ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37c3a8f0-71f8-11dc-974a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, person 115, work 6, org 12
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 2. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 333.
4 article
Na rauní a odpol. Ilsty předplácí se v Praze v administraci na nšsle . 6 K — na ětvrt lela s dvoji denáškou na něste n ünt leta . . . . 7 K 50h ve sliakásh: 2 K so h na měale . Peštou rrí jela “ . . . . s dvejí zásilkou na něs nčtrrt leta . . . .1 K sok
Pešta Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 1. prosince. (Pův telg. »Nár. Listů«.) Poslední zprávy ozna- mují, že vojáci v Mandžursku trpí velice zimou. »Birž. Vědom.« oznamují z Vladi- vostoku, že chunehuzové obnovili řá- dění své. Vraždí ruské i čínské oby- vatele a plení domy. Z Petrohradu, 1. prosince. (C.-B.) [Zpráva úřadní.] Generál Kuropatki telegrafuje z 30. listopadu: Vojsko naše, kteréž pokračovalo ve stíhání nepřítele, z Cinchečenu ustupujícího, donutilo včer zadní voj jeho 10 km. jižně od Cinehečenu, aby vyklidil sou- těsku. Ztráty naše byly malé. V noei na dnešek i dnes nedostal jsem zpráv o žádných srážkách. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Kuropatki Petrohrad Vlad Cinehečen km
6 article „Bílé vrány“.
„Bílé vrány“. Případ německo-pokrokového poslance bar Offermanna zasluhuje, aby neupadl ve vřavě denních událostí a zmatků hned tak v za- pomenutí. Ne proto jen, že „bílé vrány“ jsou vždy zajímavou vzácností a rozumně spravedlivý Němec, mající odvahu dáti našemu stanovisku veřejně za pravdu, že je dnes v Rakousku věru pravzácně „bílou vránou“: Ale to leknutí a to fanatické rozzuření ostatních německých po- krokářův proti smělci, jest hodno našeho zapa matování. Div, že ho na místě neukamenovali A které to věty jeho řeči pány tak nesmírně po- dráždily a pohoršily? Německé listy uvádějí je výslovně. Poslanec Offermann, zástupce brněn- ské obchodní komory, opovážil se dne 30. listo- padu 1904 v poslanecké sněmovně rakouské pronésti toto kacířstvís „Doby, kdy mohl jeden národ nad druhým panovat, minuly. Všichni národové musejí se vespolek uznávati rovnocennými a s toho- t stanoviska musejí hledět sobě zajišťo- vatsvůj národní a osvětový rozvoj Nehodlají-li strany nastoupiti tuto cestu, pak musí se ze všech frakcí této sněmovny utvoři nová, stát udržující strana, která se ujme vy- rovnacího díla toho, po případě za veden zkušeného státníka. Tím by se vyhověle přáním všech stran, a na žádný způsob nebyl by při tom rozvoj žádné národnosti nikterak ohrožen.
Offermann Němec Rakousko
7 article
Byť se i naše německé děti v té či oné korunní zemi přiučily češtině, slovinčině, chorvatštině neb vlaštině, bude tím postavení Němcův právě tak málo ohroženo, jako tím, budou-li se slo- vanské děti vzdělávat ve svých mateřských ja- zyeích a budou-li se pro ně zřizovat i vysoké školy.“ — Hned za řeči své byl poslanec Offermann jízlivě vyrušován pp. Schückrem a Wolfem, když však domluvil, vyvstal moravský ústavák dr. Gross a před celou sněmovnou jménem klubu německých pokrokářův pro- hlásil, že baron Offermann nemluvil po smyslu klubu, jenž s jeho řečí naprosto nesouhlasí.
Němcův Offermann Schückr Wolf doktor Gross
8 article
Den na to měl být „kacíř“ z klubu vyloučen čemuž však předešel tím, že sám z něho vy- sloupil. Tím prozradili tito německo - ústaváčtí farizeové opět jednou drasticky pravé nitr svých farizejských duší až do jeho dna, kdežje až černo starou záští proti všemu slovanskému. zatím co hrdla jejich lhou o „ochotě ku po- clivému vyrovnání a smíru“ s námi v Čechách i na Moravě. — Pánové se honosívají svou věrností k ústavě prosincové, kterou byli sami zdělali. Nuže, vše, co mluvil včera baron Offermann, není přece pranic jiného, než co sami byli do té ústav vložili jako základní její kámen: než co obsahuje, stanoví proslulý článek její 19.o všeobecných právech státních občanů rakou- ských. Či tam neprohlásili dne 21. prosince 1867 slavně a výslovně, že všichni ná- rední kmenové státu rakouského jsou rovno- právni, a že každý z nich má nedotknu- telné právo na šetření a rozvoj své národ nosti a jazyka svého. Tím přece zavrhl každoukoliv hegemonii jednoho národa nad dru hými, tím přece zatratili všechno nadpráví kte- réhokoliv kmene a jazyka národního, jako hřích proti ústavnosti a proti přirozenému nedotknu- telnému, tedy posvátnému právu národův na úplně svobodný vývoj celé své národnosti a svého jazyka národního. Či nestanovili tehda, v druhém odstavc zmíněného XIX. článku základního zákona, že „Rovnoprávnost všech zemských jazyků ve škole, v úřadě a ve veřejném ži votě státem se uzná vá? A dnes brojí a zuří proti tomu jako posedl a raději by celou říši nechali záhubě propad- pouti, nežli by dopřáli slušně většině její slovan- ských národův a zejmena našemu historickému. tak pokročilému a uvědomělému národu, rov ného práva češtiny v úřadech státních.
Pánová Offermann Čechy Morava
9 article
Te kráte ustanovili v 3. odslavci téhož zá- kladního zákona státního sami výslovně:že »v zemích, osídlených více národními kmeny. mají býti veřejná učiliště tak za- řizena, aby každému z těchto kmenů národ- ních dostalo se potřebných prostředk ke vzděláni v jazyku svém, aniž by byl nucen učiti se druhému jazyku zemskému. A dnes titíž farizejci a zákonníci strhují zuřivý povyk, když pro národní český a polský kmen ve Slezsku vláda zřídí i jen pouhé parallelní třídy při dvou německých učitelských ústavech, poněvadž nebylo by tam jinak učitelů ani pr obecné školy slovanské většiny.
10 article
Dnes titíž gentlemani tleskaji pochvalu inšpruckým zfanatisovaným rabiatům německým, že rozkotali Vlachům budovu jejich právnické fakulty na předměstí hlavního města země, v níž Vlachové tvoři téměř polovinu jejího obyvatelstva. Dnes titíž poctivci na krev brojí proti zřízení české universíty pro národ náš v hlavním městě Moravy, kde lid náš od věků sídlí a tvoři většínu 63 proc. proti 37 procentům živlu německo-židovského. Krutá to pro ně věru ironie osudu, že zrovna ze středu této země moravské a z nej- vlastnějšího lůna jejich panůjící koterie, v ni vy- vstal — »kacíř«, který na ně zavolal: »Do- stojte příkazu své vlastní ústavy, zachovávejte a plňte přikázání je- jlch základních zákonů — tak jen vrátíte mír této říši a zachraníte ohroženou pospolitou svobodu ná- rodůl« Věříme, že německo-pokrokářským farizeům bylo hrozně nepříjemno při slovech těch, že je bodala a pálila jako vlastní hříchy, ale že budou tak neprozřetelnými a prozradí svůj nezřízený vztek na roveň všeněmeckému fanatiku Wolfov toho se od jich prohnanosti nebylo lze naditi, Ten Grossův protest a to zlostné anathema jejich ve včerejší klubovní schůzi proti míru- milovnému jedizi, jejž odháněli od sebe jako prašivou ovci: strhuje jim škrabošku jejich licoměrnictví tak dokonale, že doufáme, že na- šinci nepůjdou jim více na tu »komedii« brněnských sněmovních smiřovaček. Však zají- mavo jest, že ta »bílá vrána« mezi Němci není v poslední době zjevem — ojedinělým.
Vlach Krutá Grossův Němec Morava
11 article
Minulé soboty 27. listopadu konána v Tepli- cích hojně navštívená schůze tamějšího „Ně- meckého Vereinu“, na které mluvili dva ně- mecko-pokrokovi poslanci, pověstný prof. Bach- mann a dr. Hackel. Kdežto první jakožto pů- vodce svévolné a ničemné obstrukce Němcův na sněmu českém, ulevoval dále své fanatické duši výhrůžkou, že prý Němci zdejší nepřesta- nou mařit sněmování české ani pak, kdybychom my na říšské radě ustali s obstrukcí svou... soudruh jeho, německý poslanec zem- ský dr. Hackel mluvil zcela jinak. Končil dle „Prager Tagblattu“ řeč svou těmito slovy: »Národové Rakouska by měli poznat, že nemáme žádné konstituce, že u nás panuje holý absolutism. Zejmen Němci a Češi měli by konečn s polu uzavříti mír, oddálivše od sebe těch falešných přátel, kteří smíru obou těchto svobodymilovných ná- rodů si nepřejí, nýbrž všemožně jim překážeti hledí, poněvadž jim jen po tak dlouho pšenka kvete, pokud se Němci a Češi vespolně potírají. Upřímně, poctivěa slavně měli bychom sobě na vzá- jem zaručit plnou, nezkrácenou rovnoprávnost«. — Ovšem, opět jen pouhá »bílá vrána« mezi Němci zdejšími, ale přece jen dokladem nadějným, že pravda právo naše pronikají konečně i v ohražený jieh tábor nezdolnou silou svou
Bach doktor Hackel Němcův Němec Prager Čech Tepli Rakousko mecký Verein
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. prosince. (Reforma mo- ravského sněmovního volebního řádu.) Dle „N. Fr. Pr.“ Götzův návrh na změnu moravského sněmovního volebního řádu, přednesený v poslední schůzi užšího výboru smiřovacího a přijatý stranami ad referendum, rozmnožuje počet sněmovních poslanců ze 100 na 151. Z nich mají míti velkostatkáři 30 hlasů, biskupové a rektorové po dvou hlasech viril- ních, obchodní komory 6 mandátů, kurie měst 43, venkovské obce 54 a všeobecná kurie 14 mandátů. Pro velkostatky a obchodní komory má se stanoviti zastoupení poměrné, v ostat- ních kuriích má se voliti dle národních skupin tak, že při vyložení volebních listin každý volič ohlásí, ke které národnosti se hlást. Dle předběžných výpočtů měli by dle takto upraveného volebního řádu ve velkostatku Če- chové (feudálové) 11, ústavověrní 19 mandátů, z vírilistů byli by 3 Čechové a 1 Němec, v ob- chodních komorách byli by voleni 2 Čechové 4 Němci, v městech 21 Čechů a 22 Němců, ve venkovských obcích 40 Čechů a 14 Němců a ve všeobecné voličské kurii 10 Čechů a 4 Němci, tak že by bylo na sněmu celkem 87 Čechůa feudálů a 64 Němců. V Praze, 1. prosince. (Potvrzený zem- ský zákon.) Osnova zákona, jímž se zavádí ve Slezsku zemská daň z piva (1.70 K z 1 hl), byla císařem dne 25. m. m. schválena.
Götzův Čecho Němec Praha Francie 1 Němce všeobecný voličský kurie
13 article
V Praze, 1. prosince. (Zprávy z Uher.) Hr. Tisza podnikl dnes ohlášený již výle do Rábu. Na cestě byl hlučně vítán v Ko- márně, kde ho tamní liberální strana očeká- vala na nádraží. Na vítací řeč hr. Tisza odvětil, že bude ze všech sil i dále konati svou povin- nost. Úspěch závisí od toho, procitne-li v elitní uherské společnosti, která v Uhrách něco může ztratiti, vědomí toho nebozpečí, které zemi ohro- žuje a poskytne-li mu s mužnou energií své pod- pory. V Rábu, kamž hr. Tisza přijel v 10 hod. dopol., bylo také hlučné vítání na nádraží, ale v ně mísily se už výkřiky „Abcug Tisza!“ hvízdání, vycházející prý (dle úřadní zprávy) ze skupiny nádenníků a nedospělých chasníků. Z nádraží hr. Tisza jel do biskupského paláce; v ulicích, jimiž jel, bylo však proti němu hlučně demonstrováno, tak že se plašily i koně v některých povozech. Okno kočáru, v němž jel Tisza, bylo deštníkem proraženo. Zástup táhl pak k budově Lloydu, v níž se konala schůze, a když tam při- jížděl Tisza, voláno na něho opět „Abeug!“ V lloydové budově rozbito několik oken. Poně- vadž výtržnosti se množily, povoláno na pomo vojsko, které zjednalo pořádek. Četné osoby hlavně průmyslníci a mladíci, byly zatčeny.
Tisza Lloyd Praha Uhry Hradec Rába ko Tisza Abcug Tisza
14 article
Hr. Jul. Andrássy mluvil v terebeš ském volebním okrese, jejž zastupuje jeho brat hr. Theod. Andrássy a vysvětloval, jakým způ- sobem by se jednací řád dal opraviti po dobrém Měl se vypracovati návrh jednacího řádu, ne- rušící svobodu slova a pak s ostatními stranami vyjednávati, aby daly k němu svůj souhlas. Kdyby se pokus zdařil, nastal by thned pořádek. Kdyby se nezdařil aneb kdyby proti němu vznikla obstrukce, vláda se měla odvolati k vo- ličům. Nevěřím, pravil hr. Andrássy dále, že by ona stráž, která prý bude nyní poslána do sněmovny, dovedla svými svaly rozřešiti sple- titou situaci. Rečník na konec prohlásil, že se nevyhne zápasu. Váží si ministerského předsedy ale jde-li o konání povinnosti, v ničem mu ne- Hr. Appanyi sděluje v dopise do „Budap. Hirlapu“, že opposice pro případ. kdyby se Danielův jednací řád prováděl násilně. bude hledati ochranu u nejvyššího soudu. V opposičních kruzích se udržuje pověsť, že nové zasedání uherského sněmu bude zahájeno 9. prosince a hned téhož dne, jakmile se sněmovna ustaví, bude pod ochranou parla- mentní stráže odhlasován zatímný rozpočet, na- čež bude zasedání královským reskriptem od- ročeno. V lednu bude sněm opětně svolán, aby za podobných okolností odhlasoval branecké předlohy a přijal nový jednací řád, načež má býti sněmovna rozpuštěna. „N. P.
Jula Andrássy Danielův Hradec
15 article
Journ.“, zaznamenávající tyto pověsti, dodává, že jsou to pouhé kombinace, ježto hr. Tisza svých plánů nikomu nesdělul. Z Lublaně, 30. listopadu. (Celjske okresní zastupitelstvo rozpuště- no.) Letos se konaly nové volby do celjského okresního zastupitelstva. Poněvadž bylo pře- dem zjevno, že Slovinci budou míti v zastupitel- stvě opět většinu, usmyslilo si obecní zastupi- telstvo města Celje a městečka Vojniku, že volbu do zastupitelstva nevykonají a tím zmaří usla- vení nového zastupitelstva a volbu výboru. Plán ten se jim zdařil. Po marných pokusech, přimět Celji a Vojnik, aby provedly volbu, bylo zvolené již zastupitelstvo rozpuštěno a správa okresních věcí svěřena okresnímu komisaři Lehmannovi. jenž dá provésti nové volby. Z Pešti, 29. listopadu. (Proti osnově no véhoškolního zákona) konána v Petrovci dn 28. t. m. společná prolestní schůze Srbů a Slováků. Ve schůzi přijata resoluce, v níž se Srbové i Slovác ohražují proli obžalobě, že hájí svatost svého jazyka a nechtějí se dáti pomaďařit. Taková obrana jes svatou povinností každého uvědomělého národa. Ber- zeviczův návrh školního zákona se odmítá a žád se, aby byl připraven nový zákon, jenž dbá základnícl zákonů státních a nepříčí se právům národností ne maďarských
Lehmann Srba Slovák Lublaň Celje Vojnika Pešť Tisza
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 1. prosince.
Praha
19 article
Porada ruských zemstev. »Berliner Tageblatt« uveřejňuje doslovné znění resoluce, již po třídenních poradách přijal soukromý sjezd ruských zemstev. Resoluce vy- chází z toho stanoviska, že je třeba zavěsti jednotu mezi vládou a národem, již překáž byrokracie, která se staví mezi vládu a národ. Dále je třeba zaručiti nedotknutelnost osoby, svobodu svědomí, tisku, shromažďovací a spol- čovací, a osobní rovnoprávnost všech státních občanů. Je třeba sedláka znova osvoboditi. zbaviti jej poručnictví politických úřadů. Zem- stva mají býti zreorganisována tak, aby všecky vrstvy obyvatelstva měly přístup ku práci v nich. aby velká, gubernská zemstva měla právo zřito- vati malá, drobná a rozděliti se s nimi o práci aby do oboru zemské i městské samosprávy patřila všechna odvětví místných potřeb; aby jejich činnosti zabezpečena byla neodvislost Konečně je třeba zříditi »ze svobodné volby občanstva« vyšlý sbor, který by kontroloval státní rozpočet. To vše je zajisté velmi krásné, mnohem krásnější, než praktická skutečnost ve stá- tech s nejsvobodnější ústavou. (Jak známo, po- rada zemstev se tomuto slovu vyhnula.) Nie- méně bude nutno dáti také národu možnost, aby se vyslovil o těchto reformách, jejichž návrhu otcem je vysoká šlechta.
Berliner Tageblatt
20 article
Odluka státu od církve ve Francii. Sněmovní komise přijala čl. 1. a 2. vládní předlohy. Čl. 1. ustanovuje, že, počínaje 1. lednem, který následovati bude po vyhlášení zákona, zrušují se všechny výdaje z veřejných fondů státních, departementních obecních, věnované dosud k vydržování nábo- ženských kultů, pro subvence, služné a vůbec požadavky církevních funkcionářů. Čl. 2. zaru- čuje různým církvím bezplatné užívání budov. jim vykázaných, ještě na dobu 2 let po vyhlá- šení zákona; po uplynutí této doby přestává bezplatné používání kathedrál, kostelů, kapli, seminářů, biskupských paláců, farních budov synagog. Přijetí těchto dvou článků dlužno považovati za odhlasování odluky státu od církve komisl.
Francie biskupský palác
21 article
Anglický tisk o interviewu hr. Bülowa. Roseberyova »Daily Chroniclee mluví o interviewu přátelsky sice, ale dosti chladně a klade na to důraz, aby se vůč Německu zachovávala nejvě t š o stražitost. Několik listů Německu nepřá- telských píše, že Bülowova slova by byla krásná, jen kdyby se jim mohlo věřit! Rozhodně popírají úmysl zahájiti útočnou válku proti Ně- mecku, ale požadují největší opatr- nost. Velká většina listů interview vů- bec ignorovala. Jak veliká nedůvěra jest v Angli vůči Německu, o tom svědčí ukázka soukromého projevu »Morning Postu«. Volá se v něm »Britové, mějte se na pozoru! Buben admirála Dracka zase víří, pamatujte, že jste jeho syny. Vzhůru! Nebezpečí je značné! Byli jste ude- řeni v tvář a zdeptáni k zemi. Není vámt ještě výstrahou před tím, co budoucnost při- nese? Německé loďstvo je připraveno, jen se vrhnout na nás. Jeho spojenci, Rusové, plují ve všech mořích a lapají nám parníky. Vaše loďstvo stačí zachránit vlast, ale ne Indii. Ru- sové nedostanou se na vaši hranici dříve než za tři měsíce. Připravte se, 70.000 mužů a kde které moderní dělo postavte do boje a opatřete tisíce jiných. Nevěřte snílkům a tlachalům Tisíciletá říše jest ještě daleko. Hněte se ! Jed- nejte a zanechte váhání, nebo bude vet po říšie Volba předsedniciva v italské sněmovně. Za četné návštěvy galerií a hustě obsaze ného domu vykonala nová italská sněmovna včera volbu předsednictva. Zvolen byl vládní kandidát Marcora (radikál) 292 hlasy. 29 hlasů obdržel socialistický poslanec Costa, dosavadní předseda Bioncheri a poslanec Fortis obdržel po jednom hlasu. Ústavní opposice odevzdala 113 prázdných lístků. Výsledek volby byl levým středem a levici uvítán živou pochvalou.
Bülow Bülowův Brito Drack Rus Marcora Costa Bioncheri Německo Angl Bubno Indie Zvolen Daily Chroniclee Fortis
22 article
Angličané o Afganistanu. »Standard« přináší dlouhý článeko britské výpravě do Afganistanu, jejíž příchod do Kabulu čeká se 10. t. m. List netají se tím, že výpravě přičítá se velká důle- žitost. Všeobecným jejím úkolem jest, dosa- vadní dohodu mezi Indií a Afganistanem »po- sílit a zdůraznit«. Naznačuje se, že Anglie jest ochotna učiniti svůj slib, zaručující pomoc proti Rusům, nezávislejším od mnohých dosavadních podminek, jestliže emir umožní zřízení všeli- kých železnic a telegrafických spojení. Anglie požádá za dovolení, aby směla míti britské zá- stupce v Kabulu a Heratu a chce na vzájem uvážiti starý požadavek Afganců po přímém za- stoupení v Londýně. »Standard« připouští, že poměr Anglie k Afganistanu je od roku 1885 neuspokojivý, ale dokazuje, že »srdečn a praktická dohoda s emirem nikdy nebyla nut- nější než dnes.« Slovem Anglie používajíe upoutání ruských sil na dálném Východě, vzta- huje chapadla svá mimo k Persii a k Tibetu již také až k Heratu! Ale zrovna odlamtud může ji stihnouti překvapení nejnemilejši! Skandinavští poslanci v Paříži. Návštěva skandinavských poslanců v Paříži zavdala podnět k mnohým manifestacím pro přátelství národa francouzského a Skandinaveů i pro mír. President republiky Emile Loubet přijal delegáty parlamentu dánského, norskéh a švédského dne 27. listopadu, kteří mu byl představeni dánským vyslancem Ruenthowem a švédským vyslancem Ackermannem. Jménem delegace dánské pan Frys, jménem švédské pan Canalli a jménem norské pan Trebensen děkoval presidentovi za jeho vlídné uvítání a velebil myšlenku míru.
Angličan Rus Afghánec Loubet Ruenthow Ackermann Frys Canalli Trebensen Afghánistán Indie Anglie Londýn Persie Paříž
23 article
President Loubet odpověděl velmi srdečnou řečí, v níž se zmínil o přátelských stycích Franci se Skandinavci. Vzpoměl na svou cestu do Dán- ska a na krále Kristiana, jenž tak důstojně sv zemi vládne. Dále se zminil president o návště- vách krále Oskara švédského v Paříži, svědčících o jeho hluboké náklonnosti k Francii. Presidení doufá, že návštěva skandinavských poslanců při spěje k posilnění hnutí pro všeobecný mír a mezi národní rozhodčí soudy. Náslodoval lunch v slav nostní síni presidentského paláce a tu poznovu promluvil Loubet, jenž připil králi Kristianov a králi Oskarovi a parlamentům Švédska, Norsk a Dánska, jakož i damám skandinavských dele- gátův. Tón přípitku byl velmi vřelý. Jménem hostů odpověděl nadšeným přípitkem Loubetovi a velkosti Francie vyslanec Ackermann. Potom odebrali se delegáti do paláce luxem- bourgského, kde je přijal president senátu pan Falliěres. President senátu oslovil skandinávské po- slance delší řečí, v níž projevil sympatie pro myšlenku mezinárodní dohody o arbitraže sliboval, že Francie jako při všech slibech svo- body, pokroku a osvěty bude co nejhorlivěji spolupůsobiti. Vilal srdečně hosty přicházejíeí ze země milující Francii a projevil naději,ž jejich návštěva v Paříži nebude bez užitku pro věc míru a lidstva. Ze senátu odjeli delegáti do sněmovny, kde je přijal a oslovil president Brisson. Jménem hostů odvětil p. Staaff, jenž pozdravil Brissona jako presidenta sněmu, jenž má největší vliv na pokrok lidstva a rozvoj myšlenky míru. »Sníme o době«, pravil p. Staaff, »kdy všichni národové evropští budou seskupeni a kdy bude Parlament spojených států evropských«. Velké sny! Ale dříve se musí splnit sny a tužby národů potlačených, bojujících o právo a volnost svého bytí a své řečil
Loubet Franek Skandinavec Kristian Oskar Kristianov Ackermann Falliěres Brisson Staaff Dánsko Paříž Francie Švédsko senát luxbourgský
24 article Stavba representačního domu u Prašné brány usnesena.
Stavba representačního domu u Prašné brány usnesena. Definitivní rozhodnutí o tom, co vlastně m býti postaveno na pozemku bývalé kadetní školyu Prašné brány, zda representační dům. aneb divadlo či jiná budova, stane se již v nejbližších dnech. Třem instancemi musí tato záležitost projíti, takže o po- drobné a důkladné její probrání zajisté náležitěj postaráno. A sice v komisi, v radě městské a ve sboru obecních starších. Včera stalo se rozhodnut v instanci prvé, ve společné komisi finanční a tech nické, k níž se přidružili také členové dozorstva. na stavbou obecního domu- V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8h vdpolednl . . . . zs ž k Ve flialkích na vankovi- ranní číslo, . . . . odpolední. Inseráty plaší se hotov ě napřed. Předplacení a inserty přijímá pdnini- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházají se též redakee, tiskárna n ezpedice „Národnich Listů“ Bakeplsy so novracejí
reprezentační dům . aneb divadlo obecní dom
25 article
Schůze konala se v primátorské síni na slaro- městské radnici a předsedal jí v nepřílomnosti sta- rosty první náměstek p. dr. Karel Groš. Přítomni byli pp. náměstek Seilert, městští radní Čupr, Brož Portík, Weiss, stav. rada Vlček, Jirousek; obecní starší dr. Frič, cís rada Jahn, Mellan, Náhlovský, Ma- děra, Novotný, Šindelář, Bubeniček, Fiala, Zvěřina a Pasovský. Dále znalci pp. vládní rada Schulz, ře- ditel Slibral a arch. Roštlapil, jakož i projektanti pp. arch. Balšánek a arch. Polivka.
doktor Groš Čupr Brož Portík Weiss Frič Jahn Mellan Náhlovský ma Novotná Bubeniček Fiala Zvěřina Schulz Roštlapil Balšánek
26 article
Starostův náměstek p. dr. Groš poukázal po zahájení rokování k tomu, že dnešní schůzi sluší považovati za pokračování schůze téže komise, před třemi týdny konané, ve které již bylo schváleno, aby radě městské a zboru obecních starších předložen byl návrh, aby na obecním pozemku u Prašné brány postaven byl obecní dům. Nutnost, svolati ještě schůzi novou, vzníkla tím, že projekl doznal podstatné změny. Po rozkladu Měšťanské besedy pražské, jež si stěžovala, že v posledním projektu není obsažen velký sál, byly plány předělány a navržena velká dvorana ve výměře 440 čtver. metrů. Tím ovšem změnila se i výnosnost obecního domu, neboť dříve její výše byla stanovena obnosem 294.000 K a nyní klesla na 284.000 K, tedy o 10.000 K méně. Před- kládá proto předseda záležitost k nové úvaze a no- vému usnesení Mag. rada p. Hrnčíř přednesl vývin celé otázky od minulé schůze, jakož i všechna podání, v téte věci podaná, načež ujal se slova ob. st. pan Šindel ář, který dovozoval, že rozpočet stavební, na tři milliony korun stanovený, jistě bude značně překročen a že by bylo správno, počílati aspoň s dvojnásobnou sus mou. Míní dále, že také Měšťanská beseda nebude správně platit ujednané nájemné 30.000 K * bude potom žádati slevy. Vůbec jest dle názoru řečníka stavba obecního domu luxus, jaký si Praha nemůže dovoliti. Stavbu obecního domu při nynějším stavu obecních financí nazývá řečník furiantstvím.
doktor Groš Mag Hrnčíř Šindel Praha obecní dom obecní dom luxus
27 article
Tomuto řečníku odpověděli pp. Pertík, Ji- rousek a m. r. Weiss, kteří ze přimlouvali za stavbu representačního domu, dokazujíce, že tento podnik téměr ničím nezalíží obecní rozpočet a že pozemek bude časem stoupati v ceně. Další pochybnosti o výnosnosti obecního domu projevili pp. Maděra a Fiala, již vytkli, že stavba representačního domu nesouhlasí s úkolem obce a že budoucnost ve příčině pronájmu hostince a krámů přinese mnohá zklamání. Radí k opatrnosti a k úvaze, zda by nebylo lépe, postaviti u Prašné brány divado. Pro stavbu representačního domu vyslovili z dále pp. ředitel Stibral, ob. st. Náhlovský. Prvý poutavě dovozoval, že bylo povinností obce po- zemek zakoupiti a že by bylo krokem do tmy, kdyby se prostě zamítla stavba obecního domu, když by zá- roveň nebyl učiněn přijatelný návrh o zaslavení tohoto pozemku, jenž ce do krásy, polohy i historického vý- znamu nemá v Praze sobě rovného Pan ob. st. Náhlovský mínil, že je předovšíme nutno, aby pozemek tento zůstal v rukou českých a pravil, že Staré město v těchto místech, kde s zakončuje, má býti korunováno monumentální stavbou at již druhu jakéhokoli, jen aby byla důstojným sou- sedem Prašné brány.
Weiss Maděra Fiala Stibral Náhlovský Praha obecní dom
28 article
Po skončené debalě přistoupeno k hlasování Návrh na stavbu obecního domu ná- kladem 3 mill. korun přijat byl devíti hlasy proti sedmi. Pro stavbu representačního domu hlasovali pp. náměstek Seifert, cís. rada Jahn, Portík, Weiss, Jirousek, Čupr, inž. Zvěřina, stav.r Pasovský a dr. Frič; proti stavbě hlasovali pp Bu- beníček, Brož, Fiala, Maděra, Novotný, Šindelá ř a st. r. Vlček. Při hlasování nebyli přítomni pp. Mellan a Náhlovský- Projekt, takto většinou hlasů schválený, označen je v řadě návrhů stavby písmenou „V“. Projekt tento obsahuje v přízemí velké zasklenné obchodní skla- diště, jež se dá přiřaditi k velkým krámům, v prvém patře však má velký sál ve výměře 440 čtver. metrů a kromě toho dva menší sály o 220 a 170 čtver. V tomto projektu navrhují se samostalné vchodya schodiště pro kavárnu a restauraci, čímž odpadá část krámů v přízemí. Stavební náklad s přecho- dem ku Prašné bráně a vedlejšími výdeji (vnitřní za- řízení a plány) rozpočten na 3,000.000 korun. Výno rozpočten: z krámů v přízemí a skladišť v souterainu na 148.262 K, z kavárny v mezzaninu 31.740 K, z re- staurace 19.120 K, z galeric nad obchodními míst- nostmi 8830 K, výnos prvého patra 45.000 K, druhého patra 16.000 K a III. patra 15.000 K, celkem rozpočten výnos okrouhle na 284.000 K. Od tohoto výnosu dlužno odpočítati equivalent na nábytek 12.000 K dále 6% činžovní poplatek v obnosu 15.400 K, pak 15% srážka na udržování v obnosu 38.500 K, a čin- ževní dnň 2625 % v obnosu 50.890 K. V prvých 12 létech platilo by se: na daních atd. . . . . . . . 82,821 K 212.816k anuity . . . . . . . . celkem . . . . . . . . . . 295 637 284.000 po odečtení výnosu . . obnášel by doplatek ročně . . . 11.637 Doplatek tento v dalších 60 létech zvýšil by se na 51.622 K ročně.
Seifert Jahn Portík Weiss Jirousek Čupr Ing Zvěřina Pasovský doktor Frič Brož Fiala Maděra Novotná Šindelý Vlček Mellan Náhlovský
29 article
Záležitost zastavení pozemku u Prašné brány je v kruzích obecních starších velmi důkladně po- suzována. Zřejmu jes to z té okolnosti, že největší dva kluby obecních starších již včera večer sešly se k mimořádným schůzím, aby otázku stavby represen- tačního dornu posoudily. O 5. hod. odpol. sešli s obecní starší strany národní a o hodinu později Klub svobodomyslných obecních starších. Ve schůzi staročeských obecních s tar- ších rozvinula se obšírná rozprava, již hleděl oko- řenit ob. st. p. dr. Al. Baštýř předložením nového projektu použití pozemku u Prašné brány. Plán ten znázorňoval na pozemku rozsáhlý rybník, kolem něhož zřízeny byly arkády s lavičkami a lenoěkami k odpočinutí obecenstva. Proli stavbě represenlačního domu promluvil ob, st. p. Urbánek. Stavbu representačního domu vřele doporučeval ob. st. p. Trnka. Ve stejném smyslu učinil prohlá- šení m. r. p. dr. Ed. Baštýř r pro slavbu obec- ního domu vyslovili se dále pp. cís. r. Jahn a slav. rada P aso vský. Hlasování se nekonalo
doktor Al Baštýř Urbánek Trnka Ed Jahn