1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 2. prosince 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Ilsty
předplácí se
v Praze v administraci
na nšsle
. 6 K —
na ětvrt lela
s dvoji denáškou
na něste
n ünt leta . . . . 7 K 50h
ve sliakásh: 2 K so h
na měale .
Peštou
rrí jela “ . . . .
s dvejí zásilkou
na něs
nčtrrt leta . . . .1 K sok
Pešta
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 1. prosince. (Pův
telg. »Nár. Listů«.) Poslední zprávy ozna-
mují, že vojáci v Mandžursku trpí
velice zimou.
»Birž. Vědom.« oznamují z Vladi-
vostoku, že chunehuzové obnovili řá-
dění své. Vraždí ruské i čínské oby-
vatele a plení domy.
Z Petrohradu, 1. prosince. (C.-B.)
[Zpráva úřadní.] Generál Kuropatki
telegrafuje z 30. listopadu: Vojsko
naše, kteréž pokračovalo ve
stíhání nepřítele, z Cinchečenu
ustupujícího, donutilo včer
zadní voj jeho 10 km. jižně od
Cinehečenu, aby vyklidil sou-
těsku. Ztráty naše byly malé. V noei
na dnešek i dnes nedostal jsem zpráv
o žádných srážkách.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Kuropatki
Petrohrad
Vlad
Cinehečen
km
6
article
„Bílé vrány“.
„Bílé vrány“.
Případ německo-pokrokového poslance bar
Offermanna zasluhuje, aby neupadl ve
vřavě denních událostí a zmatků hned tak v za-
pomenutí. Ne proto jen, že „bílé vrány“ jsou
vždy zajímavou vzácností a rozumně spravedlivý
Němec, mající odvahu dáti našemu stanovisku
veřejně za pravdu, že je dnes v Rakousku věru
pravzácně „bílou vránou“: Ale to leknutí a to
fanatické rozzuření ostatních německých po-
krokářův proti smělci, jest hodno našeho zapa
matování. Div, že ho na místě neukamenovali
A které to věty jeho řeči pány tak nesmírně po-
dráždily a pohoršily? Německé listy uvádějí je
výslovně. Poslanec Offermann, zástupce brněn-
ské obchodní komory, opovážil se dne 30. listo-
padu 1904 v poslanecké sněmovně rakouské
pronésti toto kacířstvís
„Doby, kdy mohl jeden národ nad druhým
panovat, minuly. Všichni národové musejí se
vespolek uznávati rovnocennými a s toho-
t stanoviska musejí hledět sobě zajišťo-
vatsvůj národní a osvětový rozvoj
Nehodlají-li strany nastoupiti tuto cestu, pak
musí se ze všech frakcí této sněmovny utvoři
nová, stát udržující strana, která se ujme vy-
rovnacího díla toho, po případě za veden
zkušeného státníka. Tím by se vyhověle přáním
všech stran, a na žádný způsob nebyl by při
tom rozvoj žádné národnosti nikterak ohrožen.
Offermann
Němec
Rakousko
7
article
Byť se i naše německé děti v té či oné korunní
zemi přiučily češtině, slovinčině, chorvatštině
neb vlaštině, bude tím postavení Němcův právě
tak málo ohroženo, jako tím, budou-li se slo-
vanské děti vzdělávat ve svých mateřských ja-
zyeích a budou-li se pro ně zřizovat i vysoké
školy.“ —
Hned za řeči své byl poslanec Offermann
jízlivě vyrušován pp. Schückrem a Wolfem,
když však domluvil, vyvstal moravský ústavák
dr. Gross a před celou sněmovnou jménem
klubu německých pokrokářův pro-
hlásil, že baron Offermann nemluvil po smyslu
klubu, jenž s jeho řečí naprosto nesouhlasí.
Němcův
Offermann
Schückr
Wolf
doktor
Gross
8
article
Den na to měl být „kacíř“ z klubu vyloučen
čemuž však předešel tím, že sám z něho vy-
sloupil.
Tím prozradili tito německo - ústaváčtí
farizeové opět jednou drasticky pravé nitr
svých farizejských duší až do jeho dna, kdežje
až černo starou záští proti všemu slovanskému.
zatím co hrdla jejich lhou o „ochotě ku po-
clivému vyrovnání a smíru“ s námi v Čechách
i na Moravě. —
Pánové se honosívají svou věrností k ústavě
prosincové, kterou byli sami zdělali. Nuže, vše,
co mluvil včera baron Offermann, není přece
pranic jiného, než co sami byli do té ústav
vložili jako základní její kámen: než
co obsahuje, stanoví proslulý článek její 19.o
všeobecných právech státních občanů rakou-
ských. Či tam neprohlásili dne 21. prosince
1867 slavně a výslovně, že všichni ná-
rední kmenové státu rakouského jsou rovno-
právni, a že každý z nich má nedotknu-
telné právo na šetření a rozvoj své národ
nosti a jazyka svého. Tím přece zavrhl
každoukoliv hegemonii jednoho národa nad dru
hými, tím přece zatratili všechno nadpráví kte-
réhokoliv kmene a jazyka národního, jako hřích
proti ústavnosti a proti přirozenému nedotknu-
telnému, tedy posvátnému právu národův na
úplně svobodný vývoj celé své národnosti a
svého jazyka národního.
Či nestanovili tehda, v druhém odstavc
zmíněného XIX. článku základního zákona, že
„Rovnoprávnost všech zemských jazyků ve
škole, v úřadě a ve veřejném ži votě
státem se uzná vá?
A dnes brojí a zuří proti tomu jako posedl
a raději by celou říši nechali záhubě propad-
pouti, nežli by dopřáli slušně většině její slovan-
ských národův a zejmena našemu historickému.
tak pokročilému a uvědomělému národu, rov
ného práva češtiny v úřadech státních.
Pánová
Offermann
Čechy
Morava
9
article
Te kráte ustanovili v 3. odslavci téhož zá-
kladního zákona státního sami výslovně:že
»v zemích, osídlených více národními kmeny.
mají býti veřejná učiliště tak za-
řizena, aby každému z těchto kmenů národ-
ních dostalo se potřebných prostředk
ke vzděláni v jazyku svém, aniž by
byl nucen učiti se druhému jazyku zemskému.
A dnes titíž farizejci a zákonníci strhují zuřivý
povyk, když pro národní český a polský kmen
ve Slezsku vláda zřídí i jen pouhé parallelní
třídy při dvou německých učitelských ústavech,
poněvadž nebylo by tam jinak učitelů ani pr
obecné školy slovanské většiny.
10
article
Dnes titíž gentlemani tleskaji pochvalu
inšpruckým zfanatisovaným rabiatům německým,
že rozkotali Vlachům budovu jejich právnické
fakulty na předměstí hlavního města země, v níž
Vlachové tvoři téměř polovinu jejího obyvatelstva.
Dnes titíž poctivci na krev brojí proti zřízení
české universíty pro národ náš
v hlavním městě Moravy, kde lid náš
od věků sídlí a tvoři většínu 63 proc. proti 37
procentům živlu německo-židovského.
Krutá to pro ně věru ironie osudu, že
zrovna ze středu této země moravské a z nej-
vlastnějšího lůna jejich panůjící koterie, v ni vy-
vstal — »kacíř«, který na ně zavolal: »Do-
stojte příkazu své vlastní ústavy,
zachovávejte a plňte přikázání je-
jlch základních zákonů — tak jen
vrátíte mír této říši a zachraníte
ohroženou pospolitou svobodu ná-
rodůl«
Věříme, že německo-pokrokářským farizeům
bylo hrozně nepříjemno při slovech těch, že je
bodala a pálila jako vlastní hříchy, ale že budou
tak neprozřetelnými a prozradí svůj nezřízený
vztek na roveň všeněmeckému fanatiku Wolfov
toho se od jich prohnanosti nebylo lze naditi,
Ten Grossův protest a to zlostné anathema
jejich ve včerejší klubovní schůzi proti míru-
milovnému jedizi, jejž odháněli od sebe jako
prašivou ovci: strhuje jim škrabošku jejich
licoměrnictví tak dokonale, že doufáme, že na-
šinci nepůjdou jim více na tu »komedii«
brněnských sněmovních smiřovaček. Však zají-
mavo jest, že ta »bílá vrána« mezi Němci není
v poslední době zjevem — ojedinělým.
Vlach
Krutá
Grossův
Němec
Morava
11
article
Minulé soboty 27. listopadu konána v Tepli-
cích hojně navštívená schůze tamějšího „Ně-
meckého Vereinu“, na které mluvili dva ně-
mecko-pokrokovi poslanci, pověstný prof. Bach-
mann a dr. Hackel. Kdežto první jakožto pů-
vodce svévolné a ničemné obstrukce Němcův na
sněmu českém, ulevoval dále své fanatické duši
výhrůžkou, že prý Němci zdejší nepřesta-
nou mařit sněmování české ani pak,
kdybychom my na říšské radě ustali s obstrukcí
svou... soudruh jeho, německý poslanec zem-
ský dr. Hackel mluvil zcela jinak. Končil dle
„Prager Tagblattu“ řeč svou těmito slovy:
»Národové Rakouska by měli poznat, že
nemáme žádné konstituce, že u nás
panuje holý absolutism. Zejmen
Němci a Češi měli by konečn
s polu uzavříti mír, oddálivše od sebe
těch falešných přátel, kteří smíru
obou těchto svobodymilovných ná-
rodů si nepřejí, nýbrž všemožně jim
překážeti hledí, poněvadž jim jen po tak
dlouho pšenka kvete, pokud se Němci a Češi
vespolně potírají. Upřímně, poctivěa
slavně měli bychom sobě na vzá-
jem zaručit plnou, nezkrácenou
rovnoprávnost«. — Ovšem, opět jen
pouhá »bílá vrána« mezi Němci zdejšími, ale
přece jen dokladem nadějným, že pravda
právo naše pronikají konečně i v ohražený jieh
tábor nezdolnou silou svou
Bach
doktor
Hackel
Němcův
Němec
Prager
Čech
Tepli
Rakousko
mecký Verein
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. prosince. (Reforma mo-
ravského sněmovního volebního
řádu.) Dle „N. Fr. Pr.“ Götzův návrh na
změnu moravského sněmovního volebního řádu,
přednesený v poslední schůzi užšího výboru
smiřovacího a přijatý stranami ad referendum,
rozmnožuje počet sněmovních poslanců ze 100
na 151. Z nich mají míti velkostatkáři 30 hlasů,
biskupové a rektorové po dvou hlasech viril-
ních, obchodní komory 6 mandátů, kurie měst
43, venkovské obce 54 a všeobecná kurie 14
mandátů. Pro velkostatky a obchodní komory
má se stanoviti zastoupení poměrné, v ostat-
ních kuriích má se voliti dle národních
skupin tak, že při vyložení volebních listin
každý volič ohlásí, ke které národnosti se hlást.
Dle předběžných výpočtů měli by dle takto
upraveného volebního řádu ve velkostatku Če-
chové (feudálové) 11, ústavověrní 19 mandátů,
z vírilistů byli by 3 Čechové a 1 Němec, v ob-
chodních komorách byli by voleni 2 Čechové
4 Němci, v městech 21 Čechů a 22 Němců, ve
venkovských obcích 40 Čechů a 14 Němců a ve
všeobecné voličské kurii 10 Čechů a 4 Němci,
tak že by bylo na sněmu celkem 87 Čechůa
feudálů a 64 Němců.
V Praze, 1. prosince. (Potvrzený zem-
ský zákon.) Osnova zákona, jímž se zavádí
ve Slezsku zemská daň z piva (1.70 K
z 1 hl), byla císařem dne 25. m. m. schválena.
Götzův
Čecho
Němec
Praha
Francie
1 Němce
všeobecný voličský kurie
13
article
V Praze, 1. prosince. (Zprávy z Uher.)
Hr. Tisza podnikl dnes ohlášený již výle
do Rábu. Na cestě byl hlučně vítán v Ko-
márně, kde ho tamní liberální strana očeká-
vala na nádraží. Na vítací řeč hr. Tisza odvětil,
že bude ze všech sil i dále konati svou povin-
nost. Úspěch závisí od toho, procitne-li v elitní
uherské společnosti, která v Uhrách něco může
ztratiti, vědomí toho nebozpečí, které zemi ohro-
žuje a poskytne-li mu s mužnou energií své pod-
pory. V Rábu, kamž hr. Tisza přijel v 10 hod.
dopol., bylo také hlučné vítání na nádraží, ale
v ně mísily se už výkřiky „Abcug Tisza!“
hvízdání, vycházející prý (dle úřadní zprávy)
ze skupiny nádenníků a nedospělých chasníků.
Z nádraží hr. Tisza jel do biskupského paláce;
v ulicích, jimiž jel, bylo však proti němu
hlučně demonstrováno, tak že se plašily i koně
v některých povozech. Okno kočáru,
v němž jel Tisza, bylo deštníkem
proraženo. Zástup táhl pak k budově
Lloydu, v níž se konala schůze, a když tam při-
jížděl Tisza, voláno na něho opět „Abeug!“
V lloydové budově rozbito několik oken. Poně-
vadž výtržnosti se množily, povoláno na pomo
vojsko, které zjednalo pořádek. Četné osoby
hlavně průmyslníci a mladíci, byly zatčeny.
Tisza
Lloyd
Praha
Uhry
Hradec
Rába
ko
Tisza
Abcug Tisza
14
article
Hr. Jul. Andrássy mluvil v terebeš
ském volebním okrese, jejž zastupuje jeho brat
hr. Theod. Andrássy a vysvětloval, jakým způ-
sobem by se jednací řád dal opraviti po dobrém
Měl se vypracovati návrh jednacího řádu, ne-
rušící svobodu slova a pak s ostatními stranami
vyjednávati, aby daly k němu svůj souhlas.
Kdyby se pokus zdařil, nastal by thned pořádek.
Kdyby se nezdařil aneb kdyby proti němu
vznikla obstrukce, vláda se měla odvolati k vo-
ličům. Nevěřím, pravil hr. Andrássy dále, že
by ona stráž, která prý bude nyní poslána do
sněmovny, dovedla svými svaly rozřešiti sple-
titou situaci. Rečník na konec prohlásil, že se
nevyhne zápasu. Váží si ministerského předsedy
ale jde-li o konání povinnosti, v ničem mu ne-
Hr. Appanyi sděluje v dopise do
„Budap. Hirlapu“, že opposice pro případ.
kdyby se Danielův jednací řád prováděl násilně.
bude hledati ochranu u nejvyššího soudu.
V opposičních kruzích se udržuje
pověsť, že nové zasedání uherského sněmu bude
zahájeno 9. prosince a hned téhož dne, jakmile
se sněmovna ustaví, bude pod ochranou parla-
mentní stráže odhlasován zatímný rozpočet, na-
čež bude zasedání královským reskriptem od-
ročeno. V lednu bude sněm opětně svolán, aby
za podobných okolností odhlasoval branecké
předlohy a přijal nový jednací řád, načež má
býti sněmovna rozpuštěna. „N. P.
Jula
Andrássy
Danielův
Hradec
15
article
Journ.“, zaznamenávající tyto pověsti, dodává,
že jsou to pouhé kombinace, ježto hr. Tisza
svých plánů nikomu nesdělul.
Z Lublaně, 30. listopadu. (Celjske
okresní zastupitelstvo rozpuště-
no.) Letos se konaly nové volby do celjského
okresního zastupitelstva. Poněvadž bylo pře-
dem zjevno, že Slovinci budou míti v zastupitel-
stvě opět většinu, usmyslilo si obecní zastupi-
telstvo města Celje a městečka Vojniku, že volbu
do zastupitelstva nevykonají a tím zmaří usla-
vení nového zastupitelstva a volbu výboru. Plán
ten se jim zdařil. Po marných pokusech, přimět
Celji a Vojnik, aby provedly volbu, bylo zvolené
již zastupitelstvo rozpuštěno a správa okresních
věcí svěřena okresnímu komisaři Lehmannovi.
jenž dá provésti nové volby.
Z Pešti, 29. listopadu. (Proti osnově no
véhoškolního zákona) konána v Petrovci dn
28. t. m. společná prolestní schůze Srbů a Slováků.
Ve schůzi přijata resoluce, v níž se Srbové i Slovác
ohražují proli obžalobě, že hájí svatost svého jazyka
a nechtějí se dáti pomaďařit. Taková obrana jes
svatou povinností každého uvědomělého národa. Ber-
zeviczův návrh školního zákona se odmítá a žád
se, aby byl připraven nový zákon, jenž dbá základnícl
zákonů státních a nepříčí se právům národností ne
maďarských
Lehmann
Srba
Slovák
Lublaň
Celje
Vojnika
Pešť
Tisza
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 1. prosince.
Praha
19
article
Porada ruských zemstev.
»Berliner Tageblatt« uveřejňuje doslovné
znění resoluce, již po třídenních poradách přijal
soukromý sjezd ruských zemstev. Resoluce vy-
chází z toho stanoviska, že je třeba zavěsti
jednotu mezi vládou a národem, již překáž
byrokracie, která se staví mezi vládu a národ.
Dále je třeba zaručiti nedotknutelnost osoby,
svobodu svědomí, tisku, shromažďovací a spol-
čovací, a osobní rovnoprávnost všech státních
občanů. Je třeba sedláka znova osvoboditi.
zbaviti jej poručnictví politických úřadů. Zem-
stva mají býti zreorganisována tak, aby všecky
vrstvy obyvatelstva měly přístup ku práci v nich.
aby velká, gubernská zemstva měla právo zřito-
vati malá, drobná a rozděliti se s nimi o práci
aby do oboru zemské i městské samosprávy
patřila všechna odvětví místných potřeb; aby
jejich činnosti zabezpečena byla neodvislost
Konečně je třeba zříditi »ze svobodné volby
občanstva« vyšlý sbor, který by kontroloval
státní rozpočet.
To vše je zajisté velmi krásné, mnohem
krásnější, než praktická skutečnost ve stá-
tech s nejsvobodnější ústavou. (Jak známo, po-
rada zemstev se tomuto slovu vyhnula.) Nie-
méně bude nutno dáti také národu možnost,
aby se vyslovil o těchto reformách, jejichž
návrhu otcem je vysoká šlechta.
Berliner Tageblatt
20
article
Odluka státu od církve ve Francii.
Sněmovní komise přijala čl. 1.
a 2. vládní předlohy. Čl. 1. ustanovuje, že,
počínaje 1. lednem, který následovati bude po
vyhlášení zákona, zrušují se všechny výdaje
z veřejných fondů státních, departementních
obecních, věnované dosud k vydržování nábo-
ženských kultů, pro subvence, služné a vůbec
požadavky církevních funkcionářů. Čl. 2. zaru-
čuje různým církvím bezplatné užívání budov.
jim vykázaných, ještě na dobu 2 let po vyhlá-
šení zákona; po uplynutí této doby přestává
bezplatné používání kathedrál, kostelů, kapli,
seminářů, biskupských paláců, farních budov
synagog. Přijetí těchto dvou článků dlužno
považovati za odhlasování odluky státu od církve
komisl.
Francie
biskupský palác
21
article
Anglický tisk o interviewu hr. Bülowa.
Roseberyova »Daily Chroniclee
mluví o interviewu přátelsky sice, ale dosti
chladně a klade na to důraz, aby se vůč
Německu zachovávala nejvě t š
o stražitost. Několik listů Německu nepřá-
telských píše, že Bülowova slova by byla krásná,
jen kdyby se jim mohlo věřit! Rozhodně
popírají úmysl zahájiti útočnou válku proti Ně-
mecku, ale požadují největší opatr-
nost. Velká většina listů interview vů-
bec ignorovala.
Jak veliká nedůvěra jest v Angli
vůči Německu, o tom svědčí ukázka soukromého
projevu »Morning Postu«. Volá se v něm
»Britové, mějte se na pozoru! Buben admirála
Dracka zase víří, pamatujte, že jste jeho syny.
Vzhůru! Nebezpečí je značné! Byli jste ude-
řeni v tvář a zdeptáni k zemi. Není vámt
ještě výstrahou před tím, co budoucnost při-
nese? Německé loďstvo je připraveno, jen se
vrhnout na nás. Jeho spojenci, Rusové, plují
ve všech mořích a lapají nám parníky. Vaše
loďstvo stačí zachránit vlast, ale ne Indii. Ru-
sové nedostanou se na vaši hranici dříve než
za tři měsíce. Připravte se, 70.000 mužů a kde
které moderní dělo postavte do boje a opatřete
tisíce jiných. Nevěřte snílkům a tlachalům
Tisíciletá říše jest ještě daleko. Hněte se ! Jed-
nejte a zanechte váhání, nebo bude vet
po říšie
Volba předsedniciva v italské sněmovně.
Za četné návštěvy galerií a hustě obsaze
ného domu vykonala nová italská sněmovna
včera volbu předsednictva. Zvolen byl vládní
kandidát Marcora (radikál) 292 hlasy. 29 hlasů
obdržel socialistický poslanec Costa, dosavadní
předseda Bioncheri a poslanec Fortis obdržel
po jednom hlasu. Ústavní opposice odevzdala
113 prázdných lístků. Výsledek volby byl levým
středem a levici uvítán živou pochvalou.
Bülow
Bülowův
Brito
Drack
Rus
Marcora
Costa
Bioncheri
Německo
Angl
Bubno
Indie
Zvolen
Daily Chroniclee
Fortis
22
article
Angličané o Afganistanu.
»Standard« přináší dlouhý článeko
britské výpravě do Afganistanu, jejíž příchod
do Kabulu čeká se 10. t. m. List netají se tím,
že výpravě přičítá se velká důle-
žitost. Všeobecným jejím úkolem jest, dosa-
vadní dohodu mezi Indií a Afganistanem »po-
sílit a zdůraznit«. Naznačuje se, že Anglie jest
ochotna učiniti svůj slib, zaručující pomoc proti
Rusům, nezávislejším od mnohých dosavadních
podminek, jestliže emir umožní zřízení všeli-
kých železnic a telegrafických spojení. Anglie
požádá za dovolení, aby směla míti britské zá-
stupce v Kabulu a Heratu a chce na vzájem
uvážiti starý požadavek Afganců po přímém za-
stoupení v Londýně. »Standard« připouští, že
poměr Anglie k Afganistanu je od roku 1885
neuspokojivý, ale dokazuje, že »srdečn
a praktická dohoda s emirem nikdy nebyla nut-
nější než dnes.« Slovem Anglie používajíe
upoutání ruských sil na dálném Východě, vzta-
huje chapadla svá mimo k Persii a k Tibetu
již také až k Heratu! Ale zrovna odlamtud
může ji stihnouti překvapení nejnemilejši!
Skandinavští poslanci v Paříži.
Návštěva skandinavských poslanců v Paříži
zavdala podnět k mnohým manifestacím pro
přátelství národa francouzského a Skandinaveů
i pro mír. President republiky Emile Loubet
přijal delegáty parlamentu dánského, norskéh
a švédského dne 27. listopadu, kteří mu byl
představeni dánským vyslancem Ruenthowem
a švédským vyslancem Ackermannem. Jménem
delegace dánské pan Frys, jménem švédské pan
Canalli a jménem norské pan Trebensen děkoval
presidentovi za jeho vlídné uvítání a velebil
myšlenku míru.
Angličan
Rus
Afghánec
Loubet
Ruenthow
Ackermann
Frys
Canalli
Trebensen
Afghánistán
Indie
Anglie
Londýn
Persie
Paříž
23
article
President Loubet odpověděl velmi srdečnou
řečí, v níž se zmínil o přátelských stycích Franci
se Skandinavci. Vzpoměl na svou cestu do Dán-
ska a na krále Kristiana, jenž tak důstojně sv
zemi vládne. Dále se zminil president o návště-
vách krále Oskara švédského v Paříži, svědčících
o jeho hluboké náklonnosti k Francii. Presidení
doufá, že návštěva skandinavských poslanců při
spěje k posilnění hnutí pro všeobecný mír a mezi
národní rozhodčí soudy. Náslodoval lunch v slav
nostní síni presidentského paláce a tu poznovu
promluvil Loubet, jenž připil králi Kristianov
a králi Oskarovi a parlamentům Švédska, Norsk
a Dánska, jakož i damám skandinavských dele-
gátův. Tón přípitku byl velmi vřelý. Jménem
hostů odpověděl nadšeným přípitkem Loubetovi
a velkosti Francie vyslanec Ackermann.
Potom odebrali se delegáti do paláce luxem-
bourgského, kde je přijal president senátu pan
Falliěres.
President senátu oslovil skandinávské po-
slance delší řečí, v níž projevil sympatie pro
myšlenku mezinárodní dohody o arbitraže
sliboval, že Francie jako při všech slibech svo-
body, pokroku a osvěty bude co nejhorlivěji
spolupůsobiti. Vilal srdečně hosty přicházejíeí
ze země milující Francii a projevil naději,ž
jejich návštěva v Paříži nebude bez užitku pro
věc míru a lidstva.
Ze senátu odjeli delegáti do sněmovny, kde
je přijal a oslovil president Brisson. Jménem
hostů odvětil p. Staaff, jenž pozdravil Brissona
jako presidenta sněmu, jenž má největší vliv
na pokrok lidstva a rozvoj myšlenky míru.
»Sníme o době«, pravil p. Staaff, »kdy všichni
národové evropští budou seskupeni a kdy bude
Parlament spojených států evropských«.
Velké sny! Ale dříve se musí splnit sny
a tužby národů potlačených, bojujících o právo
a volnost svého bytí a své řečil
Loubet
Franek
Skandinavec
Kristian
Oskar
Kristianov
Ackermann
Falliěres
Brisson
Staaff
Dánsko
Paříž
Francie
Švédsko
senát
luxbourgský
24
article
Stavba representačního domu
u Prašné brány usnesena.
Stavba representačního domu
u Prašné brány usnesena.
Definitivní rozhodnutí o tom, co vlastně m
býti postaveno na pozemku bývalé kadetní školyu
Prašné brány, zda representační dům. aneb divadlo
či jiná budova, stane se již v nejbližších dnech. Třem
instancemi musí tato záležitost projíti, takže o po-
drobné a důkladné její probrání zajisté náležitěj
postaráno. A sice v komisi, v radě městské a ve
sboru obecních starších. Včera stalo se rozhodnut
v instanci prvé, ve společné komisi finanční a tech
nické, k níž se přidružili také členové dozorstva. na
stavbou obecního domu-
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vdpolednl
. . . . zs ž k
Ve flialkích na vankovi-
ranní číslo, . . . .
odpolední.
Inseráty
plaší se hotov ě napřed.
Předplacení a inserty přijímá pdnini-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházají se též redakee,
tiskárna n ezpedice „Národnich Listů“
Bakeplsy so novracejí
reprezentační dům . aneb divadlo
obecní dom
25
article
Schůze konala se v primátorské síni na slaro-
městské radnici a předsedal jí v nepřílomnosti sta-
rosty první náměstek p. dr. Karel Groš. Přítomni
byli pp. náměstek Seilert, městští radní Čupr, Brož
Portík, Weiss, stav. rada Vlček, Jirousek; obecní
starší dr. Frič, cís rada Jahn, Mellan, Náhlovský, Ma-
děra, Novotný, Šindelář, Bubeniček, Fiala, Zvěřina
a Pasovský. Dále znalci pp. vládní rada Schulz, ře-
ditel Slibral a arch. Roštlapil, jakož i projektanti pp.
arch. Balšánek a arch. Polivka.
doktor
Groš
Čupr
Brož
Portík
Weiss
Frič
Jahn
Mellan
Náhlovský
ma
Novotná
Bubeniček
Fiala
Zvěřina
Schulz
Roštlapil
Balšánek
26
article
Starostův náměstek p. dr. Groš poukázal po
zahájení rokování k tomu, že dnešní schůzi sluší
považovati za pokračování schůze téže komise, před
třemi týdny konané, ve které již bylo schváleno,
aby radě městské a zboru obecních starších předložen
byl návrh, aby na obecním pozemku u Prašné brány
postaven byl obecní dům. Nutnost, svolati ještě schůzi
novou, vzníkla tím, že projekl doznal podstatné
změny. Po rozkladu Měšťanské besedy pražské, jež
si stěžovala, že v posledním projektu není obsažen
velký sál, byly plány předělány a navržena velká
dvorana ve výměře 440 čtver. metrů. Tím ovšem
změnila se i výnosnost obecního domu, neboť dříve
její výše byla stanovena obnosem 294.000 K a nyní
klesla na 284.000 K, tedy o 10.000 K méně. Před-
kládá proto předseda záležitost k nové úvaze a no-
vému usnesení
Mag. rada p. Hrnčíř přednesl vývin celé otázky
od minulé schůze, jakož i všechna podání, v téte věci
podaná, načež ujal se slova ob. st. pan Šindel ář,
který dovozoval, že rozpočet stavební, na tři milliony
korun stanovený, jistě bude značně překročen a že
by bylo správno, počílati aspoň s dvojnásobnou sus
mou. Míní dále, že také Měšťanská beseda nebude
správně platit ujednané nájemné 30.000 K * bude
potom žádati slevy. Vůbec jest dle názoru řečníka
stavba obecního domu luxus, jaký si Praha nemůže
dovoliti. Stavbu obecního domu při nynějším stavu
obecních financí nazývá řečník furiantstvím.
doktor
Groš
Mag
Hrnčíř
Šindel
Praha
obecní dom
obecní dom luxus
27
article
Tomuto řečníku odpověděli pp. Pertík, Ji-
rousek a m. r. Weiss, kteří ze přimlouvali za
stavbu representačního domu, dokazujíce, že tento
podnik téměr ničím nezalíží obecní rozpočet a že
pozemek bude časem stoupati v ceně.
Další pochybnosti o výnosnosti obecního domu
projevili pp. Maděra a Fiala, již vytkli, že stavba
representačního domu nesouhlasí s úkolem obce a že
budoucnost ve příčině pronájmu hostince a krámů
přinese mnohá zklamání. Radí k opatrnosti a k úvaze,
zda by nebylo lépe, postaviti u Prašné brány divado.
Pro stavbu representačního domu vyslovili z
dále pp. ředitel Stibral, ob. st. Náhlovský.
Prvý poutavě dovozoval, že bylo povinností obce po-
zemek zakoupiti a že by bylo krokem do tmy, kdyby
se prostě zamítla stavba obecního domu, když by zá-
roveň nebyl učiněn přijatelný návrh o zaslavení tohoto
pozemku, jenž ce do krásy, polohy i historického vý-
znamu nemá v Praze sobě rovného
Pan ob. st. Náhlovský mínil, že je předovšíme
nutno, aby pozemek tento zůstal v rukou českých
a pravil, že Staré město v těchto místech, kde s
zakončuje, má býti korunováno monumentální stavbou
at již druhu jakéhokoli, jen aby byla důstojným sou-
sedem Prašné brány.
Weiss
Maděra
Fiala
Stibral
Náhlovský
Praha
obecní dom
28
article
Po skončené debalě přistoupeno k hlasování
Návrh na stavbu obecního domu ná-
kladem 3 mill. korun přijat byl devíti
hlasy proti sedmi. Pro stavbu representačního
domu hlasovali pp. náměstek Seifert, cís. rada Jahn,
Portík, Weiss, Jirousek, Čupr, inž. Zvěřina, stav.r
Pasovský a dr. Frič; proti stavbě hlasovali pp Bu-
beníček, Brož, Fiala, Maděra, Novotný, Šindelá ř a
st. r. Vlček. Při hlasování nebyli přítomni pp. Mellan
a Náhlovský-
Projekt, takto většinou hlasů schválený, označen
je v řadě návrhů stavby písmenou „V“. Projekt tento
obsahuje v přízemí velké zasklenné obchodní skla-
diště, jež se dá přiřaditi k velkým krámům, v prvém
patře však má velký sál ve výměře 440 čtver. metrů
a kromě toho dva menší sály o 220 a 170 čtver.
V tomto projektu navrhují se samostalné vchodya
schodiště pro kavárnu a restauraci, čímž odpadá část
krámů v přízemí. Stavební náklad s přecho-
dem ku Prašné bráně a vedlejšími výdeji (vnitřní za-
řízení a plány) rozpočten na 3,000.000 korun. Výno
rozpočten: z krámů v přízemí a skladišť v souterainu
na 148.262 K, z kavárny v mezzaninu 31.740 K, z re-
staurace 19.120 K, z galeric nad obchodními míst-
nostmi 8830 K, výnos prvého patra 45.000 K, druhého
patra 16.000 K a III. patra 15.000 K, celkem rozpočten
výnos okrouhle na 284.000 K. Od tohoto výnosu
dlužno odpočítati equivalent na nábytek 12.000 K
dále 6% činžovní poplatek v obnosu 15.400 K, pak
15% srážka na udržování v obnosu 38.500 K, a čin-
ževní dnň 2625 % v obnosu 50.890 K.
V prvých 12 létech platilo by se:
na daních atd. . . . . . . . 82,821 K
212.816k
anuity . . . . . . . .
celkem . . . . . . . . . . 295 637
284.000
po odečtení výnosu . .
obnášel by doplatek ročně . . . 11.637
Doplatek tento v dalších 60 létech zvýšil by se
na 51.622 K ročně.
Seifert
Jahn
Portík
Weiss
Jirousek
Čupr
Ing
Zvěřina
Pasovský
doktor
Frič
Brož
Fiala
Maděra
Novotná
Šindelý
Vlček
Mellan
Náhlovský
29
article
Záležitost zastavení pozemku u Prašné brány
je v kruzích obecních starších velmi důkladně po-
suzována. Zřejmu jes to z té okolnosti, že největší
dva kluby obecních starších již včera večer sešly se
k mimořádným schůzím, aby otázku stavby represen-
tačního dornu posoudily. O 5. hod. odpol. sešli s
obecní starší strany národní a o hodinu později Klub
svobodomyslných obecních starších.
Ve schůzi staročeských obecních s tar-
ších rozvinula se obšírná rozprava, již hleděl oko-
řenit ob. st. p. dr. Al. Baštýř předložením nového
projektu použití pozemku u Prašné brány. Plán ten
znázorňoval na pozemku rozsáhlý rybník, kolem
něhož zřízeny byly arkády s lavičkami a lenoěkami
k odpočinutí obecenstva.
Proli stavbě represenlačního domu promluvil ob,
st. p. Urbánek.
Stavbu representačního domu vřele doporučeval
ob. st. p. Trnka. Ve stejném smyslu učinil prohlá-
šení m. r. p. dr. Ed. Baštýř r pro slavbu obec-
ního domu vyslovili se dále pp. cís. r. Jahn a slav.
rada P aso vský. Hlasování se nekonalo
doktor
Al
Baštýř
Urbánek
Trnka
Ed
Jahn