1
masthead
10. března 1908. Číslo 69.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
ské politiky je provedení důkazu, že v Čechách nen
německého uzavřeného území, že tedy Němci nemo-
hou činiti nárok na německou správu, na německo
úřady a srudy a na němocké úřadníky ve svěn
území.
Tu pražský Němec úmyslně uvádí svě řišské sou
kucnovce ve dvojí omyl, jednak jim zatajuje platno
zákonně předpisy o rovnoprávnosti, se kterou jak
koli národnostně uzřeně území je neslučitelno, dhle
jim zatajuje existenci čes. menšin, jichž práva, tak
jazyková, po zákoně nejsou menši nežli táž práva
většin. Dr. R. S. obelhává čtenáře berlinského listu
dále vědomou nepravdou, že prý my, majíce pro po-
jmy „bohmisch“ a „ischechisch“ jediné pouze slove
„český“, umežňujeme tím způsobem šalbu, označo-
vati jako české (ischechisch) vše, co se vztahuje na
zeměpisný pojem Čech (Böhmen), a že česká politik
se snaží proměniti Čechy (Bölimen) v Čěchii (Tsche-
chien) a k vůli tomu ryze německé jazykové území
přetvořiti ve smíšeně. S toheto hlediska dlužno p
posuzovali požadavek „zdánlivě oprávněný“, že Čecl
má nárok, dojíti v celé zemí u všech úřadů svého prá
va jazykem českým. Nejnovější jazykové spory v ze
mi jsou prý pouze zjevy podkopné práce české po
litické agitace, kterou má německé území býti pode
mleto a do německé državy býti proražen průlom
Ze tu dr. R. S. prostě odkopl platné právo jazykové
Němec
doktor
Čecho
Čechy
Čěchia
5
article
Němci v říši patrně nevědí, jako jim asi není známu
že ryže německého území vlastně v království českén
až na nopatrné proužky obyvalelstva vůbec není, an
že „uzavřené územi“ a „německá država“ nejsou vo
bec právní pojmy, nýbrž pouze politická hesla Něm
ců. Horlivost pana dra. R. S. v šalbě, nám Čechůn
vytýkaná, nezaslavila se ani u jazykových nálezo
nejvyššího soudu, české právo jazykové znova potvr
divších. Dle dra. R. S. podléhá prý nejvyšší sou
vlivům dočasných politických proudů a proto rozho-
duje jednou tak, podruhé onak, čímž jen rozmnožuje
jazykový chaos v zemi české. Skompromitovav lakt-
tváří v tvář cizině nejvyšší soudnictví říše habsbuir-
ské, které přece je po většině v rukou německých
vypravuje dr. R. S. říšským Němcům o česko-něme-
cké otázce úřadnické; české úřadníky popisuje jak
vlastní výbojný sbor Čechů v jejich zápase prol
Němcům. Tato vlastnost českého úřadnictva je pre
tím prokázána, že české úřadnictvo na vlastní pěsí.
byť i na poukaz, dle návodu a za ochrany českých
kruhů politických zavedlo češtinu u všech úřadů ve
vnitřní službě a to ve větším prý rozsahu, nežli ji
stanovila jazyková nařízení hr. Badena. To prý je
vyložená nezákonnost, tvrdi dr. R. S., který ím plat-
né předpisy zákonné tak překrucuje, až tvrdí, že po
zákoně pouze němčina je vnitřním úřadním jazykem
při úřadech státních. Všechny námitky a stižnosti
Němec
vytýkaný
doktor
Čecho
Baden
Německo
6
article
Němců proti této české národní propagandě úřadni-
ctva byly bezvýsledny, žaluje dr. R. S.; vládo pozírá
na m mlčky a připouští, aby se česká úřadní řeč
dostala až k ministerstvům. Po aféře chebské a všech
estatních podobných odvážil se dr. R. So dále napsali
že prý německý úřadník, který se opřen o zákon
vzpírá nezákonnému užívání češtiny a je vytýká
zůstane vždy v neprávu a nemá podpory na nejvyš-
ších místech. Výsledkem takových poměrů je pr
bezmezná zpupnost a zřejmě nostavení se úladníko
českých, hluboké rozladění a rozhořčení úřadníků
německých a zároveň vttáta víry v autoritu státu
V souvislost s tímlo zjevem, který ovšem dle pravdy
a skutečnosti vyvolali Němci a vídeňské vlády, uvádi
dr. R. S. jednojazyěné nápisy na elektrických dra-
hách král, hl. města Prahy, ač zákon předpisuje dvou-
jazyčné. Jaké nápisy mají na př. Němci v Liberci
ovšem p. dr. R. S. svým soukmenovcům v říši kázně
a dobrých mravů chytrácky zamlčel. — Zajímave
je, jak jim vykládá jmenování ssudcovského úřad
nictva. „Kdyby jmenování se dělo — praví dr. RR.e
doslovně — dle soudcovského statusu pro korunní
zemi českou zavedeného, byli by pro uprázdněnáv
posledni době soudcovská mista také v územi ně-
meckém musili čměř výlučně býti jmenováni Če-
chové. Ale nebylo prý lze opominouti požadavel
věmecký, dle něhož mají pro německé území být
zmenování úládníci němečtí a tak musilo beze sku-
tečně potřeby býti povýšeno jednou na 70. podruh
na 50 českých úřadníků, kleři ve stafusu zavíral
Němec
doktor
R so
jednojazyěný
Praha
Liberec
RR
7
article
Němcům cestu, aby Němci dostali potřebný poče
úřadníků německých. Prolo prý je třeba rozděliti sla
tus v český a v německý — Historie několikeréh
jmenování soudcovského úřadnictva v královslví če-
ském je dsud v dobré paměti, i je zjevno, jak p. dr
R. S. i tu klame své čtenáře. Při tom však politicky
cenné je jeho přímě doznání, že vláda provedla jme
nování tak, jako se skutečně stalo, jen proto, aby
vyhověla sobeckému heslu německému: do něme-
clého kraje smí přijíti pouze německý úřadník Ao
čerkém stenovisku k této olázce neuměl dr. RR. S. na
psati do Berlína nic lepšího nežli nízkou kalumnii.
že všecken chaos, jak se po naší zemi rozestřel, je
Čechům vhod, my že jsme mu rádi, poněvadž se v
něm lépe dá loviti a vláda prý se neodvažuje, ukon
čili nynější zmatky a v Čechách poměry správně
uspořádali. — Že v tomto případě by chebšti soudco-
vě a všickni oslatní, kteří je nyní napodobují, pra-
špalně pochodili, toho se p dr. R. S. neleká, ač jako
znalec poměrů nemůže nevěděti, že chaos v soudním
úladování pe stránce jazykové zůmyslně vyvolali a
udržují Němci. Celá citovaná slať je novým dokla-
dem jak si Němci počínaji při informační práci, ci-
zině dodávaně Prostě ji klamou a šálí a tolo nectné
řemeslo se jim daří, poněvadž se jim za hranicemi
dosud věří. Píislušným kruhům českým právě prole
přímá národní povinnost káže, aby našly cesly, p
kterých bude možno vyvraceti nepravdy a lži, jež o
národě po neinformované a skutečných poměrů ne-
znalé ciaině šiří nemravná lživost německého ná
silnictví.
Němec
Čecho
doktor
Berlín
Čechy
RR
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ze zevrubnějších německých referáti
o nedělním chebském protestu. Němoů prot
rovnoprávnosti jazyků u soudů vychází. na jevo
leckterá zajímavá podrobnost: Dr. Karg, měst-
ský radní v Chebu a mohle by se řící pověřený
plnomocněnce Chebska u vlády vídeňské, pro
hlásil ve svě řeči myšlenku býv. něm. ministra
krajana, že by kdy s Čechy bylo možno doroz-
umée! při dobré vůli a svobodném rozhodnut
za „jednoduše směšnou“. Když se chebská depu
tace ve Vídni při své prosincové návštěvě obri
tila na Excellenci Prade — vypravuje Karg
a žádala za nejůsilnější podporu chebských přá-
ní, obdržela od Pradea odpověď: „Inu, pánové
tu se nedá nic už dělat. Dnes dojde k odpověd
na niterpelaci. Předseda ministerstva to Čechům
slíbil. Nic se nedá dělat! Jazyková naří
zeni se vžila, více než dvacetlet s
česky úřaduje. Moje mínění jest, že se
proti Stremayrovým jazykovým nařizením měl.
provozovat r. 1880 taková bouře, jako r. 1897
Čecho
Stremayrův
Cheb
Chebsko
Čechy
Vídeň
9
article
To se však nestalo, dnes už se nedá tedy nie
dělat.“ „Naši duševní skličenost po této rez
mluvě — pravil dr. Karg — můžete si předsta
víti. Odvrátili jsme se od pana Pradea a hledal
jsme štěstí jinde. Myslím, že jsem neměl tut.
událost zamlčeti a že jest na německých poslan
cíeh, aby oproti býv. německému ministru kra
janovi vymálali v té přičině vysvělleni.“ V ostat
ním držel se pan dr. Karg již odjinud známé
jezuitské aneb lépe řečeno bachmanovské argu
mentace proti rovnému právu jazyků a za tou
příčinou neostýchal se uznávati i irredentistské
poměry v jižních Tyrolích panující, jinak Něme
na krev potírané, uváděje, že němečtí soudcová
v Čechách mají právo odmitati české žaloby
poněvadž v jižních Tyrolích odmítají soudcov,
vlašských okresů jinojazyčná podání jaké. Práv
nik dr. Karg tvrdil mezi jiným doslovně: „Každý
Čech, který německy neumi, bude v Chebu ob
sloužen ve svém mateřském jazyce, jak se sam
sebou rozumi, prostřednietvím tlu moč-
nlka, přávě tak jako Franeouz aneb
Ana ičun. Aby však každý úřadnik k vůl
nějakému českému přiběhliku učil se
Prade
doktor
kargo
Tyroly
Čechy
Cheb
Franeouz aneb Ana ičun
10
article
česky, k tomu nejsme povinni. Když
my Němei přicházíme do českého územi, neděj
se nám jinak.“ Právní nopříčetnosti, jako jes
srovnání jazykových práv českých státních ob-
čanů v Čechách před zdejšími soudy s postnve-
ním Francouze a Angličana před týmiž soudy.
může vyslovili jenom německo-nacionální štvá
z Chebu, nepravda, že se jedná s Němci v práv
ních záležitostech v českém území právě tak
jest notorická lež, známá tak dobře lháři n
řečnické tribuně v Chebu, jako jeho poslucha-
čům. Co jest na této situací nejneutěšenější, toů
ta okolnost, že dr. Karg, muž těchto zásad, jest
rádcem bar. Becka v jeho jazykové politice, a že
dr. Karg, podávaje před týdnem zprávu o své
nudienci u předsedy ministerstva, mohl prohla-
siti, že bar. Beck projevil souhlas s jeho vývody.
— Organisaci lidového dobrovolného zda-
nění národního věnuje včerejší »Bohemia« roz-
lehlý článek. Po všeobecném a známém nářku
na nedostatečnou národní obělavost Němců v Če-
chách, kteří prý platí jinak »přes polovinu všeho
zdanění v Čechách« a upozorňování na český
vzor v té příčině, horli »Boh.« na odvádění ně-
meckých příspěvků na utrakvistické účely dobro-
činně, kteréž prý slouží z pravidla jenom Če
chům. Vůdčí kruhy německé musí prý se s ve-
škerou vážnosui zabývati zavedením a organi-
sací nacionálního berního systému, nedostatel
systému lakového nese vinu na nouzi něme
ekých ochranných spolků. Němcům scház
jednolná organisace, která by všechny pro
středky shrnovala a tvořila hlavní berní
úřad — hlavní pokladnu pro nacionáln
lidovou daň. A výkazy o télo německé
Francouz
Angličan
Němec
doktor
kargo
Beck
Čechy
Cheb
Bohemia
11
article
národní dani přišly by a musily by přijíti k ta-
kové cti, že by žádný Němec nechtěl postrádnti
svého jména v těchto seznamech — tak aby
i marnivost našla tu úplného ukojení. Žádný
litul, žádný řád, žádné vyznamenání neplatí vio
než slovo: „Věren svému národu“, končí „B -
hemin“. Aťsi uspořádají Němci svou národní
obětavost jak chtějí, jedno by si mohly tiskove
jich orgány uspořiti. Dekud totiž milionová lou
pež reservního fondu České spořitelny, nashro
mážděná z groše českých spořítelů, ne-
bude navrácena účelu, stanovami spuřitelny na-
řízenému, dokud z výnosu toboto fondu budou
živeny výhradně německé nejen veřejně dobre-
činné, ale přímo nacionálně výbojné orga-
nisace, do té doby nemají německé listy an
práva o dobročinných dvojjazyěných ústavech.
ktěré prý prospivají výhradně Čechům, mlu-
viti. Při té přiležitosti nutno vysloviti živé po-
litování nad tím, že z českých listů jsou to
snad právě jediné „Rad. L.“, orgán strany státo-
právní, kteréž uveřejňují reklamní vyhlášky České
Spořitelny. Působí to dojmem až odporným, když
orzán dnešního kandidáta na Novém městě, pana
Karla Stanislava Sokola, na první straně uveřej-
ňuje hromebitný článek o ochraně českých men
šin, o řeči muížů i poslanců svého tábora ol „svůj
k svěmu“ a uprostřed svých „Zpráv“ otiskuje
vábničku Čoské spořitelny na české hejly. A není
to ani náhoda ani poprvé, co list nejryzejšic
našich osvojitelů hospodářských nahání české
spořitele do válečné pokladny německého Volka-
ratu v Čechách, kterýž své peněžní záležitost
soustřeďuje přímo do České Spořitelny, banky
všech germanisnčních organisací v Čechách.
Němec
Čecho
Karel
Stanislav
Sokol
Čechy
Český spořitelna
Čoský spořitelna
12
article
— Německé strachy. Orgán německého
Schulvereinu má za svou obzvláštní povinnost
udržovati německou kůži v neustálém mrazeni
před českým nebezpečím. V posledních dnech
otiskují německo-nacionální listy z něho zprá-
vičku tohoto znění: »Že Češi činí pro sebe
nárok už na Dolní Rakousy a již i v Horních
Rakousích vystupují vyzývavým způsobem, jest
známo, že však také už i do Solnohradů zamý-
šlejí výpad, to doznává bohužel potvrzení. Podle
bezpečných zpráv zamýšlejí Čechové v Maxglanu
u Solnohradu zříditi českou školu. Úkolem
všech soukmenovců této jadrně německé země
bude, všemi prostředky zničiti drzý tento útol
na jich zemi a lid. Totéž platí o Horních Ra-
kousích, také tu pokoušejí se Češí ukojiti svě
dobyvačské choutky. Tu už mají českonárodní
spolky a kolem Lince pokoušejí se Češi zaku-
povati německé usedlosti a jižně od Dunaje
v Schneegattern se čeští skláři již národno
sorganisovali«. Jak vidět, vedou Němci v patr
nosti každé české hnutí a poplašný aparát jejieh
pracuje s lomozem, který není ani ve vzdálené
poměru s fekty. Neboť nebezpeči »počeštěníe
Čech
Čecho
Němec
Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrad
Maxglan u Solnohrad
Linec
Dunaj
13
article
Horních, Dolních Rakous a dokonce Solnohrad
ska hned najednou, to je trochu přespřilišný
kus práce pro český národ, který není s to po
češtiti celní formuláře pražské celnice a způso
biti, aby se v Chebu přijímaly české žalohy
jako platná právní listinal
— Z boje o jazykové právo v královstv
českém Z Vidně, 9. března Z Chebu telegra-
fují »Zlu.«: »Nedávno bylo sděleno, že okresn
soud karlovarský odmíll žalobu českým jazykem
podanou pražským advokátem drem. Em Helle
rem, protože prý čeština u soudu karlovarského
není jazykem obvyklým. Pan dr. Heller vyzva
pak, jak známo, vrchní státní zastupitelstvo, by
vzneslo žalobu pro zneužití úřadní moci na
soudního tajemníka Oltmara v Karlových Varech
který české podání odmill. Vrchní státní zastu
pitelstvo postoupilo akt státnímu zaslupitelstvu
v Chebu, kteréž odmitlo návrh dra Hellera, po-
něvadž není prý žádné příčiny zakročiti prou
soudnímu tajemniku Ottmarovi ve smyslu žáda
ném. Nyní podal dr H-ller u krajského soudu
v Chebu subsidiární žalobu. Tato žaloba jest
psána tonem takovým, že krajský soud v Chebu
vyžádal si akla, by zahájil proti dru, Hellerov
žalobu pro urážku německých úřaidůe
em Hell
doktor
Heller
H ller
Dolní Rakousy
Solnohrad
Cheb
Karlová Vary
Oltmara
krajský soud v Cheb
14
article
— Českobudějovičli Němci protestoval
proti českému vilězství při zemských volbáci
na sehůzi, o níž uveřejňují německé listy refe
ráty v obvyklém bolestínském tónu. Českobudě
jovický purkmistr Josef Taschek namlouval
shromážděným truchlícím, že nepodlehli národ-
nímu protivniku, nýbrž jeho mocným spojencům.
oblíbená výmluva všech Němců tam, kde provo-
zovali vládu menšiny nad většinou jenom strpě-
ním a piímou podporou vlády a kde pře
zjevné a celými desetiletími dokázané šlapán
zákonů v prach svou hrůzovládu déle udržeí
s to nebyli. Poslanec dr. Maly vyřizoval česko-
budějovickým Němcům pozdrav Němců praž-
ských. Němci pražští byli podle Malého také
kdysi většinou a byli zatlačeni do všeho vlivu
prosté menšiny. Kdežlo však pražští Němei by!
ve svém boji osamoceni, ejhle, českobudějovi
ckých Němců ujímají se Němci všech stran
celého Rakouska, i bude jim tudíž osud praž-
ských Němců ušetřen. Posl. Malý myslí, že v
lební den v Č. Budějovicích nebude tvořiti žád
nou stránku slavných dějin rakouské státní sprá-
vy. Kdyby byla vláda dovolila voliti německým
nebožtíkům a falešným voličům, byla by si
ovšem dobyla v očích posl. Malého nesmrtelno
slávy. Poslanec Grössl těšil přítomné, že se jim
podaří zemský mandát v Českých Budějovicíc
nazpět dobýti. Pedobně vyjadřovali se ostatní
řečníci posl. Kletzenbauer, Reiterer. Poslane
Němec
Taschek
doktor
Malo
Malý
Posl
Grössl
Rakousko
Č . Budějovice
15
article
Schreiner viděl v přitomných německých ženách
záruku, že budou vychovávati jenom „z tula
nacionálně smýšlející pokolení“. Sliboval, že
němečti poslanci hned na počátku nového zase-
dání ve sněmovně poslanecké podají „plamenný
protest“ proti „úřadnímu počešťování“ Č. Budě-
jovic. Jednání vlády při volbě neupravilo prý
národnímu vyrovnání nijak příznivou půdu.
Poslanec prof. Bendel vyřizoval pozdravy o
Němců z jižní Moravy, kdež prý statečnost
českobudějovických Němců doznala nadšenéh
obdivu. Na konec přijata resoluce, plná rekrimi-
nací proti vládě. Celkem podobala se schůze
shromáždění přátel zesnulého po — funuse!
— Z klubu národní strany svobodomyslné.
Veřejná schůze na počest zemfelého Svatopluka
Čecha koná se dnes v úterý o 7. hod več
ve velkém sále Měšťanské besedy pražské. Po-
řad: 1. sbor zapěje »Hlahol«; 2. proslov uví-
tael starosty klubu, rektora prof. Frant. Novot-
ného; 3. o Svatoplukovi Čechovi promluví prof
Jaroslav Vrchlický, 4. sbor zapěje »Hlahole.
Přistup i nečlenům úplně volný. Žádá se, aby
se nekouřilo před skončením řeči prof. Jarosl.
Vrchlického.
— Ze Svalobora. (Schůze ředitelstva dne
5. března.) Předseda pronesl vzpominku na Sv.
Čecha. — Valná hromada bude v sobotu, dne
28. března v 5 hodin v museu. — O stipen-
dium Jablonského (100 K roč.) došly 4 žádosti.
Schreiner
profesor
Bendel
Němec
Čecho
František
Vrchlický
Jarosl
Jablonski
Č . Buda
Morava
Hlahol
16
article
Bylo uděleno studujícímu reálné školy Prokopu
Veselému, synu zemř. spisovatele a redaktora
Benešovského-Vezelého. — Odkaz zvěčněléhop
J. L. Lukese byl složen. — Podpor bylo povo-
leno 1750 K. — Občanská záložna v Karline
darovala Svatoboru 100 K, Pivní občanská zá
ložna v Praze 40 K. Na paměť Sv. Čecha vě-
novali: p Fr. Procházka, ředitel Zemské banky
50 K, Ústřední spolek českých kupeů 20K
Národní záložna v Praze 10 K, rodina Novot-
ných 20 K, sbor učitelský pražské prům. pokra
čovací školy dívčí 50 K. Ředitelstvo vzdává
díkr. — Přihlásili se opět noví členové: a) za-
kládajíc! (400 K): p. dr Karel Chytil, řed-
Uměl. průmyslového musea; b) činn í (20 K
roč.): pp. JUDr. Mil. Stiober, univ. profesor.
J. E. Szalatnay z Nagy Szslatny, superintendení
ve Velimi; e) přispívající (10 K roč.)
pp. E. Weinfurter, knihkupec v Praze, Monsign.
Th. dr. Jan Marek, kanovník u sv. Víta, Václ.
Stýblo, majitel firmy B. Stýblo, Jindř. Nárožný,
knihkupec v Přerově, Ant. Řivnáč, předseda
Obchodní a živnostenské komory; d) s ku-
teční (spisovatelé, platici 10 K roč.): pp.
Lothar Suchý, J. S. Machar, MUDr Lad. Srl-
laba, univ, profesor, dr. Jiří Polivka, univ. pro
fesor, dr. Lubor Niederle, univ. profesor, Karel
Kádner, redaklor, Frant. Marež, archivář v Tre-
boni.
Prokop Veselý
Lukes
Čecho
Procházka
Chytil
JUDr
Szalatnay
E Weinfurter
Th
doktor
Jan Marek
svatý . Vít
Václ
Stýblo
Jindřichův
Nárožná
Antonín
Řivnáč
Lothar Suchá
Machar
Jiří polívka
Niederle
Kádner
František
Praha
Praha 10 K
Naga Szslatna
Přerov
Tre
živnostenský komora
MUDr lada
17
article
— Osobní. Pan prof. dr. Jaroslav Hl a v
byl jmenován čestným čienem »Društva krajnskih
zdravnikov« v Lublani. — Od finančního ředitelství
zemského pro království české jmenování byli u cel
nictva: revidenty ofictálové Jan Mach, Alfré
Carmine, Rudolf Laifr, Josef Macoun, Václ
Mikuláš, Fr. Bělohoubek. Eduard Málek,
Oskar Lažnovský, Václav Verner, Václav
Kaschte a Lud. Fuchs; oficiály asistenti Karel
Lelek. Jan Kalhous, Ant. Fischer, Josel
Píša a Frant. Herbst.
— Čestné členstvi. Valná hromada Drožstv
kraniskich zdravníkov v Lublani jmenovala pana
MUDra. K. Chodounského, univ. profesorav
Praze, jednohlasně čestným členem.
profesor
doktor
Jaroslav hektolitr
Mach
Laifr
Macoun
Václ
Bělohoubek
Málek
Lažnovský
Verner
Kaschte
Lud
Fuchs
Lelek
Kalhous
Antonín
Fischer
Josel Píša
František
Herbst
Mudra
Lublaň
Francie
Praha
Alfrý Carmine
18
article
— Jaroslav Vrchlický v Brně. Z Brna, 8. března
Dnes v poledne přijel do Brna Jaroslav Vrchlický
Na nádraží byl uvitán zástupci Českoslovanské ol
chodnické besedy, posl drem. Budinským a Slá
mou a velikými davy studentstva a obecenstva če
ského. Za redšených ovací vstoupil Vrchlický de
vozu a odjel do hotelu „Slavia“. Odpoledne o 3. hod
odebral se do Besedního domu, aby přednášel „O vý-
:namu Havličkově v české poesii.“ Velrý
sál byl naplněn do posledního místečka a obecenstve
uvilalo básníka nekonečným a bouřlivým polleskem
Filharmonická Beseda zapěla „Čechův chorál“ o
Prausa, načež přednesl posl. dr. Budínský pro-
slcv. vílaje vzácného hosla vřelými slovy na naší
horké půdě brněnské Vrchlický úvodem k své před
nášce děkovsl za synipatie českého Brna a vzpomínal
svých dřívějších návštěv. Pravil. že vždy rác vzpo-
míná na chvíle, v Brně prožité. — Jeho poulaví
a plynni přednáška byla vyslechnuta s napia-
tou pozorností a obecenstvo vyslovile svůj dík nadše
ným polleskem. Na to zapěla opět Filharmonická
Beseda Piskáčkův sbor „Heslo“ (Hlavličkovo). Večen
uspořádána ve dvoraně besedního domu akademie za
spoluúčinkování Filharmonické Besedy a koncertnícl
umělců členů Národního divadla brněnského. Před
náška i akademie pořádány vzornou pěčí Č. O. B
ve prospěch Matice brněnské.
Vrchlický
Budinská
Čechův
Praus
doktor
Budínský
Piskáčkův
Brno
Č . O
Slavia
národní divadlo
besední dom akademie
19
article
— Správce školy na Moravě snspendováu
Z Brna, 9. března. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Dnes byle
u moravské zemské školní rady provedeno discipli
nární řízení s Aloisem Konečným, řídícím učitelen
v Českém Bohdíkově. Rízení má politické pozadí
jest dílem moravských klerikálů, jimž činnost Ko
nečného byla již dávno trnem v oku. Přeď časen
byl již pokutován pro rozšiřování letáků »Svů
k svému« a pro týž delikt byl dnes potrestán opět
Mimo to se prohřešil tím, že věnoval stávkujícím
dělníkům peněžitou podporu a že mluvil na sjezdu
národně sociální strany o úkolech moderní školy-
Byl tentokráte suspendován ze správy školy a po-
trestán dále přesazením na místo učitelské.
— Úprava platů v české průmyzlové bance. Úřad
nictvo a zřízenci české průmyslové b. nky usnesli se
dne 9. března jednehlasně, aby za uznání, jehož se
jim letošní úpravou platů dostalo, vysloven byl sprá
vní radě a ředitelství srdečný dík. Pěličlenná depulace
dík tento správní radě a ředitelství tlumočita.
Alois
Morava
Brno
Český Bohdíkov
20
article
— Společenský boykol proli úřadnictvu okresního
hejlmanství v Českých Budějovicích zahájen byl ta-
mějšími Němci, s radnicí v čele. Sdělili jsme již, ža
česko-budějovická »Liedertafel« odňala pozvání ku
plesu, zaslané vrchnímu okr, komisaři p. dru. Bedř
Hejdovi, nyní dovídáme se, že městská rada budě
jovická usnesla se odejmouti p. dvor. radov
Křikavovi loži v městském divadle, jež
od dávných let měl předněsta politického úsdu vy-
hraženo. Další »tresty« budou asi následovati, nebo
zášť strany Taschkovy propukla opravdu vehementně
Že by se mohly volby v Budějovicích konati také jednou
trochu nestranně, bez obvyklého stranění Němeům
to pány v Taschkově táboře patrně jaktěživo ne
napadlo. Jaké stanovisko vůči těmto výstřelkům do-
páleného Michla zaujmou »těžce postižení« úřadníci
není nám známo. Prózatim jsme doslechli, že dvor
rada Křikava vyžádal si předložení protokolu o po-
slední výborové schůzi »Liedertsfel«. Veřejnost může
býti zvědava, jak talo »veselá vojna« skoncí, kde
z ní vyjde vice pošramocen.
Němec
Bedř Hejda
Křikava
Michl
Český Budějovice
Budějovice
21
article
Nejde to ..! Z Českých Budějovic se nám
sděluje: Dne 6. t. m. konalo valnou bromadu zdejší
společenstvo hostinských, které, jak známo, už po
řadu let jest v českých rukou, tak jako vůbe
všecka živnostenská společenstva zdejší. Němeči
členové společenstva připravili se k této valné hro-
madě co nejdůkladněji, a spolehajíce na nepřiprave-
nost na české straně, doufali dobýti při volbě před-
stavenstva aspoň částečného úspěchu. Ate sklaplo
jim. Ačkoliv dostavili se němečtí členové do jedno
ho, přece nestačili proti zdrcující české většině.
pročž mnozi z nich ani na volbu nečekali a odešli
dříve. Společenstvo zůstává na dále v českých
rukou. Předsedou zvolen opětně hotelier p. V. Be-
neš, místopředsedou restauratěr p. V. Volbr e cht.
k doplnění výboru zvoleni pp. V. Žák, M. Ca pl
ravisory účtů pp. V. Dvořák a Chrašťanský.
Vadci německé »oposice« vinárník Zimmerma n
a hotelier Schefíelholer pohořeli nadobro.
— Hnutí mezi pražskými nemocničními lékali.
V Volbr
V Dvořák
Chrašťanský
Schefíelholer
Český Budějovice
22
article
Odhor pražských nemocničních a ústavních lékařů
podal již v listopadu memorandum, v němž žádal za
upravení sociálních, hospodářských a ethických zá-
jmů svých členů. Později vyslal odhor deputaci k ury-
chlení vyřízení a v neděli podávala deputace zprávu
o tom, jak pořídila. Deputanti sdělili, že byli u okr.
hejtmana Ardelta, pak u místodrž. rady Geitlera a
dostalo se jim ujištění, že přání lékařů budou pod-
porována. Deputanli odkázáni byli na zdravotního
referenta dvor. radu dra. Pelcia, který odpověděl, že
je nutno, aby pánové prodělali nejprvé školu bidy
jako ji prodělal on. Nemecnice prý nepotřebuje subal
terní lékate, ale lékaři potřebují nemocnici, kde se
učí. Bez nich bude prý nemocnica vždycky exi-
stovati, ale lékaři bez nemecnice nikoli. Ostatně jsou
prý subalterní lékaři v nemocnici horší než socialisté
poněvadž kladou přemrstěné požadavky, jimž nelz.
vyhováti. — Toto sděleni deputace vyvolalo velk
vzrušení e projeveno politování nad tímtc způsoben
posuzování činnosti lékarů. Usneseno především n
výroky dver. rady Pelce reagovati zaslány a potom
aby bylo přikročeno ke stávce všech subal-
terních lékařů, nehudlou-li jejich tužby spl
Ardelt
Geitler
Pelcio
Pelc
23
article
— Kniha velmi očekávaná. Již po několik lei
výborný plod pravnické literatury české »Souslavný
úvod v nové lizení soudní«, první díl, práce to dvor
rady dra. Em. Otta, byl docela rozebrán, a anti
kváři prodávali ten I. dll, jejž Akademie původně
do prodeje dala po 3 K, za 500 K i za víc. Teda
s nemalou lichvou. Proto ozývaly se stesky stu
dentstva i praklických právníků. Neustále bylo na-
léháno na autora i na Akademii, aby pořídila vy
dání nové. To se teď stalo; kniha jest vydána tyte
dni. Je při tom zajímava vzpomínka, že od časů
kdy rada městska Starého města Prahy připsala
Rudolfu II. městská práva Koldinova, nyní opět po-
prvé věnováno dílo právnické princi českému a ra-
kouskému. Autor dedikovaj mu vydaný díl ten sne
památku jeho studií právnických v Praze konaných«.
Ott
II
Praha
Koldinov
24
article
Výbor Ústřední Matice školské konal dne
7. března plenární schůzi, ve které úřadující náměstel
pan dr. Pospíši především vroucími slovy vylíči
zásluhy velikána našeho národa Svatopluka Čecha
o Ústřední Matici školskou i o české menšiny, i zmí-
nil se o pracích jeho speciálně matičních a žádal
aby bylo schvaleno opatření, podle něbož památka
Čechova má býti v Ústřední Matici školské uctěna
způsobem trvalým. Jedna ze škol, škola v Kounově
byla již u příležitosti šedesátých narozenin Svato-
pluka Čecha nazvána školou Čechovou. Nyní pak
založen fond Svatopluka Čecha na záchranu českých
dátek z jařma německého. Myšlenka tato došla sym
patie veškeré české veřejnosti. Na školách matičních
zvláštními školními slavnostmi pamatováno na to.
aby dětem vštípena byla v mysl i srdce úcta i vděč
nost k nesmrtelné pamálce jednoho z největších synů
našeho národa, před jehož geniem klani se všichn
vzdělaní národové. Dále věnoval předseda schůze
vroucnou vzpomínku vlaslenecké činnosti ředitele
matičního gymnasia v Zábřeze dra. Frant. Kahlikn
který byl pravou ozdobou nejenom ústavu, jemuž
své síly zasvětil, ale sboru gymnasia Ústřední Matice
školské vůbec, a jehož apoštolská činnost va ména
na severní Moravě, již nyní nese zdárně ovocé. Ko-
nečně podával zprávu o úmrtí některých přátela
dobrodinců Ústřední Matici školské. Také oznámil
právě pan dr. Karel Pík. že zesnulá paní Barbora
Rezáčová odkázala Ústřední Matici školské 2000 K.
doktor
Pospíša
Čecho
Čechův
Svata
František
Karel píka
Rezáčová
Kounov
Zábřeh
Morava
ko
škola Čechův
25
article
Pan Jan Hollmann ze Stěžer odkázal 1000 K, po
200 K odkázali: P. Jan Brdlik, papež. prelát v Po-
čátkách, p. Jar. Valečka v Písku, pan Fr. Slehno,
inženýr, předseda odboru Ú. M. S. v Teplicích, paní
Fileová Rozalie v Strakonicích. Po 100 K pí. Marie
Jehličková v Dřevohosticích, P. Frant. Janeček v Opa-
vě, p. Václav Böla, soukromník v Suchdole u Tre-
boně, paní Anna Ryšavá na Smíchově. Dále odkázal
pan Jos. Vlasák, rolník v Bykánci 20 K. Pamá tky
všech těchto dobrodinců bude zajisté vždy na školách
matičních vděčně vzpomínáno. Proslov předsedův vy-
slechli přítomni stojíce, načež byl projednán rozpočel
Ú. M. školské, podle něhož Uřeba uhraditi sbirkamí
lelošního roku 856.549 K. Z četných návrhů byly
projednány především návrhy odhoru školního. Šes
učitelů, jedna učitelka a 4 pěsíounky zařaděny do
I. třídy požilků, 5 pěstounek a 4 učitelě do II. třídly
požitků. Matici místecké poskytnuta výpomoc 200
korun. Jednáno o změně smlouvy o mntičních vodo-
váhách osobních, jakož i o doplňku smiouvy o ma
tičním mýdle. Malici ostravské poukázáno k výplale
na účel subvence 5000 K. Pro pokročilost doby schů
ze skenčena, avšak usnešeno, aby ještě tento týder
byla konána schůze dali
— Rozpečel Ústřední Matice školské, seslavený
podle výsledku roku loňského, vykazuje přijmů stá-
lých 142.831 K naproti tomu však vydání činí 999. 380
korun, lakže jest uhraditi dary a sbírkam: 856.549 K
Hollmann
P Brdlik
Valečka
František
Slehno
Marie
Janeček
Böl
Ryšavá
Jos
Vlasák
Ú M
Malik
Stěžery
Písek
Teplice
Strakonice
Dřevohostice
Suchdol u Tre
Smíchov
odbor Ú . M . S
Fileová Rozalie
26
article
Největší položku ovšem činí náklad na školy 726. 000
korun: v tom jest zahrnut náklad na školy vlastní
i na školy podporované. Požitky učilelstve rozpočíe-
ny jsou na 400.000 K. přispěvek de fondu odbytného
36.000 K. odbytného učitelstva matičního, který se
má proměniti ve fond pensijní 52.000 K. Mezi pod
porovanými školami jest jmenovati školu „Kemen-
ský ve Vídni částkou 10.000 K a 4000 K z fondu
Kandrtova, brěnské Malici školské 8000 K, Mlatiei
olomoucké 2000 K, Matici ostravské 5000 K. Vydán
pravděpodobná činí 130.000 K, úroky z dlužných
zápůjček 32.000 K. Z rozpočtu jest palrno, že letošní-
ho roku Matice bude nucena napjati veškeré síly
své organisace, aby uhájila rovnováhu ve svém ho-
spodálství, což se ji roku minulého úplně podařilc
Zepména povinnos pensijníhc pojišťování učitelstva
podle zákonů o pojisťování soukromého úřadnictva
mě-li býti řešena zdárně, bude vyžadovati značných
— Sdrožení českých praklických a odborných
lékařů v Praze a okoli pořádá v pátek 13. t. m
o 8. hod. več. orgenisačuí schůzi na Král
Vinohradech v Nár. domě. Veškeří kolegove
z Vinohradů, Nuslí a Vršovie se žádají, by do schůz-
lěto v zájmu organisace určitě se dostavilí. Refer áty
přednesou kolegové dr. Janke, dr. Kollinger a dr
Mišek. — Týdenni schůze výborové konají se v se
potu v »Platýze«. Po valné hromadě ustavilo se před-
sediřetvo takto: starostou zvolen dr. Janke, náměstký
dr. Mišek a dr. Sonček, jednatelem dr. Kollinger
pokladníkem dr. Klika, archivářem dr. Mazánek
účetním dr. Hlaváč a zapišovatelem dr Suk. Organi
sační hnutí v lékařstvu českém nabývá rozraliu
i síly a počíná býti respektováno; předsednictvo
žádá důtklivě veškeré čeny, již dosud reversy ne-
podepsali o bezodkladný podpis a zaslání výboru
nebo tajemníkovi dru Sedlačkovi v Praze.
jít fond
doktor
Janke
Kollinger
Mišek
Sonček
Klik
Mazánek
Hlaváč
Suk
Organus
Vídeň
Praha
Nusle
Kandrtov
Malik školský 8000
Královský Vinohrady
doktor Sedlačk
27
article
— K uctění památky Svatopluka Čecha Odbo
Ústřední Matice školské pro Libušin a okolí uspo
řadá o Hod boží velikonoční dne 19. dubne t. r. v
sále hostince »u Butgrů« o 7. hod. več. akademii na
počust památky Svatopluka Čecha. Výtěžek z aka
demie připadne fondu Svatopluka Čecha, který Ú. M
S. v Praze na důkaz své vděčnosti k zesnulému své-
mu vel kému přiznivci právě založi a
— Měšťanská heseda v Praze. Páni členové se
upozerňují, že mají volný přistup k veřejně schůzi
k uciění pamětky zesnulého Svatopluka Čecha, ji
pořádá dnes v úlerý dne 10. března Klub národn
strany svebode myslné ve velkém sále besedním. O ze
mřelém básníku uvelil se ocholně promluviti profeso
Jaroslav Vrchlický. Též zpěvěcký spolek „Illahol
uvolil se ochotně zapěti dva sbory. Začálek o7
hod. več
— Místní očbor českého zemského pomoeného
spolku pro nemecné plícuími chorobami v Karlině
konati bude výroční valnou hromadu dne 15. březnu
Svatopluk
Čecho
Libušin
Ú M
Vrchlický
Praha
30
article
1908 o 4. hod. odpol. v městské radnici v Karlíne.
K učeli tomu vydaná rýroční zpráva vykazuje, ze
spolek ni dráze před 3 lety započaté úspěšné dále
kráči. Podpora v roce 1907 udilena oyla 45 nemoc-
ným na dobu 5070 dnů. Z těch obdrželi: mléko, ma-
so a příspěvek na byt jeden, mléko a maso 6, pří-
spěvek na byť nebo pobyt venkovský 4, na cestu do
léčebného ústavu 2. léčeno na náklad odboru v ústa-
vě léčebném a) v Luži 12, b) v Zamberce 3, jiným
způsobem podporováno 17. Výsledky u jednotlivých
nemocných dosažené možno nazvati velmi uspokoji-
vými, což vychází na jevo zejména z té okolnosti, že
někteří podporovaní jsou již nyní zase obvykklé své
práce nebo k pokračování v dalším výcviku schop-
nými Vedle teho opatřeno bylo 3 nemocným přijetí
dc léčebného ústavu na náklad zemského sirotčího
fondu a zavodeno jednání s Marmorkem v Paříži ve
příčině přenechání a lečby serem tím a kde prospěch
nemecného a rodina jeho toho vyžadovala, působeno
na dodání onemocnělého do veřejné nemocnice. Cel-
kové výdaje za rok 1907 obnášely 3590 K 63 h, z to-
ho bylo vydáno za podpory předem naznačené 3569
K 86 hal. Ježto v letech 1904-5 a 1906 celkem vy-
dáno bylo za podporování nemocných po 7261 dní
Karlín
Luža
Zamberka
Paříž
31
article
5482 K 98 h, vydal spolek za 31/2 roku své činnost
za léčbu ústavní, potraviny, jakož i jiné podpory 115
nemocným obnos 9052 K 84 hal. Příjmy spolkovo
v roce 1907 sestávaly z příspěvků členských, které
obnášely 2127 K, darů a úroků 2120 K 04 h a vý-
lěžku z představení v „Uranii“ 500 K. Mezi členy
jscu obě okresní zaslupitelstva, 39 obcí a četní jed-
nallivci, takže spolek čilal koncem roku 367 členů a
sice 1 čestněho, 30 zakládajících, 213 činných a 193
plispívajících. Z celého vychází na jevo, že bude
třeba ještě mnoho práce a vydatné podpory čelných
šlechelných dobrodinců, než dospějeme k založení
nutného léčebného ústavu, na nějž pomýšleti dlužno.
jehežto brzké uskutečnění lidumilově zámožnější po
skytováním darů a příspěvků snadno urychliti
mohou.
32
article
— Chudinství měsla Král. Vinohradů upraveno
je takovým způsobem, že každý obyvatel Král. Vino-
hradů bez ohledu na domovskou příslušnost dojde
zde v případě prokázané potřeby bezodkladné pomoci
a podpory. Chudinská rada a jí podřízené čtyři chu-
dinské okresní správy, v nichž působí 62 předních
občanů v úřadě otců chudých, snaží se a pracují
všemi silami k tomu, aby nikomu nebylo čeba uchy-
lovati se k veřejné žebrolě. O odstranění této
žebroty jest však nutno v zájmu opravdové,
trpící chudiny, v zájmu všeho občanstva a v zájmu
dobré pověsti našeho města všemožně se přičiňovati.
Obraci se proto starosta města k občanstvu a žádá
snažně, aby hajíc zájem vlastní, zájem chudiny i
obce, působilo ve svých kruzích úsilovně k tomu, by
poskytování krejearových almužen zcela bylo zame-
zeno Současně upozorňuje občanstvo na fond po-
kladny pro místní chudé, který založen
byl obcí ku podpoře místní chudiny a jehož vydejné
jmění opatřuje se ze soukromých příspěvků a darů.
Všechny příznivce a podporovatele chudiny prosí,
aby lidumilnost a přízeň k chudým na místě posky-
tování krejcarových almužen prokázali hojným při-
stupováním za členy tohoto fondu. Za člena lze se
přihlásiti u každého otce chudých, jakož i na rad-
nici v měslském důchodě.
— Dary. Cisařský rada Václav Horák, ino pektor
c. k. rak. stát drah v Pizni, věnoval místo věnce na
rakev zvěčnělého továrníka, inženýra Karla Fischera
v Letkách 20 K Müllerovu geodelickému fondu.
Král
Horák
Fischer
letka
Müllerův
33
article
— Změny držebnesti. Pan Josef Kejř, ná je mce
kavárny »Tůmovky« v Praze koupil společně s chotí
Annou od paní Mathildy Fischmanové a .. Jledviky
Fischmanovy dům č. 1781—II. s hostinesm »u paro-
plavby« na Palackého nabřeží za 172.000 . — Pan
Antonin Jarka, majitel brašnářského závnou v Praze
koupil společně s choti Marií od starosty města
Břevnova p. Jana Kolátora dům č. 230—III. »u
bílého jablka« v Nerudově ul. za 40.000 K. — Pan
Viktor Kohu koupil od podnikatele staveb p. Viléma
Kohna pozemek č. kat. 192 na Vyšehradě za 17.000
korun. — Pani manželé Antonín a Maria Rubešovi,
majitelé realit v Žizkově, koupili od Reeslnicko-
živnostenské záložny, zapsaného společenstva s ruče-
ním obmezeným v Žižkově, pozemek č. kat 5 1/22
su ohrady« v Žižkově za 68.4 K 81 h.
— Návrat vystěhovaloů z Ameriky. Z Děčina se
sděluje: Počet vystěhovalců, jedoucích děčínskou
stanicí severozápadní dráhy do Ameriky, byl v únoru
velmi malý; naproti tomu dosáhl počet vystěbo valců,
vracejících se z Ameriky opět kromobyčejné výše.
Kdežto v únoru 1907 vracelo se přes Děčín jen 950
vystěhovalců, činil počet jich letos 579. Počet
vystěhovalců, ubírajících se do Ameriky, činil le-
tos v únoru 586, proti 5000 roku loňského. Úhrnem
vystéhovalo se od počátku roku do Ameriky 1181
osob, kdežto z Ameriky se vrátilo 11.720 sob.
— Právní praktikant se oběsil z nouze. Dne
4. t. m. byl v Jihlavě právní praktikant Ferdinand
M. nalezen oběšený. Složil všechny své zkoušky
s vyznamenáním a spáchal sebevraždu z nouze
Sloužit již po dvě léta jako právní praktikant úplně
bezplatně, bez haléře služného, až nezměrná bída
nouze vehnaly jej v náruč smrti.
Kejř
Anna
Fischman
Fischmanův
Antonina Jarek
Marie
Kolátor
Viktor Koha
Kohn
Pan
Antonín
Rubeš
Ferdinand
Praha
Břevnov
Žižkov
Amerika
Děčín
Jihlava
Reeslnickoživnostenský záložna
34
article
— Požár, továren. Předevčírem o polednách
vznikl v akciové továrně na kartouny dř. Ant. Bauer
ve Dvoře Králové v jedné části tiskárny a apretury
oheň, který byl odpoledne uhašen. Škoda jest značná,
jest však hražena úplně pojištěním. Práce v továrně
jest jen částečně zaslavena, avša) ve výrobě a do-
dávce zboží nenaslane žádný průlah. — Včera kolem
5. bod. ranní ocila se v plamenech halda uhli v kolně
parní mlékárny v Lovosicích, náležející firmě Bratří
Plundové v Drážďanech. S kolnou souledící kolelna
byln plameny zachvácena a úplně vyhořela. Tovární
budova byla rychlým přispěním hasičů před požá rem
zachráněna. Příčina ohně není dosud vysvětlena.
— Chlěla zavroždili svého muže. Z Plzně se
sděluje: Ve vsi Lohovicích u Plánice byl spáchán
před několika dny krvavý zločin, jehož vlastní pří-
činy teprve budou zjištěny zavedeným soudním vy-
šelřováním. Ve jmenované vsi obývaji manželé Josef
a Marie Roubovi malý domek. Před několika dny
v noci, když Roub ve své posteli klidně spal, vstala
jeho manželka s lože, posadila se na lavici a počala
hlasitě bědovati, naříkajíc si na bolení zubů. Mluž
se probudil, dal manželce utišující prostředek a lehl
si zase na lože. Sotva usnul, vzchopila se jeho žena
se svěho místa, popadla sekyru a zasadnla jí spícímu
manželu prudkou ránu do hlavy nad pravým uchem.
Požár
Bauer
Chlět
Josef
Roub
Dvůr Králové
Lovosice
Drážďany
Plzeň
Plánice
35
article
Manžel ovšem ihned procill, avšak ve své ospalosti
se domnival, že se uhodil o pelest a opět kiidně
ulehl. V tam uchopila Marie Roubová opět sekyru
a zasadila mužovi druhou ránu. Na to došlo mezi
manžely k zápasu, pli němž Roub udeřen byl po
třetí sekyrou, jakže se mu řinula krev z hlavy. Zá-
police a cloumajíce sebou dostali se manželé až ke
stáji, hrančící na byl. Žena otevřela rychle dvéle
u sláje a spěchnla ven na silnici. Muž, značnou ztrá-
tou krve sesláblý, dovlekl se s obtíži do svělnice, kde
v bezvědomí se skácel k zemi. Když se vzpamatoval
z mrákol. vyležl ze světnice oknem, neboť dvéře
bytu byly uzavřeny, a vzbudll sousedy, kteři mu
poskvili první pomoci, načež byl k něnu povolán
lěkař z Plánice. Jeho manželka, klerá byla zatčena.
zapinala z počštku, později však se k činu přiznala
a udata domácí různice za příčinu svého krvavéha
činu Marie Roubová byla polom dopravena k okres-
nímu soudu v Plánici, odkud po provedeněm před-
běžném vyšetřování bude oodána krajskémnu soudu
Marie
Roub
Plánice
36
article
Kočka zaviuila smri iílěte. Zvlášíním způso-
bem zahynul dne 26. m. m. pětilelý vnuk dělnice
Alzoěly Volkově v Dražicích u Jislebnice. Baliička
měla na plolně hrnec s vroucí vodou. Hošík hrál si
vedle kamen. Náhle shodila kočka s hořejší části
kamen hrnec na mšéko, který spadl zrovna do ná-
doby s víelou vodou. Vytrysknuvší horkou vodou byl
hošík tak těžce opařen, že za několik holin zemřel.
— Treti společník z lupičské výpravy. Iřostinský
pan Josef Vaníček v Kohně n. L. dostal onehdyv
noci mrzulou návstěvu. Když zavřel mistnost a všude
panoval hluboký klid, zavitali tam tři zlodejí a způ-
sobili mu značnou zkodu. Byli to 24lciý Jindrich Je-
fábek, 21letý Antenín Brouček a 19letý Karcl Hörl.
vesměs vicekrále trestaní zleději. Jeřábek byl brzo
polum zalčen a dopraven ke krajskému soudev
Kutně Hoře, Brouček byl v minulých dneci dopaden
v Praze a včera konečně byl chycen Hörl a dopraven
k trestnímu soudu do vazky.
v Plzni.
Volkův
Jislebnice
Baliiček
společník
Vaníček
Karcl Hörl
Jeřábek
Brouček
Hörl
Dražice
Praha
Plzeň