských uprchlíků jde do tisíců. Jak »Neue Fr. Presse« sděluje, utvořil se ve Vídni zvláštní komitét, který vojenské uprchlíky v jieh zločinných skutcích podporuje penězi a volnými lístky, aby se dostali do Ameriky. To je zřejmé po- rušování neutrality Rakouska a stranění Japoncům. Jak jinak počínala si r. 1873 rakouská vláda z polského povstání! Tenkráte polští uprchlíci, kteř překročili rakouské hranice, byli zavírání a osoby, které jim pomáhaly k útěku, byly trestány. Násled- kem tohoto strannického chování mohly by vznik- nouti pro Rakousko zahraniční zápletky a protos táží podepsaní, jak hodlá tomuto porušování neutra- lity pan ministr zabránit?« Posl. dr. Sláma a sp. podali dotaz na ministra vy- učování: Všem nám zní do uší stálé ubezpečování vlády jak stejně spravedlivá je ko všem národům a jal stejně spravedlivě pečuje o jich kulturní potřeby Mezi nesčetnými doklady o nesprávnosti tohot tvrzení je záležitost náchodské vyšší rtálky.
Vetter Herzog Fresl Breiter Fijak Posl Fiedler Hruban Doležal Březnovská Neue Japonec doktor Sláma Vídeň Pražák Rusko Halič Francie . Presse Amerika Rakousko
19 article
Důležitost a potřeba ústavu tohoto byla tu mno- hými peticemi i ve stenografickém protokolu otiště- nými dokázána. Město Náchod čítá přes desel tisío obyvatelů, rychle se rozvíjí průmyslem a nemá žádné střední školy než vyšší reálky, kterou obec po mnohá léta vydržuje a pro kterou s ohromným nákladem vy- budovala budovu v naději, že slát podle povinnost své převezme ústav tento, dobře spravovaný, žactvem četně navštěvovaný a pro celou krajinu velenutný, do správy své. Ležíť v nejbližší blízkosti průmyslová města Červený Kostelec, Hronov, Nové Město nad Me- tují. Úpice, Česká Skalice, Opočno, Dobruška atd. která taktéž žádné střední školy nemají Málo krajů v říši rakouské jest tak poplatných jako kraj tento, ale město Náchod marně domáhá s sestátnění své vyšší reálky Kdežto nepoměrně veliká řada ústavů německých vydržována jest od státu a nové vždy dále se zřizuji vyšší reálný ústav náchodský musí vydržován býti o obce, která rychle se vyvinujíc beztoho má mnohé potřeby neodkladné, na které síla poplatnictva ne- V rozpočtu na rok 1905 po mnohých žádostec zvýšena subvence státní pro tento ústav pouze o 2000 korun a tím též žádost o sestátnění vyřízena Toť ta spravedlnost vlády, stojná prý ke všem národům! Není divu, že celé město i celý kraj macei- staěi
Náchod Kostelec Hronov Nová město nad I Úpice Český Skalica Opočno Dobruška
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. H. (Kronika.) »Čechy! Ah to je někde vedle Uher a Balkánu . . . podíváme se. Okažte mi Čechy!« Z knihovny vyňal malý příruční stlas nasadil si monokl se zlatou obrubou. Vyhledal jsme na mapě Rakousko, kde leží česká země. »Kolik je vás?« »Tak šest millionů.« »A dorozumíte se s ostatními Slovany? S Rusy též?« Přisvědčuji horlivě. Příbuznost jazyková kmenová atd. Malá poučná přednáška o slovan- ských sjezdech, na nichž neužíváme ani světové diplomatické řeči: frančiny, ani bývalého vše- slovanského jazyka: němčiny, ale každý po svém hovoříme a dobře se dohodneme. »Hm, šest millionů . . . to není mnoho .. a již se pamatuji, znám též vaše krajany. Kníže Holienlohe, hrabě Kinský . . . ti jsou od vás? Hesběnka Thurn-Taxisová je Češka? Řikali mi že mají statky v Čechách.« Odpověděl jsem neurčitě a pokrytecky, ne- chtéje se zříkati tak vznešených krajanů zmenšovati zajímavost své vlasti před zvědavým tazatelem. Zábavná tato rozmluva konala se v pra- covně velmi umělecky a důstojně upravené, tvoříci distingované pozadí k nevelkému, zavali- tému gentlemanovi s hnědým, silným knírem v dosti oblě, jemné tváři. Monokl ve zlatém proužku dával tváři s důmyslným čelem výraz jakésí bádavé přísnosti i anglomanského dan- dysmu. Elegantní muž, mající tak mlhavé a ari- stokratické představy o Čechách, je jeden z nejtuláčtějších kosmopolitů naší doby — pan Paul Bourget. Na své literární a umělecké pouti po P- tiži zabloudil jsem i do bytu slavného autora
Čecho Rus Kinská Hesběnka Thurn Taxisová Češka Bourget Uhry Balkán Rakousko Čechy
21 article
»Žáka« a »Cosmopolis«, jenž zajisté patří k nej roztomilejším zpátečníkům moderním. Neche říci, že jeho mravní, filosofické a sociální ná- zory, zejmena jak je vyjadřuje ve svých po- sledních románech, psaných příliš stylem » Revue des Deux-Mondes« a směrem klerikálních ari- stokratů, koketujíeích se socialismem, jsou m nějak sympatické. Je to vše příliš salonní akademické, zrovna tak jako anarchismus Ana- tola France. Když již má o těchto věcech mluvit posta nebo romanopisec, jsem spíše pro upřímnost Julesa Vallésa nebo bezprostřednost Maxima Gorkého.
Ana Vallésa Gorký Franca DeuxMondes
22 article
Slavný akademik, modní romanopisec, psy- cholog velkého světa pařižského i kosmopoliti- ckého, je snad nejzcestovalejším autorem fran- couzským. Zná dokonale Anglii do hlubin jejt kultury vnořil se v tichu knihoven a zahrad oxfordských. Do Německa si vyjel, aby zbožně se poklonil místům, kde žil Goethe a kochal se v kouzlu obdivuhodného, tichého a poeti- ckého Výmaru, kde v omšelých, starodávných ulicích se otihodnými domy patricijskými, útul- nými pivnicemi a vinárnami filistrů, živěs představujete důstojně, s dvořanskou eleganeí vykračující si Excellenci, poslouchající poví- davého Eckermanna. Nikdo nezná lépe Italii jak Paul Bourget, který ji učinil jevištěm ně- kterých svých románů a zobrazil ji v mnoha skizzách z cest. Byl aspoň čtyřicetkrát za Alpami, jak mi pravil. Za oceán podnikl cestu studijní a vylíčil život severoamerický ve dvou velkých svazcích. Na svých cestách přehlédl úplně, že kdes ve středu Evropy je země zvaná Čechy, o níž měl pouze nejasné zdání, že se tam čtou a pře- kládají jeho knihy a že tam bydlí v pyšných sídlech někteří jeho známi i ze světa kosmo- politicko-šlechtického, v němž si snobismus jeho tak libuje. Avšak již tehdy — bylo to na po- čátku listopadu roku 1899, kdy jsem navštivil autora »Essayí moderní psychologie« — vědě o nebezpečí hnutí pangermánského a s radost vyslechl vypravování o sympatiích českých pro Francii a její kulturní idey.
Goethe Bourget Alpa Anglie Německo Výmar Evropa Čechy Francie
23 article
Když jsem opouštěl byt proslulého autora. jenž na mne učinil svou osobou, svou milou prostou rozmluvou nejvlídnější dojem, vzpomněl jsem si na jiné případy úplné neznalosti českých poměrů v nejosvícenější společnosti francouzské. Chápal jsem a vysvětloval jsem si bez pohor šení vše. Když ani Paul Bourget . . . Jak se diviti těm, jejichž svět končí na náměstí Bastilly a kteří přes všechny allianční slavnosti a pro- jevy měli o Rusku stejně jasné ponětí jako o Patagonii! Vzpomněl jsem si na svou návštěvu u Pau Bourgeta, když onehdy mluvilo se o postupu české agitace a propagandy ve Francii. Za několik let byl učiněn velký pokrok. Teď již i učení členové Akademie francouzské počínají rozeznávati Prahu od Pešti a Bukurešt a i modní žurnál »Figaro«, který do nedávna neměl tušení o existenci české otázky, uveřej- ňuje vroucně psané články Coubertinovy o če- ském národě.
Bourget Pau Bourget Figaro Coubertinův Rusko Patagonie Francie Praha Pešť
24 article
Poznání české věci a její důležitosti pro Francii znenáhla a úsilovným přičiněním něko- lika pracovníků proniká do všech kruhů, do všech stran i do mass lidových ve Francii A mezi Prahou a Paříží je bystrá výměna sym- patil, jež od zevních okázalostí vzájemných ná- vštěv, slavností a banketů jde k tiché, účinné akci, vzbuzené heslem památných slov Descha- nelových: »Otázka česká jest otázkou fran- couzskou!« Tato akce se zračí i ve zjevech, ještě před několika léty netušených, Francouzšt spisovatelové a politikové zanášejí agitaci česko- francouzskou i do sloupců našeho žurnálu máme potěšení mezi své zahraničné kollegy čí- tati Chéradama a René Henrya, kterýž právě v posledním »Lumíru« ve článku výmluvném duchaplném volá z Paříže do Prahy: »Plus que jamais franco-tehěques!- Není divu, že našinci nalezají v Paříži stále příznivější půdu, stále srdečnější přijetí. A již docela padla naivní povídačka že se bratři- čkujeme pouze s francouzskými nacionalisty.
Chéradam Henrya Francie Praha Paříž
25 article
Proti autoru těchto řádek bylo pronešeno hrozné obvinění, že vyhledává za hranicemi re- akcionářské styky. Za doby Fouquiera-Tion villa bylo by mne toto podezření přivedlo pod ostr guillotiny. Teď možno míti obavu jen o hlavu našeho jakobína, z níž vyšel tento velkolepý nápad A jsou-li zpátečníky muži jako Paul De- schanel, jemuž za skvělou antiklerikální řeč volal »bravo« jeho odpůrce, vůdce socialist Jaurés, nebo veliký historik Albert Sorel a jeho žáci, zabývající se mezinárodní politikou, pak s nadšením bych raději vstoupil do této »Chasy Temna«, než do řad některých našich »Rytíro Světla«, takových pokrokových reformátorů, osví- cených estetů a modernistů, kteří mají espri sluhů, pochytivších několik slov cizích z rozmluv svých pánů. Bulletiny z posledního pobytu pražské dele gace městské v Paříži zněly velmi přívětivě Nejen na radnici, jež i při své nynější sociali stické většině zůstala čechofilskou, ale i v salo nech ministrů Valléa a Chaumiéa byla prokazo vána našim konšelům nejpřátelštější pozornost Bývalá netečnost a nedůvěřivost jistých kruhů — snad komandovaná z Vídně — je zlomena. D konce i rakouské vyslanectví neignorovalo zá stupce Prahy a vyslanec hr. Khevenhüller-Mesei je překvapil při déjeuner, na jejich počest jim pořádaném přípitkem, proneseným v bezvadné plynné češtině. V nejlepší náladě se vrátili tentokráte z Paříže zástupci města Prahy. Vykonali své oficiální poslání a opětně posloužili myšlence, která je velkým, do budouena se rozvírajícím pozadím morálním a politickým a všech těch projevů, jimž někteří do nedávna upírali prak- tický význam. A musíme uznati, že naši konše- lové platně působí pro styky česko-francouzsk
schanel Jaurés Sorel Vallé Chaumié Khevenhüller Paříž Vídeň Praha
26 article
Byli to socialističtí členové městské rady pařížské, kteří vyslovili nejrázněji své přiznivé pocity, když navštívili před málo týdny Prahu. »Jsme nadšeni Prahou«, pravil jeden z nich, »je nám zde volně a útulně, jsme mezi lidmi, kteři cítí pro Francii.« A porovnávali nálsdu pražskou s Vídní. Na pražské radnici s nimi mluvili členové sboru a rady jejich mateřštinou. Zcela jinak tomu bylo ve fešácké Vídni. Ani starosta Lueger, ani ostatn radové městští nedovedou se vyjádřiti jinou řečí, nežii lahodným jargonem vídeňáckým. Tím větš bylo překvapení francouzských občanů, když při bankelu mezi pražskými obecními staršími vy- vstal prostý řezník a zcela nenuceně řečnil po francouzsku. Před nějakou dobou mluvilo se a psalo s o jakémsi mlhavém projektu české výstavy v Paříži. Zmizel stejně tiše a kvapně, jako byl vyvolán. Snad by se dala spíše uskutečnit výstava českého umění výtvarného. V době svobodné výměny umělecké, kdy naši umělci mladí vysta- vují hromadně v Mnichově a ve Vídni a do Prahy »Manesu« posílají se kolekce moderníeh Francouzů a Worpswedských, snad by se dalo provésti něco podobného. Naše výtvarné umění je zralé pro export podobně jako česká hudba. A zcela dobře by se vyjímala taková výstava českých moderních umělců v Paříži, odkud by mohla putovati do Londýna a sloužiti českému jménu. O českém výtvarném umění scházejí ci- zině náležité informace, nějaké přehledné a vy- stižné pojednání o duši a povaze umění našeho. Výstavu českého umění by mohla provázet tisková representační publikace v jazyku fran- couzském, jež by však vyžadovala péra literár- ního a ducha kritického, neboť v podobných případech i nejhorlivější snaha diletantskáje spíše na škodu uměleckému podniku.
Lueger Francouz Praha Francie Vídeň Paříž Mnichov Londýn český uměný výtvarný