1
masthead
1. prosince 1904.
5
article
Eerským lénem Fridricha Hohenzollernského, jímž
provinil se Sigmund král před domem „u velikého
příslavu“ v Kubnici, jsou hlavním cílem politiky
hohenzollernské země koruny české. Chotěbuz, Leh-
mce. Slezsko, Dolní Lužice jsou jednotlivé toliko
čánky v dlouhém řetěze, jehož dovršení záborem
Čech a Moravy nepřekazil r. 1866 Bismark, jak se
ve svých pamětech chlubí, nýbrž intervence Napo-
leona III. Tím ale věc není odbyta, neboť Prusko má
v politické své zbrojnici prostředky nejrůznější, při
jichž výběru neřídí se ani důsledností ani polilickou
elhikou. Roku 1849 odmítl „romantik na trůně“ Fri-
drich Vilém IV. císařskou korunu, již mu nabízel ně-
mecký národ svými poslanci, a přijal ji teprvé roku
1871 bratr jeho Vílém z ruky knížat německých, v
přičině však záboru Čech a Moravy zdá se, že hoví
v Berlíně jinému principu, kladouce naděje právě
v hnutí německého lidu.
Fridrich hohenzollernský
Sigmund
Vilém Iva
Chotěbuz
Slezsko
Dolní Lužice
Čechy
Morava
Napa
Berlín
6
article
Dr. Vrba stopuje hnutí toto, v Německu šířené
velikým ústředním spolkem, některými spolky odbor
nými, jako je všeněmecký Schulverein a evangelický
Gustav-Adolf-Verein, a mocně rozvinutým všeněme-
ckým tiskem. Hnutí nezastavuje se u pohraničných
stráží, nýbrž proniklo ihned i k nám, kdež za dob
Taaffovy byla pro ně připravena vhodná půda, a
již nyní ohrožuje dynastii i soustátí způsobem na
výsost nebezpečným
Jest dlouha řada státních převratů, jimiž oč dob
tereziánských měněny byly v Rakousku historicky
ustálené poměry na prospěch fantomu nové říše, kter
zakládána byla jen proto, aby v ní vládla německá
čivrtina všeho obyvatelstva. Hlavním nástrojem byly
pověstná byrokracie, se všech konců světa sehnaná,
a ryze dynastická armáda. Obě instituce byly v
svě formě německé a znenáhla zažily se i do ducha
německého, propůjčujíce na venek habsburskému
soustátí německý ráz. K nim přidružil se židovský
finanční svět, jemuž Rakousko nemoudrou politikou
zbědované bylo vítanou dojnou krávou. Nikdež tou
měrou nedařilo se za nejnovějších dob židovské haute
finance jako v zemích Němci ovládaných a zejmena
v Rakousku, poněvadž finanční svět židovský dovedl
si získati, připojuje se zevně ke snahám velkoně-
meckým, rozhodující moc ve vládě, na burse, v želez-
nictví, v bankách i ve velkoprůmyslu. Dr. Vrba uvádi
jednotlivé zástupce tohoto směru, u nás dobře známé,
kteří rozhodují i v kancelářích ministerských. Jaké
jest jejich působení, vidí se z toho, že i sirotčí důchod,
převyšuje-li 1200 K, dani jest podroben, ale statisi-
cové transakce bursovní jsou daně prosty.
doktor
Vrba
Taaffův
Německo
Rakousko
evangelický GustavAdolfSF
7
article
Všeněmecká agitace bouří proti Židům a dává
si na venek ráz antisemitský, ale finaněnictví ve vel-
kém Židům ponchává, ježto jím prospěchy její značně
se podporují. Druhým nástrojem jest protestantismus.
jemuž přiznává se okázale ráz národně-německé ná-
boženské nauky. Spisovatel konstatuje pomocí čísel,
jakých úspěchů dodělává se všeněmecké hnutí. Bylo
by očekávati, že katolická církev, novým heslem ohro-
žená, postaví se proti Všeněmcům dnes jako se byla
postavila proli husitským Čechům. Zatím hierarchie
katolická zdá se býti bezmocna proti smělé agitaci.
která jí půdu pod nohama podrývá. Ze samého středu
jejího vystupují štváči v prelátských a biskupských
soutanách, kteří se všeněmeckým hnutím se miliskují
Zvláštní stat věnována duchovní správě Čechů ve
zněmčeném území. Tam stíhán jest poctivý český
kněz, co v Litoměřicích živí importované z říše ně-
mecké alumny z úroků z fondu, jejž zůstavil šlechetný
prelát Čech. Spisovatel spatřuje jedinou záchranu
v radikálním obratu k osnovným ideám říše. Má-li
býti Rakousko zachráněno, třeba, aby odčiněny byly
křivdy centralisticko-germanisační, od sta let páchané,
aby vývoj politický počal od historických individualit,
a Rakousko stalo se vlastí národů rovnoprávných,
ne však kolbištěm příslěhovalých kořistiveův.
Žid
Čecho
Litoměřice
Čechy
Rakousko
8
article
* R. J. Kronbauer: Záhadné příběhy a vzpo-
mínky. V Praze, J. Otto. 1904.
Spisovatel snažil se zachytili vzpomínky osob
s nimiž se stýkal, jež tak či onak byly blízky zřídlům
našeho nynějšího vývoje kulturního a společenského.
Mnohá ze vzpomínek byla by jinak propadla napro-
stému zapomenutí a přece v nich tolik objasňujícího.
Jde tu především o české divadlo vůbec a Národní
zvláště, líčen jeho nenáhlý vzestup od prvých po-
čátků. J. K. Tyl, společnosti Zöllnerova, Prokopova,
Švandova, až konečně vzniká stálý útulek v proza-
Mlavném divadle, Se zájmem pročítáme, co vypravují
paní Ryšavá, Šimanovský, Šamberk a obíráme se
v duchu zajímavou postavou J. J. Kolára. Vhod při-
chází vzpomínka F. L. Riegra o vzniku stálého če-
ského divadla v Praze. Zeje tu ovšem časová mezera
mezi prvými přípravami r. 1845 a hlučným jednáním,
z něhož vzešlo r. 1862 divadlo prozatimné. „Z nej-
šťastnějších chvílí mistra Bedřicha Smetany jest víta-
ným příspěvkem k biografii tvůrce hudby české.
Příspěvky Mošnovy, Frankovského, Pštrossa vypisuj
zajímavé momenty doby „prozatímnosti“. V „černých
hodinkách“ v Máji objevují se předáci českého Par-
nasu v úboru domácím. Vzpomínkou na pobyt Julia
Zeyera ve Vodňanech uzavřena jest knížka. Pěkně
se čle, pobaví, poučí i povzbudí.
* Vybraně spisy Boženy Němcové: Ba-
bička. Obrazy venkovského života. Upravil a úvodem
opatřil Jan Kabelík. V Telči. Nákladem E. Šolce
1904.
R J Kronbauer
Otta
Tyl
Zöllnerův
Prokopův
Švandův
Ryšavá
Šimanovský
Šamberk
Kolár
F L Riegr
Smetan
Mošnův
Pštrossa
Zeyer
Němcová
Kabelík
E Šolc
Praha
Vodňany
Telč
Mlavný divadlo
ský divadlo
9
article
»Babička« je nejpopulárnější kus české spisby
Dvacet vydání nejrůznější úpravy, s obrázky a bez
obrázků, dávno překročila. Právě opět současně ně-
kolik nakladatelů si pospíšilo s novými otisky. Důkaz,
jak kniha netratí vábivosti a stále hromadně jde na
odbyt. Zasluhuje také svůj pěkný osud jako skutečný
skvost literární malby ven i uvnitř naší, opravdu
české. Vydavatelé rozeznávají úpravu kritickou
pedagogickou. »Kritická« je pro čtenáře zralejší.
Druhá je určena mládeži. Přitomné vydání nálež
do druhé řady. Úpravu obstaral a dílo pěkným úvo-
dem opatřil prof. Kabelík.
* F. S. Holeček, V rukou sudiček. Novelly
Pět novell se značnou váhou po stránce psychologické
Analysy duše moderního člověka, neklidného, nevy-
rovnaného, zmítaného, jemuž se právě ten změt nitra
stává osudným. Autor vyvozuje zcela logicky osud
svých hrdin z jejich povah. Ráz historií většinou po-
chmurný, vysvětlují okolnosti. Děj osnován obratně
a dovede upoutat.
* Neera, Pokuta. Přeložila Eliška Řehákova.
Illustroval K. Rélink. Knihovna „Lumíra“, red.
V. Hladík, sv. V. Nakl. J. Otto. Italská autorka
jest u nás známa některými menšími povídkami. Př-
tomná kniha je románek ženského srdce. Dívčí bytost
vyrostlá v tísní malicherných poměrů, nenachází spo
kojenosti ani v manželství, v něž vstoupila bez lásky
aby se zbavila trpkého živola. Konečně pozná lásku
jež končí pro ni bolestnou rozlukou.
* Rudyard Kipling. Vybrsné povídky. Pr-
ložil Jos. Bartoš. Autorisované vydání. Anglická
knihovna, red. J. Bartoš. Řada II., sv. 11. Nakl.
profesor
Kabelík
F S Holeček
Neer
Řehákův
K Rélink
Lumír
V Hladík
Otta
Kipling
Bartoš
J Bartoš
10
article
J. Otto. Výběr nejlepších povídek autora, jehož díla
mivají hodnotu nestejnou. V povídkách zastoupeny
charakteristické obrazy plemen indických ve styku
s anglickými vojáky a úřadníky. Autor vypravuje ne-
obyčejně poutavě c exotickém světě, plném barev
a žáru. Sloh rovněž exotický způsobuje překladateli
ovšem značné obtíže, jež překonávány jsou pěkným
úspěchem.
* F. S. Procházka, Slunéčka. S illustracemi
P. Kašpara a knihovou ozdobou J. Urbana
Nakl. Unie. Jedna z knížek pro děti, jež před deset
léty byly nám ještě ideálem zdánlivě nedostižným
slejně cenná literárně i umělecky, v úpravě vkusné
a naprosto původní. Ne jak kdysi bývalo, cizí obrázky
k nimž teprve přištipkován ledabylý český text. Zvuč
né zpěvné verše Procházkovy prosyceny humorem
i vroucím citem, jsou průzračny a snadno přístupny
i úilé mysli dětské. Úprava vyhovuje dokonale poža-
davkům, illustrace jsou roztomilé.
Otta
F S Procházka
Kašpar
J Urban
Procházkův
11
article
* Sven Hedin, V srdci Anie. Deset tisíc kilo
metrů po neznámých cestách. Přeložili prol. dr. Arnoší
Kraus a dr. Jiř Guth. Se 407 illustracemi, obrazo-
vými přílohami a mapami. Autorisované vydání. Nakl.
J. R. Vilímek. Cestopis z nejzajímavějších posledního
desetiletí. Déle než dvouletá pouť badatelova v pusti-
nách střední Asie, namahavá, nebezpečná, ale vděčná
Slačí jen jmenovati zbytky cizích kultur, objevené ve
sřiceninách měst dávno zapomenutých, důležitě ob-
jevy zeměpisné a přírodovědecké a ne naposled i po-
kus, proniknouti do nepřístupné, posválné Lhassy!
* P. N. Krasnov, Z polulek po Mandžursku.
Přeložil Albin Straka. Světem, sbírka populárních
spisů cestopisných, sv. 6. S četnými illustracemi. Nakl.
Ed. Beaufort. Kapitán gardových kozáků a válečný
zpravodaj „Ruského Invalida“ vyslán ruským mini-
steriem války prozkoumati oblast mandžurskou. Po-
pisuje přírodu i obyvalelstvo, poměry ruských osad
níků, hospodářské i společenské. Spis palčivě časový
látkou i scenerií.
Sven Hedin
doktor
Kraus
Jiř Guth
Vilímek
Krasnov
Mandžursko
Albin Straka
Beaufort
Asie
12
article
Z českých listů.
13
article
* Ve feuilletonu »Revue v neurologii a psychi
atrii« podal dr. Šimerka výňatek z pozoruhodné knihy
Laurentovy o »poesii dekadentní před vědou psychi-
atrickou«. Podává charakteristiku spisovatele deka
dentního, jímž rozumí člověka duševně určitě zatí-
ženého. Bylo by prospěšno při podobném zkoumání
vymezit přesněji pojem dekadence duševní a školy
dekadentů. I pro zběžného čtenáře je patrno, že sta-
novisko lékařské a kritické se plně nekryje.
* V »Osvětě« jest referát J. Mikše o knize Borisa
Gegidze, jednající o ruských studentech. Míkš při-
znává, že Gegidz vidí příliš černě, »představuje nám
pouze typy liďl duševně schátralých, . . . schválně ..
se před našima očima brodí v kalužích mravní hni-
loby«; referent soudí však, že »dobře jest poznaii
i tuto děsnou tvář studenta — dekadenta, jenž za-
jisté hraje velkou, třeba ne hlavní úlohu v současném
ruském životě«. Výtah, který referent z knihy podává
je obraz velice pochmurný. Referát konči úsudkem
že kniha Gegidzova je literárně bezcenná.
* V druhém čísle »Lumíra«, změněném na mě-
síční revni, René Henry napsal článek o shodě česko-
francouzské, článek, posuzující nynější situaci evrop-
skou a plný opravdové sympatie k českému národu.
V témž čísle má J. Rowalski literární studii o Josefu
Karlu Šlejharovi k jeho čtyřicetiletým narozeninám.
* Hilbertův článek v »Nové České Revui« pro
Grillparzerovu »Libuši« je psán s pěkným úmyslem,
pomoci Grillparzerově pozoruhodné hře na naše
Čtenář.
jeviště.
Šimerka
Laurentův
J Mikš
Boriso Gegidze
Lumír
René Henry
J Rowalski
Šlejhar
Hilbertův
Grillparzerův
Libuše
Gegidzov
14
article
Ze slovanských listů.
* Roku 1903 vystěhovale pede Ameriky
32.892 Slovinců a Chorvatů (o 2669 víc než r. 1902),
23.597 rakouských Němců a pouze 9577 Čechů. Anal-
fabetů bylo Slovinců a Chorvatů 35% (!), Němců 49%
a Čechů pouze 27
Pěkný projekt divadelní na Rusi ztroskolal:
historické divadlo v Petrohradě po jedi-
ném lýdnu uzavřeno. Podnikatel-autor, A. A. Navro-
ckij, vyrovnal ze s herci. Některým zaplatil i celou
saisonu a z delicitem 18.000 rublů za jediný týden
odchází do ústraní. Naprostá nevšímavost obecenstva
k historickému repertoiru pohřbila pěkný podnik. Nej-
větší hrubý příjem byl 80 rublů! Fraška a operela
také na svaté Rusi má lepší časy!
* Na svém statku v ajuranské gubernii zemřel se-
nátor N. P. Semenov, zasloužilý o reformu selskou
na Rusi. Hlavní jeho dílo „Osvobození sedláků za
cara Alexandra II.“ dosáhlo tři cen Akademie nauk
Mimo to byl Semenov znamenitým botanikem a nej-
lepším překladatelem — básní Adama Mickiewicze
Za anthologii z Mickiewicze přiřkla mu petrohradská
Akademie Puškinovu cenu! Semenov dosáhl věku
82 let.
Slovinec
Chorvat
Němec
Čecho
Navro
Fraško
Semenov
Mickiewicz
Amerika
Rus
Petrohrad
Puškinův cena
15
article
Dvě nové hry budí pozornost na ruských diva-
dlech: „Jarní bouře“ Tunošenského a „Jasný
Car“ knížete Baralyňského. V první hře ná-
mořní důstojník, vrátiv se z dálného Východu léč
se na vsi a zamiluje se do ženy spisovatele, jenž hyne
vysýcháním míchy. — Drama knížete Barjatyňského
je historické. Předvádi cara Borisa Godunova, geniál-
ního předchůdce Petra Velkého, měkkého, human-
ního podporovatele kultury a pokroku. Tendencí ver-
šované hry je, postavili velkou osobnost historickou
do nového, bližšího pravdě světla.
* O materiálné stránce národnostního bo-
je v zemích koruny české rozepisuje se Vergunův
„Slavjanskij Věk“. Srovnává fmanění sílu německých
„bundů“, určených dobývati půdy v Čechách a sílu
českých menšinových spolků. Dospívá k přesvědčení.
že obětavost česká v oboru sbírek na národní účely
nedá se zahanbiti.
* Na Rusi pro „Fondna vzdělávání lidu
denně scházejí se příspěvky. Sťastná myšlenka se
ujala: denníky zvýší svoje roční předplatné 12 rub.
o 30 kopějek; z toho připadne 10 kop. na „fond“, 1
kop. na raněné vojáky a 10 kop. na loďstvo.
Slowianin.
Baralyňský
Boriso Godunov
Vergunův
Rus
ný
Čechy
bund
Slavjanskij Věk
kopějka
16
article
Z oizích revul.
17
article
* Ženevská »Revue Agricole« uveřejňuje odpo
vědi 80 předních švýcarských lékařů na olázku,
je-li zdrávo píti víno? Redakce sama soudí.
že je zdrávo. Připouští na dorostlého člověka 1 litr
denně: 68 lékařů sdílí týž názor, 12 jich rozhodně
víno zavrhlo.
*Jak úhledně a prakticky vypadá moderní
knihovna, viděti na universitní knihovně
v Bukurešti nedávno vystavěné. Je otevřena o
9—12, 2—5 a od 7—10 hod. a bývá navštívena
ročně asi 70 tisící čtenáři. Knih má přes 15.000
svazků, jak sděluje slovem i obrazem »Zeitschriío
für Bücherfreunde«.
* Vlamská literatura ztralila básníka O. Gbi
laina, jehož lyrické básně náleží k nejlepší sou-
dobé produkci. Jeho veselohry a dramata jsou stále
na repertoiru. Ghilain skončil tragicky, zabiv se se
svou milenkou, 19letým děvčetem.
* Americká herečka Mary Irwingová odká
zala 100.000 dollarů na zřízení amerického národ
ního divadla. Suma uložena, až vzroste na 5 mill
dollarů. V divadle mají se hráti výlučně kusy ame
rických dramatiků. Pouze tři týdny do roka směly by
se věnovati Shakespearovi a jeden týden komedi
z časů královny Alžběty. Nejdražší místo v divadle
nesmí převyšovati 1 dollar.l
M. Penn.
Ghilain
Maro Irwingová
Shakespeare
Alžběta
M Penn
Bukurešť
Agricol
Zeitschriío für Bücherfreunde
18
article
Bibliograňie.
* »Architektonický Obzer«, umělecký měsíčníka
»Technický Obzor«, týdenník rázu vědeckého, pro
otázky aktuální oboru technického. Orgány Spolku
architektů a inženýrů. V posledních číslech přináší
»Technický Obzor« delší stať ing. Ant.
Smrčka: »Průplav Pardubicko— Přerov— Krakova
souvislost jeho s ostatními průplavy dunajskými«.
Hojnost článků a illustrací odborných. V Praze 1904.
* K. V. Zap: Vypsání husilských válek. Třet
vydání (sešitové). Nákladem I. L. Kobra v Praze.
Přesnost dat, živý sloh a poutavé vypravování vy
znamenávají dílo zasloužilého autora starší doby
Dílo provázeno je pěknými obrazy
* Kalendář českého dozostu na rok 1905. Sestavií
prof. Em. Táborský. Ročník III. Nakl. V. Kotrb
v Praze.
Škola českoněmecké konversac
Sestavil Jos. Paulík. Druhé podle nového něme
ckého pravopisu upravené vydání. NakladatelstvíA
Storch syn, knihkupectví v Praze. Praktická kniha
čásť mluvnická omezena tu na nejnutnější pravidla.
Čásť rozmluvná obsahuje sbírku účelných rčenía
rozhovorů, seřaděných dle věcných hesel. Ke konci
sbírka přísloví v obou jazycích.
* Poslední soud. Napsal František Jakub, redakto
»Žďáru«. V Rokyca nech. 1904. Nákl. vlastní.
* Kalendář Ústřední jednoty zpěv.
spolků českoslov. pro rok 1905. Příručné
knížka pro členy zpěv. spolků. Hojně článků od-
borných.
»Jediná«, dívčí román. Napsala Eliška
Krásnohorská. Dílko, určené dorůstající mládeži
ženské. Nákladem Ed. Leschingra v Praze. 1904.
* »Volné Směry«, umělecký měsíčník, vydávaný
spolkem výtvarných umělců »Manes«. Ročník Ix.
V Praze. 1904.
* Bez taláru. Humoresky ze soudníhoa
úřadnického života. Sebral Václav Štika.
Nákladem F. Topiče v Praze.
*V. B. Plumlovská, Krakoifoš, Pohádka o čty-
řech obrazech. Dětské besedy „Máje“. Podává Ant
Klášterský, sv. 8. Nakl. „Máj“.
Ing
Antonín
Smrčka
K V Zap
L Kobr
profesor
em
Táborský
Paulík
Storch
František Jakub
Krásnohorská
Štika
V B
Plumlovská
Krakoifoš
Pardubicko
Přerov
Krakov
Praha
Žďár
spolek výtvarný umělec
19
article
Soutěž.
Vydavatel »Zlaté Prahy« vypisuje dvě ceny po
200 korunách, a lo:
1. za kresbu na motiv ke kterékoli z Neru
dových »Ballad a romancí«:
2. za belletristickou práci (povídku
novellu, humoresku a pod.) rozsahem ne více než do
jednoho až dvou čísel »Zlatě Prahy«.
Práce heslem neb značkou opatřené a s připo-
jením jména autorova v zapečeténé obálce buďlež
dodány do redakce »Zlaté Prahy« v Praze II., na
Karlově náměstí č. 34, do 12. hodiny polední dne
31. prosince t. r. Redakci zůstává ovšem volno užiti
za obvyktý honorář i dobrých prací cenou nepo-
ctěných. O zaslaných pracích belletristických roz-
hodnou spisovatelé Alois Jirásek, Jarosl av
Kvapil a A. B. Dostal jako redaktor »Zlaté
Prahy«. Porota pro příspěvky konkurující o cenu za
kresbu o známena bude dodatečně.
Dramatické umění.
+ Ve středu byl na Smíchově druhý ve
čer eyklu, pořádaného »Kruhem českých spiso-
vatelů«. Na ceduli jednoaktové původní drama
K. Kamínkovo »Nové cesty« a hra A. P. Č
chova »Višňový sad«.
První hra je manželské drama ze světa
uměleckého. Oblíbené théma moderny: duše vy-
volené tíhnoucí k vyššímu pojímání života, ve
sporu s požadavky společnosti nízké, pachticí se
za všedním požitkem. Jiří Karnol, spišbvatel.
rozuměl si dobře se svou chotí Helenou, dokud
psal pro potřeby širokého obecenstva a moh
z výdělku svého péra hověti choutkám poží-
vavě paničky. Byli tenkrát oba spolu spokojeni
šťastni. Náhle však se octl Jiří na »nových cestách«.
Byl na ně uveden působením nové známosti, Idy
Heinovy, silné děvy, duše, která dovedla proniknouti
ke hlubinám jeho umělecké schopnosti. Nyní te-
prve nalezl Jiří sebe, své umění. Tím je ovšem
ztracen pro společnost i pro svoji Helenu. Ta
nechce a nedovede mimo společnost žíti. Novou
práci, nepřisíupnou davu nakladatel Jiřímu vrátil.
Jirásek
Jarosl
Kvapil
A B
K Kamínkův
P Č chův
Jiří Karnola
Helena
Jiří
Heinův
Jiří se
Praha
Ner
Karlov náměstí
Smíchov
Zlata Praha
balada a romance
20
article
Helena potřebuje peněz, Jiří marně ji těší na-
dějemi. Helena pozbyla důvěry ve svého muže.
domácnost je otrávena, obě strany pozdě dochá-
zejí smutného poznání: nehodí se k sobě, neroz
umějí si. A ještě hůře! V kritickém okamžiku po
znává Jiří, že si nerozumí ani s — Idou. Četla
jeho novou práci a uznala její vyšší cenu. Al
Jiří se podřekl, že při práci myslil — na He-
lenu, na její choutky a potřeby a tím se Idě
rozsvítilo. Je s ním hotova. Poznává v něm
všedního člověka, jako jsou ostatní. Jiří opuštěn
nesnese samoty — nadbytkem energie nikdy ne-
vynikal — vezme si život.
Hra trpí záplavou thematujícího dialogu.
V čem vlastně záleží »vyšší podstata« obou
aristokratických duší, Idy a Jiřího, není diváku
nikde životně postaveno na oči. Umělecko-
sociální expliky a polemiky pouhého dialogu roz-
plynou se nutně přeslechnuty do vzduchu; idejný
záměr unikne a zůstává jen vnější dojem dvou.
tří čistě divadelních výstupů obvyklého akcentu.
Pán a paní Táborských zastali obratně
úlohy obou manželů. Idu hrála slečna Čížkova,
novicka způsobného držení a pěkné dikce.
Domácí jednoaktovka zabrala plnou hodinu
večera. Čechova hra má čtyry dějství. Mohli jste
vyslechnouti jen první. Je skvostné, tak nadýcháno
jiním pravé čechovské životokresby, radosti i
smutku životá, humoru a melancholie, vždycky
básně a vždycky pravdy! Pravý král Mídus ze
starověké báje ten Anton Pavlovič! Čeho se
dolkl kolem v životě, změnil kouzlem ve zlato
poesie! Na jevišti je společnost samý originální
typ. Čistě ruský a zas tak všelidský ! Smíchov-
ská činohra má dobré i výborné herce, jen ně-
jaký ladič souhry, dost jemnocitný a s železnou
rukou by scházel, aby celku vždy vlastní tón a
průsvit vymakal!
Helena
Jiří
Ida
Al Jiří
Táborský
Čížkův
Čechův
Pavlovič
Smíchov
He
21
article
+ Proč basista V. Hež v Plzni nevystoupil? Člen
dvorní opery, basista V. Heš, přijal svého času po-
zvání k pohostinské hře na městském divadle plzeň-
ském a přislíbil své vystoupení v roli „Mefista“ v úterý
večer dne 29. m. m. — K vystoupení jeho však ne-
došlo, což vzbudilo nejen v Plzni, nýbrž i v ostalní
veřejnosti české pochopitelnou zvědavost. A tu ně-
které listy — jeden plzeňský a po něm i některé
pražské — přinesly vylíčení odřeknutí pohostinské
hry způsobem tendeněně zbarveným. Vylíčily toliž
celou věc, jakoby šlo o plípad okamžitého rozmaru
vyhýčkaného, obecenstva ani za mák si nevážícího
zpěváka. Ba celé dobrodružně historky skombino-
vány a rozšiřovány o příčinách odjezdu Hlešova do
Vídně. Informovali jsme se na kompetentních místech
v Plzni a tu sděleno nám: „Pan V. Heš přijel v pondělí
do Plzně s pevným úmyslem v úterý v rohi „Melista“
vystoupiti. Přivezl svůj kostým a potřebné rekvisity
V Heš
Mefisto
Plzeň
Vídeň
22
article
Byv vyzván, aby zbytek večera ztrávil v přátelské
zábavě, odřekl z důvodů, že se musí šetřiti k zejtřej-
šímu představení a odebral se skutečně o 9. hodině
na lože. Druhého dne z rána, když zkoušel hlas.
seznal, že se nachladil a značně chraptí. Sdělil to ne-
prodleně ředitelstvu divadla, jež vyslalo k němu spe-
cialistu pro krění nemoci dra. Kutvirta, jenžu
přítomnosti ředitele městského divadla a intendanta
prohlásil, že p. Heš je stižen zánětem hlasivek a ne-
může bez vážného ohrožení svého hlasu zpívati. Pan
Heš litoval ihnod toholo případu a slíbil, že po zota-
vení vynahradí odložené vystoupení. Nicméně vyčkal
ještě až do odpoledne v Plzni, doufaje, že snad přece
bude mu možno vystoupiti. Když všck hlas jeho se
ještě zhoršil, oznámil ředitelstvu, že není mu naprosto
možno vystoupiti a odjel domů. Všechny octalní zprá-
vy jsou vymyšleny a výplodem škodolibosti, jež chce
nehodu pana Heše vylíčiti jako „kozácký kousek“.
Kutvirt
Heš
Plzeň
23
article
Tolik z Plzně. Že p. Heš neměl nic podobného n
mysli, konstatujeme v zájmu pravdy i z jeho dopisu
redakci t. l. zaslaného, v němž oznamuje nám svou
pohostinskou hru v Plzni a vyslovuje své potěšení,
že možno mu opětně v Čechách zpívati
+ Františka Janoušková, druhdy slavená tra-
gécka na divadlech německých a anglických, zemřela
po dlouhém utrpení v Novém Yorku. Narodila s
v r. 1829 v Praze, kde otec její byl krejčím a matka
pradlenou býv. stavovského divadla, v dělských lé-
tech svých byla baletkou, později vzdělala se pro
divadlo jako herečka a získala prvního úspěchu ve
Frankfurtě n. M. jako Markétka v Göthově »Faustu«.
Do Ameriky vypravila se r. 1867 a získala tam nejen
slávu jako veliká tragédka, nýbrž nashromáždila
i značné jmění, o něž se ale později pochybenými
spekulacemi sama připravila. Zemřela úplně chudá
v tamějším sanstoriu.
Heš
Janoušková
Markétka
Göthův
Faust
Plzeň
Čechy
Nový York
Praha
stavovský divadlo
24
article
+ Helena Odilonova, populární vídeňská berečka,
o jejíž dobrodružných afférách ještě před nedávnem
kolovaly novinami rozmanité zprávy, těžce onemoc-
něla. Byla dopravena z Cannesu do sanatoria
Hackingu u Vídně. Ke správě jejího značného jmění.
prý 34 millionu zl., ustanoven bude kurátor.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se
Offenbachova aktová opera komická »Svatba př
lucernách« s damami Bobkovou, Kubálovou,
Fabiánovou a p. Krössingem a Costova pantomima
»0 lehkovážném Pierrotovi« s p. Raičem
j. h. v roli titulní, pí. Červenou, sl. Koreckou, p. Po-
lákem a p. Viscusím; představení připadá 1. čtvrtce
předplatitelů. Zejtra odpoledne bude mimořádné před-
stavení pro děti; bude se v něm hráti poprvé »Po-
bádka o Sněhurce« od V. B. Plumlovsk
s hudbou F. Vacha a M. Angra. Vstupenky k tomu o
představení, jež počne o 31/2 hod., prodávají se ji
dnes. Zejtra večer bude se opakovati Adámkova tra-
gedie »Salomena«. V neděli odpoledne provedena
bude Rienzlova opera »Evangelista« a veče
Jiráskův »Gero«.
Odilonův
Offenbachův
Bobkův
Kubálová
Fabiánův
Krössing
Costův
Pierrot
Raič
Červená
Korecká
Viscusit
Plumlovsk
Vach
Adámkův
Salomena
Rienzlův
Jiráskův
Vídeň
Gera
národní divadlo
25
article
+ Lidové divadlo »Uranla« v Praze.- VII. Jako
12. hra v předplacení hraje se dnes: »Čarovný zá
voje. Báchorka se zpěvy a tanci o 6 obrazech. Napsal
F. Tolda. Přeložil K. Š. Hudba od E. Tittla. Režisén
Boh. Kovář. Dirigent E. Starý. Začátek o 7. hodině
večer. — Zejtra jest představení pořádané Prvním
výp. vzděl. spolkem »Samaritán« v Praze I. Bude se
hráti »Sirotek Lowoodský«. Činohra o 4 jednáních
Napsala K. Birch-Pfeifferová. Začátek o 3/48. hodinu
večer. Ceny míst poloviční. Ve čtvrtek dne 15. t. m.
jest benefiční večer kapelníka »Uranie«, p. Emniliana
Starého. Provedeny budou operetty: »Žádný muž
tolik děvčat« a »Loď v přístavu«. Lístky k tomuto
představení lze v divadle obdržeti.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje
se jakožto 21. hra v předplacení (páteční) Brocine-
rovo drama »Bojarova svatba«. Zejtra ve prospěch
napovědy J. L. Bucka fraška »Krásná Cleo« as idy lka
»Když slavík do lesa uletí«. Jako hosté vystoupí pí
Božena Jeřábková Kaclová a slč. Ella Rosamova.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se po 35. při malých cenách: »Pražské
švadlenky«, fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
Hudbu i slova napsal O. Faster. Zejtra při malých
cenách: »Kněžna Pepička«. Připravuje se: »Oldřich
a Božena«, činohra od Václava Klicpery. Titulní
úlohy: sič. Seifertova a p. Strouhal.
K Š
Tittl
Kovář
E Stará
Samaritán
K Birch
Pfeifferová
Bojarův
Bucek
Jeřábková Kaclová
Rosamův
Král
O Faster
Pepička
Oldřich
Božena
Klicpera
Seifertův
Strouhal
Praha
lidový divadlo
Uranl
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Severočeské jednoty. Dávno již slavíci
ulétli od nás k slunnému jihu. Ale první sněhové va-
nice přivály k nám ze severu slavička nad jiné vzác
ného, nad jiné zpěvnějšího, jehož hrdélko roní ty nej-
sladší tlukoty, jehož zpěv kouzlí jaro, vlahé měsíční
noci, vonné háje růží. Finský slavík — toť jest ji
stálé epitheton slavné Almy Fohstrěmovy —
de Rodé. Umělkyně ta, na níž jest vše gracií, zapsala
Še nám již před léty hluboko do srddce. Její úspěchy
v Národním divadle byly sensační. Nyní obnovila
krásné vzpomínky, ale žádnou bledou kopií! žhavými
barvami originálu. A přidala k nim nový ušlechtilý
rys, rys dobroly, vzácně obětavé dobročinnosti, za
nějž ji nemůžeme býti dosti vděčni. Alma Foh-
strömova nedbala daleké, nákladné cesty a přijela
nezištně, jen aby přispěla jedné z nejdůležitějších
našich národních ochran, hájících náš nejvíce ohro-
žený sever. Své umění položíla na chudý oltář našt
vlasti — ona, dcera jiného národa. Vlíralo by se nám
srovnání s některými činy některých „také“ našich
umělců, ale nechceme si ničím kaliti dnešní radost ..
Fohstrěmův
jít Rodý
slavný Alm
národní divadlo
Alma Foh
27
article
Umění Almy Fohströmovy jest veliké. On
náleží mezi pěvkyně prvého řádu. Zvláště vyniká
v koloratuře. Ale i její přednes písní je hluboký, plný
přesvědčujícího citu, vroucí, pravdivého výrazu. P
písních Čajkovského (dojemné „Slzy“ na francouzské
verše Collinovy). Buchmayera (líbezná ruská „Uko-
lébavka“), ro „Zpěvu Synněwy norského Kjerulfa
a jiných švědských, samorostle znějících melodiích,
rozlévala se lahoda její oduševnělé interpretace, která
vše ozlacuje jako paprsky slunce. V koloratuře připo-
míná Patti, Sembrichovu a hvězdy toho řádu. Perlivá
staccala, rychlost a vyrovnanost roulad, jásavě,
v pravdě slavičí trylky jsou jejími specialitami, vy-
broušenými ke krajní dokonalosti. Arie z Verdiovy
„Traviaty“ — jedné z nejlepších partií Almy Foh-
strömovy — Masséův „Air du rossignol“, Visettiův
„Valčík“ i mnohý z přídavků poslavil tuto stránk
skvělého umění hostova do nejintensivnějšího světla
Úspěch byl ohromný. Nejen bouřlivý — také intim-
ně srdečný, což umělkyně liní svým neskonalým
osobním půvabem, zvláště když na konec sama usedla
ke klavíru, aby se doprovázela. Kéž bychom jen uměl-
kyni, jejíž hlas udržen je vyspělým uměním zpěvním
překvapující svěžesti, brzy uzřeli zase na scéně
Národního! Tam, bohdá, na shledanou!
V zdařilém koncertu účinkovaly ještě vedle vir-
tuosa na flétu, p. Nesporého, jenž obstaral vkusně
průvod arie Masséovy, slč. Milada Čelakovských, šťast-
nější v sólovém přednesu, nežli v doprovázení, a na-
daná žačka Ševčíkova, slč. Annie de Jony. Prvnější
přednesla effektné Lisztovo „Kázání sv. Františka
ptákům“ a Kadnovu transkripci Kovařovicovy písně
„Ptáče“, druhá projevila nejen techniku, ale i smysl
pro kantilénu.
Čajkovský
Collinův
Buchmayer
Kjerulf
Sembrichův
Arius
Traviata
Čelakovský
Ševčíkův
Lisztův
František
Kadnův
Kovařovicův
Verdiův
Alm Fohströmův
Alm Foh
Annie jít Jon
28
article
+ Druhý koncert Míše Elmana, dvanáctiletého
virtuosa na housle z Petrohradu, který s obrovským
úspěchem vystoupil v listopadu v Rudolfině a před
tím ve mnoha jiných městech světových, koná se již
dnes v pátek o 7. hodině večerní v Rudolfině.
Pořad bude říditi pan Oskar Nedbal, jako orchestr
získána byla Česká filharmonie. Mladistvý vírtucs
hráti bude překrásný houslový koncert z D-dur od
Čajkovského, Wientawského fántasii »Faust« a pak
Chopinovo Nokturno a Bazziniovo Rondo. Úvodem
bude Nicolaiova ouvertura k opeře »Veselé ženy Wind-
sorské« a dáe bude provedena symfonická báseř
Smetanova »Šárka«. Vstupenky lze obdržeti ještě dnes
v hudebním závodě Mojmíra Úrbánka v Jungmannově
třídě a před koncertem u pokladny.
+ Z České filharmonie. Dnes nekoná se konce
na ostrově Žofiuském.
+ „Hlahol“ vinohradský pořádá koncert ve středu
7. prosince o 8. hodině večerní ve velkém sále Ná-
rodního domu na Král. Vinohradech, věnovaný
památce dra. Antonína Dvořáka. Laskav
spoluúčinkují sl. M. Dvořákova, virluoska na klavír,
pp. Synek, virtuos na housle a Kopecký, vírtuos na
violoncello. Koncert řídí sbormistr spolku prof. Stani-
slav Jiránek. Bohatý program, jenž počíná slavnost-
ním zpěvem a končí hymnou českého rolnictva, skládá
se vesměs ze skladeb zesnulého mistra. Předprodei
vstupenek (sedadlo 2 K, místo k stání 1 K) převzali
knihkupectví Mikoty, Voleského a Springra, houslař-
ský závod pana Homolky a hodinář pan Kalluš. —
Dnes v pátek dne 2. prosince předposlední zkouška
ke sborům na koncert Dvořákův pro dámy přesně
o 6. hodině a pro pány o 7. hodině večer v místno-
stech spolkových. Účast všech členů velmi nutná.
Elman
Nedbal
Čajkovský
Faust
Chopinův
Bazziniův
Nicolaiův
Smetanův
Šárek
Úrbánka
Král
Dvořák
M Dvořákův
Kopecká
profesor
Staňa
Jiránek
Voleský
Springr
Homolka
Kalluš
Dvořákův
Petrohrad
Rudolfina
Jungmannův třída
Český filharmonie
Hlahol
knihkupectví Mikota
29
article
+ Hudební novinky. První české hudební nakla-
datelství Em. Starý v Praze, vydalo právě tiskem sbor
»Námořníci z Kermorů« od C. Saint-Saěusa .
pro smíšené hlasy upravil J. Paukner, Dále »Norav-
ské národní písně«, které pro smíšený sbor
barmonisoval Ad. Piskáček. Pro klavír vydána byla
melodická »Gavotta« od J. Hartla, v úpravě dvou-
a čtyřruční a žertovnou (národní píseň) »Kaj ruči«.
pro střední hlasy s průvodem piana, od známého praž-
ského skladatele.
+ Ve Waldskově dvoraně v Plzni pořádá spole
pro vydržování dětské útulny v Plzni »Jesle« ve čivrtek
dne 15. prosince koncert za spoluúčinkování sl. Noemi
Volfové a sl. Vilmy Hingstovy, členů městské opery
kapely pěšího pluku č. 35 a zpěváckého spolku » Hla-
hol«. Provedeny budou vesměs skladby Fr. Neumanna
kapelníka městské opery ve Frankfurtě nad Mobanem-
Předprodej vstupenek převzali knihkupci pp. J. Fau
stus a J. Houser. Začálek o 8. hodině.
+ Z Hlinska. V divadelním sále u pana J. Adámk
v Hlinsku koná se v sobotu 3 prosince koncert brati
Sudů a Dominika Wünsche. Začátek o půl 8. hodině
večer. Předprodej listků převzal pan Ant. Červenk
v Hlinsku.
J Paukner
Piskáček
J Hartl
Waldskův
Volf
Hingstův
J Fau
J Houser
J Adámk
Sud
Wünsch
Antonín
Praha
SaintSaěusa
Norav
Plzeň
Francie . Neumann
Frankfurta nad Moban
Hlinsko
Ada
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Pobertové.
Šestého porotního období líčení deváté.
Dnes byly zahájeny již plaidoyery, jež vyplnily
celé dopoledne. Na svoji „obranu“ ujal se slova také
Vršek a ku překvapení všech přítomných prones
plynnou a dosti soustavnou filipiku proti řeči veře-
ného žalobce. Do debaty zasáhl také Benešovský, třeb
že učinil tak způsobem méně obvyklým: zul si totiž
perko a ukazuje na rozedrané podrážky a ošuntělý
svůj kabát, volal k porotcům ironicky: „Pánové, takhle
že vypadá zloděj?!“ Byl to taky argument, ale v tomte
případě způsobil jen otřes bránic P. T. publika ..
Výsledek porady porotců, jimž probrati bylo 19
otázek, byl pro čtyři hlavní „činovníky“ dlouhoprstého
šestilístku rozhodně nepříznivý. Vršek uznár vinným
jak zločinu padělání mince, tak i krádeží v kostele
holešovickém a v bytě místodržitelského komisaře p.
31
article
Caivaisa, Benešovský krádeže ve zmíněném kostele
a Svoboda vyloupení bytu p. Caivaisa, oba kromě
toho ještě přestupku nedovoleného návratu. Také Haj-
nou prohlásili porotci vinnou krádeže v bytě paní
Flusserové, jakož účasti na krádežích Vrškových, do-
dali však, že cena věcí Hajnou prošantročených ne-
přesahovala 50 korun. Jedině olázky ohledně Hájka
a Brožňáka byly popreny, takže oběma výtečníkům,
pro krádež již dvakráte trestaným, dostalo se pardonu,
jehož sami ani nečekali
Soud vyměřil obžalovaným trestem těžký žalá
a sice: Vrškovi na osm let. Benešovskému na tži roky
Svobodovi na pět let, Hajná pak dle nižší sazby od-
souzena na pět měsíců do žaláře, zostreného každý
měsíc postem. Hájek a Brožňák propuštění na svo-
bedu-
Že odsouzení pobertově vyslechli rozsudek se smí-
šenými pocity, je pochopitelno. Zejmena Vršek a Be-
nešovský byli víc než mrzuté nálady a hněvivé po-
hledy vrhali na Hajnou, jež ze strachu uchýlila se
na tribunu obhájcův. Ale hněv Benešovského netrval
dlouho. Jenom do východu z porotní síně. V koutě
chodby zahlédl starý kriminálník pohozený „čík“ a —
rázem zjasnila se chmurná tvář a zazářila radost
v oku strázní zapadlém... Jsouť potěchy, o nichž
mnohým básníkům se ještě nesnilo ..,
Caivaiso
Flusser
Vrškův
Hájek
Brožňák
Zejmen Vršek
Benešovský
Be
32
article
Ze soudu sborového.
Na čem záleží nejvíc. 53letého Hugona Kulha-
na těší sice práce, ale mnohem větší radost plní srdce
jeho, není-li j právě nucen ublížit. Takových záchvatů
soucitu a šetrnosti mívá Kuthan hezký počet do roka
— zejmena tehda, sežene-li na „elixir“, v němž se
mu nad jiné zalíbilo. Řemeslo mlynářského pomocníka
Kuthan pověsil už dávno na hřebíček. Tihne-li širými
kraji, zajde sice do mlýna, ale nenaléhá tak na práci,
jako na „podporu“, kterou neprodleně propije. A co
nejhoršího při tom: hovořívá při sklénce o věcech,
jichž kritiku stíhá trestm paragraf... Těžkými tresty
pykal už Kuthan za obsah svých „meditací“ — několi-
krát dokonce na Pankráci — ale nepolopšil se ni
za mák. Včera byl Kuthar předveden trestnímu se-
nátu už podruhé pro přečin urážky panovníka, jíž
dopustil se — dle žaloby — 4. listopadu v krámě ji-
stého výčepníka lihovin v Poříčanech. Vymlouval se,
jako vždy, na svoji pijáckou vášeň a litoval, že nemůže
si zvyknout na vodu. „Jo, jo, to bych měl dělat!“ —
připouštěl zcela opravdově. Nicméně s patnácti
měsíci, jež mu diktovány, byl zcela spokojen. „Milost-
pane“ — plal se při odchodu — „půstmám jenom
jednou za čtvrt roku, že?“ A byl všecek šta-
sten, když mu přisvědčili ...
Kuthan
Kuthar
Pankrác
Poříčany
33
article
Ze souda civilního.
Ze souda civilního.
Spory sv.václavské záložny. Pan Jos. H., majitel
domu ve Vršovicích, byl žalován sv.-václavskou zálož-
nou na zaplacení repartice v obnosu 1200 K. Žalovaný
tvrdil, že nikdy členem záložny nebyl, že se za člena
nepřihlásil a že v záložně nic nepodepsal, je-li tedy
v matrice členů uvedeno jeho jméno, že byl podpis
jeho padělán. V roce 1885 koupil dům a převzal na
něm pohledávku sv.-václavské záložny a tím způsobem
dostal se do styku se záložnou. Zástupce záložny p.
dr. Jan Zavadil při projednávání sporu u zemského
soudu uvedl, že tvrzení žalovaného nebude ve všem
správné, neboť J. H. má šlenskou knížku sv.-václavské
záložny na své jméno vydanou a v ni zaznamenáno,
kdy dostával úroky a dividendu. Také podpis jeho
v matrice je pravý a zástupce záložny dokazoval to
porovnáním podpisů žalovaného. Soud nahlédnutím
na podpisy nabyl přesvědčení o tom, že jsou velmi
podobně. Zalovaný nabízel se přísežně stvrdit, že
se do matriky nepodepsal, ale senát za předsednictví
p. vrch. rady Ungra návrhy jeho zamítl a rozsudkem
prohlásil, že J. H. je členem sv.václavské záložny
a že je povinen zaplatit repartici 1200 K. V důvodech
uvedeno, že soud nabyl přesvědčení o tom, že se J. H.
do matriky podepsal
Jos
doktor
Zavadil
svatý
Vršovice
34
article
Ze soudů cizích.
Ze soudů cizích.
K alléle bývalého kojetínskéhe purkmistra Em.
Sahánka. Z Olomouce, 1. prosince. (Pův. zpr. „N.
Listů“) V afféře bývalého kojetínského starosty Em
Sahánka, který dopustil se v úřadě svém defraudace,
bylo prováděno vyšetřování, jež prodloužilo se násled-
kem revise knih, jichž k úplnosti bylo zapotřebí.
Trestní spisy, jež jsou elaborátem několikaměsíčního
vyšetřování, budou tyto dny postoupeny státnímu
lupitelství zdejšímu k podání žaloby.
em
Sahánek
em Sahánek
Olomouc
35
article
Dozvuky soclálně-demokratíckých demenstrací
pro všeobocné právo hlasovací v Brně. Z Brna, 1.
prosince. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) S některými pře-
dáky zdejších sociálních demokratů zavedeno bylo pro
známé demanstrace v době sněmovního zasedání
trestní vyšetřování pro přestupky shromažďovacího
zákona. Vyšetřování to bylo nyní státním zastupitel-
stvím za sta ve no.
Hrabě Milewski žalobcem. Z Vídně se telefonuje
Dnes zahájeno bylo u okresního soudu v Josefově
líčení proti známému zdejšímu advokátu dru. Ottonu
Frischauerovi, jejž žaluje pro urážku na cti
jednak hr. Milewski, jednak krakovský soudce hrabě
Miruszewski. Podnět ke stíhání advekáta zavdal oběma
šlechticům obsah plaidoyeru dra. Frischauera při soud-
ním líčení, jež konalo se v afléře Barberově, do níž
byl hr. Milewski zapleten a které řídi hr. Miruszew-
ski. Tak na př. Frischauer vytýkal hr. Milewskému,
že své jmění vydělal si vyzvědačstvím, že je zločin-
cem, jenž se svou vlastní dcerou udržoval hříšný po-
měr, že je padouchem, který svedl ženu jistého továr-
níka předstíráním, že je jejím otcem atd. Soudce zmí-
něný žaluje Frischauera proto, že ve svém odvolání
uvedl: „Kdybych neby! býval sám líčení přítomen,
byl bych měl za to, že rozsudek prohlásil ruský poli-
cejní komisař, který nešetří zákona jenom k vůli ža-
lobci. Milewski prý urazil — jak Frischauer tvrdil —
svého dobrodince arcivévodu Štěpána a bývalou svoji
milenku hraběnku Wlodzimirskou ohavným způso-
bem. — Z Vídně, 1. prosince. V urážkové afféře hr.
Milewského contra dr. Frischauer odsouzen byl tenlo
k vězení 4 neděl, zostřenému 4 posty.
Milewský
Frischauer
Miruszewski
Barberův
Štěpán
Wlodzimirska
doktor
Brno
Vídeň
36
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastní se po-
hřbu člena br. Flant. Slaňka, který se koná v so-
botu, dne 3. t. m. o 3. hodině odpol. z chrámu
sv. Štěpána.
»Sokol« smichovský pořádá v neděli dne 4. t. m.
o 4. hodině odpol. ve vlastní sokolovně v Plzeňské
třídě veřejné cvíčení. Vstupné: sedadlo na estrádě
1 K, postranní 70 hal., místo k stání 20 hal.; se-
dadla jsou pro členy o 20 hal. levnější. Lístky jsou
v předprodeji v čelnějších obchodech smíchovských.
Slaněk
Štěpán
Sokol
37
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Spolek absolventů obchodní akademie v Pro-
stějově má ustavující valnou hromadu dne 11. t. m.
o 10. hodině dopol. v sále měšťanské besedy pro-
stějovské.
* Odborové sdružení vinařů a sklepních zřízenců
pro král. české pořádá v n děli dne 4. prosince o 2.
hod. odpol. přednášku »O důležitosti odborové orga-
nisace«. Zároveň jest schůze platební a výborová
»U zlatého stromu« v Praze
Praha
spolek absolvent obchodní akademie
38
title
Věstník spolkový.
39
article
Plesy.
Plesy.
Poslední soirée dansante plesu če-
ských právníků jest v sobotu 3. t. m. Poně-
vadž předešlé soirče překvapilo četnou návštěvou
dam z přední pražské společnosti, usnesl se výbor,
ponechati i toto soirée ve velké dvoraně žofinské.
Ples určen jest na 22. února a dle výsledků vvaní
bude opět jedním z nejpěknějších plesů českých. Re-
klamace a veškeré dopisy adressovati račte na kan-
celář výboru Praha —II., Vladisl. ul. 4.
Pona
Re
Praha
II
41
article
Dne 2. prosince. Jednota českých
mathematiků v Praze má týdenní schůziv
Klementinu č. VI. s přednáškou p. fil. Jos. Zahrad-
nička: »Úryvky z ihcorie struny«.
Dne 3. prosince. V »Jednotě českých
filologů« (Praha—1., Veleslavínova ulice č. 96,
I. poschodi) přednáší o 7. hodině večerní p. prol. dr.
J. Zubatý »O indické lyrice«. — Akademikov
smíchovští pořádají v 8 hodin večer v hostinci
p. arch. Příbaně na Jakubském náměstí debatní ve-
Čer s přednáškou p. JUC. Josefa Fiedlera: »Student
vzhledem k našemu životu národnímu«. Vstup čle-
nům i hostům volný. — Spolek rodáků Neve-
klova a okolí v Praze má schůzi v 8 hodin
večer v restauraci »u Choděry« v I. poschodí.
Zábavy.
Měšťanská beseda v Praze. V humo-
ristickém večeru, pořádaném tuto sobotu 3. t. m.
o 8. hod. večer, provedena bude umělecko-pěveckým
sdružením rozmarná původní operetta »Utrpení
starého vertra« čili »Polský žid« od R. Pavlaty.
Mimo tuto operettu vykazuje program večírku bohatý
výběr pečlivě přehlédnutých písní, kupletů a komi-
ckých scén, jež laskavě uvolili se provésti paní
Mařenka Zieglerová, slč. Sukova, pp. Charvata
Wanderer. V jednotlivých přestávkách koncertuje ka-
pela c. a k. pěšího pluku čís. 11 osobním řízením
kapelníka p. J. Píčmana. Přístup pouze členům a
jich damám; nečlenové naprosto přístupu nemají. —
»Kroužek mládenců vyšehradských«
pořádá v sobotu dne 3. prosince ve prospěch ošacení
chudých dítek v Pošumaví mikulášskou zá-
bavu v restauraci »u Němečků« ve Vyšehradské
třídě. Začálek o 7. hod. večer. — Tamburašský odbor
»Sokola« v Nechanicích pořádá v neděl
doktor
Fiedler
Choděra
R Pavlata
Zieglerová
Charvat Wanderer
J Píčman
Němeček
Praha
Veleslavínův ulice
Jakubský náměstí
Sukov
Pošumaví
Nechanice
Klementinum č . VI
spolek rodák Neve
Sokol